52013DC0898

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Závěrečné hodnocení společného programu Asistované žití v přirozeném prostředí (AAL)

1.           Úvod

Evropská unie si je vědoma, že informační a komunikační technologie (IKT) jsou klíčem k uchopení problémů i příležitostí souvisejících se stárnutím obyvatelstva. Evropská komise se touto otázkou zabývala zejména ve svém sdělení Důstojné stáří v informační společnosti (2007)[1] a zajistila značnou finanční podporu na výzkum, vývoj a inovace v této oblasti. Závazek Unie využívat IKT pro aktivní a zdravé stárnutí Komise potvrdila ve svém sdělení Digitální agenda pro Evropu (2010)[2]. Základním kamenem tohoto závazku je účast Unie na společném programu Asistované žití v přirozeném prostředí (Ambient Assisted Living – AAL).

Společný program AAL byl založen v roce 2008 dvaceti členskými státy EU a třemi přidruženými zeměmi[3]. Unie se rozhodla na základě článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) přispět z prostředků 7. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj (7. RP) stejnou částkou, jakou program podpořily zúčastněné státy[4].

Společný program AAL se zaměřuje na aplikovaný výzkum a inovace výrobků a služeb pro stárnoucí obyvatelstvo, které jsou založeny na IKT a jejich doba uvedení na trh činí dva až tři roky. Hlavními vlastníky programu jsou zúčastněné státy, které jej provádějí prostřednictvím mezinárodního neziskového Sdružení pro asistované žití v přirozeném prostředí (AAL Association – AALA), jež je řízeno valnou hromadou s provozní podporou ústřední řídící jednotky. Komise má ve valné hromadě status pozorovatele a má právo vetovat roční pracovní program; také je stranou smluv uzavřených se sdružením AALA, pokud jde o finanční příspěvek EU.

Rozhodnutí z roku 2008 o finančním příspěvku Společenství na společný program AAL stanoví, že do konce roku 2013 bude provedeno závěrečné hodnocení programu. Toto závěrečné hodnocení provedla nezávislá skupina odborníků na vysoké úrovni, kterou vedl bývalý evropský komisař pro výzkum Philippe Busquin.

Skupina posoudila dosažené výsledky a pokrok na cestě k cílům společného programu AAL a vypracovala následná strategická a provozní doporučení určená Komisi a členským státům.

Tato zpráva analyzuje klíčová doporučení skupiny a navrhuje akce, které má Evropská komise provést s ostatními orgány EU a zúčastněnými stranami a z titulu své úlohy ve společném programu AAL.

2.           Souvislosti: problém demografického stárnutí

Základní údaje o stárnoucím obyvatelstvu Evropy poukazují na bezprostřední a významnou změnu, jíž prochází společnost a hospodářství a na kterou EU není dosud dobře připravena. Předpokládá se, že nebudou-li přijata žádná opatření, budou do roku 2020 v oblasti péče a zdraví chybět až dva miliony pracovních míst, což by mělo za výsledek, že nebude personálně pokryto 15 % nezbytné práce v odvětví všeobecné zdravotní péče[5]. Poměr počtu obyvatel ve věku nad 65 let k počtu obyvatel v produktivním věku (15 až 64 let) klesne přibližně z 1:4 v roce 2008 na 1:3 v roce 2020 a 1:2 v roce 2050, což vyvolá tlak na mezigenerační solidaritu[6]. Zvyšující se náklady spojené se stárnutím budou mít významný dopad na veřejné finance[7], ale i na soukromé bohatství. Lidé ve věku nad 50 let mají značný disponibilní příjem a příjmy důchodců se zvyšují[8]. Existují však velké rozdíly a 19 % starších obyvatel EU je ohroženo chudobou, přičemž toto číslo rychle roste, zejména v zemích EU-10[9].

Tento demografický problém lze řešit pouze soudržnou kombinací sociální, hospodářské, zdravotní, inovační a digitální politiky[10]. Budeme-li jednat dnes, můžeme dosáhnout významného trojnásobného vítězství:

· lepší kvality života občanů,

· udržitelnější péče o společnost a

· nových pracovních míst a podnikatelských příležitostí díky rostoucí „stříbrné ekonomice“.

Transformační povaha IKT umožňuje dosáhnout skutečných inovací, pokud jde o organizaci péče o starší občany, omezení byrokracie a efektivitu a hospodárnost poskytované péče, což pečovatelům umožní věnovat více času svým klientům. IKT mohou rovněž přispět ke zlepšení pracovních podmínek a kvality života neformálních pečovatelů, jako jsou rodinní příslušníci. A konečně mohou přispět ke zdravému a aktivnímu životnímu stylu starších občanů v oblasti péče o zdraví, přizpůsobení pracovišť a pokračujícího aktivního zapojení do ekonomiky a společnosti obecně. Stále více studií ukazuje, že opatření v odvětví péče mohou vést ke zvýšení efektivity o 10–30 %, vyšší spokojenosti uživatelů a růstu podniků o více než 10 % ročně[11].

