52012SC0058

Prohlášení: Tento souhrn posouzení dopadů zavazuje pouze útvary Komise odpovědné za jeho přípravu a nepředjímá konečnou podobu rozhodnutí, které učiní Komise.

Souvislosti

Při zadávání veřejných zakázek se jedná o to, jakým způsobem orgány veřejné správy při rozhodování o nákupech a investicích nakládají s penězi daňových poplatníků. Veřejné zakázky se obecně považují za klíčový prvek veřejných politik. Vyjádřeno slovy ekonoma, veřejné zakázky se významným způsobem podílí na světových obchodních tocích. Nákupy zboží a služeb provedené orgány veřejné správy tvoří zhruba 17 % HDP Evropské unie. Veřejné zakázky mají dopad minimálně na 22 klíčových trhů se zbožím a službami, jejichž zákazníky jsou výhradně či převážně orgány veřejné správy a kde z jejich strany dochází k zadávání velkých zakázek. Celkový obrat firem působících na těchto trzích může překračovat 25 % HDP Evropské unie a představuje zhruba 31 milionů pracovních míst.

Evropská unie se ve svých jednáních se třetími zeměmi zasazovala o výrazné otevření mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami. Mnoho obchodních partnerů je však zdrženlivých, pokud jde o větší otevření jejich trhů s veřejnými zakázkami mezinárodní konkurenci, a proto se podniky z EU musí v tomto ohledu potýkat s nerovnými podmínkami, což značně omezuje jejich obchodní možnosti.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Tato zpráva o posouzení dopadů zohledňuje názory širokého spektra zúčastněných stran, včetně členských států, občanské společnosti, průmyslu a nevládních organizací. Za účelem shromáždění těchto názorů uspořádala Komise internetovou konzultaci a veřejné slyšení a využila i dalších způsobů konzultace. Účastníci internetové konzultace iniciativu Evropské komise obecně přivítali a souhlasili s popisem stávajících problémů, jejich názory se však rozcházely, pokud jde o volbu možností. Výrazná většina se přiklonila k podpoře legislativní iniciativy, zatímco relativně velká menšina dala svůj hlas možnosti „žádná nová opatření“. Rozdílné názory panovaly rovněž u otázky, co vlastně by legislativní možnost měla obnášet. Ačkoliv si legislativní možnost s přístupem A[1] získala velkou podporu, značný počet respondentů se vyslovil ve prospěch alternativního přístupu, který není totožný ani s přístupem A, ani s přístupem B[2]. Je nutné poznamenat, že i přístup B si získal podporu značného počtu respondentů, přestože byl nejméně upřednostňovanou právní volbou.

1.           Definice problému

1.1.        Omezená otevřenost světových trhů s veřejnými zakázkami

Zadávání veřejných zakázek není součástí dohody GATT ani dohody GATS, jimiž se řídí světový obchod se zbožím a službami. Průmyslové země, mezi nimi EU a dalších čtrnáct zemí (včetně USA, Japonska, Kanady a Jižní Koreje), se staly smluvními stranami Dohody WTO o vládních zakázkách (dále jen „GPA“). Smluvní strany GPA se zavázaly, že vzájemně otevřou své trhy určitým druhům nákupů ze strany konkrétních subjektů veřejné správy, pokud tyto nákupy překročí stanovené hodnoty. Evropská unie a další země jako Jižní Korea nebo Chile se prostřednictvím dohod o volném obchodu uzavřených mimo rámec WTO rovněž zavázaly, že otevřou své trhy s veřejnými zakázkami.

Celosvětové otevření trhů s veřejnými zakázkami se Evropské unie přímo dotýká, ve skutečnosti však mezinárodní závazky učiněné v rámci GPA nebo dohod o volném obchodu tvoří pouze 25 % sporných trhů s veřejnými zakázkami. Ačkoliv GPA / dohody o volném obchodu zajišťují pouze 5 miliard EUR vývozů z EU (0,4 % celkového vývozu z EU), má otevření trhů s veřejnými zakázkami dopad na dalších 5 miliard EUR na trzích, na které se nevztahují mezinárodní závazky EU. Celkově tak tyto dohody ovlivňují mezinárodní obchod průmyslových odvětví na 22 vybraných trzích, jejichž obrat činí zhruba 25 % HDP Evropské unie a které představují až 31 milionů pracovních míst. Kvůli protekcionistickým opatřením, jako jsou mechanismy cenové preference nebo požadavky na místní podíl, je celkově nepřístupných více než 50 % sporných trhů s veřejnými zakázkami. Asi 25 % de facto otevřených trhů může být nadto uzavřeno v kterýkoli okamžik. Pro EU to znamená 12 miliard EUR nevyužitého vývozu. Evropská unie kromě toho ještě nemá uzavřeny dohody o zadávání veřejných zakázek se zeměmi jako Čína nebo Indie, i když s oběma v současné době vyjednává o závazcích týkajících se přístupu na trh.

