This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013DC0782
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL on the activities of the European Globalisation Adjustment Fund in 2012
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2012
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2012
/* COM/2013/0782 final */
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o činnosti Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2012 /* COM/2013/0782 final */
OBSAH 1........... Úvod.............................................................................................................................. 4 2........... Přehled činností EFG v
roce 2012................................................................................... 4 3........... Návaznost na výroční zprávu o
činnosti EFG v roce 2011................................................ 5 4........... Přehled činností EFG v
roce 2012................................................................................... 5 4.1........ Obdržené žádosti............................................................................................................ 5 4.1.1..... Obdržené žádosti podle sektoru...................................................................................... 6 4.1.2..... Obdržené žádosti podle částky
požadovaného příspěvku................................................. 6 4.1.3..... Obdržené žádosti podle počtu
pracovníků, jimž je pomoc určena..................................... 6 4.1.4..... Obdržené žádosti podle částky
požadovaného příspěvku na pracovníka.......................... 7 4.1.5..... Obdržené žádosti podle kritérií pro
pomoc...................................................................... 7 4.2........ Poskytované příspěvky................................................................................................... 7 4.2.1..... Akce financované s pomocí EFG.................................................................................. 10 4.2.2..... Doplňkovost s akcemi
financovanými ze strukturálních fondů, zejména z Evropského sociálního
fondu (ESF) 10 4.3........ Případy nesplňující
podmínky pro finanční příspěvek z EFG........................................... 11 4.4........ Dosažené výsledky EFG............................................................................................... 11 4.4.1..... Shrnutí výsledků a
osvědčených postupů nahlášených v roce 2012................................. 11 4.4.2..... Podrobné informace o provedených
opatřeních, jak byly sděleny v závěrečných zprávách
obdržených v roce 2012.................................................................................................................................... 12 4.5........ Programové období 2014-2020 – Návrh
Komise na nové nařízení o EFG..................... 17 4.6........ Finanční zpráva............................................................................................................. 17 4.6.1..... Finanční prostředky
poskytnuté z EFG.......................................................................... 17 4.6.2..... Výdaje na technickou pomoc........................................................................................ 17 4.6.3..... Nahlášené nebo ukončené
nesrovnalosti........................................................................ 18 4.6.4..... Ukončení finančních
příspěvků z EFG........................................................................... 18 4.6.5..... Úhrada ostatních nákladů.............................................................................................. 21 4.7........ Činnosti v rámci technické
pomoci prováděné Komisí.................................................... 21 4.7.1..... Informace a zveřejnění.................................................................................................. 21 4.7.2..... Schůzky s vnitrostátními orgány
a zúčastněnými stranami EFG........................................ 21 4.7.3..... Vytváření vědomostní
základny – databáze EFG a standardizované postupy pro žádosti o
příspěvek z EFG 21 4.7.4..... Druhý statistický portrét EFG za
období 2007–2011..................................................... 22 4.7.5..... Hodnocení EFG v polovině období............................................................................... 22 4.7.6..... Závěrečné hodnocení EFG –
První fáze......................................................................... 22 5........... Trendy......................................................................................................................... 23 6........... Závěr........................................................................................................................... 30 ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A
RADĚ o činnosti
Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v roce 2012 1. Úvod Evropský fond pro přizpůsobení se
globalizaci („EFG“) byl zřízen nařízením (ES) č. 1927/2006[1] s cílem projevit solidaritu a
poskytnout podporu pracovníkům postiženým propouštěním v
důsledku velkých změn ve struktuře světového obchodu. Byl
zřízen jako prostředek sladění celkových dlouhodobých výhod
otevřeného obchodu z hlediska růstu a zaměstnanosti s
krátkodobými nepříznivými důsledky, které globalizace může mít
především pro zaměstnanost nejzranitelnějších a nejméně
kvalifikovaných pracovníků. EFG spolufinancuje aktivní opatření
politiky trhu práce organizované členskými státy na pomoc propuštěným
pracovníkům, aby se znovu umístili na trhu práce a nalezli nová pracovní
místa. Nařízením (ES) č. 546/2009 ze dne
18. června 2009[2]
byla pravidla pozměněna tak, aby bylo možné účinněji
reagovat na světovou finanční a hospodářskou krizi. Článek 16
nařízení (ES) č. 1927/2006 stanoví, že Komise předloží
Evropskému parlamentu a Radě každý rok kvantitativní i kvalitativní zprávu
o činnostech EFG v předcházejícím roce. Tato zpráva má být
zaměřena zejména na výsledky dosažené prostřednictvím EFG a má
obsahovat hlavně informace týkající se předložených žádostí,
přijatých rozhodnutí, financovaných akcí včetně jejich
doplňkovosti s akcemi financovanými ze strukturálních fondů, a to
zejména z Evropského sociálního fondu (ESF), a ukončení poskytovaných
finančních příspěvků. Dále má dokumentovat žádosti, které
byly zamítnuty z důvodu nedostatečných prostředků nebo
nezpůsobilosti. 2. Přehled
činností EFG v roce 2012 V roce 2012 obdržela Komise 11 žádostí o
příspěvky z EFG ve výši 58,5 milionů EUR. Podrobnosti o
těchto žádostech jsou uvedeny v bodě 4.1 a v tabulce 1. Rozpočtový orgán přijal v roce 2012
19 rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG v celkové výši 73,5
milionů EUR z rozpočtu EFG pro rok 2012. Podrobnosti o
poskytnutých příspěvcích jsou uvedeny v bodě 4.2 a v tabulkách 2
a 3. V roce 2012 obdržela Komise 41
závěrečných zpráv o provádění příspěvků z EFG.
Podrobnosti o dosažených výsledcích jsou uvedeny v bodě 4.4 a v tabulce 4. Ukončeno bylo jedenáct
příspěvků z EFG poskytnutých v předchozích letech
(podrobnosti v bodě 4.6.4 a v tabulce 6). Podrobnosti o technické pomoci z
podnětu Komise (čl. 8 odst. 1 nařízení o EFG) jsou uvedeny v
bodě 4.6.2 a v tabulce 5. Komise zahájila první fázi hodnocení ex post
tím, že podepsala smlouvu s externím poskytovatelem služeb (více informací je
uvedeno v bodě 4.7.6.). Návrh Komise budoucího nařízení o EFG pro
období 2014–2020, který byl předložen Evropskému parlamentu a Radě v
roce 2011[3],
byl projednán v obou orgánech (více informací je uvedeno v bodě 4.5.). 3. Návaznost na
výroční zprávu o činnosti EFG v roce 2011 Nařízení (ES) č. 546/2009, kterým
se mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení EFG Nařízení (ES) č. 546/2009, kterým se
mění nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení EFG bylo
použitelné na žádosti o příspěvek z EFG předložené od 1.
