DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           Souvislosti návrhu

•           Obecné souvislosti

Schengenský informační systém (SIS) zřízený v souladu s ustanoveními hlavy IV Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 19. června 1990 uzavřené dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (dále jen „Schengenská úmluva“) a jeho rozšířená verze SIS1+ představují nezbytný nástroj pro uplatňování ustanovení schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie.

Vývoj SIS druhé generace (SIS II) byl svěřen Komisi na základě nařízení Rady (ES) č. 2424/2001[1] a rozhodnutí Rady 2001/886/SVV ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[2]. SIS II nahradí SIS 1+. Vývoj SIS II přihlíží k poslednímu vývoji v oblasti informačních technologií a umožňuje zavádění dodatečných funkcí.

Ustanovení o zřízení, provozu a využívání SIS II jsou obsažena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[3] a v rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[4]. Předpokládá se, že tyto právní akty se budou uplatňovat na členské státy účastnící se SIS 1+ pouze ode dne, který stanoví Rada jednomyslným usnesením svých členů zastupujících vlády členských států, které se účastní SIS 1+. Ty pak nahradí ustanovení schengenského acquis, která upravují SIS 1+, a zejména příslušná ustanovení Schengenské úmluvy.

K tomu může dojít až poté, co uživatelé SIS 1+ přejdou do prostředí SIS II. V nařízení Rady (ES) č. 1104/2008[5] a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV[6] ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (společně jen „nástroje týkající se přechodu“) byl proto navržen právní rámec pro přechod ze SIS 1+ na SIS II.

2.           Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem tohoto návrhu je přepracovat do jediného právního nástroje nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV. Tímto návrhem vzniká upravený právní režim pro přechod ze SIS 1+ na SIS II, což umožňuje členským státům používat SIS II se všemi svými funkcemi od chvíle přepojení ze SIS 1+ na SIS II.

Transparentnost procesu vývoje systému SIS II pro Evropský parlament je zajištěna prostřednictvím stávající povinnosti podávat zprávy.

3.           Právní stránka návrhu

•           Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 74 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť se týká opatření na zajištění spolupráce mezi příslušnými útvary členských států, jakož i mezi těmito útvary a Komisí v oblasti politik zajišťujících vysokou úroveň bezpečnosti v oblasti svobody, bezpečnosti a práva.

•           Zásada subsidiarity

Tento návrh je v souladu se zásadou subsidiarity, neboť hlavního cíle navrhovaného opatření, tj. přechodu ze SIS 1+ na SIS II, nemůže být dosaženo na úrovni členských států a lze jej dosáhnout lépe na úrovni Unie.

•           Zásada proporcionality

Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení jeho cíle nezbytné. Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení jeho cíle nezbytné. Je v souladu se zásadou proporcionality, neboť jeho hlavním účelem je usnadnit přechod členských států ze SIS 1+ na SIS II.

•           Volba nástrojů

Nejvhodnější právní formou k přepracování nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV je nařízení Rady, neboť jedním z právních aktů, kterých se přepracování týká, je nařízení. Navíc jsou k řízení vývoje SIS II a k přechodu na něj potřebná jednotná pravidla a postupy. Ustanovení tohoto návrhu nařízení jsou přesná a bezpodmínečná a jsou přímo použitelná a svou podstatou nevyžadují, aby členské státy činily jakákoli opatření k jejich provedení do jejich vnitrostátního práva.

•           Postup projednávání ve výboru

V důsledku zrušení nařízení Rady č. 486/1999 ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[7] ze dne 1. března 2011 je nutné v ustanovení o postupu projednávání ve výboru odkázat na nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[8]. Regulativní postup používaný v původním projednávání ve výborech bude v tomto návrhu nahrazen přezkumným postupem.

Pravidla týkající se bývalého regulativního postupu jsou obsažena v nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV. Podle přechodných ustanovení nařízení (EU) č. 182/2011 by však měly stávající výbory zahájit práci počínaje dnem 1. března 2011 podle nových pravidel, v tomto případě přezkumným postupem. Formální změna nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV není nutná.

4.           Podrobné vysvětlení

Tento návrh obsahuje zcela nebo částečné nová ustanovení týkající se následujících oblastí:

(a) Přepracování

Nejvhodnější prostředek, jak zahrnout zásady zlepšování právní úpravy, je použít legislativní metodu přepracování vzhledem k tomu, že:

a) v nástrojích týkajících se přechodu je třeba provést velký počet významných změn a

b) po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost již neplatí pilířová struktura, kvůli které existovaly dva právní nástroje s obsahem, který byl v podstatě identický.

Bod 2 Interinstitucionální dohody ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů stanoví, že pokud je třeba provést podstatné změny dosavadního právního aktu[9], metoda přepracování umožňuje přijmout jediný legislativní dokument, kterým se zároveň provede potřebná změna, tato změna se kodifikuje s nezměněným ustanovením dosavadního aktu a tento akt se zruší. Ve společném prohlášení k tomuto bodu všechny tři orgány uvedly, že přepracování může být buď „vertikální“, kdy nový právní akt nahradí dosavadní jediný akt s jeho následujícími změnami, nebo „horizontální“, kdy nový právní akt nahradí několik souběžných dosavadních aktů souvisejících se stejným předmětem.

Podle Smlouvy o fungování Evropské unie by nebylo možné změnit nástroj bývalého třetího pilíře. Proto jedinou správnou právní technikou je zahrnout nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV do jediného právního aktu se stejným právním základem. Přepracování nástrojů týkajících se přechodu je proto kombinací prvků vertikálního a horizontálního přepracování.

V tomto návrhu jsou jasně označena nová a změněná ustanovení. Obsahuje zrušená ustanovení i srovnávací tabulku.

(b) Právní režimy přechodu

Tento návrh uplatňuje různé právní přístupy pro obě dvě fáze přechodu ze SIS 1+ na SIS II.

(1) načtení údajů z N.SIS II

Fáze načtení údajů z N.SIS II se nadále řídí Schengenskou úmluvou.

(2) přepojení z N.SIS na N.SIS II

Tyto různé přístupy umožňují členským státům používat SIS II se všemi svými funkcemi od chvíle přepojení ze SIS 1+ na SIS II tím, že umožňují uplatnit nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV.

V souladu s článkem 12 nástrojů týkajících se přechodu v jejich dosavadním znění má k přechodu ze SIS 1+ na SIS II dojít v souladu s hlavou IV Schengenské úmluvy. Toto pravidlo však brání členským státům používat SIS II včetně všech jeho funkcí od chvíle, kdy bude členský stát úspěšně přepojen ze SIS 1+ na SIS II. V důsledku toho členské státy musí deaktivovat všechny funkce SIS II, které nejsou obsaženy v SIS 1+, dokud Rada nerozhodne o datu, od kterého se začne uplatňovat nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV.

Dne 23. února 2011 členské státy účastnící se výboru SIS VIS vyzvaly Komisi, aby neprodleně zahájila proces přijímání právního rámce pro přechod, který by odpovídal přístupu k technickému přechodu, jak jej nastiňuje Plán přechodu. Podle plánu přechodu mají všechny členské státy jeden po druhém během stanoveného období jednorázově přepojit své vnitrostátní aplikace ze systému SIS I na systém SIS II. Je žádoucí, aby členský stát, který provedl přepojení, mohl používat SIS II v plném rozsahu již od přepojení a nemusel čekat až přepojení provedou i ostatní členské státy. Proto je nutné uplatňovat nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV již od zahájení přepojení prvního státu. Období přechodu by mělo být co možná nejkratší. Uplatňování nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV nebrání členským států, které přepojení ještě neprovedly nebo které přepojení přerušily, používat v průběhu intenzivního monitorování funkce SIS II, které jsou omezeny na SIS 1+.

Návrh nejenže umožňuje členským státům plně využívat všech pokročilých aplikací dostupných v rámci SIS II, ale rovněž představuje pro všechny členské státy značné úspory.

(c) Provizorní architektura přechodu

Uplatňování nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/JHA nahradí článek 64 a články 92 až 119 Schengenské úmluvy, s výjimkou jejího článku 102a, jak je uvedeno v čl. 52 odst. 1 uvedeného nařízení a čl. 68 odst. 1 uvedeného rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že článek 92a Schengenské úmluvy obsahuje podrobná pravidla týkající se provizorní architektury přechodu, je žádoucí, aby zůstal platný po celou dobu procesu přechodu.

Provizorní architektura přechodu pro fungování systému SIS 1+ umožňuje, aby SIS 1+ a určité technické součásti architektury systému SIS II, které musí zůstat aktivní, aby byl možný postupný přechod z jednoho systému na druhý, fungovaly po omezené přechodné období souběžně.

Do právního rámce týkajícího se přechodu je proto nutné začlenit příslušná ustanovení článku 92a Schengenské úmluvy.

•           Platné předpisy vztahující se na oblast tohoto návrhu

– Úmluva ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Benelux, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích[10] (Schengenská úmluva),

– nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[11],

– rozhodnutí Rady 2001/886/SVV ze dne 6. prosince 2001[12] o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II),

– nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II),

– rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II),

– nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přístupu subjektů odpovědných za vydávání osvědčení o registraci vozidel v členských státech k Schengenskému informačnímu systému druhé generace (SIS II)[13],

– rozhodnutí Komise 2007/170/ES a 2007/171/ES ze dne 16. března 2007, kterými se stanoví požadavky na síť Schengenského informačního systému druhé generace[14],

– nařízení Rady (ES) č. 189/2008 ze dne 18. února 2008 o testování Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[15],

– rozhodnutí Rady 2008/173/ES ze dne 18. února 2008 o testování Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[16],

– nařízení Rady č. 1104/2008/ES ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II)[17],

– rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ze dne 24. října 2008 o přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II)[18],

– rozhodnutí Komise 2009/724/SVV ze dne 17. září 2009 , kterým se stanoví datum dokončení přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II)[19].

