This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013DC0108
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS EU SPACE INDUSTRIAL POLICY RELEASING THE POTENTIAL FOR ECONOMIC GROWTH IN THE SPACE SECTOR
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ KOSMICKÁ PRŮMYSLOVÁ POLITIKA EU UVOLNĚNÍ POTENCIÁLU PRO HOSPODÁŘSKÝ RŮST V KOSMICKÉM ODVĚTVÍ
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ KOSMICKÁ PRŮMYSLOVÁ POLITIKA EU UVOLNĚNÍ POTENCIÁLU PRO HOSPODÁŘSKÝ RŮST V KOSMICKÉM ODVĚTVÍ
/* COM/2013/0108 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ KOSMICKÁ PRŮMYSLOVÁ POLITIKA EU UVOLNĚNÍ POTENCIÁLU PRO HOSPODÁŘSKÝ RŮST V KOSMICKÉM ODVĚTVÍ /* COM/2013/0108 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ KOSMICKÁ PRŮMYSLOVÁ POLITIKA EU
UVOLNĚNÍ POTENCIÁLU PRO
HOSPODÁŘSKÝ RŮST V KOSMICKÉM ODVĚTVÍ 1. Strategické odvětví, které
přispěje k provádění strategie Evropa 2020 Oblast vesmíru není pouze otázkou technologií. Tato oblast vždy
měla a nadále bude mít silný politický rozměr, který však není na
evropské úrovni dosud řádně rozvinutý. Evropská kosmická agentura
(ESA) byla koncipována jako mezivládní agentura pro výzkum a vývoj, jež
Evropě umožňuje rozvíjet některé jedinečné vědecké a
technologické schopnosti a řadí ji mezi vedoucí světové vesmírné
velmoci. ESA nicméně není politickým subjektem. V průběhu
minulých desetiletí se politický rozměr oblasti vesmíru řídil
vnitrostátními politikami zemí, které byly v Evropě v oblasti
vesmíru nejaktivnější. S ohledem na narůstající konkurenci ze
strany nově se rozvíjejících vesmírných velmocí však již jejich individuální
politický význam nemusí stačit k tomu, aby bylo možné vypořádat se
s novými výzvami. Kosmická politika EU by mohla posilovat evropskou
identitu na mezinárodní politické úrovni. Zásah EU by zároveň mohl do
oblasti vesmíru přinést silnější politický impuls, a to například
zavedením správných rámcových podmínek pro zachování a podporu aktivit
v oblasti vesmíru v Evropě a konkurenceschopnosti tohoto
evropského odvětví na světové úrovni. Právě zde se může
ukázat význam článku 189 Smlouvy o fungování Evropské unie, který
dává EU jasný mandát zasahovat v otázkách souvisejících s vesmírem. Oblast vesmíru slouží evropským občanům. Mnoho systémů a
služeb, které jsou v současnosti zásadní pro kvalitu našich
životů a naši bezpečnost, přímo či nepřímo závisí na
oblasti vesmíru. Evropští občané, aniž by si to uvědomovali, jsou
odkázáni na vesmírné technologie, když používají své mobilní telefony,
provádějí finanční transakce, využívají leteckou dopravu, sledují
předpověď počasí nebo při jízdě autem hledají
nejbližší restauraci. Oblast vesmíru se stala součástí našeho každodenního
života. Je hnací silou růstu a inovací a přímo přispívá
k cílům strategie Evropa 2020, tj. evropské strategie pro
růst a inteligentní a udržitelné hospodářství podporující
začlenění[1].
Kosmické odvětví je hnací silou vědeckého pokroku a zároveň
umožňuje fungování systémů a služeb s potenciálem
k růstu v oblastech, jako jsou telekomunikace, navigace a
pozorování Země. Tyto systémy a služby Evropské unii zaručují
samostatnost a bezpečnost. Pomáhají nám řešit zásadní
společenské problémy, jako jsou změna klimatu, omezené zdroje, zdraví
či stárnutí populace. Poskytují nám strategicky významné poznatky, o
něž se opírají vnější vztahy EU např. v oblastech rozvojové
a humanitární pomoci. Stimulují inovace a konkurenceschopnost i
v otázkách, které přesahují rámec kosmického odvětví, a
přispívají k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních
míst téměř ve všech hospodářských oblastech. V prosinci 2008 Evropská rada zdůraznila, že oblast vesmíru
má potenciál působit na inovace a hospodářské oživení. V květnu
2009 Rada pro vesmír na svém šestém zasedání zdůraznila „potřebu
mobilizovat stávající mechanismy na podporu inovací na evropské, vnitrostátní a
regionální úrovni a [zvážila] nové nástroje na podporu k zajištění
vzájemného obohacování znalostí, inovací a nápadů mezi vesmírným
odvětvím a ostatními odvětvími a mezi kosmickým průmyslem,
vedoucími výzkumnými organizacemi a vysokými školami“. Po přijetí své stěžejní iniciativy Unie inovací Komise
předložila návrh programu Horizont 2020, který je součástí
příštího víceletého finančního rámce a vztahuje se na výzkum a
inovace. Z celkové částky 80 miliard EUR bude
1,7 miliardy EUR investováno do kosmického výzkumu a inovací. Oblast vesmíru se mimoto stala předmětem celosvětového
obchodu. Evropský kosmický průmysl musí čelit rostoucí konkurenci ze
strany nově se rozvíjejících vesmírných velmocí, jako je Čína a
Indie. Cílem zásahů EU, jejích členských států a agentury ESA
v oblasti vesmíru musí být posílení konkurenceschopnosti evropského
kosmického průmyslu na celosvětové úrovni. Strategický význam a specifika tohoto globálního průmyslového
odvětví vyžadují, aby byl vůči průmyslové politice zaujímán
zvláštní přístup, který vychází z potřeby zajistit nákladovou
účinnost a konkurenceschopnost na celosvětové úrovni, přičemž
bude zaručeno trvalé upevňování a rozvoj nejmodernějších
dovedností a schopností a bude potvrzen pevný závazek usilovat o
hospodářský růst v souladu se strategií Evropa 2020. Komise
zdůraznila svůj záměr prosazovat kosmickou průmyslovou
politiku sestavenou ve spolupráci s ESA a členskými státy EU ve svém
sdělení o průmyslové politice EU přijatém v říjnu 2010[2].
V dubnu 2011 přijala sdělení nazvané „Na cestě ke kosmické
strategii Evropské unie sloužící občanům“[3],
v němž je stanoveno další směřování případné evropské
kosmické průmyslové politiky. Členské státy tento přístup
podpořily v závěrech Rady, které byly přijaty
v květnu a prosinci 2011[4]. Toto sdělení vychází rovněž ze sdělení Komise o
průmyslové politice (COM(2012) 582 final) nazvaného Silnější evropský
průmysl pro růst a hospodářskou obnovu[5]. V souvislosti s tím by se měla kosmická průmyslová
politika EU soustředit na pět konkrétních cílů: 1.
stanovit soudržný a stabilní regulační rámec; 2.
dále rozvíjet konkurenceschopnou, stabilní,
účinnou a vyváženou průmyslovou základnu v Evropě a
podporovat účast malých a středních podniků; 3.
podporovat celosvětovou konkurenceschopnost
kosmického průmyslu EU podněcováním větší nákladové
účinnosti tohoto odvětví v rámci celého hodnotového
řetězce; 4.
rozvíjet trhy s kosmickými aplikacemi a
službami; 5.
zajistit technologickou nezávislost a samostatný
přístup do vesmíru. Pokud jde o poslední uvedený cíl, je naprosto zásadní, aby si EU
zachovala svoji samostatnost ve strategických oblastech kosmického
odvětví, např. se jedná o služby nosných raket. Kosmická
průmyslová politika EU by tedy měla zajistit spolehlivý,
bezpečný a nákladově účinný systém nosných raket. Měla by
vytvářet podmínky (včetně těch finančních) nezbytné
pro zachování a posílení samostatného přístupu Evropy do vesmíru
v souladu s institucionálními potřebami. Za tímto účelem by
se mělo rozvíjet řízení spojené s využíváním evropských nosných
raket, aby bylo možné posílit finanční účinnost řízení
uživatelských programů. Subjekty působící v evropské kosmické
politice hlavně budou muset vytvořit skutečnou evropskou
politiku nosných raket, která je zavedena ve většině vesmírných
velmocí. Evropská kosmická průmyslová politika může být účinná
jedině tehdy, bude-li založena na účinné spolupráci mezi třemi
subjekty evropské kosmické politiky: EU, agenturou ESA a členskými státy
těchto dvou subjektů. Ve Smlouvě o fungování Evropské unie se
uvádí, že EU může „podporovat společné iniciativy, podporovat výzkum
a technologický rozvoj a koordinovat nezbytné úsilí pro výzkum a využití
vesmíru“. Dále pak stanoví, že „Unie naváže veškeré účelné vztahy
s Evropskou kosmickou agenturou“. Je zapotřebí vytvořit
mechanismus, který zajistí koordinaci na úrovni EU, aby byly postoje
členských států vyjádřené na fórech mezinárodních organizací,
včetně ESA, v souladu s kosmickou politikou EU a
podporovaly ji. 2. Odvětví vyspělých technologií,
které vzdoruje celosvětové konkurenci 2.1. Odvětví čelící
mezinárodním výzvám Evropský kosmický průmysl se liší od
svých hlavních mezinárodních konkurentů tím, že jeho rozpočet je
nižší, je více závislý na komerčním prodeji, podíl vojenských výdajů
je nižší a součinnost mezi civilním a obranným sektorem je mnohem
méně rozvinutá. Na rozdíl od USA se evropský trh s navazujícími službami
navigace a pozorování Země teprve rozvíjí. Tyto charakteristiky
zapříčiňují, že evropský průmysl čelí výzvám
v oblasti obchodu a inovací. 2.1.1. Hrozby na obchodních trzích,
na nichž do velké míry závisí výrobní průmysl EU Kosmický výrobní průmysl (družice, nosné rakety a pozemní segment)
je strategickým, technologicky vyspělým, vysoce rizikovým a na investice
náročným odvětvím s dlouhými vývojovými cykly a nízkou
produktivitou. Ve všech vesmírných velmocech je kosmický průmysl závislý
především na institucionálních programech, které mají dvě podoby:
financování programů zaměřených na výzkum a vývoj a nákup
produktů a služeb v oblasti vesmíru z pozice zákazníků tohoto
odvětví[6]. Co se týče výzkumu, patří institucionální politiky výzkumu a
vývoje v oblasti vesmíru mezi hlavní nástroje pro utváření tohoto
odvětví. Veškerý evropský výzkum a vývoj vytváří podle odhadu zhruba
10 % nekonsolidovaného obratu z prodeje v kosmickém odvětví
EU. V mezinárodním kontextu je ovšem financování evropského výzkumu a
vývoje ve srovnání s USA nepatrné (a zanedbatelné). Z rozpočtu
pro civilní účely vyhrazeného na oblast kosmických aktivit vydávají USA na
výzkum a technologický rozvoj přibližně 25 %[7].
