52013DC0225

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Finanční podpora energetické účinnosti budov

(Text s významem pro EHP)

OBSAH

1........... Význam této zprávy........................................................................................................ 4

2........... Budovy v Evropě............................................................................................................ 4

3........... Finanční podpora energetické účinnosti budov ze strany EU............................................. 4

4........... Financování energetické účinnosti budov mezinárodními finančními institucemi................... 7

5........... Financování energetické účinnosti budov z vnitrostátních programů................................... 7

6........... Financování energetické účinnosti budov soukromým sektorem........................................ 8

7........... Jaké jsou možnosti motivace k vyšším a účinnějším investicím?......................................... 8

8........... Závěry.......................................................................................................................... 12

1.           Význam této zprávy

Budovy mají pro politiku EU v oblasti energetické účinnosti naprosto zásadní význam vzhledem k tomu, že téměř 40 % konečné spotřeby energie (a 36 % emisí skleníkových plynů) připadá na domy, kanceláře, obchody a jiné budovy. Toto odvětví navíc představuje druhý největší nevyužitý a nákladově efektivní potenciál úspor energie po samotném odvětví energetiky. Zvyšování energetické účinnosti budov má také významné vedlejší přínosy, například vytváření pracovních míst, podporu snižování energetické chudoby, zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva a zvyšování energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti průmyslu.

Tato zpráva má dvojí cíl. Za prvé je Komise v souladu s čl. 10 odst. 5 přepracované směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU[1], dále jen „směrnice o energetické náročnosti budov“) povinna předložit analýzu týkající se účinnosti financování EU, využívání fondů EIB a dalších veřejných finančních institucí a koordinace financování na úrovni Unie i na úrovni členských států. Tato zpráva představuje hlavní výsledky této analýzy.

Za druhé nová směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU[2], dále jen „směrnice o energetické účinnosti“) vyžaduje, aby členské státy do dubna 2014 přijaly dlouhodobou strategii za účelem uvolnění investic do renovace vnitrostátního fondu budov. Směrnice o energetické účinnosti rovněž stanoví, že Komise má pomáhat členským státům s vytvářením finančních mechanismů s cílem zvyšovat energetickou účinnost. Proto je cílem této zprávy rovněž identifikovat možnosti zlepšení finanční podpory energetické účinnosti v budovách.

K této zprávě je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který uvádí další podrobnosti o evropském fondu budov a o nástrojích finanční pomoci platných v EU a na vnitrostátní úrovni.

2.           Budovy v Evropě

Z analýzy evropského fondu budov vyplývá, že vlastnosti budov se z hlediska stáří, typu, vlastnictví, rychlosti renovace a energetické náročnosti v jednotlivých členských státech významně liší. Přestože národní politiky a regulační rámce sdílejí společná témata, bude z výše uvedeného důvodu nutné, aby opatření nezbytná ke zkvalitnění fondu budov tyto rozdíly zohlednila. Univerzální přístup není v tomto případě vhodný.

3.           Finanční podpora energetické účinnosti budov ze strany EU    

Evropská unie již po mnoho let podporuje snižování energetické náročnosti budov pomocí řady programů finanční podpory. Níže uvedená tabulka uvádí přehled hlavních nástrojů a dostupných finančních prostředků:

Zdroj financování || Nástroje/ mechanismy || Celkové finanční prostředky k dispozici || Financování energetické účinnosti

Financování politiky soudržnosti || Operační programy včetně finančních nástrojů (např. JESSICA) || 10,1 miliardy EUR plánovaných pro udržitelné energie (energie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost) || 5,5 miliardy EUR plánovaných pro energetickou účinnost, kombinovanou výrobu energie a hospodaření s energií

Financování výzkumu || Sedmý rámcový program (např. Concerto, E2B PPP (Partnerství veřejného a soukromého sektoru pro energeticky účinné budovy), Smart Cities) ||  2,35 miliardy EUR na energetický výzkum || 290 milionů EUR na energetickou účinnost