5.           Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů

•           Konzultace zúčastněných stran

Odborníci členských států jsou úzce zapojeni do pokračujícího vývoje SIS II, zejména v rámci výboru SIS VIS a Rady pro globální řízení programu. Navíc vývoj SIS II nepřetržitě projednávají přípravné orgány Rady.

Vzhledem k tomu, že v průběhu přechodu budou načítány osobní údaje, je do konzultace zapojen rovněž evropský inspektor ochrany údajů.

•           Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu

Tento návrh zohledňuje výsledek rozsáhlých diskusí s členskými státy v Radě, zejména v rámci pracovních skupin Rady SIS-TECH a SIS-SIRENE, jakož i názory vyjádřené členy Rady pro řízení globálního programu. Navíc reaguje na výzvu členských států Komisi sladit právní rámec, kterým se řídí přechod, s technickým scénářem schváleným jejich odborníky.

•           Sběr a využití výsledků odborných konzultací

K přípravě tohoto návrhu nebyly využity externí odborné konzultace.

•           Posouzení dopadů

Pro tento návrh není potřebné posouzení dopadů, neboť je pokračováním technického projektu bez jasně zjistitelných ekonomických, sociálních a ekologických dopadů.

6.           Rozpočtové důsledky

Nařízení (ES) č. 2424/2001 a rozhodnutí 2001/886/SVV stanovovaly, že výdaje související s vývojem SIS II mají být pokryty ze souhrnného rozpočtu Unie. Podle článku 5 nařízení (ES) č. 1987/2006 a podle článku 5 rozhodnutí Rady č. 533/2007/SVV se náklady na zřízení, provoz a údržbu centrálního SIS II a komunikační infrastruktury hradí ze souhrnného rozpočtu Unie. Náklady na testování, provoz a údržbu jednotlivých N.SIS II ponese dotyčný členský stát.

V nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV jsou zachovány stejné zásady rozdělení nákladů, jako je uvedeno výše. Byla však zavedena nová kategorie nákladů, a to náklady související s přechodem ze SIS 1 na SIS II. Podle článků 15 těchto právních aktů jsou náklady a přechod na centrální úrovni, společně s náklady na testování, údržbu a vývoj (centrálního SIS II a komunikační infrastruktury) hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie. Náklady související s vnitrostátním N.SIS II ponesou dále členské státy.

Nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV, jakož i rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“[20] byl mezi způsobilá opatření, která mohou být spolufinancována z Fondu pro vnější hranice, zařazen vývoj SIS II na vnitrostátní úrovni. V rozhodnutí Komise 2007/599/ES ze dne 27. srpna 2007, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES, pokud jde o přijetí strategických zásad na období let 2007–2013[21], byl systém SIS II dále označen za jednu z pěti strategických priorit v rámci Fondu pro vnější hranice, čímž bylo uznáno, že je důležité podporovat jednotný a včasný rozvoj vnitrostátních projektů paralelně s centrálním SIS II.

Od přijetí všech těchto výše uvedených právních aktů se v průběhu roku 2010 po dokončení důležitého testování (tzv. mezník 1) značně změnila orientace projektu SIS II. Navíc vývoj ve využití systému SIS jeho uživateli (členskými státy) přinesl nutnost aktualizovat technické požadavky na SIS II, pokud jde o výkon a kapacitu paměti, které se po přistoupení devíti nových členských států a Švýcarska značně zvýšily. Aktualizované vlastnosti se odrazily v nové verzi dokumentu pro ovládání rozhraní (ICD 3.0). Všechny tyto změny ovlivnily náklady na projekt jak na centrální, tak vnitrostátní úrovni.

Pokud jde o proces přechodu, vývoj v požadavcích a pokroky při dokončování projektu vedly ke změně vymezení architektury přechodu, harmonogramu přechodu a testovacích požadavků. Velká část činností, které by nyní bylo nutné provést na úrovni jednotlivých členských států pro přechod na SIS II, nebylo v době přijímání nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ani v době vypracovávání finančního balíčku a víceletých programů v rámci Fondu pro vnější hranice počítáno.

Co se týče přechodu ze systému SIS 1+ na SIS II, je proto nutné částečně opětovně sladit zásady rozdělení nákladů. Některé činnosti na vnitrostátní úrovni související s přechodem, zejména s účastí členských států na testování spojené s přechodem, by mohly být spolufinancovány z rozpočtové linie souhrnného rozpočtu Unie určené na SIS II. Tato možnost by pokrývala konkrétní a přesně vymezené činnosti, které přesahují rozsah jiných s nimi se nekryjících opatření souvisejících se systémem SIS II, jež budou i nadále podporována v rámci Fondu pro vnější hranice. Finanční pomoc poskytovaná v rámci tohoto návrhu by tedy měla doplňovat pomoc z Fondu pro vnější hranice.

Vzhledem k tomu, že zřízení vnitrostátních systémů je primární povinností členských států, příspěvek Unie zůstává dobrovolný a záměrem tohoto návrhu není vytvoření nové povinností pro Unii. Rovněž je nutné určit strop příspěvku Unie ve vztahu ke každému členskému státu. Tento návrh nevyžaduje žádné další prostředky, neboť prostředky, které jsou v roce 2011 stále dostupné, budou použity na pokrytí rozdílu mezi celkovými náklady v roce 2012 a prostředky vložené do rozpočtové linie na SIS II pro rok 2012.

Komise spolufinancovanou operaci vyhodnotí, rozhodne o ni a administrativně ji zajistí v souladu s rozpočtovými a jinými postupy, zejména postupy stanovenými ve finančním nařízení. Členské státy musí dodržovat zásady řádného finančního řízení, zejména pokud jde o poměr mezi kvalitou a vynaloženými prostředky a o efektivitu nákladů. Komise bude oprávněna provádět veškeré kontroly a inspekce potřebné k zajištění řádné správy finančních prostředků Unie a k ochraně finančních zájmů Unie před podvody nebo nesrovnalostmi. Účetní dvůr Evropské unie bude zplnomocněn provádět kontroly, které vyžaduje článek 287 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Náklady na činnosti na úrovni SIS 1+, včetně doplňkových činností vykonávaných Francií jménem členských států, které se účastní SIS 1+, se nadále hradí v souladu s článkem 119 Schengenské úmluvy. Tento článek stanoví, že náklady na zřízení a provoz technické podpůrné jednotky SIS 1+ podle čl. 92 odst. 3 Úmluvy, včetně nákladů na kabelové spojení vnitrostátních součástí Schengenského informačního systému s technickou podpůrnou jednotkou, nesou společně členské státy, zatímco náklady na zřízení a provoz vnitrostátní součásti Schengenského informačního systému nese sám dotyčný členský stát.

Komise připravila finanční výkaz, který je přílohou tohoto návrhu.

7.           Další informace

•           Změna platných právních předpisů

Návrhem se přepracovává nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV v jediný právní akt ve formě nařízení.

•           Zrušení data ukončení platnosti

S ohledem na složitost procesu přechodu, který (i přes rozsáhlou přípravu ze strany všech zúčastněných stran) znamená značná technická rizika, umožňuje tento návrh nezbytnou flexibilitu při reakci na neočekávané potíže, kterým by centrální systém nebo jeden či několik vnitrostátních systémů mohlo v průběhu přechodu čelit. Proto již neobsahuje datum ukončení platnosti.

V souladu s článkem 55 nařízení (ES) č. 1987/2006 a článkem 71 rozhodnutí 2007/533/SVV má Rada stanovit data použitelnosti těchto právních aktů i přechodu. Jelikož po přechodu předpokládá technická dokumentace jednoměsíční období, ve kterém bude možné přepojení přerušit a přechodně používat systém SIS I, mělo by datum použitelnosti nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV předcházet datu ukončení platnosti nástrojů týkajících se přechodu alespoň o jeden měsíc.

•           Časový plán

Pro zajištění kontinuity příprav a včasné uskutečnění přechodu by měl být tento návrh přijat nejpozději v druhém čtvrtletí roku 2012.

2012/0033 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (přepracované znění)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

ê 1104/2008

ð nový

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unieo založení Evropského společenství a zejména na článek 7466 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[22],

ðpo konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů, ï

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

(1)       Nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II)[23] a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II)[24] byly podstatně změněny. Vzhledem k potřebě provést další změny by měly být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti tyto akty přepracovány.

ê 1104/2008 (přizpůsobený)

ð nový

(2)       Schengenský informační systém (SIS) zřízený v souladu s ustanoveními hlavy IV Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody uzavřené dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích[25] (dále jen „Schengenská úmluva“) a jeho rozšířená verze SIS1+ představují nezbytný nástroj pro uplatňování ustanovení schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie.

(3)       Vývoj SIS druhé generace (dále jen „SIS II“) byl svěřen Komisi na základě nařízení Rady (ES) č. 2424/2001[26] a rozhodnutí Rady 2001/886/SVV[27] ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). ð Platnost těchto nástrojů skončila dnem 31. prosince 2008 před ukončením vývoje souvisejícího se SIS II. Tyto nástroje proto musí být doplněny nejdříve o nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV a následně o toto nařízení až do dne, který stanoví Rada jednající v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II))[28] ï a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[29].

(4)       SIS II byl zřízen nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II)[30]. Tímto nařízením by neměla být dotčena ustanovení uvedených aktů.

(5)       Některé testy SIS II jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 189/2008[31] a v rozhodnutí Rady 2008/173/SVVES[32] o testování Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II).

(6)       Je třeba, aby vývoj SIS II pokračoval a byl dokončen v rámci celkového harmonogramu SIS II schváleného Radou dne 6. června 2008 ð , který Komise předložila v říjnu 2010 ï .