V přepočtu na obyvatele je rozpočet na civilní kosmické
aktivity americké agentury NASA[8]
přibližně čtyřikrát vyšší než všechny evropské
rozpočty na civilní kosmické aktivity dohromady (vnitrostátní
rozpočty, rozpočet ESA a rozpočet v rámci sedmého rámcového
programu pro výzkum a technologický rozvoj). Ve srovnání s jinými vesmírnými velmocemi je poměrně
malý i evropský institucionální trh. V roce 2009 byl rozpočet USA
téměř desetkrát vyšší než evropský rozpočet. I když jsou
kosmické technologie globálním trhem, nelze v tomto ohledu hovořit o
evropském trhu jako o celku. Institucionální trh je ve skutečnosti roztříštěný
kvůli existenci mnoha veřejných zúčastněných stran a
rozdílným vnitrostátním kosmickým průmyslovým politikám a kosmickým
průmyslovým politikám agentury ESA, které nejsou vždy dostatečně
koordinované. Samotný evropský trh tedy nedokáže udržet stávající úroveň
excelence evropského kosmického průmyslu. Institucionální trhy
většiny vesmírných velmocí jsou navíc uzavřené vůči
průmyslu jiných vesmírných velmocí. Z těchto důvodů se
musí evropský průmysl spoléhat také na komerční a vývozní prodej,
který podle údajů organizace Eurospace tvoří 45 % jeho
činností, což je ve srovnání s jeho konkurenty naprosto odlišná
situace. Celkově si evropský výrobní průmysl
a odvětví nosných raket vedou na celosvětovém obchodním trhu
dobře, přičemž došlo k nárůstu tržního podílů u
družic (většinou telekomunikace) a tržní podíl v případě
komerčního vynášení tzv. užitečného nákladu do vesmíru se nadále
pohyboval okolo 50 %. Komerční prodej, který je pro evropský kosmický
průmysl zásadní, je však ohrožen, neboť vykazuje cyklický pokles a
obchodní a vývozní trhy jsou předmětem zvýšené a někdy agresivní[9]
konkurence ze strany dalších vesmírných velmocí. Vzhledem k tomu, že doba
nutná k realizaci projektů v tomto odvětví je dlouhá (vývoj
složitých systémů trvá 10 až 15 let), je zásadní předvídat možný
(tržní) vývoj s velkým předstihem. V některých strategických
dílčích odvětvích, jako jsou nosné rakety, se situace mimoto
může vyvíjet velmi rychle[10]. 2.1.2. Zajištění pozic: ochrana
předního postavení odvětví na světových telekomunikačních
trzích Průmysl družicových služeb má pro hospodářství EU zásadní
význam, protože investice do kosmických infrastruktur přeměňuje
na konkrétní aplikace a služby ve prospěch občanů. Průmysl
pro výrobu družicových komunikačních systémů napomáhá k zachování
celého evropského kosmického průmyslu. Podle Eurospace představuje
prodej telekomunikačních družic více než 60 % obratu evropských
výrobců družic za posledních deset let. Při vývoji a poskytování
služeb družicové komunikace se Evropa může spoléhat na přední
světový průmysl. Tyto služby jsou klíčové při poskytování
informací, jež jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů pro
rostoucí odvětví digitální společnosti. Přispívají
k několika opatřením navrhovaným v Digitální agendě
pro Evropu, zejména ke zlepšení pokrytí širokopásmovým připojením
v řídce obydlených oblastech. Družicová komunikace je vysoce
účinným řešením tam, kde jsou pozemní technologie příliš
nákladné či nejsou k dispozici[11], a stejně tak účinně
řeší poskytování přeshraničních digitálních služeb. Kromě
toho představuje pružné a robustní alternativní řešení
v případě, že by selhaly jiné sítě (při
přírodních katastrofách, teroristickém útoku atd.). Vedle narůstající konkurence čelí
evropské odvětví družicové komunikace technickým a politickým problémům:
musí se potýkat s omezeným rádiovým spektrem[12], které je zásadním zdrojem pro účinné
fungování a rozvoj družicové komunikace. Pro zachování konkurenceschopnosti
průmyslu družicové komunikace je nutné vyřešit tuto otázku. 2.1.3. Nový milník: prosazení průmyslu
EU na rozvíjejících se trzích s navigačními aplikacemi a aplikacemi
pro sledování Země (služby a produkty) Průmysl
služeb evropské družicové navigace a sledování Země je rozvíjejícím se
průmyslem s vysokým celosvětovým potenciálem pro růst a
tvorbu pracovních míst, přičemž ho tvoří především malé a
střední podniky a začínající podniky (které tvoří základ našeho
hospodářství). Tyto služby budou pro naše hospodářství a kvalitu
života občanů stále důležitější. Odborníci na podnikání
v oblasti globálního družicového navigačního systému (GNSS) odhadují,
že za deset let tento trh dosáhne hodnoty 300 miliard USD[13]. Podle odhadů
závisí na družicové navigaci již 6 až 7 % HDP západních zemí, což v
Evropské unii představuje 800 miliard EUR[14].
Odhaduje se, že přínosy plynoucí z plně funkčního programu Copernicus
(nový název pro GMES) dosáhnou do konce roku 2030 hodnoty
34,7 miliardy EUR, což odpovídá 0,2 % HDP EU[15]. Využívání
infrastruktur GNSS a programu Copernicus brzy tomuto odvětví
v Evropě otevře nové příležitosti. Programy Galileo a EGNOS
by měly během následujících dvaceti let přinést hospodářský
a sociální zisk v řádu 60 až 90 miliard EUR[16]. Evropa
si nemůže dovolit opomíjet nárůst aktivit v oblasti vesmíru a
s tím souvisejících služeb. Přestože některé soukromé aplikace
již sklidily úspěch, produkty a služby využívající družicové systémy
v této fázi vývoje stále z velké části závisí na zákaznících
z veřejného sektoru na vnitrostátní a místní úrovni. V Evropě se vyskytuje řada
překážek, které zpomalují rozvoj inovačních aplikací a tím i rozvoj
trhu: nejistota týkající se dostupnosti služby a právního rámce,
nedostatečná informovanost případných uživatelů o potenciálu
těchto aplikací, nedostatečná spolupráce mezi kosmickým odvětvím
a jinými odvětvími, nedostatečná spolupráce mezi poskytovateli dat,
vývojáři služeb a koncovými uživateli, nedostatečná podpora zakládání
nových podniků a rozvoje rychle rostoucích společností. 2.2. S cílem vyřešit
tyto problémy by Evropa měla dosáhnout technologické nezávislosti a zabezpečení
dodávek a udržet si samostatný přístup do vesmíru Technologická nezávislost, zabezpečení
dodávek a samostatný přístup do vesmíru[17] odpovídají nejen požadavku strategické
samostatnosti: představují také základní předpoklad pro udržitelný
rozvoj evropského kosmického průmyslu. 2.2.1. Vedoucí postavení
v oblasti technologií, zabezpečení dodávek a nezávislost vyžadují
trvalé úsilí a dostupnost nezbytných dovedností S cílem čelit narůstající konkurenci na
celosvětovém trhu si musí evropský průmysl zachovat svoji
technologickou konkurenční výhodu a zůstat v čele
technologického pokroku ve vybraných oblastech. Mezi výzvy, jimž tento
průmysl čelí, patří otázka, jak zajistit technologickou
nezávislost a zabezpečit dodávky, potřeba nahradit nebo aktualizovat
stávající technologie a produkty, požadavek vyvíjet nové technologie a produkty
a nesnadný úkol zachovat zásadní dovednosti na trhu s dlouhými
programovými cykly a velmi proměnlivou poptávkou. Mimoto není
v současnosti dostatečně využívána součinnost mezi civilním
a obranným sektorem, což brání vzniku skutečné evropské vesmírné velmoci.
Nedostatečné vzájemné obohacování mezi kosmickým odvětvím a ostatními
odvětvími navíc omezuje společné činnosti v oblasti výzkumu
a vývoje a možnost vzájemně přejímat technologie. Technologická nezávislost tohoto strategického odvětví není
zaručena. V několika rozhodujících technologických oblastech
jsou evropské programy zcela závislé na jednom dodavateli[18].
Evropská technologická platforma pro vesmírný výzkum (ESTP) odhaduje, že
v průměru se 60 % elektroniky na palubě evropské
družice v současnosti dováží ze Spojených států, a to kvůli
absenci obchodního případu, jehož záměrem by bylo vyrábět tyto
komponenty na evropské úrovni. Tyto dovozy navíc podléhají vývozním
předpisům týkajícím se mezinárodního obchodu se zbraněmi (ITAR),
které se vyvíjí podle zájmů USA, často způsobují zpoždění
při plnění zakázek a evropský průmysl v krátkodobém
horizontu opět uvádějí do situace závislosti na změnách politiky
USA. Kosmické odvětví je navíc ve srovnání s celosvětovým
průmyslem malým odvětvím a často také představuje malou
část obratu velkých průmyslových podniků. Musí se proto vyrovnat
s vývojem, který nepřihlíží k jeho zvláštním potřebám.
Kosmický průmysl musí více než jiná odvětví předvídat budoucí
vývoj – z hlediska dostupnosti produktů a z hlediska
předpisů, např. v oblasti registrace, hodnocení, povolování
a omezování chemických látek (REACH)[19]
– což ještě komplikuje skutečnost, že doba nutná k realizaci
projektů zaměřených na vývoj kosmických produktů je dlouhá.