května 2009 dále. Stanovuje dočasné a trvalé změny
původního nařízení o EFG[4]. Novela nařízení přinesla významné
zlepšení EFG a poskytla členským státům lepší podmínky pro podávání
žádostí o spolufinancování z EFG, zejména na podporu jejich reakcí na negativní
dopad světové finanční a hospodářské krize na zaměstnanost. Jelikož v roce 2011 nebyla v Radě
dosažena politická dohoda ohledně prodloužení dočasné „krizové
odchylky“, pozbyla účinnosti od 31. prosince 2011. Po zbývající
období platnosti nařízení o EFG, tj. do 31. prosince 2013, již
nemohou být žádosti o podporu z EFG odůvodněny finanční a
hospodářskou krizí, ale pouze velkými změnami ve struktuře
světového obchodu a míra spolufinancování se snížila na původních
50 % celkových způsobilých nákladů. Trvalé změny,
tj. snížení prahu pro podávání žádostí z 1 000 na 500 propuštěných
pracovníků a prodloužení prováděcího období z 12 na 24
měsíců ode dne podání žádosti, budou nadále platit do
31. prosince 2013. Usnadnění rozhodování o žádostech o
příspěvek z EFG: postup předkládání návrhů Radě a
Evropskému parlamentu V roce 2012 pokračovalo úsilí o urychlení rozhodování v rámci
pravidel stávajícího nařízení, které bylo zahájeno v roce 2010. V
březnu 2012 se konal zvláštní seminář pro zástupce členských
států s cílem projednat různé záležitosti, které souvisí s
účinným prováděním fondu. 4. Analýza činností
EFG v roce 2012 4.1. Obdržené
žádosti Jedenáct žádostí[5], které Komise obdržela v roce
2012 (viz tabulka 1), předložilo devět členských států
(Irsko, Německo, Dánsko, Španělsko, Švédsko, Finsko, Itálie, Belgie a
Rumunsko) a týkaly se 10 403 pracovníků, kteří byli
propuštěni v důsledku velkých změn ve struktuře
světového obchodu způsobených globalizací, přičemž výše
požadovaných příspěvků z EFG dosáhla celkové částky 58
499 659 EUR. Částky, které nebyly dosud schváleny, jsou orientační,
jelikož se během posuzování mohou ještě změnit. Všech devět
členských států již dříve žádalo o financování z EFG. Na všechny žádosti se vztahuje nařízení
(ES) č. 546/2009, které bylo přijato dne 18. června 2009 (tj.
míra spolufinancování ve výši 50 %, prováděcí období v délce 24
měsíců ode dne podání žádosti atd.). Tabulka
1 — Žádosti obdržené v roce 2012 4.1.1. Obdržené
žádosti podle sektoru Jedenáct žádostí se týkalo šesti odvětví[6]. Pro dvě odvětví
(činnosti zprostředkovatelských středisek po telefonu a
spotřební elektronika) byla žádost o příspěvek z EFG podána
poprvé v roce 2012. 4.1.2. Obdržené
žádosti podle částky požadovaného příspěvku Každý členský stát žádající o podporu z
EFG musí připravit koordinovaný balík opatření s co největším
ohledem na profily pracovníků, kterým má být pomoc určena, a
rozhodnout, jakou částku pomoci bude požadovat. Nařízení o EFG
neuvádí žádná doporučení ani omezení týkající se celkové požadované
částky, posouzení žádosti Komisí však může vyvolat otázky, v jejichž
důsledku členský stát navrhovaný balík individualizovaných služeb upraví,
což ovlivní výši požadované částky. Výše požadovaných příspěvků z
EFG se v roce 2012 pohybovala od 2 620 982 EUR
do 12 536 454 EUR (v průměru 5 318 151 EUR). 4.1.3. Obdržené
žádosti podle počtu pracovníků, jimž je pomoc určena Celkový počet pracovníků, na které
byla zaměřena opatření navržená pro spolufinancování z EFG,
činil 10 403, což představuje přibližně 74 %
celkového počtu propuštěných pracovníků (v 11 podaných žádostech
nahlásilo devět členských států přibližně 14 000
propuštěných pracovníků). Počty se pohybovaly od 295 do 2 103
pracovníků, kterým má být pomoc určena, přičemž pět
žádostí se zaměřovalo na více než 1 000 pracovníků a
dvě žádosti na méně než 500 pracovníků. Počet
propuštěných pracovníků a počet pracovníků, kterým je
určena podpora z EFG, se může lišit, jelikož žádající členský
stát se může rozhodnout, že pomoc z EFG zaměří pouze na zvláštní
skupiny pracovníků, například na pracovníky, pro které je
mimořádně obtížné udržet se na trhu práce, nebo na pracovníky,
kteří pomoc potřebují nejvíce. Někteří z dotčených pracovníků
mohou dostávat pomoc mimo EFG, zatímco jiní mohou najít nové zaměstnání
sami nebo se mohou rozhodnout, že odejdou předčasně do
důchodu, což znamená, že se na ně opatření EFG
nezaměřují. 4.1.4. Obdržené
žádosti podle částky požadovaného příspěvku na pracovníka Balík individualizovaných služeb, který by
členské státy mohly navrhnout pro dotčené propuštěné pracovníky,
se řídí jejich vlastním uvážením v rámci podmínek stanovených
nařízením o EFG. Výše požadované částky na dotčeného pracovníka
se proto může lišit podle závažnosti propouštění, situace na
dotčeném trhu práce, individuální situace dotčených pracovníků,
opatření již přijatých členským státem a nákladů na
poskytování služeb v dotčeném členském státě nebo regionu. To
vysvětluje, proč se navrhované částky na pracovníka v roce 2012
pohybovaly v rozmezí od 2 500 EUR po něco více než 42 000 EUR, v
průměru 8 668 EUR na pracovníka. 4.1.5. Obdržené
žádosti podle kritérií pro pomoc Všech jedenáct podaných žádostí se týkalo
podpory pracovníků propuštěných z důvodu velkých změn ve
struktuře světového obchodu způsobených globalizací. Deset žádostí bylo vypracováno na základě
čl. 2 písm. a) nařízení o EFG a jedna žádost na základě čl.