Otevření trhů s veřejnými zakázkami je brzděno vnitrostátními problémy, které jsou v průmyslových ekonomikách způsobeny domácími tlaky a v rozvíjejících se ekonomikách nutností dohonit technologický náskok.

1.2.        Slabá vyjednávací pozice EU při podpoře globalizace zadávání veřejných zakázek

Ve srovnání s ostatními smluvními stranami GPA na sebe Evropská unie vzala velké závazky, co se týče jejího trhu s veřejnými zakázkami. Výsledkem je, že současný stav vyhovuje strategickým hospodářským zájmům několika smluvních stran GPA. GPA také není součástí multilaterálních obchodních jednání, a proto lze přístup na trh s veřejnými zakázkami vyjednat pouze výměnou za přístup na vlastní trh s veřejnými zakázkami (a ne například za nižší tarify). Dojem, že trh EU s veřejnými zakázkami je otevřený v míře přesahující úroveň mezinárodních závazků, vzniká rovněž z toho, že několik významných zakázek bylo zadáno v rámci řízení o veřejných zakázkách, na které se žádné mezinárodní závazky nevztahovaly.

1.3.        Vnitrostátní opatření některých členských států regulující přístup ke svým veřejným zakázkám

V této souvislosti několik členských států přijalo opatření regulující přístup na svůj trh s veřejnými zakázkami. Jiné členské státy Komisi neformální cestou sdělily, že o zavedení těchto opatřeních uvažují. Regulace přístupu dodavatelů z třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami jasně spadá do výlučné pravomoci EU v oblasti společné obchodní politiky. Členské státy proto nemají pravomoc vytvářet vlastní právní předpisy v této oblasti.

Jelikož neexistují žádné pokyny či právní předpisy EU ohledně přístupu uchazečů ze třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami, potýkají se veřejní zadavatelé v EU s praktickými problémy, když se snaží porozumět rozsahu působnosti mezinárodních závazků EU v oblasti veřejných zakázek. Ze všech oznámení o zadání veřejné zakázky obsahuje 28 % chybná posouzení uplatnitelnosti GPA, čímž se uchazečům ze třetích zemí vysílá falešný signál.

1.4.        Obecné problémy

Většina trhů s veřejnými zakázkami ve třetích zemích zůstává pro podniky z EU uzavřena. Podnikům z EU tím uniká možný vývoz ve výši zhruba 12 miliard EUR. Pokud by třetí země byly schopny akceptovat zrušení protekcionistických opatření už jen v těch odvětvích, kde samy sledují ofenzivní strategické zájmy, otevřely by tak cestu k vývozu z EU ve výši až 4 miliard EUR. To má vliv na schopnost podniků z EU vytvářet úspory z rozsahu. Protekcionistická opatření nadto mohou v kterémkoli okamžiku dopadnout na podniky z EU, které dodávají zboží a služby do 25 % de facto otevřených trhů s veřejnými zakázkami.

Současný protekcionismus může narušit rozhodnutí o obchodních investicích a rovněž by mohl vést k umělému odlivu pracovních míst mimo EU. Totéž se dá říci o přenosech technologií, k nimž se přistupuje spíše z důvodů průmyslové politiky (např. čínská politika „domácí inovace“) než z důvodů čistě komerčních. Ve střednědobém horizontu se problémy spojené s přístupem na trh mohou rozšířit i do těch odvětví, kde má EU díky konkurenční výhodě možnost vyhnout se stávajícím překážkám (např. ve farmaceutickém odvětví).

Podniky, zboží a služby pocházející z EU nesoutěží za rovných podmínek. Z pohledu jednotlivých odvětví je třeba říci, že čínské stavební společnosti a japonské železnice měly možnost získat veřejné zakázky EU, zatímco v opačném směru tato možnost neexistuje. V několika případech dokonce mohly státem podporované společnosti (například z Ruska nebo Číny) podat nabídky s neobvykle nízkou cenou.

