52012DC0596

OBSAH

1.         Úvod. 4

2.         Hlavní problémy a navrhovaná řešení 5

2.1.      Soulad vnitrostátních regulačních rámců s právními předpisy EU.. 6

2.2.      Posílení dohledu, správní spolupráce a účinného vymáhání předpisů. 8

2.2.1.       Stanovení vhodného dohledu a kontroly v členských státech. 8

2.2.2.       Podpora přeshraniční správní spolupráce. 9

2.2.3.       Zajištění účinného vymáhání předpisů na vnitrostátní úrovni 9

2.3.      Ochrana spotřebitelů a občanů. 11

2.3.1.       Úsilí o vysokou úroveň ochrany v celé EU.. 11

2.3.2.       Zajištění ochrany nezletilých osob. 12

2.3.3.       Posílení odpovědné reklamy. 12

2.3.4.       Prevence návykového hraní hazardních her nebo závislosti na hazardních hrách. 13

2.4.      Předcházení podvodům a praní špinavých peněz. 14

2.4.1.       Rozšíření opatření proti praní peněz. 14

2.4.2.       Boj proti krádežím identity a jiným formám počítačové trestné činnosti 15

2.4.3.       Zachování bezpečnosti hracích zařízení 15

2.5.      Ochrana etické nezávadnosti sportu a prevence ovlivňování sportovních výsledků. 16

2.5.1.       Posilování spolupráce mezi zúčastněnými stranami 16

2.5.2.       Rozvoj opatření proti ovlivňování výsledků zápasů. 16

2.5.3.       Účinné odrazování od ovlivňování výsledků zápasů. 17

2.5.4.       Podpora mezinárodní spolupráce. 17

3.         Závěry. 18

1. Úvod

Hazardní hry[1] poskytované on-line jsou rychle rostoucí oblastí služeb v EU s roční mírou růstu téměř 15 %[2]. V roce 2015 se očekávají roční příjmy ve výši okolo 13 miliard EUR, zatímco v roce 2011 činily 9,3 miliard EUR. To by představovalo celkový nárůst o téměř 40 %[3]. Hospodářský význam tohoto odvětví podtrhuje vysoká úroveň inovací, kterou se toto odvětví v EU vyznačuje, a rostoucí daňové příjmy z této činnosti pro členské státy.

Rychlý rozvoj on-line technologií v posledních letech usnadnil poskytování služeb hazardních her prostřednictvím různých distribučních kanálů umožňujících dálkový přístup. Patří k nim internet a další prostředky elektronické či dálkové komunikace, například technologie mobilních telefonů či digitální televize. Z povahy on-line prostředí plyne, že stránky nabízející hazardní hry mohou být provozovány v EU mimo jakoukoli kontrolu vykonávanou regulačními orgány na území EU. Spotřebitelé v Evropě též vyhledávají služby hazardních her poskytovaných on-line za hranicemi a mohou se vystavovat značným rizikům, nejsou-li tyto služby řádně regulovány. Velký rozsah nabídky a rostoucí úroveň poptávky v oblasti on-line služeb hazardních her přinášejí řadu problémů, které brání řádnému plnění cílů veřejného zájmu na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni.

V roce 2011 přijala Komise zelenou knihu o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu[4]. Prostřednictvím této veřejné konzultace se Komise snažila získat celkový přehled o stávající situaci, usnadnit výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a zjistit, jak při řádném zohlednění cílů veřejných politik a bez narušení vnitřního trhu mohou různé vnitrostátní regulační modely hazardních her existovat vedle sebe a zda je zapotřebí konkrétních opatření na úrovni EU, aby byla zajištěna větší soudržnost. Odpovědi v rámci této konzultace se liší jak obsahem, tak co se týče nástrojů, které by měly být v iniciativách EU využity. Celkově se v této chvíli nezdá vhodné navrhovat pro toto odvětví zvláštní právní předpisy EU. Jednomyslně však bylo žádáno o politická opatření na úrovni EU a díky odpovědím bylo možné jasně určit klíčové prioritní oblasti, ve kterých je třeba podniknout jisté kroky.

Toto sdělení a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise[5] určují hlavní problémy, které plynou z koexistence vnitrostátních regulačních rámců na vnitřním trhu. Rovněž se snaží navrhnout odpovědi na tyto problémy v podobě opatření, která by měla být přijata na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Pracovní dokument útvarů Komise poskytuje podrobnější informace vyplývající z analýzy odpovědí na zelenou knihu, iniciativ navrhovaných v tomto akčním plánu, jakož i příslušných údajů. Komise čerpala z osvědčených postupů v EU a v členských státech, aby bylo možno navrhnout řešení pro množství rozličných otázek souvisejících s on-line hazardními hrami.

Je zapotřebí vyjasnit situaci vzhledem k vývoji nabídky a propagace on-line hazardních her v EU. Toto sdělení navrhuje kombinaci iniciativ a vhodných opatření, jež se zabývají řadou otázek a jejichž cílem je posílit právní jasnost a zavést politiky založené na dostupných důkazech. Tato opatření plně zohledňují zásadu subsidiarity a proporcionality a zdůrazňují pět prioritních oblastí pro řešení problémů v EU:

-           soulad vnitrostátních regulačních rámců s právními předpisy EU,

-           zlepšení správní spolupráce a účinného vymáhání,

-           ochrana spotřebitelů a občanů, nezletilých osob[6] a zranitelných skupin,

-           předcházení podvodům a praní špinavých peněz,

-           ochrana etické nezávadnosti sportu a zabránění ovlivňování sportovních výsledků.

Navrhovaná opatření se vzhledem k růstu on-line hazardních her v EU a dobře rozvinuté přeshraniční nabídce těchto služeb zaměřují na služby hazardních her poskytované on-line a otázky související s volným pohybem služeb (článek 56 Smlouvy o fungování EU) a svobodou usazování (článek 49 Smlouvy o fungování EU). Nicméně řada opatření se týká on-line i off-line služeb hazardních her[7].