Vzhledem k těmto okolnostem mohou změny v obchodním postavení
či právních předpisech, finanční potíže sužující klíčové
společnosti nebo nedostatečná ziskovost způsobená malým podílem
na trhu ohrožovat evropské kosmické programy, jelikož mohou vést ke
zpožděním a překročení nákladů. Z průmyslových i
strategických důvodů by mělo být v rámci programu
Horizont 2020 posíleno úsilí o vývoj alternativních zdrojů dodávek
technologií a materiálů. Měla by se na tom podílet také ESA a Evropská
obranná agentura (EDA). Bez dostatečného pracovního vytížení
dojde k odlivu kvalifikované pracovní síly působící v tomto
odvětví a bude třeba značného množství času a
prostředků, aby bylo možné znovu sestavit týmy, které by vytvářely
nové programy. Znalosti a dovednosti v rozvíjejícím se odvětví
zaměřeném na technologie navigace a sledování Země nejsou
v současnosti dostatečné. Nové vesmírné velmoci mezitím
získávají výzkumné pracovníky, a rychle tak zmenšují náskok průmyslových
zemí. 2.2.2. Samostatný přístup Evropy
do vesmíru musí být zachován a posilován v dlouhodobém horizontu Ve všech vesmírných velmocech na celém světě je vývoj nosných
raket a jejich provoz tak jako v minulosti stále financován
z veřejných prostředků, bez nichž by komerční
odvětví nemohlo existovat. Komerční ceny na trhu mimoto nepokrývají
celé náklady, zejména v případě vývojové fáze. Objem
institucionálních rozpočtů, jež vesmírné velmoci vyčleňují
na odvětví nosných raket, odráží jejich touhu využívat samostatný
přístup do vesmíru. Ve všech konkurenčních zemích jsou veřejné
zakázky prvořadým elementem pro přežití daného odvětví a
průmysl nosných raket na místní úrovni by neexistoval bez
institucionálních programů, které jsou pro zahraniční průmysl
fakticky uzavřené. V Evropě se otázka nosných raket z institucionálního
hlediska týká Evropské unie, agentury ESA a jejich členských států, a
to dvěma způsoby: zaprvé kvůli politické odpovědnosti
spojené se samostatným přístupem Evropy do vesmíru a zadruhé kvůli
tomu, že jsou zákazníky v odvětví nosných raket a usilují o
nákladově účinné provádění a spouštění svých programů.
Jako zákazníci jsou v této oblasti zainteresováni také soukromí
provozovatelé. Samostatný přístup Evropy do vesmíru by pro ně byl
přínosný, protože by tak na mezinárodní úrovni měli lepší pozici
při vyjednávání nižších cen za vynášení užitečného nákladu. EU a její členské státy podporují politický cíl, kterým je
zachování samostatného přístupu do vesmíru, jak je uvedeno
v několika usneseních Rady pro vesmír a Rady pro konkurenceschopnost[20].
Z historického hlediska byly evropské služby v odvětví nosných
raket zavedeny, aby zajistily schopnost Evropy rozvíjet družicové služby poté,
co jiné země odmítly vynášet evropské komerční družice. Kdyby Evropa
přišla o samostatný přístup do vesmíru, mohlo by k takovému
odmítnutí dojít znovu a to by mohlo kromě bezpečnostní a strategické
oblasti negativně ovlivnit včasnou realizaci kosmických programů
EU, což by znamenalo navýšení nákladů a ohrožení konkurenceschopnosti
Evropy na trzích výroby i služeb. Dostupnost spolehlivých a konkurenceschopných
evropských služeb v odvětví nosných raket je tedy i nadále
bezpodmínečně nutným faktorem pro zajištění vynikající
úrovně evropského kosmického průmyslu v celosvětovém
měřítku a rozvoj družicových aplikací. V pozici zákazníků musí mít EU, ESA
a jejich členské státy pro účely včasného provádění svých
programů, a aby zabránily překročení nákladů,
k dispozici systém nosných raket, který bude: ·
spolehlivý z technického hlediska, ·
bezpečný, což může vyžadovat, aby se
starty nosných raket uskutečňovaly ve vesmírném středisku na
evropském území, ·
dostupný a nezávislý: to zahrnuje kontrolu letového
harmonogramu nosných raket a potřebu zabránit závislosti na subjektech,
které sledují protichůdné průmyslové či geopolitické cíle, ·
nákladově účinný, jelikož to
přispívá k cenové dostupnosti. V současné době nedochází v Evropě
k takovému počtu institucionálních vynášení užitečného nákladu,
aby bylo možné nadále používat evropské nosné rakety Ariane 5[21].
Společnost Arianespace čelí silnějším mezinárodním
konkurentům a má potíže se zachováním své finanční rovnováhy. Navíc
je třeba již nyní řešit skutečnost, že do roku 2025 musí být
nahrazena stávající řada nosných raket, aby je Evropa mohla i nadále
vysílat do vesmíru. Jelikož EU jako celek hodlá nechat na oběžnou dráhu vynést více
než 30 družic, mohla by se v nadcházejících letech stát
největším institucionálním zákazníkem v tomto evropském průmyslu. Jak
je uvedeno v závěrech Rady pro konkurenceschopnost z listopadu
2010 a května 2011, všechny evropské institucionální subjekty se vyzývají,
aby v zájmu zachování a posílení samostatného, spolehlivého a
nákladově účinného přístupu do vesmíru za přijatelných
podmínek v první řadě zvážily využívání nosných raket vyvíjených
v Evropě a aby přezkoumaly otázky vztahující se k jejich
možné účasti na činnostech týkajících se využívání nosných raket.
Nosné rakety vyvíjené v Evropě tedy budou přizpůsobeny, aby
mohly vynést některé z těchto družic. Nezávislý přístup Evropy do vesmíru vyžaduje v krátkodobém
měřítku kvůli agresivní obchodní politice ze strany našich
konkurentů, kteří mají nižší náklady, mnoho finančních
prostředků. Tyto dodatečné náklady jsou zčásti
zapříčiněny objektivními faktory (potřeba zaručit
životaschopnost evropského know-how a spolehlivost, nižší náklady na pracovní
sílu v případě některých konkurentů, objem
zahraničních dotací[22]
a velikost institucionálního trhu). Další část těchto nákladů je
výsledkem neefektivity průmyslu, která by měla být omezena. Ve
střednědobém horizontu by však samostatný přístup měl
pozitivní dopad na hospodářství jak pro institucionální subjekty, tak pro
soukromé provozovatele. Zajistil by Evropě možnost využívat kosmické
aplikace, poskytl by dodatečné zabezpečení (využívání více
zdrojů) a donutil by její konkurenty, aby na evropském trhu nabízeli
konkurenční ceny, což by bylo prospěšné pro soukromé provozovatele. U
některých programů navíc z bezpečnostních důvodů
neexistuje jiná možnost než používat evropské nosné rakety. 3. Cíle průmyslové politiky EU S ohledem na strategický význam kosmického průmyslu, jeho
závislost na veřejném financování a narůstající celosvětovou
konkurenci na obchodním trhu sestaví EU kosmickou průmyslovou politiku na
podporu rozvoje tohoto odvětví, čímž posílí hospodářský
růst. Tato politika by se měla vztahovat nejen na kosmický výrobní
průmysl, ale také na služby. Cíle této politiky byly analyzovány
v různých studiích. Touto otázkou se rovněž zabývá usnesení ze
sedmého zasedání Rady pro vesmír a ze zasedání Rady pro konkurenceschopnost,
které se konalo květnu 2011. V souvislosti s tím by kosmická průmyslová politika EU
měla být zaměřena na pět samostatných cílů: –
Stanovit soudržný regulační rámec V souvislosti s rozvojem aktivit v oblasti vesmíru a zejména
rostoucími trhy s produkty a službami v oblasti vesmíru vyvstávají
právní otázky, které na evropské úrovni nejsou zcela vyřešeny a jež pouze
částečně a na vnitrostátní úrovni řeší jen několik
málo členských států prostřednictvím právních
předpisů, jež odráží jejich zájmy. Komise přešetří, zda je
zapotřebí učinit opatření na zdokonalení soudržnosti právních
předpisů a podporu rozvoje evropského trhu s produkty a službami
v oblasti vesmíru, přičemž plně zohlední stávající právní
předpisy a vezme v úvahu příslušné pravomoci jednotlivých
subjektů. –
Dále v Evropě rozvíjet
konkurenceschopnou, stabilní, výkonnou a vyváženou průmyslovou základnu a
podporovat účast malých a středních podniků Evropa potřebuje silnější průmyslovou základnu. Evropský
kosmický průmysl by měl nadále zlepšovat svoji výkonnost a využívat
přitom výhod méně roztříštěného prostředí. Vyvážená
průmyslová základna neznamená rovnoměrné rozložení tohoto
specializovaného průmyslu po celé Evropě, ale průmysl, který
staví na konkurenčních výhodách celého dodavatelského řetězce a
zajišťuje spravedlivý přístup pro malé a střední podniky, aby
bylo možné zajistit dynamiku a inovace, a zejména rozvíjet odvětví služeb
založených na kosmickém průmyslu. Účast malých podniků a
středně velkých průmyslových odvětví v dodavatelském
řetězci je zásadní pro konkurenceschopnost evropského kosmického
výrobního průmyslu a také pro to, aby bylo možné nejen zajistit stabilní
počet kvalifikovaných pracovníků, ale rovněž rozšířit
jejich řady. –
Podporovat celosvětovou konkurenceschopnost
evropského kosmického průmyslu a podněcovat větší nákladovou
účinnost tohoto odvětví v rámci celého hodnotového
řetězce Evropský kosmický průmysl by si měl zachovat svůj podíl
na celosvětovém trhu a ještě ho zvýšit a měl by si nadále
udržovat své vedoucí postavení v oblasti technologického vývoje,
včetně své schopnosti vytvářet převratné technologie, a
aktivně se zapojovat do vzájemného obohacování s ostatními
odvětvími. Měl by usilovat o větší nákladovou účinnost
v rámci celého hodnotového řetězce. Tento průmysl by
rovněž měl mít k dispozici dostatečnou a vysoce kvalifikovanou
pracovní sílu, zejména v rozvíjejícím se odvětví navigačních
technologií a sledování Země. Politika by měla podporovat
rozšířený přístup na trh. –
Rozvíjet trhy s aplikacemi a službami odvozenými
od kosmického průmyslu Evropský průmysl musí být schopen využívat potenciál, jejž nabízí
kosmické infrastruktury (družicová komunikace, družicová navigace a sledování
Země), aby mohl poskytovat spolehlivé a nákladově účinné služby
odpovídající hospodářským a společenským potřebám. Pro
některé kategorie služeb to neznamená pouze rozvoj nových kapacit
v rámci stávajícího průmyslu, ale také zlepšení kvality dat programu
Copernicus, vytvoření a podporu prostředí umožňujícího
přejímání nových družicových technologií a vznik nových
provozovatelů, zejména s ohledem na význam malých podniků
v této oblasti. Díky splnění tohoto a druhého cíle bude pro všechny
členské státy kosmický průmysl i nadále atraktivním odvětvím pro
investice. –
Zajistit technologickou nezávislost a samostatný
přístup do vesmíru Aby mohla Evropa uskutečňovat
strategické politické iniciativy a poskytovat klíčové služby ve
prospěch občanů, musí mít samostatný přístup do vesmíru.
