This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013PC0014
Proposal for a COUNCIL IMPLEMENTING REGULATION imposing a definitive anti-dumping duty on imports of bioethanol originating in the United States of America
Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických
Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických
/* COM/2013/014 final - 2013/0009 (NLE) */
Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických /* COM/2013/014 final - 2013/0009 (NLE) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.
SOUVISLOSTI NÁVRHU
Odůvodnění a cíle návrhu Tento návrh se týká uplatňování nařízení Rady
(ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před
dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále
jen „základní nařízení“), v antidumpingovém řízení týkajícím se dovozu
bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických. Obecné souvislosti Tento návrh se předkládá v souvislosti
s prováděním základního nařízení a je výsledkem šetření, které proběhlo
v souladu s hmotněprávními a procesními požadavky stanovenými
v základním nařízení. Platné předpisy vztahující se na oblast
návrhu V tomto případě nebyla uložena žádná
prozatímní opatření. Soulad s ostatními politikami a cíli
Unie Nevztahuje se na tento návrh.
2.
VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A
POSOUZENÍ DOPADŮ
Konzultace se zúčastněnými stranami Zúčastněné strany dotčené tímto řízením měly
možnost v průběhu šetření v souladu s ustanoveními základního
nařízení hájit své zájmy. Sběr a využití výsledků odborných
konzultací Nebylo třeba využít externích odborných
konzultací. Posouzení dopadů Tento návrh je výsledkem provádění základního
nařízení. Základní nařízení neobsahuje ustanovení
týkající se obecného posouzení dopadů, obsahuje však úplný seznam podmínek,
které musí být posouzeny.
3.
PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU
Shrnutí navrhovaných opatření Připojený návrh nařízení Rady vychází z
konečných zjištění o dumpingu, újmě, příčinných souvislostech a zájmu
Unie. Navrhuje se proto, aby Rada přijala připojený návrh nařízení, které by
mělo být vyhlášeno nejpozději dne 22. února 2013. Právní základ Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne
30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které
nejsou členy Evropského společenství. Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Evropské
unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou
proporcionality z těchto důvodů: Podoba opatření je popsána ve výše uvedeném
základním nařízení a neponechává žádný prostor pro rozhodnutí na vnitrostátní
úrovni. Údaje o způsobu, jakým je dosaženo toho, aby
finanční a administrativní zátěž Unie, vlád členských států, regionálních a
místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů byla co nejmenší a přiměřená
cíli návrhu, není třeba uvádět. Volba nástrojů Navrhované nástroje: nařízení. Jiné prostředky by nebyly přiměřené
z tohoto důvodu: Jiné prostředky by nebyly přiměřené, jelikož
základní nařízení nestanoví náhradní možnosti.
4.
ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie. 2013/0009 (NLE) Návrh PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY o uložení konečného antidumpingového cla
na dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu
2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského
společenství[1]
(dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh předložený Evropskou komisí (dále jen „Komise“) po
konzultaci s poradním výborem, vzhledem k těmto důvodům: 1.
POSTUP 1.1.
Zahájení řízení (1)
Dne 25. listopadu 2011 Evropská komise (dále jen
„Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské
unie[2]
oznámila, že zahajuje antidumpingové řízení (dále též „řízení“), pokud jde o
dovoz bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických (dále též „USA“
nebo „dotčená země“) do Unie. (2)
Téhož dne Komise prostřednictvím oznámení
zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie[3] oznámila,
že zahajuje antisubvenční řízení, pokud jde o dovoz bioethanolu pocházejícího z
USA do Unie, a zahájila samostatné šetření (dále jen „antisubvenční řízení“).
Toto řízení bude ukončeno dne 21. prosince 2012 bez uložení vyrovnávacích
opatření. (3)
Antidumpingové řízení bylo zahájeno na základě
podnětu podaného dne 12. října 2011 Sdružením evropských výrobců obnovitelného
ethanolu (ePURE) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než
25 % celkové výroby bioethanolu v Unii. Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu
uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo
považováno za dostačující pro zahájení šetření. 1.2.
Strany dotčené řízením (4)
Komise o zahájení řízení oficiálně informovala
žadatele, další známé výrobce v Unii, vývozce/výrobce v USA, dovozce a
další strany, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i orgány
USA. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o
zahájení řízení písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení. (5)
Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a
prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty. 1.2.1.
Výběr vzorku vývozců/výrobců v USA (6)
Vzhledem k možnému vysokému počtu vývozců/výrobců v
USA se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku podle článku
17 základního nařízení. (7)
Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku
nezbytný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vývozci/výrobci v USA
požádáni, aby se do 15 dnů od zahájení šetření přihlásili a aby v souladu s
oznámením o zahájení řízení vyplnili formulář pro výběr vzorku, v němž uvedou
základní údaje o svých činnostech souvisejících s výrobou a prodejem
bioethanolu v období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období
šetření“ nebo „OŠ“). (8)
Výběr reprezentativního vzorku byl rovněž
konzultován s příslušnými orgány USA. (9)
V 15denní lhůtě se přihlásilo více než 60
vývozců/výrobců, kteří poskytli požadované informace. (10)
V souladu s článkem 17 základního nařízení Komise
vybrala vzorek na základě největšího reprezentativního množství vývozu
bioethanolu do Unie, které může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumáno.
Vybraný vzorek tvořilo šest výrobců bioethanolu v USA (vzorek za USA). (11)
Během šetření bylo zjištěno, že výroba jednoho
výrobce zařazeného do vzorku za USA nebyla během období šetření vyvážena do
Unie. Tato společnost byla tudíž ze vzorku vyloučena. (12)
Navzdory skutečnosti, že další výrobci zařazení do
vzorku uvedli ve formuláři pro výběr vzorku vývoz bioethanolu do Unie, šetření
prokázalo, že žádný z nich bioethanol na trh Unie nevyvážel. Ve
skutečnosti jej prodávali obchodníkům / výrobcům směsí na domácím trhu, kteří
nejsou ve spojení, a ti jej poté smíchali s benzinem a znovu prodávali, a
to jak na domácím trhu, tak na vývoz, zejména do Unie. V průběhu šetření
na místě se ukázalo, a to navzdory dojmu vyplývajícímu z informací poskytnutých
výrobci v USA zařazenými do vzorku prostřednictvím formulářů pro výběr vzorku,
že si tito výrobci nebyli ve všech případech vědomi toho, zda je jejich výroba
určena pro trh Unie či pro jinou destinaci, včetně trhu USA, a neměli představu
o prodejních cenách účtovaných obchodníky / výrobci směsí. To tudíž znamená, že
výrobci bioethanolu v USA nejsou vývozci dotčeného výrobku do Unie.
Skutečnými vývozci jsou obchodníci / výrobci směsí. Na základě údajů
shromážděných a ověřených na úrovni vzorku za USA v předběžné fázi tudíž
nebylo možné stanovit, zda byl bioethanol pocházející z USA během období
šetření vyvážen do Unie za dumpingové ceny. (13)
Žádné antidumpingové opatření tedy v té době
nemohlo být uloženo. (14)
Pro účely zjištění vývozu bioethanolu do Unie se
v rámci vzorku za USA vycházelo zejména z údajů, které poskytli
výrobci směsí / obchodníci, kteří nejsou ve spojení, již nebyli
v předběžné fázi zahrnuti do šetření. Přestože v předběžné fázi jeden
obchodník při šetření spolupracoval a poskytl doplňující údaje, nebyly tyto
údaje dostačující k tomu, aby bylo možné přesně a spolehlivě stanovit údaje
potřebné k výpočtu dumpingových rozpětí. (15)
V zájmu dokončení šetření dumpingu bylo tedy
považováno za nutné vycházet spíše z údajů obchodníků a výrobců směsí,
kteří dotčený výrobek do Unie ve skutečnosti vyváželi. (16)
Dotazníky týkající se dumpingu byly tedy zaslány
osmi největším obchodníkům / výrobcům směsí v USA, kteří byli
identifikováni během šetření v rámci vzorku za USA. Tito obchodníci /
výrobci směsí představují více než 90 % celkového vývozu bioethanolu do
Unie. Dva z nich se spoluprací při šetření souhlasili a jejich vývoz
představuje přibližně 51 % celkového vývozu bioethanolu do Unie během období
šetření. 1.2.2.
Výběr vzorku výrobců v Unii (17)
Vzhledem k možnému vysokému počtu výrobců v Unii se
v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem vzorku podle článku 17
základního nařízení. (18)
V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že
prozatímně vybrala vzorek výrobců v Unii (vzorek za EU). Tento vzorek
tvořilo pět společností a skupin z 19 výrobců v Unii, kteří byli známí před
zahájením šetření. Vzorek byl vybrán na základě objemu výroby bioethanolu během
období šetření a polohy známých výrobců. Tento vzorek představoval 48 %
celkové odhadované výroby v Unii během období šetření. (19)
Během šetření se však ukázalo, že skupiny zařazené
do vzorku za EU tvoří vysoký počet společností či jednotlivých subjektů
vyrábějících a prodávajících obdobný výrobek. To by znamenalo provést šetření
ve 13 společnostech, což nebylo vzhledem k času, který byl na šetření vyčleněn,
možné. Bylo tedy rozhodnuto znovu přezkoumat údaje, které byly k dispozici pro
výběr reprezentativního vzorku. Vycházelo se z toho, že vzorek by měl být založen
na největších jednotlivých výrobních subjektech v Unii a v rámci skupin a
při výběru by mělo být zohledněno také určité geografické rozložení výrobců
v Unii. (20)
Proto byl nakonec vybrán konečný vzorek za EU
složený z šesti jednotlivých výrobců zvolených na základě reprezentativnosti z
hlediska výroby a objemu prodeje bioethanolu v období šetření
a geografické polohy výrobce. Tito výrobci, kteří se nacházejí
v Belgii, Nizozemsku, Francii, Spojeném království, Švédsku a Německu,
představují 36 % celkové odhadované výroby v Unii a 44 % celkové
výroby uvedené společnostmi, které poskytly údaje pro účely výběru vzorku.
Tento vzorek byl považován za reprezentativní pro účely posouzení možné újmy
způsobené výrobnímu odvětví Unie. (21)
Zúčastněné strany dostaly možnost vyjádřit
připomínky ke vhodnosti výběru vzorku. (22)
Některé strany tvrdily, že vzorek za EU je méně
reprezentativní než vzorek původní, který obsahoval celé skupiny společností.
