ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům Výroční zpráva za rok 2011

Shrnutí

Komise předkládá ve spolupráci s členskými státy tuto výroční zprávu o ochraně finančních zájmů Evropské unie v roce 2011 podle článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Účelem této zprávy je posoudit, do jaké míry jsou finanční prostředky EU nebo příjmy rozpočtu EU ohroženy zneužitím v důsledku nesrovnalostí, včetně podvodů, a vysvětlit, jaká opatření se přijímají k řešení tohoto problému.

Nejnovější opatření na ochranu finančních zájmů EU

Komise přijala v roce 2011 řadu opatření ke zlepšení právního a správního rámce pro ochranu finančních zájmů EU:

– pozměněný návrh reformy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

– strategii Komise proti podvodům, která zahrnovala rovněž akční plán pro potírání pašování přes východní hranice EU,

– sdělení o ochraně finančních zájmů Evropské unie trestním právem a správním vyšetřováním,

– sdělení o boji proti korupci v EU,

– návrh na modernizaci pravidel pro zadávání veřejných zakázek a

– sdělení o budoucnosti DPH.

Snížení počtu podvodů a dalších nesrovnalostí poškozujících rozpočet EU

V roce 2011 bylo ve všech odvětvích dohromady vyhodnoceno jako podvod celkem 1 230 nesrovnalostí, což je o 35 % méně než v roce 2010. Snížil se i odhadovaný finanční dopad těchto nesrovnalostí, celkem se jednalo o 404 milionů EUR, tedy zhruba o 37 % méně než v roce 2010. Kromě toho se o 17 % snížil i počet ostatních nesrovnalostí a jejich odhadovaný finanční dopad o 6%.

Snížení počtu oznámených případů podvodu a souvisejících finančních částek se očekávalo, neboť prudký nárůst, k němuž došlo v roce 2010, byl způsoben „cyklickým“ dopadem uzavření programového období 2000–2006 v oblasti politiky soudržnosti a urychlením toku oznamování po zavedení systému pro řízení nesrovnalostí (IMS). Oba tyto faktory se již neprojevují.

Přestože celkový obraz je uspokojivý a promítají se do něj mimo jiné dopady postupů, které Komise zavedla pro boj s nesrovnalostmi, a celkové zlepšení řízení a kontroly ze strany členských států, přístupy jednotlivých členských států k procesu hlášení podvodů a dalších nesrovnalostí se stále ještě výrazně liší. Některé členské státy nadále oznamují velice nízkou míru podvodů. Vznikají tak pochybnosti, zda tyto státy mají k dispozici vhodné oznamovací systémy. Tyto členské státy by proto měly podat zprávu o tom, jak jsou jejich kontrolní systémy uzpůsobeny pro sledování oblastí s vysokým rizikem podvodů a nesrovnalostí.

Z analýzy rizika rovněž jasně vyplývá, že zejména v současném období recese nadále existuje reálná potřeba bojovat s trestným činem podvodu, a tato činnost proto zůstává jednou z priorit Komise.

Zdokonalení systému boje proti podvodům v oblasti politiky soudržnosti

Z analýzy letošního zvláštního tématu, jímž byla opatření a nesrovnalosti ve vysoce rizikové oblasti politiky soudržnosti, vyplývá, že došlo ke zlepšení finanční kontroly a systému řízení rizik. Zlepšení se týká právních ustanovení a pokynů, vnitrostátních a regionálních strategií, užívání ukazatelů rizik, administrativních postupů a spolupráce vnitrostátních orgánů.

V oblasti politiky soudržnosti je nicméně třeba dosáhnout většího pokroku při monitorování výsledků správního a trestního vyšetřování podvodů členskými státy, včetně výsledků při zpětném získávání částek od konečných příjemců.

Dále je třeba připravit kvalitnější statistiky podvodů, aby se Komise a členské státy mohly zaměřit na oblasti s vyšším rizikem.

Zdokonalení postupů zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek

Proces zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek, zejména v oblasti předvstupních fondů a přímých výdajů, se zlepšil. Komise vyzývá členské státy a přistupující země s nízkou mírou zpětného získávání, aby zrychlily používané procesy, aby v případě odhalení nesrovnalostí využívaly dostupné právní nástroje a záruky a aby v případě nezaplacení dluhů přistupovaly k zabavení majetku.

1.           Úvod

Na základě čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise ve spolupráci s členskými státy předkládá každý rok Radě a Evropskému parlamentu zprávu o opatřeních, která byla přijata pro účely provedení uvedeného článku, tedy pro účely boje proti podvodům a dalšímu protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Smlouva stanoví, že Unie a členské státy sdílí odpovědnost za ochranu finančních zájmů EU a za boj proti podvodům. Vnitrostátní orgány spravují čtyři pětiny výdajů EU a vybírají tradiční vlastní zdroje[1]. Komise v těchto dvou oblastech vykonává obecný dozor, stanoví normy a ověřuje jejich dodržování. Úzká spolupráce Komise a členských států je nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie. Jedním z hlavních cílů této zprávy je proto na základě dostupných údajů posoudit, do jaké míry bylo této spolupráce dosaženo a jak ji lze dále zlepšovat.

Zpráva popisuje, jaká opatření k boji proti podvodům byla přijata na úrovni Unie. Obsahuje rovněž shrnutí a hodnocení opatření, která členské státy přijaly v jedné konkrétní oblasti, jíž byly v tomto roce kontroly v oblasti politiky soudržnosti. Zpráva přitom vychází z odpovědí členských států na dotazník. Zpráva rovněž obsahuje nejnovější informace o podvodech a dalších nesrovnalostech oznámených členskými státy a je v ní popsán stav zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek.

Zprávu doprovází čtyři pracovní dokumenty útvarů Komise[2].

2.           Oznámené podvody a další nesrovnalosti

Právní předpisy EU ukládají členským státům povinnost jednou za čtvrt roku ohlásit Komisi nesrovnalosti, které odhalily v oblastech sdíleného řízení, předvstupních fondů a tradičních vlastních zdrojů.

Členské státy musí Komisi informovat, zda tyto oznámené nesrovnalosti vyvolávají podezření na podvod (zda bylo na jejich základě na vnitrostátní úrovni zahájeno správní a/nebo soudní řízení s cílem zjistit přítomnost úmyslného chování, například podvodu[3]), a musí oznámené informace aktualizovat po ukončení příslušného řízení pro uložení sankcí.

Nesrovnalosti jsou v této zprávě rozděleny do dvou širších kategorií:

„nesrovnalosti oznámené jako podvody“ jsou nesrovnalosti, u nichž se předpokládá nebo byla potvrzena podvodná povaha jednání, včetně nesrovnalostí, které členské státy neoznámily jako podvody, ale v jejichž případě bylo na základě analýzy informací možno usoudit na jejich podvodnou povahu[4].,

„nesrovnalosti, které nebyly oznámeny jako podvody“, což jsou všechny ostatní oznámené nesrovnalosti, u nichž nebyla potvrzena podvodná povaha jednání.

Kvalita (tedy úplnost a včasnost) oznamování nesrovnalostí se celkově zlepšila. Stále přetrvávají určité nedostatky a nejednotnost, ovšem jen v malém počtu případů, který proto nemá významný dopad na přesnost předkládané analýzy. Rozdíl mezi podvody a nesrovnalostmi, které nebyly oznámeny jako podvody, nemusí být mezi jednotlivými členskými státy plně srovnatelný, protože zařazení do těchto kategorií závisí na vnitrostátních pravidlech a postupech.

Na základě požadavků Evropského parlamentu a po jednání s ním začala Komise klást větší důraz na analýzu nesrovnalostí, které jsou výsledkem podvodu.

2.1.        Analýza nesrovnalostí, které členské státy v roce 2011 oznámily jako podvody

V období 2007–2011 zůstal počet oznámených podvodů ve všech odvětvích relativně stabilní až do roku 2010 (viz graf 1). V roce 2011 bylo oznámeno 1 230 podvodů nebo podezření na podvod, což je o 35 % méně než v roce 2010, jak je vidět z tabulky 1. Snížil se i odhadovaný finanční dopad nesrovnalostí oznámených jako podvody, celkem se jednalo o 404 milionů EUR, tedy zhruba o 37 % méně než v roce 2010.

Graf č. 1: VŠECHNA ODVĚTVÍ: Nesrovnalosti oznámené jako podvody a související částky – 2007–2011

Snížení počtu nesrovnalostí oznámených jako podvod a pokles souvisejících finančních částek se částečně očekávalo po nárůstu v letech 2009 a 2010. Hlavními důvody tohoto snížení je ukončení dočasného urychlení toku oznamování po zavedení systému pro řízení nesrovnalostí (IMS) v roce 2008, celkové zlepšení systémů řízení a kontroly, zejména v oblasti politiky soudržnosti, „cyklická“ povaha těchto programů, v jejímž důsledku se počet nesrovnalostí zvýšil ke konci programového období 2000–2006[5], což se projevilo v letech oznamování 2009 a 2010, a následná kontrakce, protože projekty programového období 2007–2013 se začínají provádět postupně[6].

