27.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 280/33

—

poukazuje na to, že rozvoj služeb elektronického zdravotnictví musí být ku prospěchu všech občanů EU a poskytnout jim možnost vzít své zdraví do vlastních rukou, a nesmí vést k dalším nerovnostem v dostupnosti a využívání zdravotnických služeb;

—

v mnoha členských státech jsou místní a regionální orgány spoluodpovědné za plánování, definování, provádění, přezkum a financování politiky v oblasti zdravotnictví a tělesné a duševní pohody. Je proto zřejmé, že regionální orgány musejí být úzce zapojeny do každé reformy s dopadem na oblast zdravotnictví a tělesné a duševní pohody;

—

vyzývá k trvalému úsilí na podporu vzdělávání v oblasti zdravotnictví, inovací a změny, vedenému závazkem ke špičkovým výkonům a uvědoměním si toho, že dnešní řešení mohou v rychle se vyvíjející oblasti elektronického zdravotnictví rychle zastarat;

—

poukazuje na to, že v současné době existuje mnoho údajů o zdraví, tělesné a duševní pohodě a sociálním zabezpečení, které jsou uloženy v oddělených systémech, a domnívá se, že účinnějším a provázanějším využíváním těchto údajů se evropské systémy péče mohou změnit a mohou se stát lepší a cílenější;

—

konstatuje, že rozhodujícími faktory pro úspěšný vývoj a zavádění elektronického zdravotnictví je zapojení místních orgánů, decentralizované ukládání údajů, řádné poskytování informací občanům a pacientům a aktivní spolupráce zdravotnických zaměstnanců;

—

opakuje, že rozsáhlé zavedení elektronického zdravotnictví je nejen otázkou právní a technické proveditelnosti, ale zejména důvěry občanů, pacientů a zaměstnanců ve zdravotnictví, s níž tento projekt stojí či padá. Proto se domnívá, že je důležité řešit problémy týkající se ochrany soukromí, důvěrnosti, ochrany údajů a odpovědnosti a zajistit trvalou kontrolu, aby citlivé údaje byly ochráněny před napadením hackery, jejich únikem, narušením soukromí či jinými formami zneužití.

Zpravodaj

pan Johan SAUWENS (BE/ELS), poslanec vlámského parlamentu

Odkaz

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Akční plán pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 – inovativní zdravotní péče pro 21. století

COM(2012) 736 final

1.

souhlasí se sdělením Komise o akčním plánu pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020, v němž Komise definuje strategii elektronického zdravotnictví v Evropě a udává, jakých hlavních cílů je třeba dosáhnout, aby bylo možno využívat potenciálu elektronického zdravotnictví. Tento plán představuje důležitý krok pro přípravu evropského zdravotnictví na výzvy v oblasti zlepšení kvality péče, lepšího uplatňování ubývajících prostředků, jež jsou pro zdravotnictví k dispozici, snižování administrativní zátěže pro pacienta, poskytovatele péče a veřejné orgány a pro oblast inovací v oblasti informatiky a technologií, produktů a služeb;

2.

souhlasí s konstatováním Komise, že ani nejlepší řešení elektronického zdravotnictví nepřinesou občanům EU žádný prospěch, budou-li formulována a prováděna roztříštěně v oddělených oblastech. Podporu zasluhuje skutečnost, že Komise věnuje pozornost právní, organizační, sémantické a technické úrovni interoperability, pokynům a specifikacím;

3.

zdůrazňuje, že politika v oblasti zdravotnictví a tělesné a duševní pohody je ve většině členských států EU převedena do decentrální úrovně, a že hlas regionálních orgánů musí být v debatě více slyšet;

4.

poukazuje na to, že rozvoj služeb elektronického zdravotnictví musí být ku prospěchu všech občanů EU a nesmí vést k (větším) nerovnostem v dostupnosti a využívání zdravotnických služeb. Klíčovým zájmem změny, jež s sebou elektronické zdravotnictví přináší, musí být pacient. Pacient má právo rozhodovat o přístupu k vlastním údajům a musí dostat srozumitelné informace o způsobech, jak a kdo může tento přístup využít. Elektronické zdravotnictví musí občanům a pacientům poskytnout možnost vzít své zdraví více do vlastních rukou;

5.

zdůrazňuje, že nové aplikace musí být snadno přístupné a musí posilovat autonomii osob s omezením, starších osob a zranitelných osob. Proto se u všech produktů a softwarových aplikací musí povinně uplatňovat kritérium přístupnosti pro povolení uvedení na trh;

6.

v mnoha členských státech jsou místní a regionální orgány spoluodpovědné za plánování, definování, provádění, přezkum a financování politiky v oblasti zdravotnictví a tělesné a duševní pohody. Je rovněž zřejmé, že regionální orgány musejí být úzce zapojeny do každé reformy s dopadem na oblast zdravotnictví a tělesné a duševní pohody;