Podle jejich názoru by objektivní analýzu situace ve výrobním odvětví Unie bylo
možné provést pouze začleněním všech společností, které jsou součástí skupin ve
vzorku. Uvedly zejména, že náklady a příjmy mohou být přiděleny určitým
společnostem ve skupině, v nichž se neuskuteční návštěva, a tudíž nemusí být
zohledněny při analýze újmy. (23)
V tomto ohledu je třeba podotknout, že Komise
náležitě zvážila a přezkoumala údaje poskytnuté všemi společnostmi, a to těmi,
které byly zařazeny do vzorku, i těmi, které zařazeny nebyly, a zejména
společnostmi patřícími do skupin, aby se ujistila, že veškeré náklady a příjmy
spojené s výrobou a prodejem u společností zařazených do vzorku byly při
analýze újmy v plném rozsahu a správně zohledněny. (24)
Některé strany napadly skutečnost, že do vzorku za
EU byli zařazeni výrobci v Unii, kteří se nacházeli ve fázi rozběhu
činnosti. Rovněž tvrdily, že by do vzorku neměla být zařazena jedna společnost,
která měla v roce 2011 významnou volnou kapacitu, nacházející se
v členském státě, který neprovedl směrnici o energii z obnovitelných
zdrojů. Rovněž zaznělo, že pokud by tyto společnosti do vzorku nakonec zařazeny
byly, měla by Komise údaje o nich upravit tak, aby byly tyto mimořádné
okolnosti zohledněny. (25)
Má se za to, že skutečnost, že společnosti v
nedávné době rozběhly nebo obnovily provoz, není důvodem k tomu, aby byly
vyloučeny ze vzorku. Zařazení takovýchto společností do vzorku není v rozporu s
kritérii pro výběr vzorku, která jsou stanovena v článku 17 základního
nařízení. Pokud jde o úpravu údajů, strany neposkytly žádný konkrétní materiál
nebo podložené důkazy, kterými by své tvrzení podpořily, ani podklady pro to,
jak by se měla požadovaná úprava provést. (26)
Kromě toho nebyly při šetření zjištěny žádné
náklady, například zrychlené odpisy, které by měly být upraveny, aby se
napravilo zkreslení způsobené rozběhem činnosti. Tento požadavek se proto
zamítá. (27)
Některé strany rovněž vznesly námitky proti tomu,
že součástí vzorku za EU již není společnost, která do něj byla prozatímně
vybrána a nachází se v členském státě s vysokou spotřebou a výrobou
bioethanolu. Tvrdily, že ekonomická situace této společnosti je dobrá, a
naznačily, že právě to bylo důvodem k jejímu vyloučení ze vzorku. Dále tvrdily,
že výběr vzorku byl zkreslen tak, aby byla zjištěna újma. Podle těchto stran
měla Komise rozeslat tzv. minidotazníky všem výrobcům, aby shromáždila patřičné
údaje pro výběr vzorku. (28)
Pokud jde o rozesílání minidotazníků, je třeba
poznamenat, že před výběrem vzorku si Komise vyžádala informace od všech
výrobců v Unii, o nichž bylo známo, že jsou záležitostí dotčeni, aby shromáždila
příslušné údaje pro výběr vzorku. Jak je uvedeno v bodě 5.2.1 oznámení o
zahájení řízení, tyto informace byly k dispozici ode dne zahájení šetření
v dokumentu „For inspection by interested parties“ a nebyly takové povahy, aby
z nich byla zřejmá ekonomická situace respondentů. Komise tedy měla k
dispozici dostatek informací k tomu, aby mohla vybrat reprezentativní vzorek v
souladu s kritérii uvedenými v článku 17 základního nařízení, ale nemohla
společnosti vybírat tak, aby bylo dosaženo určitého výsledku. Výše uvedená
tvrzení byla proto zamítnuta. (29)
Na závěr bylo vzneseno tvrzení, že vzorek měl
obsahovat společnosti vyrábějící bioethanol z cukrové řepy, jelikož výroba z
této suroviny může být mnohem ziskovější než výroba například z pšenice.
Třebaže toto tvrzení nebylo podložené, z dostupných informací vyplývá, že
bioethanol vyráběný z cukrové řepy představuje pouze malou část celkové výroby
v Unii, v roce 2011 přibližně 12 %, a že dvě ze společností zařazených do
vzorku cukrovou řepu jako vstupní surovinu k výrobě bioethanolu zčásti
používají. Toto tvrzení se proto zamítá. (30)
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za
to, že vzorek vybraný výše popsaným způsobem pro účely analýzy újmy je pro
výrobní odvětví Unie reprezentativní. 1.2.3.
Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve
spojení (31)
Vzhledem k možnému vysokému počtu dovozců
zapojených do řízení se v oznámení o zahájení řízení počítalo s výběrem
vzorku dovozců podle článku 17 základního nařízení. (32)
Pouze tři dovozci poskytli ve lhůtě stanovené v
oznámení o zahájení řízení požadované informace a souhlasili se zařazením do
vzorku. Vzhledem k omezenému počtu spolupracujících dovozců nebyl výběr vzorku
považován za nutný. 1.2.4.
Odpovědi na dotazník a ověřování (33)
Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž
bylo známo, že se jich záležitost týká. Dotazníky byly tedy zaslány
vývozcům/výrobcům v USA zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do
vzorku, třem spolupracujícím dovozcům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a
všem uživatelům, o nichž bylo známo, že se jich šetření týká. (34)
Odpovědi zaslali vývozci/výrobci v USA zařazení do
vzorku, výrobci v Unii zařazení do vzorku, dva dovozci, kteří nejsou ve
spojení, a čtyři uživatelé. (35)
Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace,
které poskytly zúčastněné strany a které považovala za nezbytné pro účely
konečného stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. (36)
Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách
těchto společností: Vývozci/výrobci v USA · - Marquis Energy LLC, Hennepin, Illinois · - Patriot Renewable Fuels LLC, Annawan, Illinois · - Platinum Ethanol LLC, Arthur, Iowa · - Plymouth Energy Company LLC, Merrill, Iowa · - POET LLC, Wichita, Kansas a Sioux Falls, Jižní Dakota Obchodník v USA, který není ve spojení · - Bio Urja Trading LLC, Houston, Texas Obchodník ve Švýcarsku, který je ve spojení · - Cargill International SA, Ženeva Výrobci v Unii · - Abengoa Energy Netherlands B.V., Rotterdam, Nizozemsko · - BioWanze, S.A. Wanze, Belgie · - Crop Energies Bioethanol GmbH, Mannheim, Německo · - Ensus, Yarm, Spojené království · - Lantmännen Energi / Agroetanol, Norrkoping, Švédsko · - Tereos BENP, Lillebonne, Francie Dovozci v Unii, kteří nejsou ve spojení · - Shell Trading Rotterdam B.V., Rotterdam, Nizozemsko · - Greenergy Fuels Limited, Londýn, Spojené království Uživatelé v Unii · - Shell Nederland Verkoopmaatschappij B.V. Rotterdam, Nizozemsko 1.3.
Období šetření a posuzované období (37)
Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1.
října 2010 do 30. září 2011. Analýza tendencí významných pro posouzení újmy se
týkala období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované
období“). 2.
DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK 2.1.
Dotčený výrobek (38)
Dotčeným výrobkem je bioethanol, někdy označovaný
jako „palivo ethanol“, tj. ethylalkohol vyráběný ze zemědělských produktů (jak
jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie),
denaturovaný či nedenaturovaný, s výjimkou produktů s obsahem vody převyšujícím
0,3 % (m/m) měřeno v souladu s normou EN 15376, avšak včetně ethylalkoholu
vyráběného ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy
o fungování Evropské unie) ve směsi s benzinem o obsahu ethylalkoholu
převyšujícím 10 % (v/v), pocházející z USA, v současnosti kódů KN ex
2207 10 00, ex 2207 20 00, ex 2208 90 99, ex 2710 12 21, ex 2710 12 25, ex 2710
12 31, ex 2710 12 41, ex 2710 12 45, ex 2710 12 49, ex 2710 12 51, ex 2710 12
59, ex 2710 12 70, ex 2710 12 90, ex 3814 00 10, ex 3814 00 90, ex 3820 00 00 a
ex 3824 90 97. (39)
Bioethanol lze vyrábět z různých zemědělských
vstupních surovin, např. cukrové třtiny, cukrové řepy, brambor, manioku a
kukuřice. V USA se bioethanol rozlišuje podle různých vstupních surovin, jak je
popsáno níže: a) Konvenční biopalivo (vyráběné především ze
vstupní suroviny kukuřice a běžně nazývané kukuřicový ethanol), které je
definováno jako obnovitelné palivo získávané z kukuřičného škrobu a
vyráběno v zařízeních, jejichž výstavba byla zahájena po datu uzákonění
zákona o energetické nezávislosti a bezpečnosti v prosinci 2007[4], a které
musí v budoucnosti dosáhnout 20% snížení emisí skleníkových plynů ve
srovnání se základními emisemi skleníkových plynů z benzinu a nafty
v průběhu životního cyklu. b) Vyspělé biopalivo, definované jako
obnovitelné palivo jiné než ethanol získaný z kukuřičného škrobu, které je
získáváno z obnovitelné biomasy a jehož emise skleníkových plynů
v průběhu životního cyklu, určené správcem podle zákona o energetické
politice (Energy Policy Act, EPA), jsou alespoň o 50 % nižší než základní
emise skleníkových plynů. Tento pojem zahrnuje „celulózová biopaliva“ jako
bioethanol a „naftu z biomasy“. Soupis pro vyspělá biopaliva zahrnuje
soupis pro celulózová biopaliva, naftu z biomasy a nerozlišená vyspělá
biopaliva. (40)
Konkrétněji je celulózové biopalivo[5]
definováno jako obnovitelné palivo získané z jakékoli celulózy,
hemicelulózy nebo ligninu získaných z obnovitelné biomasy, jehož emise
skleníkových plynů v průběhu životního cyklu, určené správcem podle zákona
o energetické politice, jsou alespoň o 60 % nižší než základní emise
skleníkových plynů v průběhu životního cyklu. Celulózová biopaliva zahrnují
celulózový bioethanol. Federální vláda Spojených států ve značné míře podporuje
výzkum a pilotní projekty zabývající se výrobou vyspělých biopaliv, a
zejména celulózového bioethanolu vyráběného především z odpadu ze zemědělství a
lesnictví. Podle činitelů USA a veřejně dostupných údajů[6] dosáhne
výroba tohoto typu bioethanolu v roce 2014 přibližně 4 miliard litrů a do
roku 2021 přesáhne 50 miliard litrů. Výroba celulózového bioethanolu byla během
období šetření zanedbatelná. (41)
Během období šetření a až do současnosti byla
hlavní vstupní surovinou používanou v USA kukuřice, zatímco hlavní vstupní
surovinou používanou v Unii je pšenice. (42)
Z šetření vyplynulo, že bioethanol se obecně
prodává v čisté formě výrobcům směsí / obchodníkům, kteří jej smísí[7] s benzinem především s cílem vyrobit směsi s vysokým obsahem
bioethanolu, které se vyvážejí nebo prodávají na domácím trhu k dalšímu mísení
a používají jako palivo ke spotřebě. Mísení není příliš složité a lze je
provést smísením výrobků ve zvláštních nádržích, do nichž se přidají požadované
procentní podíly bioethanolu a benzinu. (43)
Aby bylo možné určit různé druhy bioethanolu a
směsi bioethanolu používané na celém světě, jsou směsi paliva ethanolu značeny
tzv. čísly „E“, která popisují procentní podíl objemu paliva ethanolu ve směsi.
