5.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 356/15

—

zdůrazňuje, že proces sestavování ročního rozpočtu EU má pro místní a regionální orgány politický a strategický charakter, a navrhuje, aby byl o budoucích ročních rozpočtech formálně konzultován;

—

vítá úsilí Evropské komise o poskytnutí informací o tom, kdo dostává finanční prostředky EU, má však za to, že veřejně dostupné informace jsou nedostatečné a příliš útržkovité, než aby podávaly přesný celkový obraz o evropských finančních prostředcích čerpaných a spravovaných místními a regionálními orgány;

—

zdůrazňuje, že bude pozorně sledovat, zda pomalý začátek programování a pomalá absorpce nebudou mít negativní dopad na přezkum víceletého finančního rámce v polovině období plánovaného na rok 2016;

—

konstatuje, že přibližně jedna třetina celkových RAL (70,7 miliardy EUR) bude splacena v roce 2014, avšak souhlasí s obavami, které Komise vyjádřila s ohledem na rozpočtové roky 2015 a 2016;

—

považuje zpožďování plateb za nepřijatelné a naléhavě žádá, aby byl 60denní termín splatnosti pro programy v rámci sdíleného řízení závazný a aby za jeho nedodržení existoval právní či peněžitý trest;

—

lituje, že v politickém představení priorit rozpočtu EU na rok 2014 chybí zmínka o evropském semestru;

—

navrhuje, aby plné upřednostnění iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v letech 2014–2015 doprovázela náležitá opatření (např. budování kapacit) pro rychlé provádění;

—

požaduje další upřednostňování v období 2014–2015 prostředků na závazky až do výše 200 milionů EUR pro program Horizont 2020, 150 milionů EUR pro Erasmus a 50 milionů EUR pro program COSME;

—

vítá, že se předpokládá přesun 351,9 milionu EUR z prvního do druhého pilíře společné zemědělské politiky, a opakuje svůj rozhodný nesouhlas s přesuny v opačném směru;

—

navrhuje, aby se dodatečná flexibilita „celkového rozpětí pro růst a zaměstnanost“ použila pro okruh 1b.

Zpravodaj

pan Luc VAN DEN BRANDE (BE/ELS), předseda styčného úřadu Vlámsko-Evropa

Odkazy

Evropská komise, Odhady Evropské komise pro rozpočtový rok 2014 (Přípravy návrhu rozpočtu na rok 2014),

SEC(2013) 370, červen 2013

Rada Evropské unie, Návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020,

11655/13, 27. června 2013

1.

poukazuje na to, že poprvé připravuje stanovisko k ročnímu rozpočtovému procesu EU, aby odráželo postoje místních a regionálních orgánů k těm položkám rozpočtu, jichž jsou hlavními příjemci a do nichž jsou přímo zapojeny;

2.

zdůrazňuje, že proces sestavování ročního rozpočtu EU má pro místní a regionální orgány politický a strategický charakter, a navrhuje, aby byl o budoucích ročních rozpočtech formálně konzultován Komisí, Radou nebo Parlamentem tak, aby mohl zaujmout stanovisko předtím, než Evropská komise návrh rozpočtu zveřejní, a pokud možno předtím, než Rada návrh rozpočtu postoupí Parlamentu;

3.

klade důraz na to, že se toto stanovisko nezabývá správními výdaji souvisejícími s okruhem 5;

4.

v tomto stanovisku se zaměřuje na položky rozpočtu, které zejména zajímají Výbor regionů a místní a regionální orgány, mezi něž patří strukturální fondy, Horizont 2020, COSME, Fond soudržnosti a další společně řízené programy, jako je EMFF, EZFRV a LIFE+;

5.

konstatuje, že evropský rozpočet má pro místní a regionální orgány zvláštní důležitost, protože přímo řídí některé programy EU spadající pod společné řízení, a proto se jich přímo týká výše prostředků na závazky a platby v těchto oblastech, zejména s ohledem na prodlení v platbách vyplývající z nahromadění nevyřízených žádostí o platbu v předchozích letech, jež přímo ovlivňuje veřejné finance mnoha místních a regionálních orgánů v celé EU;