Evropský průmysl by navíc měl být povzbuzen, aby dále rozvíjel svoji
technologickou nezávislost, zejména v otázce nejdůležitějších
technologií, a i v budoucnu mohl nabízet produkty a služby potřebné pro
hospodářský růst a kvalitu života občanů. 4. Jak dosáhnout cílů průmyslové
politiky EU Pro dosažení cílů této politiky ve
spolupráci s ESA a členskými státy může EU využívat nástroje, které
má k dispozici a mezi něž patří především zlepšování
rámcových podmínek a podpora výzkumu a inovací a prosazování lepšího využívání
finančních nástrojů a stávajících předpisů v oblasti
zadávání zakázek[23]. 4.1. Zlepšování rámcových podmínek Souběžně
s tím, jak se rozvíjí aktivity v oblasti vesmíru, je nutné
přešetřovat přiměřenost stávajícího regulačního
rámce, aby se podařilo zajistit ochranu, bezpečnost a udržitelnost
takových aktivit a jejich hospodářský rozvoj. 4.1.1. Zlepšení regulačního
rámce v segmentu služeb a ve výrobním odvětví V souvislosti s
rozvojem aktivit v oblasti vesmíru a zejména rostoucími trhy
s produkty a službami v oblasti vesmíru vyvstávají právní otázky,
které na evropské úrovni nejsou zcela vyřešeny a jež prostřednictvím
právních předpisů odrážejících jejich zájmy pouze
částečně řeší členské státy, které jsou v této
oblasti nejaktivnější. Většina členských států doposud
nezavedla právní předpisy pro oblast vesmíru. Oblast působnosti a
cíle těchto vznikajících vnitrostátních právních předpisů pro
oblast vesmíru jsou rozličné a jejich dopady přesahují hranice
členských států. Samotné vnitrostátní
právní předpisy nemohou uceleně podchytit právní otázky související s vesmírem
a zajistit harmonizovaný právní rámec pro všechny členské státy.
Nesoudržný právní rámec může negativně ovlivňovat fungování
vnitřního trhu. Proto může být zapotřebí zavést jednotný
regulační rámec EU, který by systematicky odstranil právní nedostatky,
zajistil, že vnitrostátní právní předpisy nebudou obsahovat rozporná
pravidla, a zaručil bezpečnost jednotlivých členských států
i celé Unie a díky němuž by pak bylo možné naplno využít potenciál
vnitřního trhu pro oblast vesmíru. Některé evropské země například
mají vnitrostátní právní předpisy týkající se odpovědnosti, které
stanoví krytí hmotných škod způsobených aktivitami v oblasti vesmíru.
Některé země za určitých podmínek omezují ručení do určité
výše nebo za určitých podmínek poskytují vládní záruky. Některé
země vyžadují pojištění nebo jiné finanční záruky na náhradu
škody. Jelikož v zemích EU neplatí stejná pravidla, mohlo by na vnitřním
trhu docházet k narušení hospodářské soutěže a také ke spekulativnímu
výběru jurisdikce (tzv. forum shopping). Přezkoumat možnost navrhnout
legislativní iniciativu k některým aspektům, které mají dopad na
rozvoj jednotného trhu s produkty a službami v oblasti vesmíru Komise proto posoudí, do jaké míry by tento
roztříštěný rámec mohl bránit správnému fungování vnitřního trhu
a zda by byl zásah EU odůvodněný. Prvním krokem v tomto směru by mohla
být legislativní iniciativa o zpracování a šíření údajů získávaných
soukromými družicemi (viz níže) a dále by se mohlo jednat o nařízení o
odpovědnosti třetí strany v souvislosti se službami GNSS EU[24]. Opatření EU mohou být vyžadována také
v případě kontroly vývozu zboží dvojího užití a politiky
rádiového spektra. V dalších oblastech, jako jsou komerční lety do
vesmíru, by měla být podrobněji posouzena možnost zásahů ze strany
EU. Aby bylo možné v plné míře využívat
informace získané pomocí kosmických technologií a zlepšit přístup
uživatelů k takto získaným datům a službám, mohla by EU zvážit
vytvoření zastřešující politiky přístupu k údajům.
Tato politika přístupu k údajům by mohla být založena např.
na těchto zásadách: zaručit veřejným organizacím na úrovni EU a
na vnitrostátní úrovni zřízeným a provozovaným čistě
z veřejných prostředků EU bezplatný a otevřený přístup
(přinejmenším) s nižší mírou omezení; zavedení zvláštních podmínek pro
politiku přístupu k údajům (alespoň pro veřejné
organizace), v případech kdy se EU podílí na vývoji výdobytků
souvisejících s kosmickými technologiemi či zasahuje do fungování
trhů s nimi spojených. Uvážit předložení legislativní
iniciativy o zpracování a šíření údajů získávaných soukromými
družicemi V souvislosti se zpracováním a
šířením družicových údajů vyvstávají tři hlavní otázky. Zaprvé
mohou bezpečnostní omezení, která pro družicové údaje stanoví vnitrostátní
orgány v souladu s vnitrostátními bezpečnostními zájmy,
ohrožovat konkurenceschopnost a inovace (následný vývoj souvisejících služeb) a
vést k právní nejistotě na vnitřním trhu a vyvolávat otázky
v oblasti odpovědnosti, jako jsou nároky na náhradu případných
škod, které mohou být zapříčiněny např. nesprávnými údaji.
Zadruhé, neuvážené zveřejnění údajů získaných
prostřednictví družicových snímačů (např. snímkování
s vysokým rozlišením) může ohrozit bezpečnost EU a jejích
členských států. Zatřetí, přeshraniční povaha
výměny družicových údajů vyžaduje spolupráci mezi zeměmi, jichž
se týká sledování Země. Taková spolupráce by účinně zajistila
slučitelnost mezi standardy konkurenceschopnosti a bezpečnostními
potřebami. Vzhledem k tomu, že samotné vnitrostátní
právní předpisy nemohou na úrovni EU zajistit soudržný regulační
rámec pro sledování Země, mohla by být opatření přijatá
Evropskou unií odůvodněna na základě subsidiarity. Vezmeme-li v
úvahu přínosy z hlediska právní jistoty, následného rozvoje trhů
a zajištění bezpečnosti, zásah EU v této oblasti by mohl
přinést jasnou přidanou hodnotu. Monitorovat a
zdokonalovat rámce pro kontrolu vývozu a transfery uvnitř EU Mnohé komponenty vesmírných systémů se považují za komponenty,
jejichž charakter je dvojí či vojenský, a tudíž jsou předmětem
nového regulačního rámce o transferech uvnitř EU a kontrole vývozu
zboží dvojího užití[25].
Zjednodušená pravidla a postupy, které usnadní transfery komponentů
vojenského charakteru uvnitř EU, se začnou používat od roku 2012[26]. Povede
to ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, zejména
v případě malých a středních podniků. V souladu s článkem 25 nařízení o zboží
dvojího užití, který vyžaduje, aby Komise připravila zprávu o
provádění systému EU pro kontrolu vývozu, byla přijata zelená kniha[27], jejímž
cílem je zahájení široké veřejné diskuse o fungování stávajícího systému
EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití. Dle předpokladu má být
v září 2012 předložena Evropskému parlamentu a Radě
formální zpráva. Mezitím by měl být důkladně monitorován dopad
tohoto nařízení na kosmický průmysl, a to za účelem identifikace
hlavních problémů a navržení vhodných řešení. Zajistit
dostupnost rádiového spektra Aby bylo možné přispět
k zajištění dostupnosti rádiového spektra určeného pro kosmické
operace a odolného vůči rušení, dosáhnout úspor z rozsahu a
optimalizovat provozní náklady celoevropských systémů, přešetří
Komise společně s členskými státy EU, jak nejlépe zohlednit
budoucí potřeby spektra ve spojitosti s družicovou komunikací v kontextu
programu politiky rádiového spektra a jak přispět
k přípravě příští Světové radiokomunikační
konference Mezinárodní komunikační unie (ITU) s cílem hájit zájmy EU
v oblasti globálního a regionálního přidělování spektra. Prozkoumat, zda je zapotřebí
zakotvit aktivity spojené s komerčními lety do vesmíru v právním
rámci Projekty suborbitálních letů či komerčních letů do
vesmíru získávají na významu, zejména pak ve Spojených státech. Suborbitální
lety by mohly představovat slibný trh pro: i) vědecké experimenty:
experimenty v oblasti mikrogravitace, výcvik kosmonautů, testování
užitečného nákladu neseného družicí, ii) kosmickou turistiku a iii)
budoucí čisté, vysokorychlostní a přímé letecké přepravní
systémy operující ve velkých výškách. Suborbitální letouny mohou navíc nabízet
nákladově účinnější přístup do vesmíru např. pro malé
družice. Pouze Federální letecký úřad (FAA) Spojených států a jeho
úřad pro komerční vesmírnou dopravu stanovily regulační rámec
pro suborbitální letouny platný v jejich zemi. Tento rámec je založen na
režimu „informovaného souhlasu“, pokud jde o přepravu posádky a
účastníků letu do vesmíru[28].
Bezpečnost pasažérů tedy není zajištěna prostřednictvím
právních předpisů. Některé evropské zainteresované subjekty z tohoto
průmyslu vyzývají EU, aby zavedla přísnější regulační
rámec, který bude zahrnovat odpovídající pravidla certifikace odvozená od
osvědčených postupů z oblasti letectví, aby tak mohla být
lépe zaručena bezpečnost pasažérů. Zástupci odvětví tvrdí,
že předvídatelnost regulačního rámce je pro soukromé investory
klíčovým prvkem, neboť bude hnací silou pro využívané technologie a
rozvoj aktivit. Jiné evropské zainteresované subjekty vyzývají EU, aby zavedla
regulační rámec, který bude lépe motivovat k inovacím. Tento požadavek není v současné
době prioritou programu zaměřeného na vytváření
předpisů, kterým se zabývá Evropská agentura pro bezpečnost
letectví (EASA). Komise tuto otázku podrobněji přešetří, aby
určila, zda je třeba ji řešit v blízké budoucnosti. 4.1.2. Pokračovat v procesu
normalizace Význam normalizace pro aktivity v oblasti vesmíru
v Evropě narůstá, jelikož EU, ESA, vnitrostátní kosmické
agentury a evropský průmysl čelí novým technickým výzvám, jež
doprovází náročnější ekonomická omezení. Prostřednictvím
účinnějšího a účelnějšího využívání kosmických technologií
a aplikací a služeb v oblasti vesmíru může normalizace
přispět k posilování konkurenčního postavení evropského
kosmického průmyslu na světovém trhu, zejména rozšiřováním
sérií, a tedy snižováním cen, a může napomáhat malým a středním
podnikům vstupovat do některých segmentů trhu v oblasti vesmíru.