Například E85 znamená, že směs obsahuje 85 % bezvodného ethanolu a 15 %
benzinu. Směsi s nízkým obsahem ethanolu v rozmezí od E5 do E25 jsou
rovněž známé jako gasohol, ačkoli mezinárodně pojem gasohol nejčastěji označuje
směs E10. Směsi E10 nebo směsi slabší se do roku 2011 používaly ve více než
dvaceti zemích světa a vedoucí příčku zaujímaly Spojené státy americké, kde byl
téměř všechen maloobchodní benzin v roce 2010 smíšen s 10 % bioethanolu. (44)
Z šetření vyšlo najevo, že podle stávajícího
programu pro národní normu pro obnovitelná paliva (National Renewable Fuel
Standard program, RFS1) zřízeného v rámci zákona o energetické politice z roku
2005, jímž se změnil zákon o ochraně ovzduší (Clean Air Act) a který stanovil
první národní normu pro obnovitelná paliva, jsou všechny druhy bioethanolu
považovány za biopaliva. Odpovědnost za koordinaci činností s ministerstvem
energetiky Spojených státu, ministerstvem zemědělství Spojených státu a
zúčastěnými subjekty za účelem koncipování a provádění tohoto programu přidělil
Kongres Spojených států Úřadu pro ochranu životního prostředí Spojených států
(US Environmental Protection Agency, EPA) (45)
V důsledku své politiky v oblasti
energetiky jsou Spojené státy od roku 2005 největším světovým výrobcem bioethanolu
a připadá na ně 57,5 % světové produkce. Požadavky EPA zaručily, že
v roce 2009 bylo vyrobeno nejméně 11 miliard amerických galonů
obnovitelných paliv, a to zejména za účelem splnění cílů stanovených zákonem o
energetické nezávislosti a bezpečnosti z roku 2007. Výroba v tak velkém měřítku
rovněž umožnila výrobcům v USA vyvážet bioethanol i na jiné trhy, včetně
Unie. (46)
Podle úředních zdrojů, informací o trhu a veřejně
dostupných informací[8]
jsou všechny druhy bioethanolu a bioethanolu ve směsích, zejména směsích
bioethanolu a minerálního benzinu, jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění
výše, které se vyrábějí v USA a prodávají se buď v USA, nebo na
vývoz, považovány za paliva z bioethanolu a jsou součástí legislativního
balíčku týkajícího se energetické účinnosti a obnovitelné energie a náhradních
paliv v USA. (47)
Bylo zjištěno, že všechny druhy bioethanolu a
bioethanolu ve směsích, kterých se týká toto šetření, mají navzdory možným
rozdílům, pokud jde o vstupní suroviny použité pro jejich výrobu, nebo odlišnostem
ve výrobním postupu tytéž nebo velmi podobné základní fyzikální, chemické a
technické vlastnosti a používají se ke stejným účelům. Malé odlišnosti, které
dotčený výrobek může vykazovat, nemění jeho základní definici, jeho vlastnosti
ani to, jak ho různé strany vnímají. (48)
Některé strany tvrdily, že definice dotčeného
výrobku není jasná, zejména proto, že neumožňuje rozlišovat mezi bioethanolem
pro použití v palivu a bioethanolem pro jiná použití. Z toho důvodu prohlásily,
že by se šetření mělo vztahovat na ethanol určený pro všechna použití a ethanol
ze všech zdrojů včetně syntetického ethanolu, který konkuruje bioethanolu pro
průmyslové použití. (49)
Další strana tvrdila opak, konkrétně že šetření by
se mělo vztahovat pouze na bioethanol pro použití v palivu, a že
bioethanol pro průmyslové použití by tím pádem měl být vyloučen. (50)
V této souvislosti je třeba poznamenat, že dotčený
výrobek by měl být definován především podle základních fyzikálních,
technických a chemických vlastností, nikoli podle použití či uplatnění.
Výrobek, který má různá uplatnění, může mít samozřejmě tytéž nebo obdobné
základní vlastnosti bez ohledu na další použití a za určitých okolností může
být nutné prohloubit analýzu definice výrobku s ohledem na specifické rysy
výrobního odvětví a trhu. (51)
V tomto případě bylo jasné, že oznámení o zahájení
řízení neobsahovalo záměr zahrnout do definice výrobků také syntetický ethanol.
Syntetický ethanol má jiné vlastnosti než bioethanol a neodpovídá výše popsaným
kritériím týkajícím se definice dotčeného výrobku. Do šetření se nezapojil
žádný výrobce, který se soustředí na výrobu uvedeného výrobku. Z toho důvodu
nelze syntetický ethanol zařadit do definice dotčeného výrobku a spadá mimo
rámec šetření. V rozporu s názorem některých stran toto upřesnění
nevede ke změně rámce šetření ani definice dotčeného výrobku a nemělo dopad na
kvalitu použitých údajů. (52)
Bioethanol pro použití v palivu a bioethanol pro
jiná použití mohou mít obdobné vlastnosti. Šetření se však věnovalo dumpingu na
úrovni hospodářských subjektů v USA, které vyráběly nebo míchaly
bioethanol pro použití v palivu, zejména bioethanol určený pro palivové
směsi. I šetření výrobců v Unii se zaměřilo na bioethanol určený pro
použití v palivu, a nikoli pro jiné účely. Na bioethanol pro jiná použití
než je použití v palivu by se tudíž rámec tohoto šetření neměl vztahovat. (53)
Dovozci, kteří nebudou využívat bioethanol pro
použití v palivu dovážený z USA, mohou podat prohlášení, podle
ustanovení týkajících se konečného použití stanovených prováděcími pravidly
obsaženými v článcích 291 až 300 celního kodexu Unie[9]. 2.2.
Obdobný výrobek (54)
Bylo zjištěno, že bioethanol vyráběný výrobním
odvětvím Unie a prodávaný na trhu Unie má obdobné základní fyzikální, chemické
a technické vlastnosti jako bioethanol vyvážený do Unie z USA. (55)
Jak je popsáno ve 39. bodě odůvodnění výše,
bioethanol lze vyrábět z různých vstupních surovin. Šetření však nepoukázalo na
skutečnost, že by použitá vstupní surovina vedla k jakýmkoli rozdílům,
pokud jde o vlastnosti konečného výrobku. Bylo zjištěno, že dotčený výrobek
vyráběný v USA, zejména z kukuřice, a vyvážený na trh Unie je
vzájemně zaměnitelný s dotčeným výrobkem, zejména ze pšenice, vyráběným a
prodávaným v Unii tamními výrobci. Pokud jde o bioethanol, neexistují kromě
toho žádné významné rozdíly, jsou-li vůbec nějaké, v používání a přístupu
ze strany hospodářských subjektů a uživatelů na trhu. (56)
Je tedy potvrzeno, že bioethanol vyráběný a
prodávaný v Unii a dotčený výrobek vyvážený z USA by měly být považovány za
obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. (57)
Někteří výrobci v USA zařazení do vzorku
tvrdili, že bioethanol vyráběný a prodávaný na trhu USA není jako dotčený
výrobek, protože striktně neodpovídá znění popisu výrobku uvedenému
v oznámení o zahájení řízení Druhy bioethanolu prodávané na trhu USA
skutečně odpovídají normě uplatňované ve Spojených státech (ASTM), spíše než EN
15376, a obsah vody u nich přesahuje hranici 0,3 %. (58)
Šetření však ukázalo, že bioethanol vyráběný k
prodeji na trhu USA má ve značné míře stejné základní fyzikální, chemické a
technické vlastnosti jako dotčený výrobek. Čl. 1 odst. 4 základního nařízení
stanoví, že obdobný výrobek nemusí být nezbytně podobný ve všech ohledech s
dotčeným výrobkem, ale může se jednat o výrobek, který ačkoliv není podobný ve
všech ohledech, má vlastnosti úzce se podobající vlastnostem dotčeného výrobku.
To je případ bioethanolu prodávaného na trhu USA a bioethanolu vyváženého do
Unie. Existují precedenty, kdy se výrobky považovaly za obdobné jako dotčený
výrobek i navzdory určitým rozdílům[10]. (59)
Proto bylo rozhodnuto prozatímní zjištění zvrátit a
považovat bioethanol odpovídající normě ASTM a prodávaný na trhu USA za výrobek
obdobný dotčenému výrobku ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. 3.
DUMPING 3.1.
Úvod (60)
Jak je vysvětleno v 6. až 16. bodě odůvodnění
výše, šetření se za účelem prošetření možného dumpingu týkalo jak výrobců
bioethanolu, tak obchodníků / výrobců směsí, kteří vyváželi dotčený výrobek na
trh Unie. (61)
Podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení se v
nařízení o uložení cla stanoví clo pro každého dodavatele nebo není-li to
proveditelné, pro danou dodavatelskou zemi. (62)
Někteří výrobci tvrdili, že bylo možné
identifikovat a sledovat jejich výrobky prodané hospodářským subjektům
v USA za účelem vývozu, zejména do Unie. Odvolávali se na certifikační
postup, který stanoví směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, ale nedokázali
najít konkrétní vazbu mezi jejich prodejem na trhu USA a vývozem uskutečňovaným
jinými hospodářskými subjekty do EU. Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění výše
a 63. bodě odůvodnění níže, tito výrobci rovněž neměli představu o úrovni
vývozních cen do Unie. (63)
V tomto případě bylo zjištěno, že vzhledem ke
struktuře odvětví bioethanolu a způsobu výroby a prodeje dotčeného výrobku na
trhu USA a způsobu jeho vývozu do Unie není proveditelné stanovit individuální
dumpingová rozpětí pro výrobce v USA. Přesněji, výrobci zařazení do vzorku za
USA dotčený výrobek do Unie nevyváželi a obchodníci / výrobci směsí, kteří byli
zahrnuti do šetření, získávali bioethanol od různých výrobců, míchali jej a
prodávali zejména na vývoz do Unie, navzdory tvrzením výše uvedených stran
tudíž nebylo možné všechny jednotlivé nákupy vysledovat a srovnat běžné hodnoty
s příslušnými vývozními cenami a nelze určit výrobce v okamžiku vývozu do
Unie. Jinými slovy, každá dodávka odeslaná do EU obsahuje bioethanol vyrobený v
USA různými výrobci v USA, ne pouze těmi, kteří jsou zařazeni do vzorku za
USA. Šetření také ukázalo, že úroveň cen, které účtovali výrobci ve vzorku za
USA svým odběratelům v USA, nebyla v souladu s cenou skutečně zaplacenou
nebo splatnou za dotčený výrobek v případě vývozu do Unie. (64)
Z toho důvodu se má za to, že by mělo být
stanoveno celostátní dumpingové rozpětí. 3.2.
Běžná hodnota (65)
Pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst.
2 základního nařízení Komise nejprve zjišťovala, zda byl dotčený výrobek
prodáván dvěma spolupracujícími obchodníky / výrobci směsí nezávislým
odběratelům na domácím trhu v reprezentativním objemu, tj. zda celkový objem
takového prodeje představoval během období šetření nejméně 5 % celkového
objemu vývozu do Unie. (66)
Jelikož byl obdobný výrobek prodáván na domácím
trhu v dostatečném množství, byla běžná hodnota určena na základě ceny
zaplacené nebo splatné dvěma výše uvedeným obchodníkům / výrobcům směsí v
běžném obchodním styku nezávislými odběrateli v USA. 3.3.
Vývozní cena (67)
Spolupracující obchodníci / výrobci směsí poskytli
údaje, které umožnily stanovit vývozní cenu na základě jejich cen, které jsou
skutečně zaplacené nebo které je třeba zaplatit, podle čl. 2 odst. 8 základního
nařízení. U transakcí, při nichž se dovoz do Unie uskutečnil prostřednictvím
obchodní společnosti ve spojení, byla vývozní cena určena početně podle čl. 2
odst. 9 základního nařízení na základě ceny obchodníka ve spojení, za kterou
byl výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. (68)
Pokud jde o prodej uskutečněný prostřednictvím
obchodníka ve spojení se sídlem ve Švýcarsku, nebyly od vývozní ceny odečteny
prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jelikož nebyly považovány za
náklady v období mezi dovozem a novým prodejem do Unie. Šetření ukázalo,
že hlavní činnost obchodníka ve spojení představovalo řízení peněžních
prostředků jednotky pro obchod v oblasti „cukru“, do níž biopaliva patří, a
zajišťování rizik spojených s obchodem v zemědělském odvětví
uzavíráním derivátových smluv, a to jak v rámci mimoburzovního trhu, tak i
organizovaného finančního trhu. (69)
Někteří výrobci ve Spojených státech tvrdili,
že běžnou praxí orgánů je považovat prodejní cenu účtovanou vývozcem prvnímu
nezávislému odběrateli za vývozní cenu, která slouží k výpočtu dumpingu.