Demografické stárnutí bylo ve strategii Evropa 2020[12] označeno za výzvu i příležitost pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Stěžejní iniciativy Digitální agenda pro Evropu a Unie inovací[13] jej řeší jako prioritu. První z nich se zaměřuje na inovační služby, produkty a procesy založené na IKT, zatímco digitální řešení a činnosti v rámci společného programu AAL hrají důležitou úlohu v Evropském partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (EIP-AHA).

3.           Proces hodnocení

Závěrečné hodnocení se týká šesti let provádění společného programu AAL od roku 2008 do roku 2013. V souladu s pravomocí skupiny odborníků hodnotí:

· pokrok v dosahování cílů programu a naplňování doporučení z průběžného hodnocení;

· pokrok na cestě k provozní excelenci programu a účinnost postupu podle článku 185 v této oblasti.

Kromě toho činí doporučení, jak na společný program AAL případně navázat v rámci programu Horizont 2020.

Skupina odborníků byla složena tak, aby disponovala dobrými znalostmi technologií, ekonomiky zdraví a potřeb uživatelů, měla zkušenosti s hodnocením programů a navazovala na skupinu odpovědnou za průběžné hodnocení.

Skupina svá zjištění založila na analýze značného objemu podkladů, včetně zprávy o průběžném hodnocení, případových studií, statistických informací o společném programu AAL a přibližně 20 pohovorů se zúčastněnými stranami. Hodnocení probíhalo v období od května 2013 do září 2013, závěrečná zpráva[14] byla vydána v říjnu 2013.

Hodnocení probíhalo souběžně s tvorbou návrhu Komise, který se týká programu navazujícího na společný program AAL s finanční podporou z programu Horizont 2020, a předběžné závěry byly použity při přípravě konečného znění návrhu.

4.           Výsledky hodnocení a doporučení

Závěrečná hodnotící zpráva potvrzuje vysokou přidanou hodnotu a významné výsledky společného programu AAL. Skupina odborníků dospěla zejména k závěru, že:

1)           společný program AAL značně pokročil v plnění svých cílů a dobře reagoval na doporučení z průběžného hodnocení, které v roce 2010 provedla skupina odborníků vedená bývalou komisařkou Kunevovou;

2)           rostoucí význam demografického stárnutí, které představuje společnou a naléhavou výzvu v celé Evropě, jednoznačně odůvodňuje existenci společného programu AAL;

3)           společný program AAL funguje jako soudržný rámec, který Evropě poskytuje zřejmou přidanou hodnotu;

4)           přidružená činnost v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se blíží ke kritické hranici;

5)           činnosti, jejichž cílem je zlepšovat podmínky pro využití průmyslem, byly od průběžného hodnocení významně rozšířeny;

6)           program je dobře veden a má dobře fungující řídící mechanismy; a

7)           pokrok v rámci programu je povzbudivý, i když dalekosáhlé sociální a hospodářské dopady zatím nenastaly.

Skupina dále ocenila některé důležité úspěchy a první výsledky, které považuje za slibné ukazatele vysokého celkového dopadu, včetně:

· dobré účasti malých a středních podniků (přes 40 %),

· vlastních investic od účastníků z průmyslu (především malých a středních podniků) v odhadované výši přes 325 milionů EUR, jež byly aktivovány společnými investicemi ve výši 150 milionů EUR od EU a 220 milionů EUR od zúčastněných zemí,

· cca 130 doposud zahájených projektů s dobrým zapojením konečných uživatelů,

· skutečnosti, že téměř 50 % projektů v rámci prvních dvou výzev si již zajistilo ochranu práv duševního vlastnictví ke svým výsledkům a 25 % si zajistilo financování pro uvedení na trh nových produktů a služeb IKT, jako jsou poplašné systémy, vzdálené monitorování, robotické systémy, komunikační nástroje a vzdělávání starších lidí založené na hrách,

· existence řady komerčních produktů a služeb, které vzešly přímo z prvních projektů společného programu AAL, a

· vytvoření nového inovačního „ekosystému“, jehož význačným bodem je pět fór AAL, které se pořádají každoročně od roku 2009 a počet jejich účastníků vzrostl z 500 na 1 200 souběžně s růstem počtu vystavovatelů, sponzorujících podniků a aktivních mediálních partnerů.