Toto sdělení též reaguje na závěry Rady o rámci v oblasti hazardních her a sázek v členských státech Evropské unie[8], řadu zpráv předsednictví o pokroku[9], usnesení Evropského parlamentu o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu[10] a na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[11].

2. Hlavní problémy a navrhovaná řešení

Přestože si členské státy mohou v podstatě svobodně stanovit cíle své politiky v oblasti hazardních her a přesně vymezit úroveň požadované ochrany, musí být vnitrostátní regulační rámce v souladu s právními předpisy EU a zásadami a pravidly vnitřního trhu. Zajištění souladu vnitrostátních předpisů se Smlouvou je proto předpokladem úspěchu politiky EU týkající se on-line hazardních her.

Vzhledem k problémům, které přináší rozvoj on-line hazardních her, a jejich důsledkům pro každý členský stát, nejsou jednotlivé členské státy samy schopny tyto problémy účinně řešit či poskytovat řádně regulovanou a dostatečně bezpečnou nabídku on-line služeb hazardních her. Opatření Komise týkající se správní spolupráce pomůže členským státům lépe pochopit  regulační rámce v ostatních členských státech, sdílet osvědčené postupy a zvýšit soudržnost při řešení společných problémů. Kromě toho by větší a dlouhodobá spolupráce mezi členskými státy EU napomohla účinněji řešit on-line hazardní hry v mezinárodním měřítku.

Zlepšení ochrany spotřebitelů a regulačního prostředí je v zájmu všech členských států a všech zúčastněných stran. K omezení případů, kdy spotřebitelé vyhledávají neregulované internetové stránky, je nezbytně třeba rozvíjet atraktivní zákonné možnosti přístupu k hazardním hrám. Proto by cílem opatření na úrovni EU měla být přiměřená ochrana všech občanů v Evropě v rámci vyváženého regulovaného prostředí. V této souvislosti Komise navrhuje, aby byla ve spolupráci s členskými státy přijata opatření, jejichž účelem je poskytovat společnou a vysokou úroveň ochrany pro všechny evropské spotřebitele a občany, včetně nezletilých osob a zranitelných skupin. Cílem navrhovaných opatření je řešit rizika způsobená neregulovanými trhy a organizovanou trestnou činností, jako jsou podvody a manipulace her.

Obecně by tyto iniciativy měly přispět ke zlepšení rámce upravujícího on-line služby hazardních her v EU a připravit cestu pro posílenou spolupráci mezi regulačními orgány členských států.

Komise

· v roce 2012 ustanoví skupinu odborníků v oblasti hazardních her, složenou ze zástupců členských států, která bude sloužit k výměně zkušeností a osvědčené praxe a bude poskytovat poradenství a odborné znalosti při přípravě iniciativ EU.

2.1. Soulad vnitrostátních regulačních rámců s právními předpisy EU

Členské státy uplatňují pro on-line hazardní hry rozličné regulační rámce. Jen málo členských států nabízení hazardních her přes internet zakazuje, ať pro všechny hry, nebo pro určité typy, např. herny a poker. V některých evropských zemích byly zavedeny monopolní režimy (nabízející on-line služby hazardních her). Provozuje je buď státem řízený veřejný subjekt, nebo soukromý subjekt na základě výlučného práva. V rostoucím počtu členských států však byly zavedeny systémy udělování licencí, což umožňuje, aby služby na trhu nabízel více než jeden provozovatel.

V reakci na společenské, technologické a regulační problémy byl v mnohých členských státech nedávno proveden přezkum předpisů týkajících se hazardních her tak, aby v nich byly zohledněny nové formy služeb hazardních her. V důsledku těchto změn právních předpisů se v několika posledních letech zvýšila nabídka služeb hazardních her od provozovatelů oprávněných k této činnosti v některém z členských států EU, zároveň však vznikly značné rozdíly ve vnitrostátních právních předpisech. Vyvíjela se rovněž přeshraniční nabídka, z hlediska vnitrostátních právních předpisů přijímajícího členského státu však často nepovolená. Soulad těchto vnitrostátních právních předpisů se Smlouvou byl napaden před vnitrostátními soudy a otázky týkající se výkladu práva EU byly postoupeny Soudnímu dvoru Evropské unie.

Vnitrostátní regulační systémy musí dodržovat právní předpisy EU. V řadě rozsudků Soudní dvůr poskytl obecné pokyny ohledně výkladu základních svobod vnitřního trhu v oblasti (on-line) hazardních her, s přihlédnutím ke zvláštní povaze hazardních her, aby vnitrostátním soudům umožnil posoudit okolnosti, za kterých jsou právní předpisy omezující vnitrostátní hazardní hry oprávněné z důvodů souvisejících s obecným zájmem.

Soudní dvůr EU potvrdil, že poskytování a využívání nabídek hazardních her ze zahraničí je hospodářská činnost, která spadá do oblasti působnosti základních svobod Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 56 Smlouvy o fungování EU zakazuje omezovat volný pohyb služeb pro příjemce v jiných členských státech. Bylo shledáno, že vnitrostátní předpisy, které zakazují poskytování služeb hazardních her povolené v jiných členských státech, omezují svobodu vnitrostátních rezidentů přijímat přes internet služby poskytované z jiných členských států. Rovněž omezují svobodu provozovatelů usazených v jiných členských státech poskytovat služby hazardních her.