2 písm. c) (mimořádné okolnosti). 4.2. Poskytnuté
příspěvky V roce 2012
přijal rozpočtový orgán 19 rozhodnutí o čerpání
prostředků z EFG na aktivní opatření politiky trhu práce v
reakci na žádosti členských států (viz tabulky 2 a 3, pokud jde o
celkový přehled a rozčlenění podle profilů
pracovníků). Z těchto rozhodnutí se pět týkalo žádostí podaných
v roce 2012, 13 se týkalo žádostí obdržených v roce 2011 a jedno rozhodnutí
reagovalo na žádost obdrženou v roce 2010. Na 14 z 19 poskytnutých
příspěvků se vztahuje nařízení (ES) č. 546/2009, které
bylo přijato dne 18. června 2009 (tj. míra spolufinancování ve výši
65 %, prováděcí období v délce 24 měsíců ode dne podání
žádosti atd.). Pro pět žádostí podaných v roce 2012 je míra
spolufinancování 50 %, zatímco prováděcí období zůstává v délce
24 měsíců (trvalá změna pozměňujícího nařízení
(ES) č. 546/2009). Těchto 19 poskytnutých
příspěvků se týkalo 15 700 propuštěných
pracovníků v jedenácti členských státech a dosáhlo celkové
částky ve výši 73 536 222 EUR uvolněné z EFG (14,7 % maximální
roční částky dostupné z EFG). Sedm z 19 příspěvků z
EFG bylo schváleno v prosinci 2012 a vyplaceno v prvním čtvrtletí roku
2013 (z rozpočtu pro rok 2012). Pokles financování z EFG v porovnání s rokem
2011 (v roce 2011 bylo poskytnuto 128 167 758 EUR v rámci 22
příspěvků) lze do určité míry vysvětlit sníženou mírou
spolufinancování z EFG (50 % místo předchozích 65%) a poklesem nových
žádostí poté, co „krizová odchylka“ na konci roku 2011 pozbyla účinnosti. Tabulka
2 — Podrobný přehled příspěvků poskytnutých v roce 2012 Tabulka
3 — Příspěvky z EFG poskytnuté v roce 2012: profil pracovníků 4.2.1. Akce financované s pomocí EFG Podle článku 3 nařízení (ES) č.
1927/2006 může EFG spolufinancovat pouze aktivní opatření na trhu
práce zaměřená na opětovné profesní začlenění
propuštěných pracovníků. Kromě toho může podle uvedeného
článku EFG financovat rovněž přípravné, řídící,
informační, propagační a kontrolní činnosti, které provádí
členský stát za účelem použití příspěvku („prováděcí činnosti“). Opatření schválená v rámci 19
příspěvků z EFG poskytnutých v roce 2012 byla zaměřena
na opětovné začlenění 15 700 propuštěných
pracovníků na trh práce. Tato opatření spočívala zejména v
intenzivní, individualizované pomoci při hledání zaměstnání a v řízení
případů, v rozmanitých opatřeních v oblasti odborného vzdělávání,
zvyšování kvalifikací a přeškolení, v různých dočasných
finančních pobídkách/příspěvcích po dobu trvání aktivních
podpůrných opatření do doby opětovného profesního
začlenění, mentorství během počáteční fáze v novém
zaměstnání a v jiných druzích činnosti, jako je například
podpora podnikání / zakládání podniků a iniciativy týkající se
jednorázového zaměstnání / najímání pracovníků. Při navrhování balíků
podpůrných opatření zohlednily členské státy prostředí,
zkušenosti a úroveň vzdělání pracovníků, jejich schopnost být
mobilní a stávající nebo předpokládané pracovní příležitosti v
dotyčných regionech. 4.2.2. Doplňkovost s akcemi financovanými ze strukturálních
fondů, zejména z Evropského sociálního fondu (ESF) EFG je určen k zvýšení
zaměstnatelnosti a zajištění rychlého opětovného profesního
začlenění propuštěných pracovníků prostřednictvím
aktivních opatření na trhu práce, a doplňuje tak ESF, který je
hlavním nástrojem EU pro podporu zaměstnanosti. Doplňkovost
těchto dvou fondů spočívá ve schopnosti řešit tuto
problematiku ze dvou různých časových perspektiv: zatímco EFG
poskytuje propuštěným pracovníkům individuálně
přizpůsobenou pomoc v reakci na specifické události hromadného
propouštění ve velkém měřítku, ESF podporuje
prostřednictvím předem naplánovaných, víceletých programů
strategické, dlouhodobé cíle (např. zvyšování lidského kapitálu,
řízení změn), jejichž prostředky nelze běžně
přerozdělit na řešení krizových situací způsobených hromadným
propouštěním. Opatření EFG a ESF se někdy využívají k vzájemnému
doplňování s cílem poskytnout krátkodobá i dlouhodobější řešení.
Rozhodujícím kritériem je schopnost dostupných nástrojů účinně
pomoci pracovníkům a je na členských státech, aby vybraly — a
naplánovaly — nástroje a opatření, jež jsou k dosažení sledovaných
cílů nejvhodnější. Obsah „koordinovaného balíku
individualizovaných služeb“, který má být spolufinancován z EFG, by měl
být vyvážen dalšími akcemi a doplňovat je. Opatření
spolufinancovaná z EFG mohou jít nad rámec standardních postupů a akcí a
praxe prokázala, že EFG členským státům umožňuje, aby
propuštěným pracovníkům poskytovaly důkladnou individualizovanou
pomoc, která by nebyla bez EFG možná, včetně opatření, jež by
obvykle nebyla pracovníkům dostupná (např. sekundární nebo terciární
vzdělání). EFG členským státům umožňuje lépe se
zaměřit na obzvláště zranitelné osoby, jako jsou osoby s nižší
kvalifikací či osoby z rodin migrantů, a poskytovat podporu s lepším
poměrem počtu pracovníků na jednoho poradce nebo po delší dobu,
než by to bylo možné bez EFG. To vše zvyšuje vyhlídky pracovníků na
zlepšení jejich situace. Všechny členské státy musí zavést
potřebné mechanismy, aby zamezily riziku dvojího financování z
finančních nástrojů EU, jak stanoví čl. 6 odst. 5 nařízení
(ES) č. 1927/2006. 4.3. Případy
nesplňující podmínky pro finanční příspěvek z EFG Komise ani rozpočtový orgán nezamítly žádnou žádost o financování
z EFG podanou členskými státy. 4.4. Dosažené
výsledky EFG Hlavním zdrojem informací o výsledcích
dosažených EFG jsou závěrečné zprávy, které mají členské státy
předkládat v souladu s článkem 15 nařízení (ES) č.