1.5.        Analýza subsidiarity

Otázka subsidiarity se v rámci této iniciativy neklade, jelikož pravidla a jednání o přístupu na trh EU s veřejnými zakázkami spadají do obsahu působnosti společné obchodní politiky, která je podle článku 207 SFEU výlučnou pravomocí EU. Jakékoli opatření, kterým se stanovuje rámec pro provádění mezinárodních obchodních dohod, musí být proto přijato na úrovni EU.

2.           Cíle

Spravedlivá hospodářská soutěž a přístup na trhy s veřejnými zakázkami jsou klíčovými nástroji na posílení růstu a tvorbu pracovních míst, což platí zejména v souvislosti se současnou hospodářskou krizí. V této souvislosti by tato legislativní iniciativa posloužila k povzbuzení dalšího otevírání trhů s veřejnými zakázkami ve třetích zemích, čímž by se zlepšily obchodní možnosti podniků z EU.

Tato iniciativa tak pomůže: zlepšit konkurenceschopnost podniků z EU jak v rámci EU, tak v mezinárodním měřítku; posílit internacionalizaci malých a středních podniků v rámci celosvětového hospodářství a zvýšit zaměstnanost a podpořit inovace v EU. Tyto obecné cíle byly v rámci posouzení dopadů promítnuty do specifických a operačních cílů. Mezi specifické cíle patří: posílení vývozu zboží a služeb z EU na trhy s veřejnými zakázkami mimo území EU; další posilování pozice EU při mezinárodních jednáních o veřejných zakázkách; zvyšování právní jistoty v souvislosti s přístupem třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami a zajištění toho, že se budou dodržovat závazky týkající se veřejných zakázek sjednaných EU coby součást mezinárodních dohod.

3.           Možnosti politiky

3.1.        Základní scénář: „Žádná nová opatření“ (možnost č. 1)

Základní scénář ukazuje, jak by se asi vyvíjely problémy popsané v definici problémů, pokud by ze strany EU nedošlo k žádným dalším opatřením. V rámci tohoto scénáře by EU nepřijala žádná nová opatření; stávající právní rámec EU a příslušné postupy by zůstaly v platnosti a EU by pokračovala v jednání o přístupu na další trhy (přistoupení Číny k GPA, související dohody o volném obchodu s Indií a Japonskem, bilaterální otevření trhů s veřejnými zakázkami s USA) a spolehla by se především na stávající závazky ohledně otevření trhů sjednané v rámci GPA a dohod o volném obchodu, jakož i na ty, které by mohly být dojednány v budoucnu. Ve skutečnosti však panuje velká nejistota, pokud jde o možný rozsah a míru pokroku při současných jednáních o přístupu na trh v rámci GPA a pokud jde o výsledky probíhajících bilaterálních jednání.

3.2.        Nelegislativní možnost (možnost č. 2)

3.2.1.     Právně nevynutitelné předpisy a urovnání sporů / mechanismus při nesplnění povinnosti (možnost č. 2A)

V rámci této možnosti by Komise v informativních dokumentech vysvětlila rozsah mezinárodních závazků EU a vypracovala pokyny, jak prosadit stávající nástroje, jakými jsou články 58 a 59 směrnice 2004/17 (zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v oblasti vodního hospodářství, energetiky a dopravy). Komise by rovněž zvážila aktivnější využití stávajících nástrojů, jimiž jsou např. její vlastní řízení o nesplnění povinností a stávající mechanismy pro urovnání sporů v rámci WTO / dohody o volném obchodu v případě, že obchodní partneři nedodrží své závazky.

3.2.2.     Podpora probíhajícím jednáním (možnost č. 2B)

V rámci této možnosti by EU systematicky vybízela obchodní partnery k tomu, aby se připojili k GPA, vyžadovala zařazení kapitol o veřejných zakázkách do všech dohod o volném obchodu (a znovu by otevřela jednání o celní unii s Tureckem s cílem začlenit kapitolu o veřejných zakázkách), zahájila by nová jednání a dále by rozšířila kapitoly o veřejných zakázkách v rámci již existujících dohod o volném obchodu (Chile, Mexiko).