(7)       Souhrnný test SIS II by měl být proveden za plné spolupráce členských států s Komisí v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Co nejdříve po dokončení souhrnného testu SIS II by mělo proběhnout ověření výsledků tohoto testu nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/JVV.ð Pro účely souhrnného testu by měly být používány pouze testovací údaje.ï

(8)       Členské státy by měly provést test výměny doplňujících informací.

(9)       Pokud jde o SIS 1+, stanoví Schengenská úmluva technickou podpůrnou funkci (C.SIS). Pokud jde o SIS II, stanoví nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV, že centrální SIS II sestává z technické podpůrné funkce a jednotného vnitrostátního rozhraní (NI-SIS). Technická podpůrná funkce centrálního SIS II se nachází ve Štrasburku (Francie) a záložní středisko ve městě St. Johann im Pongau (Rakousko).

(10)     Pro lepší zvládání případných obtíží spojených s přechodem ze SIS 1+ na SIS II by měla být pro SISSchengenský informační systém vytvořena a otestována provizorní architektura přechodu. Provizorní architektura přechodu by neměla mít žádný vliv na provozní dostupnost SIS 1+. Komise by měla poskytnout převodník.

(11)     Členský stát pořizující záznam je povinen zajistit, aby údaje zadané do SISSchengenského informačního systému byly přesné, aktuální a zákonné.

(12)     Komise je a měla by být i nadále odpovědná za centrální SIS II a jeho komunikační infrastrukturu. Tato odpovědnost zahrnuje údržbu a pokračování vývoje SIS II a jeho komunikační infrastruktury, včetně průběžných oprav chyb. Komise by měla koordinovat a podporovat společné činnosti. Komise by měla zejména poskytovat potřebnou technickou a operativní pomoc členským státům na úrovni centrálního SIS II, včetně poskytnutí asistenční služby.

(13)     Členské státy jsou a měly by i nadále zůstat odpovědné za vývoj a údržbu svých vnitrostátních systémů (N.SIS II).

(14)     Francie je a měla by i nadále zůstat odpovědná za technickou podpůrnou funkci SIS 1+, jak je výslovně stanoveno v Schengenské úmluvě.

(15)     Zástupci členských států, které se účastní SIS 1+, by měli koordinovat svou činnost v rámci Rady. Je třeba stanovit rámec této organizační činnosti.

ò nový

(16)     Komise by měla na podporu členských států při výběru nejvýhodnějšího technického a finančního řešení zahájit bez prodlení proces přijímání tohoto nařízení tím, že navrhne takový právní režim pro přechod, ve kterém se bude lépe odrážet přístup k technickému přechodu, jak jej nastiňuje Plán přechodu pro projekt SIS (dále jen „plán přechodu“) schválený členskými státy dne 23. února 2011.

(17)     Plán přechodu popisuje, že v průběhu období přepojování provedou všechny členské státy postupně přepojení svých vnitrostátních aplikací ze systému SIS I na systém SIS II. Z technického hlediska je žádoucí, aby členské státy, které přepojení provádějí, mohly používat SIS II v plném rozsahu již od přepojení a nemusely čekat až přepojení provedou i ostatní členské státy. Proto je nutné uplatňovat nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV již od zahájení přepojení prvního státu. Období přechodu by mělo být co možná nejkratší. Uplatňování nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV nebrání členským států, které přepojení ještě neprovedly nebo které přepojení přerušily, používat v průběhu intenzivního monitorování funkce SIS II, které jsou omezeny na SIS 1+.

(18)     Je nezbytné, aby uplatňování některých ustanovení hlavy IV Schengenské úmluvy bylo dočasné, a to začleněním takových ustanovení do tohoto nařízení, aby vznikl právní rámec pro převodník a provizorní architekturu přechodu v průběhu přechodu. Provizorní architektura přechodu pro fungování systému SIS 1+ umožňuje, aby SIS 1+ a určité technické součásti architektury systému SIS II fungovaly po omezené přechodné období souběžně, což je nutné k umožnění postupného přechodu.

ê 541/2010

(19)     Nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV stanoví, že pro centrální SIS II by se na základě analýzy nákladů a přínosů měla použít nejlepší dostupná technologie. Příloha závěrů Rady o dalším směřování SIS II ze dne 4. a 5. června 2009 uvádí mezníky, které by měly být splněny v zájmu pokračování ve stávajícím projektu SIS II. Současně byla provedena studie týkající se vypracování alternativního technického scénáře pro vývoj SIS II na základě rozvoje SIS 1+ (SIS 1+ RE) jako pohotovostního plánu pro případ, že testy prokáží neplnění požadavků týkajících se mezníků. Na základě těchto parametrů může Rada rozhodnout, že vyzve Komisi, aby přešla na alternativní technický scénář.

(20)     Popis technických složek architektury přechodu by měl být proto uzpůsoben tak, aby umožňoval i jiné technické řešení, a to zejména SIS 1+ RE, pokud jde o vývoj centrálního SIS II. Možným technickým řešením pro rozvoj centrálního SIS II a pro dosažení cílů SIS II stanovených v nařízení (ES) č. 1987/2006 a v rozhodnutí 2007/533/SVV je SIS 1+ RE.

(21)     SIS 1+ RE se vyznačuje jedinečností prostředků mezi rozvojem SIS II a systémem SIS 1+. Odkazy na technickou architekturu SIS II a na proces přechodu, které jsou uvedeny v tomto nařízení, by se proto v případě provádění alternativního scénáře měly chápat jako odkazy na SIS II na základě jiného technického řešení, použité obdobně na technické zvláštnosti tohoto řešení v souladu s cílem rozvíjet centrální SIS II.

ê 541/2010

ð nový

(22)     Při jakémkoliv technickém scénáři by výsledkem přechodu na centrální úrovni měla být dostupnost databáze SIS 1+ a nových funkcí systému SIS II na centrální úrovni systému SIS II, a to včetně dodatečných kategorií údajů ð . Pro usnadnění načtení údajů by se mělo specifikovat, že vymazané údaje, jak stanoví čl. 113 odst. 2 Schengenské úmluvy, nebudou součástí přechodu ze systému SIS 1+ na SIS II. ï

ê 1104/2008

(23)     Komise by měla být oprávněna zadat plnění úkolů svěřených jí tímto nařízením a úkolů souvisejících s plněním rozpočtu třetím stranám, včetně vnitrostátních veřejných subjektů, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[33] (dále jen „finanční nařízení“).

Každé takové zadání by mělo dodržovat pravidla ochrany údajů a zabezpečení údajů a zohlednit roli příslušných orgánů ochrany údajů v oblasti SIS, a zejména ustanovení Schengenské úmluvy a tohoto nařízení.

ê 541/2010

(24)     Pokud jde o financování rozvoje centrálního SIS II na základě alternativního technického řešení, mělo by být prováděno ze souhrnného rozpočtu Unie při respektování zásady řádného finančního řízení. V souladu s finančním nařízením může Komise svěřit úkoly související s plněním rozpočtu vnitrostátním veřejným subjektům. Na základě politické orientace a s výhradou podmínek stanovených ve finančním nařízení by Komise v případě přechodu na alternativní řešení byla vyzvána, aby svěřila Francii úkoly plnění rozpočtu, pokud jde o rozvoj SIS II na základě SIS 1+ RE.

ò nový

(25)     Nařízením (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutím 2007/533/SVV, jakož i rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“[34], byl mezi způsobilá opatření, která mohou být spolufinancována z Fondu pro vnější hranice, zařazen rozvoj SIS II na vnitrostátní úrovni. V rozhodnutí Komise 2007/599/ES ze dne 27. srpna 2007, kterým se provádí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES, pokud jde o přijetí strategických zásad na období let 2007–2013[35], byl systém SIS II dále označen za jednu z pěti strategických priorit v rámci Fondu pro vnější hranice, čímž bylo uznáno, že je důležité podporovat jednotný a včasný rozvoj vnitrostátních projektů paralelně s centrálním SIS II.

Od přijetí všech těchto právních aktů se v průběhu roku 2010 po dokončení důležitého testování (tzv. mezník 1) značně změnila orientace projektu SIS II. Navíc vývoj ve využití systému SIS členskými státy přinesl nutnost aktualizovat technické požadavky na SIS II, pokud jde o výkon a kapacitu paměti, což ovlivnilo náklady na projekt jak na centrální, tak vnitrostátní úrovni.

(26)     Pokud jde o proces přechodu, vývoj v požadavcích a pokroky při dokončování projektu vedly ke změně vymezení architektury přechodu, harmonogramu přechodu a testovacích požadavků. S mnoha opatřeními, která by nyní byla nutná provést na úrovni jednotlivých členských pro přechod na SIS II, nebylo v době přijímání nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ani v době vypracovávání finančního balíčku a víceletých programů v rámci Fondu pro vnější hranice počítáno.

Proto je nutné částečně opětovně sladit zásady rozdělení nákladů na přechod ze systému SIS 1+ na SIS II. Některé činnosti na vnitrostátní úrovni související s přechodem, zejména s účastí členských států na testování spojené s přechodem, by mohly být spolufinancovány z rozpočtové linie souhrnného rozpočtu Unie určené na SIS II. Tato možnost by měla pokrývat konkrétní a přesně vymezené činnosti, které přesahují rozsah jiných s nimi se nekryjících opatření souvisejících se systémem SIS II, jež budou i nadále podporována v rámci Fondu pro vnější hranice. Finanční pomoc poskytovaná v rámci tohoto návrhu by tedy měla doplňovat pomoc z Fondu pro vnější hranice.

(27) V souvislosti se spolufinancováním poskytnutým podle tohoto nařízení by měla být učiněna příslušná opatření, která mají předejít nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky pro zpětné získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[36], nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[37] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[38].

(28)     V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady týkající se mechanismů, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[39].