Členské státy mohou vyloučit nebo omezit přeshraniční poskytování všech nebo některých druhů služeb v oblasti hazardních her na základě cílů veřejného zájmu, o jejichž ochranu usilují ve vztahu k hazardním hrám. Vnitrostátní předpisy se zaměřují hlavně na cíle ochrany spotřebitele, zejména na prevenci návykového hraní hazardních her a ochranu nezletilých, a na trestnou činnost a předcházení podvodům. Zatímco členské státy obvykle k omezení přeshraničních služeb hazardních her uvádějí oprávněné důvody, musí nicméně prokázat vhodnost a nezbytnost dotčených opatření, zejména existenci problému spojeného s cíli veřejného zájmu, které jsou ohroženy, a soudržnost regulačního systému. Členské státy musí prokázat, že cíle veřejné politiky, které na základě svobodného výběru zajišťují, jsou realizovány soudržným a systematickým způsobem, a nesmí přijmout, usnadnit nebo tolerovat opatření, jež by byla v rozporu s dosažením těchto cílů.

Komise v minulých letech zahájila řízení pro porušení povinností proti značnému počtu členských států a tyto případy se nadále vyšetřují. V oblasti hazardních her je rovněž v současné době registrován velký počet stížností, jež jsou založeny na článcích 49 a/nebo 56 Smlouvy o fungování EU. Pro své průběžné posuzování vnitrostátních právních předpisů v rámci probíhajících řízení o nesplnění povinnosti a stížností využije Komise hloubkové faktické informace získané z konzultací k zelené knize a nejnovější judikaturu Soudního dvora EU. Toto hodnocení se zaměří především na to, zda jsou vnitrostátní politiky v oblasti hazardních her soudržné, zejména co se týče regulačních přístupů ke stejnému typu her on-line a off-line, jakož i ke hrám, které jsou jasně srovnatelné, pokud jde o stupeň rizika, které nesou v souvislosti s podvody a/nebo ochranou spotřebitele. Posouzení se rovněž zaměří na transparentnost a nediskriminaci licenčních režimů, jakož i na proporcionalitu licenčních podmínek.

Zároveň s přijetím tohoto sdělení vyzývá Komise dotčené členské státy, aby poskytly informace o nejnovějším vývoji svých právních předpisů v oblasti hazardních her. Členské státy, proti nimž jsou vedena řízení pro nesplnění povinnosti nebo na něž byly podány stížnosti, budou vyzvány, aby poskytly právní a (aktualizované) faktické údaje, které by Komisi umožnily posouzení slučitelnosti s právem EU dokončit.

Komise v případě potřeby podnikne kroky k vymáhání příslušných ustanovení Smlouvy ve vztahu k vnitrostátním právním předpisům, jež jsou v rozporu s právem EU, a zohlední přitom nejnovější judikaturu Soudního dvora EU. Kromě toho bude i nadále posuzován soulad návrhů vnitrostátních právních předpisů týkajících se on-line hazardních her s právem EU v rámci takzvaného oznamovacího postupu[12].

Komise

· urychleně dokončí své posuzování vnitrostátních ustanovení v probíhajících řízeních o nesplnění povinnosti a stížnostech a případně podnikne nezbytné kroky.

2.2. Posílení dohledu, správní spolupráce a účinného vymáhání předpisů

V zájmu zajištění úspěšného provádění a uplatňování politiky v oblasti hazardních her na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU potřebují členské státy příslušné regulační orgány, které spolupracují s orgány v jiných členských státech a využívají veškerých dostupných účinných donucovacích prostředků.

Několik iniciativ, které jsou uvedeny v tomto sdělení, bude vyžadovat zpracování osobních údajů. V tomto ohledu musí být zajištěn soulad s acquis EU v oblasti ochrany údajů[13]. To vyžaduje zejména jasně vymezit konkrétní účely, pro něž mají být údaje zpracovány, aby byla zajištěna kvalita a minimalizace údajů a soulad s dalšími požadavky na ochranu údajů.

2.2.1. Stanovení vhodného dohledu a kontroly v členských státech

K zajištění účinného provádění a prosazování pravidel v oblasti hazardních her a účinné přeshraniční správní spolupráce by každý členský stát měl mít regulační orgány disponující odpovídajícími prostředky. Aby vnitrostátní regulační orgány mohly řešit výzvy v oblasti regulace na rychle rostoucím trhu založeném na technologiích, musejí mít odpovídající znalosti a know-how. Protože je možné, že ne všechny regulační orgány mají plnou pravomoc dohledu nad trhem hazardních her, budou pravděpodobně muset spolupracovat s příslušnými orgány na regionální nebo vnitrostátní úrovni, aby mohly vyhovět žádostem regulačních orgánů jiných členských států o spolupráci a nezklamaly jejich očekávání.

2.2.2. Podpora přeshraniční správní spolupráce

Pokud chceme řešit stávající problémy s regulací, je nezbytně nutné posílit správní spolupráci. Hlubší spolupráce usnadní členským státům a orgánům regulujícím hazardní hry regulaci a dohled a zlepší kvalitu jejich práce. Praktická spolupráce umožní, aby se každý členský stát seznámil se systémy i praktickou činností ostatních členských států a rozvinul těsné pracovní vztahy na operační úrovni. Opatření zaměřená na podporu správní spolupráce rovněž musí vést ke snížení zbytečné administrativní zátěže, zejména v procesu schvalování a při dozoru nad provozovateli, kterým bylo povolení vydáno ve více než jedné jurisdikci. V tomto ohledu mohou významnou roli hrát také normy a osvědčení pro on-line hrací zařízení.

Úspěšná správní spolupráce vyžaduje jasné vymezení oblastí, ze kterých mohou členské státy žádat informace a vyměňovat si je a v nichž mohou vyvíjet společnou činnost a iniciativy. Dále je třeba zavést vhodné struktury s jasným mandátem pro spolupráci, které by řešily provozní potřeby regulačních orgánů. Přesná podoba spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány závisí na druhu informací a údajů, které mohou být mezi orgány vyměňovány.