3.3.        Legislativní možnost spojená s dohledem Evropské komise (možnost č. 3)

V rámci této legislativní možnosti by se vymezil a upravil přístup k veřejným zakázkám, na které se vztahují i nevztahují mezinárodní závazky EU, a zavedla by se „pravidla původu u veřejných zakázek“, jejichž cílem by bylo zjišťovat původ zboží a služeb. V reakci na obavy vyjádřené nevládními organizacemi by se zboží a službám z nejméně rozvinutých zemí udělil plný přístup na trh EU. Vedle těchto klíčových prvků legislativní možnosti lze ještě hovořit o třech alternativních přístupech popsaných níže v rámci možností č. 3A, 3B a 3C.

3.3.1.     Přístup založený na celkovém omezení přístupu k zadávání veřejných zakázek na úrovni EU, na které se nevztahují mezinárodní závazky (možnost č. 3A)

V rámci tohoto přístupu by zadavatelé z členských států měli v zásadě povinnost vyloučit ze zadávacích řízení zboží, služby a podniky pocházející ze třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky EU. S cílem předejít překážkám při zadávání zakázek na zboží a služby, jež nejsou v EU dostupné a/nebo kterých je v naléhavých případech a/nebo z naléhavých důvodů veřejného zájmu zapotřebí, by se však v rámci této možnosti vytvořily právní výjimky z povinnosti vyloučení a Komise by získala možnost udělit za zvláštních okolností další odchylky prostřednictvím zřeknutí se vynucování této povinnosti.

3.3.2.     Přístup založený na konkrétních rozhodnutích zadavatelů z EU a mechanismus Komise u zadávání veřejných zakázek, na které se nevztahují mezinárodní závazky EU (možnost č. 3B)

3.3.2.1.  Na úrovni členských států: konkrétní rozhodnutí zadavatelů veřejných zakázek pod dohledem Evropské komise (3B1)

U zadávání veřejných zakázek, na které se nevztahují mezinárodní závazky EU, by zadavatelé z EU mohli poskytovatele zboží či služeb ze třetích zemí k řízení o veřejné zakázce buď připustit, nebo je z něj vyloučit. Rozhodnutí o vyloučení uchazečů z třetích zemí by muselo být Komisi oznámeno ex ante (v oznámení o zadání veřejné zakázky). Tím by se Komisi umožnilo situaci sledovat a zajistit soudržnost v celé EU.

3.3.2.2.  Na úrovni Evropské unie: mechanismus Komise (3B2)

V návaznosti na určení obtíží s přístupem na trh a/nebo na konkrétní stížnosti by na úrovni EU Komise rozhodla zahájit vyšetřování protekcionistických opatření a jiných obchodních bariér, kterým jsou ve třetích zemích vystaveni zadavatelé či nabídky z EU. Komise by pak mohla 1) vyzvat dotyčné obchodní partnery k jednání o odstranění stávajících obchodních bariér a/nebo stanovit vzájemné závazky týkající se přístupu na trh a každé straně tím zajistit přístup na trh s veřejnými zakázkami druhé strany, a 2) přijmout omezující opatření vůči nabídkám z dotyčných třetích zemí, pokud se dotyčný obchodní partner odmítne jednání zúčastnit.

3.3.3.     Možnost č. 3C: možnost zadavatelů v návaznosti na oznámení Komise povolit přístup podnikům, zboží a službám, na které se nevztahují mezinárodní závazky EU a možnost Komise rozhodnout o přístupu na trh EU s veřejnými zakázkami

V rámci této možnosti by zadavatelé za předpokladu, že od Komise obdrží povolení, mohli připustit k řízení o veřejných zakázkách podniky, zboží a služby, které nespadají pod mezinárodní závazky týkající se přístupu na trh. V oznámení o zakázce by museli nejprve vyjádřit svou ochotu povolit k ní přístup těmto podnikům, zboží a službám. Pokud by skutečně nabídky takového zboží a služeb obdržely, musely by to oznámit Komisi. Komise by poté v průběhu šesti až osmi týdnů rozhodla na základě „důsledné reciprocity“.

3.4.        Legislativní přístup bez dohledu Evropské komise (rozšíření platnosti článku 58 na celou oblast působnosti směrnic)

V zájmu odstranění administrativní zátěže zadavatelů spočívající v povinnosti informovat Komisi by se platnost ustanovení článků 58 a 59 rozšířila na služby, stavební práce, veřejnoprávní subjekty, státní a místní orgány. Pokyny k provádění těchto článků by se (jako u možnosti 2) poskytovaly prostřednictvím informativních dokumentů. Jinak by tato možnost využívala stejných klíčových prvků jako možnost č. 3.