Tabulka 1: Nesrovnalosti oznámené jako podvody – 2011

Oblast || Počet nesrovnalostí oznámených jako podvody || Odhadovaný finanční dopad nesrovnalostí oznámených jako podvody

2010 || 2011 || 2010 || 2011

(v milionech EUR) || % přídělů || (v milionech EUR) || % přídělů

Zemědělství || 414 || 139 || 69 || přibližně 0,12 % || 77 || přibližně 0,14 %

Rybolov || 0 || 2 || 0 || 0 % || 0.03 || přibližně 0,005 %

Politika soudržnosti || 464 || 276 || 364 || přibližně 0,74 % || 204 || přibližně 0,40 %

Předvstupní fondy || 101 || 56 || 41 || přibližně 2,53 % || 12 || přibližně 0,67 %

Přímé výdaje || 21 || 34 || 3.6 || přibližně 0,02 % || 1.5 || přibližně 0,002 %

Celkové výdaje || 1000 || 507 || 478 || přibližně 0,34 % || 295 || přibližně 0,21 %

Celkové příjmy[7] (tradiční vlastní zdroje) || 883 || 723 || 165 || ( přibližně 0,79 % hrubých TVZ vybraných v roce 2010) || 109 || ( přibližně 0,49 % hrubých TVZ vybraných v roce 2011)

Ve vztahu k výdajům zůstává oblastí s největším počtem podvodů (54 % z celkového počtu) a s největším finančním dopadem (69 % celkové částky) politika soudržnosti.

2.1.1.     Příjmy (tradiční vlastní zdroje)

V roce 2011 došlo v oblasti tradičních vlastních zdrojů (TVZ) ve srovnání s rokem 2010 k poklesu počtu případů oznámených v OWNRES jako podvody i souvisejících finančních částek.

Graf č. 2: TVZ: Nesrovnalosti oznámené jako podvody a související částky – 2007–2011

Údaje o podvodech, které byly jednotlivými členskými státy oznámeny a které se týkaly tradičních zdrojů, se výrazně liší. Jak bylo uvedeno výše, rozdíl je dán různým výkladem ustanovení a různou praxí v jednotlivých členských státech.

Z finanční perspektivy je třeba uvést, že do meziročních rozdílů se promítá oznámení jednotlivých případů velkých podvodů, které mají výrazný dopad na celkové roční údaje, zejména u členských států s nízkou částkou vybraných TVZ. Údaje o zjištěných případech podvodů nebo údaje o jiných nesrovnalostech mohou být ovlivněny i několika dalšími faktory, například typem dopravy a obchodního odvětví, úrovní dodržování předpisů ze strany hospodářských subjektů a zeměpisnou polohou členského státu. Vliv má i to, jakým způsobem je strategie celní kontroly členského státu zaměřena na kontrolu rizikových dovozů a jakým způsobem probíhá odhalování podvodů souvisejících s TVZ.

Komise pozorně sleduje opatření, která členské státy přijaly v návaznosti na zjištění, k nimž Komise dospěla během inspekcí[8].

2.1.2.     Výdaje – sdílené řízení a předvstupní pomoc

2.1.2.1.  Přírodní zdroje (zemědělství a Evropský rybářský fond)

V oblasti zemědělství se počet oznámených podvodů i související částky v poměru k celkovým vynaloženým částkám výrazně liší jak mezi členskými státy, tak uvnitř členských států.

Členské státy v roce 2011 oznámily v této oblasti 139 podvodů z celkem 2 395 nesrovnalostí. Ve srovnání s rokem 2010 klesl počet oznámených podvodů, ale jejich finanční dopad se zvýšil z 69 milionů EUR v roce 2010 na 77 milionů EUR v roce 2011 (viz graf č. 2). Tento nárůst lze vysvětlit oznámením dvou velkých případů v hodnotě 39 a 26 milionů EUR.

Graf č. 3: Zemědělství: Nesrovnalosti oznámené jako podvody a související částky – 2007–2011

V roce 2011 oznámily v této oblasti nejvyšší počet podvodů Bulharsko, 37 případů, a Rumunsko 25 případů. Některé členské státy s velkými výdaji, jako jsou Francie, Německo, Španělsko a Spojené království i nadále oznamují velice nízký počet podvodů. Není jasné, zda lze oznamování nízkého počtu podvodů vysvětlit nedodržováním zásad oznamování, včetně chybného výkladu termínů „podezření na podvod“ „prokázaný podvod“ , nebo schopností kontrolních systémů těchto členských států podvod odhalit.

Komise ve své zprávě za rok 2010 vyzvala Francii, Německo, Španělsko a Spojené království, aby vysvětlily nízký počet oznámených podvodů a zaslaly jí zprávu o způsobu zaměření kontrolních systémů na oblasti s vyšším rizikem. Žádost Komise zůstala dodnes bez odpovědi.

Finsko, Nizozemsko a Polsko byly vyzvány, aby podávaly systematičtější zprávy, pokud jde o osobní údaje jednotlivců, kteří se dopustili nesrovnalostí či podvodů. Nizozemsko a Polsko zlepšily míru souladu na zhruba 83 % a Finsko na téměř 75 %. Jedná se o významný pokrok, přesto zůstává prostor pro zlepšení. Celková míra souladu v EU-27 je zhruba 93 %, což je více než v roce 2010 (90 %).

Komise poskytuje členským státům podporu, průběžně kontroluje kvalitu v systému oznamování IMS a podává členským státům zpětnou vazbu o kvalitě zpráv a o chybějících údajích.

V případě Evropského rybářského fondu byly ohlášeny dva podvody v celkové hodnotě 30 000 EUR.

2.1.2.2.  Politika soudržnosti

V roce 2011 se v oblasti politiky soudržnosti ve srovnání s předchozím rokem výrazně snížil počet oznámených podvodů, o 46%, i jejich finanční hodnota, o 63% (graf č. 3).

Stejně jako v případě jiných nesrovnalostí bylo toto výrazné snížení očekávaným důsledkem neutralizace příčin vysokého nárůstu zaznamenaného v roce 2010[9].

Graf č. 4: Politika soudržnosti: Nesrovnalosti oznámené jako podvody a související částky – 2007–2011

Potvrdily se tendence z minulých let: většinu případů podvodů oznámily Polsko, Německo a Itálie (149 z 276) a Německo zůstává členským státem, který s největším úspěchem dokončuje trestní řízení pro prokázání podvodu a uložení sankcí.

Šest členských států nenahlásilo v roce 2011 žádný podvod v oblasti politiky soudržnosti. Jednalo se o Belgii, Kypr, Dánsko, Francii, Maltu a Nizozemsko. U větších států, například Francie, stále není jasné, proč tomu tak bylo.

Oznámené nesrovnalosti mají nejčastěji podobu využívání falešných nebo padělaných dokumentů (podkladů, prohlášení nebo osvědčení), které většinou souvisí se zahrnutím nezpůsobilých výdajů (zvyšujících náklady projektu) nebo se skutečností, že příjemce nesplňuje kritéria způsobilosti pro udělení finanční podpory. Tři případy se týkaly korupce s odhadovaným finančním dopadem 750 000 EUR.

Členské státy se vyzývají, aby vysvětlily, proč v oblastech zemědělství a politiky soudržnosti oznámily tak nízký počet „podezření na podvod“, a aby podaly zprávu o způsobu, jakým se jejich kontrolní systémy zaměřují na vysoce rizikové oblasti s cílem zlepšit předcházení podvodům a jejich odhalování.

2.1.2.3.  Předvstupní pomoc

V oblasti předvstupní pomoci v roce 2011 opět významně klesl počet podvodů a související částky, čímž se potvrdila tendence z roku 2010.

Jedná se o jasný důsledek postupného ukončování účasti států EU-10 a EU-2 na opatřeních financovaných v rámci programů předvstupní pomoci v období 2000–2006.

Graf č. 5: Předvstupní pomoc: Nesrovnalosti oznámené jako podvody a související částky – 2007–2011

Stejně jako v předchozích letech se většina případů v oblasti předvstupní pomoci (za programové období 2000–20006) týkala programu SAPARD (zvláštní předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova). Největší počet případů oznámilo Polsko, následovalo Rumunsko.

V případě nástroje předvstupní pomoci (programové období 2007–2013) patřilo devět oznámených podvodů do pěti různých složek[10]. Turecko oznámilo nesrovnalosti v každé z těchto pěti složek a jediný případ týkající se přeshraniční spolupráce byl zjištěn v Itálii v Programu přeshraniční spolupráce v oblasti Jaderského moře. V této oblasti využívá IMS pro oznamování nesrovnalostí pouze Turecko, zatímco Chorvatsko tak i přes poskytnuté školení a podporu stále nečiní.

Komise vyzývá Chorvatsko, aby dokončilo zavádění IMS a zlepšilo kvalitu podávání zpráv, Komise vyzývá Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii k zavedení systému.

2.2.        Analýza nesrovnalostí, které členské státy v roce 2011 oznámily jako jiné nesrovnalosti

V roce 2011 se celkově snížil počet nesrovnalostí, které byly oznámeny jako jiné nesrovnalosti než podvody (viz graf č. 6), k prudkému poklesu došlo zejména v oblastech politiky soudržnosti a předvstupní pomoci.

Graf č. 6: Nesrovnalosti oznámené jako jiné nesrovnalosti než podvody a související částky ve všech odvětvích – 2007–2011

Z hlediska příjmů se oproti roku 2010 mírně zvýšil finanční dopad nesrovnalostí, které byly oznámeny jako jiné nesrovnalosti než podvody (viz tabulka 2).