Prvním bezprostředním krokem ke spolupráci je zaměřit se na výměnu všeobecných informací a osvědčených postupů, aby regulační orgány sdílely informace a zkušenosti, budovala se mezi nimi důvěra a povědomí společného zájmu. Jako druhý krok bude Komise prostřednictvím dialogu s členskými státy dále zkoumat možnosti výměny osobních údajů, v souladu s vnitrostátními předpisy a předpisy EU o ochraně údajů. V tomto ohledu by správní spolupráci mezi členskými státy mohlo usnadnit využití systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI)[14].

Spolupráce v rámci EU nevyřeší všechny problémy na on-line trhu s hazardními hrami. Mnohé z těchto problémů jsou přeshraniční povahy a poskytovatelé často pocházejí ze zemí mimo EU. S cílem koordinovat činnosti a podporovat iniciativy zabývající se zeměmi mimo EU Komise společně s členskými státy určí otázky, které by měly být se třetími zeměmi projednány, a bude usilovat o dialog s těmito zeměmi.

2.2.3. Zajištění účinného vymáhání předpisů na vnitrostátní úrovni

Účinné vymáhání vnitrostátních právních předpisů v členských státech je zásadní pro dosažení cílů veřejného zájmu, které si státy v oblasti hazardních her stanovily. Účinné vymáhání předpisů závisí mimo jiné na spolehlivé organizační struktuře a plné pravomoci orgánu regulujícího oblast hazardních her, na odpovídající správní spolupráci s dalšími regulačními orgány a na vhodných nástrojích pro vymáhání.

Cílem preventivních opatření pro vymáhání bude snižovat první kontakt občanů s přeshraniční nabídkou služeb hazardních her on-line, jež nejsou v souladu s platnými právními předpisy v přijímajícím členském státě („nepovolené“)[15], a zajistit dodržování vnitrostátních pravidel pro hazardní hry a společných zásad, k nimž patří vzdělávání a informovanost hráčů, porozumění hráčovu výběru a chování a podpora zodpovědného jednání provozovatelů. Následná opatření pro vymáhání, například omezení přístupu na internetové stránky nabízející nepovolené služby hazardních her nebo blokování plateb mezi hráči a neoprávněnými provozovateli hazardních her, mají určité výhody, ale i možné nedostatky. Tato opatření je též nutné pečlivě posoudit na základě ochrany základních práv a základních svobod stanovených ve Smlouvě o fungování Evropské unie. Následná opatření pro vymáhání, která vyžadují, aby kroky podnikli zprostředkovatelé nelegálních on-line hazardních her (stáhnout danou nabídku nebo znemožnit přístup k nabídce zákazníkům v určitých členských státech), lze zlepšit, pokud se objasní postupy, které je při nich třeba dodržovat. Komise připravuje horizontální iniciativu o postupech, jimiž se řídí oznamování a zásahy, která by měla poskytnout potřebná vyjasnění. Navíc by mohla být posílena spolupráce prostřednictvím sítě zřízené nařízením o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele, která umožňuje pro vymáhání právních předpisů podnikat přeshraniční akce[16].

HLAVNÍ AKCE

Komise

· usnadní správní spolupráci mezi regulačními orgány pro hazardní hry a do roku 2013 prověří, zda by bylo pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy možné využít nařízení o systému IMI,

· zlepší výměnu informací a osvědčených postupů o opatřeních pro vymáhání a prostuduje přínos a možné omezení následných opatření pro vymáhání na úrovni EU, jako je blokování plateb a znemožnění přístupu k internetovým stránkám,

· objasní postupy oznamování nedovoleného obsahu, který spravují internetoví zprostředkovatelé v EU, a opatření v reakci na takový obsah[17],

· rozvine dialog o regulačních otázkách se třetími zeměmi.

Členské státy se vyzývají, aby:

· zřídily regulační orgány pro hazardní hry, udělily jim jasné pravomoci a zajistily spolupráci s dalšími příslušnými orgány,

· hledaly prostředky, jak informovat spotřebitele o dostupné povolené nabídce, a tím směrovaly poptávku k zákonnému trhu.

2.3. Ochrana spotřebitelů a občanů

Cíle ochrany občanů se v členských státech po celé Unii sbližují, avšak liší se regulační a technické přístupy, kterými se jich snaží členské státy dosáhnout. V EU je potřeba podniknout vhodná opatření s cílem: 1) odradit spotřebitele od neregulovaných a potenciálně škodlivých nabídek, 2) chránit nezletilé před přístupem k provozovnám hazardních her, 3) chránit jiné zranitelné skupiny a 4) zabránit vzniku psychických problémů souvisejících s hazardními hrami[18]. Všichni občané by měli požívat vysoké úrovně společné ochrany na celém vnitřním trhu.

Komise plně respektuje právo každého členského státu stanovit regulační rámec pro služby hazardních her, zároveň se však domnívá, že rozvoj řady povolených hazardních her může významným způsobem přispět k tomu, aby byli spotřebitelé účinně odrazováni od využívání neautorizovaných nebo neregulovaných nabídek hazardních her. Je důležité, aby oprávnění provozovatelé byli schopni nabídnout dostatečně atraktivní produkty, protože dokud nebude existovat důvěryhodná a udržitelná nabídka, spotřebitelé se budou nadále uchylovat k neregulovaným stránkám s hazardními hrami, což může mít neblahé následky.

2.3.1. Úsilí o vysokou úroveň ochrany v celé EU

Odhaduje se, že on-line hazardních her se účastní přibližně 6,84 milionu evropských spotřebitelů[19]. V prostředí, jež je ze své podstaty přeshraniční, musí mít spotřebitelé možnost informovaného výběru a musí být schopni rozpoznat povolené nabídky hazardních her. Pokud je informací nadbytek, spotřebitelé se spoléhají na značky[20]. Z toho důvodu Komise vybízí provozovatele, aby na svých internetových stránkách velmi zřetelně uváděli údaje o příslušném regulačním orgánu, a podporuje zlepšení úrovně informovanosti a znalostí spotřebitelů.

