Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012JC0021

    Společný návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu

    /* JOIN/2012/021 final - 2012/0197 (NLE) */

    52012JC0021

    Společný návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu /* JOIN/2012/021 final - 2012/0197 (NLE) */


    DŮVODOVÁ ZPRÁVA

    (1) Rada dne 23. března 2012 přijala nařízení (EU) č. 267/2012, které zrušilo a nahradilo nařízení (EU) č. 961/2010.

    (2) Pokud členský stát činí opatření s cílem dodržet právní závazky týkající se zdraví a bezpečnosti pracovníků a ochrany životního prostředí, pokud může být tímto nařízením ovlivněna spolupráce s íránskými osobami, subjekty či orgány v naléhavém případě, mělo by být členskému státu umožněno učinit opatření bez předchozího oznámení za předpokladu, že co nejdříve poté uvědomí ostatní členské státy a Komisi.

    (3) Pokud členský stát vydal určené osobě, subjektu či orgánu povolení na zapojení se do činností souvisejících s těžbou uhlovodíků předtím, než tato osoba, subjekt či orgán byl určen (tzn. zahrnut do seznamu v příloze IX, neboť jeho majetek byl zmrazen), příslušný orgán tohoto členského státu může povolit odchylku od určitých zákazů upravených v nařízení, pokud je tato odchylka potřebná k zamezení poškození životního prostředí nebo stálému poškození hodnoty povolení.

    2012/0197 (NLE)

    Společný návrh

    NAŘÍZENÍ RADY,

    kterým se mění nařízení (EU) č. 267/2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

    s ohledem na rozhodnutí Rady 2010/413/SZBP ze dne 26. července 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu[1],

    s ohledem na společný návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)       Nařízením (EU) č. 267/2012[2] se uvádí v účinnost opatření upravená v rozhodnutí 2012/35/SZBP, kterým se mění rozhodnutí 2010/413/SZBP o omezujících opatřeních vůči Íránu[3].

    (2)       Pro ochranu životního prostředí a zdraví a bezpečnosti pracovníků je nutné stanovit, aby příslušné orgány členských států mohly učinit opatření, které považují za nutné pro respektování právních závazků týkajících se zdraví a bezpečnosti pracovníků a životního prostředí. V naléhavých případech by měl mít členský stát možnost učinit opatření bez předchozího oznámení za předpokladu, že členské státy a Komisi uvědomí co nejdříve poté.

    (3)       Pokud členský stát vydal určené osobě, subjektu či orgánu povolení na zapojení se do činností souvisejících s těžbou uhlovodíků předtím, než tato osoba, subjekt či orgán byl určen, příslušný orgán tohoto členského státu může povolit odchylku od určitých zákazů upravených v nařízení (EU) č. 267/2012, pokud je tato odchylka potřebná k zamezení poškození životního prostředí nebo trvalého poškození hodnoty povolení,

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    Nařízení (EU) č. 267/2012 se mění takto:

    (1) Ustanovení čl. 43 odst. 3 se nahrazuje tímto:

    „3. Příslušný členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 a o svém záměru udělit povolení nejméně deset pracovních dnů před udělením takového povolení. V případě ohrožení životního prostředí a/nebo zdraví a bezpečnosti pracovníků v Unii, které vyžaduje naléhavé opatření, může dotyčný členský stát udělit povolení bez předchozího uvědomění ostatních členských států a Komise do tří pracovních dnů po udělení tohoto povolení.“

    (2) Vkládá se nový článek 43a, který zní:

    „Článek 43a

    1. Odchylně od článků 8, 9, čl. 17 odst. 1, pokud jde o íránské osoby, subjekty či orgány uvedené v čl. 17 odst. 2 písm. b), čl. 23 odst. 2 a 3, pokud odkazují na osoby, subjekty a orgány uvedené v příloze IX, článku 30 a 35, mohou příslušné orgány členského státu povolit za takových podmínek, které považují za vhodné, činnosti související s těžbou uhlovodíků a těžbu samotnou v Unii v souladu s povolením k tomuto průzkumu či těžbě vydaném členským státem osobě, subjektu či orgánu uvedenému v příloze IX při splnění následujících podmínek:

    (a) povolení k průzkumu či těžbě uhlovodíků v rámci Unie bylo vydáno přede dnem, kdy byla určena tato osoba, subjekt či orgán uvedený v příloze IX;

    (b) je nezbytné povolení k zamezení poškození životního prostředí v Unii nebo k zabránění trvalého zničení hodnoty povolení v případě, že členský stát vykonává dočasné správní řízení ve věci povolení a/nebo potrubí a infrastruktury používané v souvislosti s činností, na kterou je povolení vystavené, dočasně v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy.

    2. Odchylku upravenou v odstavci 1 lze povolit na nezbytné období a jeho platnost nepřesáhne platnost povolení vydaného osobě, subjektu nebo orgánu uvedenému v příloze IX. V případě, že se příslušný orgán domnívá, že je nutný přechod práv ke smlouvám nebo poskytnutí náhrady škody, doba platnosti odchylky nepřesáhne 5 let.

    3. Dotčený členský stát oznámí ostatním členským státům a Komisi alespoň deset pracovních dnů před udělením povolení svůj úmysl toto povolení udělit. V případě ohrožení životního prostředí v Unii, které vyžaduje naléhavé opatření, aby se zabránilo poškození životního prostředí, může dotyčný členský stát udělit povolení bez předchozího uvědomění ostatních členských států a Komise do tří pracovních dnů po udělení tohoto povolení.“

    (3) V názvu přílohy X se doplňuje odkaz na článek 43a.

    Článek 2

    Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Bruselu dne

                                                                           Za Radu

                                                                           předseda/předsedkyně

    [1]               Úř. věst. L 195, 27.7.2010, s. 39.

    [2]               Úř. věst. L 88, 24.3.2012, s. 1.

    [3]               Úř. věst. L 19, 24.1.2012, s. 22.

    Top