Financování politiky rozšiřování || Nástroje mezinárodních finančních institucí (SMEFF, MFF, EEFF) || 552,3 milionu EUR (381,5 SMEFF, 117,8 MFF, 53 EEFF) || Asi třetina z celkových finančních prostředků na projekty v průmyslu a stavebnictví

Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) || Evropský fond energetické účinnosti (EEEF) || 265 milionů EUR || 70 % finančních prostředků bude vyčleněno na energetickou účinnost

Financování programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) || Program Inteligentní energie – Evropa (včetně nástroje ELENA) Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace – Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií || Přibližně 730 milionů EUR na každý program || Ve všech odvětvích bylo vyčleněno na energetickou účinnost cca 50 % finančních prostředků

Tabulka 1: Financování energetické účinnosti ve stávajícím víceletém finančním rámci (2007-2013)[3]

Další informace o těchto nástrojích jsou uvedeny v následujících oddílech.

3.1.        Financování politiky soudržnosti

Ve stávajícím programovém období 2007–2013 byly naplánovány investice do udržitelné energie v rámci celé EU ve výši 10,1 miliardy EUR, z čehož je přibližně 5,5 miliard EUR určeno na energetickou účinnost. Relativní podíly vyčleněné na energetickou účinnost se mezi jednotlivými členskými státy liší v závislosti na celkovém objemu dostupných finančních prostředků, potřebách daného státu a prioritách stanovených tímto státem. Do konce roku 2011 bylo vyčleněno téměř 3,8 miliardy EUR na konkrétní projekty v oblasti energetické účinnosti včetně revolvingových fondů, což představuje 68% míru plnění.

Zkušenosti z posledních několika let ukazují, že členské státy stále více využívají finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti při zvyšování energetické účinnosti, zejména pokud se týká budov, a že finanční nástroje jsou využívány ve stále vzrůstající míře. Nejsou však k dispozici komplexní údaje o dopadu tohoto financování na úspory energie ve stavebnictví.

3.2.        Financování výzkumu

V současném rámcovém programu EU pro výzkum a vývoj 2007–2013 bylo na zvyšování energetické účinnosti vyčleněno 290 milionů EUR. Konkrétně na odvětví stavebnictví jsou zaměřeny dva výzkumné projekty:

· Partnerství veřejného a soukromého sektoru pro energeticky účinné budovy; tento projekt obdržel 1 miliardu EUR za účelem podpory ekologicky šetrných technologií a rozvoje energeticky účinných systémů a materiálů v nových a renovovaných budovách (včetně historických budov) s cílem radikálně snížit jejich spotřebu energie a emise CO2.

· Iniciativa CONCERTO, jejímž cílem je prokázat, že optimalizace stavebnictví v celých obcích je efektivnější a levnější než samostatná optimalizace každé budovy jednotlivě. Od roku 2005 byly v rámci této iniciativy spolufinancovány projekty v 58 obcích částkou přibližně 180 milionů EUR, což přináší příslušným stavebním odvětvím roční úsporu přibližně 310 000 tun CO2 a snížení celkové spotřeby elektrické energie o 20 %.

3.3.        Financování politiky rozšiřování prostřednictvím nástrojů mezinárodních finančních institucí

Řada finančních programů EU je realizována ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi. Tyto zprostředkované finanční nástroje[4] byly zavedeny v rámci programu PHARE a kombinují granty EU s financováním ze strany mezinárodních finančních institucí. Z celkových přídělů EU ve výši přibližně 550 milionů EUR byla přibližně třetina vyčleněna na projekty v oblasti energetické účinnosti v průmyslu a stavebnictví.

Programy energetické účinnosti byly v plné míře zavedeny v roce 2010 a dosáhly významného pokroku při investicích ve výši 518 milionů EUR podpořených 112 miliony EUR z grantové podpory EU. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé projekty od sebe navzájem značně liší, není k dispozici komplexní přehled dopadů těchto nástrojů.