6.

dále konstatuje, že mnoho místních a regionálních orgánů, které jsou příjemci evropských fondů, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti, Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF), je na těchto fondech při dosahování cílů svých politik do značné míry závislých;

7.

rád by také připomněl, že rozpočet EU představuje pouze malou část (okolo 2 %) celkových veřejných výdajů v Evropské unii a sám o sobě nepostačuje k tomu, aby zajistil 1,8 bilionu EUR přímých investic zaměřených na budoucnost, které vyžaduje strategie Evropa 2020. Výbor regionů se proto domnívá, že další zapojení místních a regionálních orgánů do nového evropského rámce pro správu ekonomických záležitostí je zásadní, a zdůrazňuje význam účasti místních a regionálních orgánů v souvislosti s dohodami o partnerství;

8.

zdůrazňuje, že investice z evropského rozpočtu mají multiplikační a pákový efekt prostřednictvím spolufinancování ze strany veřejného i soukromého sektoru na místní, regionální a celostátní úrovni. Veřejné investice v mnoha členských státech jsou značně závislé na strukturálních fondech, které ve 13 zemích představují více než 30 % a v 6 členských státech dokonce více než 60 % veřejných investic;

9.

konstatuje, že neexistuje jasná představa o podílu regionů a místních samospráv, ačkoli se předpokládá, že velkou část rozpočtu EU čerpají celostátní, regionální a místní orgány, veřejné orgány, nevládní organizace, neziskové organizace, soukromé organizace, podniky, vysoké školy a vzdělávací instituce, jednotlivci atd. a že celkem jedna třetina veřejných výdajů a dvě třetiny veřejných investic proběhnou na regionální a místní úrovni;

10.

je přesvědčen, že místní a regionální orgány mají rozhodující a nezastupitelnou úlohu, pokud jde o provádění cílů evropských politik. Místní a regionální orgány se přímo či nepřímo podílejí například na:

11.

usuzuje, že regiony a místní orgány jsou přímo či nepřímo zapojeny do řízení nebo čerpání více než 75 % rozpočtu EU (1);

12.

vítá úsilí Evropské komise o poskytnutí informací o tom, kdo dostává finanční prostředky EU, a to buď přímo Evropskou komisí nebo prostřednictvím celostátních a regionálních orgánů s cílem zvýšit odpovědnost pomocí transparentnosti. Má však za to, že veřejně dostupné informace jsou nedostatečné a příliš útržkovité, než aby podávaly přesný celkový obraz o evropských finančních prostředcích čerpaných a spravovaných místními a regionálními orgány;

13.

lituje, že chybí statistické údaje, aby mohl Výbor regionů vykonávat svoji poradní úlohu, a požaduje, aby Evropská komise od roku 2014 poskytla:

14.

žádá Evropskou komisi, Evropský parlament a Evropskou radu, aby zefektivnily a sladily způsoby předkládání změn k návrhu rozpočtu, aby se usnadnil proces demokratické kontroly;

15.

zdůrazňuje v této souvislosti, že účinnost evropské politiky závisí na řádném uplatňování zásady víceúrovňové správy, jež je považována za obecnou zásadu pro správu strukturálních fondů (3) a jež znamená, že všechny úrovně státní správy, každá dle svých pravomocí, účinně spolupracují na dosažení cílů této politiky. Místní a regionální orgány nelze považovat za stejné příjemce, jako jsou nevládní organizace, soukromé organizace, podniky, vzdělávací instituce atd.;

16.

podporuje iniciativu Komise doplnit nařízení o společných ustanoveních o Evropský kodex chování pro partnerství (dále jen „kodex chování“), který konkretizuje a rozšiřuje partnerství během přípravy, provádění a vyhodnocování programů a fondů společného strategického rámce. Domnívá se, že toto partnerství je nejlepší zárukou účinného využití zdrojů a sladění s potřebami regionu či místního společenství, a lituje, že Rada kodex chování nezahrnula do jednací osnovy, ačkoli je důležitým nástrojem řízení pro programové období 2014–2020;

17.