Skupina vznesla řadu doporučení ohledně oblastí, kde jsou možná další zlepšení, včetně otázek vyplývajících z průběžného hodnocení, jako je větší zapojení konečných uživatelů, větší zaměření na služby a sociální inovace, věnování větší pozornosti obchodním modelům a plánování, lepší výměna získaných zkušeností a posílení úlohy ústřední řídící jednotky.

Skupina odborníků rovněž uvítala návrh Komise, který se týká programu navazujícího na společný program AAL v rámci programu Horizont 2020, a předložila doporučení k zahájení a provádění navazujícího programu, aby byl maximalizován celkový dopad. Podrobný seznam doporučení skupiny je uveden v příloze.

Reakce Komise na doporučení skupiny odborníků jsou shrnuty níže.

4.1.        Všeobecné poznámky

Komise vítá závěrečnou hodnotící zprávu. Doporučení vycházejí z jasné a kritické analýzy. Komise se ve spolupráci se zúčastněnými státy a dalšími zúčastněnými stranami bude doporučeními zabývat, jak je uvedeno níže.

Komise zejména provede kroky k navržení a následnému provedení právního rámce pro navrhovaný navazující společný program Aktivní a asistované žití.

Komise oceňuje partnerství s členskými státy podle článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně jasných závazků, které byly přijaty s cílem zajistit, aby společný program AAL brzy přinesl slibné výsledky. Společný program AAL navzdory obtížným začátkům „na zelené louce“ jednoznačně prokázal svůj význam a splnil nebo překročil původní cíle. Bylo vytvořeno nové složení, které reprezentuje řetězec uživatelských organizací, průmyslu (s více než 40% podílem malých a středních podniků), poskytovatelů služeb, investorů a výzkumných organizací. Bylo financováno přes 130 projektů, které představují investice EU ve výši 150 milionů EUR, jež byly doplněny značnými investicemi zúčastněných států ve výši přesahující 220 milionů EUR a aktivovaly spolufinancování od účastníků programu v odhadované výši přes 250 milionů EUR. Pozoruhodný je příspěvek zúčastněných států, neboť překračuje jejich právně vyžadované závazky téměř o 50 %.

Z provozního hlediska se společný program AAL od průběžného hodnocení značně zlepšil, i když další zlepšení je stále možné – dokonce nutné, aby program zůstal relevantní, zejména pro malé a střední podniky, které potřebují pružnost, pokud jde obsah intervencí a lhůty pro zadávání zakázek a pro platby.

4.2.        Doporučení určená členským státům

Komise souhlasí s doporučením skupiny odborníků, že je třeba usilovat o další zlepšení provozní výkonnosti společného programu AAL, neboť jde o kritický faktor úspěchu, když nyní program funguje naplno a přilákal velkou skupinu zúčastněných stran. Postupy a řídicí úlohy by měly být kriticky přezkoumány s cílem odhalit možná úzká místa a oblasti, které lze zjednodušit a zlepšit. V tomto směru Komise již v návrhu společného programu AAL požadovala, aby zúčastněné státy stanovily společné cíle ohledně závazných lhůt pro uzavírání smluv a pro platby.

Komise souhlasí s doporučeními ohledně zaměření budoucích výzev k předkládání návrhů na sociálně-ekonomické problémy a zavedení pružnějších nástrojů a projektů spolupráce, které budou odrážet budoucí dynamiku trhu a vývoj v oblasti, kterou se program zabývá.

Komise tato hlediska již uvážila v kontextu programu Horizont 2020 a její návrh programu navazujícího na společný program AAL zahrnuje možnost využívat další nástroje, například ceny a inovační granty, které v případě potřeby umožní rychle zasahovat.

Komise rovněž souhlasí s doporučením, aby se program více zaměřil na využívání, a s návrhem použít silnější metriky a systematickou následnou kontrolu s cílem získat jasnější přehled o dopadu projektů, který poslouží jako vodítko pro budoucí provádění. Takové metriky budou stanoveny v budoucích smlouvách uzavřených mezi Komisí a sdružením AALA.

Skupina odborníků rovněž doporučuje v navazujícím programu zlepšit nejen dobrou kvantitativní účast uživatelů, ale také kvalitu účasti (ze strany uživatelů a aktérů na straně poptávky, jako jsou poskytovatelé služeb a pojišťovny) tak, aby pokrývala širší zeměpisnou oblast a byla udržována po celou dobu životnosti projektu.

Komise tento názor sdílí a zavedla požadavek, aby se zúčastněné státy ve vnitrostátních programech na financování společného programu AAL zaměřily na podporu účasti uživatelů a organizací na straně poptávky.