7.

v této souvislosti lze poukázat na zprávu týkající se strategie elektronického zdravotnictví za rok 2011 o infrastruktuře elektronického zdravotnictví, v níž autoři uvádějí, že správa elektronických zdravotních záznamů pacientů je ve velkých zemích příliš složitá. Z evropské zkušenosti vyplývá, že státy s více než 10 milióny obyvatel – a to zejména ty, které nedisponují systémem zdravotní péče shora dolů – nesplňují hlavní cíle. Řešením se zdá být kompromis, při němž bude zvolen místní či regionální systém opírající se o celostátní infrastrukturu;

8.

z nedávné studie VR na téma Podpora dynamických zdravotních systémů a nových technologií: řešení elektronického zdravotnictví na místní a regionální úrovni vyplývá, že elektronické zdravotnictví zaujímá přední místo v agendě místních a regionálních orgánů v Evropě;

9.

je zapotřebí posílit spolupráci mezi regiony a výměnu zkušeností v oblasti politiky a praxe, aby přední hráči v této oblasti mohli předávat zkušenosti nováčkům. Evropská komise v tom může sehrát roli tak, že bude shromažďovat a propojovat znalosti a osvědčené postupy. Musí být provedena podrobná analýza s cílem zjistit, jaké iniciativy a modely lze v oblasti elektronického zdravotnictví na úrovni EU začít co nejrychleji uplatňovat;

10.

lepší znalosti v oblasti zdraví jsou důležitým faktorem strategií pro odstraňování nerovností v oblasti zdravotnictví. Digitální gramotnost, širokopásmové připojení a rovněž vyšší míra znalostí v oblasti zdraví může pomoci lidem v odlehlých, řídce osídlených či jinak znevýhodněných regionech získat přístup k řádným informacím, preventivním opatřením v oblasti zdraví, lékařským konzultacím a dostupné online pomoci, terapii a lékařským prohlídkám;

11.

řádné, důvěryhodné a přístupné informace uzpůsobené potřebám různých skupin společnosti podporují digitální gramotnost v oblasti zdraví. To znamená, že orgány a příslušná odvětví poskytnou jasné a relevantní informace, a zejména zdravotničtí pracovníci získají větší povědomí o gramotnosti svých pacientů v oblasti zdravotnictví;

12.

elektronické zdravotnictví je intenzivně a neustále se vyvíjející oblastí. Naše názory a vymoženosti mohou velmi rychle zastarat. Přechod z tradiční zdravotní péče k elektronickému zdravotnictví vyžaduje nejen nutnou infrastrukturu informačních technologií a digitální gramotnost, ale také a především změnu ve vztazích mezi zdravotními pracovníky, pracovníky v sociálních službách, výzkumnými pracovníky, zdravotními pojišťovnami, pacienty a orgány veřejné moci. To vyžaduje rovněž trvalé inovace, změny, školení a odborné poznatky;

13.

v této souvislosti lze poukázat na závěry workshopu o monitorování národních strategií elektronického zdravotnictví (Brusel 2010), v nichž se uvádí, že provádění strategií elektronického zdravotnictví v Evropě je mnohem komplexnější a časově náročnější, než se předpokládalo. Velmi podceněna byla rovněž komplexnost elektronického zdravotnictví coby výzva pro oblast správy;

14.

v některých regionech jsou dovednosti pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách v oblasti informačních technologií a informace o možnostech elektronického zdravotnictví na nepříliš vysoké úrovni. Totéž platí v souvislosti s kvalitou, uživatelskou vstřícností a možnostmi některých softwarových programů, jež mají pracovníci ve zdravotnických a sociálních službách k dispozici či jsou k dispozici na trhu. Jedná se o politováníhodnou situaci, jež omezuje příznivý vývoj elektronického zdravotnictví. Je třeba více upřesnit podmínky, jež musí splňovat dostupný lékařský software a zejména elektronická lékařská dokumentace, aby bylo možné přezkoumat jejich kvalitu a zavést postupy označování. V současné době lze konstatovat, že mezi oblastí zdravotnictví a informatiky nedochází k účinné komunikaci;

15.

v současné době existuje mnoho údajů o zdraví, tělesné a duševní pohodě a sociálním zabezpečení, které spolu nejsou nikterak propojeny. Účinnějším využíváním těchto údajů se péče může změnit a může se stát lepší a cílenější. Uvádí se, že infrastruktura informačních technologií se nesmí omezovat pouze na lékařské léčebné služby, nýbrž je třeba ji rozšířit na sociální péči, asistované žití, prevenci a tělesnou a duševní pohodu. To je důsledkem zásady, že uživatel péče musí být v centru systému péče o zdraví a tělesnou a duševní pohodu a že jednotlivé služby tohoto systému se mu musejí ve způsobu práce přizpůsobit. Elektronické zdravotnictví může přispět k odstranění roztříštěnosti péče a podpořit holistický přístup k člověku, jenž potřebuje péči;