Normalizace týkající se oblasti vesmíru podporuje využívání inovačních
kosmických služeb a aplikací Kosmické mise jsou mimoto riskantní činností,
kde je technologie dotlačena do krajnosti a kde existuje velmi omezená
možnost napravit problémy, jež nebyly odhaleny před startem. Normalizace
se tedy považuje za způsob, jak snížit riziko selhání, zaručit
technologickou spolehlivost kosmických produktů/komponentů a omezit
náklady na vývoj a provoz. Vzhledem k tomu, že evropská produkce
v rámci kosmického průmyslu je rozdělena mezi několik zemí,
může vytvoření „normalizovaných“ pracovních postupů napomoci
k omezení nedostatků, které se v současnosti vyskytují
v hodnotovém řetězci. Hlavní evropské kosmické agentury a daný
průmysl zahájily v roce 1993 iniciativu Evropská spolupráce pro
účely normalizace týkající se oblasti vesmíru (European Cooperation for
Space Standardisation – ECSS). Bylo vydáno více než 120 norem. Zatímco na
základní aktivity v oblasti vesmíru se tyto normy vztahují, navazující
činnosti v oblasti vesmíru zaměřené na systémy a služby je
ještě třeba normalizovat. V březnu 2010 byl předložen
komplexní program normalizace, v němž je určeno deset specifických
odvětví, ve kterých by technické orgány Evropského výboru pro normalizaci
(CEN) / Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC),
Evropského ústavu pro telekomunikační normy (ETSI) a ECSS, tedy evropské
normalizační organizace, mohly zavádět další normalizaci. Program byl
převeden do nového mandátu (M/496), který byl vydán dne 1. září
2011 a předložen evropským normalizačním organizacím. Práce na této
záležitosti byla zahájena v roce 2012 a měla by trvat tři roky. 4.1.3. Zajistit dostupnost nezbytných
dovedností Dostupnost kvalifikované pracovní síly má přímý dopad na kapacitu
evropského kosmického průmyslu a aktivity v oblasti vesmíru mají zase
přímý dopad na dostupnost pracovní síly v evropském hospodářství
prostřednictvím dopadu špičkových vývojových programů na rozvoj
odborných znalostí o nových technologiích. Aby si Evropa zachovala konkurenceschopnost,
bude v nadcházejících letech čelit třem výzvám: musí si zachovat
a rozšiřovat vlastní zdroje (úroveň dovedností a množství pracovní
síly), rozvíjet nové dovednosti, které uspokojí potřeby rozvíjejících se
odvětví, a získat talentované osoby ze třetích zemí. Institucionální kosmické programy mohou napomoci k zachování
dostačující úrovně průmyslové činnosti, a přilákat tak
na evropské univerzity a do výzkumných středisek největší talenty a
usnadnit mobilitu mezi členskými státy a mezi veřejným a soukromým
sektorem. Evropští institucionální zákazníci by měli pro daný průmysl
vytvářet dlouhodobé a jasné plánování institucionálního trhu
v Evropě a průmysl s tímto plánováním seznámit. EU by mohla
vytvořit popis a stanovit pravidelné aktualizace dodavatelského
řetězce s cílem zajistit správnou úroveň evropské
samostatnosti, odborných znalostí a konkurenceschopnosti. Společně s členskými státy
a jejich regiony by EU měla řešit a zvrátit nedostatek vysoce
kvalifikovaných kosmických inženýrů a techniků, kteří jsou
absolventy evropských vzdělávacích systémů, prosazovat zavedení
vzájemného uznávání akademických kvalifikací v oblasti kosmických aktivit
v Evropě, začlenit do budoucích rámcových programů výzkumu
a vývoje zvláštní činnosti, v jejichž případě musí být
část výzkumu prováděna doktorandy, podněcovat rozvoj
programů celoživotního učení za pomoci posílené spolupráce mezi
průmyslem a univerzitami a posílit atraktivitu průmyslu pro
zahraniční výzkumné pracovníky. 4.1.4. Podporovat přístup
evropského průmyslu na celosvětový trh Pro evropský kosmický průmysl je zásadní zachovat si a posilovat
své postavení na obchodním trhu. Institucionální trhy hlavních třetích
zemí však nejsou pro evropský průmysl přístupné. Některé
členské státy navrhují mechanismy k usnadnění vývozu, aby tak
podpořily přístup průmyslu na celosvětový trh. Možnost
rozvíjet tyto mechanismy by měla být podrobněji posouzena. Komerční dohody a obchodní jednání mohou přispět
k tomu, aby se evropský kosmický průmysl na mezinárodní úrovni
těšil rovným podmínkám, pokud EU bude mít dostatečně silné
postavení v mezinárodních jednáních. Komise proto nedávno přijala
návrh týkající se přístupu třetích zemí na trh EU
s veřejnými zakázkami[29].
Pokud zákonodárný orgán toto nařízení přijme, dojde ke zlepšení
podmínek, za nichž mohou podniky EU usilovat o získání veřejných zakázek
ve třetích zemích, jelikož posílí postavení Evropské unie při
vyjednávání o přístupu společností EU na trhy třetích zemí
s veřejnými zakázkami, přičemž účelem je otevření
trhů našich obchodních partnerů, a jelikož se v souladu se
strategií Evropa 2020 zlepší obchodní příležitosti podniků EU
v celosvětovém měřítku, což povede k tvorbě
nových pracovních míst. Obecněji řečeno by mezinárodní
spolupráce rovněž měla sloužit jako platforma podpory evropských
technologií a kosmických služeb a posilovat toto strategické průmyslové
odvětví. EU musí dbát na lepší provázání otázek spojených s kosmickou
oblastí a své vnější politiky. 4.2. Podpora výzkumu a inovací Výzkum, vývoj a inovace nejsou pouze
klíčovými prvky konkurenceschopnosti kosmického průmyslu, ale také
zásadní složkou udržitelného hospodářského růstu jak
v krátkodobém, tak dlouhodobém horizontu. Zároveň mají vliv na
schopnost Evropské unie zachovat si konkurenceschopnost ve stále více
globalizovaném hospodářství. Rozpočet na oblast vesmíru v rámci
programu Horizont 2020 (který nahradil sedmý rámcový program pro výzkum a
technologický rozvoj) má podle návrhu dosahovat 1 737 milionů
EUR v běžných cenách (1 548 milionů ve stálých
cenách roku 2011) a je stanoven na sedmileté období. Oblast vesmíru
v programu Horizont 2020 se bude vztahovat na výzkum, vývoj a
inovace, na něž se váží tyto cíle: ·
umožnit konkurenceschopnost Evropy
v kosmickém průmyslu, nezávislost a inovace
v aktivitách v oblasti vesmíru, zaměření na průmyslový výzkum a
vývoj, důraz na malé a střední podniky; ·
umožnit pokroky v kosmických technologiích počínaje základním výzkumem v oblasti technologií až po
technologie v takové fázi vývoje, že je bude možné brzy uplatnit, pokud jde o
budoucí generace družic programu Copernicus/GMES a systému Galileo; ·
plné využití údajů z oblasti vesmíru,
včetně údajů získaných při vědeckých misích a
komerčního použití údajů z oblasti vesmíru; ·
umožnit evropský výzkum a vývoj v rámci
mezinárodních partnerství v oblasti kosmického průmyslu
(např. Mezinárodní vesmírná stanice, získávání poznatků o situaci ve
vesmíru, globální programy robotického průzkumu). Co se týče posledně zmíněného
bodu, mají na mezinárodní úrovni stále větší význam špičkové kosmické
technologie, a přístup k takovým programům je tedy pro evropské
výzkumné pracovníky a zástupce kosmického průmyslu významným faktorem
úspěchu. 4.2.1. Umožnit konkurenceschopnost
Evropy v kosmickém průmyslu na celosvětové úrovni, zejména
zajištěním evropské nezávislosti v otázce nejdůležitějších
technologií a podporou inovací Cílem je zachovat si v oblasti vesmíru vedoucí roli
v celosvětovém měřítku, a to zajištěním a rozvojem
konkurenceschopného kosmického průmyslu a výzkumné komunity a podporou
kosmických inovací. Přežití konkurenceschopného komerčního průmyslu
v kosmickém odvětví v Evropě a schopnost evropských
institucionálních zákazníků provádět své mise vyžadují snížení
technické závislosti Evropy na neevropských zemích. Je nanejvýše důležité
určit, které technologie jsou zásadní, a zajistit, aby pro ně Evropa
vyvinula a dokázala si zachovat vlastní technologická řešení a
produkční kapacity. Jakmile bude požadovaná technologie vyvinuta,
institucionální subjekty a evropský průmysl by ji následně měly
využívat. Jinak bude bezcenná. Evropská komise a agentury ESA a EDA vytvořily společnou
pracovní skupinu, jejímž cílem je sestavení uceleného seznamu
nejdůležitějších technologií, jež je třeba rozvíjet
prioritně. Toto společné úsilí o nezávislost evropského kosmického
průmyslu započalo v roce 2009. Došlo k dohodě na
seznamu naléhavých opatření, který byl využit jako základ pro
4. výzvu sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj
týkající se nejdůležitějších technologií. Tato iniciativa by měla
být realizována. Produkty a služby
využívající družicové systémy představují rozvíjející se trh a nadále jsou
omezené a roztříštěné. V této fázi vývoje z velké
části stále závisí na zákaznících veřejného sektoru na vnitrostátní a
místní úrovni. Pobídky pro nové trhy využívající kosmické služby byly
v USA vytvořeny v důsledku dlouhodobé politiky na podporu
spotřeby těchto služeb ze strany vládních orgánů, což vyvolalo
pozitivní spirálu, jelikož byly podpořeny soukromé podniky, které zase
potřebují více kosmických infrastruktur. Tyto iniciativy podporují
využívání oblasti vesmíru ve prospěch veřejných politik a zvyšují
konkurenceschopnost těchto společností na vývozních trzích. Je
třeba posoudit, zda lze podobné pobídky vytvořit také pro evropský
průmysl. Aby bylo možné prosazovat využívání družicových infrastruktur a
rozvíjet trh s družicovými službami, měla by EU zvýšit podporu
kosmických aplikací v rámci politik EU. Tvorba nových aplikací musí být
podněcována napříč řadou případných veřejných i
soukromých uživatelů, včetně nových komunit uživatelů
(města, regiony, různá průmyslová odvětví atd.), a zejména
prostřednictvím ad hoc zaváděcích opatření, jako jsou
oprávnění pro místní orgány nebo malé a střední podniky s cílem
usnadnit konečným uživatelům osvojení nových služeb. Jejich rozvoj a
využívání (často malými a středními podniky) musí být
důsledně podporovány s cílem zajistit udržitelné dopady na
kvalifikovanou pracovní sílu. Konkrétněji je zapotřebí podporovat plný inovační
potenciál vytvořený novými evropskými kosmickými infrastrukturami.