1927/2006. Tyto zprávy jsou doplněny informacemi, které členské státy
poskytnou v přímých kontaktech s Komisí a během schůzek a
konferencí v průběhu roku. V roce 2012 Komise obdržela
závěrečné zprávy týkající se 41 případů spolufinancovaných
z EFG, které provedlo 12 členských států do poloviny roku 2012. Všech
41 případů mělo prodloužené 24měsíční prováděcí
období ode dne podání žádosti (po prodloužení z 12 měsíců na 24
měsíců na základě změny nařízení o EFG v roce 2009) a
všichni využili 65% míru spolufinancování z EFG (po trvalém navýšení z
dřívějších 50 %). Hlavní výsledky a údaje nahlášené těmito
členskými státy v roce 2012 jsou shrnuty v tomto bodě a v tabulce 4.
Těchto 41 případů bude rovněž analyzováno v hodnocení EFG
ex post, jehož cílem je zhodnotit přidanou hodnotu EFG a jeho vliv na
propuštěné pracovníky a trhy práce (29 případů je analyzováno v
první fázi hodnocení a zbylých 12 bude zahrnuto v závěrečné fázi -
viz bod 4.7.6). Komise obdržela do 31. prosince 2012
závěrečné zprávy týkající se celkem 60 případů EFG, což
představuje 57 % celkového počtu žádostí obdržených do
31. prosince 2012 (105)[7]. Na základě informací obsažených v
závěrečných zprávách členských států lze vyvodit, že EFG
přináší přidanou hodnotu opatřením, které by členské státy
prováděly, aby pomohly propuštěným pracovníkům najít nová
pracovní místa a znovu se umístit na trhu práce. Umožňuje jim
provádět opatření týkající se většího počtu
propuštěných pracovníků, a to po delší dobu a s vyšší kvalitou, než
by bylo možné bez financování z EFG. 4.4.1. Shrnutí
výsledků a osvědčených postupů nahlášených v roce 2012 Závěrečné zprávy předložené dvanácti členskými
státy ukázaly, že na konci prováděcího období EFG nalezlo 14 333
pracovníků (50 % z celkového počtu 28 662 pracovníků,
kteří využili pomoc z EFG) nové pracovní místo nebo zahájilo samostatnou
výdělečnou činnost. Toto je dobrý výsledek, zejména protože pracovníci
podporovaní na základě opatření spolufinancovaných z EFG obvykle
patří mezi ty s většími obtížemi na trhu práce. Přibližně
3,7 % se dále účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy a
44,7 % bylo nezaměstnaných nebo pracovně nečinných z osobních
důvodů[8]
. Podrobnosti jsou uvedeny v tabulce 4. Podobně jako v roce 2011 a 2010 byly výsledky s ohledem na
opětovné profesní začlenění ovlivněny omezenými
absorpčními schopnostmi místních a regionálních trhů práce v
přímém důsledku světové krize. Je třeba také podotknout, že
míra opětovného profesního začlenění, zaznamenaná na konci
příslušných prováděcích období, poskytuje pouze údaj o situaci
pracovníka, pokud jde o zaměstnání, v okamžiku sběru údajů.
Neposkytuje informace o druhu zaměstnání ani o kvalitě pracovního
místa, které dotyčná osoba našla, a může se brzy poté významně
změnit. Podle informací obdržených od několika členských
států se míry opětovného profesního začlenění již za
několik málo měsíců po předložení závěrečných
zpráv zvyšují a ve střednědobém horizontu dále rostou, zejména v
případech, kdy je i po skončení období provádění EFG
pracovníkům dále poskytována individuálně přizpůsobená
pomoc, a to na náklady členských států nebo s pomocí ESF. To ukazuje,
že podpora spolufinancování z EFG může mít v dlouhodobém horizontu další
kladný vliv. 4.4.2. Podrobné
informace o provedených opatřeních, jak byly sděleny v
závěrečných zprávách obdržených v roce 2012 Balíčky
podpory, které dvanáct členských států poskytlo propuštěným
pracovníkům, zahrnovaly širokou škálu opatření, týkajících se
individualizované pomoci při hledání zaměstnání, přeřazení
na jinou práci (outplacementu) a (re)kvalifikace. Nejvyšší částky byly
vynaloženy na dvě kategorie opatření: odborné vzdělávání a
rekvalifikační kurzy (přibližně 56,5 milionů EUR, tj.
32 % celkových individualizovaných služeb týkajících se všech 41
případů) a finanční příspěvky vyplácené
pracovníkům, kteří se účastnili aktivních opatření politiky
trhu práce (přibližně 68,5 milionů EUR, tj. 38,8 % celkových
individualizovaných služeb týkající se všech 41 případů). Programy odborné
kvalifikace a odborné přípravy byly individuálně
přizpůsobeny potřebám a přáním pracovníků,
přičemž byly zohledněny požadavky místních a regionálních
trhů práce a potenciál perspektivních nadějných odvětví. V
některých členských státech a případech (např. v Rakousku a
Irsku) bylo důležité zaměřit se na vyšší (terciární) odbornou
kvalifikaci, zatímco případy z jiných členských států byly
zaměřeny na zvyšování kvalifikace pracovníků týkající se
technických profilů. V některých případech (např. v Dánsku)
byl EFG využit jako prostor na testování inovativních opatření, která
ještě nebyla dostupná všem propuštěným pracovníkům a která by na
základě zkušeností s EFG mohla být obecně využita v budoucnu. Ve
většině případů mohli pracovníci získat osvědčení
o stávající kvalifikaci a zkušenostech, čímž se zvýšila jejich hodnota pro
budoucí zaměstnavatele. Opatření
zároveň zahrnovala činnosti na podporu podnikání a zakládání
podniků (obsažené ve většině balíčků podpory), jakož i
finanční příspěvky na pokrytí nákladů na dopravu,
výdajů spojených s odbornou přípravou a dietami, a to po dobu,
během níž se pracovníci účastnili aktivních opatření na trhu
práce, která pro ně byla organizována. Dotčených dvanáct
členských států uvedlo řadu zajímavých skutečností a
povzbudivých informací, které naznačují, že se osobní situace,
sebedůvěra a zaměstnatelnost dotyčných pracovníků díky