3.4.        Evropský fond pro energetickou účinnost (EEE-F)

Evropský fond pro energetickou účinnost byl založen v roce 2011 v objemu 265 milionů EUR; tyto prostředky pocházejí od Evropské unie[5], Evropské investiční banky, italské Cassa dei Depositi e Presititi a Deutsche Bank. Tento fond poskytuje dluhové, kapitálové a záruční nástroje a technickou pomoc ve formě grantů na podporu rozvoje projektů. Přibližně 70 % finančních prostředků je určeno na podporu projektů energetické účinnosti, zbytek je vyčleněn na obnovitelné zdroje a na podporu čisté městské dopravy. Cílem tohoto fondu je zavádět již osvědčené technologie do hlavních oborů činnosti a posilovat evropský trh poskytovatelů energetických služeb a využívání smluv o energetické výkonnosti. V současné době byl podepsán jeden projekt a 39 dalších projektů je rozpracováno. Účinnost fondu bude předmětem hodnocení v roce 2013.

3.5.        Inteligentní energie – Evropa II (IEE II)

Program Inteligentní energie – Evropa se zaměřuje na odstraňování netechnických překážek inovací, zavádění, využívání a šíření řešení, která přispívají k zajištění udržitelné a bezpečné energie pro Evropu za konkurenceschopné ceny. Z celkového rozpočtu 730 milionů EUR bylo na energetickou účinnost vyčleněno přibližně 50 %.

Z hlediska účinnosti se odhaduje, že projekty vybrané v období 2009 až 2011 podnítily celkové investice do udržitelné energie ve výši přesahující 1 500 milionů EUR. Odhadované úspory energie z fosilních paliv a snížení emisí u všech těchto projektů se rovnaly minimálně 350 000 tunám ropného ekvivalentu za rok a 1 200 000 tunám ekvivalentu CO2 za rok.

Nástroj evropské energetické pomoci na místní úrovni (ELENA), který je financován v rámci programu Inteligentní energie – Evropa II, poskytuje granty místním a regionálním orgánům veřejné správy za účelem rozvoje, strukturování a provádění investic v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů. Tento nástroj je prováděn prostřednictvím mezinárodních finančních institucí a pokrývá až 90 % nákladů vynaložených na technickou podporu. Od zahájení činnosti do konce roku 2012 poskytl tento nástroj příspěvky na rozvoj projektů v celkové výši 31 milionů EUR.

Z analýzy výkonnosti nástroje ELENA – EIB vyplývá, že pákový efekt pro současné projekty se rovná 54, tj. více než dvojnásobek požadované hodnoty 20, což může potenciálně znamenat investice přesahující 1,5 miliardy EUR. Odhaduje se, že úspory energie z podepsaných a schválených projektů by mohly dosáhnout 919 GWh za rok, přičemž celkový objem emisí CO2, jejichž vzniku by bylo zabráněno, by dosáhl 588 357 tun ročně.

3.6.        Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT PSP)

Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií s rozpočtem 730 milionů EUR usiluje o to, aby občané, vlády a podniky rychleji zaváděli nové inovativní digitální technologie a lépe je využívali, a aby touto cestou došlo k podnícení inteligentního růst podporujícího začlenění.

V letech 2007 až 2013 bylo na opatření v oblasti energetické účinnosti a udržitelnosti vyčleněno více než 74 milionů EUR a vzniklo 35 pilotních projektů a 5 tematických sítí. Projekty týkající se budov vedly ke snížení spotřeby energie a emisí CO2 až o 20 %.

4.           Financování energetické účinnosti budov mezinárodními finančními institucemi      

Kromě toho, že plní svou úlohu při provádění programů financování EU (viz výše), provozují evropské mezinárodní finanční instituce své vlastní investiční nástroje v oblasti energetické účinnosti budov.

Od roku 2008 do konce roku 2011 začlenila Evropská investiční banka (EIB) do své činnosti i energetickou účinnost; celkový objem financování v rámci EU tak činil 4,8 miliardy EUR, z čehož 1,7 miliardy EUR se týkalo odvětví stavebnictví. Pokud jde o efektivnost těchto prostředků, odhadované roční snížení emisí na základě projektů energetické účinnosti v roce 2010 činilo 3523 ktCO2e (z čehož na financování EIB připadala poměrná část 1005 ktCO2e) a v roce 2011 činilo 679 ktCO2e (z čehož na financování EIB připadala poměrná část 379 ktCO2e).