Některé členské státy již mají s ochranou spotřebitelů v on-line prostředí zkušenosti. Odvětví hazardních her rovněž získalo cenné odborné znalosti a vyvinulo samoregulační přístupy pro sociálně odpovědné využívání hazardních her. Tato iniciativa vyžaduje úsilí všech zúčastněných subjektů. Je třeba v tomto směru najít správnou rovnováhu. Opatření na ochranu spotřebitelů by neměla mít na hráče nepříznivý účinek, který by je vedl k tomu, aby vyhledávali atraktivnější nabídky na neregulovaných stránkách.

Společný soubor zásad vypracovaných na úrovni EU by se měl zaměřit na zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Tyto zásady by měly zahrnovat účinnou a efektivní registraci hráčů, ověřování věku a identifikační kontroly – zejména v souvislosti s finančními transakcemi, kontrolami skutečného stavu (aktivita na účtu, varovné signály, odkazy na poradenské linky), politiku neposkytování úvěru, ochranu finančních prostředků hráčů, možnost nastavení vlastních omezení (čas/finanční limity, vyloučení), jakož i zákaznickou podporu a účinné vyřizování stížností[21].

Prvním opatřením Komise bude doporučení týkající se společné ochrany spotřebitele.

2.3.2. Zajištění ochrany nezletilých osob

Ochrana nezletilých osob musí být prioritou, mimo jiné zejména proto, že v Evropě 75 % dětí a mladistvých ve věku 6–17 let používá internet[22]. Preventivní ochranná opatření by se měla soustředit na to, aby nezletilým osobám zabránila v přístupu ke stránkám nabízejícím hazardní hry. Z tohoto důvodu by doporučení mělo podporovat takové regulační systémy, které obsahují dostatečné nástroje pro ověřování věku a zajišťují kontrolu ze strany provozovatelů. Navíc by provozovatelé stránek nabízejících hazardní hry měli být motivováni k tomu, aby na stránkách jasně uváděli oznámení „účast na hazardních hrách nezletilým zakázána“ a poskytovali informace o provádění opatření pro ověřování věku. Tyto typy opatření by měly být doplněny širším úsilím o zlepšení informovanosti rodičů o souvisejících rizicích a o možnostech filtrování softwaru v domácím prostředí. Kromě toho by všichni provozovatelé měli vykonávat svou činnost odpovědně.

2.3.3. Posílení odpovědné reklamy

Odpovědná reklama je naprosto nutná, aby bylo možné zajistit, že občané jsou si vědomi toho, že: 1) existují věková omezení, 2) hazardní hry mohou být škodlivé, pokud se k nim nepřistupuje odpovědně a 3) rizika mohou být finanční, sociální nebo zdravotní. Ne všechny členské státy v EU mají předpisy regulující konkrétně reklamu na služby hazardních her. V některých členských státech existují zvláštní kodexy chování. Odvětví hazardních her a reklamy také přijala samoregulační přístupy. Je třeba, aby všichni občané EU byli dostatečně informováni o volbě, kterou činí, i o rizicích souvisejících s hazardními hrami.

Komise připraví doporučení o odpovědné reklamě na hazardní hry, aby se zajistilo, že provozovatelé, jež mají v daném členském státě povolení k činnosti, provádějí reklamu na hazardní hry sociálně odpovědným způsobem a poskytují spotřebitelům klíčové informace. Aby bylo doporučení plně účinné, členské státy i dotčená odvětví budou vyzvány, aby se na jeho rozsahu a podobě podílely. Členským státům bude doporučeno, aby za porušení nebo nedodržení předpisů ukládaly přiměřené sankce. Doporučení bude doplňovat směrnici o nekalých obchodních praktikách[23].

2.3.4. Prevence návykového hraní hazardních her nebo závislosti na hazardních hrách

Na základě odpovědí na zelenou knihu lze odhadnout, že zhruba 0,5–3 % obyvatel EU trpí některým typem psychické poruchy spojené s hazardními hrami. Důkazy o rozsahu a druzích psychických poruch spojených s hazardními hrami nejsou snadno dostupné. Ze stávajících studií a průzkumů navíc žádné nezvratné závěry nevyplývají. Je zapotřebí lépe porozumět 1) používaným definicím 2) faktorům (např. snaha získat zpět prohrané částky nebo pocit blížící se výhry, obchodní sdělení, přístupnost, četnost), 3) příčinným vztahům mezi různými druhy her/sázek, 4) přiměřenosti preventivních nástrojů (např. varovné signály, stanovení vlastních omezení, omezení některých her/sázek) a 5) druhům požadované léčby.

Komise v současné době usiluje o získání příslušných informací prostřednictvím ALICE RAP[24], což je výzkumný projekt spolufinancovaný EU, který bude mimo jiné shromažďovat údaje, klasifikovat závislost, posuzovat určující faktory závislosti a přechod k závislosti, představí správní postupy týkající se závislostí a nakonec předloží ucelené údaje o rozsahu tohoto problému v EU. Na základě průběžných zpráv, které budou vypracovány v rámci tohoto projektu, bude Komise uvažovat o iniciativách ve výzkumu psychických poruch spojených s hazardními hrami, včetně jejich odhalování a léčby.