pomoci a službám EFG viditelně zlepšily, a to i přesto, že se každému
nepodařilo rychle najít nové pracovní místo. EFG členským
státům umožnil jednat v regionech postižených propouštěním
intenzivněji, než by to bylo možné bez financování z EFG, a to jak s
ohledem na počet osob, jimž je poskytnuta pomoc, tak i rozsah, dobu trvání
a kvalitu podpory. Finanční prostředky EU členským státům
umožnily jednat pružněji a zahrnout do svých balíčků vysoce
individualizovaná, někdy inovativní, kvalitní opatření, a tudíž
věnovat větší pozornost konkrétním skupinám obyvatel, jako jsou
pracovníci s nižší kvalifikací a uchazeči o zaměstnání, u nichž je
pomoc složitější (lidé starší 50 let, osoby z rodin migrantů, lidé se
zdravotním postižením, lidé s pouze základním vzděláním a dovednostmi,
atd.). Velmi účinné byly veletrhy práce, jichž se účastnili
propuštění pracovníci, jakož i opatření, na jejichž základě
kontaktovaly prováděcí agentury místní podniky, aby se informovaly o
volných pracovních místech, která ještě nebyla zveřejněna s
cílem lépe vyškolit podporované pracovníky tak, aby jejich dovednosti
odpovídaly požadavkům na volná pracovní místa. Organizování odborných
stáží je dalším opatřením, které vede k potencionálním pracovním nabídkám
pro pracovníky EFG. V
některých členských státech měla pomoc EFG dopad na celé výrobní
odvětví, například polygrafické odvětví v Nizozemsku získalo
větší povědomí o potřebách starších pracovníků, kteří
byli propuštěni. Ve Španělsku vedly kontakty s místními podniky k
lepšímu pochopení trhu práce, co se týče vyhledávaných profilů
pracovníků a typů a podmínek stávajících pracovních smluv. Dvanáct
členských států rovněž provádělo činnosti na podporu
informovanosti a zvyšování povědomí, které byly zaměřeny jak na
dotčené pracovníky, tak na potenciální zaměstnavatele, další
zúčastněné strany a širokou veřejnost. Tyto činnosti
zahrnovaly články v místních a sociálních médiích, propagační letáky
a videa, internetové stránky a závěrečné konference k ukončení
projektů spolufinancovaných z EFG. EFG byl považován
členskými státy za užitečný nástroj, který v době
rozpočtových omezení napomáhá při řešení stávajících výzev na
trhu práce. Pomoc spolufinancovaná z EFG proto představuje vyšší investice
do dovedností, což může mít kladný dopad ve střednědobém až
dlouhodobějším horizontu v době, kdy se trhy postupně zotavují z
krize. Uvedených dvanáct členských států také vyvodilo řadu
poznatků, které by se měly ukázat jako užitečné při
přípravě a provádění budoucích případů EFG. EFG
umožňuje členským státům, aby s pomocí propuštěným
pracovníkům začaly co nejdříve: jakmile dojde k oznámení
nadcházejícího propuštění, opatření mohou začít. Nizozemsko,
Rakousko, Německo a Česká republika informovaly o pozitivních
zkušenostech ohledně brzkého přijetí příslušných opatření.
Během provádění jsou opatření přezkoumávána a finanční
prostředky na ně vyčleněné jsou příslušně
přerozdělovány, což umožňuje dosažení lepší skladby těchto
opatření pro pracovníky a lepší využití rozpočtových
prostředků. Dánsko doporučuje využít právní poradenství
ohledně postupu zadávání veřejných zakázek, neboť příslušná
lhůta je omezená a právní jistota je velmi důležitá. Nizozemsko
doporučilo včasnou komunikaci s dotčenými pracovníky, pokud jde
o navrhovaná opatření, jakožto klíčový prvek pro udržení jejich
motivace a zájmu o pracovní a profesní příležitosti. Tabulka
4 — Výsledky uvedené v závěrečných zprávách obdržených v roce 2012 — 4.5. Programové
období 2014–2020 – návrh Komise na nové nařízení o EFG V souladu s článkem 20 nařízení o EFG musí být nařízení
přezkoumáno do 31. prosince 2013, což se časově
shoduje s koncem víceletého finančního rámce na období 2007 až 2013. Na
základě návrhu Komise podpořila Evropská rada zasedající ve dnech
7.–8. února 2013 pokračování EFG během dalšího víceletého finančního
rámce na období 2014 až 2020 jakožto způsob poskytnutí zvláštní,
jednorázové podpory pracovníkům propuštěným v důsledku velkých
změn ve struktuře světového obchodu způsobených
globalizací. Podrobnosti o budoucím nařízení budou známy, jakmile jej Rada
a Evropský parlament schválí. 4.6. Finanční
zpráva 4.6.1. Finanční
prostředky poskytnuté z EFG Během roku 2012 rozhodl rozpočtový
orgán o poskytnutí 19 příspěvků z EFG v celkové výši 73 536
222 EUR, což představuje 14,7 % maximální dostupné roční
částky (viz tabulka 2). Všech 19 plateb pocházelo z rozpočtu na
rok 2012, posledních sedm z nich bylo vyplaceno počátkem roku 2013. Podle článku 28 interinstitucionální
dohody ze dne 17. května 2006[9],
který stanoví rozpočtový rámec EFG, nesmí EFG překročit
maximální roční částku 500 milionů EUR, která může být
financována z jakéhokoli rozpětí existujícího v mezích celkového stropu
výdajů platného pro předchozí rok a/nebo ze zrušených položek
závazků z posledních dvou let, s výjimkou závazků spadajících pod
hlavu 1B finančního rámce. Článek 12 nařízení o EFG mimoto
stanoví, že nejméně 25 % nejvyšší roční částky musí
zůstat k dispozici k 1. září každého roku, aby bylo možné pokrýt
potřeby do konce roku. Prostředky na závazky pro finanční prostředky poskytnuté v roce 2012 byly do
rozpočtové položky EFG převedeny z rezervy EFG. Počátkem roku
byla rozpočtové položce EFG připsána částka ve
výši 50 000 000 EUR. Další částka ve
výši 17 657 535 EUR byla přidána formou změny
rozpočtu. Během souhrnného převodu byla určena částka
ve výši 5 878 687 EUR, která byla převedena do EFG. 4.6.2. Výdaje