V tomto případě by touto cenou byla prodejní cena účtovaná výrobci ve
Spojených státech obchodníkům / výrobcům směsí ve Spojených státech, kteří
nejsou ve spojení. Jak je však uvedeno ve 62. a 63. bodě odůvodnění výše, žádný
z výrobců bioethanolu ve Spojených státech dotčený výrobek do Unie
nevyvážel a neměl představu o úrovni vývozních cen do EU. Jejich cenu účtovanou
na domácím trhu tedy použít nelze, protože se nejedná o vývozní cenu zaplacenou
nebo splatnou za dotčený výrobek v Unii. Jejich tvrzení tudíž nelze
přijmout. 3.4.
Srovnání (70)
Srovnání mezi váženým průměrem běžné hodnoty a
váženým průměrem vývozní ceny podle druhu výrobku stanovenými pro
spolupracující obchodníky / výrobce směsí bylo provedeno na základě ceny ze
závodu a v souladu s čl. 2 odst. 10 při něm byly zohledněny rozdíly u
činitelů, které prokazatelně ovlivnily ceny a srovnatelnost cen. Jeden
obchodník / výrobce směsí tvrdí, že údaje o prodeji na domácím trhu nebyly
reprezentativní. Jelikož daný obchodník / výrobce směsí však nebyl schopen
údaje o veškerém prodeji na domácím trhu poskytnout, vychází výpočet
z údajů získaných z dotazníku a inspekce na místě. (71)
Jeden obchodník / výrobce směsí uvádí, že výpočet
prodejní ceny na domácím trhu by měl vycházet z údajů burzy NYMEX o
spotovém trhu. Komise má za to, že spolehlivější jsou ověřené údaje od dvou
obchodníků / výrobců směsí. (72)
Za tímto účelem byly v příslušných a
odůvodněných případech provedeny náležité úpravy o rozdíly u nákladů na
dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů. (73)
Zvláštností u dotčeného výrobku a obdobného výrobku
je skutečnost, že obchodníci / výrobci směsí získali během období šetření
subvenci, zejména formou slev na spotřební dani u jejich prodeje směsí
bioethanolu. K určení běžné hodnoty a vývozní ceny se použije metoda, při níž
jsou plně zohledněny skutečné prodejní ceny uvedených obchodníků / výrobců
směsí, a to jak pro prodej na domácím trhu, tak na vývoz. Srovnání prodeje uskutečněného
obchodníky / výrobci směsí na trhu USA a vývozních cen obchodníků / výrobců
směsí uplatňovaných pro EU tak za účelem vypočítání úrovně dumpingu u dotčeného
výrobku eliminuje případný dopad subvence na ceny, neboť tato subvence během
období šetření ovlivnila stejnou měrou jak prodej na domácím trhu, tak prodej
na vývoz. Jeden obchodník / výrobce směsí uvedl, že subvenci na prodej na
domácím trhu nedostal. Své tvrzení však není schopen prokázat; tvrzení je
rovněž obtížně porovnatelné s informacemi, které o použití subvence poskytly
orgány USA. 3.5.
Dumping (74)
V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo
provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle druhu výrobku a
váženého průměru vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku. Na základě
tohoto srovnání bylo zjištěno, že se spolupracující obchodníci / výrobci směsí,
kteří nejsou ve spojení, podíleli na dumpingových praktikách. (75)
Vážené průměrné dumpingové rozpětí bylo stanoveno
ve výši 9,5 % na základě souhrnných údajů od spolupracujících obchodníků /
výrobců směsí a představuje celostátní dumpingové rozpětí pro USA. (76)
Někteří z výrobců ve Spojených státech
zařazení do vzorku uvedli, že budou-li uložena konečná antidumpingová opatření,
očekávají, že jim bude uděleno individuální celní rozpětí. Vzhledem
k obsahu 6. až 16. bodu odůvodnění a argumentaci uvedené v 60. až 64.
bodě odůvodnění nelze toto tvrzení přijmout, neboť šetření potvrdilo, že
v případě těchto hospodářských subjektů, konkrétně proto, že během období
šetření neuskutečnily žádný vývoz do Unie, nebylo možné jejich výrobky při
vývozu do Unie sledovat a ony samy obecně neměly informace o časovém plánu
vývozu ani o cenách zaplacených nebo splatných dovozci v Unii, a tudíž pro tyto
výrobce nebylo možné vývozní cenu a dumpingové rozpětí spolehlivě stanovit. (77)
Někteří výrobci požádali o více podrobností o
výpočtu dumpingu stanoveného pro dva spolupracující obchodníky / výrobce směsí.
Je však třeba mít na paměti, že požadované informace obsahují obchodní
tajemství a nelze je tedy zpřístupnit jiné straně, než je strana dotčená. Na
druhou stranu je běžné, že orgány zpřístupní obecnou metodu použitou k určení
dumpingu všem stranám, u nichž nebyly pro výpočty použity žádné jednotlivé
údaje. Tato metoda byla popsána v obecném informačním dokumentu, který byl
rozeslán všem stranám. 4.
ÚJMA 4.1.
Výroba v Unii a výrobní odvětví Unie (78)
Výroba v Unii byla stanovena na základě zprávy
o trhu, kterou během šetření poskytl žadatel. Celková výroba obdobného výrobku
v Unii, uvedená v této zprávě, byla srovnána s údaji
poskytnutými 17 spolupracujícími výrobci v Unii. Mezi těmito dvěma soubory
údajů byl zjištěn drobný rozdíl o přibližně 5 %. Důvodem je skutečnost, že
údaje o výrobě neposkytli někteří relativně malí nespolupracující výrobci v
Unii. Podle těchto podkladů byla celková výroba v Unii v období
šetření stanovena na 3,42 milionu tun. Výrobci v Unii, kteří představují
celkovou výrobu v Unii, tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1
a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou proto uváděni jako „výrobní
odvětví Unie“. 4.2.
Spotřeba v Unii (79)
Spotřeba v Unii byla stanovena na základě
celkové výroby v Unii uskutečněné výrobním odvětvím Unie po přičtení objemu
dovozu z třetích zemí, který byl stanoven na základě nejlepších dostupných
statistik, a odečtení změny zásob a vývozu uskutečněného výrobním odvětvím Unie
podle údajů poskytnutých výrobním odvětvím Unie. Některé strany tvrdily, že
statistiky použité ke stanovení spotřeby nebyly kompletní, neboť nezohledňovaly
významný dovoz bioethanolu z dalších třetích zemí, a to zejména
v období šetření. Dále se domnívaly, že Komise nadhodnotila objem dovozu
ze Spojených států, a údaje o spotřebě a podílu na trhu tudíž nejsou
spolehlivé. (80)
Tato tvrzení byla analyzována a porovnána s
dostupnými informacemi. Ve věci dovozu z dalších zemí strany neposkytly
žádné důkazy o objemech dovozu dotčeného výrobku. Dovoz z dalších zemí byl
nicméně v rámci odhadu dovozu zohledněn. Pokud jde o objem dovozu
ze Spojených států, byla v odhadu dovozu z USA během období šetření zjištěna
administrativní chyba. Objem dovozu byl tedy znovu posouzen a podle potřeby
upraven. Tato skutečnost však nemá žádný dopad na závěry týkající se posouzení
újmy a příčinné souvislosti. (81)
V souvislosti s dovozem dotčeného výrobku
je třeba zdůraznit, že pro dotčený výrobek neexistují žádné zvláštní celní kódy
kombinované nomenklatury. Kódy kombinované nomenklatury pod nimiž lze dotčený
výrobek celním orgánům oznámit, zahrnují navíc vedle dotčeného výrobku i jiné
výrobky. (82)
Co se týče dovozu směsí bioethanolu, z ověřených odpovědí
na dotazník poskytnutých dovozci, kteří nejsou ve spojení, se ukázalo, že se
většina dovozu celním orgánům oznamuje pod kódem TARIC 3824 90 97 99. Objem
dovozu však nelze získat přímo od Eurostatu, protože tento kód TARIC zahrnuje
vedle dotčeného výrobku i různé další chemické výrobky. . (83)
Co se týče dovozu deklarovaného pod kódy 2207 10 00
a 2207 20 00 kombinované nomenklatury, nebylo možné rozlišovat mezi dotčeným
výrobkem a jinými výrobky, které nebyly předmětem šetření, vzhledem k
nedostatku informací o dováženém výrobku. (84)
Jelikož údaje získané od Eurostatu neposkytovaly
ucelený obrázek o dovozu, bylo za účelem stanovení dovozu dotčeného výrobku na
trh Unie rozhodnuto, že se použijí také další zdroje informací. (85)
V zájmu dosažení nejpřesnějšího odhadu dovozu
dotčeného výrobku pocházejícího z USA se za nejspolehlivější podklady
považovaly statistiky, které poskytla americká komise pro mezinárodní obchod
(International Trade Commission, ITC). Uvedené objemy vývozu odpovídají kódům
celního sazebníku Spojených států 2207 10 60 a 2207 20 00. (86)
K odhadu tohoto dovozu se přistoupilo racionálně a
při stanovení dovozu z USA na trh Unie byla zohledněna všechna množství,
která uvedla americká komise pro mezinárodní obchod. (87)
Podklady pro odhad dovozu pocházejícího z Brazílie
do Unie představovaly tyto zdroje: zprávy o dovozu do Spojeného království
vydané agenturou pro obnovitelná paliva Spojeného království, výpisy
z podrobné celní databáze dovozu, které poskytlo Nizozemsko, Švédsko a
Finsko, a Eurostat. V případě Nizozemska, Švédska a Finska byl objem
dovozu odhadován podle názvů dovozců a vývozců a popisu výrobku, byl-li k
dispozici. K odhadu tohoto dovozu se použil konzervativní přístup. Při
výpočtu dovozu se zohlednila veškerá uvedená množství. (88)
Pro odhad zbytkového dovozu do Unie za ostatní
členské státy, vyjma členských států uvedených v 87. bodě odůvodnění výše, byly
použity údaje Eurostatu. Objem dovozu byl upraven na základě procenta
bioethanolu použitého v Unii jako palivo. Podklady pro tuto úpravu lze
najít v podnětu. Uvedené procento bylo získáno z roční bilance pro ethanol
zveřejňované Evropskou komisí[11].