HLAVNÍ AKCE

Komise

· přijme v roce 2013 doporučení o společné ochraně spotřebitelů a odpovědné reklamě na hazardní hry,

· podpoří referenční srovnávání a testování nástrojů rodičovské kontroly v rámci programu Bezpečnější internet[25] a nástroje pro propojení Evropy[26], aby se zlepšila klasifikace podle věku a systémy klasifikace obsahu,

· v roce 2012 posoudí doporučení ohledně internetové závislosti spojené s hazardními hrami mezi mladistvými v rámci projektu EU NET ADB[27],

· v roce 2014 předloží zprávu o příslušných pracovních skupinách v rámci projektu ALICE RAP a provede posouzení výsledků tohoto výzkumu,

· bude od roku 2013 posuzovat výkonnost trhu on-line služeb hazardních her v rámci monitorovacího průzkumu spotřebitelského trhu.

Členské státy se vyzývají, aby:

· zlepšily informační kampaně a iniciativy zaměřené na zvýšení povědomí o rizicích spojených s hazardními hrami, jakož i o rizicích neregulovaných nabídek hazardních her, 

· zlepšily spolupráci mezi regulačními orgány pro hazardní hry a organizacemi spotřebitelů,

· zvýšily dostupnost a využívání postupů pro bezpečnost on-line, které by dětem a mladistvým zabránily v přístupu ke stránkám nabízejícím hazardní hry,

· provedly průzkumy a shromažďovaly údaje o psychických poruchách spojených s hazardními hrami.

2.4. Předcházení podvodům a praní špinavých peněz

K hlavním cílům veřejného zájmu členských států s ohledem na veřejný pořádek patří předcházení podvodům a praní špinavých peněz. Nejčastěji hlášenou trestnou činností v souvislosti s on-line hazardními hrami jsou podvody s kreditními kartami a krádeže bankovních údajů. On-line hazardní hry mohou být také používány k praní peněz získaných z protiprávních činností. Tyto trestné činy jsou často páchány v jiném státě a jsou do nich zapojeny skupiny organizovaného zločinu.

Orgány členských států i regulovaní provozovatelé se potýkají s řadou problémů, pokud jde o účinné uplatňování mechanismů pro boj proti podvodům a proti praní špinavých peněz. Nejúčinněji se mohou řešit prostřednictvím mezinárodní spolupráce a koordinace, například prostřednictvím strukturované spolupráce mezi vnitrostátními orgány dohlížejícími na hazardní hry, státní policií a mezinárodními donucovacími orgány. Ve vhodném rozsahu by měla být v doporučení o společné ochraně spotřebitelů zohledněna preventivní a ochranná opatření, která se rovněž týkají boje proti praní špinavých peněz (kupříkladu zákaz utrpět ztrátu jako anonymní hráč). V otázkách týkajících se podvodů a praní špinavých peněz, k nimž dochází při hazardních hrách, je rovněž zapotřebí vzdělávat soudce.

2.4.1. Rozšíření opatření proti praní peněz

Pokud jde o činnosti hazardních her, směrnice o praní peněz[28] se v současnosti vztahuje pouze na kasina. Některé členské státy již rozšířily oblast působnosti směrnice na další formy hazardních her a určitý počet regulovaných provozovatelů používá nástroje jako ověřování totožnosti klienta, profilování zákazníků a sledování plateb. V zájmu vytvoření rovných podmínek pro všechny provozovatele hazardních her, jakož i k zajištění srovnatelné úrovně ochrany ve všech členských státech, je potřeba rozšířit použitelnost směrnice na všechny služby hazardních her.

Komise v souvislosti s přezkumem směrnice zváží rozšíření její oblasti působnosti na všechny formy hazardních her a zároveň zajistí, aby byla dodržena zásada proporcionality.

2.4.2. Boj proti krádežím identity a jiným formám počítačové trestné činnosti

Z veřejné konzultace vyšlo jasně najevo, že nejčastějším typem podvodu při hazardních hrách je krádež identity. Odráží se zde nicméně obecnější trend, a sice že krádež identity a jiné formy počítačové trestné činnosti představují pro poskytování služeb on-line stále větší problém. Komise se v současnosti těmito otázkami zabývá v rámci stávající politiky týkající se počítačové kriminality a také v nedávném návrhu o založení Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě[29]. Aby Komise zajistila, že takto nalezená řešení rovněž přispějí k bezpečnějším on-line službám hazardních her, bude podporovat výměnu zkušeností a osvědčené praxe v boji proti počítačové kriminalitě v rámci skupiny odborníků v oblasti hazardních her, jakož i případné výměny na půdě Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě.

2.4.3. Zachování bezpečnosti hracích zařízení

V rámci rozhodování o žádosti o licenci na poskytování hazardních her příslušné orgány členského státu běžně vyžadují certifikaci zařízení pro hazardní hry poskytované on-line, a to včetně softwaru pro hazardní hry. Aby byla úroveň bezpečnosti on-line hazardních her v EU srovnatelná, snížila se administrativní zátěž spojená s různými vnitrostátními certifikačními postupy a zároveň se ve vhodných případech umožnila interoperabilita, Komise zváží, zda by bylo přínosné zavést pro certifikaci zařízení pro hazardní hry normu EU.

HLAVNÍ AKCE

Komise

· v roce 2012 zváží rozšíření působnosti směrnice proti praní peněz na všechny formy her,

· jako součást politiky týkající se počítačové kriminality bude podporovat výměnu zkušeností a osvědčené praxe v rámci skupiny odborníků v oblasti hazardních her, jakož i případné výměny na půdě Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě,

· v roce 2013 zváží možné zavedení normy EU pro zařízení pro hazardní hry, včetně softwaru pro hazardní hry.

Členské státy se vyzývají, aby:

· podporovaly vzdělávání soudců v otázkách podvodů a praní špinavých peněz, které se týkají hazardních her.