Od roku 2002 poskytla Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) úvěry a kapitál na 104 projektů v oblasti energetické účinnosti v rámci EU v celkové výši 1,8 miliardy EUR. Celková výše finančních prostředků uvolněných na trhu během tohoto období činila 14,9 miliardy EUR (tj. pákový efekt přibližně 1:7). Pokud jde o efektivitu, vedly tyto investice podle odhadu ke snížení emisí o 5 milionů tun CO2 ročně. Odhadované úspory energie činí 1,8 Mtoe ročně.

Od roku 2002 schválila Rozvojová banka Rady Evropy (CEB) financování projektů, které se alespoň částečně týkaly energetické účinnosti, v celkové výši přibližně 2,4 miliardy EUR, přičemž výhradně na energetickou účinnost bylo určeno přes 1,9 miliardy EUR. O účinnosti tohoto financování nejsou k dispozici žádné údaje.

5.           Financování energetické účinnosti budov z vnitrostátních programů

Vlády jednotlivých členských států financují podporu energetické účinnosti budov také z vlastních rozpočtů. Řada stávajících opatření byla Komisi oznámena prostřednictvím vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti[6] a v souladu se směrnicí o energetické náročnosti budov. Z těchto oznámení vyplývá, že opatření související s budovami představují výrazně vysoký podíl oznámených úspor energie (např. 58 % v Itálii, 63 % v Irsku, 71 % ve Slovinsku a 77 % v Rakousku). Více než tři čtvrtiny těchto oznámených opatření jsou granty a plány „snadnějšího“ úvěrového financování, další pak zahrnují daňové pobídky. Jsou využívány i další nástroje, například smlouvy o energetické výkonnosti, využívání jednotek přiděleného množství v rámci Kjótského protokolu a povinnosti dodavatelů energie.

Jen málo členských států však poskytlo podrobné informace o účinnosti vnitrostátních podpůrných opatření, takže je obtížné získat kvalitní přehled o jejich dopadu. Tato situace nastala z větší části kvůli tomu, že nebyly stanoveny cíle energetické účinnosti ex ante, požadavky na monitorování a/nebo hodnocení ex post. Navíc pokud se hodnocení ex ante nebo ex post přesto provádějí, jsou navzájem obtížně srovnatelná vzhledem k tomu, že využívají odlišné ukazatele, metodiky měření a rozsah nástrojů.

Pokud jde o souvislost s financováním EU, mnohé členské státy ve svých vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti oznámily, že na investice do energetické účinnosti využily finanční prostředky v rámci politiky soudržnosti, a příklady stávajících osvědčených postupů ukazují, že financování z EU může stimulovat další vnitrostátní investice z veřejných i soukromých zdrojů. Ze zkušeností však vyplývá potřeba dalšího budování kapacit s cílem optimálního rozvržení investic.

Z analýzy 25 systémů finanční podpory energetické účinnosti vyplynul závěr, že nejúspěšnější programy jsou založeny na úvěrech poskytovaných za zvýhodněných podmínek, které jsou často doplněny grantem a/nebo balíčkem technické pomoci, avšak jejich úspěch závisí i na jiných faktorech než na finančních podmínkách – patří mezi ně jednoduché administrativní postupy, informace pro občany a flexibilita podmínek financování.

6.           Financování energetické účinnosti budov soukromým sektorem

Soukromý sektor zajišťuje většinu financování projektů v oblasti energetické účinnosti budov. Vedle vlastníků budov a nájemců, kteří investují do modernizace svých nemovitostí a domovů, projevují zájem o toto odvětví také komerční banky, i když míra komerčního financování je dosud poměrně nízká.

Vzhledem k velkému počtu relativně malých a co do objemu velmi různorodých investic vlastníků soukromých nemovitostí však neexistuje žádný ucelený přehled finančních prostředků vyčleněných na zvyšování energetické účinnosti budov. Přestože investice do nebytového sektoru bývají zpravidla vyšší, i zde chybí spolehlivé údaje o rozsahu investic do energetické účinnosti.