16.

pro zlepšení kvality péče (zvýšení účinnosti, lepší kontinuita, posílení postavení pacienta atd.) je zásadní, aby docházelo ke sdílení údajů mezi aktéry péče. V mnoha státech a regionech to dnes vypadá tak, že zdravotní záznamy jsou uloženy roztříštěně (v záznamech na počítači nezávislého praktického lékaře či specialisty nebo na serveru nemocnice), aniž by bylo možné tyto údaje sdílet mezi aktéry zapojenými do terapeutického vztahu vůči danému pacientovi. Jak praktický lékař vykonávající pohotovostní službu, tak lékař na pohotovosti v nemocnici se mohou dostat do nouzové situace, v níž nebudou disponovat souhrnem nejdůležitějších lékařských údajů či aktuálními údaji o lécích pacienta. Problém se ještě vyostří, pokud se pacient nachází v zahraničí a komunikace mezi pacientem a poskytovatelem péče je ztěžována z důvodu jazykové bariéry. Tato výzva bude ještě naléhavější, jakmile se v praxi zřetelněji projeví dopad směrnice EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a přeshraničním využívání péče. Vyšetření v oblasti klinické biologie či lékařského zobrazování se zbytečně provádí opakovaně, neboť neexistuje přístup k aktuálním lékařským záznamům pacienta;

17.

akční plán pro elektronické zdravotnictví věnuje velký prostor rámci interoperability, což lze jen přivítat. Trh elektronického zdravotnictví je v EU velmi roztříštěný a nabízená IKT řešení často zcela místních situací mají za následek, že tyto systémy jsou dražší, nepřístupnější pro další uživatele, nedůvěryhodné a nevhodné pro jiné cíle či nová uplatnění. Tato situace vytváří překážky i pro podniky, jež jsou konfrontovány s velmi omezeným přístupem k trhu a se snižováním ziskovosti svého vývoje produktů, což je pro naléhavě nutné inovace omezující. Akční plán přináší možnosti vytvořit ekonomické iniciativy pro velké i malé podniky ve všech evropských státech;

18.

je důležité, že v průběhu tohoto kalendářního roku bude síti elektronického zdravotnictví nabídnut rámec interoperability. Při analýze vnitrostátních právních předpisů v oblasti elektronických záznamů pacientů je třeba přezkoumat rovněž regionální regulace;

19.

důraz kladený na užší spolupráci s mezinárodními a celosvětovými organizacemi jako je Světová zdravotnická organizace (WHO) je třeba přivítat. Je nutné se dohodnout na kódování lékařských záznamů a na jednotném používání mezinárodních klasifikačních systémů pro nemoci a chronická onemocnění s cílem umožnit podporu přijímání lékařských rozhodnutí prostřednictvím počítačových programů;

20.

rozsáhlé zavedení elektronického zdravotnictví je nejen otázkou právní a technické proveditelnosti, ale zejména důvěry občanů, pacientů a zaměstnanců ve zdravotnictví, s níž tento projekt stojí či padá. Nejprve je třeba řešit problémy týkající se ochrany soukromí, důvěrnosti, ochrany údajů a odpovědnosti a zajistit trvalou kontrolu, aby citlivé údaje byly ochráněny před napadením hackery, jejich únikem, narušením soukromí či jinými formami zneužití;

21.

jedním z nejdůležitějších závěrů firmy KPMG (mezinárodní průzkum EPS, Utrecht, 6. února 2012) poté, co provedla průzkum a srovnání mezi šesti různými evropskými státy, bylo, že trendem je ustupovat od rozsáhlých celostátních programů k regionálním s cílem lépe zvládat komplexnost a zvyšovat místní účast. Používáním jednotných standardů roste navíc podle KPMG pochopení skutečnosti, že není nutné vytvářet národní databáze, ale že je možné provádět decentralizované shromažďování údajů u zdroje. Místní účast, decentralizované ukládání údajů, řádné poskytování informací občanům a pacientům a postupný přístup prostřednictvím pilotních projektů s aktivní účastí zdravotnických zaměstnanců se zdají být rozhodujícími faktory pro postupný vývoj a zavádění elektronického zdravotnictví;

22.

vztahy mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty jsou osobní a jedinečné a musejí takové zůstat i nadále. Díky rozvoji elektronického zdravotnictví může být tento vztah posílen a zlepšen, bylo by však iluzí se domnívat, že tyto osobní kontakty mohou být plně nahrazeny virtuální interakcí, což ani není žádoucí. Proto by aplikace elektronického zdravotnictví měly být dostupné pouze zavedeným profesním skupinám ve zdravotnictví a pečovatelských službách;