ê 541/2010 (přizpůsobený)

(29)     Komise a členské státy by měly ve všech fázích rozvoje a přechodu nadále úzce spolupracovat, aby se uvedený proces dokončil. V závěrech Rady o SIS II ze dne 26. a 27. února 2009 a 4. a 5. června 2009 byl ustaven neformální orgán sestávající z odborníků z členských států a označený jako Rada pro řízení globálního programu s cílem posílit spolupráci a zajistit pro centrální projekt SIS II přímou podporu ze strany členských států. Pozitivní výsledek práce uvedené skupiny a nutnost dále posílit spolupráci a transparentnost projektu jsou důvodem pro formální začlenění skupiny do řídící struktury SIS II. K doplnění stávající organizační struktury Ö SIS II Õ by proto měla být formálně zřízena skupina odborníků nazvaná Rada pro řízení globálního programu. V zájmu účinnosti i nákladové efektivnosti by měl být počet odborníků omezen. Existence této skupiny odborníků by se neměla dotýkat působnosti Komise a členských států.

ê 1104/2008

(30)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi a orgány Společenství a o volném pohybu těchto údajů[40] se vztahuje na zpracovávání osobních údajů Komisí.

ê 1104/2008 (přizpůsobený)

ð nový

(31)     Evropský inspektor ochrany údajů, jmenovaný na základě ð je odpovědný za sledování a zajišťování uplatňování nařízení (ES) č. 45/2001 a ïa zajišťování rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/55/ES ze dne 22. prosince 2003 o jmenování nezávislého kontrolního orgánu podle článku 286 Smlouvy o ES[41], má pravomoc sledovat činnosti orgánů a institucí Společenství Ö Unie Õ související se zpracováváním osobních údajů. ð Tímto nařízením by neměla být dotčena specifická ustanovení Schengenské úmluvy, jakož i nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 2007/533/SVV o ochraně a bezpečnosti osobních údajů. ï

ò nový

(32)     Přechod je složitý proces, který i přes rozsáhlou přípravu ze strany všech zúčastněných stran přináší značná technická rizika. Je žádoucí, aby právní rámec umožňoval nezbytnou flexibilitu při reakci na neočekávané potíže, kterým by centrální systém nebo jeden či několik vnitrostátních systémů mohlo v průběhu přechodu čelit. V tomto nařízení by proto nemělo být uvedeno žádné datum ukončení platnosti. Datum ukončení přechodu stanoví Rada podle čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV.

ê 1104/2008 (přizpůsobený)

(33)     Jelikož cílů tohoto nařízení, a to vytvoření provizorní architektury přechodu a přenosu údajů ze SIS 1+ na SIS II, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení lépe dosaženo na úrovni UnieSpolečenství, může UnieSpolečenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské uniizaložení Evropského společenství. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(34)     Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(21)     Schengenská úmluva by měla být změněna, aby umožňovala integraci SIS 1+ do provizorní architektury přechodu.

(35)     V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy o ES, mělo by se Dánsko rozhodnout v souladu s článkem 45 tohotouvedeného protokolu do šesti měsíců od přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

ê 2008/839/JHA

ð nový

(36)     Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[42]., ð v rozsahu, ve kterém se tento článek odkazuje na ustanovení Schengenské úmluvy, kterou se zřizuje SIS s výjimkou článku 96 této úmluvy ï.

(37)     Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis[43]., ð v rozsahu, ve kterém se tento článek odkazuje na ustanovení Schengenské úmluvy, kterou se zřizuje SIS s výjimkou článku 96 této úmluvy. ï

(38)     Tímto nařízením nejsou dotčena opatření pro částečnou účast Spojeného království a Irska v schengenském acquis, která byla stanovena pro Spojené království v rozhodnutí Rady 2000/365/ES a pro Irsko v rozhodnutí Rady 2002/192/ES.

(39)     Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o jejich přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[44], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES[45] o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.

(40)     Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[46], která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES[47].

(41)     Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v článku 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/ES[48].

ò nový

(42)     Pokud jde o Kypr, je toto nařízení aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003,

ê 1104/2008 (přizpůsobený)

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obecný účel

1. Schengenský informační systém zřízený na základě hlavy IV Schengenské úmluvy z roku 1990 (SIS 1+) se nahrazuje novým systémem, a to Schengenským informačním systémem II (SIS II), jehož zřízení, provoz a používání upravuje nařízení (ES) č. 1987/2006 Ö a rozhodnutí 2007/533/SVV Õ .

2. V souladu s postupy a rozdělením úkolů stanovenými v tomto nařízení Komise a členské státy vyvinou SIS II jako jednotný integrovaný systém a připraví jej k využívání.

ê 541/2010 čl. 1 odst. 1

3. Rozvoje systému SIS II lze dosáhnout prostřednictvím provádění alternativního technického scénáře, který se vyznačuje vlastními technickými specifikacemi.

ê 1104/2008 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „centrálním SIS II“ technická podpůrná funkce SIS II obsahující databázi (dále jen „databáze SIS II“) a jednotné vnitrostátní rozhraní (NI-SIS);

b) „C.SIS“ technická podpůrná funkce SIS 1+ obsahující referenční databázi pro SIS 1+ a jednotné vnitrostátní rozhraní (N.COM);

c) „N.SIS“ vnitrostátní systém SIS 1+ sestávající z vnitrostátních datových systémů, které komunikují s C.SIS;

d) „N.SIS II“ vnitrostátní systém SIS II sestávající z vnitrostátních datových systémů, které komunikují s centrálním SIS II;

e) „převodníkem“ technický nástroj umožňující trvalou a spolehlivou komunikaci C.SIS s centrálním SIS II, který zajišťuje funkce uvedené v čl. 10 odst. 3 ð , a umožňující přeměnu a synchronizaci údajů mezi C.SIS a centrálním SIS II ï;

f) „souhrnným testem“ test uvedený v čl. 55 odst. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 Ö a v čl. 71 odst. 3 písm. c) rozhodnutí 2007/533/SVV Õ ;

g) „testem doplňujících informací“ funkční testy mezi centrálami SIRENE.

Článek 3

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení vymezuje úkoly a odpovědnosti Komise a členských států, které se účastní SIS 1+, pokud jde o tyto úkoly:

a) údržba SIS II a jeho další vývoj;

b) souhrnný test SIS II;

c) test doplňujících informací;

d) další vývoj a testování převodníku;

e) zřízení a testování provizorní architektury přechodu;

f) přechod ze SIS 1+ na SIS II.

Článek 4

Technické složky architektury přechodu

ê 541/2010 čl. 1 odst. 2

Pro zajištění přechodu ze SIS 1+ na SIS II jsou v nutné míře zpřístupněny tyto prvky:

ê 1104/2008

a) a připojení k převodníku;

b) komunikační infrastruktura pro SIS 1+ umožňující komunikaci C.SIS s N.SIS;

c) N.SIS;

d) centrální SIS II, NI-SIS a komunikační infrastruktura pro SIS umožňující komunikaci centrálního SIS II s N.SIS II a převodníkem;

e) N.SIS II;

f) převodník.

Článek 5

Hlavní odpovědnost za vývoj SIS II

1. Komise dále rozvíjí centrální SIS II, komunikační infrastrukturu a převodník.

2. Francie zpřístupní a provozuje C.SIS v souladu s ustanoveními Schengenské úmluvy.

3. Členské státy nadále rozvíjejí N.SIS II.

4. Členské státy, které se účastní SIS 1+, udržují N.SIS podle ustanovení Schengenské úmluvy.

5. Členské státy, které se účastní SIS 1+, zpřístupní komunikační infrastrukturu pro SIS 1+ a provozují ji.

6. Komise tyto činnosti koordinuje a poskytne nezbytnou podporu při plnění úkolů ve své působnosti uvedených v odstavcích 1 až 3.

ê 1104/2008 (přizpůsobený)

Článek 6

Další vývoj

Opatření nezbytná pro další vývoj SIS II podle čl. 5 odst. 1, zejména opatření nezbytná pro opravování chyb, jsou prováděcí akty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle Ö čl. 17 odst. 2 Õ .

Opatření nezbytná pro další vývoj SIS II podle čl. 5 odst. 3, pokud jde o jednotné vnitrostátní rozhraní zajišťující soulad N.SIS II s centrálním SIS II, jsou prováděcí akty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle Ö čl. 17 odst. 2 Õ .

Článek 7

Hlavní činnosti

1. Komise provede společně s členskými státy, které se účastní SIS 1+, souhrnný test.

2. Zřídí se provizorní architektura přechodu SIS a Komise společně s Francií a členskými státy, které se účastní SIS 1+, provede její test.

3. Komise a členské státy, které se účastní SIS 1+, provedou přechod ze SIS 1+ na SIS II.

4. Členské státy, které se účastní SIS 1+, provedou test výměny doplňujících informací.

5. Komise poskytne na centrální úrovni SIS II nezbytnou podporu činností uvedených v odstavcích 1 až 4.

6. Činnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 jsou koordinovány Komisí a členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady.

Článek 8

Souhrnný test

1. Souhrnný test bude zahájen až poté, co Komise prohlásí, že se domnívá, že testy uvedené v článku 1 nařízení (ES) č. 189/2008 Ö a v článku 1 rozhodnutí 2008/839/SVV Õ byly provedeny s dostatečným úspěchem pro zahájení tohoto testu.

2. Provede se souhrnný test, jehož cílem je zejména potvrdit, že Komise a členské státy, které se účastní SIS 1+, dokončily nezbytná technická opatření pro zpracovávání údajů SIS II a prokázaly, že úroveň funkční způsobilosti SIS II je přinejmenším rovnocenná úrovni funkční způsobilosti, které bylo dosaženo u SIS 1+.

3. Souhrnný test provádějí členské státy, které se účastní SIS 1+, pokud jde o N.SIS II, a Komise, pokud jde o centrální SIS II.