vyzývá Komisi, aby jasně informovala o způsobu včasného a strukturovaného zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy dohod o partnerství a operačních programů na období 2014–2020;

18.

znovu opakuje, že je nezbytné snížit administrativní zátěž místních a regionálních orgánů, a naléhá na Komisi, Radu a Parlament, aby to vzaly v úvahu a vypracovaly nová pravidla, která se jich týkají;

19.

připomíná svůj požadavek, aby návrhy Evropské komise vzaly v makroekonomickém účetnictví Evropské unie a členských států v úvahu kvalitu veřejných výdajů. Tyto návrhy by se měly zejména zabývat otázkou oddělení běžných výdajů a investic ve výpočtu schodku rozpočtu, aby se předešlo tomu, že investice s dlouhodobými čistými zisky budou započítány jako negativní;

20.

vítá úsilí Evropské komise sledovat veřejné výdaje související s oblastí klimatu;

21.

vítá, že dne 27. června 2013 byla mezi Parlamentem, předsednictvím Rady a Komisí dosažena politická dohoda o víceletém finančním rámci na období 2014–2020;

22.

je znepokojen, že Komise nemá patřičnou strategii pro řízení rizik, pokud jde o to, do jaké míry by politika soudržnosti mohla fungovat na základě ročních rozpočtů v případě chybějícího víceletého finančního rámce;

23.

je zvlášť znepokojen, že celková výše příštího víceletého finančního rámce, jak o ní rozhodla Evropská rada, nemusí být dostatečná, aby uspokojila ambice EU vyjádřené ve strategii Evropa 2020 a v Paktu pro růst a zaměstnanost;

24.

lituje, že strop víceletého finančního rámce pro prostředky na závazky (960 miliard EUR) je o 34 miliard EUR nižší než v období 2007–2013 a to ve chvíli, kdy Evropa potřebuje nezbytné prostředky na koordinované zotavení ze současné krize, a že tento strop je o 80 miliard EUR nižší než původní návrh Komise;

25.

podporuje názor EP, že nařízení o víceletém finančním rámci nemůže být z právního hlediska přijato, dokud nedojde k politické dohodě na příslušných právních základech;

26.

lituje, že nebylo dosaženo žádného podstatného pokroku v reformě systému vlastních zdrojů jako způsobu, jak snížit přímé příspěvky členských států do rozpočtu EU; vyzývá proto Radu, Komisi a Evropský parlament, aby neprodleně rozhodly o mandátu a složení pracovní skupiny pro vlastní zdroje, jak se uvádí v dohodě ze dne 27. června, s cílem dodržet lhůtu pro první hodnocení v roce 2014. Pracovní skupina by měla být svolána současně s formálním přijetím nařízení o víceletém finančním rámci;

27.

vítá dosažení dohody o posílené pružnosti s cílem plně využít příslušné stropy víceletého finančního rámce a umožnit automatické převedení nevyužitých prostředků z jednoho rozpočtového roku do následujícího a o povinném přezkumu a následné revizi víceletého finančního rámce do konce roku 2016;

28.

opakuje svůj jednoznačný a zásadní nesouhlas s makroekonomickou podmíněností v jakékoli podobě a nepovažuje možnost jejího rozšíření na všechny rozpočtové položky, jak to některé členské státy požadují, za užitečnou, protože by mohla výrazně penalizovat regionální a místní orgány, které nenesou odpovědnost za nesplnění těchto požadavků příslušným členským státem. Lituje, že makroekonomická podmíněnost je stále uvedena v článku 6 návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020;

29.

znovu opakuje, že odmítá výkonnostní rezervu, protože by mohla povzbuzovat rozvoj neambiciózních projektů a odrazovat od inovací. Lituje, že se o ní zmiňovalo politické představení návrhu rozpočtu na rok 2014;

30.