Tabulka 2: Nesrovnalosti oznámené jako jiné nesrovnalosti než podvody – 2011

Oblast || Počet nesrovnalostí oznámených jako jiné nesrovnalosti || Odhadovaný finanční dopad nesrovnalostí oznámených jako jiné nesrovnalosti

2010 || 2011 || 2010 || 2011

(v milionech EUR) || % přídělů || (v milionech EUR) || % přídělů

Zemědělství || 1427 || 2256 || 62 || přibližně 0,11 % || 101 || přibližně 0,18 %

Rybolov || 1 || 46 || 0.01 || 0 % || 1.6 || přibližně 0,24 %

Politika soudržnosti || 6598 || 3604 || 1186 || přibližně 2,41 % || 1015 || přibližně 2,00 %

Předvstupní fondy || 323 || 207 || 42 || přibližně 2,59 % || 48 || přibližně 2,63 %

Přímé výdaje || 1000 || 888 || 39.5 || přibližně 0,27 % || 49.9 || přibližně 0,78 %

Celkové výdaje || 9349 || 7001 || 1325.51 || přibližně 0,94 % || 1215.5 || přibližně 0,86 %

Celkové příjmy[11] (tradiční vlastní zdroje) || 3861 || 3973 || 253 || ( přibližně 1,21 % hrubých TVZ vybraných v roce 2010) || 278 || ( přibližně 1,24 % hrubých TVZ vybraných v roce 2011)

V roce 2011 se oproti roku 2010 zvýšil počet nesrovnalostí, které byly v oblasti tradičních vlastních zdrojů oznámeny jako jiné nesrovnalosti než podvody, a zvýšily se i související finanční částky.

Strategie celní kontroly členských států by se i nadále měly zaměřovat na vysoce rizikový dovoz a dále zlepšovat míru odhalování nesrovnalostí a podvodů v oblasti tradičních vlastních zdrojů.

V oblasti zemědělství bylo v roce 2011 oznámeno 2 256 nesrovnalostí, oproti roku 2010 se jednalo o nárůst počtu případů i souvisejících částek. Do zvýšení počtu případů se promítá zvýšení výdajů a zejména mimořádné úsilí členských států a Komise o zlepšení procesu oznamování nesrovnalostí[12].

Zvýšil se i finanční dopad nesrovnalostí, které byly v oblasti zemědělství oznámeny jako jiné nesrovnalosti než podvody, a to ze 62 milionů EUR v roce 2010 na 101 milionů EUR v roce 2011. Zvláštní pozornost je věnována rozpočtovým rokům 2004–2006, které jsou považovány za „uzavřené“, protože byly dokončeny plánované kontroly a audity, byly zahájeny postupy zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a byly oznámeny nesrovnalosti.

V oblastech politiky soudržnosti a předvstupní pomoci platí tytéž závěry uvedené v souvislosti s nesrovnalostmi, které byly oznámeny jako podvody, i pro vysvětlení snížení počtu nesrovnalostí, které nebyly oznámeny jako podvody (cyklická povaha programů, konec rychlejšího oznamování, které následovalo po zavedení IMS, zlepšení systémů řízení a kontroly v případě politiky soudržnosti a postupné snížení počtu zemí, na které se vztahovala předvstupní politika).

Nesrovnalosti, které byly oznámeny v politice soudržnosti jako jiné nesrovnalosti než podvody, i nadále představují největší podíl nesrovnalostí s dopadem na různé oblasti výdajů z rozpočtu EU, přestože tento podíl ve srovnání s předchozím rokem klesl (přibližně 50 % všech případů oznámených v roce 2011 ve srovnání se 70 % v roce 2010).

Většina těchto nesrovnalostí byla výsledkem porušení pravidel platných pro veřejné zakázky a pravidel způsobilosti výdajů. Vyplývá z toho, že v této oblasti stále ještě existuje prostor pro zlepšení systémů řízení a kontroly.

Členské státy by měly pokračovat ve svém úsilí o zlepšení účinnosti a účelnosti svých systémů řízení a kontroly v oblasti politiky soudržnosti.

Celková kvalita oznamování se neustále zlepšuje díky zavedení a úspěšnému používání IMS ve všech členských státech. Jako poslední začala systém používat Francie (v posledním čtvrtletí roku 2011). V jejím případě by se proto oznamování mohlo ještě zlepšit, zejména po dokončení propojení vnitrostátního IT systému PRESAGE s IMS v roce 2012.

V oblasti politiky soudržnosti Komise vyzývá Francii k plnému zavedení systému IMS do konce roku 2012.

2.3.        Analýza podvodů a jiných nesrovnalostí, které se v roce 2011 týkaly výdajů přímo spravovaných Komisí

Tato část se týká inkasních příkazů[13], které vydaly útvary Komise v souvislosti s výdaji v rámci „přímého centralizovaného řízení“[14].

Podle akruálního účetního systému Komise (ABAC) bylo v účetním roce 2011 vydáno celkem 3 389 inkasních příkazů v celkové hodnotě 225 milionů EUR. Z těchto příkazů se 922 týkalo nesrovnalostí, které byly oznámeny jako jiné nesrovnalosti, a 24 se týkalo podvodů. Analýza ukázala, že na podvod lze usuzovat i v deseti dalších případech. Finanční dopad těchto 34 podvodů činí 1,5 milionu EUR. Ve vztahu k celkovému rozpočtu vynaloženému v rámci přímého centralizovaného řízení ve stejném rozpočtovém roce je míra podvodů a nesrovnalostí velice nízká.

3.           Zpětné získávání

Údaje o zpětném získávání neoprávněně vyplacených prostředků uvedené v tomto oddílu jsou v případě jednotlivých oddílů výdajů rozpočtu založeny na údajích zveřejněných v roční účetní závěrce Evropské unie[15]. Jejich rozsah a obsah je tedy jiný než v předchozích letech[16].

Tabulka 3: Míra zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek podle odvětví – období 2010-2011

ODDÍL ROZPOČTU || KONTEXT || MÍRA ZPĚTNÉHO ZÍSKÁVÁNÍ

2010 || 2011

TVZ || Celková míra zpětného získávání za všechny roky (1989-2011) činí 50 %. || 46 % || 52 %

Zemědělství a rozvoj venkova[17] || Údaje uvedené v tomto řádku odkazují na míru provádění finančních oprav rozhodnutých Komisí[18] || 85 % || 77 %

Politika soudržnosti || Údaje uvedené v tomto řádku odkazují na provádění finančních oprav, o nichž Komise rozhodla s cílem vyloučit z financování z prostředků EU výdaje, které nejsou v souladu s platnými pravidly a předpisy. Finanční opravy lze použít také po odhalení vážných nedostatků v řídících a kontrolních systémech členských států. Vydání inkasních příkazů ke zpětnému získání neoprávněně vyplacených částek je pouze jedním z prostředků, které má Komise k dispozici pro provádění finančních oprav. || 69 % || 93 %

Ostatní typy řízení[19] || Údaje uvedené v tomto řádku odkazují na zpětné získání částek, které byly neoprávněně vyplaceny kvůli chybám nebo nesrovnalostem, které odhalila Komise nebo úřad OLAF, členské státy, Evropský účetní dvůr, u části rozpočtu, která nespadá do sdíleného řízení. || 92 % || 92 %

3.1.        Příjmy (tradiční vlastní zdroje)

V případě tradičních vlastních zdrojů mají členské státy povinnost získat prostředky, které měly být vybrány, ale nebyly, a zaregistrovat je v databázi OWNRES. Částka, která má být získána zpět kvůli nesrovnalostem odhaleným v roce 2011, činí 321 milionů EUR (přibližně 1,43 % celkové částky tradičních vlastních zdrojů vybrané za rok 2011). Členské státy v souvislosti s případy odhalenými v roce 2011 již vybraly 166 milionů EUR, míra zpětného získávání za rok 2011 je tedy 52 %. Členské státy navíc pokračují ve zpětném získávání prostředků, které souvisejí s případy z předchozích let. V roce 2011 všech 27 členských států takto vybralo celkem zhruba 305 milionů EUR souvisejících s případy odhalenými v letech 1989 až 2011.

Činnost členských států související se získáváním tradičních vlastních zdrojů je kontrolována inspekcemi v oblasti těchto zdrojů a postupem, na jehož základě mají členské státy povinnost oznámit Komisi všechny případy, kdy jsou částky nad 50 000 EUR nakonec prohlášeny za nedobytné. Členské státy nesou finanční odpovědnost za ztráty tradičních vlastních prostředků, k nimž dojde v důsledku nedostatků zjištěných při zpětném získávání.

Více než 98 % všech částek tradičních vlastních zdrojů je vybíráno bez jakéhokoliv zvláštního problému.

3.2.        Výdaje řízené členskými státy

3.2.1.     Přírodní zdroje (zemědělství a Evropský rybářský fond)

V oblasti zemědělství byly v rámci postupu schvalování souladu provedeny audity, které Komisi vedly k provedení finančních oprav ve výši 822 milionů EUR z celkových 1 068 milionů EUR rozhodnutých oprav (77 %).

Kromě toho ve vztahu k Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) členské státy získaly v rozpočtovém roce 2011 od příjemců zpět 173 milionů EUR. Znamená to, že do konce rozpočtového roku 2011 členské státy získaly 44 %[20] dluhů EZZF vzniklých od roku 2007. Mechanismus schvalování účetní závěrky (pravidlo „50/50“) zavedený nařízením (ES) č. 1290/2005[21] je pro členské státy silným podnětem k tomu, aby od příjemců získaly neoprávněně vyplacené částky co nejrychleji.