7.           Jaké jsou možnosti motivace k vyšším a účinnějším investicím?

V následujícím textu jsme nastínili činnosti a iniciativy, které jsou nebo mohou být prováděny za účelem zlepšení výše uvedené situace. To se týká také názorů zúčastněných stran v reakci na veřejnou konzultaci, která proběhla v únoru až květnu 2012[7].

7.1.        Posílení regulačního rámce

Díky nedávno přijaté směrnici o energetické účinnosti, přepracované směrnici o energetické náročnosti budov a příslušným opatřením v rámci směrnice o ekodesignu a směrnice o energetických štítcích nyní existuje komplexní regulační rámec upravující energetickou účinnost budov.

Řada respondentů veřejné konzultace se domnívá, že další regulace EU není bezprostředně nutná, přičemž zdůrazňují potřebu dlouhodobé vize a odhodlání v oblasti energetické účinnosti a někteří z nich prosazují zavedení závazných cílů. Řada zúčastněných stran vnímá jako klíčové spíše ambiciózní provádění a přísné prosazování stávajících právních předpisů členskými státy.

Další návrhy zahrnovaly umožnit využití DPH a širšího daňového režimu na podporu opatření a služeb v oblasti energetické účinnosti, změnu pravidel zadávání veřejných zakázek a státní podpory na podporu energetické účinnosti a přijetí jednotného celoevropského výpočtu a systému certifikace energetické účinnosti budov.

Komise bude pečlivě sledovat provádění ze strany členských států a přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění plného souladu s příslušným regulačním rámcem EU. Komise bude rovněž i nadále umožňovat výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy prostřednictvím společných akcí pro provádění směrnice o energetické náročnosti budov a směrnice o energetické účinnosti.

Komise přezkoumává, zda bude nutno přizpůsobit pravidla státní podpory týkající se energetické účinnosti s ohledem na ustanovení směrnice o energetické účinnosti, aby bylo možné zachovat jasný rámec umožnění finanční podpory opatření v oblasti energetické účinnosti.

Pokud jde o veřejné zakázky, směrnice o energetické účinnosti již nyní vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby ústřední vládní instituce nakupovaly (za určitých podmínek) pouze výrobky, služby a budovy s vysokou energetickou účinností s ohledem na zakázky, jejichž hodnota překročí prahové hodnoty stanovené v článku 7 směrnice 2004/18/ES[8]. Veřejné subjekty na regionální a místní úrovni by měly být vybízeny, aby jednaly stejně.

Komise připravuje společný certifikační režim Evropské unie pro energetickou náročnost jiných než obytných budov s cílem definovat společnou metodiku EU pro vyjádření energetické náročnosti jiných než obytných budov. Bude vycházet z revidovaného souboru norem CEN souvisejících se směrnicí o energetické náročnosti budov, což představuje jedinečnou příležitost sladit certifikaci energetické náročnosti budov v celé Evropě na nepovinném základě.

7.2.        Zlepšení přístupu k financování

Přes řadu pozitivních zkušeností stále existuje značný prostor, jak zlepšit využívání a zvýšit efektivitu finanční podpory EU. Tuto skutečnost potvrdily i odpovědi na veřejnou konzultaci, které se v naprosté většině vyjadřovaly pozitivně o dostupných nástrojích na úrovni EU, avšak kritizovaly složitost a byrokracii postupů podávání žádostí a poukázaly na nedostatečnou informovanost o možnostech financování, zejména na místní úrovni.

Návrhy na zlepšení zahrnovaly větší flexibilitu při využívání fondů soudržnosti (např. kombinováním úvěrů a grantů), větší možnosti sdružování menších projektů a více pokynů tvůrcům politiky (zejména místním) o možnostech lepšího využívání prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Zúčastněné strany rovněž prosazovaly používání veřejných prostředků k poskytování technické pomoci s cílem zajistit úvěry za atraktivních podmínek a stimulovat trh poskytovatelů energetických služeb/smluv o energetické výkonnosti například tím, že zajistí zdroj financí na opatření zavedená v budovách veřejného sektoru.