Akční plán pro aplikace GNSS, který předložila Komise a který má
sloužit na podporu rozvoje a zavádění aplikací družicové navigace
využívající systémy EGNOS a Galileo je prvním krokem učiněným
v tomto směru. Je nutné vynaložit mnohem větší úsilí, jež bude koordinované na
evropské, vnitrostátní a místní úrovni. Vyžaduje to zavedení celé řady
inovačních podpůrných opatření[30] zaměřených na průmysl,
přičemž zvláštní důraz je třeba klást na malé a
střední podniky. Aby se však toto selhání trhu vyřešilo, měla by
být podpora inovací zacílena na ty služby, které by se na daném trhu jinak
nerozvíjely. Tato opatření by měla povzbuzovat zejména poptávku po
inovacích, využívání dostupných finančních prostředků
včetně regionálních fondů, sdružování poptávky a rozvoj nových
podniků. Některé výzvy spojené s kosmickými
technologiemi mají společné prvky s výzvami týkajícími se pozemních
systémů. Podněcováním rozvoje inovačních produktů a služeb,
které jsou založeny na družicových infrastrukturách, by mělo být
podporováno vzájemné obohacování těchto dvou oblastí. Jak je uvedeno
v příloze návrhu rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního programu k provedení
Horizontu 2020[31],
„tyto společné znaky nabízejí příležitosti k společnému
rozvoji technologií v oblasti vesmíru a v ostatních oblastech v
počátečních fázích, zejména ze strany malých a středních
podniků, což může vést k rychlejším průlomovým inovacím, než by
jich bylo možno dosáhnout později v osamostatněných podnicích“. 4.2.2. Umožnit pokroky v kosmických
technologiích Cílem je zajistit přístup do vesmíru a provozovat kosmické systémy
ve prospěch evropské společnosti v průběhu
příštích desetiletí. EU má především v úmyslu povzbudit technologický
pokrok v řadě strategických oblastí a přispět k nezbytnému
úsilí vynakládanému v oblasti kosmického výzkumu, zejména v otázce
převratných technologií. Za pomoci programu Horizont 2020 má
například podporovat využívání součinnosti v rámci kosmického výzkumu
na evropské úrovni a zároveň prosazovat další koordinaci činnosti
výzkumu a vývoje, čímž bude doplňovat programy agentury ESA a
vnitrostátní programy, které se těmito otázkami již zabývají. Klíčové
základní technologie se považují za klíč k celkové technologické konkurenceschopnosti
průmyslu v rámci programu Horizont 2020, ale zejména také
k inovačním kosmickým technologiím. Kosmická průmyslová politika
by proto měla podporovat jejich využívání v nových kosmických
technologiích. Horizont 2020 by například mohl prosazovat podporu výzkumu a
vývoje v tomto odvětví a v organizacích zaměřených na
kosmický výzkum, podporovat rozvoj programů aplikovaného výzkumu a vývoje
na univerzitách zabývajících se kosmickými technologiemi a napomáhat
k přechodu od vývoje prototypů k produktu/trhu. Jelikož
uživatelé vyžadují vyspělé technologie (již otestované a
ověřené), měly by podpůrné režimy pro výzkum a vývoj
umožňovat podporu validace a kvalifikace. „Hostující“ užitečný náklad[32] by mohl
přispět k prokázání požadované nalétané doby
v případě stále většího počtu produktů a služeb.
V zájmu zmírnění rizika, které vytváří nové technologie pro
zbývající užitečný náklad, by mělo být v souvislosti s vynášením
nákladu posouzeno, jaké existují nákladově efektivní příležitosti,
pokud jde o přijímání nových technologií na palubu kosmických
zařízení a testování těchto technologií. Program Horizont 2020 by navíc mohl být
využit k nalezení alternativ složek, jež jsou uvedeny v rámci
nařízení REACH[33]
a které může být nutné v budoucnosti nahradit. 4.2.3. Stimulovat plné využívání dat
z oblasti vesmíru a rozvoj inovačních aplikací Cílem je zajistit rozsáhlejší využívání
údajů získaných za pomoci kosmických technologií během
současných a budoucích evropských misí ve vědecké, veřejné a
komerční sféře. V příloze návrhu rozhodnutí Rady o zřízení
zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 se uvádí: „Značně
vyššího využívání údajů by bylo možno dosáhnout, pokud by se vyvíjelo
společné úsilí o koordinaci a organizaci zpracování, validace a
standardizace vesmírných údajů z evropských misí. Inovace v oblasti získávání a zpracovávání
údajů, jejich syntézy a šíření s využitím rovněž inovativních
forem spolupráce založených na IKT může zajistit vyšší návratnost investic
do vesmírné infrastruktury.“ 4.3. Rozšíření souboru a
využívání dostupných finančních prostředků Financování kosmických infrastruktur se liší od financování kosmických
komponentů/služeb. Rozsáhlé infrastruktury, které je nutné vybudovat,
rozvíjet, provozovat a spravovat, aby byla zajištěna kontinuita
operačních služeb a aplikací, vyžadují vysoké a dlouhodobé finanční
příspěvky, kontinuitu financování jak z provozních, tak
finančních důvodů (jakékoli odložení výdajů má za následek
dodatečné náklady) a s ohledem na související rizika nástroje pro
účely flexibility či nepředvídaných událostí. Stávající
finanční produkty na trhu nemusí těmto potřebám odpovídat,
zejména pak kvůli dlouhému časovému úseku, který uplyne mezi
rozhodnutím vytvářet takové projekty a návratností investice na
základě zavedení dostatečných navazujících služeb. V podstatě
zde dochází k selhání trhu a než se u takových projektů projeví
potenciál k dlouhodobému růstu, je potřebné veřejné
financování. Ostatní vesmírné velmoci se s tímto problémem vypořádaly
po svém[34].
Ve svém návrhu ohledně příštího víceletého finančního rámce
navrhuje Komise nový druh nástroje, tj. iniciativu pro projektové dluhopisy EU,
který by byl využíván jako prostředek pro zajištění investičních
zdrojů pro infrastrukturní projekty klíčového strategického
evropského významu za pomoci využívání režimů partnerství veřejného a
soukromého sektoru pro posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti růstu
v EU. Ačkoli se oblast působnosti této iniciativy nemá
v první fázi vztahovat na oblast vesmíru, bylo by možné navrhnout, aby kosmický
průmysl využíval tento mechanismus v druhé fázi, budou-li
splněna kritéria, zejména ohledně vytváření příjmů[35]. Účast malých a středních podniků by
měla být případně podporována v rámci dodavatelského
řetězce výrobního průmyslu, zejména ve specifických segmentech,
a dále v rychle rostoucím odvětví družicových služeb. Pro posílení
inovační kapacity a konkurenceschopnosti průmyslu a malých a
středních podniků lze využít finanční nástroje rámcového
programu pro konkurenceschopnost a inovace a také finanční nástroj pro
sdílení rizik určený pro malé a střední podniky. Od roku 2014 mohou
malé a střední podniky využívat rovněž finanční nástroje EU
(dluhové a kapitálové financování) stanovené v rámci připravovaného Programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a
střední podniky (COSME) a programu Horizont 2020, které zahrnují
rizikový kapitál. Místní orgány jsou klíčovými aktéry
v otázce posilování konkurenceschopnosti kosmického průmyslu. Velkou
roli hrají regiony. EU vytvořila řadu nástrojů posilujících
hospodářskou, sociální a území soudržnost, zejména Evropský fond pro
regionální rozvoj (EFRR) a jeho nástroje, např. společné evropské
zdroje pro mikropodniky až střední podniky (JEREMIE). I když
primárním cílem politiky soudržnosti EU je omezovat výrazné hospodářské,
sociální a územní rozdíly, které stále existují mezi evropskými regiony, má
politika soudržnosti klíčovou roli také v plnění cílů
strategie Evropa 2020 v celé EU, a proto by prostřednictvím
podpory konkurenceschopnosti a inovační schopnosti malých a středních
podniků mohla přispívat k financování projektů
v oblasti vesmíru a k prosazování kosmických služeb v souladu
s pravidly způsobilosti strukturálních fondů (například
prokázaný sociální a hospodářský dopad na region nebo dopad
v podobě inovací na regionální úrovni). Projekty v oblasti
vesmíru by mohly být důležité pro podporu výzkumu a inovací v rámci
vnitrostátních či regionálních strategií inteligentní specializace. 4.4. Zajistit lepší využívání
politiky zadávání veřejných zakázek V několika usneseních Rady pro vesmír bylo
zdůrazněno, „že je nutné rozvíjet odpovídající nástroje a režimy
financování EU, s přihlédnutím ke zvláštnostem vesmírného odvětví“.