Nicméně částka, kterou mají vnitrostátní orgány ještě od příjemců v souvislosti s EZZF vybrat, činila na konci rozpočtového roku 2011 1,2 miliardy EUR. Částka, která z toho patří do rozpočtu EU, je však nižší, protože členské státy od roku 2006 již na základě pravidla 50/50 zaplatily do rozpočtu EU velké částky, které samy nezískaly zpět.

Během let 2008-2011 Komise provedla audit nového mechanismu schvalování pomocí kontrol na místě u vnitrostátních orgánů odpovědných za 18 platebních agentur ve 13 členských státech. Zpět tak bylo získáno 90 % celkového dluhu zbývajícího na konci rozpočtového roku 2011.

3.2.2.     Politika soudržnosti

V roce 2011 Komise v oblasti politiky soudržnosti již dokončila finanční opravy v hodnotě 624 milionů EUR z celkových 673 milionů EUR, o nichž bylo rozhodnuto (93 %).

Celková míra provádění finančních oprav (zahrnující všechny roky do roku 2011) se zvýšila na 72 %, takže zbývá 2,5 miliardy EUR.

Členské státy nesou primární odpovědnost za získávání neoprávněně vyplacených částek zpět od příjemců, v případě potřeby včetně úroků z prodlení. Částky, které členské státy získaly zpět, nejsou do této zprávy zahrnuty. Tato zpráva se zabývá pouze finančními opravami, o nichž rozhodla Komise.

V období 2007–2013 mají členské státy povinnost poskytovat Komisi údaje o částkách strhnutých ze spolufinancování před dokončením vnitrostátního vymáhání a o částkách, které byly na vnitrostátní úrovni skutečně získány zpět od příjemců. Tyto údaje (částečně ve vztahu k celkovým částkám, jichž se týká zpětné získávání a finanční opravy) jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise „Statistická analýza nesrovnalostí oznámených v roce 2011“.

3.2.3.     Ostatní typy řízení

V případě části rozpočtu EU, který je řízen přímo, se výdaje, které nejsou v souladu s platnými pravidly a předpisy, získávají zpět buď na základě inkasního příkazu vydaného Komisí, nebo odečtem z následných prohlášení o nákladech[22].

Potvrzené inkasní příkazy týkající se části rozpočtu, která není řízena sdíleně, se týkají 377 milionů EUR. Z toho bylo získáno zpět 346 milionů EUR (tedy 92 %).

3.2.3.1.  Předvstupní pomoc

V případě předvstupní pomoci nesou členské státy primární odpovědnost za získávání neoprávněně vyplacených částek zpět od příjemců, v případě potřeby včetně úroků z prodlení. Informace uvedené v této zprávě vycházejí z případů podezření na podvod a nesrovnalosti oznámených přijímajícími zeměmi.

V porovnání s případy oznámenými v roce 2011 se míra zpětného získávání oproti předchozímu období výrazně zlepšila, získáno bylo celkem 26 milionů EUR (46 %).

Celková kumulovaná částka zpětně získaných finančních prostředků (tedy částka, která zahrnuje i předchozí roky) se rovněž zvýšila. Bylo získáno více než 100 milionů EUR, míra zpětného získávání tedy přesáhla 60 %.

Tyto pozitivní výsledky přímo souvisí s uzavřením programů předvstupní pomoci.

3.2.3.2.  Výdaje řízené Komisí

U inkasních příkazů vydaných v roce 2011, které se týkaly jak podvodů, tak ostatních nesrovnalostí, byly finanční prostředky získány úplně nebo částečně zpět téměř ve všech 922 případech. Míra zpětného získávání u „nesrovnalostí oznámených jako podvod“ činí 50 %, míra zpětného získávání ostatních nesrovnalostí činí 64 %.

4.           Politika boje proti podvodům na úrovni EU

4.1.        Opatření týkající se boje proti podvodům, které Komise zahájila v roce 2011

4.1.1.     Návrh reformy úřadu OLAF

V současné době probíhá přezkum základního nařízení, které vymezuje hlavní poslání úřadu OLAF a oblast jeho působnosti při provádění správních šetření[23]. Na základě procesu reflexe, který probíhal v roce 2010, předložila Komise spoluzákonodárcům, tedy Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie, v březnu 2011 pozměněný návrh zaměřený na zlepšení legislativního rámce upravujícího činnost úřadu OLAF.

Cílem pozměněného návrhu je zvýšit účinnost vyšetřování, které úřad OLAF provádí, a zároveň vyjasnit procesní práva dotčených osob.

Rada návrh analyzovala v rámci pracovní skupiny a v červnu 2012 byl návrh dále posouzen neformálním třístranným jednáním Evropského parlamentu, Rady a Komise.

4.1.2.     Strategie Komise pro boj proti podvodům

Komise s cílem zlepšit prevenci a odhalování podvodů na úrovni EU v červnu 2011 přijala sdělení o strategii Komise proti podvodům[24]. Strategie je určena především útvarům Komise, které řídí finanční prostředky EU a stanoví následující priority:

· zařazení vhodných ustanovení o boji proti podvodům do návrhů Komise, které se týkají výdajových programů v novém víceletém finančním rámci,

· vypracování a provádění strategií boje proti podvodům na úrovni útvarů Komise za podpory úřadu OLAF,

· revize směrnic o veřejných zakázkách s cílem zjednodušit požadavky a snížit riziko podvodů při zadávání veřejných zakázek v členských státech.

V roce 2011 a na začátku roku 2012 bylo dosaženo pokroku zařazením ustanovení o boji proti podvodům do finančních programů, zřízením sítě pro prevenci podvodů a vytvořením internetové stránky o předcházení podvodů pro všechny útvary Komise. Provádění strategie by mělo být dokončeno do roku 2014.

4.1.3.     Akční plán Komise pro boj proti pašování cigaret a alkoholu na východních hranicích EU

Pašováním vysoce daněného zboží, hlavně cigaret a alkoholu, vznikají výrazné ztráty příjmů do rozpočtu EU a jeho členských států. Přímá ztráta příjmů z cel, k níž v EU dochází v důsledku pašování cigaret, se odhaduje na vice než 10 miliard EUR ročně. Komise pro řešení tohoto problému zahájila v červnu 2011 akční plán, který by měl zvýšit intenzitu opatření proti pašování cigaret a alkoholu na východních hranicích EU[25].

Akční plán obsahuje analýzu existujících iniciativ a problémů a navrhuje cílená opatření, která by měla být provedena v roce 2014 s pomocí členských států, Ruska a států Východního partnerství (Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina). Mezi tato opatření patří podpora rozvoje donucovací kapacity a poskytování technické pomoci a školení, posílení odstrašujících prostředků a zvýšení povědomí, zvýšení operační spolupráce mezi kompetentními orgány v regionu, včetně sdílení zpravodajských informací a užší mezinárodní spolupráce.

Některá z těchto opatření již byla přijata. Jedná se například o regionální operační konferenci o pašování tabáku, která se konala v Rumunsku na konci června 2011, vyslání jednoho zaměstnance úřadu OLAF na delegaci EU v Kyjevě s cílem posílit spolupráci s příslušnými ukrajinskými donucovacími orgány a o společnou celní operaci, která se poprvé zaměřila na pašování tabákových výrobků a prekurzorů syntetických drog po železnici přes východní hranice EU (viz oddíl 4.2.5.3 této zprávy).

Dosažení cílů akčního plánu patřilo v roce 2011 mezi hlavní priority a v roce 2012 rovněž zůstává klíčové.

4.1.4.     Opatření Komise na ochranu finančních zájmů EU trestním právem a správním vyšetřováním

Členské státy uplatňují při ochraně finančních prostředků EU vnitrostátní pravidla. Míra usvědčení z protiprávního jednání, které poškodilo rozpočet EU, se proto v jednotlivých členských státech EU výrazně liší, od 14 % do 80 %. Systémy trestního práva členských států byly harmonizovány pouze omezeně[26], soudní spolupráce není dostatečně efektivní a existuje tendence stíhat pouze domácí případy a zanedbávat evropský rozměr.

Celkově to znamená, že neexistuje dostatek prostředků, které by odrazovaly od zneužívání rozpočtu EU. Komise proto oznámila, že hodlá posílit právní rámec na ochranu finančních zájmů EU v řadě oblastí[27], mimo jiné:

· vymezením hlavních trestních činů, které mají dopad na finanční zájmy EU (například podvod), a dalších relevantních trestních činů (například zpronevěra),

· vytvořením procesního rámce pro zlepšení spolupráce a výměny informací mezi všemi příslušnými orgány,

· vytvořením institucionálního rámce pro vyšetřování, stíhání a předvádění před soud pachatelů trestných činů poškozujících finanční zájmy EU. Součástí tohoto opatření je i posílení existujících orgánů, Eurojustu a OLAFu, a zřízení specializovaného Úřadu evropského veřejného žalobce.

Legislativní návrh k prvnímu bodu Komise předložila 11. července 2012[28]. V souvislosti s ostatními body Komise v současné době zvažuje různé varianty návrhů.