Respondenti navíc uváděli, že klíčovým předpokladem zvýšení zájmu soukromého sektoru o tuto oblast je, aby investorům byly poskytovány objektivnější, spolehlivější a standardizované informace o fungování úvěrů (např. době návratnosti, ziskovosti, míře neplnění).

Ve svých návrzích příštího víceletého finančního rámce navrhla Komise navýšení finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti na opatření nízkouhlíkového hospodářství (především prostřednictvím vyčlenění 20 % zdrojů z Evropského fondu pro regionální rozvoj na energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie v rozvinutějších a přechodových regionech a 6 % v méně rozvinutých regionech), rozšíření využívání finančních nástrojů a zrušení 4% limitu na podporu investic do udržitelné energie v oblasti bydlení.

Kromě toho vypracuje Komise v průběhu prvního pololetí roku 2013 technické pokyny týkající se využívání inovativních finančních nástrojů s cílem usnadnit širší využívání a lepší koordinaci a provádění těchto nástrojů.

Členské státy musí nyní zajistit, aby operační programy vypracované v rámci nového víceletého finančního rámce byly navrženy tak, aby umožňovaly optimální využití finančních prostředků v rámci politiky soudržnosti na investice do energetické účinnosti v kombinaci s financováním na úrovni členských států (a případně mezinárodních finančních institucí).

Aby pomohla členským státům, vypracuje Komise v průběhu roku 2013 pokyny pro výběr a hodnocení projektů v oblasti energetické účinnosti v souvislosti s financováním politiky soudržnosti, rovněž s cílem vytvořit standardizovanější přístup.

Směrnice o energetické účinnosti znamená pro členské státy příležitost provést zásadní změnu úrovně investic do energeticky účinných budov vzhledem k tomu, že vyžaduje, aby členské státy přijaly do dubna 2014 dlouhodobou strategii za účelem uvolnění investic do renovace vnitrostátního fondu obytných a komerčních budov a napomáhaly zřizování finančních mechanismů pro opatření ke zvýšení energetické účinnosti za účelem maximalizace přínosů většího počtu finančních toků.

Komise má navíc v úmyslu i nadále podporovat rozvoj projektů prostřednictvím pokračování nástroje ELENA v rámci programu Horizont 2020. Další část této pomoci bude přístupná širšímu okruhu příjemců jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru s cílem podpořit rozvoj a provádění inovativních systémů financování udržitelné energie. Souběžně vytvoří Komise rámec sledování a hodnocení s cílem usnadnit standardizaci investic do energetické účinnosti a tím umožnit srovnávání podporovaných investičních projektů.

Cílem Komise je motivovat jednotlivá odvětví k investicím do nového výzkumu a inovací a nacházet řešení vyhovující potřebám veřejné služby tím, že poskytuje podporu při zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací v předobchodní fázi a v první komerční fázi v rámci programu Horizont 2020.

7.3.        Řešení selhání trhu

Existuje celá řada selhání trhu, která brání zlepšení energetické náročnosti budov, počínaje technickými a finančními překážkami přes překážky informační až po překážky v oblasti chování. Velká většina respondentů veřejné konzultace vyjádřila názor, že nejnaléhavěji vyžadují řešení překážky finanční, zejména vysoké náklady na počáteční investice a omezený přístup k úvěrům, příliš dlouhá doba návratnosti a úvěrová rizika, a dále rozdělení pobídek mezi vlastníky a nájemce a problémy v budovách s více bytovými jednotkami.

Několik odpovědí však zdůraznilo, že relativní význam různých překážek se liší podle jednotlivých členských států a jednotlivých odvětví (např. obytná, komerční nebo veřejná sféra).

Jako další nejnaléhavější překážku, kterou bude nutno řešit, vnímala řada respondentů nedostatek vhodných a důvěryhodných informací o úsporách energie, opatřeních v zájmu energetické účinnosti a nástrojích finanční podpory (pro vlastníky budov, stavební odborníky a finanční sektor) a dále potřebu vzdělávání a odborné přípravy a standardizovaného sledování úspor energie.