23.

napětí roste i s ohledem na vlastnictví a odpovědnost za sdílené osobní údaje obsažené v elektronických záznamech pacientů. V ideálním případě mají pacienti v rámci svého elektronického záznamu k dispozici vlastní oddíl, kam mohou např. vkládat výsledky, jež získají prostřednictvím vlastního sledování (příklady: vlastní měření cukru v krvi, měření tlaku, psychické rozpoložení atd.);

24.

spolu s tím, jak vzhledem ke stárnoucímu obyvatelstvu zaujímají stále významnější místo v lékařské praxi chronická onemocnění, se ve zdravotních statistikách a v seznamu nákladových položek našeho zdravotnictví neustále zvyšuje i význam multidisciplinárního přístupu k chronicky nemocnému pacientovi. Mnoho starších pacientů se potýká s více chronickými onemocněními současně a potřebují péči ze strany různých poskytovatelů s doplňkovými působnostmi. To platí jak pro nemocniční péči, tak pro domácí pečovatelské služby. Elektronické zdravotnictví a sdílení elektronických údajů mezi pacientem, jeho pečovatelem a poskytovatelem péče, jež mají terapeutický vztah k pacientovi, může být zvláštním přínosem pro řádnou a včasnou péči dle potřeb pacienta;

25.

Výbor je zklamán rozsáhlým omezením rozpočtu nástroje pro propojení Evropy, jenž byl snížen z 50 miliard eur (z čehož bylo 9,2 miliard určeno pro širokopásmové připojení a digitální služby) na 29,3 miliard, z nichž má být na širokopásmové připojení a digitální služby určena pouze necelá miliarda;

26.

lze si položit otázku, zda zavádění rozsáhlých interoperabilních přeshraničních služeb elektronického zdravotnictví, k němuž má podle Komise dojít v rámci nástroje pro propojení Evropy zhruba v roce 2014, zůstane součástí agendy, pokud Parlament schválí škrty v oblasti toho nástroje;

27.

doufá, že nedojde ke škrtům v oblasti rozpočtu pro činnosti ve výzkumu a inovacích, jež jsou plánovány na období 2014–2020 coby součást pilíře Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky Horizontu 2020, a že ve studiích bude kladen důraz na nákladovou účinnost technologií elektronického zdravotnictví, jakož i na záruky ohledně ochrany soukromí, zapojení uživatelů a integrace řešení zaměřených na pacienty v rámci evropského zdravotnictví;

28.

za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče jsou zodpovědné členské státy. V mnoha členských státech jsou za celou oblast zdravotnictví a tělesné a duševní pohody nebo za její rozsáhlé části odpovědné místní a regionální orgány;

29.

zejména v méně prosperujících regionech je i nadále z technické, logistické a finanční stránky obtížné vybudovat infrastrukturu informačních technologií a konkretizovat a rozvíjet potenciál elektronického zdravotnictví. Intervence EU bude přínosná zejména tehdy, až vznikne potřeba koordinace a pobídek. To platí zejména pro řadu otázek, jež lze nejlépe řešit na úrovni EU, jako jsou přeshraniční zdravotní péče, uznávání kvalifikací, společné překážky, standardy a metody vyšetření za účelem zjištění účinnosti aplikací elektronického zdravotnictví. Finanční podpora může rovněž přijít vhod při krytí vysokých počátečních nákladů;

30.

akční plán 2014-2020 je zaměřen na výzkum, inovace a interoperabilitu a naznačuje, jak by mohl vypadat právní a technický rámec v této oblasti. Zohledněny by měly být všechny zúčastněné strany: podniky i místní a regionální orgány, pracovníci ve zdravotnictví, občané a pacienti. Vzhledem k tomu, že akční plán je značně rozsáhlý, mohla by Evropská komise lépe vypracovat priority svých činností;

31.

lze očekávat, že činnost vedená na úrovni EU může být přidanou hodnotou pro regionální politiku zdraví a regionální zdravotní péči a může vytvořit evropský prostor elektronického zdravotnictví a tělesné a duševní pohody;

32.

dá se očekávat, že při provádění akčního plánu budou zohledněny nejen členské státy, ale i regionální a místní orgány, jež mohou převzít významnou roli na poli komunikace a informování občanů a pacientů, při vzdělávání a odborné přípravě zdravotnických pracovníků, při tvorbě dostatečně vysoké úrovně místního zapojení do vývoje elektronického zdravotnictví, při tvorbě pilotních projektů v rámci elektronického zdravotnictví, při zvládání komplexnosti elektronického zdravotnictví a v některých regionech i při tvorbě souvisejících regulací.