Zadávání zakázek představuje v kosmickém odvětví jeden ze
způsobů, jak dosáhnout cílů průmyslové politiky. Je to možná
nejvýznamnější způsob, protože právě skrze zadávání zakázek
plyne do tohoto odvětví převážná většina veřejných
finančních prostředků. Je proto nezbytné určit, zda lze
vylepšit přístup v oblasti zakázek v kosmickém odvětví. Stejně jako obranné a bezpečnostní odvětví
představuje i kosmické odvětví strategickou otázku a zadávání zakázek
na kosmické systémy a aplikace určené pro veřejné potřeby má
podobné rysy jako u těchto odvětví, zejména se jedná o hledisko
nezávislosti, hledisko ochrany a bezpečnosti státu a vysoké a dlouhodobé
nároky na investice ve fázích výzkumu a vývoje. Dopad provádění
směrnic EU o veřejných zakázkách a zadávání zakázek v oblasti
obrany[36]
na vnitrostátní a evropské trhy kosmického průmyslu by rovněž
měl být dále analyzován. Zadávání zakázek EU se řídí
finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly, která jsou
v souladu s Dohodou o vládních zakázkách Světové obchodní
organizace (WTO). Tyto nástroje ztělesňují zásadu nediskriminace a
neumožňují žádnou formu tzv. geografické návratnosti. Jako zákazník
kosmického průmyslu, který má plnit programy EU, by EU měla vytvořit
dlouhodobé a jasné plánování institucionálního trhu a průmysl s tímto
plánováním seznámit. U programů, které zahrnují společné financování
ze strany Komise a agentury ESA, by kromě toho mělo již v raných
fázích docházet ke koordinaci, aby se zajistil hladký přechod mezi fází
vývoje a fází provozu. 4.5. Vypracovat a provádět
skutečnou evropskou politiku nosných raket Samostatnost EU ve strategických odvětvích, jakým jsou služby
nosných raket, má zásadní význam. S ohledem na to by kosmická
průmyslová politika EU měla usilovat o tyto cíle: i) zajistit
spolehlivý, bezpečný, dostupný a nákladově efektivní systém nosných
raket; ii) vytvořit podmínky, a zejména finanční podmínky, které jsou
nezbytné pro zachování a posilování samostatného přístupu Evropy do
vesmíru v souladu s institucionálními potřebami a zároveň
navrhnout pokročilé řízení v otázce využívání evropských nosných
raket, aby se zajistila finanční efektivita řízení uživatelských
programů. Skutečná evropská politika nosných raket
musí být stanovena institucionálními subjekty, jako je tomu v ostatních
vesmírných velmocích, aby se zamezilo krátkodobému rozhodování či
rozhodování případ od případu, což by ohrozilo výše uvedené cíle. EU
by měla uznat, že na samostatný přístup do vesmíru při
uplatňování veřejných programů, jako je Galileo a Copernicus, se
pojí politická rizika. Členské státy by měly přijmout část
této zátěže tak, že sladí své politiky nákupu nosných raket s cílem
samostatného přístupu a umožní EU, aby mohla přispět
k danému cíli. Navíc se musí rozvíjet celkové řízení odvětví
nosných raket, zejména pokud jde o jeho využívání a opatření nezbytná pro
zajištění účinnosti jeho produkce, aby se zajistilo udržitelné financování
takového využívání. 4.6. Zajistit udržitelnost aktivit
v oblasti vesmíru v Evropě S rostoucí závislostí na kosmických systémech a službách bude na
významu nabývat zajištění jejich udržitelného fungování. Přerušení
provozu dokonce jen části kosmické infrastruktury, která tvoří základ
široké škály služeb, by mohlo mít závažné důsledky pro bezpečnost
evropských občanů a správné fungování hospodářských
činností. Kosmickým infrastrukturám však stále více hrozí riziko srážky
kvůli narůstajícímu počtu družic nebo zvyšujícímu se množství
kosmického odpadu na většině komerčně využívaných
oběžných drah. Pro zmírnění rizika srážky je nezbytné identifikovat a monitorovat
družice a kosmický odpad, vést záznamy o jejich pozici a sledovat jejich pohyby
(trajektorii), bylo-li zjištěno potenciální riziko srážky, aby mohli být
provozovatelé družic varováni a své družice včas přemístili. Tato
činnost je známa pod názvem pozorování a sledování vesmíru. Na evropské
úrovni neexistují funkční služby pozorování a sledování vesmíru, a proto
se evropští provozovatelé v současnosti z velké části
spoléhají na informace založené na pozorování a sledování vesmíru, které
poskytují USA. V několika závěrech Rady členské státy EU
zdůraznily potřebu řádného systému pro pozorování a sledování vesmíru,
aby bylo možné zlepšit poskytování těchto informací na evropské úrovni.
V souladu s těmito závěry Komise hodlá předložit
návrh, kterým bude stanoven organizační rámec pro zřízení a provoz
evropských služeb pozorování a sledování vesmíru v partnerství
s členskými státy, přičemž tento rámec bude stavět na
jejich dosavadních kapacitách a odborných znalostech. 5. ZÁVĚRY Kosmická průmyslová politika podporuje cíle strategie
Evropa 2020, evropské strategie pro růst a inteligentní a udržitelné
hospodářství podporující začlenění. Je nedílnou součástí
stěžejní iniciativy týkající se průmyslové politiky, která vyzývá
k evropské průmyslové politice vytvářející co nejlepší
prostředí pro zachování a rozvoj silné, konkurenceschopné a
diverzifikované průmyslové základny v Evropě, což povede
k posilování zaměstnanosti a know-how v daném odvětví.
Strategie Evropa 2020 však také uznává, že kosmická politika přispívá
ke konkurenceschopnosti evropského průmyslu i v oblastech, které
přesahují rámec kosmického odvětví. PŘÍLOHA Opatření plánovaná pro
kosmickou průmyslovou politiku 1. Zlepšování rámcových podmínek 1.1. Zlepšení legislativního rámce
v segmentu služeb a ve výrobním odvětví 1.1.1. Vytvořit legislativní
rámec pro oblast vesmíru v zájmu posílení evropského trhu kosmického
průmyslu · Navrhnout legislativní nástroj týkající se zpracování a šíření údajů získávaných soukromými družicemi. · Přezkoumat, zda je možné navrhnout legislativní nástroj k některým aspektům, které mají dopad na rozvoj jednotného trhu s produkty a službami v oblasti vesmíru, např. se jedná o: pojišťovací povinnost, registraci a povolování aktivit a služeb v oblasti vesmíru, sankce nebo otázky životního prostředí. 1.1.2. Monitorovat a zdokonalovat
rámce pro kontrolu vývozu a transfery uvnitř EU · Monitorovat dopad, který má na kosmický průmysl provádění nařízení (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim EU pro kontrolu vývozu u zboží dvojího užití, a směrnice 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o transferech produktů pro obranné účely uvnitř Společenství. 1.1.3. Zajistit dostupnost rádiového
spektra · Přešetřit, jak by bylo možné co nejlépe zohlednit budoucí potřeby spektra ve spojitosti s družicovou komunikací v kontextu programu politiky rádiového spektra. · Přispět k přípravě příští Světové radiokomunikační konference ITU s cílem hájit zájmy EU v oblasti globálního a regionálního přidělování spektra. 1.1.4. Prozkoumat, zda je
zapotřebí zakotvit aktivity spojené s komerčními lety do vesmíru
v právním rámci · Provést studii, v níž by byl posouzen tržní potenciál suborbitálních letů, aby bylo možné určit, zda je vhodné tuto oblast na evropské úrovni regulovat. 1.2. Pokračovat v procesu
normalizace · Pokračovat ve vytváření evropských norem pro kosmický průmysl na základě práce, jež byla zahájena ze strany ECSS (Evropská spolupráce pro účely normalizace) a v rámci třetího mandátu CEN/CENELEC a ETSI. 1.3. Zajistit dostupnost
nezbytných dovedností · Vytvořit dlouhodobou a jasnou vizi institucionálního trhu na úrovni EU a předložit ji průmyslu. · Vypracovat a aktualizovat popis dodavatelského řetězce s cílem zajistit správnou úroveň evropské samostatnosti, odborných znalostí a konkurenceschopnosti. · Podporovat rozvoj vhodných dovedností, které vyžaduje právě kosmický průmysl, a prosazovat zavedení vzájemného uznávání akademických kvalifikací v oblasti kosmických aktivit v Evropě (iniciovat a koordinovat mezi členskými státy zřizování akademií zaměřených na kosmické technologie). · Začlenit do budoucích rámcových programů výzkumu a vývoje zvláštní činnosti, v jejichž případě musí být část výzkumu prováděna doktorandy – jako je tomu v současné době v případě řízení letového provozu. · Podněcovat rozvoj programů celoživotního učení prostřednictvím posílené spolupráce mezi průmyslem a univerzitami, zejména v rozvíjející se oblasti družicových aplikací. · Posílit atraktivitu průmyslu EU pro zahraniční výzkumné pracovníky. 1.4. Podporovat přístup
evropského průmyslu na celosvětový trh · Analyzovat opatření a osvědčené postupy členských států s cílem podpořit přístup na mezinárodní trhy. · Zajistit, aby byla specifika kosmického odvětví a evropského kosmického průmyslu zohledňována při obchodních jednáních a v příslušných komerčních dohodách s cílem prosazovat rovné podmínky. 2. Podpora výzkumu a inovací 2.1. Umožnit konkurenceschopnost
Evropy v kosmickém průmyslu, zejména zajištěním nezávislosti
v otázce nejdůležitějších technologií a podporou inovací · Nadále koordinovat úsilí, které vyvíjí Komise, s úsilím členských států a agentur ESA a EDA, aby bylo možné identifikovat zásadní kosmické komponenty a zajistit jejich dostupnost. · Přešetřit, zda je možné podpořit rozvíjející se trh v oblasti sledování Země prostřednictvím pobídek, jako jsou dlouhodobé smlouvy uzavřené s odvětvím sledování Země. · Prosazovat využívání kosmických aplikací v politikách EU. · Podporovat kampaně na zvyšování povědomí s cílem informovat případné uživatele (města, regiony, různá průmyslová odvětví atd.) o potenciálu kosmických aplikací, a tak stimulovat jejich potřeby, pokud jde o tyto aplikace, a prostřednictvím ad hoc zaváděcích opatření (např. oprávnění pro místní orgány nebo malé a střední podniky) usnadnit konečným uživatelům osvojení nových služeb. · Podněcovat rozvoj inovačních podpůrných opatření zaměřených na průmysl na úrovni EU, na vnitrostátní a regionální úrovni a přitom klást zvláštní důraz na malé a střední podniky v odvětví navazujících družicových služeb. · Provádět akční plán pro aplikace GNSS, který předložila Komise a který má sloužit podpoře rozvoje a zavádění aplikací družicové navigace využívající systémy EGNOS a Galileo. · Podporovat vzájemné obohacování v otázce kosmických technologií mezi kosmickým průmyslem a dalšími odvětvími a nové příležitosti v oblasti kosmických technologií (spin-in) či uplatnění kosmických technologií v jiných oblastech (spin-off) v rámci programů zaměřených na výzkum, vývoj a inovace. 2.2. Umožnit pokroky