Komise se dále domnívá, že je nutné zavést přísnější ochranu bankovek a mincí eura, která by zahrnovala trestní postihy, jak bylo stanoveno v pracovním programu Komise. Mohlo by se jednat například o to, že by se členským státům umožnilo používat tutéž škálu vyšetřovacích technik a stanovily by se minimální sankce. Komise připravuje na toto téma legislativní návrh.

4.1.5.     Víceletý finanční rámec na období 2014–2020 – programy Herkule III a Pericles 2020

S cílem zvýšit prevenci podvodů a zlepšit boj proti nim Komise v prosinci 2011 přijala návrhy na financování dvou programů: Hercule III[29] a Pericles 2020[30]. Oba návrhy byly předloženy v souvislosti s novým víceletým finančním rámcem na období 2014–2020 a navazují na probíhající programy, které skončí na konci roku 2013.

Herkule III je program financování, který je zaměřen speciálně na boj proti podvodům, korupci a veškerým dalším protiprávním činnostem s dopadem na finanční zájmy EU. Umožňuje nákup specializovaného vybavení a databází pro vnitrostátní donucovací orgány a pořádání školení pro odborníky na boj proti podvodům. Celkový rozpočet navrhovaný na sedmileté období činí 110 milionů EUR.

Do programu Hercule III byly zařazeny některé nové prvky, které by měly racionalizovat jeho cíle a v porovnání se současným programem zjednodušit jeho provádění. V případě technické podpory členským státům se v návrhu na základě žádosti řady zúčastněných stran počítá se zvýšením míry spolufinancování z 50 % na 80 %, aby tento program mohly využívat i členské státy s omezenou kapacitou spolufinancování.

Program Pericles se zabývá školením a pomocí v oblasti ochrany bankovek a mincí eura proti podvodům a padělání. Podporuje multidisciplinární a nadnárodní semináře a schůze, cílené vysílání a výměny zaměstnanců vnitrostátních orgánů v EU a po celém světě a poskytuje rovněž technickou, vědeckou a provozní podporu.

Návrh programu Pericles 2020 rovněž zahrnuje nové prvky, například možnost nakoupit relevantní vybavení, a zvyšuje míru spolufinancování (ve výjimečných případech až na 90 %). Celkový rozpočet navrhovaný na sedmileté období činí 7,7 milionů EUR.

Oba návrhy budou v roce 2012 projednány v Evropském parlamentu a Radě.

4.1.6.     Nová organizace úřadu OLAF a jeho vyšetřovacích postupů

Úřad OLAF v březnu 2011 zahájil vnitřní přezkum, který se zaměřil zejména na možnosti zlepšení organizační struktury úřadu a jeho vyšetřovacích postupů.

Nová organizační struktura úřadu OLAF vypracovaná na základě tohoto přezkumu začala platit od 1. února 2012. Nová struktura snižuje režijní náklady a administrativní zátěž, zvyšuje o 30 % počet zaměstnanců, kteří se věnují vyšetřování, a upevňuje úlohu úřadu OLAF jakožto útvaru Komise, který má na starosti celkovou politiku boje proti podvodům. Došlo ke zjednodušení vyšetřovacích postupů a byl vypracován nový seznam priorit vyšetřování.

4.2.        Další politická opatření, která Komise v roce 2011 přijala v souvislosti s bojem proti podvodům

4.2.1.     Sdělení Komise o boji proti korupci v EU

Provádění antikorupčního právního rámce zůstává v členských státech EU na různé úrovni a celkově je neuspokojivé. Komise proto na nadcházející roky navrhla novou celkovou antikorupční politiku EU[31]. Komise vyzvala k jasnějšímu zaměření na korupci ve vymezené řadě politických oblastí a doporučila řadu opatření, včetně užší spolupráce, modernizace pravidel EU o zabavování výnosů z trestné činnosti, přezkumu právních předpisů o veřejných zakázkách, lepších statistik trestné činnosti a lepšího využívání podmínek v politikách spolupráce a rozvoje.

Komise bude počínaje rokem 2013 každé dva roky připravovat zprávu o boji s korupcí v EU. Cílem zprávy bude zvýšit intenzitu opatření pro boj s korupcí a upevnit vzájemnou důvěru mezi členskými státy, konstatovat, jaké jsou v EU tendence, usnadnit výměnu osvědčených postupů a připravit podmínky pro budoucí politická opatření na úrovni EU.

4.2.2.     Modernizace pravidel pro zadávání veřejných zakázek

Komise na základě veřejné konzultace přijala 20. prosince 2011 návrhy[32] na modernizaci směrnic o veřejných zakázkách. Cílem návrhů je zajistit, aby členské státy zavedly účinné mechanismy pro předcházení škodlivým obchodním postupům, a zlepšit transparentnost. Komise se domnívá, že tato opatření nejsou nutná jen pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže mezi účastníky výběrových řízení, ale že jsou nutná i pro zajištění efektivního využívání peněz daňových poplatníků ze strany veřejných orgánů.

Komise zároveň navrhla základní opatření pro transparentnost a procesní požadavky v oblasti udělování koncesí[33], jejichž cílem je vyřadit kandidáty usvědčené z korupce, praní špinavých peněz a podvodů, a opatření na předcházení střetu zájmů.

4.2.3.     Politika soudržnosti

Komise se domnívá, že v oblasti politiky soudržnosti je v období po roce 2013 potřeba posílit prvky boje proti podvodům zavedením systému vnitrostátní akreditace, prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti a ročního schválení finanční závěrky, které zvýší věrohodnost. Komise konkrétně v případě finančního řízení a kontroly programů navrhla, aby řídící orgán zavedl účelná a přiměřená opatření pro boj proti podvodům, která by přihlížela ke zjištěným rizikům[34].

4.2.4.     Přímé výdaje

V případě prevence, odhalování a vyšetřování podvodů, které souvisejí s přímými výdaji a vnější pomocí, Komise navrhla zařazení standardního ustanovení[35] o ochraně finančních zájmů Unie do všech nových návrhů ve víceletém finančním rámci v období 2014–2020 s cílem posílit soulad všech výdajových programů.

4.2.5.     Cla

4.2.5.1.  Systém informací o tranzitu určených pro boj proti podvodům

S cílem posílit boj proti podvodům souvisejícím s platbou cel je nutné informovat všechny příslušné orgány o pohybu zboží v tranzitu uvnitř EU. Komise (konkrétně úřad OLAF) pro tento účel vypracovala a zavedla centrální rejstřík, který tyto informace obsahuje a nese název ATIS – Systém informací o tranzitu pro účely boje proti podvodům. Od 1. září 2011 mají k tomuto systému přístup v reálném čase Komise, členské státy EU a státy ESVO[36].

4.2.5.2.            Vzájemná správní pomoc a související ustanovení o boji proti podvodům ve vztazích s třetími zeměmi

S cílem zajistit řádné uplatňování celních předpisů obsahují různé dohody, například dohody o preferenčních obchodních režimech nebo dohody o spolupráci, dohody o nepreferenčních obchodních režimech a celní dohody ustanovení o vzájemné správní pomoci a o předcházení, vyšetřování a potírání případů porušování celních předpisů.

Na konci roku 2011 bylo v platnosti 43 dohod, které se týkaly celkem 58 zemí, dále probíhala jednání o preferenčním obchodním režimu s Indií, Kanadou, Singapurem, Malajsií, regionem Mercosur, Gruzií, Moldavskem a o šesti dohodách o ekonomickém partnerství.

4.2.5.3.  Společné celní operace

Celní orgány členských států EU a některých států, které nejsou členy EU, provádějí ve spolupráci s úřadem OLAF pravidelné časově omezené společné operace, jejichž cílem je potlačovat pašování citlivého zboží a bránit podvodům v některých rizikových oblastech a/nebo na identifikovaných obchodních trasách. Komise (konkrétně úřad OLAF) dává k těmto společným celním operacím podnět a/nebo poskytuje potřebnou podporu.

V dubnu 2011 proběhla společná celní operace Maďarska, Komise (OLAF) a Europolu s názvem „Fireblade“. K účasti byly vyzvány všechny členské státy EU, Chorvatsko, Ukrajina a Moldavsko. Výsledkem bylo zajištění více než 28 000 kusů/párů padělaných textilních výrobků a doplňků, které byly dopravovány do EU po silnici přes východní hranice. Finanční dopad těchto zajištění činí nejméně 1 milion EUR v tržní hodnotě zajištěného padělaného zboží a nejméně 1,5 milionu EUR v hodnotě daňového a celního úniku u pašovaných cigaret zajištěných během operace.

V říjnu 2011 zahájili polské celní orgány v úzké spolupráci s úřadem OLAF společnou celní operaci pod krycím jménem „Barrel“. Zapojilo se do ní dvacet čtyři členských států EU, Chorvatsko, Turecko, Norsko a Švýcarsko. Jednalo se o první společnou celní operaci na železnici, která se zaměřovala na pašování tabákových produktů a prekurzorů syntetických drog přes východní hranici EU. Výsledkem bylo zajištění 1,2 milionů cigaret v nákladních vlacích přepravujících dřevo a železo. Daňový a celní únik by v tomto případě činil 205 000 EUR.

4.2.6.     DPH

Na základě výsledku veřejné konzultace[37], ale rovněž po diskusích s členskými státy a na základě stanovisek vydaných evropskými orgány Komise v prosinci 2011 přijala sdělení nazvané „O budoucnosti DPH – Pro jednodušší, stabilnější a efektivnější systém DPH uzpůsobený jednotnému trhu“[38].