podporuje názor EP, že souhlas s nařízením o víceletém finančním rámci nemůže být udělen, pokud není „úplně zaručeno“, že nevyřízené žádosti o platbu za rok 2013 budou zcela pokryty, a že by proto Rada měla nejen přijmout formální rozhodnutí ve věci návrhu opravného rozpočtu 2/2013 (ve výši 7,3 miliardy EUR), ale také dodržet svůj politický závazek a přijmout neprodleně další opravný rozpočet (ve výši 3,9 miliardy EUR, aby se dosáhlo požadovaných 11,2 miliardy EUR (4)), a vítá v této souvislosti, že se Komise rozhodla založit svůj návrh rozpočtu na rok 2014 na předpokladu, že tyto dva opravné rozpočty na rok 2013 budou přijaty;

31.

zdůrazňuje, že bude pozorně sledovat, zda pomalý začátek programování a pomalá absorpce nebudou mít negativní dopad na přezkum víceletého finančního rámce v polovině období plánovaného na rok 2016;

32.

je znepokojen, že víceletý finanční rámec na období 2014–2020 zavádí do evropského rozpočtu dodatečný strukturální deficit ve výši 52 miliard EUR. Místní a regionální orgány, které jsou velmi závislé na evropských fondech, pokud jde o jejich investice, to považují za velmi nebezpečný trend, neboť Komise nebude schopna včas dostát vytvořeným závazkům kvůli chybějícím prostředkům na platby. Výbor konstatuje, že vytvoření tohoto strukturálního deficitu v evropském rozpočtu je v rozporu s ustanoveními Smlouvy (články 310 a 323 SFEU);

33.

je velice překvapen, že se na konci roku 2013 i za předpokladu, že budou přijaty oba opravné rozpočty na rok 2013, jež navyšují částku na platby v roce 2013 o celkem 11,2 miliardy EUR, v novém finančním období stále očekávají neuhrazené závazky (RAL) ve výši přibližně 225 miliard EUR (5) z programů na období 2007–2013, což představuje asi 25 % celkového stropu na platby ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 (908,4 miliardy EUR) a 1,6násobek ročního rozpočtu EU;

34.

konstatuje, že tato výše RAL je v rozporu s politickým cílem zahájit nové programové období s čistým štítem, který při jednáních vyjádřil EP, a varuje, že na konci roku 2020 bude výše RAL přibližně 277 miliard EUR (6) a že tento schodek, tj. strukturální deficit, se bude s každým dalším víceletým finančním rámcem zvyšovat;

35.

poukazuje na to, že dvě oblasti, jež nejvíce přispívají k celkové výši RAL, jsou politika soudržnosti (dvě třetiny) a rozvoj venkova, a doporučuje nalézt řešení, jak předejít nárůstu RAL v průběhu let;

36.

podporuje žádost Evropského parlamentu Evropské komisi, aby „každý měsíc předkládala … zprávy o vývoji stavu žádostí členských států o platby ze strukturálních fondů, z Fondu soudržnosti, z fondu na rozvoj venkova a z rybářského fondu (v rozpisu podle jednotlivých členských států a fondů)“;

37.

konstatuje, že přibližně jedna třetina celkových RAL (70,7 miliardy EUR) bude splacena v roce 2014, avšak souhlasí s obavami, které Komise vyjádřila s ohledem na rozpočtové roky 2015 a 2016, a že zatímco rok 2014 má ještě jakožto první rok nového víceletého finančního rámce manévrovací prostor v případě prostředků na platby, protože spuštění nových programů (zejména v rámci sdíleného řízení) bude nějakou dobu trvat, bude se tato flexibilita rok od roku zmenšovat;

38.

podtrhuje v této souvislosti kladný dopad dohody o víceletém finančním rámci (7) na možnosti flexibility v rámci víceletého finančního rámce a tzv. „celkové rozpětí pro platby“ (8);

39.

vyjadřuje své znepokojení, že Komise na rok 2014 nepředjímá žádné rozpětí, protože výše plateb je stanovena na 136,1 miliardy EUR, což znamená, že Komise nebude mít žádné rozpětí navíc pro rok 2015 a že hrozí opětovné navyšování strukturálního deficitu s rozbíháním nových programů na období 2014–2020 a zbývajícími nevyřízenými platbami z období 2007–2013 (+/– 155 miliard EUR);

40.