na technickou pomoc Podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 1927/2006 smí být
až 0,35 % finančních zdrojů (nejvýše 1,75 milionu
EUR), které jsou pro daný rok k dispozici, použito v podobě technické
pomoci z podnětu Komise na činnosti jako příprava, monitorování,
informace a vytváření vědomostní základny, administrativní a
technická podpora, audit, kontrola a hodnocení, které jsou nezbytné k
provádění nařízení o EFG. Dne 4. července 2012 schválil
rozpočtový orgán částku 730 000 EUR na technickou pomoc[10]
týkající se činností uvedených v tabulce 5. Zbývající potenciálně
dostupná částka na technickou pomoc ve výši 1 020 000 EUR nebyla
během roku čerpána. Původní návrh Komise[11]
na 1 120 000 EUR byl rozpočtovým orgánem snížen
na 730 000 EUR, přičemž má snížení dopad na téměř
všechny položky. Při provádění technické pomoci se Komise rozhodla
upřednostnit schůzky se zástupci členských států, aby bylo
zajištěno účinné provádění fondu a aby bylo hodnocení fondu ex
post zahájeno podle plánu. Tabulka 5 — Výdaje na technickou pomoc v roce 2012 Popis || Částka v rozpočtu v EUR *) || Skutečná částka v EUR Informace (např. aktualizace internetových stránek EFG ve všech jazycích EU, publikace, audiovizuální činnosti) || 130 000 || Žádné výdaje (internetová stránka aktualizována útvary Komise) Administrativní a technická podpora: - Zasedání odborné skupiny kontaktních osob EFG - Seminář o provádění EFG || 35 000 125 000 || 70 000 181 900 Monitorování shromažďování údajů a Statistický portrét EFG) || 20 000 || Žádné výdaje (práce provedená útvary Komise) Vytváření vědomostní základny (standardizované postupy pro žádosti o příspěvek z EFG) a jejich zpracování; tvorba a racionalizace databáze EFG obsahující fakta a číselné údaje o případech týkajících se EFG) || 70 000 || Žádné výdaje (práce na databázi provedená útvary Komise) (standardizované postupy odloženy do rozpočtu pro rok 2013) Hodnocení || 350 000 || 476 203 **) Celkem || 730 000 || 728 103 *) Částky
na základě rozhodnutí rozpočtového orgánu ze dne 4.7.2012 **) 344 810 EUR na první fázi hodnocení ex post
(čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení o EFG) &
131 393 EUR na konečnou
platbu hodnocení v polovině období (čl. 17 odst. 1 písm. a)
nařízení o EFG). 4.6.3. Nahlášené nebo uzavřené nesrovnalosti V roce 2012 nebyly Komisi v
rámci nařízení o EFG nahlášeny žádné nesrovnalosti. V roce 2012 nebyly v rámci
nařízení o EFG uzavřeny žádné nesrovnalosti. 4.6.4. Ukončení
finančních příspěvků z EFG V čl. 15 odst. 2 nařízení o EFG jsou
stanoveny postupy pro ukončení finančních příspěvků z
EFG. V roce 2012 bylo ukončeno jedenáct případů (uvedeno v
tabulce 6); tyto případy byly prováděny v letech do roku 2012
(24měsíční prováděcí období ode dne podání žádosti; 65% míra
spolufinancování z EFG). Míra plnění rozpočtu se pohybovala
mezi 1,9 % a nad 100 %. Celková částka nevyužitých
finančních prostředků, která byla za těchto jedenáct
případů vrácena Komisi, činila přibližně 18,1
milionů EUR (37,8 % z příspěvků z EFG na tyto případy). Členské státy nevyužily všechny
poskytnuté příspěvky EFG z různých důvodů. Ačkoli
jsou členské státy podněcovány k tomu, aby vypracovávaly realistické
odhady rozpočtu pro koordinované balíky individualizovaných služeb, mohou
se objevit nedostatky v přesném plánování na základě informací. Do
původních výpočtů mohla být zahrnuta příliš vysoká
bezpečnostní rezerva, která se nakonec ukázala jako zbytečná.
Počet pracovníků, kteří se zúčastní navrhovaných
opatření, mohl být ve fázi plánování nadhodnocen, někteří
pracovníci se mohli rozhodnout pro levnější opatření místo dražších
opatření nebo pro krátkodobá opatření místo dlouhodobých
opatření nebo mohli najít novou práci rychleji, než se původně
předpokládalo. Jiným důvodem nižších výdajů mohou být prodlení
při zavádění opatření a nevyužití pružnosti, pokud jde o možnost
přerozdělování finančních prostředků mezi různými
rozpočtovými položkami během provádění balíku
individualizovaných služeb. Komise pomáhala členským státům
prostřednictvím pravidelného informování a zvláštních seminářů s
cílem podpořit optimální řízení finančních prostředků.
Vedlo to k tomu, že původně vysoká míra vrácených
prostředků, která u prvních případů dosahovala vice než 60
% byla významně snížena (37,8 %), je však zapotřebí dalších
zlepšení. Předpokládá se, že se vypracování
rozpočtu opatření a odhad účasti pracovníků za prodloužené
24měsíční období bude zlepšovat na základě zkušeností. Zlepšuje
se rovněž načasování poskytnutí finančních prostředků
z EFG v dané lokalitě, kapacity různých koordinačních a
prováděcích struktur a kvalita komunikace mezi celostátní a
regionální/místní úrovní. Členské státy více využívají možnost
přezkumu rozpočtů a přerozdělování výdajů mezi
různými opatřeními a/nebo výdaji na provádění. Orgány EU
rovněž vynakládají značné úsilí o urychlení postupů rozhodování
a provádění plateb z finančních prostředků EFG, takže je
možno daný čas a poskytnuté finanční prostředky využít
optimálně. Na březen 2012 naplánovala Komise pro zástupce
členských států zvláštní seminář, který se bude zabývat
různými záležitostmi souvisejícími s načasováním a účinným
prováděním EFG. Tabulka
6 — Případy ukončené v roce 2012 4.6.5. Ostatní
vrácené částky V roce 2012 nebyly
hrazeny žádné další náklady. 4.7. Činnosti
v rámci technické pomoci prováděné Komisí 4.7.1. Informace a publicita Internetové stránky Článek 9 nařízení (ES) č.