Procento bioethanolu pro použití v palivu činilo v Unii 54 % v
roce 2008, 66 % v roce 2009 a 68 % v roce 2010. Pro účely odhadu
příslušného dovozu, který byl uskutečněn během období šetření, bylo pro období
šetření použito procento za rok 2010. (89)
Pro odhad dovozu jiného původu se vycházelo
z údajů Eurostatu a z výpisů z podrobné celní databáze dovozu
poskytnutých Nizozemskem, Švédskem a Finskem. Použila se stejná metodika jako
v případě stanovení dovozu pocházejícího z Brazílie. (90)
Jako zdroj údajů pro výpočet průměrné jednotkové
ceny CIF pro dovoz z USA a Brazílie sloužily výpisy z podrobné celní
databáze dovozu poskytnuté Nizozemskem, Švédskem a Finskem. V případě USA
byly použity i ověřené údaje uvedené v dotazníku dovozci, kteří nejsou ve
spojení. Pro USA byly průměrné ceny CIF pro roky 2008 a 2009 odhadnuty na
základě průměrné ceny, kterou pro tyto roky uvedla americká komise pro
mezinárodní obchod, vyjádřené ve vztahu k průměrné jednotkové ceně CIF
získané za rok 2010. (91)
Změna zásob byla stanovena na základě údajů o
výrobním odvětví Unie, které poskytl žadatel. (92)
Podle těchto podkladů se spotřeba v Unii vyvíjela
takto: || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Celková výroba v Unii (v tunách) (A) || 2 153 118 || 2 797 948 || 3 274 665 || 3 389 503 Celkový dovoz ze třetích zemí včetně dotčené země (v tunách) (B) || 1 252 705 || 1 130 703 || 859 605 || 1 031 226 Celkový vývoz výrobního odvětví Unie do zemí, které nejsou členy EU (v tunách) (C) || 26 263 || 41 023 || 53 085 || 59 633 Změna zásob[12] (v tunách) (C) || 0 || 4 730 || -8 415 || -5 458 Spotřeba v Unii (v tunách) || 3 379 559 || 3 882 897 || 4 089 600 || 4 366 554 Index: 2008=100 || 100 || 115 || 121 || 129 Zdroj: (A) zpráva
o trhu, (B) Eurostat, americká komise pro mezinárodní obchod, agentura pro
obnovitelná paliva Spojeného království a celní databáze dovozu poskytnutá
Nizozemskem, Švédskem a Finskem; (C) podnět, odpovědi na dotazník od výrobců
v Unii zařazených do vzorku, údaje o výrobním odvětví Unie uvedené
v podnětu (93)
Během posuzovaného období spotřeba v Unii
výrazně vzrostla o 29 %. Tento nárůst podnítilo provádění směrnice o energii
z obnovitelných zdrojů v členských státech, která stanovila cíle pro růst
spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. 4.3.
Dovoz z dotčené země do Unie 4.3.1.
Objem, podíl na trhu a cena dovozu z dotčené
země (94)
Z hlediska objemu, podílu na trhu a ceny se dovoz
z USA do Unie během posuzovaného období vyvíjel takto: || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Objem dovozu z USA (v tunách) (A) || 63 406 || 53 332 || 348 868 || 686 185 Index: 2008=100 || 100 || 84 || 550 || 1 082 Podíl na trhu (v %) || 1,9 % || 1,4 % || 8,5 % || 15,7 % Index: 2008=100 || 100 || 73 || 454 || 837 Průměrná cena v EUR/t (B) || 590,6 || 552,5 || 542,5 || 626,7 Index: 2008=100 || 100 || 94 || 92 || 106 Zdroj: (A) objem
vývozu deklarovaný americkou komisí pro mezinárodní obchod, (B) celní databáze
dovozu poskytnutá Nizozemskem, Švédskem a Finskem a ověřené odpovědi na
dotazník od dovozců, kteří nejsou ve spojení. (95)
Objem dovozu z USA během posuzovaného období
významně vzrostl z 63 406 tun na 686 185 tun. Ve stejném období
podobně vzrostl také podíl vývozců z USA na trhu Unie, a to
z 1,9 % na 15,7 %. (96)
Ačkoliv průměrné ceny dovozu z USA vzrostly
během posuzovaného období o 6 %, byly ceny účtované vývozci z USA
trvale nižší než průměrné ceny výrobců v Unii, jak se uvádí ve 117. bodě
odůvodnění níže. Toto systematické cenové podbízení praktikované vývozci
z USA vysvětluje významný nárůst podílu na trhu, jehož během posuzovaného
období dosáhli. 4.3.2.
Cenové podbízení dovozu z dotčené země (97)
Pro účely posouzení případného cenového podbízení
během období šetření byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých druhů
výrobku účtované výrobci v Unii zařazenými do vzorku odběratelům na trhu Unie,
kteří nejsou ve spojení, upravené na úroveň cen ze závodu, porovnány s
odpovídajícími váženými průměrnými cenami jednotlivých druhů výrobku účtovanými
vývozci z USA prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovenými na
základě cen CIF. V zájmu spravedlivého srovnání cen byly u ceny týkající
se USA provedeny příslušné úpravy o stávající celní poplatky a náklady po
dovozu. (98)
Výsledky tohoto srovnání, vyjádřené jako procentní
podíl prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku během období
šetření, prokázaly trvalé cenového podbízení dosahující v průměru
5,6 %. Toto cenové podbízení naznačuje cenový tlak, který dovoz z dotčené
země vyvíjel na trh Unie, a to zejména během období šetření. 4.4.
Hospodářská situace výrobního odvětví Unie 4.4.1.
Předběžné poznámky (99)
V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení
zahrnovalo posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie
zhodnocení všech hospodářských ukazatelů pro posouzení stavu výrobního odvětví
Unie během posuzovaného období. (100)
Pokud jde o makroekonomické údaje, jako je výroba,
výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, stav
zásob, zaměstnanost, produktivita a rozsah dumpingového rozpětí, vychází
analýza újmy z údajů o výrobním odvětví Unie jako celku od sdružení ePURE. (101) Pokud jde o mikroekonomické údaje, jako jsou ceny, ziskovost, peněžní
tok, investice, návratnost investic, schopnost získávat kapitál, mzdy a stav
zásob, vychází analýza újmy z údajů, které poskytli výrobci v Unii
zařazení do vzorku v ověřených odpovědích na dotazník. (102) Odvětví bioethanolu je v Unii stále v počáteční fázi. Společnosti
v poslední době investovaly do nových výrobních zařízení nebo rozšiřovaly
stávající kapacity, aby mohly uspokojit rostoucí poptávku v Unii. Skutečnost,
že během posuzovaného období zahájili výrobu noví výrobci, kladně ovlivnila
takové ukazatele, jako například výrobu, výrobní kapacitu, objem prodeje a
zaměstnanost. (103)
Šetření rovněž prokázalo, že tento typ výrobního
odvětví potřebuje k tomu, aby dosáhl běžných úrovní výroby, určitou dobu,
a to dva až tři roky od okamžiku zahájení činnosti. 4.4.2.
Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Objem výroby (v tunách) || 2 153 118 || 2 797 948 || 3 274 665 || 3 389 503 Index: 2008=100 || 100 || 130 || 152 || 157 Výrobní kapacita (v tunách) || 3 443 766 || 3 992 640 || 4 670 076 || 4 734 915 Index: 2008=100 || 100 || 116 || 136 || 137 Využití kapacity || 63 % || 70 % || 70 % || 72 % Index: 2008=100 || 100 || 112 || 112 || 114 Zdroj: založeno na
údajích o výrobním odvětví Unie, které poskytl žadatel (104)
V důsledku směrnice o energii z obnovitelných
zdrojů značně vzrostla v posuzovaném období výroba v Unii, a to o
přibližně 57 %. V období 2008–2010 výroba v Unii vzrostla o
36 %, poté však míra růstu významně zpomalila a ve srovnání s rokem
2010 činila v období šetření pouze 3,5 %. (105)
Výrobní kapacita vzrostla během posuzovaného období
o 37 % a její vývoj sledoval podobný trend jako výroba. (106) Využití kapacity vzrostlo během posuzovaného období o 14 %,
přičemž tohoto nárůstu bylo dosaženo na počátku posuzovaného období. Vzhledem
k skutečnosti, že v roce 2009 se někteří výrobci v Unii
nacházeli ve fázi rozběhu činnosti, předpokládalo se, že využití kapacity dále
poroste, protože výrobci obvykle potřebují k dosažení běžných úrovní výroby po
zahájení činnosti dva až tři roky, jak je vysvětleno ve 103. bodě
odůvodnění výše. K tomu však nedošlo. (107)
Šetření tak potvrdilo, že v souvislosti s
očekávaným vyhlášením směrnice o energii z obnovitelných zdrojů několik
společností v EU zahájilo na počátku posuzovaného období nebo v jeho průběhu
svoji činnost. To vedlo ke kladnému vývoji, zejména pokud jde o výše uvedené
činitele újmy, a to především v období do roku 2010. Situace na trhu Unie
se však změnila souběžně s nárůstem dumpingového dovozu ze Spojených států v
roce 2010 a předpokládaný růst se během období šetření nedostavil. 4.4.3.
Objem prodeje a podíl na trhu || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Objem prodeje (v tunách) || 2 035 367 || 2 650 526 || 3 117 410 || 3 229 326 Index: 2008=100 || 100 || 130 || 152 || 159 Podíl na trhu || 60,2 % || 68,3 % || 76,2 % || 74,0 % Index: 2008=100 || 100 || 113 || 126 || 122 Zdroj: založeno na
údajích o výrobním odvětví Unie, které poskytl žadatel (108)
Během posuzovaného období vzrostl objem prodeje
výrobního odvětví Unie o 59 % a podíl na trhu si připsal 13,8 procentních
bodů. V letech 2008 až 2010 rostl objem prodeje rovnoměrně, ale mezi rokem
2010 a obdobím šetření méně než spotřeba, která v uvedeném období vzrostla o
6,8 %. (109)
Podobně se vedlo i podílu výrobního odvětví Unie na
trhu, který do roku 2010 rostl, ale v období šetření pak klesal. Mezi
rokem 2010 a obdobím šetření, kdy dovoz z USA svůj podíl na trhu téměř
zdvojnásobil a připočítal si 7,2 procentních bodů, ztratilo výrobní odvětví
Unie 2,2 procentní body. 4.4.4.
Růst (110)
V posuzovaném období spotřeba v Unii
výrazně vzrostla o 29,2 %. Ačkoli objem prodeje a podíl na trhu v témže
období rovněž vzrostl, výrobní odvětví Unie z tohoto růstu spotřeby plně
neprofitovalo, zejména pak od roku 2010. Od roku 2010 do období šetření růst
objemu prodeje výrobního odvětví Unie oproti předchozím letem zvolnil a podíl
na trhu klesl. (111)
Některé strany tvrdily, že trend růstu, který
dokládaly určité ukazatele během posuzovaného období, neodráží situaci
výrobního odvětví, jemuž byla působena újma. Jak je však vysvětleno výše,
ze šetření je patrné, že zpomalení růstu výrobního odvětví Unie v roce
2010 a v období šetření koliduje s nárůstem levného dumpingového
dovozu z USA. 4.4.5.
Zaměstnanost a produktivita || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Počet zaměstnanců || 2 331 || 2 419 || 2 523 || 2 552 Index: 2008=100 || 100 || 104 || 108 || 109 Produktivita (v jednotkách/zaměstnanec) || 924 || 1 157 || 1 298 || 1 328 Index: 2008=100 || 100 || 125 || 141 || 144 Zdroj: založeno na
údajích o výrobním odvětví Unie, které poskytl žadatel (112)
Zaměstnanost vzrostla v posuzovaném období o
9 %. Přesněji, v letech 2008 až 2010 vzrostla o 8 %, ale během
období šetření jen nepatrně – pouze o 1 %. Tento trend odráží tendence
v oblasti kapacity a výroby v Unii. (113)
Produktivita pracovní síly výrobního odvětví Unie
se měřila jako výroba na jednoho zaměstnance za rok. V posuzovaném období
prudce vzrostla o 44 %, což odráželo efekt učení a zvyšování efektivity
během fáze rozběhu činnosti a po ní. 4.4.6.