upozorňuje na důsledky nového pravidla n+3 pro rušení závazků v oblasti politiky soudržnosti, pokud jde o nárůst RAL v příštích letech. Výbor regionů v této souvislosti doporučuje, aby platby nesplacených pohledávek z let 2007–2013 měly v období 2014–2016 přednost (70 miliard EUR každý rok po dobu tří let), protože žádosti o platbu za nové programové období se nejspíše začnou hromadit v letech 2017–2018 (2014 + 3 roky, počítáme-li se zpožděním při zahajování programů v roce 2014 kvůli pozdní dohodě o víceletém finančním rámci);

41.

považuje zpožďování plateb za nepřijatelné a naléhavě žádá, aby byl 60denní termín splatnosti pro programy v rámci sdíleného řízení závazný a aby za jeho nedodržení existoval právní či peněžitý trest a aby se s již existujícím penále (úrokem) platným pro centrálně řízené programy (např. projekty související se 7. rámcovým programem nebo programem Horizont 2020) mohlo počítat i pro jiné fondy v případě nedodržení termínu. Pro místní a regionální orgány čekající na úhrady to je zvlášť důležitá otázka, Výbor regionů proto očekává, že řešení tohoto problému bude nalezeno při příští revizi finančního nařízení EU;

42.

lituje, že se během roku plnění rozpočtu množí opravné rozpočty vyplývající z nereálně nízkých odhadů potřeb prostředků na platby zavedených Radou, Komisí a Parlamentem. V roce 2013 již bylo předloženo pět návrhů opravného rozpočtu, zatímco v roce 2010 jich bylo deset;

43.

naléhavě žádá Komisi, Parlament a Radu o předložení strukturálního řešení s cílem urovnat strukturální deficit rozpočtu EU, aby vyčleněné příjmy místních a regionálních orgánů nebyly nadále ohrožovány schodkem evropských prostředků na platby;

44.

znovu potvrzuje, že veřejné investice územně správních celků se obvykle koncentrují do určitého počtu klíčových prioritních sektorů, jež mají zásadní význam pro úspěšnost strategie Evropa 2020; opakuje svoji výzvu, aby byla přiznána vyšší politická priorita dosažení lepší součinnosti mezi rozpočty EU, členských států, regionů a místních orgánů s důrazem na naplnění dohodnutých priorit EU;

45.

vítá iniciativu Komise sledovat veškeré veřejné výdaje určené na financování strategie Evropa 2020, je však překvapen, že jako základ slouží sedm stěžejních iniciativ místo pěti hlavních cílů (v oblasti zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, sociálního začleňování a klimatu/energetiky);

46.

lituje, že chybí jakákoli zmínka o 11 tematických cílech nařízení o společných ustanoveních, na něž se mají zaměřovat evropské strukturální a investiční fondy (9) a jež mají být v souladu se společným strategickým rámcem navrženým Evropskou komisí dne 14. března 2012;

47.

opakuje svoji výzvu k flexibilitě respektující územní specifika regionů a měst;

48.

lituje, že v politickém představení priorit rozpočtu EU na rok 2014 chybí zmínka o evropském semestru. Lituje dále, že Komise opomenula výzvu EP, aby poskytla věcné a konkrétní údaje o tom, jak její návrh rozpočtu EU může skutečně sehrát roli spouštěcího, katalytického, synergického a doplňkového mechanismu pro investice na místní, regionální a celostátní úrovni s cílem realizovat priority dohodnuté v rámci evropského semestru  (10), a naléhavě proto žádá, aby byly na základě zásady víceúrovňové správy do evropského semestru zapojeny regiony, zejména regiony s legislativní pravomocí;

49.

podporuje iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a žádá, aby byla součástí budoucích dohod o partnerství, a zdůrazňuje, že regiony a místní orgány musí být plně zaangažovány do plnění jakékoli iniciativy na podporu zaměstnanosti vzhledem k tomu, že jsou nejlépe uzpůsobeny k posouzení místních trhů práce a programů vytvořených na míru mladým lidem, a také vzhledem k tomu, že mnoho regionů má v této oblasti plnou pravomoc;

50.

lituje, že iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je vytvářena souběžně s ostatními fondy, místo aby k řešení problematiky využívala rámec ESF, čímž se zvyšuje administrativní zátěž pro příjemce;