Bude se uvažovat o nových způsobech zkvalitnění boje proti podvodům, například o zlepšení správní spolupráce se třetími zeměmi, o mechanismu rychlé reakce pro řešení nových druhů podvodů a o studiích o novém systému výběru daní.

Komise rovněž poskytne technickou pomoc a pomoc na budování kapacit, aby členským státům pomohla zvýšit účinnost a účelnost jejich daňové správy a zvýšit její odolnost vůči podvodům. Komise kromě toho zřizuje stálé fórum EU, na němž budou daňové orgány, zástupci podniků a Komise jednat o tématech boje proti podvodům, které souvisejí se správou systému DPH.

4.2.7.     Mezinárodní úmluvy, nástroje a ujednání o správní spolupráci

V globalizovaném světě se podvody stále častěji provádějí přes hranice. Je proto důležité zvýšit spolupráci se státy a mezinárodními organizacemi, které v celém světě přijímají prostředky EU nebo patří spolu s Evropskou unií mezi dárce finančních prostředků.

Pro zajištění řádné správy finančních prostředků pocházejících z EU a pro zajištění spolupráce s EU v oblasti boje proti podvodům a korupci je nezbytné vytvořit pevný právní rámec a dosáhnout jasného zapojení partnerských států. Komise navrhla, aby se výše uvedený rámec vytvořil prostřednictvím souboru ustanovení o kontrolách a boji proti podvodům v nových nebo nově vyjednaných bilaterálních dohodách.

V roce 2011 byla tato ustanovení[39] zařazena do návrhů dohod s přijímajícími zeměmi, jako jsou Afghánistán a Kazachstán, a do návrhů dohod o přidružení se třemi zeměmi východního partnerství, Arménií, Ázerbájdžánem a Gruzií. Některým dárcovským zemím, například Austrálii, byla nabídnuta přesnější ustanovení o výměně informací. Evropská služba pro vnější činnost a Evropská komise budou během jednání v roce 2012 usilovat o zařazení těchto ustanovení do nových dohod uzavíraných s těmito státy.

V roce 2011 Komise (konkrétně úřad OLAF) zahájila velkou kampaň na posílení spolupráce, zejména výměny informací o boji proti podvodům, s mezinárodními organizacemi, například s úřadem viceprezidenta Světové banky pověřeného otázkami integrity.

4.2.8.     Boj proti nedovolenému obchodu s tabákovými výrobky na mezinárodní úrovni

Komise koordinovala postoj EU a spolu s předsednictvím Rady zastupovala EU při sjednávání Protokolu o potírání nezákonného obchodu s tabákovými výrobky v Rámcové úmluvě o kontrole tabáku Světové zdravotní organizace (WHO).

Mezinárodní rada pro jednání (INB) zasedala pětkrát, naposledy v Ženevě od 28. března do 4. dubna 2012. Po intenzivních jednáních byl na pátém zasedání INB dohodnut návrh protokolu o potírání nezákonného obchodu s tabákovými výrobky.

Návrh protokolu bude předložen k úvaze a přijetí na Konferenci stran WHO pro boj proti tabáku (WHO FCTC) v jihokorejském Soulu v listopadu 2012.

4.3.        Provádění programů zaměřených na boj proti podvodům

4.3.1.     Program Hercule II

V roce 2011 se program Hercule II opět soustředil na zlepšování nadnárodní a multidisciplinární spolupráce členských států a Komise v oblastí potírání a prevence podvodů poškozujících finanční zájmy EU.

Důraz se kladl na odhalování a prevenci nezákonných dovozů nelegálních nebo padělaných produktů, včetně cigaret a tabáku (5,1 milionu EUR), na konference, semináře a školení (4,8 milionu EUR), na platby za využívání externích databází pro účely vyšetřování (přibližně 2,9 milionu EUR) a na akademický výzkum (0,7 milionu EUR).

4.3.2.     Program Pericles

Program Pericles poskytuje školení a technickou pomoc vnitrostátním orgánům odpovědným za ochranu bankovek a mincí eura proti podvodům a padělání. V roce 2011 se Komise (úřad OLAF) zapojila do 15 akcí programu Pericles, například konferencí, seminářů a výměny zaměstnanců, které organizovaly členské státy a/nebo Komise (úřad OLAF). Strategie programu Pericles se zaměřuje na členské státy EU a jejím cílem je posílit regionální spolupráci v kritických oblastech. Rozpočet na program Pericles v roce 2011 činil 1 milion EUR, z čehož bylo vynaloženo 100 %.

4.3.3.     Informační systém pro boj proti podvodům (AFIS)

Informační systém pro boj proti podvodům (AFIS) je soubor aplikací zaměřených na boj proti podvodům. Účelem tohoto systému je zajistit včasnou a bezpečnou výměnu informací o podvodech mezi odpovědnými orgány členských států a EU. Systém AFIS provozuje Komise (úřad OLAF) a je rozdělen na čtyři hlavní oblasti: vzájemná pomoc v celních záležitostech (společné celní operace, bezpečná elektronická pošta, systém informací o tranzitu pro účely boje proti podvodům atd.) a správa zpráv o nesrovnalostech podávaných členskými státy a přijímajícími zeměmi.

Počet uživatelů systému AFIS postupně narostl na téměř 10 000 osob ve více než 1 200 příslušných orgánech členských států, partnerských třetích zemích, mezinárodních organizacích, útvarech Komise a ostatních orgánech EU.

V roce 2011 byl systém AFIS financován z provozního rozpočtu 6 milionů EUR, který byl využit zejména na jeho údržbu, rozvoj a produkci (4,8 milionu EUR), zbytek byl věnován na technickou pomoc, školení a hardware (1,2 milionu EUR). Rozpočet na systém AFIS pro rok 2011 byl plně využit, byly vytvořeny závazky na 99 %.

4.4.        Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2011 o ochraně finančních zájmů Společenství a boji proti podvodům – výroční zpráva za rok 2009

Evropský parlament přijal své usnesení ke zprávě Komise za rok 2009 dne 6. dubna 2011[40]. Usnesení obsahuje konkrétní požadavky, připomínky a návrhy, které se týkají všech částí rozpočtu. Je určeno Komisi a členským státům a zabývá se širokou škálou témat, například zveřejňováním jmen příjemců finančních prostředků EU, vnitrostátními prohlášeními o řízení a veřejnými zakázkami. Kritizuje stav zpětného získávání prostředků EU ve všech oblastech a nízký počet nesrovnalostí, které některé státy oznamují v určitých sektorech.

Evropský parlament uvítal zavedení systému pro řízení nesrovnalostí a uznal, že v některých oblastech bylo dosaženo pokroku, zlepšila se například celková disciplína členských států při oznamování nesrovnalostí v zemědělství. Evropský parlament rovněž vzal na vědomí úspěšné provedení společné celní operace s krycím jménem „Diabolo II“, kterou prostřednictvím úřadu OLAF koordinovala Evropská komise.

Komise předložila Parlamentu zprávu o návazných opatřeních, v níž uvedla, jaké praktické kroky hodlá přijmout v odpovědi na usnesení. Komise zejména zdůraznila, že učinila řadu zjednodušení ve všech oblastech sdíleného řízení, aby ulehčila pracovní zátěž členských států. Na oplátku očekává, že členské státy zlepší kvalitu, dočasnost a úplnost svých zpráv o nesrovnalostech.

4.5.        Poradní výbor pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF)

Na základě článku 325 Smlouvy o fungování Evropské unie členské státy organizují společně s Komisí úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými orgány. Dochází k tomu v rámci Poradního výboru pro koordinaci boje proti podvodům[41].

V roce 2011 výbor zasedal dvakrát[42]. Výbor byl informován o pokroku při provádění programu Komise pro boj proti podvodům a předložil své vlastní návrhy. Na schůzích se mimo jiné hovořilo o efektivním provádění právních předpisů EU pro předcházení podvodům a o jejich uplatňování na vnitrostátní úrovni, o ročním vykazování a výměnách informací mezi členskými státy a Komisí, zejména pokud jde o případy podezření na podvod a prokázaných podvodů, a o analýze rizik.

Výbor jednal zejména o tom, jakým způsobem by bylo možné zpřísnit opatření proti podvodům v členských státech, například zřízením podvýboru COCOLAF pro strukturální opatření. Členské státy zdůraznily přidanou hodnotu těchto schůzí, zejména v oblasti sdílení osvědčených postupů.

5.           Opatření, která členské státy přijaly pro boj proti podvodům a jiným nezákonným činnostem poškozujícím finanční zájmy EU

5.1.        Výsledky dotazníku o kontrolách vedoucích k potírání nesrovnalostí a podvodů poškozujících finanční zájmy EU v oblasti politiky soudržnosti

Komise a členské státy si každý rok vyberou jedno zvláštně významné téma (například v rizikových oblastech), Komise k němu zašle členským státům dotazník a v dalším roce zařadí analýzu odpovědí do své zprávy o boji proti podvodům. Toto zaměření usnadňuje výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy a monitorování opatření pro boj proti podvodům.