3.5.        Možnost č. 5: „Kupujte evropské zboží“

V zájmu rovných podmínek hospodářské soutěže s hlavními obchodními partnery, jako jsou USA a Čína, by se EU u veřejných zakázek, na které se nevztahují mezinárodní závazky, mohla inspirovat stávajícími strategiemi „Buy American“ a „Buy China“ a vytvořit systém cenových preferencí s marží 25 %. Evropská unie by však tímto postupem implicitně schvalovala světové mechanismy cenových preferencí, které sama vehementně odmítá. Tato možnost by se proto měla zamítnout a neměla by se dále zkoumat.

3.6.        Možnost č. 6: náprava nekalých „nabídek s neobvykle nízkou cenou“ (doplňková možnost)

Výše uvedené možnosti by měly být doplněny možností, jež by usilovala o odstranění problémů, k nimž dochází, když dodavatelé z určitých třetích zemí díky subvencím nebo prospěchu z nekalých soutěžních praktik nabízí (velmi) nízké ceny.

4.           Posouzení dopadů

Dopad jednotlivých možností se posuzuje na základě devíti kritérií, mezi něž patří dopad na obchodní toky, pozice při mezinárodních jednáních s obchodními partnery a dopad na administrativní zátěž.

Tyto dopady je nutné poměřovat možným zvýšením vývozu o 4 miliardy EUR (což představuje zhruba 60 000 pracovních míst), k němuž by došlo, pokud by dvanáct největších obchodních partnerů z třetích zemí otevřelo trhy s veřejnými zakázkami, na nichž v EU mají odpovídající ofenzivní zájmy. V zájmu stanovení účinnosti jednotlivých možností se náklady každé z nich porovnají s tímto možným zvýšením vývozu. Při posuzování nákladů a výhod každé z uvedených možností je také třeba zvážit možnost odvetných opatření ze strany obchodních partnerů.

U možnosti č. 1 (základní scénář) a možnosti č. 2B (další jednání) se očekává nárůst vývozu o 1 miliardu EUR (12 000 až 18 000 pracovních míst).

U možnosti č. 2A (právní jasnost a lepší využití stávajících mechanismů) by k objasnění pravidel a právní jasnosti asi nejvíce přispělo větší využití stávajících omezení stanovených ve směrnici 2004/17/ES (čl. 58 odst. 2). Pokyny k rozsahu působnosti veřejných zakázek, na které se vztahují i nevztahují mezinárodní závazky EU, zvýší úroveň právní jistoty v případech, kdy během řízení o veřejných zakázkách dochází k zamítnutí nabídek zboží a služeb pocházejících z třetích zemí. U možnosti č. 2A se žádný významný dopad na ostatní kritéria neočekává.

Možnost č. 3A (celkové omezení přístupu k veřejným zakázkám na úrovni EU, na které se nevztahují mezinárodní závazky) by měla významně zvýšit právní jistotu, neboť by měla zamezit problémům způsobeným nesprávným prováděním ustanovení o symetrické vzájemnosti. Omezení by se mohla vztahovat na velkou většinu trhů s veřejnými zakázkami, ale u veřejných zakázek týkajících se paliv, léků, zdravotnických zařízení a počítačů by se pravděpodobně uplatňovalo zřeknutí se vynucování povinnosti. Možný dopad na obchodní toky je značný, neboť při provedení této možnosti by mohlo dojít k zablokování dovozu zboží a služeb v hodnotě až 4 miliard EUR. Tato možnost by mohla výrazně posílit vyjednávací pozici EU, ale mohla by též mít za následek rozsáhlá odvetná opatření (1 miliarda EUR). Dopad na veřejné finance a administrativní zátěž by zůstal velmi omezený.

Možnost č. 3B (jednotlivé subjekty mohou za dohledu Evropské komise vyloučit nabídky pocházející z třetích zemí (3B1); nástroj Komise na prošetření situace týkající se přístupu zboží, služeb a podniků z EU na trhy třetích zemí (3B2)), u níž by Komise měla konečné slovo, pokud jde o možná diskriminační opatření, by vedla k dosažení vyššího stupně právní jistoty. Tato možnost by se týkala všech důležitých hospodářských odvětví. V rámci této možnosti se dá reálně očekávat, že by otevření trhů vedlo k dalšímu vývozu v hodnotě 4 miliard EUR a přineslo hodnotu 60 000 pracovních míst. Vliv na vyjednávací pozici EU by byl u této možnosti o něco větší než u možnosti č. 3A, a to díky možnosti cíleně se zaměřit na ofenzivní zájmy třetích zemí v rámci možnosti č. 3B2. Z důvodu omezeného a cíleného uzavření trhu EU s veřejnými zakázkami by i riziko odvetných opatření u této možnosti bylo omezené. Dopad na veřejné finance by byl sice omezený, ale administrativní zátěž pro zadavatele, podniky a dokonce i Evropskou komisi by z důvodu šesti- až osmitýdenní lhůty na zpracování oznámení byla relativně velká.