Rozsah skutečného dumpingového rozpětí (114)
Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám
dumpingového dovozu z dotčené země nelze dopad dumpingových rozpětí stanovených
během období šetření na výrobní odvětví Unie pokládat za zanedbatelný. 4.4.7.
Překonávání účinků minulého dumpingu (115)
V tomto případě není vzhledem k neexistenci
účinků minulého dumpingu tento bod relevantní. 4.4.8.
Průměrné jednotkové ceny výrobního odvětví
Unie || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Jednotkové ceny (v EUR/kg) || 702,59 || 634,88 || 657,41 || 768,59 Index: 2008=100 || 100 || 90 || 94 || 109 Zdroj: odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník (116) Ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostly celkově
o 9 %. V roce 2009 oproti 2008 klesly, pak ale rovnoměrně do konce
období šetření rostly. Ze šetření je patrné, že zvýšení cen však výrobnímu
odvětví Unie nepostačovalo k pokrytí nákladů. Propast mezi prodejními cenami a
náklady se dále prohlubovala, zejména během období šetření. Tato situace
kolidovala se zvyšujícím se výskytem levného dumpingového dovozu z USA na trhu
Unie. (117)
Šetření ukázalo, že ceny výrobního odvětví Unie
zůstaly v posuzovaném období vyšší (až o 23 %) než ceny dumpingového
dovozu z USA. 4.4.9.
Ziskovost, peněžní tok, investice,
návratnost investic a schopnost získat kapitál || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Čistý zisk před zdaněním (v EUR) || -33 305 225 || 1 343 823 || -33 932 738 || -82 070 168 Index: 2008= -100 || -100 || 4 || -102 || -246 Ziskovost prodeje Unie (v % čistého prodeje) || -11,65% || 0,33% || -5,72% || -9,74% Index: 2008= -100 || -100 || 3 || -49 || -84 Peněžní tok (v EUR) || -2 528 061 || 34 783 260 || 48 733 697 || 36 832 646 Index: 2008=-100 || -100 || 1 376 || 1 928 || 1 457 Peněžní tok v % prodeje Unie stranám, které nejsou ve spojení || -0,9 % || 8,7 % || 8,2 % || 4,4 % Index: 2008=-100 || -100 || 980 || 930 || 494 Investice (v EUR) || 330 441 830 || 86 279 988 || 38 710 739 || 23 018 175 Index: 2008=100 || 100 || 26 || 12 || 7 Návratnost investic || -10 % || 2 % || -88 % || -357 % Index: 2008=100 || -100 || 15 || -870 || -3 538 Zdroj: odpovědi
výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník (118)
Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena jak
v absolutních hodnotách (čistý zisk před zdaněním), tak vyjádřením čistého
zisku nebo ztráty před zdaněním procentem obratu prodeje obdobného výrobku.
Ziskovost výrobního odvětví Unie byla během posuzovaného období negativní,
s výjimkou roku 2009, kdy se společnostem ve vzorku podařilo dosáhnout
nulové ztráty. (119)
Návratnost investic sledovala podobný trend a
zdaleka nedosahovala návratnosti, která by umožňovala výrobnímu odvětví Unie
přežít. (120)
Peněžní tok byl v roce 2008 negativní a v letech
2009 a 2010 došlo ke zlepšení. Během období šetření ale peněžní tok začal opět
klesat, což odráželo zhoršující se schopnost výrobního odvětví Unie
samofinancovat svoji činnost. (121)
Vývoj ziskovosti, peněžního toku a návratnosti
investic v posuzovaném období omezoval schopnost výrobního odvětví Unie
investovat do své činnosti a podkopával jeho rozvoj, což jasně dokládá 93%
pokles investic v tomto období. 4.4.10.
Mzdy || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Mzdy (v EUR) || 45 066 253 || 57 253 228 || 68 711 959 || 76 030 008 Průměrné mzdové náklady na zaměstnance (v EUR) || 75 691 || 81 233 || 88 638 || 99 646 Index: 2008=100 || 100 || 107 || 117 || 132 Zdroj: odpovědi
výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník (122)
Mzdy v posuzovaném období vzrostly o
32 %, což odráželo zvýšení produktivity zaměstnanců. 4.4.11.
Zásoby || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Stav zásob na konci roku (v tunách) || 34 585 || 24 022 || 38 649 || 31 408 Index: 2008=100 || 100 || 69 || 112 || 91 Stav zásob v poměru k výrobě || 8,3 % || 3,5 % || 3,8 % || 2,5 % Zdroj: odpovědi
výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník (123) Stavy zásob během posuzovaného období mírně klesly. 4.5.
Závěr ohledně újmy (124)
Šetřením bylo prokázáno, že k nárůstu levného
dumpingového dovozu do Unie došlo v roce 2010 a zejména během období
šetření. V uvedeném období se některé ukazatele újmy pro hospodářskou situaci
výrobního odvětví Unie zlepšily, růst však neodpovídal nárůstu spotřeby
v posuzovaném období, a zlepšení tak výrobnímu odvětví Unie dostatečně
neumožňovalo rozvíjet svoji činnost. (125)
Jak tomu obvykle bývá u nové a rozvíjející se
činnosti, určité ukazatele, jako například objem prodeje, výroba a využití
kapacity, vykazovaly během posuzovaného období kladný trend. Důvodem je
skutečnost, že na trh v daném období vstoupili noví výrobci v Unii.
Šetření nicméně prokázalo, že situace na trhu Unie od roku 2010, kdy došlo k nárůstu
levného dovozu, nedovolovala výrobcům v Unii dosáhnout takové úrovně činnosti a
cen, která by byla dostatečná pro rozvoj a udržení významných investic, které
byly uskutečněny v posuzovaném období. (126)
Bylo zjištěno, že docházelo k neustálému
cenovému podbízení levného dovozu ve vztahu k cenám výrobního odvětví Unie.
Hladina cen uvedenému výrobnímu odvětví neumožňovala pokrýt své náklady a
realizovat peněžní tok a zisk, které jsou nezbytné pro rozvoj činnosti. (127)
Ukazatele újmy týkající se finanční výkonnosti
výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic,
si pohoršily nebo zaostávaly daleko za běžnou úrovní. Tato skutečnost silně
poškodila schopnost výrobního odvětví Unie získávat kapitál a dále investovat
do činnosti. (128)
Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že
výrobnímu odvětví Unie byla během období šetření způsobena podstatná újma ve
smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. 5.
PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI 5.1.
Úvod (129)
V souladu s čl. 3 odst. 5 a čl. 3 odst. 6
základního antidumpingového nařízení bylo posouzeno, zda dumpingový dovoz
dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země působil újmu výrobnímu
odvětví Unie; zkoumaly se rovněž jiné známé činitele než dumpingový dovoz,
které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno,
že případná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovému
dovozu. 5.2.
Účinek dumpingového dovozu (130)
Jak je uvedeno výše, spotřeba Unie během
posuzovaného období významně vzrostla o 29 %. Objem dumpingového dovozu
z dotčené země však významně vzrostl, tj. jeho podíl na trhu Unie činil na
začátku posuzovaného období 1,9 % a během období šetření dosáhl
15,7 %. Tato situace jednoznačně vyvíjela tlak na výrobní odvětví Unie, a
to především od roku 2010 do konce období šetření, kdy se tento dovoz více než
zdvojnásobil. Od roku 2010, a zejména pak během období šetření, zaplavoval
levný dovoz z USA trh Unie a ve vztahu k cenám výrobního odvětví Unie docházelo
k cenovému podbízení. Tato situace výrobnímu odvětví neumožnila dosáhnout
v období šetření předpokládaného rozvoje. (131)
Některé strany tvrdí, že právě v období od
roku 2010 do období šetření se situace výrobního odvětví Unie zlepšila, což
koliduje se zdvojnásobením vývozu z USA. Jak je vysvětleno výše
v 102. a 107. bodě odůvodnění, vývoj určitých činitelů újmy, jako je
například výroba a objem prodeje, kladně ovlivnila skutečnost, že během
posuzovaného období začalo vstupovat na trh mnoho výrobců v Unii. Oproti
roku 2010 však v období šetření přišlo výrobní odvětví Unie o podíl na trhu, a
ve stejné době trh Unie zaznamenal nejsilnější nárůst dumpingového dovozu
z USA. Cenové podbízení a cenový tlak měly za následek zhoršení obecné
finanční situace výrobního odvětví Unie, především pokud jde o ziskovost. (132)
Levný dovoz se tudíž významně podílel na tom, že
výrobní odvětví Unie během období šetření utrpělo podstatnou újmu. 5.3.
Účinky jiných činitelů (133)
Zkoumaly se tyto jiné známé činitele než dumpingový
dovoz, které by mohly působit újmu výrobnímu odvětví Unie, aby bylo zajištěno,
že případná újma způsobená těmito činiteli není přičítána dumpingovému dovozu:
dovoz z jiných zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, dopad
hospodářské krize a jiné činitele, například kolísání cen surovin, vývoj
poptávky a údajné interní problémy společností v rámci výrobního odvětví
Unie. 5.3.1.
Dovoz z jiných zemí (Brazílie) (134)
Podle dostupných informací do Unie
v posuzovaném období nevyvážela významná množství dotčeného výrobku vedle
Brazílie žádná další země. Pokud jde o ceny, pohybovaly se ceny brazilského
dovozu hluboko pod úrovní cen výrobců v Unii. Dovoz z Brazílie však během
posuzovaného období zaznamenal pokles objemu (‑81 %) i podílu na trhu (‑25,8 %).
Jelikož objem dovozu klesl během období šetření na tak nízkou úroveň, nelze mít
za to, že narušil příčinnou souvislost mezi levným dovozem z USA a újmou,
která výrobnímu odvětví Unie během období šetření vznikla. || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Objem dovozu pocházejícího z Brazílie (v tunách) || 1 022 980 || 884 020 || 396 249 || 195 342 Index: 2008=100 || 100 || 86 || 39 || 19 Podíl dovozu z Brazílie na trhu (v %) || 30,3 % || 22,8 % || 9,7 % || 4,5 % Průměrná jednotková cena CIF (v EUR/t dovozu) || 560,8 || 496,2 || 580,8 || 622,4 Index: 2008=100 || 100 || 88 || 104 || 111 Zdroj: Eurostat,
agentura pro obnovitelná paliva Spojeného království, celní databáze dovozu
poskytnutá Nizozemskem, Švédskem a Finskem a podnět. (135)
Strany uváděly, že dovoz z Brazílie přesahoval
během celého posuzovaného období zanedbatelnou úroveň a docházelo k němu
na trhu Unie za dumpingové ceny. Dále tvrdily, že dovoz z USA pouze
zaplnil podíl na trhu, který uvolnil dovoz z Brazílie. Dovoz z USA
tudíž údajně nelze považovat za příčinu podstatné újmy způsobené výrobnímu
odvětví Unie. (136)
Jak bylo uvedeno výše, dovoz z Brazílie
v posuzovaném období výrazně poklesl. Jeho podíl na trhu se
v momentu, kdy spotřeba významně vzrostla, propadl z 30,3 % na
4,5 %. Vzhledem k cenám uplatňovaným brazilskými vývozci na trhu Unie
nelze vyloučit, že přítomnost brazilského bioethanolu do určité míry přispěla k
újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Má se však za to, že tento dovoz klesl
během období šetření natolik, že jej nelze vnímat jako významnou příčinu
uvedené újmy. V době mezi rokem 2010 a obdobím šetření, kdy dovoz
z Brazílie klesl o 200 000 tun, vzrostl dumpingový dovoz z USA o více
než 330 000 tun. Proto se má za to, že přítomnost bioethanolu
z Brazílie na trhu Unie, a to především během období šetření, není natolik
významná, aby narušila příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem
z USA a újmou způsobenou v uvedeném období výrobnímu odvětví Unie. 5.3.2.
Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie || 2008 || 2009 || 2010 || OŠ Objem vývozu (v tunách) || 26 263 || 41 023 || 53 085 || 59 633 Zdroj: podnět a
odpovědi výrobců v Unii zařazených do vzorku na dotazník (137)
Šetření ukázalo, že během období šetření výrobní
odvětví Unie vyváželo bioethanol v malých objemech, a to za ceny znatelně
převyšující ceny běžně účtované na trhu Unie. Z toho se usoudilo, že
vývozní výkonnost není činitelem, který by narušil příčinnou souvislost mezi
újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie a dumpingovým dovozem z dotčené
země. 5.3.3.
Dopad hospodářské krize (138)
Bylo zjištěno, že hospodářská krize neměla na
výrobní odvětví Unie negativní dopad. Růst spotřeby bioethanolu v Unii
dosáhl maxima v roce 2009, tedy v roce, který je z pohledu
hospodářské krize obecně považován za nejhorší. V téže době vzrostly i
výroba a prodej výrobců v Unii. (139)
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se má za
to, že hospodářská krize nenarušila příčinnou souvislost mezi levným dovozem
z dotčené země a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. 5.3.4.
Jiné činitele (140)
Strany uvedly i jiné činitele, které mohly narušit
příčinnou souvislost, například kolísání cen surovin, vývoj poptávky, která
byla nižší, než se očekávalo, právní rámec Unie, který údajně výrobce
v Unii znevýhodňuje, a některé údajné interní problémy výrobců
v Unii. (141)
Pokud jde o kolísání cen surovin, bylo zjištěno, že
během posuzovaného období kolísaly jak ceny kukuřice, tak pšenice. Šetření
ukázalo, že většina výrobců toto riziko vyrovnává prostřednictvím zvláštního
mechanismu stanovení cen, v němž jsou zapojeni jejich dodavatelé, nebo
prostřednictvím finančních trhů. A tak ačkoli ceny vstupních surovin skutečně
kolísaly, zejména v letech 2008–2010, kdy cena kukuřice byla nižší než
cena pšenice, byly ceny vstupních surovin v druhé polovině období šetření
prakticky stejné. Z toho je patrné, že případný cenový rozdíl je snížen na
minimu a není trvalé povahy. (142)
Některé strany tvrdily, že provádění směrnice o
energii z obnovitelných zdrojů probíhalo v členských státech příliš pomalu a
spotřeba pokulhávala za cíli, které uvedená směrnice stanovila. Přestože během
posuzovaného období nebylo původních cílů zcela dosaženo, představoval významný
nárůst spotřeby v daném období, konkrétně o 29,2 %, pozitivní vliv,
který nelze při analýze ignorovat. V žádném případě nelze však údajným pomalým
prováděním směrnice o energii z obnovitelných zdrojů odůvodnit výskyt vysokého
objemu levného dovozu na trhu Unie, související cenové podbízení ve vztahu k
cenám výrobního odvětví Unie a újmu, která byla tomuto výrobnímu odvětví způsobena.
Toto tvrzení se proto zamítá. (143)
Strany rovněž tvrdily, že vzhledem k právní
nejistotě nebylo v silách samotného výrobního odvětví Unie uspokojit
poptávku v Unii a že systém certifikace je velmi pomalý, čímž podkopává
přínos pro certifikované výrobce v Unii. Některé strany rovněž tvrdily, že
způsobenou újmu vysvětlují interní problémy, se kterými se mnoho výrobců
v Unii během posuzovaného období potýkalo. Tato tvrzení však nebyla
opodstatněná a šetření je nepotvrdilo. Je třeba nicméně zdůraznit, že šetření
prokázalo, že hlavním důvodem pro případnou údajnou nízkou úroveň výroby
v Unii byly nízké prodejní ceny na trhu Unie, na který dolehl příliv
levného dumpingového dovozu z USA, který se vyznačoval cenovým podbízením ve
vztahu k cenám výrobců v Unii, a to především během období šetření. Zdá se, že
výrobci v EU neměli jinou možnost než výrobu zastavit, jelikož ceny jim ani
neumožňovaly pokrýt náklady na suroviny, zejména pak během období šetření. Výše
uvedená nepodložená tvrzení tedy nejsou takové povahy, aby narušily příčinnou
souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, která byla během období šetření
výrobnímu odvětví Unie způsobena. (144)
Z toho tedy vyplývá závěr, že všechny výše
uvedené činitele nemohly narušit příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo
výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z USA. (145)
Strany zmiňují, že v průběhu období šetření bylo
podstatné množství dovozu deklarováno pod číslem KN 3824, na které se
vztahovalo nízké clo. Po konci období šetření bylo příslušné clo zvýšeno. Mají
za to, že újmu způsobilo nízké clo, nikoli dumping. K této otázce stačí
podotknout, že cla se mohou kdykoli měnit, a tento argument tudíž nemůže
zpochybnit újmu, ke které během období šetření došlo. 5.4.
Závěr týkající se příčinné souvislosti (146)
Výše uvedená analýza prokázala, že se během
posuzovaného období podstatně zvýšil objem levného dovozu pocházejícího
z dotčené země i jeho podíl na trhu. Navíc bylo zjištěno, že ceny tohoto
dovozu byly nižší než ceny účtované výrobním odvětvím Unie na trhu Unie. (147)
Nárůst objemu levného dovozu z dotčené země a
jeho podílu na trhu kolidoval s celkovým a průběžným nárůstem spotřeby
v Unii a taktéž se zápornými výsledky výrobního odvětví Unie během
posuzovaného období. Vývozcům z dotčené země se podařilo zvýšit podíl na
trhu systematickým cenovým podbízením ve vztahu k cenám výrobního odvětví
Unie. Výrobní odvětví Unie současně nebylo schopné dosáhnout stabilních
kladných hodnot ziskovosti, a to navzdory zvýšení činnosti. (148)
Při zkoumání jiných známých činitelů, které mohly
výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu, bylo zjištěno, že se nezdá, že by tyto
činitele byly takové, aby narušily příčinnou souvislost, která byla zjištěna
mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a újmou způsobenou výrobnímu odvětví
Unie. (149)
Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci
byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě
odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se vyvozuje
závěr, že dumpingový dovoz z USA způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou
újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. 6.
ZÁJEM UNIE 6.1.
Předběžná poznámka (150)
V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo
zkoumáno, zda navzdory závěru o újmě způsobené dumpingovým dovozem
z dotčené země neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním
případě není v zájmu Unie přijímat antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie
vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního
odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku. 6.2.
Zájem výrobního odvětví Unie (151)
Šetření ukázalo, že výrobnímu odvětví Unie byla
dumpingovým dovozem z USA způsobena podstatná újma. Bez opatření, která by
napravila nepříznivé účinky tohoto dovozu na obchod, je velmi pravděpodobné, že
se bude hospodářská situace výrobního odvětví Unie dále zhoršovat. (152)
Předpokládá se, že uložení antidumpingového cla
obnoví účinné obchodní podmínky na trhu Unie a umožní, aby ceny výrobního
odvětví Unie odrážely skutečné náklady na výrobu. Lze očekávat, že uložení
opatření výrobnímu odvětví Unie rovněž umožní zvýšit objem prodeje, a tím i
získat podíl na trh, o které přišlo kvůli dumpingovému dovozu. To bude mít
další pozitivní dopad na finanční situaci a ziskovost výrobního odvětví Unie. (153)
Byl tudíž učiněn závěr, že uložení antidumpingových
opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z USA by nebylo
v rozporu se zájmem výrobního odvětví Unie. 6.3.
Zájem dovozců (154)
Odpovědi na dotazník určený pro dovozce v Unii,
kteří nejsou ve spojení, zaslaly dvě společnosti. V prostorách těchto
spolupracujících dovozců se uskutečnily inspekce na místě. U obou
navštívených společností představuje obchodování bioethanolem pouze malou část
jejich celkového obratu (méně než 5 %). Obě rovněž uvedly, že by případné
zvýšení cen mohly přenést na odběratele – uživatele. (155)
Z dostupných informací bylo vyvozeno, že by uložení
opatření nemělo na dovozce podstatný nepříznivý dopad. 6.4.
Zájem uživatelů (156)
Odpovědi na dotazník určený pro uživatele v Unii
zaslaly čtyři společnosti. V prostorách jedné z nich se uskutečnily
inspekce na místě. (157)
U navštívené společnosti představuje
obchodování bioethanolem malou část obratu –méně než 5 %. Společnost
provedla posouzení dopadů, které se týkalo směsi E5, a výpočtem zjistila, že
clo ve výši 100 EUR/m3 by vedlo ke zvýšení ceny na čerpací stanici o 0,5 centu
(EUR)/litr. (158)
Z údajů, které ve svých odpovědích na dotazník
uvedli další tři uživatelé, je patrné, že i v jejich případě by byl dopad
omezený. Jedna společnost nakupuje z dotčené země v poměrně omezeném
objemu a uložení antidumpingového cla by mělo pouze minimální dopad na její
ziskovost. (159)
V dalších dvou případech se jedná o spolupracující
uživatele, kteří jsou ve spojení, a oba uvedli, že případné uložení
antidumpingového cla lze přenést na odběratele. Vysvětlili také, že mají
dostatečný výběr, pokud jde o zdroje dodávek, a nejsou závislí na dovozu
z USA. (160)
Strany tvrdily, že Unie nedisponuje dostatečnou
kapacitou, aby uspokojila celkovou poptávku, a že k tomu, aby zajistila
své potřeby v oblasti bioethanolu, se Unie neobejde bez dovozu. Ověřené
údaje o kapacitě ukazují, že v Unii byla volná kapacita, zejména vzhledem
k nízké hladině prodejních cen. Z toho vyplývá, že výrobci v Unii by
dokázali zvýšit výrobu, aby byla uspokojena rostoucí poptávka, a to zejména
v případě, že z trhu zmizí narušení obchodu. V blízké budoucnosti
se dále očekává výstavba a zahájení provozu nových zařízení, což snižuje
případné údajné riziko nedostatku v Unii. (161)
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl
učiněn závěr, že účinek antidumpingových opatření namířených proti dovozu
bioethanolu z USA by na uživatele v Unii neměl významný nepříznivý dopad. 6.5.
Závěr ohledně zájmu Unie (162)
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo
konstatováno, že na základě dostupných informací ohledně zájmu Unie celkově
neexistují přesvědčivé důvody proti uložení antidumpingových opatření na dovoz
bioethanolu pocházejícího z USA. 7.
KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ 7.1.