51.

konstatuje, že Komise navrhla plné upřednostnění (ve výši 6 miliard EUR) (11) této iniciativy v letech 2014–2015, a navrhuje, aby toto plné upřednostnění doprovázela náležitá opatření (např. budování kapacit) pro rychlé provádění vzhledem k nemožnosti přijmout návrh nařízení o společných ustanoveních a nařízení o ESF před nařízením o víceletém finančním rámci, tj. ke konci roku 2013, což vede ke zpoždění provádění, a vzhledem k širším nejasnostem, pokud jde o to, jak budou tuto iniciativu provádět členské státy / regiony v praxi, a o rychlost její absorpce; žádá dále, aby byl změněn článek 9f nařízení o víceletém finančním rámci tak, aby neobsahoval explicitní omezení nové rozpočtové položky týkající se iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí na 3 miliardy EUR. Tato změna by byla tím potřebnější, že by zabránila odkládání programů, které mají rozhodující význam pro soudržnost, jako jsou programy přeshraniční spolupráce nebo části nástroje pro propojení Evropy, na období po roce 2016;

52.

je zvlášť znepokojen škrty v několika rozpočtových položkách, jež jsou nezbytné pro dosažení dlouhodobých investic potřebných k rychlé hospodářské obnově, zejména v politice soudržnosti, rozvoji venkova, programu COSME nebo programu Horizont 2020;

53.

požaduje v souladu s článkem 9f návrhu nařízení Rady ze dne 27. června 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, další upřednostňování v období 2014–2015 prostředků na závazky až do výše 200 milionů EUR pro program Horizont 2020, 150 milionů EUR pro Erasmus a 50 milionů EUR pro program COSME;

54.

není překvapen, že prostředky na závazky pro rok 2014 v oblasti soudržnosti jsou minimální vzhledem ke zpožděním (12) očekávaným s prováděním dohod o partnerství a operačních programů, avšak vyzývá členské státy, aby se zaměřily na operační programy, a aktivovaly tak fondy již v roce 2014;

55.

lituje, že byl v okruhu 1b vyškrtnut rozpočtový bod týkající se programu Erasmus pro volené místní a regionální zástupce (rozpočtový bod 13 03 77 11), a na základě své zkušenosti s touto iniciativou požaduje, aby byla zachována;

56.

vítá navýšení prostředků na závazky pro program LIFE+ o 10,3 % ve srovnání s rokem 2013, avšak považuje snížení prostředků na platby (o 1,1 %) za nepochopitelné;

57.

vítá výrazný posun od přímého řízení ke sdílenému řízení u Evropského námořního a rybářského fondu, ačkoli to znamená nižší platby na začátku finančního období;

58.

vítá ustanovení obsažené v článku 8 návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, jež v případě přijetí nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení po 1. lednu 2014 umožňuje provést revizi víceletého finančního rámce s cílem převést do následujících let, nad rámec odpovídajících výdajových stropů, prostředky, které nebyly využity v roce 2014;

59.

vítá, že se předpokládá přesun 351,9 milionu EUR z prvního do druhého pilíře společné zemědělské politiky, a opakuje svůj rozhodný nesouhlas s přesuny v opačném směru;

60.

zdůrazňuje, že ani závěry Evropské rady ze 7. a 8. února 2013, ani návrh nařízení Rady ze dne 27. června 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, nepředjímají dílčí strop pro politiku soudržnosti, která byla místo toho přeměněna na podokruh. Výbor na základě toho zpochybňuje četné odkazy na tento dílčí strop v představení návrhu rozpočtu na rok 2014 (13), a vyslovuje se proto ve prospěch přesunů prostředků na závazky/platby v rámci okruhu 1 tam, kde je to vhodné;

61.

vítá „celkové rozpětí pro růst a zaměstnanost“, které bude tvořeno rozpětím pod stropy, které víceletý finanční rámec stanoví u prostředků na závazky pro roky 2014–2017, oceňuje, že související prostředky na závazky lze využít nad stropy pro roky 2016–2020 (14), a navrhuje, aby se tato dodatečná flexibilita použila pro okruh 1b.