4. Souhrnný test proběhne podle podrobného časového plánu stanoveného členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady ve spolupráci s Komisí.

5. Souhrnný test proběhne na základě technických specifikací vymezených členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady ve spolupráci s Komisí.

6. Komise a členské státy, které se účastní SIS 1+, činné v rámci Rady, stanoví kritéria s cílem určit, zda jsou dokončena nezbytná technická opatření pro zpracovávání údajů SIS II a zda je úroveň funkční způsobilosti SIS II přinejmenším rovnocenná úrovni funkční způsobilosti, které bylo dosaženo u SIS 1+.

7. Výsledky testů jsou s použitím kritérií uvedených v odstavci 6 tohoto článku analyzovány členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady, a Komisí. Výsledky testu se ověří podle čl. 55 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 1987/2006 Ö a v čl. 71 odst. 3 písm. c) rozhodnutí 2007/533/SVV Õ .

8. Členské státy, které se neúčastní SIS 1+, se mohou účastnit souhrnného testu. Jejich výsledky nemají vliv na celkové ověření testu.

Článek 9

Test doplňujících informací

1. Členské státy, které se účastní SIS 1+, provedou funkční testy SIRENE.

2. Komise zpřístupní centrální SIS II a jeho komunikační infrastrukturu po dobu trvání testu doplňujících informací.

3. Test doplňujících informací proběhne podle podrobného časového plánu stanoveného členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady.

4. Test doplňujících informací proběhne na základě technických specifikací vymezených členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady.

5. Výsledky testů jsou analyzovány členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady.

6. Členské státy, které se neúčastní SIS 1+, se mohou testu doplňujících informací účastnit. Jejich výsledky nemají vliv na celkové ověření testu.

Článek 10

Provizorní architektura přechodu

1. Zřizuje se provizorní architektura přechodu. Během přechodného období jsou centrální SIS II a C.SIS propojeny převodníkem. N.SIS je napojen na C.SIS, N.SIS II na centrální SIS II.

2. 2. Komise poskytne převodník, centrální SIS II a jeho komunikační infrastrukturu jako součást provizorní architektury přechodu.

ê541/2010 čl. 1 odst. 3

3. Převodník převádí údaje dvěma směry mezi C.SIS a centrálním SIS II a zajišťuje synchronizaci C.SIS a centrálního SIS II.

ê 1104/2008

4. Komise provede test komunikace mezi centrálním SIS II a převodníkem.

5. Francie provede test komunikace mezi C.SIS a převodníkem.

6. Komise a Francie provedou test komunikace mezi centrálním SIS II a C.SIS prostřednictvím převodníku.

7. Francie společně s Komisí propojí C.SIS prostřednictvím převodníku s centrálním SIS II.

8. Komise společně s Francií a ostatními členskými státy, které se účastní SIS 1+, provedou test provizorní architektury přechodu jako celku podle testovacího plánu vypracovaného Komisí.

9. Francie v případě potřeby zpřístupní údaje pro účely testu.

ê 1104/2008

ð nový

Článek 11

Přechod ze SIS 1+ na SIS II

1. Pro přechod z C.SIS na centrální SIS II Francie zpřístupní databázi SIS 1+ a Komise vloží databázi SIS 1+ do centrálního SIS II. ðÚdaje z databáze SIS 1+ uvedené v čl. 113 odst. 2 Schengenské úmluvy se do centrální SIS II nepřenášejí . ï

ê 541/2010 čl. 1 odst. 4

2. Členské státy, které se účastní SIS 1+, přejdou z N.SIS na N.SIS II za využití provizorní architektury přechodu s podporou Francie a Komise.

ê 1104/2008 (přizpůsobený)

Ö 3. Přechod vnitrostátního systému ze SIS 1+ na SIS II začíná načtením údajů N.SIS II, s tím, že N.SIS II má obsahovat datový soubor, vnitrostátní kopii, obsahující kompletní nebo částečnou kopii databáze SIS II . Õ

ÖPo načtení údajů podle odstavce 1 bude následovat přepojení z N.SIS na N.SIS II každého z členských států. Õ

ÖPřechod proběhne podle podrobného časového plánu stanoveného Komisí a členskými státy, které se účastní SIS 1+, činnými v rámci Rady. Õ

ê 1104/2008

ð nový

4. Komise je nápomocna při koordinaci a podpoře společných činností během přechodu.

ð 5. Přepojení bude provedeno po ověření podle čl. 8 odst. 7 v den, který stanoví Rada v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV. ï

ê 1104/2008

Článek 12

Právní rámec

ò nový

Během načtení údajů podle prvního pododstavce čl. 11 odst. 3 se na SIS 1+ nadále použijí ustanovení hlavy IV Schengenské úmluvy.

Od přepojení prvního členského státu z N.SIS na N.SIS II podle druhého pododstavce čl. 11 odst. 3 tohoto nařízení se použije nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí 533/2007/SVV.

ê 1104/2008

Článek 13

Spolupráce

1. Členské státy a Komise v rámci své působnosti spolupracují při provádění všech činností, na něž se toto nařízení vztahuje.

2. Komise zejména poskytne na centrální úrovni SIS II nezbytnou podporu testování a přechodu N.SIS II.

3. Členské státy zejména poskytnou na úrovni N.SIS II nezbytnou podporu testování a provizorní infrastruktury přechodu.

ò nový

Článek 14

Nahrazení vnitrostátních součástí systémem N.SIS II

1. N.SIS II může nahradit vnitrostátní součást systému uvedenou v článku 92 Schengenské úmluvy, přičemž v takovém případě členské státy nemusí uchovávat vnitrostátní datový soubor.

2. Pokud některý z členských států nahradí svou vnitrostátní součást systému systémem N.SIS II, povinné funkce technické podpůrné funkce vůči této vnitrostátní součásti systému podle čl. 92 odst. 2 a 3 Schengenské úmluvy se stávají povinnými funkcemi vůči centrálnímu SIS II, aniž jsou dotčeny povinnosti uvedené v čl. 5 odst. 1 a čl. 10 odst. 1, 2 a 3 tohoto nařízení.

ê 1104/2008

Článek 15

ò nový

Zpracování údajů a vedení záznamů v centrálním SIS II

1. Centrální databáze SIS II je k dispozici za účelem automatizovaného vyhledávání na území každého členského státu.

2. Centrální SIS II poskytuje služby nezbytné pro zadávání a zpracovávání údajů SIS 1+, on-line aktualizaci vnitrostátních kopií N.SIS II, synchronizaci a soulad mezi vnitrostátními kopiemi N.SIS II a centrální databází SIS II a umožňuje operace pro počáteční nastavení a opětovné zavedení vnitrostátních kopií N.SIS II.

ê 1104/2008

3. Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení hlavy IV Schengenské úmluvy, Komise zajistí, aby každý přístup k osobním údajům a všechny výměny osobních údajů v rámci centrálního SIS II byly zaznamenány za účelem kontroly, zda je vyhledávání zákonné či nikoli, za účelem sledování zákonnosti zpracovávání údajů a pro zajištění řádného fungování centrálního SIS II a vnitrostátních systémů, neporušenosti údajů a jejich zabezpečení.

4. Záznamy obsahují zejména datum a čas přenosu údajů, údaje použité pro provedení vyhledávání, odkaz na předávané údaje a název příslušného orgánu odpovědného za zpracování údajů.

5. Záznamy lze použít pouze k účelům uvedeným v odstavci 1 a vymaží se nejdříve po uplynutí jednoho roku a nejpozději po třech letech od jejich vytvoření.

6. Záznamy lze uchovat déle, jsou-li potřebné pro postupy kontroly, které již započaly.

7. Příslušné orgány pověřené kontrolou, zda je vyhledávání zákonné či nikoli, sledováním zákonnosti zpracování údajů, vlastní kontrolou a zajištěním řádného fungování centrálního SIS II, neporušenosti údajů a jejich zabezpečení, mají v rozsahu své pravomoci a na základě žádosti do této evidence přístup za účelem plnění svých úkolů.

ê 1104/2008

ð nový

Článek 16

Náklady

1. Náklady na přechod, souhrnný test, test doplňujících informací, údržbu a rozvoj na úrovni centrálního SIS II nebo komunikační infrastruktury jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Evropské Unie.

2. Náklady na ð instalaci ï , přechod, testování, údržbu a rozvoj vnitrostátních systémů ð , jakož i úkoly, které mají podle tohoto nařízení provádět vnitrostátní systémy, ï nese každý dotyčný členský stát.

ò nový

3. Unie může poskytnou finanční příspěvek na výdaje členských států na jejich přechod a testování související s přechodem prováděné podle tohoto nařízení, které nejsou způsobilé k získání financování v rámci Fondu pro vnější hranice, za předpokladu, že dotyčný členský stát jasně prokáže, že další finanční prostředky potřebuje.

Příspěvek Unie související s činnostmi uvedenými v prvním pododstavci bude mít formu grantů podle hlavy VI finančního nařízení. Příspěvek Unie nepřesáhne 75 % způsobilých výdajů každého členského státu a rovněž nepřesáhne 750 000 EUR na jeden členský stát. Komise spolufinancovanou operaci vyhodnotí, rozhodne o ni a administrativně ji zajistí v souladu s rozpočtovými a jinými postupy, zejména postupy stanovenými ve finančním nařízení.

Každý členský stát, který žádá tento finanční příspěvek, vypracuje finanční prognózu včetně rozpisu operačních i administrativních nákladů na činnosti související s testováním a přechodem. Pokud členské státy využijí na své výdaje finanční prostředky Unie, musí být náklady přiměřené a splňovat zásady řádného finančního řízení, zejména pokud jde o ekonomickou výhodnost a nákladovou efektivnost. Členské státy předloží Komisi zprávu, jak příspěvek Unie využily, a to nejpozději šest měsíců ode dne, který stanoví Rada v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV.