Letošním speciálním tématem byly kontroly vedoucí k potírání nesrovnalostí a podvodů poškozujících finanční zájmy EU v oblasti politiky soudržnosti[43]. Patří sem informace o vyšetřování v oblasti boje proti podvodům, o existujících legislativních a právních opatřeních a strategiích, o využívání ukazatelů podvodu, o částkách, které byly získány zpět na základě vyšetřování podvodů, a údaje o zaměstnancích, kteří se zabývají vyšetřováním podvodů.

Všechny členské státy oznámily, jaká legislativní nebo správní opatření přijaly v období 2007–2011. Podle názoru členských států přijatá opatření výrazně přispěla ke zlepšení prevence podvodů v oblasti politiky soudržnosti a/nebo ke zlepšení systému řízení rizik.

Mezi tato opatření patřila mimo jiné pravidla způsobilosti, kontroly na místě, oznamování a zpracování podvodů a obecných nesrovnalostí, postupy zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek, křížové kontroly pro odhalení a odstranění dvojího financování projektů, postupy zadávání veřejných zakázek, zavedení sankcí, opatření pro boj proti podvodům a korupci, zřízení orgánů pro koordinaci boje proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU, účast zaměstnanců na školeních a seminářích a stíhání příjemců a dalších osob zapojených do případů podezření na podvod a korupci.

Po stránce účelnosti a účinnosti zaujaly téměř všechny členské státy[44] rázný a proaktivní přístup, který díky přijatým prevenčním opatřením umožnil odhalení většího počtu nesrovnalostí před výplatou peněz, a tím i snížení celkového počtu oznámených nesrovnalostí. Některé členské státy[45] poukázaly na prudké snížení počtu případů odhalených podezření na podvod, na menší počet chyb ve veřejných zakázkách a na větší transparentnost celého procesu. Po stránce spolehlivosti finančních výkazů oznámila většina členských států[46] vyšší procento schválených způsobilých částek.

Po stránce dodržování pravidel některé členské státy[47] zdůraznily preventivní dopad pokynů Komise o veřejných zakázkách[48], oznámení Komise o ukazatelích podvodu[49], vnitrostátních ustanovení o veřejných zakázkách, manuálu a pokynů pro oznamování nesrovnalostí a ustanovení článků 27 až 36 (nesrovnalosti) nařízení (ES) č. 1828/2006.

Většina členských států[50] oznámila, že lépe využívají vnitrostátní nebo regionální strategie nebo „typy operací“[51], například opatření nebo plány k předcházení podvodů a odhalování případů nesrovnalostí souvisejících s financováním z fondu soudržnosti. Ostatní státy[52] uvedly, že jsou spokojeny se stávající situací a že v období, kterého se dotazník týkal, nezavedly ani nepřipravovaly nové strategie na snížení rizika podvodu.

Většina členských států[53] odpověděla, že k přesměrování svých kontrol využívá obecné ukazatele a že tyto ukazatele přispívají k odhalování podvodů a zlepšování výsledků kontrolní činnosti.

Všechny členské státy poskytly údaje o šetření souvisejících s podvody a o trestních řízeních, která byla dokončena v souvislosti s projekty politiky soudržnosti financovanými v programových obdobích 2000–2006 a 2007–2013. Některé členské státy zahrnuly povinné „kontroly na místě“, které jsou stanoveny nařízeními EU, do správního vyšetřování podvodů. Některé státy hledají případné podvody prováděním kontrol na místě, kontrol žádostí o platby, předběžných kontrol veřejných zakázek a kontrol vzorků auditů systémů a na základě zkušeností. V případně pochybností se provádějí další kontroly a v případě potřeby se podá zpráva donucovacím orgánům.

Všechny členské státy se domnívají, že jejich finanční kontrola je dostatečně zaměřená na odhalování podvodů.

Některé velké členské státy[54] oznámily velice nízký počet probíhajících trestněprávních vyšetřování. Některé členské státy[55] poskytly cenné údaje o provedených šetřeních podvodů a o ukončených trestních řízeních, některé členské státy[56] však neposkytly žádné údaje o dokončených trestních řízeních a souvisejících rozsudcích. Z informací, které členské státy poskytly o částkách, které byly získány zpět na základě vyšetřování podvodů v programových obdobích 2000–2006 a 2007–2013, vyplývá, že údaje oznámené o procesech zpětného vymáhání jsou přinejmenším zavádějící a je třeba je vylepšit. Nebylo totiž možné nalézt žádnou vazbu mezi údaji oznámenými prostřednictvím systému pro řízení nesrovnalostí a údaji, které členské státy uvedly v dotazníku. Dva členské státy[57] vykázaly vysoké částky a pouze jedna třetina[58] států uvedla, že na základě vyšetřování podvodů byly získány zpět částky nad 1 milion EUR. Další třetina[59] vykázala nízké částky, některé státy[60] nevykázaly vůbec žádnou částku nebo odpověděly „není relevantní“.

Odpovědi členských států v dotazníku poukazují na zlepšení systému finanční kontroly a řízení rizik pro účely předcházení podvodům v oblasti politiky soudržnosti. Zlepšení se týká právních ustanovení a pokynů, vnitrostátních a regionálních strategií, užívání ukazatelů rizik, administrativních postupů a spolupráce vnitrostátních orgánů.

Na druhou stranu je třeba dosáhnout pokroku při monitorování výsledků správních a trestních vyšetřování podvodů, včetně zpětného získávání souvisejících částek[61].

Je rovněž jasné, že je třeba vypracovat lepší statistiky podvodů, aby se Komise a členské státy mohly zaměřit na oblasti s vyšším rizikem. Komise proto hodlá položit větší důraz na vykazování v této oblasti.

Žádá se, aby členské státy monitorovaly výsledky trestních řízení a zlepšily statistiky podvodů.

5.2.        Provádění doporučení z roku 2010

Ve zprávě o ochraně finančních zájmů Unie za rok 2010 Komise adresovala členským státům řadu doporučení, která se týkala zejména oznámených případů podvodů a dalších nesrovnalostí, zpětného získávání neoprávněně vyplacených částek a využívání ústřední databáze pro vyloučení (CED) na základě článku 95 finančního nařízení.

Komise sledovala, jak členské státy reagovaly na tato doporučení při podávání zpráv za rok 2011. Zjistila, že došlo k drobnému zlepšení, zejména pokud jde o používání IMS. Zavedení IMS zatím nedokončil pouze jeden členský stát[62]. V případě oznamovacích povinností[63] v oblasti zemědělství dosáhly členské státy určitého pokroku, zejména pokud jde o poskytování osobních údajů jednotlivců, u nichž byly zjištěny nesrovnalosti (ať už podvody nebo jiné nesrovnalosti), a pokud jde o míru souladu, ale s ohledem na nízkou míru oznamování podezření na podvod velkými členskými státy ještě existuje prostor pro zlepšení.

Pokud jde o příjmy, většina členských států potvrdila, že jejich existující vnitrostátní strategie konsistentně vyhodnocují riziko v celé oblasti cel a že budou přijata nezbytná proaktivní a preventivní opatření k předcházení potenciálním podvodům.

Pokud jde o doporučení zřídit ústřední databázi pro vyloučení, je nutno konstatovat[64], že takovou databázi používá a podává o ní zprávy jen malý počet členských států[65]. Ostatní členské státy buď přijaly předběžná opatření jmenování svého styčného bodu nebo zvažují užívání databáze v příštím programovém cyklu[66]. K dnešnímu dni nebyly Komisi v tomto ohledu oznámeny žádné případy.

6.           Závěry

Tato zpráva ukazuje, že v roce 2011 bylo dosaženo pokroku tím, že Komise a členské státy přijaly politická opatření, která budou lépe chránit finanční zájmy EU. Pro plné uplatňování těchto opatření bude třeba úzké spolupráce mezi orgány EU a členskými státy, které bude Komise nadále sledovat.

Z analýzy nesrovnalostí v roce 2011 vyplývá, že se celkově snížil počet oznámených nesrovnalostí a že se zlepšily výsledky zpětného získávání částek, které byly neoprávněně vyplaceny ze zdrojů EU. Toto snížení se očekávalo po nárůstu v předchozích letech, který byl dán rovněž zlepšením kontrol a nástrojů.

Analýza rovněž ukázala, že je třeba vynakládat další úsilí ve všech oblastech rozpočtu, aby se pokrok udržel a aby se řešily potenciální negativní dopady současné finanční krize, které by se mohly projevit zvýšením podvodů namířených proti rozpočtu EU. Komise proto doporučuje, aby všechny členské státy zavedly dostatečná opatření pro boj proti podvodům, která budou zaměřená na prevenci i na odhalování podvodů, zejména v případě států, jejichž výsledky nejsou jasné nebo dostačující.

Ze získaných údajů je rovněž jasné, že je nutné zlepšit zejména zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek, kde přetrvávají poměrně zdlouhavé postupy.

[1]           Jde především o cla a zemědělské dávky, ale také o antidumpingová cla a dávky z cukru.

[2]               i) Provádění článku 325 členskými státy v roce 2011, ii) Statistická analýza nesrovnalostí oznámených v roce 2011 v oblasti vlastních zdrojů, přírodních zdrojů, politiky soudržnosti a předvstupních fondů, iii) Doporučení navazující na zprávu Komise o ochraně finančních zájmů EU – boj proti podvodům za rok 2010, iv) Metodika statistické analýzy oznámených nesrovnalostí v roce 2011.