2.5. Ochrana etické nezávadnosti sportu a prevence ovlivňování sportovních výsledků

Ovlivňování výsledků zápasů pro účely sázek představuje zvláštní typ podvodu, který je v rozporu se zájmy sportovních organizací, sportovců, hráčů (spotřebitelů) a regulovaných provozovatelů hazardních her. Ovlivňování výsledků zápasů je v rozporu se zásadami spravedlivého sportovního soutěžení, jež je jedním z cílů činnosti EU v oblasti sportu (článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie). Řešení tohoto problému vyžaduje společné a koordinované úsilí veřejných orgánů, sportovních organizací a provozovatelů hazardních her[30]. V EU existuje řada mechanismů, jak regulačních (podmínky udělování licencí pro poskytování hazardních her, stanovy sportovních federací), tak samoregulačních (kodexy chování), jakož i vzdělávací kampaně, pravidla v oblasti střetu zájmů, systémy monitorující sázky a varovné mechanismy (upozorňování na protiprávní jednání, horké linky apod.). Spolupráce mezi zúčastněnými stranami existuje, ale pouze v omezené míře. Je zřejmě zapotřebí hlubší spolupráce mezi provozovateli sázkových služeb, sportovními organizacemi a příslušnými orgány včetně regulačních orgánů pro hazardní hry, a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni.

2.5.1. Posilování spolupráce mezi zúčastněnými stranami

Užitečným nástrojem v této oblasti jsou dohody o spolupráci a Komise podporuje jejich další rozvoj a také zapojení všech příslušných zúčastněných stran (provozovatelé hazardních her, sportovní organizace, regulační orgány). Tyto dohody účinně usnadňují vytvoření vnitrostátních kontaktních míst, kde se všechny relevantní subjekty zabývající se bojem proti ovlivňování výsledků zápasů na vnitrostátní úrovni mohou setkávat, vyměňovat si informace a koordinovat svůj postup. Vnitrostátní kontaktní místa jsou základním prvkem účinné spolupráce při řešení problémů spojených s ovlivňováním výsledků zápasů na úrovni EU a na celosvětové úrovni.

2.5.2. Rozvoj opatření proti ovlivňování výsledků zápasů

Přístupy členských států k financování opatření proti ovlivňování výsledků zápasů se značně liší, avšak žádný z modelů financování, které se v současné době uplatňují, nebyl shledán více nebo méně účinným než ostatní.

Komise ve spolupráci se zúčastněnými stranami vypracuje doporučení, v němž uvede opatření proti ovlivňování výsledků zápasů použitelná ve všech členských státech a sportovních disciplínách. Cílem těchto opatření bude 1) podporovat účinnější výměnu osvědčených postupů, které mají zabránit ovlivňování výsledků zápasů pro účely sázek, včetně iniciativ ke zvýšení povědomí a školení osob činných v oblasti sportu, 2) zajistit, aby si sportovní orgány, provozovatelé a regulační orgány vzájemně hlásili podezřelé činnosti a následné kroky a aby shromažďovali spolehlivé údaje o rozsahu problému, 3) stanovit minimální ustanovení o střetu zájmů, například zákaz sázení pro sportovce a sportovní činitele a zákaz sázení na akce mládeže a 4) zavést horké linky a další varovné mechanismy založené na podávání zpráv nebo upozorňování na protiprávní jednání. Za tímto účelem se budou konat tematické semináře za účasti odborníků v oblasti hazardních her.

2.5.3. Účinné odrazování od ovlivňování výsledků zápasů 

Ve studii o ovlivňování výsledků zápasů ve sportu[31] bylo zjištěno, že ovlivňování výsledků zápasů je trestné ve všech členských státech. Ve studii se rovněž uvádí, že zvláštní postihování trestných činů ve sportu nevedlo nutně k lepšímu vymáhání předpisů nebo ke snížení počtu podezřelých případů. Hlavní nedostatky v trestním stíhání případů ovlivňování výsledků zápasů jsou provozního charakteru a cílem iniciativ na úrovni EU by se mělo být zlepšit vymáhání předpisů v této oblasti.

Komise se aktivně účastní jednání Rady Evropy o možné úmluvě proti manipulaci sportovních výsledků. Cílem je poskytnout vnitrostátním systémům nástroje, odborné znalosti a zdroje k boji s tímto problémem.

2.5.4. Podpora mezinárodní spolupráce

Komise využije část finančních prostředků dostupných v rámci přípravné akce pro evropské partnerství v oblasti sportu na rok 2012[32] a zahájí zkušební projekty zaměřené na podporu mezinárodní spolupráce v oblasti prevence ovlivňování výsledků zápasů. Bude též pokračovat ve spolupráci s Mezinárodním olympijským výborem (MOV) i s Radou Evropy, které navrhly a vypracovaly opatření k řešení tohoto problému v celosvětovém měřítku[33]. Komise prozkoumá, zda je možné zahrnout ochranu etické nezávadnosti sportu a boj proti ovlivňování výsledků zápasů do jednání se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi v oblasti sportu.

HLAVNÍ AKCE

Komise

· přijme v roce 2014 doporučení o osvědčených postupech při prevenci ovlivňování výsledků zápasů pro účely sázek a boji proti němu,

· se bude účastnit jednání Rady Evropy o možné úmluvě proti manipulaci sportovních výsledků,

· bude podporovat mezinárodní spolupráci a dialog v oblasti prevence ovlivňování výsledků zápasů.

Členské státy se vyzývají, aby:

· vytvořily vnitrostátní kontaktní místa, která by spojovala všechny relevantní subjekty zabývající se bojem proti ovlivňování výsledků zápasů,

· vybavily vnitrostátní právní a správní systémy nástroji, odbornými znalostmi a zdroji k boji proti ovlivňování výsledků zápasů,

· zvážily udržitelné financování opatření pro etickou nezávadnost sportu.