Možnosti č. 3C a 4 by znamenaly podobné dopady jako možnost č. 3A. Možnost č. 3C by ale měla za následek největší administrativní zátěž ze všech možností (oznamovací povinnost namísto zřeknutí se vynucování povinnosti) a u možnosti č. 4 by úroveň dodržování mezinárodních závazků nezaznamenala takové zlepšení, jako u možností č. 3A a 3B.

Možnost č. 6 (náprava nekalých nabídek s neobvykle nízkou cenou) by ostatní možnosti pouze doplňovala a měla vliv pouze na nabídky z třetích zemí. Její dopad na administrativní zátěž a veřejné finance by nebyl tak velký a závisel by na počtu případů. Vzniká však riziko odvetných opatření, jelikož podniky vyloučené kvůli nabídkám s neobvykle nízkou cenou jsou většinou podniky vlastněné státem.

5.           Srovnání možností

Navrhované možnosti byly srovnány na základě jejich dopadu na stanovené cíle a na základě jejich účinnosti.

Možnost č. 1 nesplňuje stanovené cíle, a z tohoto důvodu byla použita pouze jako základní scénář, s nímž byly porovnány ostatní možnosti. Možnost č. 2 přispívá ke splnění stanovených cílů (zlepšení právní jistoty a přístupu na trhy třetích zemí) pouze omezeným způsobem a k tomu je nejméně výhodná, pokud jde o účinnost, účelnost a soudržnost. Možnosti č. 3A, 3C a 4 stanovené cíle splňují – nejsou však účinné kvůli nákladům spojeným s možnými odvetnými opatřeními, jakož i kvůli problémům způsobeným dodavatelským řetězcům firem z EU působících v USA a Číně. Možnost č. 3C vytváří značnou administrativní zátěž. Kromě možnosti č. 6 se žádná z možností neumí skutečně vypořádat s nabídkami s neobvykle nízkou cenou státem podporovaných podniků, zboží a služeb. S největší pravděpodobností a v největší míře se splnění všech cílů dá očekávat u možnosti č. 3B. Při porovnání s ostatními možnostmi získala také nejlepší hodnocení, pokud jde o účinnost, účelnost a soudržnost. Výsledkem je tudíž doporučení, aby se realizovala možnost č. 3B a možnosti č. 6 a 2B by se využily k jejímu doplnění.

6.           Monitorování a hodnocení

Komise bude sledovat, jak členské státy a jejich zadavatelé plní povinnosti stanovené v této iniciativě týkající se externího zadávání veřejných zakázek. V rámci této iniciativy se navrhuje soubor ukazatelů sledujících dosažení každého jednotlivého cíle, zejména:

· zvýšení vývozů v oblasti veřejných zakázek

· počet odvětví (z 22 vybraných), která se ve třetích zemích otevřela, ve srovnání se

· současným stavem

· zvýšení obchodních toků v oblasti veřejných zakázek

· počet vyšetřování zahájených Evropskou komisí

· odstranění obchodních bariér vůči dodavatelům z EU v oblasti veřejných zakázek v určitých třetích zemích

· změny vnitrostátních právních předpisů, tak aby odrážely mezinárodní závazky v oblasti veřejných zakázek.

[1]               Přístup A: od zadavatelů veřejných zakázek v EU se v podstatě požaduje, aby vyloučili zboží, služby a podniky pocházející ze třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky EU.

[2]               Přístup B: po oznámení Komisi by zadavatelé veřejných zakázek v EU měli možnost rozhodnout o vyloučení zboží, služeb a podniků pocházejících ze třetích zemí, na které se nevztahují mezinárodní závazky EU. Kromě toho by Komise dostala k dispozici nástroj ke zkoumání situace ohledně přístupu zboží, služeb a podniků z EU na trh, který by jí umožnil uplatnit omezující opatření na zboží, služby a podniky pocházející ze třetích zemí, pokud by zboží, služby a podniky z EU neměly dostatečný přístup na trh s veřejnými zakázkami v těchto zemích.