Pokud není příspěvek Unie využit nebo je využit neadekvátně, částečně či pozdě, Unie může svůj finanční příspěvek snížit, zadržet či ukončit jeho poskytování. Pokud členské státy neposkytnou svou část finančního příspěvku na financování činností uvedených v odstavci 1, nebo ji poskytnou jen částečně či pozdě, může Unie svůj finanční příspěvek snížit.

4. Účetní dvůr Evropské unie je oprávněn provádět příslušné kontroly v součinnosti s vnitrostátními kontrolními orgány nebo příslušnými vnitrostátními útvary. Komise je zplnomocněna provádět veškeré kontroly a inspekce potřebné k zajištění řádné správy finančních prostředků Unie a k ochraně finančních zájmů Unie před podvody nebo nesrovnalostmi. Za tím účelem členské státy poskytnou Komisi a Účetnímu dvoru veškeré příslušné doklady a záznamy.

5. Náklady na zřízení a provoz technické podpůrné funkce uvedené v čl. 92 odst. 3 Schengenské úmluvy, včetně nákladů na kabelové spojení vnitrostátních součástí systému SIS 1+ s technickou podpůrnou funkcí, a náklady na činnosti prováděné společně s úkoly uloženými Francii pro účely tohoto nařízení nesou společně členské státy.

Článek 16

Změna ustanovení Schengenské úmluvy

Ustanovení Schengenské úmluvy se mění takto:

              1. Vkládá se nový článek, který zní::

„Článek 92A

              1. Dnem vstupu v platnost nařízení Rady (ES) č. 1104/2008[49] a rozhodnutí Rady 2008/839/SVV[50] a na základě definicí obsažených v článku 2 uvedeného nařízení může být technická architektura Schengenského informačního systému doplněna o:

         a) dodatečný centrální systém sestávající:

– z technické podpůrné funkce (centrální SIS II) umístěné ve Francii a ze záložního centrálního SIS II, jenž se nachází v Rakousku a obsahuje databázi SIS II a jednotné vnitrostátní rozhraní (NI-SIS),

– z technického propojení mezi C.SIS a centrálním SIS II prostřednictvím převodníku umožňujícího přeměnu a synchronizaci údajů mezi C.SIS a centrálním SIS II;

         d) vnitrostátní systém (N.SIS II) sestávající z vnitrostátních datových systémů, jenž komunikuje s centrálním SIS II;

         (c) infrastrukturu pro komunikaci mezi centrálním SIS II a N.SIS II připojeným k NI-SIS.

              2. N.SIS II může nahradit vnitrostátní součást systému uvedenou v článku 92 této úmluvy, přičemž v takovém případě členské státy nemusí uchovávat vnitrostátní datový soubor.

              3. Centrální databáze SIS II je k dispozici za účelem automatizovaného vyhledávání na území každého členského státu.

              4. Pokud členské státy nahradí svou vnitrostátní součást vnitrostátním systémem N.SIS II, povinné funkce technické podpůrné funkce vůči této vnitrostátní součásti systému podle čl. 92 odst. 2 a odst. 3 se stávají povinnými funkcemi vůči centrálnímu SIS II, aniž jsou dotčeny povinnosti uvedené v rozhodnutí 2008/839/SVV a v čl. 5 odst. 1 a čl. 10 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1104/2008.

              5. Centrální SIS II poskytuje služby nezbytné pro zadávání a zpracovávání údajů SIS 1+, on-line aktualizaci vnitrostátních kopií N.SIS II, synchronizaci a soulad mezi vnitrostátními kopiemi N.SIS II a centrální databází SIS II a umožňuje operace pro počáteční nastavení a opětovné zavedení vnitrostátních kopií N.SIS II.

              6. Francie, odpovědná za technickou podpůrnou funkci, ostatní členské státy a Komise spolupracují při zajišťování toho, aby vyhledávání v datových souborech N.SIS II nebo v databázi SIS II přinášelo výsledek rovnocenný výsledku vyhledávání ve vnitrostátním datovém souboru vnitrostátních součástí uvedených v čl. 92 odst. 2.“»

              2. V čl. 119 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto:

              „Náklady na zřízení a provoz technické podpůrné funkce uvedené v čl. 92 odst. 3, včetně nákladů na kabelové spojení vnitrostátních součástí Schengenského informačního systému s technickou podpůrnou funkcí, a náklady na činnosti prováděné společně s úkoly uloženými Francii při uplatňování rozhodnutí Rady 2008/839/SVV a nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 nesou společně členské státy.

              3. V článku 119 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

              „Náklady na zřízení a provoz vnitrostátní součásti Schengenského informačního systému a náklady na úkoly uložené vnitrostátním systémům podle rozhodnutí 2008/839/SVV nařízení (ES) č. 1104/2008 a nese každý dotyčný členský stát.“»

ê 1104/2008 (přizpůsobený)

Článek 171

Výbor

Ö 1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 51 nařízení (ES) č. 1987/2006 a článkem 67 rozhodnutí 2007/533/SVV. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Õ

Ö 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Õ

Doba stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

ê 541/2010 čl. 1 odst. 5

ð nový

Článek 18

Rada pro řízení globálního programu

1. Zřizuje se skupina technických odborníků nazvaná ‚Rada pro řízení globálního programu‘, aniž jsou dotčeny příslušné odpovědnosti a činnosti Komise, výboru uvedeného v článku 17, Francie a členských států, které se účastní SIS 1+. Rada pro řízení globálního programu je poradním orgánem pro pomoc projektu centrálního SIS II a usnadňuje soudržnost mezi projekty SIS II na centrální úrovni i na úrovni jednotlivých členských států. Nemá rozhodovací pravomoc ani není zmocněn zastupovat Komisi nebo členské státy.

2. Rada pro řízení globálního programu má nejvýše deset členů a zasedá pravidelně. Členské státy, ð které se účastní SIS 1+ ïzasedající v Radě, jmenují nejvýše osm odborníků a stejný počet náhradníků. Nejvýše dva odborníky a dva náhradníky jmenuje generální ředitel příslušného generálního ředitelství Komise z řad úředníků Komise.

Zasedání Rady pro řízení globálního programu se mohou účastnit další odborníci členských států a úředníci Komise, kteří jsou do rozvoje projektů SIS II přímo zapojeni, a to na náklady jejich příslušného správního orgánu nebo instituce.

K účasti na zasedáních Rady pro řízení globálního programu mohou být přizváni odborníci, podle vymezení v referenčním rámci uvedeném v odstavci 5, a to na náklady jejich příslušného správního orgánu, instituce nebo společnosti.

3. K účasti na zasedáních Rady pro řízení globálního programu jsou vždy přizváni odborníci jmenovaní členskými státy, které plní úlohu stávajícího a nastupujícího předsednictví.

4. Sekretariát Rady pro řízení globálního programu zajišťuje Komise.

5. Rada pro řízení globálního programu sama formuluje rozsah svého referenčního rámce, který zahrnuje zejména postupy týkající se:

– střídavého předsednictví Komise a předsednictví Rady,

– místa zasedání,

– přípravy jednání,

– umožnění účasti dalších odborníků,

– plánu komunikace zajišťujícího plné informování nezúčastněných členských států.

Referenční rámec nabývá účinku poté, co generální ředitel příslušného generálního ředitelství Komise a členské státy ð , které se účastní SIS 1+ ïzasedající ve výboru podle článku 17 vydají příznivé stanovisko.

6. Rada pro řízení globálního programu pravidelně předkládá výboru uvedenému v článku 17 nebo případně příslušným přípravným orgánům Rady písemné zprávy o pokroku projektu, včetně poskytnutých doporučení, jakož i jejich odůvodnění.

7. Správní náklady a cestovní výlohy vyplývající z činností Rady pro řízení globálního programu se hradí ze souhrnného rozpočtu Unie, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů, aniž je dotčen čl. 16 odst. 2. Pokud jde o cestovní výlohy členů Rady pro řízení globálního programu jmenovaných členskými státy ð , které se účastní SIS 1+, ï zasedajícími v Radě, a odborníků přizvaných v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, které vznikají v souvislosti s prací Rady pro řízení globálního programu, použijí se Předpisy o úhradě výdajů externích odborníků přizvaných na zasedání Komise.

ê 1104/2008

Článek 19

Předkládání zpráv

Komise vždy po šesti měsících a poprvé po uplynutí prvních šesti měsíců roku 2009 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku týkající se rozvoje systému SIS II a přechodu ze Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II).