Komise rovněž souhlasí s doporučením dále rozšířit činnosti v oblasti komunikace a budování komunit, neboť jsou významným klíčovým prvkem programu. Odrazí se to v budoucích podpůrných opatřeních a v mandátu sdružení AALA.

Výše uvedená doporučení se rovněž promítají v návrhu na rozšíření oblasti působnosti společného programu AAL 2 o aktivní a zdravé stárnutí a jsou předmětem plánované (i stávající) úzké spolupráce programu AAL a souvisejících komunit v rámci partnerství EIP-AHA.

4.3.        Doporučení určená Komisi

Doporučuje se, aby Komise pomohla dále posílit soudržnost a součinnost mezi činnostmi v oblasti výzkumu, inovací a přijímání výsledků souvisejícími s IKT pro aktivní a zdravé stárnutí. To je vítané doporučení a v tomto směru již byly učiněny některé kroky.

Návrh rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 již vnímá společný program AAL 2 jako doplnění dlouhodobějšího výzkumu a vývoje a pilotních inovačních projektů v rámci společenské výzvy č. 1 (zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky). V rámci programu Horizont 2020 se společný program AAL bude zabývat tržně orientovaným výzkumem a inovacemi a zaměří se na převádění výsledků výzkumu na produkty a služby založené na IKT, které vstupují na trh v reakci na potřeby uživatelů. Doplňovat jej bude iniciativa společného plánování Delší a lepší život, která se zaměří na nový multidisciplinární výzkum demografických změn v reakci na politické potřeby.

Komise rovněž zajistí, aby se program vzájemně doplňoval s plánovaným znalostním a inovačním společenstvím Evropského technologického institutu v oblasti zdravého stárnutí.

A konečně, partnerství EIP-AHA stanovilo klíčové priority pro inovace a bude se zabývat řadou překážek, které brání tomu, aby inovační řešení pro zdravé a aktivní stárnutí byla na trh uváděna rychleji a ve správném rozsahu. Rozšířením oblasti působnosti společného programu AAL v souladu s oblastí působnosti partnerství EIP-AHA se vytvoří silná součinnost.

5.           Závěry

Komise vítá zprávu o závěrečném hodnocení společného programu AAL, která dokládá pozitivní dopad spojení sil EU a zúčastněných států. Poučení ze závěrů a doporučení ve zprávě by měla vést k tomu, že program navazující na společný program AAL v rámci programu Horizont 2020 bude mít ještě větší dopad a bude dosaženo účinnější součinnosti mezi řadou souvisejících iniciativ na úrovni EU a vnitrostátní úrovni. Všechny členské státy by proto měly zvážit účast v programu AAL 2, čímž dále posílí evropskou integraci v této oblasti.

Společný program AAL je dobrým příkladem fungování strategie Evropa 2020, kdy informační a komunikační technologie a inovace v nejširším slova smyslu pomáhají Evropě řešit závažnou společenskou výzvu a současně vytvářejí významné nové příležitosti pro růst průmyslu a vytváření tolik potřebných pracovních míst.

Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby poskytly své stanovisko k analýze a doporučením ve zprávě a podpořily provádění navržené akce.

[1]               KOM(2007) 332 v konečném znění ze dne 14. června 2007.

[2]               KOM(2010) 245 v konečném znění/2 ze dne 19. května 2010.

[3]               Belgie, Dánsko, Německo, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko a Spojené království (zúčastněné členské státy) společně s Izraelem, Norskem a Švýcarskem.

[4]               Rozhodnutí č. 742/2008/ES ze dne 9. července 2008.

[5]               Předběžné vlastní odhady Evropské komise na základě údajů EUROSTAT a OECD.

[6]               SEK(2008) 2911.

[7]               KOM(2009) 545 ze dne 17. září 2009.

[8]               Silver Economy Network of European Regions (Síť evropských regionů pro stříbrnou ekonomiku).

[9]               Společná průběžná zpráva Výboru pro hospodářskou politiku a Výboru pro sociální ochranu (EPC-SPC) o důchodech ze dne 28. května 2010.

[10]             KOM(2006) 571, KOM(2009) 180, Zpráva o stárnutí populace za rok 2009 – řada pracovních dokumentů European Economy (Evropské hospodářství).

[11]             Předběžné posouzení dopadů navrhovaného společného programu Aktivní a asistované žití provedené Evropskou komisí, SWD/2013/0251 ze dne 9. listopadu 2012.

http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=SWD:2013:0251:FIN:EN:PDF.

[12]             KOM(2010) 2020 ze dne 3. března 2010.

[13]             KOM(2010) 1161 ze dne 6. října 2010.

[14]             https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/second-interim-evaluation-artemis-and-eniac-joint-technology-initiatives.