1927/2006 stanoví, že Komise zřídí „internetové stránky, které budou k
dispozici ve všech jazycích Společenství a budou obsahovat informace o EFG
a pokyny k předkládání žádostí, jakož i aktualizované informace o
přijatých a zamítnutých žádostech, a zdůrazní úlohu rozpočtového
orgánu“. V souladu s požadavky článku 9 byly
podstatné informace na internetových stránkách[12]
Komise o EFG aktualizovány v roce 2012. Internetová stránka zaznamenala
253 462 zhlédnutí a 32 030 jednotlivých návštěvníků
(celkový počet návštěv: 44 630) v roce 2012. 4.7.2. Schůzky
s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami EFG Deváté a desáté setkání odborné skupiny
kontaktních osob Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci,
které jsou zástupci EFG v členských státech, se konalo v Bruselu dne
21. března 2012 a 16. října 2012. Část
každého setkání byla vyhrazena pro projednání přezkumu stávajícího
nařízení o EFG, návrhu Komise na jeho zachování v období 2014–2020 a
záležitostí vztahujících se na budoucí provádění; členové byli
rovněž informováni o přípravách hodnocení ex post týkající se EFG za
období 2007–2013 a byly projednány další body pořadu jednání. Dne 22. března 2012 se v Bruselu konal
seminář zaměřený na vytváření sítí, kde se projednával harmonogram
provádění EFG a sdílely osvědčené postupy zaměřené na
urychlení provádění opatření s maximální účinností a optimálními
výdaji. Dne 17. října 2012 se v Bruselu konal
seminář zaměřený na vytváření sítí, kde se projednávalo
několik záležitostí souvisejících s prováděním EFG, včetně
vlivů krize na jednotlivá odvětví a úspěchu opatření
ohledně zakládání podniků v rámci EFG. 4.7.3. Vytváření
vědomostní základny – databáze EFG a standardizované postupy pro žádosti o
příspěvek z EFG Aby bylo možné zaznamenávat kvantitativní
údaje případů EFG pro statistické účely, vylepšily útvary Komise
v roce 2012 databázi EFG a vytvořili několik formulářů pro
usnadnění vkládání údajů o případech do databáze. Vývoj
nového elektronického formuláře žádostí je naplánován na přelom roku
2013 a 2014, přičemž se zohlední přípravné práce
provedené externími odborníky v roce 2011 (financováno z rozpočtu na
technickou pomoc pro rok 2011; závěrečná zpráva předložena v
dubnu 2012). Díky novému formuláři se standardizují
postupy pro podávání žádostí a jejich posuzování, čímž se zkrátí doba od
přípravy žádosti členským státem do přijetí návrhu Komise
Evropským parlamentem a Radou. Ve spojení s databází formulář rovněž
usnadní práci Komise při analýze, souhrnu a porovnání faktů a
číselných údajů daných případů EFG. Další informační činnosti
plánované pro rok 2012 Ve svém návrhu na technickou pomoc pro rok
2012 Komise plánovala vytvořit video a informační dokumentaci o
činnostech EFG. Tato opatření nemohla být provedena z důvodu
rozpočtových škrtů učiněných rozpočtovým orgánem v
červenci roku 2012. 4.7.4. Druhý
statistický portrét EFG za období 2007–2011 V první polovině roku 2012 Komise zveřejnila druhý
statistický portrét EFG (za období 2007–2011), který byl vytvořen
externími odborníky v rámci rozpočtu pro technickou pomoc pro rok 2011. 4.7.5. Hodnocení
EFG v polovině období Výsledky hodnocení EFG v polovině období,
které bylo provedeno v roce 2011 v souladu s čl. 17 odst. 1 písm. a)
nařízení o EFG byly předloženy zúčastněným stranám EFG v
Bruselu dne 2. února 2012[13].
To představovalo příležitost k projednání hlavních výsledků
počáteční fáze EFG (2007–2009) a doporučení hodnotitelů,
která byla mezitím buď provedena nebo zahrnuta v návrhu na nové
nařízení o EFG (2014–2020). 4.7.6. Hodnocení
EFG ex post – první fáze Třicet tři případů posuzovaných v
první fázi hodnocení ex post (čl. 17 odst. 1 písm. b) nařízení o
EFG) je uvedeno níže. Tyto případy byly vybrány na základě toho, že
Komise obdržela jejich závěrečné zprávy o provádění do
20. září 2012. Další skupina EFG případů bude analyzována
během závěrečné fáze hodnocení ex post (případy,
jejichž závěrečné zprávy budou obdrženy do konce prosince 2013[14]). 5. Trendy Se
stoupajícím počtem případů EFG se zvyšuje množství dostupných
údajů nutných pro zjištění trendů žádostí a k získání
přehledu o směřování činností fondu. Údaje obsažené v níže
uvedených grafech a v přílohách se týkají 110 žádostí, které byly
předloženy členskými státy od ledna 2007 do 12. srpna 2013[15]. Bylo
požadováno 471,2 milionů EUR (a 416,3 milionů EUR již bylo
proplaceno) na pomoc 100 022 pracovníkům (počet pracovníků,
jímž je podpora určena, odhadovaný členskými státy). Graf 1:
Počet obdržených žádostí od roku 2007 do roku 2013 (ke dni 12. srpna 2013) Pozměněné
nařízení o EFG z roku 2009 s dočasnými a trvalými změnami
mělo značný dopad na počet žádostí obdržených Evropskou komisí,
což prokazuje významné zvýšení počtu žádostí od května 2009 (kdy
vstoupilo v platnost pozměněné nařízení o EFG) do konce roku
2011. Po celé období od ledna 2007 do srpna 2013 bylo podáno 65 žádostí v
souvislosti s krizí a 45 žádostí v souvislosti s obchodem (nejsou
zohledněny případy stažené členskými státy). 82 % žádostí
obdržených od května 2009 do konce roku 2011 souviselo se světovou
finanční a hospodářskou krizí. Jak je uvedeno v příloze 2, Španělsko je
členským státem, který podal nejvyšší počet žádostí o finanční
prostředky z EFG (18 žádostí), za ním následovalo Nizozemsko (16 žádostí),
Itálie (12 žádostí) a Dánsko (10 žádostí). Do 12. srpna 2013
nepožádalo o podporu z EFG osm členských států: Estonsko, Kypr,
Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Slovensko, Spojené království a
Chorvatsko (které se připojilo k EU dne 1. července 2013). Graf
2:
Částky požadovaného příspěvku z EFG v období 2007–2013 podle
členských států (ke dni 12. srpna 2013) v mil. EUR Za
celé období od ledna 2007 do srpna 2013 žádalo dvacet členských států
o celkovou částku příspěvků z EFG ve výši 471,2
milionů EUR (viz přehled v příloze 2). Dánsko požádalo o
nejvyšší částku spolufinancování z EFG (63,7 milionů EUR /
10 žádostí), následovalo Irsko ( 63,3 milionů EUR /
7 žádostí), Itálie ( 60,6 milionů EUR / 12 žádostí) a
Španělsko (57,1 milionů EUR / 18 žádostí). Částky, které nebyly
dosud schváleny, jsou orientační, jelikož se během posuzování mohou
ještě změnit. Graf
3:
Počet pracovníků, jimž je určena podpora, v období 2007–2013
podle členských států (ke dni 12. srpna 2013) Španělsko
je členským státem, který požádal o pomoc z EFG pro nejvyšší počet
propuštěných pracovníků (13 396 / 18 žádostí), za ním následuje
Itálie (12 759 / 12 žádostí), Německo (11 349 / 7 žádostí) a
Irsko (10 267 / 7 žádostí). V ostatních 12 zemích počty sahají
od více než 8 000 pracovníků v Nizozemsku po téměř
1 800 pracovníků v Polsku. V každém ze čtyř zbývajících
členských států, které podaly žádosti, byl počet dotčených
pracovníků nižší než 1 000. Graf
4:
Počet žádostí podle odvětví (NACE Rev. 2) v období 2007–2013 (ke dni
12.srpna 2013) Za celé období od ledna 2007 do srpna 2013
obdržel EFG žádosti týkající se propuštěných pracovníků v celkem 35
hospodářských odvětvích (viz přehled v příloze 1).