ò nový

Článek 20

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1104/2008 a rozhodnutí 2008/839/SVV se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení (ES) č. 1104/2008 a na zrušené rozhodnutí 2008/839/SVV se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

ê 1104/2008 (přizpůsobený)

è1 541/2010 čl. 1 odst. 6 (přizpůsobený)

Článek 21

Vstup v platnost a použitelnost

ÖToto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Õ è1 Jeho platnost skončí ke dni, který stanoví Rada podle čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533, a v každém případě nejpozději dne 31. března 2013, nebo, v případě přechodu na alternativní technický scénář podle čl. 1 odst. 3, dne 31. prosince 2013. ç

ÖToto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie o založení Evropského společenství. Õ

V Bruselu dne

                                                                       za Radu

                                                                       předseda

é

PŘÍLOHA I

Zrušené akty a jejich následné změny

Nařízení Rady (ES) č. 1104/2008

(Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 1)

Nařízení Rady (ES) č. 541/2010

(Úř. věst. L 155, 22.6.2010, s. 19)

Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV

(Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43)

Rozhodnutí Rady 542/2010/SVV

(Úř. věst. L 155, 22.6.2010, s. 23)

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 || Rozhodnutí Rady 2008/839/SVV || Toto nařízení

Článek 1 || Článek 1 || Článek 1

Článek 2 || Článek 2 || Článek 2

Článek 3 || Článek 3 || Článek 3

Článek 4 || Článek 4 || Článek 4

Článek 5 || Článek 5 || Článek 5

Článek 6 || Článek 6 || Článek 6

Článek 7 || Článek 7 || Článek 7

Článek 8 || Článek 8 || Článek 8

Článek 9 || Článek 9 || Článek 9

Článek 10 || Článek 10 || Článek 10

Článek 11 || Článek 11 || Článek 11

Článek 12 || Článek 12 || Článek 12

Článek 13 || Článek 13 || Článek 13

- || - || Článek 14

Článek 14 || Článek 14 || Článek 15

- || - ||

Článek 15 || Článek 15 || Článek 16

Článek 16 || Článek 16 || -

Článek 17 || Článek 17 || Článek 17

Článek 17a || Článek 17a || Článek 18

Článek 18 || Článek 18 || Článek 19

- || - || Článek 20

Článek 19 || Článek 19 || Článek 21

- || - || Příloha I

- || - || Příloha II

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1........... RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU.................................................................................. 35

1.1........ Název návrhu/podnětu.................................................................................................. 35

1.2........ Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB........................................................... 35

1.3........ Povaha návrhu/podnětu................................................................................................. 35

1.4........ Cíle.............................................................................................................................. 35

1.4.1..... Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem...................................... 35

1.4.2..... Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB............................................................... 35

1.4.3..... Očekávané výsledky a dopady..................................................................................... 36

1.4.4..... Ukazatele výsledků a dopadů........................................................................................ 36

1.5........ Odůvodnění návrhu/podnětu......................................................................................... 36

1.5.1..... Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu.......... 36

1.5.2..... Přidaná hodnota ze zapojení EU.................................................................................... 36

1.5.3..... Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti..................................................... 37

1.5.4..... Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji.......................................... 37

1.6........ Doba trvání akce a finanční dopad................................................................................ 37

1.7........ Předpokládaný způsob řízení......................................................................................... 37

2........... SPRÁVNÍ OPATŘENÍ............................................................................................... 39

2.1........ Pravidla pro sledování a podávání zpráv........................................................................ 39

2.2........ Systém řízení a kontroly................................................................................................ 39

2.2.1..... Zjištěná rizika............................................................................................................... 39

2.2.2..... Předpokládané metody kontroly................................................................................... 39

2.3........ Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí................................................................ 40

3........... ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU................................ 41

3.1........ Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie....................... 41

3.2........ Odhadovaný dopad na výdaje...................................................................................... 42

3.2.1..... Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje........................................................................ 42

3.2.2..... Odhadovaný dopad na operační prostředky.................................................................. 44

3.2.3..... Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy........................................................ 46

3.2.3.1.. Shrnutí.......................................................................................................................... 46

3.2.3.2.. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů............................................................... 47

3.2.4..... Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem........................................................... 49

3.2.5..... Příspěvky třetích stran................................................................................................... 49

3.3........ Odhadovaný dopad na příjmy....................................................................................... 50

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Rady o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (přepracované znění)

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[51]

Hlava 18: Prostor svobody, bezpečnosti a práva (hlava 18)

Solidarita – vnější hranice, návratová, vízová politika a volný pohyb osob (kapitola 18 02)

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[52]

x Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Strategie EU pro správu informací zahrnutá ve Stockholmském programu[53] je jednou z priorit, které stanovila Evropská rada v roce 2010 v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Schengenský informační systém je jedním z nejdůležitějších kompenzačních opatření, jež zajišťují vysokou úroveň bezpečnosti po zrušení vnitřních hranic.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1: Umožnit osobám překračovat vnitřní hranice bez hraničních kontrol, podpořit bezpečné hranice a bránit nelegální migraci dalším rozvojem systému integrované správy vnějších hranic a hraničních kontrol na vysoké úrovni, včetně vývoje systému SIS II a finanční podpory z Fondu pro vnější hranice.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Kapitola 18.02: Solidarita – Vnější hranice, návrat, vízová politika a volný pohyb osob

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Cílem nástrojů[54] týkajících se přechodu je usnadnit úspěšný přechod ze systému SIS 1+ na SIS II stanovením architektury přechodu, technických předpokladů, fází samotného přechodu a příslušných povinností Komise a členských států, které se účastní SIS 1+.

Hlavním účelem návrhu je sladit právní rámec, kterým se přechod řídí, s technickým scénářem odsouhlaseným odborníky z členských států[55], a začlenit do právního rámce několik dalších prvků flexibility (viz bod 1.5.3 níže).

Navíc v souvislosti se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost se tímto návrhem rovněž slučuje právní rámec v oblasti přechodu na jediný právní akt, který byl dříve rozdělen v souladu s pilířovou strukturou původních Smluv do dvou legislativních nástrojů.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Prvotního cíle návrhu bude dosaženo úspěšným načtením údajů ze systému SIS1+ do centrálního systému SIS II (a vnitrostátních systémů), úspěšným přepojením vnitrostátních aplikací a v neposlední řadě úplnou dostupností funkcí systému SIS II všem členským státům.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Je nutné, aby členské státy, jakož i Komise, zavedly všechny technické prvky a provedly úspěšně testy potřebné k souhrnnému testování v průběhu přípravné fáze přechodu.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Hlavním účelem SIS II je sdílet informace týkající se určitých kategorií osob a věcí mezi donucovacími orgány, pohraniční stráží, celními orgány, vízovými a soudními orgány zemí Schengenské úmluvy. Komise je odpovědná za technický rozvoj centrálního SIS II, komunikační infrastrukturu a převodník. Komise má dále koordinovat činnosti související s rozvojem SIS II a poskytovat členským státům nezbytnou podporu při provádění jejich úkolů a povinností, čímž bude zajištěna konzistentnost mezi centrálními a vnitrostátními projekty.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Právní rámec musí umožňovat dostatečnou flexibilitu, aby se zamezilo vzniku zbytečných nákladů spojených s procesem přechodu. Zejména členským státům, které již provedly přepojení na systém SIS II, by mělo být umožněno jej používat včetně všech jeho funkcí, aniž by musely čekat na úspěšné přepojení všech zbývajících členských států.

Rovněž je nutné upravit možnost spolufinancování některých vnitrostátních činností souvisejících s přechodem (zejména v souvislosti s účastí členských států na testování souvisejícím s přechodem) ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, aby se usnadnil plynulý a bezproblémový proces přechodu.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Návrh vychází z nařízení (ES) č. 1987/2006[56] a rozhodnutí 2007/533/SVV[57] o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). Datum ukončení platnosti navrhovaného nařízení bude určeno ve dvou výše uvedených právních aktech. Navíc je tento návrh konsistentní s ostatními právními akty, které se týkají testování, sítě a bezpečnosti SIS II.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět

– x Návrh/podnět s platností ode dne 1. července 2012[58] do dokončení přechodu, předpokládá se, že nejpozději do 30. června 2013.

– xFinanční dopad v období od 2012 do 2013

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

Poznámka

Datum ukončení přechodu nestanoví navrhované nařízení, ale určí jej Rada v souladu s čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1987/2006 a čl. 71 odst. 2 rozhodnutí 2007/533/SVV.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[59]

x Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[60]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Komise pečlivě a průběžně dohlíží na práci smluvních subjektů a sleduje ji, a to v úzké spolupráci se subjektem smluvně sjednaným za účelem zabezpečení kvality a Radou pro globální řízení projektu.

V souladu se smluvními podmínkami Komise pravidelně hodnotí pokrok projektu SIS II a za pomocí subjektu smluvně sjednaného za účelem zabezpečení kvality se porovnávají výsledky s požadovanými normami a předem stanovenými kritérii.

Zprávy o pokroku, jež popisují provedené práce týkající se vývoje Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) a příprav na přechodu ze systému SIS 1+ na SIS II, jsou předkládány každých šest měsíců Radě a Evropskému parlamentu v souladu s článkem 18 nástrojů týkajících se přechodu. Tyto zprávy systematicky obsahují i podrobnosti o plnění rozpočtu (závazky a platby) související s centrálním projektem SIS II.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

1. Na ústřední úrovni: riziko nedodržení celkového harmonogramu z důvodu neplánovaných událostí či nedostatečné výkonnosti ze strany hlavního smluvního subjektu zabývajícího se vývojem.

2. Na úrovni členských států: riziko prodlení, které má dopad na celkový harmonogram, způsobené nedostatečnou připraveností jednoho či několika členských států na vývoj na vnitrostátní úrovni (nedostatečná připravenost určitých členských států na účast na testovacích fázích plánovaných v celkovém harmonogramu buď z důvodu prodlení v organizování veřejných zakázek nebo z důvodu nedostatku finančních zdrojů na další vývoj na vnitrostátní úrovni nebo na dokončení přechodu).

Pozdní připravenost pouhého členského by mohla ohrozit zprovoznění systému SIS II, protože předpoklady pro spuštění systému by z právního hlediska nebyly splněny (tzn.: je totiž nutné, aby všechny členské státy oznámily svou připravenost a úspěšné dokončení komplexního testu se všemi členskými státy).

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Komise pečlivě sleduje rizika související s projektem, a to v úzké spolupráci s Radou pro globální řízení projektu, členskými státy a subjektem smluvně sjednaným za účelem zabezpečení kvality.