3. Závěry

K řešení různých regulačních a technických problémů v odvětví hazardních her poskytovaných on-line bude třeba spolehlivých a účinných opatření. Opatření oznámená v tomto sdělení tvoří komplexní strategii pro řešení těchto problémů.

Evropská Komise bude spolupracovat s Evropským parlamentem, členskými státy a všemi zúčastněnými stranami na rychlém provedení tohoto sdělení. V roce 2012 svolá Komise první zasedání skupiny odborníků v oblasti hazardních her a zahájí dialog se všemi zúčastněnými stranami. V roce 2013 se bude konat konference zúčastněných stran.

Evropská komise zhodnotí, jak je toto sdělení prováděno a jak provádějí opatření členské státy a zúčastněné strany. Do dvou let od přijetí tohoto sdělení zveřejní zprávu o dosaženém pokroku. Ve zprávě Komise posoudí, zda opatření tak, jak byla provedena, jsou dostačující, zejména pokud jde o cíle účinnější ochrany spotřebitelů a odrazování od ovlivňování sportovních výsledků. Komise také posoudí, zda tato opatření poskytují odpovídající rámec EU pro on-line hazardní hry, nebo zda by měla být na úrovni EU přijata dodatečná opatření, dle potřeby též legislativní.

[1] Pojem „hazardní hry poskytované on-line“ zahrnuje širokou škálu herních služeb a distribučních kanálů. Přehled definic a jejich diskuzi lze nalézt v oddílu 2 pracovního dokumentu útvarů Komise.

[2] V roce 2011 se roční příjmy celého trhu EU s hazardními hrami odhadovaly na zhruba 84,9 miliard EUR, s roční mírou růstu o přibližně 3 %. Mezi lety 2008 a 2011 vzrostl trh hazardních her poskytovaných v kamenných provozovnách o zhruba 8,3 %.

[3] H2 Gambling Capital (poradenská firma v oblasti hazardních her a sázek)

[4] Zelená kniha o on-line hazardních hrách na vnitřním trhu (KOM(2011) 128 v konečném znění).

[5] Pracovní dokument útvarů Komise č.

[6] Nezletilé osoby pro účely tohoto sdělení zahrnují „děti“. V souladu s článkem 1 Úmluvy Spojených národů o právech dítěte se „dítětem“ rozumí jakákoli osoba mladší 18 let. V některých členských státech se režim platný pro děti vztahuje i na mladé dospělé osoby.

[7] Všechny akce, které Komise v tomto dokumentu navrhuje přijmout, jsou soudržné a v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

[8] 3057. závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost o rámci v oblasti hazardních her a sázek v členských státech Evropské unie, dne 10. prosince 2010.

[9] Zprávy předsednictví Rady o pokroku dosaženém ohledně rámce v oblasti hazardních her a sázek v členských státech EU (2008 – 2011)

[10] 2011/2084(INI).

[11] CESE 1581/2011 (INT/579).

[12] Směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů, ve znění směrnice 98/48/ES.

[13] Směrnice 95/46/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Ohledně reformy ochrany údajů a balíčku reforem přijatých Komisí dne 25. ledna 2012 viz:  http://ec.europa.eu/justice/newsroom/data-protection/news/120125_en.htm

[14] Očekává se, že nařízení o správní spolupráci prostřednictvím systému IMI (na základě návrhu Komise KOM (2011) 522 v konečném znění) bude formálně přijato Evropským parlamentem a Radou v září/říjnu 2012. Toto nařízení umožní zahájit pilotní projekty IMI, které budou testovat využití systému IMI pro správní spolupráci, včetně výměny osobních údajů, v každé jednotlivé tržní oblasti za předpokladu, že existuje právní základ pro výměnu těchto údajů.

[15] Jedná-li se o nepovolené služby hazardních her v přijímajícím členském státě, neznamená to, že takové služby nejsou regulovány v členském státě původu. Zároveň se tím nevylučuje, že jsou tyto služby povoleny v jiných přijímajících členských státech.

[16] Nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“).

[17] Bližší informace viz http://ec.europa.eu/internal_market/e-commerce/notice-and-action/index_en.htm

[18] Např. návykové hraní, patologické hráčství a nadměrné hraní.

[19] H2 Gambling Capital

[20] Evropský program pro spotřebitele - zvýšení důvěry a podpora růstu (COM(2012) 225 final)

[21] Jak se navrhuje v návrhu směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů a v návrhu nařízení o on-line řešení spotřebitelských sporů na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/consumers/redress_cons/adr_policy_work_en.htm

[22] Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem (COM(2012) 196 final).

[23] Směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení (ES) č. 2006/2004.

[24] Jedná se o interdisciplinární projekt financovaný ze sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj. Zaměřuje se na výzkum závislosti a životního stylu v současné Evropě v období pěti let (2011–2015). Další informace lze získat na adrese: http://ec.europa.eu/research/social-sciences/projects/486_en.html

[25] Rozhodnutí č. 1351/2008/ES o zavedení víceletého programu Společenství pro ochranu dětí využívajících internet a jiné komunikační technologie.

[26] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří nástroj pro propojení Evropy (KOM (2011) 665).

[27] Cílem projektu je vyhodnotit rozšíření a faktory ovlivňující používání internetu hraničící se závislostí a internetovou závislost mezi mladistvými v Evropě.

[28] Směrnice 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu.

[29] Řešení trestné činnosti v digitálním věku: zřízení Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě (COM(2012) 140 final).

[30] Viz Prohlášení z Nikósie o boji proti ovlivňování sportovních výsledků ze dne 20. září 2012.

[31] http://ec.europa.eu/sport/news/20120410-study-on-match-fixing_en.htm

[32] http://ec.europa.eu/sport/news/20120417-2012-call-for-proposals_en.htm

[33] CM/Rec (2011) 10, doporučení MOV proti ovlivňování výsledků zápasů ze dne 2. února 2012