S ohledem na překážky na trhu vyžaduje směrnice o energetické účinnosti, aby členské státy vyhodnotily a v případě potřeby přijaly vhodná opatření s cílem odstranit regulatorní a neregulatorní překážky energetické účinnosti, týkající se zejména rozdělení pobídek mezi vlastníka a nájemce budovy nebo mezi vlastníky navzájem a uzavírání smluv o energetických službách a jiných mechanismů financování třetí stranou zřízených na dlouhodobém smluvním základě.

Zatímco poskytování poradenství na míru týkající se nástrojů finanční podpory a technického řešení energetické účinnosti budov (zejména vlastníkům domů a malým a středním podnikům) by mělo být pokud možno organizováno na celostátní, regionální nebo místní úrovni, zkoumání, zda lze zkvalitnit informace poskytované na úrovni EU, bude odpovědností Komise (zejména prostřednictvím webového portálu Build UP: www.buildup.eu).

Komise zahájí v roce 2013 studii s cílem získat ucelený přehled o finanční podpoře energetické účinnosti v členských státech, která bude mimo jiné řešit nedostatek informací o vlivu finančních opatření na energetickou náročnost budov.

Komise navrhla, že bude v rámci příštího víceletého finančního rámce i nadále podporovat řešení netechnických překážek prostřednictvím programu Horizont 2020, v jehož rámci by byla v období 2014–2020 přidělena částka ve výši 6,1 miliardy EUR na výzkum a inovace v rámci prvku „Bezpečná, čistá a účinná energie“. Významná část tohoto rozpočtu by byla určena na řešení netechnických aspektů a odstranění stávajících regulačních, finančních a tržních překážek a překážek spočívajících v chování v rámci priority „Přijetí energetických inovací na trhu“, která bude pokračováním pozitivní zkušenosti s programem Inteligentní energie - Evropa.

7.4.        Posílení trhu energetických služeb

Další rozvoj trhu energetických služeb je často vnímán jako jeden z nejúčinnějších způsobů, jak stimulovat opatření v oblasti energetické účinnosti, zejména u veřejných budov a v odvětví průmyslu. Obchodní model na tomto trhu je založen na poskytování energetických služeb (tj. na racionálním využívání energie spíše než poskytování energie jako takovém), často prostřednictvím tzv. smluv o energetické výkonnosti. Podle smlouvy o energetické výkonnosti zajistí poskytovatel služeb (tj. společnost poskytující energetické služby) zvýšení energetické účinnosti formou financování nákladů na počáteční investice a jejich refinancování prostřednictvím dosažených úspor. Smlouvy o energetické výkonnosti lze tudíž považovat za finanční nástroj zlepšování energetické účinnosti, aniž by klient byl nucen vynakládat kapitálové náklady na počáteční investice.

Několik zúčastněných stran konstatovalo nutnost větší podpory trhu poskytovatelů energetických služeb/smluv o energetické výkonnosti, např. vytvořením více systémů úvěrových záruk, zavedením spolehlivějšího certifikačního rámce a zvýšením důvěry v koncept smluv o energetické výkonnosti.

Ve veřejném sektoru bylo zjištěno, že hybnou silou pro investice do veřejných budov je možnost využívat podrozvahové financování, zejména s ohledem na povinnost renovovat 3 % budov ústředních vládních institucí ročně.

Aby usnadnila další rozvoj trhu poskytovatelů energetických služeb/smluv o energetické výkonnosti bude Komise postupně provádět kampaň na podporu a budování kapacit pro uzavírání smluv o energetické výkonnosti a poskytovatele energetických služeb v celé Evropě. Tato kampaň je realizována především prostřednictvím workshopů pro budování kapacit, které organizují tři partneři – Evropské odborné centrum pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) pod záštitou Evropské investiční banky, které je zaměřené na ústřední vládní orgány, iniciativa ManagEnergy zaměřená na regionální aktéry a iniciativa Pakt starostů a primátorů zaměřená na místní aktéry.