Úroveň pro odstranění újmy (163)
Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu,
újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena konečná
antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví
Unie způsobené dumpingovým dovozem. (164)
Za účelem stanovení výše těchto opatření byla vzata
v úvahu dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, kterou
utrpělo výrobní odvětví Unie, aniž by přitom byla překročena zjištěná
dumpingová rozpětí. (165)
Při výpočtu výše cla nezbytného k odstranění účinků
dumpingu působícího újmu se mělo za to, že by případná opatření měla výrobnímu
odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého
mohou přiměřeně dosáhnout výrobci ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných
podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného
výrobku v Unii. (166)
V tomto případě se má vzhledem ke zjištěním
uvedeným zejména v 102. a 103. bodě odůvodnění výše za to, že cílový zisk
výrobního odvětví Unie by měl vycházet ze zisku dosahovaného v době, kdy byl
dovoz z USA zanedbatelný, tj. z průměrného ziskového rozpětí před zdaněním
jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku z let 2008 a 2009, přesněji
výrobce, který v uvedené době nerozbíhal činnost. Má se tedy za to, že
rozpětí 6,8 % z obratu je přiměřené a lze jej chápat jako
odpovídající minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně
dosáhnout za běžných obchodních podmínek, pokud by během období šetření
neexistoval dumping působící újmu. (167)
Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného
výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. K ceně nepůsobící újmu se
dospělo úpravou prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku o skutečné
zisky/ztráty dosažené v průběhu období šetření a připočtením zmíněného
ziskového rozpětí. (168)
Nezbytné zvýšení ceny pak bylo určeno na základě
porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v
USA, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s
cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie na trhu Unie v období šetření
nepůsobící újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto srovnání, pak byly
vyjádřeny jako procento průměrné celkové hodnoty CIF dovozu. 7.2.
Forma a úroveň cel (169)
Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se
v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení měla uložit
konečná antidumpingová opatření na dovoz dotčeného výrobku, a to na úrovni
nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle
pravidla nižšího cla. Je tudíž třeba stanovit všechny celní sazby na úrovni
zjištěných dumpingových rozpětí. (170)
Navrhované konečné antidumpingové clo je
následující: || Dumpingové rozpětí || Rozpětí újmy || Konečné clo v % Celostátní dumpingové rozpětí || 9,5 % || 31,1 % || 9,5 % (171)
Vzhledem ke skutečnosti, že se antidumpingové clo
bude vztahovat i na směsi obsahující podle objemu více než 10 % (v/v)
bioethanolu, a to úměrně jejich obsahu bioethanolu, pokládá se pro účely
účinného provádění opatření celními orgány členských států za vhodné, aby bylo
clo stanoveno jako paušální částka na základě obsahu čistého bioethanolu. (172)
Sazba antidumpingového cla uvedená v tomto nařízení
byla stanovena na základě nálezů tohoto šetření. Proto odráží situaci zjištěnou
během uvedeného šetření. Toto celostátní clo platné pro všechny společnosti se
použije na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z USA. (173)
Ačkoliv původně měla být platnost opatření omezena
na tři roky vzhledem k vývoji trhu s dotčeným výrobkem, který je
vnímán jako dynamický, došlo na základě připomínek zúčastněných stran
k přehodnocení tohoto pohledu. Žadatelé zejména uváděli, že v této
fázi je příliš brzy na to předvídat významnou změnu struktury trhu, jelikož
přechod na novou generaci bioethanolu s velkou pravděpodobností potrvá
poměrně dlouho a nemělo by se k němu v rámci stávajícího návrhu přihlížet.
Bylo by také předčasné předvídat, jaký výsledek a dopad budou mít některé
návrhy právních předpisů, které jsou v současnosti předmětem jednání, pro
všechny hospodářské subjekty na trhu. Po prošetření těchto argumentů bylo
rozhodnuto, že není vhodné odklonit se od obvyklé doby platnosti opatření
stanovené v čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Tímto není dotčena možnost
jakékoli ze zúčastněných stran požádat o přezkum podle čl. 11 odst. 3, budou‑li
to okolnosti vyžadovat. 8.
CELNÍ EVIDENCE (174)
Komise od žadatele obdržela žádost o celní evidenci
dovozu bioethanolu pocházejícího z USA. Podle čl. 14 odst. 6
základního nařízení může Komise po konzultaci s poradním výborem vyzvat
celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence
dovozu, aby následně mohla být vůči takovému dovozu zavedena opatření ode dne
celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost
výrobního odvětví Unie. Žadatel tvrdil, že jelikož byla celní evidence zavedena
v rámci paralelního antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu
bioethanolu pocházejícího z USA[13],
jsou tyto podmínky automaticky splněny. (175)
Je však potřeba zdůraznit, že celní evidence byla v
rámci paralelního antisubvenčního řízení zavedena za zcela jiných okolností.
Jak se uvádí v 10. bodě odůvodnění nařízení č. 771/2012, navzdory kladným
zjištěním, pokud jde o vyrovnávací subvencování a v důsledku toho podstatnou
újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie během období šetření, se Komise rozhodla
nepřijmout prozatímní vyrovnávací clo, protože bylo předběžně zjištěno, že
hlavní program subvencování platný během období šetření byl ukončen a že v
době, kdy by byla uložena předběžná opatření, by již neposkytoval zvýhodnění.
Existovaly však důkazy, že USA mohou hlavní program subvencování, který byl
shledán napadnutelným, v následujících měsících znovu zavést, a to se zpětným
účinkem. V takovém případě se Komise domnívala, že by byla oprávněna přijmout (a
případně vybírat) v rámci stávajícího šetření prozatímní vyrovnávací clo. V
zájmu zachování práv Evropské unie se Komise za těchto zvláštních okolností
tudíž rozhodla vyzvat celní orgány, aby zavedly celní evidenci dovozu. Tyto
zvláštní okolnosti se na aktuální antidumpingové řízení nevztahují, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 1.
Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz
bioethanolu, označovaného jako „palivo ethanol“, tj. ethylalkoholu vyráběného
ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o
fungování Evropské unie), denaturovaného či nedenaturovaného, s výjimkou
produktů s obsahem vody převyšujícím 0,3 % (m/m) měřeno v souladu s normou EN
15376, avšak včetně ethylalkoholu vyráběného ze zemědělských produktů (jak jsou
uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování Evropské unie) ve směsi s
benzinem o obsahu ethylalkoholu převyšujícím 10 % (v/v) určeného pro použití v
palivu, v současnosti kódů KN ex 2207 10 00, ex 2207 20 00, ex 2208 90 99,
ex 2710 12 21, ex 2710 12 25, ex 2710 12 31, ex 2710 12 41, ex 2710 12 45, ex
2710 12 49, ex 2710 12 51, ex 2710 12 59, ex 2710 12 70, ex 2710 12 90, ex 3814
00 10, ex 3814 00 90, ex 3820 00 00 a ex 3824 90 97 (kódů TARIC 2207 10 00 12,
2207 20 00 12, 2208 90 99 12, 2710 12 21 11, 2710 12 25 92, 2710 12 31 11, 2710
12 41 11, 2710 12 45 11, 2710 12 49 11, 2710 12 51 11, 2710 12 59 11, 2710 12
70 11, 2710 12 90 11, 3814 00 10 11, 3814 00 90 71, 3820 00 00 11 a 3824 90 97
67), a pocházejícího ze Spojených států amerických. 2.
Sazba konečného antidumpingového cla použitelná na
výrobek popsaný v odstavci 1 činí 62,3 EUR/t netto. Antidumpingové clo se
uplatní na hmotnostní podíl celkového obsahu čistého ethylalkoholu vyrobeného
ze zemědělských produktů (jak jsou uvedeny v seznamu v příloze I Smlouvy o
fungování Evropské unie) (obsah bioethanolu) ve výrobku. 3.
Výrobky popsané v odstavci 1 jsou osvobozeny
od konečného antidumpingového cla, pakliže jsou určeny k jiným účelům než
pro použití v palivu. Na osvobození se vztahují podmínky stanovené
příslušnými předpisy Evropské unie, jež se týkají celní kontroly použití tohoto
zboží (viz články 291 až 300 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93). 4.
V případech, kdy dojde k poškození zboží před
propuštěním do volného oběhu, a kdy je proto cena, která skutečně byla nebo má
být zaplacena, poměrně rozdělena za účelem určení celní hodnoty podle
článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července
1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává
celní kodex Společenství[14],
se výše antidumpingového cla, vypočtená na základě výše stanovených částek,
sníží o procento, které odpovídá poměrnému rozdělení ceny, která skutečně byla
nebo má být zaplacena. 5.
Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní
předpisy. Článek 2 Toto nařízení
vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské
unie. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] Úř. věst.
L 343, 22.12.2009, s. 51. [2] Úř. věst.
C 345, 25.11.2011, s. 7. [3] Úř. věst.
C 345, 25.11.2011, s. 13. [4] Viz www.ethanol.org–
RFS (norma pro obnovitelná paliva – Renewable fuels standard) podle zákona o
energetické nezávislosti a bezpečnosti (Energy Independence and Security Act) z
roku 2007. [5] Viz
daňový zákoník USA (US Internal Revenue Code, IRC) – oddíl 40(b)(4) písmeno E. [6] Viz www.ethanol.org–
RFS (norma pro obnovitelná paliva – Renewable fuels standard) podle zákona o
energetické nezávislosti a bezpečnosti (Energy Independence and Security Act) z
roku 2007. [7] Šetření
ukázalo, že aby bylo možné udělit daňovou úlevu z alkoholové směsi, jak je
definováno v oddíle 40(b)(3) daňového zákoníku v USA, stačí smíchat čistý
bioethanol s pouhým 0,1 % benzinu. [8] Např. a)
informace zveřejněné na internetových stránkách americké koalice pro ethanol
(American Coalition for Ethanol, ACE), b) zákon o energetické politice (EPA) z
roku 2005, zejména P.L. 109-58 c) zákon o energetické nezávislosti a bezpečnosti
z roku 2007 (P.L. 110-140, H.R.6), který změnil a posílil normu pro
obnovitelná paliva (RFS) a požadoval, aby v roce 2008 bylo využito 9 miliard
galonů obnovitelných paliv a v roce 2011 13,9 miliardy galonů, d) informační
letáky vydané ministerstvem energetiky USA v rámci akcí pro čistá města (Clean
cities actions) atd. [9] Nařízení
Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2.7.1993. [10] Například
nařízení Rady o persíranech, které stanoví, že čínský výrobek je „obdobný“
výrobku EU, navzdory rozdílům v jakosti, pokud jde o čistotu a obsah železa.
Úř. věst. L 308, 21.12.1995, s. 61, 10. bod odůvodnění. Viz též rozsudek
Tribunálu ve věci T-2/95, Industrie des Poudres Spheriques, v němž
Tribunál rozhodl, že orgány mohou v souladu s právními předpisy
přijmout rozhodnutí, podle něhož jsou kovy vápníku z Číny a Ruska
„obdobné“ kovům vápníku z EU, navzdory rozdílům v obsahu kyslíku,
kvůli kterým není výrobek z EU vhodný pro určité zvláštní uplatnění,
představující 11 % spotřeby v EU (T-2/95 body 202–221). Tento bod nebyl
napadnut v rámci kasačního opravného prostředku (C-458/98 P). [11] Úř. věst.
C 225, 18.9.2009, s.13, Úř. věst. C 176, 2.7.2010, s.6, Úř. věst. C 236, 12.8.2011,
s.16. [12] Předpokládá
se, že v roce 2008 nedošlo ke změně zásob. [13] Nařízení
Komise (EU) č. 771/2012 ze dne 23.8.2012, Úř. věst. L229, s. 20. [14] Úř. věst.
L 253, 11.10.1993, s. 1.