v kosmických technologiích · Zvýšit úsilí v oblasti kosmického výzkumu, zejména v otázce převratných technologií. · Podporovat rozvoj technologií, které budou alternativou k technologiím konkurentů. · Prosazovat podporu výzkumu a vývoje v tomto odvětví a v organizacích zaměřených na kosmický výzkum, včetně odvětví navazujících služeb, a podporovat rozvoj programů aplikovaného výzkumu a vývoje na univerzitách zabývajících se kosmickými technologiemi a napomáhat k přechodu od vývoje prototypů k produktu a trhu. · Posoudit obchodní případ v souvislosti s „hostujícím“ užitečným nákladem s cílem prozkoumat potenciál pro další institucionální a vědecké využití a určit nejlepší způsoby, jak se vypořádat s novými výzvami, jako jsou právní otázky, vládní/vojenské požadavky atd. · V souvislosti s vynášením nákladu do vesmíru posoudit, jaké existují nákladově efektivní příležitosti, pokud jde o přijímání nových technologií na palubu kosmických zařízení a testování těchto technologií. · Využít program Horizont 2020 pro urychlení náhrady surovin, u nichž je taková náhrada vyžadována, např. se jedná o suroviny uvedené v rámci nařízení REACH. 2.3. Stimulovat využívání
údajů získaných pomocí kosmických technologií v plné míře a
rozvoj inovačních aplikací · Zajistit rozsáhlejší využívání údajů získaných pomocí kosmických technologií v rámci současných a budoucích evropských misí ve vědecké, veřejné a komerční sféře. 3. Rozšíření souboru a využívání
dostupných finančních prostředků · Prozkoumat možnosti, jak usnadnit přístup k finančním prostředkům, zejména pro malé a střední podniky, a to podporou dalšího rozvoje inovačních finančních nástrojů a využíváním stávajících nástrojů. · Povzbuzovat členské státy a regiony, aby více využívaly strukturální fondy a inovační finanční nástroje na podporu rozvíjení inovačních družicových služeb malými a středními podniky. · Zajistit rychlé rozšíření oblasti působnosti iniciativy pro projektové dluhopisy EU na kosmické infrastruktury. 4. Zajistit lepší využívání politiky
zadávání zakázek · Vytvořit dlouhodobé a jasné plánování institucionálního trhu a předložit ho průmyslu. · Analyzovat dopad provádění směrnic EU o veřejných zakázkách a zadávání zakázek v oblasti obrany na vnitrostátní a evropské trhy kosmického průmyslu. · U programů, které zahrnují společné financování ze strany Komise a agentury ESA, by mělo již v raných fázích docházet ke koordinaci, aby se zajistil hladký přechod mezi fází vývoje a fází provozu. 5. Vypracovat a provádět
skutečnou evropskou politiku nosných raket · V koordinaci s ostatními institucionálními subjekty vytvořit skutečnou evropskou politiku nosných raket, jak je tomu v ostatních vesmírných velmocech. 6. Podporovat zřízení a provoz
evropské služby pozorování a sledování vesmíru · Stanovit organizační rámec (řízení) na podporu zřízení a provozu služby pozorování a sledování vesmíru na evropské úrovni využívající stávající vnitrostátní kapacity a odborné znalosti; vymezit související politiku v oblasti údajů s přihlédnutím k vnitrostátním bezpečnostním zájmům. [1] „EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst
podporující začlenění“, KOM(2010) 2020. [2] KOM(2010)
614. [3] KOM(2011)
152. [4] Usnesení
Rady nazvané Hlavní směry týkající se přidané hodnoty a
přínosů vesmíru pro bezpečnost evropských občanů,
18232/11, přijaté v Bruselu dne 6. prosince 2011,
v němž Rada dospěla k závěru, že „průmyslová
politika v oblasti vesmíru by měla brát ohled na specifické rysy
kosmického odvětví i na zájem všech členských států investovat
do vesmírných kapacit a že by měla směřovat k následujícím
společným cílům: podporovat evropské schopnosti navrhovat, vyvíjet,
uvádět v činnost, provozovat a využívat vesmírné systémy; posilovat
konkurenceschopnost evropského průmyslu na domácích i vývozních trzích; a
podporovat hospodářskou soutěž a vyvážený rozvoj a využívání kapacit
v rámci Evropy“. Dále se v něm zdůrazňuje, že „je
třeba posoudit, zda je nezbytné přijmout na evropské a mezinárodní
úrovni vhodná opatření, která zajistí udržitelnost a hospodářský
rozvoj činností v oblasti vesmíru, včetně činností
realizovaných evropským komerčním odvětvím“. [5] COM(2012) 582
final, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému
hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Brusel,
10.10.2012. [6] The
Space Economy at a Glance 2007 (Vesmírné hospodářství v kostce
2007), OECD. [7] Finanční
zpráva NASA 2009, Euroconsult 2009 a odhady rozpočtů na kosmické
technologie za rok 2009, které vypracovala agentura ESA. [8] Je však
nutné podotknout, že značná část veřejných prostředků
určených na kosmický výzkum nepochází od NASA, ale přímo od jiných
veřejných agentur. [9] Technologicky
vyspělé konkurenční produkty mohou být na trh uváděny za mezní
náklady, jelikož náklady na vývoj již byly uhrazeny prostřednictvím
institucionálních programů. „Tržní cena“ je libovolná a váže se na
strategické a politické cíle dané země. [10] Vzhledem
k velmi nízkému počtu vynášení užitečného nákladu u všech
poskytovatelů služeb nosných raket (méně než deset vynesení
ročně v případě evropského provozovatele) má každé
vynesení nákladu zásadní význam a snížení tohoto počtu o více než jedno
vynesení v daném roce ohrožuje samotnou existenci tohoto dílčího
odvětví a v dlouhodobém horizontu i evropský kosmický průmysl,
což případně může mít dramatické důsledky pro strategickou
samostatnost Evropy. [11] Například
na volném moři jsou služby družicové komunikace jediným možným
řešením. Cenově dostupná družicová komunikace kromě toho
může přispívat ke strategii „modrého růstu“ EU na podporu
růstu v námořním odvětví. [12] Spektrum
je využíváno stále větším počtem bezdrátových aplikací
v řadě odvětví, a to od zařízení krátkého dosahu po
služby elektronické komunikace, jako jsou služby družicové komunikace a pozemní
telekomunikace. [13] Len
Jacobson, GNSS Markets and Applications (GNSS Technology and
Applications) (Trhy a aplikace GNSS (Technologie a aplikace GNSS)), Artech
House Inc, 2007. [14] Zpráva
Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvaná Střednědobý
přezkum evropských programů družicové navigace, KOM(2011) 5
v konečném znění, Brusel, 18.1.2011. [15] Studie
vypracovaná společností PriceWaterhouseCoopers a nazvaná Socioeconomic
benefits analysis of GMES (Analýza socioekonomických přínosů
GMES), dostupná na internetové adrese
http://esamultimedia.esa.int/docs/GMES/261006_GMES_D10_final.pdf, s. 180. [16] Zpráva
Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvaná Střednědobý
přezkum evropských programů družicové navigace, KOM(2011) 5 v
konečném znění, Brusel, 18.1.2011. [17] „Samostatnost“
znamená, že všechny potřebné kosmické technologie jsou vyvíjeny
v Evropě, zatímco „nezávislost“ odkazuje na možnost Evropy mít volný,
neomezený přístup k jakékoli požadované kosmické technologii. [18] Je tomu tak například v případě atomových hodin,
které nesou družice Galileo a které představují hlavní užitečný
náklad takových družic a v Evropě je vyrábí jediný dodavatel, jenž
nepochází z EU a své produkty prodává rovněž do Číny a Indie. [19] Některé
složky a materiály využívané v oblasti vesmíru (na palubách družic či
nosných raket) jsou uvedeny v nařízení REACH a musí být pokud možno
nahrazeny. [20] Například
ze zasedání Rady pro vesmír z let 2007, 2008 a 2010 a zasedání Rady pro
konkurenceschopnost z května 2011. [21] Je nutné zajistit minimální objem institucionálních vynášení a
rozvojové programy, protože bez nich již není možné zaručit spolehlivé
fungování systému a zachovat znalostní základnu. [22] Jejichž
skutečnou výši je třeba posuzovat v rámci celého hodnotového
řetězce, od veřejného financování ve vývojové fázi, veřejné
podpory ve výrobní fázi či ve prospěch základny nosných raket po
upřednostňování domácího vynášení užitečného nákladu a podporu v
přístupu na trh. [23] Navrhované
iniciativy budou nastaveny a prováděny v naprostém souladu
s pravidly Společenství o státní podpoře, zejména v situacích,
kdy budou využívány finanční prostředky členských států. [24] Systém
GNSS EU bude mít celosvětové pokrytí. Nárok může být vznesen ve
kterékoli zemi na světě, a to před místními soudy na
základě platných místních právních předpisů. EU připravuje
nařízení o odpovědnosti třetích stran v souvislosti se
službami GNSS EU. Obdobná diskuse byla vedena pod záštitou Mezinárodního ústavu
pro sjednocení soukromého práva (UNIDROIT) a týkala se všech služeb, které
nabízí systém GNSS. Diskuse v tomto fóru byly pozastaveny, aby bylo
případně možné zohlednit v nich iniciativy, jež mají být přijaty
na regionální úrovni. [25] Nařízení
(ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí
režim EU pro kontrolu vývozu u zboží dvojího užití, a směrnice 2009/43/ES
ze dne 6. května 2009 o transferech produktů pro obranné
účely uvnitř Společenství. [26] Dřívější
požadavky uvalovaly na společnosti značnou administrativní zátěž
(její výše se v posouzení dopadů ke směrnici 2009/43/ES o
transferech produktů pro obranné účely uvnitř Společenství
odhaduje na 225 hodin na jednu licenci). Jejich následkem byly rovněž
dlouhé – až několikaměsíční – lhůty nutné k získání
licencí k transferu či vývozu. [27] Systém
Evropské unie pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití: zajištění
bezpečnosti a konkurenceschopnosti v měnícím se světě,
KOM(2011) 393 v konečném znění. [28] Pro získání licence musí provozovatelé suborbitálního letounu pouze
informovat platící pasažéry o rizicích při startu a návratu a o
bezpečnostním záznamu pro daný typ letounu. Pasažér následně podepíše
prohlášení o zproštění odpovědnosti, čímž akceptuje podstupovaná
rizika. [29] Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o přístupu zboží a služeb
třetích zemí na vnitřní trh Unie s veřejnými zakázkami a o
postupech na podporu jednání o přístupu zboží a služeb Unie na trhy
třetích zemí s veřejnými zakázkami (COM(2012) 124 final), který
předložila Evropská komise. [30] Například tržní replikace, zadávání zakázek v předobchodní
fázi, klastry, živé laboratoře a další inovační mechanismy
zaměřené na uživatele. [31] KOM(2011) 811. [32] Tento
termín odkazuje na využití volné kapacity na komerčních družicích, které
mohou nést dodatečné transpondéry, přístroje nebo další kosmická
zařízení. [33] Obecně
se nařízení REACH soustředí na jednotlivé látky uvedené
v různých seznamech, které se pojí na odpovídající procesy.
Některé z nich, jako je seznam látek pro případné zahrnutí do
přílohy XIV (seznam látek podléhajících povolení), přímo
požadují informace o předmětech („složkách“) nebo vyžadují povolení
k používání látky v Evropě. [34] Znamená to především desetileté zakázky, které vláda USA nedávno
udělila dvěma komerčním společnostem zaměřeným na
družicové snímkování. [35] Viz
KOM(2011) 659, KOM(2011) 660 a KOM(2011) 662 týkající se
iniciativy dluhopisů na projekty strategie Evropa 2020. [36] Směrnice 2004/18/ES a 2009/81/ES.