Případné využití spolufinancování bude podléhat kontrole prováděné Komisí a Účetním dvorem.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Komise možnost spolufinancování (ve formě grantů) vyhodnotí, rozhodne o ní a administrativně ji zajistí ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s ustanoveními finančního nařízení. Komise může svůj finanční příspěvek snížit, zadržet či ukončit jeho poskytování. Komise a Účetní dvůr budou pověřeny prováděním veškerých kontrol a inspekcí potřebných k zajištění řádné správy finančních prostředků Unie a před podvody nebo nesrovnalostmi.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Počet Schengenský informační systém II || RP ([61]) || zemí ESVO[62] || kandidátských zemí[63] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3A || 18 02 04 || RP || NE || NE || ANO || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje: Žádné

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 3 A || Svoboda, bezpečnost a právo

GŘ: HOME || || || Rok 2012 (poměrným dílem od 1. července) || Rok 2013 (poměrným dílem do 30. června) || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie 18.02.04 || Závazky || (1) || 28,120 || 7,120 || || || || || 35,240

Platby || (2) || 18,184 || 17,056 || || || || || 35,240

Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1a) || || || || || || ||

Platby || (2a) || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované  z rámce na specifické programy[64] || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie || || (3) || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ HOME || Závazky || =1+1a +3 || 28,120 [65] || 7,120 || || || || || 35,240

Platby || =2+2a +3 || 18,184 || 17,056 || || || || || 35,240

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || „Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2012 (poměrným dílem od  1. července) || Rok 2013 (poměrným dílem do 30. června) || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

GŘ: HOME || || ||

Ÿ Lidské zdroje || 2,675 || 2,439 || || || || || 5,114

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,152 || 0,152 || || || || || 0,304

GŘ HOME CELKEM || Prostředky || 2,827 || 2,590 || || || || || 5,418

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 2,827 || 2,590 || || || || || 5,418

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 30,947 || 9,710 || || || || || 40,658

Platby || 21,011 || 19,646 || || || || || 40,658

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2012 (poměrným dílem od 1. července) || Rok 2013 (poměrným dílem do 30. června) || CELKEM ||

|| || Druh výstupu[66] || Průměrné roční náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem ||

|| SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[67] Příprava operací SIS II || || || || || ||

|| – Výstup 1 || Změny SIS II || || || 0 || || 0 || || 0

|| – Výstup 2 || Zajištění kvality || || || 1,250 || || 1,250 || || 2,500

|| – Výstup 3 || sTESTA (komunikační infrastruktura) || || || 7,500 || || 0 || || 7,500

|| – Výstup 4 || Bezpečnostní audity || || || 0,500 || || 0 || || 0,500

|| – Výstup 5 || Možnost bezpečí || || || 0,500 || || 0 || || 0,500

|| – Výstup 6 || Možnost [68]spolufinancování členskými státy || || || 15,750 || || 5,250 || || 21,000

|| – Výstup 7 || Globální řízení projektu || || || 0,120 || || 0,120 || || 0,240

|| – Výstup 8 || Studie || || || 2,000 || || 0 || || 2,000

|| – Výstup 9 || Zajištění kvality || || || 0,500 || || 0,500 || || 1.000

|| Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || 28,120 || || 7,120 || || 35,240

|| NÁKLADY CELKEM || || 28,120 || || 7,120 || || 35,240

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2012 (poměrným dílem od 1. července) || Rok 2013 (poměrným dílem do 30. června) || || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 2,675 || 2,439 || || || || || || 5,114

Ostatní správní výdaje || 0,152 || 0,152 || || || || || || 0,304

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2,827 || 2,590 || || || || || || 5,418

Mimo OKRUH 5[69] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 2,827 || 2,590 || || || || || || 5,418

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok 2012 || Rok 2013 || || || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 33 || 32 || || || || ||

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[70] ||

|| XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 17 || 12 || || || || ||

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy[71] || – v ústředí[72] || || || || || || ||

|| – při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 50 || 44 || || || || ||

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Tímto není dotčeno zřízení Evropské agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva[73] a externalizace úkolů uvedené agentuře, čímž se do konce roku 2013 uvolní 50 FTE (27 pracovních míst a 23 FTE externích pracovníků) pracujících na SIS II, VIS a EURODAC.

2012

Výpočet: Úředníci a dočasní zaměstnanci

AD/AST – 127 000 EUR ročně * 33 osob = 4,191 mil. EUR

          Od 1. července do 31. prosince: 2,096 mil. EUR

Výpočet: Externí zaměstnanci

Smluvní zaměstnanci: 64 000 EUR ročně * 9 osob = 0,576 mil. EUR

Přidělení národní odborníci: 73 000 EUR ročně * 8 osob = 0,584 mil. EUR

Externí zaměstnanci celkem: 1,160 mil. EUR

          Od 1. července do 31. prosince: 0,580 mil. EUR

2013

Výpočet: Úředníci a dočasní zaměstnanci

AD/AST – 127 000 EUR ročně * 32 osob = 4,064 mil. EUR

          Od 1. června do 30. června: 2,032 mil. EUR

Výpočet: Externí zaměstnanci

Smluvní zaměstnanci: 64 000 EUR ročně * 7 osob = 0,448 mil. EUR

Přidělení národní odborníci: 73 000 EUR ročně * 5 osob = 0,365 mil. EUR

Externí zaměstnanci celkem: 0,813 mil. EUR

          Od 1. června do 30. června: 0,407 mil. EUR

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Koordinace programu, řízení projektu, hodnocení a podávání zpráv, zadávání veřejných zakázek, řízení smluv

Externí zaměstnanci || Technické řízení, IT a administrativní podpora

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– x Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[74].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2012 || Rok 2013 || || || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Náklady

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ¨  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– x Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

Spoluúčast

Pokud financování návrhu předpokládá spoluúčast členského státu či jiných subjektů (uveďte, o které se jedná), je třeba v níže uvedené tabulce vyplnit odhadovanou výši finanční spoluúčasti (pokud se předpokládá finanční spoluúčast jiných subjektů, lze doplnit další řádky):           nepoužije se

· Příspěvek Norska (2,406882 %) a Islandu (0,073102 %) [údaje z roku 2010] na provozní náklady na základě čl. 12 odst. 1 druhého pododstavce dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[75].

· Příspěvek Švýcarska (3,043387 %) a Lichtenštejnska (0,026579 %) [údaje z roku 2010] na provozní náklady na základě čl. 11 odst. 3 druhého pododstavce dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přidružení Lichtenštejnského knížectví k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[76].

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[77]

Rok 2012 || Rok 2013 || || || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Příspěvek NO || || 0,438 || 0,411 || || || || ||

Příspěvek IS || || 0,013 || 0,012 || || || || ||

Příspěvek CH || || 0,553 || 0,519 || || || || ||

Příspěvek LIE || || 0,005 || 0,004 || || || || ||

CELKEM článek xxxx || || 1,009 || 0,947 || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Viz výše

[1]               Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4.

[2]               Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 1.

[3]               Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.

[4]               Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.

[5]               Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 1.

[6]               Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43.

[7]               Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[8]               Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[9]               Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.

[10]             Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19 (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43).

[11]             Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4.

[12]             Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 1.

[13]             Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 1.

[14]             Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 20, a Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 29.

[15]             Úř. věst. L 57, 1.3.2008, s. 1.

[16]             Úř. věst. L 57, 1.3.2008, s. 14.

[17]             Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 1.

[18]             Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43.

[19]             Úř. věst. L 257, 30.9.2009, s. 41.

[20]             Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.

[21]             Úř. věst. L 233, 5.9.2007, s. 3.

[22]             Úř. věst. C…

[23]             Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 1.

[24]             Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43.

[25]             Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.

[26]             Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 4.

[27]             Úř. věst. L 328, 13.12.2001, s. 1.

[28]             Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.

[29]             Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.

[30]             Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63.

[31]             Úř. věst. L 57, 1.3.2008, s. 1.

[32]             Úř. věst. L 57, 1.3.2008, s. 14.

[33]             Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[34]             Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.

[35]             Úř. věst. L 233, 5.9.2007, s. 3.

[36]             Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[37]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[38]             Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[39]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[40]             Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[41]             Úř. věst. L 12, 17.1.2004, s. 47.

[42]             Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[43]             Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

[44]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[45]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

[46]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

[47]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1.

[48]             Úř. věst. L 160, 18.5.2011, s. 19.

[49]             Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 1.

[50]             Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43.

[51]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[52]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[53]             „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“, Úř. věst. C 115, 4.5.2010.

[54]             Nařízení Rady (ES) č. 1104/2008 ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (Úř věst. L 299, 8.11.2008, s. 1); rozhodnutí Rady 2008/839/SVV ze dne 24. října 2008 o přechodu z Schengenského informačního systému (SIS 1+) na Schengenský informační systém druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 43).

[55]             Tento technický scénář (známý jako „Plán přechodu“) schválily členské státy jednohlasně dne 23. února 2011 v rámci výboru SISVIS.

[56]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4).

[57]             Rozhodnutí Rady 2007/533/SVV ze dne 12. června 2007 o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63).

[58]             Cílové datum pro vstup pozměněného nařízení Rady, které je předmětem tohoto návrhu, v platnost.

[59]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[60]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[61]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[62]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[63]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[64]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[65]             Vzhledem k tomu, že jsou stále k dispozici nevyužité částky, budou použity tyto. Proto nebude potřeba upravovat rozpočet.

[66]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[67]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[68]             Náklady související s účastí členských států na činnostech při přípravě přechodu, zejména koordinaci testů. Podle odhadů by další náklady související s přípravami na přechod měly být přibližně stejné pro každý členský stát bez ohledu na velikost: 1 projektový manažer á 1 500 EUR / den, 4 specialisté á 1 200 EUR / den (správce databáze, systémový specialista a specialisté/vývojáři aplikací) a 2,5 operátora á 700 EUR / den, což je celkem 8 050 za den na celou dobu 120 dní = 966 000 EUR / členský stát, který se účastní SIS1+. Předpokládá se, že 75 % odpovídajících prostředků bude vyčleněno v roce 2012 a zbytek v roce 2013.

[69]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[70]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[71]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[72]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[73]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011 ze dne 25. října 2011 , kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1).

[74]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[75]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[76]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52 a Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 84.

[77]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.