8.           Závěry

Z přezkumu evropského fondu budov, stávajících opatření finanční podpory energetické účinnosti budov a různých tržních bariér vyplývá, že:

· Situace mezi jednotlivými členskými státy se výrazně liší z hlediska jejich fondu budov, zavedených opatření finanční podpory a příslušných překážek na trhu.

· Přestože se investice do energetické účinnosti budov zvyšují a existuje mnoho příkladů osvědčených postupů využívání nástrojů umožňujících nákladově efektivní úspory energie, je k dispozici pouze málo informací o účinnosti jednotlivých opatření finanční podpory, a to jak na úrovni EU, tak na úrovni jednotlivých členských států.

· Významné překážky, které brání dalšímu rozvoji investování do energetické účinnosti budov, trvají i nadále: nedostatečná informovanost a odbornost všech aktérů z hlediska financování energetické účinnosti; vysoké počáteční náklady, poměrně dlouhá doba návratnosti, (vnímané) úvěrové riziko spojené s investicemi do energetické účinnosti a vzájemně si konkurující priority konečných příjemců.

Pokud má EU splnit svůj cíl v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 a své ambice ohledně dalších úspor do roku 2050, je nezbytné zvýšit finanční podporu energetické účinnosti budov. K tomuto účelu je nutné zajistit řádné zavedení regulačního rámce, zpřístupnění více finančních prostředků a řešení klíčových překážek.

Jak je uvedeno výše, účastní se Komise řady iniciativ a aktivit za účelem podpory těchto cílů. Nicméně vzhledem k povaze fondu budov a odvětví stavebnictví a odpovědnosti členských států za provádění příslušných právních předpisů a řešení vnitrostátních překážek na trhu je zajištění nákladově efektivnějších investic úlohou právě členských států.

Navíc vzhledem k tomu, že financování energetické účinnosti je třeba řešit individuálně, je naprosto zásadní úzká spolupráce mezi orgány veřejné správy, poskytovateli financí a odvětvím stavebnictví.

V neposlední řadě je nutné přesvědčit majitele domů o přínosech zvýšení energetické účinnosti jejich nemovitostí, a to nejen z hlediska nižších výdajů na energie, ale také většího pohodlí a zvýšení hodnoty nemovitosti. Tato skutečnost bude pravděpodobně jednou z nejvýznamnějších překážek, které bude při zvyšování energetické účinnosti budov v Evropě nutno překonat. Makroekonomické důvody k tomuto řešení jsou však závažné a bude nutné zajistit silné a cílené pobídky a úsilí při zvyšování povědomí, které povede ke změně postojů. Klíčovým nástrojem v této souvislosti jsou plány renovace budov, které členské státy musí podle nové směrnice o energetické účinnosti zavést a které by se měly touto problematikou výslovně zabývat.

Komise bude v budoucnu i nadále spolupracovat s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami na možnostech překonávání překážek v oblasti investic do energetické účinnosti budov a dalšího zvyšování finanční podpory energetické účinnosti budov.

[1]               Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13.

[2]               Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s.1

[3]               Upozorňujeme, že zpravidla není možné identifikovat konkrétní část tohoto financování vyčleněnou na opatření související s budovami.

[4]               Nástroj efektivního využívání energie (EEFF), finanční nástroj pro obce (MFF) a finanční nástroj pro malé a střední podniky (SMEFF).

[5]               Do fondu byla vložena částka z rozpočtu EU ve výši 125 milionů EUR + 20 milionů EUR na technickou pomoc a 1,3 milionu EUR na osvětovou činnost.

[6]               Vnitrostátní akční plány energetické účinnosti podléhají ohlašovací povinnosti podle směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách. Všechny vnitrostátní akční plány energetické účinnosti (a jejich překlady do angličtiny) lze nalézt na adrese: http://ec.europa.eu/energy/efficiency/end-use_en.htm

[7]               Otázky, odpovědi a přehled výsledků konzultace naleznete na adrese: http://ec.europa.eu/energy/efficiency/consultations/20120518_eeb_financial_support_en.htm

[8]               Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.