[3]               Například nařízení Komise (ES) č. 1848/2006 ze dne 14. prosince 2006 o nesrovnalostech a zpětném získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci financování společné zemědělské politiky, Úř. věst. L 355, 15.12.2006, s. 56-62.

[4]               Například případy, v nichž byly využity falešné nebo padělané dokumenty nebo v nichž probíhá trestní vyšetřování nebo řízení, mezi tyto nesrovnalosti tedy patří i nesrovnalosti, které odhalila Komise, včetně úřadu OLAF. Pojem podezření z podvodu se nepoužívá při oznamování tradičních vlastních zdrojů.

[5]               Z důvodu vyšší kontrolní činnosti v posledních letech provádění programů.

[6]               V současné době je celková míra provádění nižší než 40 % dostupných zdrojů. Z toho vyplývá, že nyní je méně projektů ke kontrole než v posledních letech předchozího programového období, že je proto zjištěno méně nesrovnalostí a odstrašující efekt kontrol je vyšší.

[7]               Z důvodů srovnatelnosti vycházejí údaje pro rok 2010 z údajů, které byly použity pro zprávu za daný rok. Tyto údaje zahrnují zjištěné a odhadované částky, kterých se týkaly nesrovnalosti oznámené jako podvody.

[8]               Tematická zpráva o strategii celní kontroly členských států, která shrnuje výsledky inspekcí provedených v roce 2009 a 2010 ve všech členských státech, byla předložena v poradním výboru pro vlastní zdroje dne 7. července 2011.

[9]               Mimo jiné uzavření programového období 2000–2006 a rychlejší oznamování nesrovnalostí po zavedení IMS.

[10]             Přeshraniční spolupráce, lidské zdroje, rozvoj venkova, regionální rozvoj a technická pomoc.

[11]             Viz poznámka pod čarou 7.

[12]                    Školení a dokumenty, například „informační listy“ a „otázky a odpovědi“, jimiž byli uživatelé informování o modulu IMS 1848.

[13]             Podle článku 72 finančního nařízení (nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002) je schválení inkasa zpětného získávání prostředků úkon, kterým příslušná pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba vystavením inkasního příkazu k úhradě vydává pokyn účetnímu, aby získal zpět stanovenou pohledávku.

[14]             Přímé centralizované řízení zahrnuje veškeré výdaje z fondů řízených orgány EU (např. správní výdaje orgánů, programy jako Leonardo, Erasmus, sedmý rámcový program pro výzkum a vývoj atd.). Podle článku 53 finančního nařízení lze tuto část rozpočtu provádět centralizovaně, přímo útvary Komise, nebo svěřením prováděcích úkolů třetím státům (decentralizované řízení) nebo mezinárodním organizacím (společné řízení).

[15]             Konkrétně se jedná o údaje uvedené ve vysvětlivce č. 6 o finančních opravách a zpětně získaných částkách. Míra zpětného získávání je vypočtena jako poměr mezi finančními opravami nebo inkasními příkazy, o nichž bylo v daném rozpočtovém roce rozhodnuto a které byly v daném roce skutečně provedeny.

[16]             Údaje uvedené v předchozích zprávách vycházely zejména ze zpráv o nesrovnalostech poskytnutých členskými státy. Tyto údaje jsou nyní uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise „Statistická analýza nesrovnalostí oznámených v roce 2011“. Aby bylo možné provést v každé politické oblasti srovnání s výsledky z minulého roku, byla v tabulce 3 pro každý oddíl přepočítána míra zpětného získávání za rok 2010.

[17]             Do této kategorie jsou zahrnuty některé nástroje pro rozvoj venkova, které spadají do předvstupní pomoci.

[18]             Částky, které nebyly uhrazeny v témže roce, jsou v každém případě uhrazeny v následujícím roce.

[19]             Do této kategorie „Ostatní typy řízení“ patří část rozpočtu EU, která je řízena přímo. Spadá sem předvstupní pomoc (kromě rozvoje venkova), v jejímž případě se oznámené nesrovnalosti analyzují podle bodů 2.1. a 2.3, a inkasní příkazy vydané Komisí, o nichž pojednává bod 2.2.

[20]             Toto procento se týká pouze zpětně získaných prostředků.

[21]             Pokud členský stát nezíská od příjemce neoprávněně vyplacenou částku do čtyř let od prvního správního nebo soudního nálezu (nebo v případě řízení před vnitrostátními soudy do osmi let), hradí 50 % částky, která nebyla získána zpět, dotčený členský stát ze svého rozpočtu v rámci výroční finanční závěrky účtů fondů EZZF a EZFRV.

[22]             V případě, že tento zápočet provede přímo příjemce v prohlášení o nákladech, nelze tuto informaci zaznamenat do účetního systému Komise.

[23]             Nařízení č. 1073/1999

[24]             KOM(2011) 376 v konečném znění.

[25]             SEK(2011) 791.

[26]          Druhá zpráva o provádění Úmluvy o ochraně finančních zájmů EU (KOM(2008) 77).

[27]                    Sdělení Komise o ochraně finančních zájmů Evropské unie trestním právem a správním vyšetřováním – Integrovaná politika ochrany peněz daňových poplatníků, KOM(2011) 293, 26. května 2011, pracovní dokument útvarů Komise připojený k tomuto sdělení, SEK(2011) 621.

[28]             COM(2012) 363 final.

[29]             COM(2011) 914 final.

[30]             COM(2011) 913 final.

[31]             Sdělení Komise určené Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o boji proti korupci v EU – KOM(2011) 308 v konečném znění.

[32]             Návrh směrnice o zadávání veřejných zakázek, KOM(2011) 896 v konečném znění – 2011/438(COD) a návrh směrnice o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, dopravy a poštovních služeb, KOM(2011) 895 v konečném znění 2011/439 (COD) http://ec.europa.eu/internal_market/publicprocurement/modernising_rules/reform_proposals_en.htm

[33]             Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o udělování koncesí, KOM(2011) 897 v konečném znění – 2011/0437 (COD).

[34]             Zejména čl. 114 písm. c) návrhu KOM(2011) 615.

[35]             Například v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Spotřebitelé na období 2014-2020, KOM(2011) 707 v konečném znění, 9.11.2011, a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020), KOM(2011) 809 v konečném znění, 30.11.2011.

[36]             S výjimkou Švýcarska.

[37]             KOM(2010) 695. Veřejná konzultace skončila dne 31. května 2011.

[38]             KOM(2011) 851.

[39]             Tato ustanovení se liší od ustanovení uvedených v oddíle 4.2.5.2, protože se netýkají výdajů EU, ale cel (tedy příjmů).

[40]             http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2011-0142+0+DOC+XML+V0//CS

[41]             COCOLAF byl zřízen v roce 1994 rozhodnutím Komise 94/140 ze dne 23. února 1994, které bylo následně pozměněno rozhodnutím Komise ze dne 25. února 2005, Úř. věst. Ĺ 71, 17.3.2005, s. 67–68.

[42]             Během roku se koná také jedna schůze ad hoc a jedna schůze pracovní skupiny pro analýzu rizik.

[43]             Podrobnější analýza postupů jednotlivých členských států je uvedena v příslušném pracovním dokumentu útvarů Komise.

[44]             S výjimkou Řecka a Francie.

[45]             BG, CZ, EL, EE a UK.

[46]             DE, ES, IE, IT, CY, LV, LT, LU, HU, NL, PL, PT, RO, FI a UK.

[47]             BG, DE, EE, EL, ES, LT, LU, HU, MT, NL, AT, RO, SI, SK, SE a UK.

[48]             Pokyny pro stanovení finančních oprav u výdajů spolufinancovaných ze strukturálních fondů nebo fondu soudržnosti z důvodu porušení pravidel o veřejných zakázkách. COCOF 07/0037/03-EN.

[49]             Informační oznámení o ukazatelích podvodů pro EFRR, ESF a FS (COCOF 09/0003/00-EN).

[50]             BG, CZ, EE, ES, FR, IT, CY, LT, LU, HU, MT, NL, AT, PT, RO, SI, SK a FI.

[51]             DE, EL a LV.

[52]             NL a UK.

[53]             BG, CZ, DE, EE, EL, ES, IE, HU, MT, PL, RO, SI, SK a UK.

[54]             DE, FR a ES.

[55]             BG, CZ, EE, HU, PL, PT, SK a SE.

[56]             DE, EL, ES, FR, IT, LT, LU, HU, AT a RO.

[57]             IT a PT.

[58]             BG, EE, ES, IT, LV, LT, PT, SK, FI a UK.

[59]             BE, CZ, IE a RO.

[60]             DE, EL, FR, HU, MT, AT, SE a SI.

[61]             Viz tabulky 1 a 2 příslušného pracovního dokumentu útvarů Komise přiloženého k této zprávě, s. 9–11, které shrnují údaje vykázané členskými státy.

[62]             FR.

[63]             Kompletní odpovědi členských států na doporučení jsou zahrnuty ve třetím pracovním dokumentu útvarů Komise, který doprovází tuto zprávu.

[64]             Podle článku 95 finančního nařízení o uchazečích a nabídkách, které spadají do jedné ze situací, které mají být podle daného nařízení vyloučeny.

[65]             BG, CZ, MT, AT a PL.

[66]             Viz tabulku v příslušném pracovním dokumentu útvarů Komise přiloženém k této zprávě, s. 6., která shrnuje situaci ve všech členských státech.