Většina těchto žádostí se týkala výrobních odvětví, zahrnovala
však i stavebnictví a služby. Nejvyšší počet žádostí připadal na
čtyři výrobní odvětví: automobilový průmysl (19 žádostí,
tj. 17 % z celkového počtu), za nímž následovaly stroje a
zařízení (12 žádostí, tj. 11 % z celkového počtu), textilní
průmysl (10 žádostí, tj. 9 % z celkového počtu) a polygrafický
průmysl (9 žádostí, tj. 8 % z celkového počtu). Přibližně 8 % (9 žádostí) se
týkalo pracovníků ze stavebnictví, které je vymezeno obecně a
zahrnuje výstavbu budov, specializované stavební činnosti a
architektonické a inženýrské činnosti (pokud se zahrnou rovněž související
odvětví jako stavební materiály, truhlářství/tesařství a
keramický průmysl, zvýší se počet na 13 žádostí, tj. 12 %). V
případě více než poloviny odvětví (20 z 35 odvětví) byla
podána jediná žádost. Graf
5:
Počet pracovníků, jimž je určena podpora, podle odvětví
(NACE Rev. 2) v období 2007–2013 (ke dni 12.srpna 2013) Dvacet členských států se ve svých
110 žádostech zaměřilo na celkem 100 022 propuštěných
pracovníků. Dotčenými odvětvími byly především automobilový
průmysl s více než 24 000 pracovníky, jimž je určena podpora (23,8 %
z celkového počtu uvedeného v podaných žádostech), za ním následoval
textilní průmysl (více než 11 000 pracovníků, tj. 11,2 % z
celkového počtu uvedeného v podaných žádostech), mobilní telefony (o
něco více než 10 000 pracovníků, tj. 10 % z celkového
počtu uvedeného v podaných žádostech) a stroje a zařízení (více než
9 000 pracovníků, tj. 9,1 % z celkového počtu uvedeného v
podaných žádostech). Graf
6:
Průměrná výše podpory z EFG na jednoho pracovníka v období 2007–2013
podle členských států
(ke dni 12. srpna 2013) EUR Průměr Graf 6 názorně ukazuje
průměrnou podporu z EFG na pracovníka (4 711 EUR na celkem
100 022 pracovníků ve 20 členských státech). Podpora z EFG na
pracovníka byla nejvyšší v Rakousku a Dánsku ve výši
přibližně 14 000 EUR resp. 10 000 EUR. Naopak v
Litvě, Slovinsku a České republice činila požadovaná podpora
méně než 1 000 EUR na pracovníka. 6. Závěr Z trendů, které jsou až dosud patrné,
vyplývá, že žádosti o příspěvek z EFG jsou předkládány
pracovníkům v rostoucím počtu odvětví. Členské státy již
získaly zkušenosti s výběrem nejvhodnějších opatření, plánováním
účinné pomoci propuštěným pracovníkům a využíváním EFG k
ověření nových přístupů. V rostoucí míře využívají rovněž
možnost přerozdělování finančních prostředků mezi
opatřeními během provádění projektu s cílem nejlépe využít
dostupné příspěvky. Skutečnost, že platnost dočasné
„krizové odchylky“ EFG nemohla být po roce 2011 prodloužena (v Radě nebylo
dosaženo kvalifikované většiny), omezila možnosti, pokud jde o poskytování
pomoci EU pracovníkům, ačkoliv mnoho z nich je stále významně
postiženo krizí. Od roku 2012 do konce období provádění
EFG (konec roku 2013) budou nadále platit trvalé změny v
pozměněném nařízení (práh pro podávání žádostí snížený na 500
propuštěných pracovníků, prodloužení prováděcího období na 24
měsíců ode dne podání žádosti) a členské státy budou moci nadále
podporovat pracovníky propuštěné v důsledku velkých změn ve
struktuře světového obchodu. Využije-li se plně potenciál EFG,
pokud jde o doplňkovost s ostatními dostupnými nástroji a konzultace s
významnými zúčastněnými stranami, lze poskytovat pracovníkům,
kteří jsou způsobilí pro podporu z EFG, přizpůsobenou a
individualizovanou pomoc, a tím zvyšovat jejich příležitosti na trhu práce
ve střednědobém a dlouhodobějším horizontu s tím, jak se budou
trhy postupně zotavovat z krize. [1] Nařízení (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince
2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci,
Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1, v opraveném znění
zveřejněném v Úř. věst. L 48, 22.2.2008, s. 82 (pro všechny
jazyky) a v Úř. věst. L 202, 31.7.2008, s. 74 (pouze pro anglický
jazyk). [2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 546/2009 ze dne 18. června 2009, kterým se mění
nařízení (ES) č. 1927/2006 o zřízení Evropského fondu pro
přizpůsobení se globalizaci
(Úř. věst. L 167, 29.6.2009). [3] KOM(2011) 608 v konečném znění,
6.10.2011. [4] Dočasná odchylka od nařízení o EFG, která
povoluje žádosti odůvodněné světovou finanční a
hospodářskou krizí a zvyšuje míru spolufinancování EFG z 50 % na 65%,
byla použitelná od 1. května 2009 do 30. prosince 2011. [5] Jeden
z případů, EFG/2012/009 BE/Carsid, byl následně stažen a
opětovně začleněn 2. dubna 2013. [6] Automobilový průmysl (3), stroje a zařízení
(3), základní kovy (2), mobilní telefony (1), spotřební elektronika (1),
činnosti zprostředkovatelských středisek po telefonu (1). [7] V tomto údaji není započítána závěrečná
zpráva týkající se případu, který byl následně stažen žádajícím
členským státem. EGF 2007/002 FR Renault. [8] NEET: osoby, které nepracují ani se neúčastní
vzdělávání nebo odborné přípravy. [9] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. [10] Úř. věst. L 192, 20.7.2012,
s. 11. [11] COM(2012) 160 ze dne 4.4.2012. [12] http://ec.europa.eu/egf - dostupná ve všech 23 jazycích EU, včetně irštiny [13] Zpráva o hodnocení v polovině období je dostupná na
webových stránkách EFG (http://ec.europa.eu/egf). Viz také kapitola 4.7.5
výroční zprávy o činnosti EFG v roce 2011 [14] Zpráva týkající se první fáze hodnocení ex post, má být
předložena do 31. prosince 2013 a zpráva týkající se
závěrečné fáze do 31. prosince 2014 (čl. 17 odst. 1 písm.
b) nařízení o EFG). [15] Pokud je zohledněno 10 případů, které byly
staženy členskými státy, zvyšuje se počet na 120. Stažené případy nejsou ve statistice zahrnuty.