EUR-Lex Prístup k právu Európskej únie
Tento dokument je výňatok z webového sídla EUR-Lex
Dokument 52012AR0065
Opinion of the Committee of the Regions on ‘Legislative proposals on the reform of the common agricultural policy and rural development policy post-2013’
Stanovisko Výboru regionů „Legislativní návrhy k reformě společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova po roce 2013“
Stanovisko Výboru regionů „Legislativní návrhy k reformě společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova po roce 2013“
Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 174 – 199
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
27.7.2012 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 225/174 |
Stanovisko Výboru regionů „Legislativní návrhy k reformě společné zemědělské politiky a politiky rozvoje venkova po roce 2013“
2012/C 225/14
VÝBOR REGIONŮ
— |
domnívá se, že návrhy Komise jsou příliš vzdáleny hloubkové reformě společné zemědělské politiky, jež je přitom nezbytná pro zachování evropského zemědělství a venkovských oblastí; |
— |
domnívá se, že Komise se dopustila strategického omylu, když upřednostnila řešení krizí a posteriori na úkor regulace trhů, která by jim předcházela; |
— |
žádá Komisi, aby znovu zvážila odstranění různých systémů kvót; |
— |
domnívá se, že je třeba, aby došlo k vyvážení sil ve prospěch výrobců v rámci výrobního řetězce potravin; |
— |
je toho názoru, že pro odvětví zemědělství je životně důležitá revize obchodní politiky Evropské unie; |
— |
považuje za zásadní znovu nastolit rovnováhu v oblasti podpor, avšak návrh Komise považuje za nedostatečný pro dosažení konkurenceschopnosti malých a středních podniků; |
— |
žádá Komisi, aby snížila minimum pro snižování plateb na 100 000 eur podpory se stropem 200 000 eur na podnik; |
— |
požaduje, aby byl pro celkovou konvergenci na evropské úrovni stanoven předběžný časový plán; |
— |
žádá, aby nástroj ve prospěch přírodně a jinak znevýhodněných oblastí mohl být využíván členskými státy ve výši 10 % ročního vnitrostátního stropu; |
— |
považuje za zásadní na jedné straně vyhradit náležité finanční prostředky z fondu EZFRV na rozvoj místních infrastruktur ve venkovských oblastech a na straně druhé zajistit venkovským samosprávám přístup k finančním prostředkům na politiku soudržnosti z EFRR v rámci globální politiky rozvoje venkova; |
— |
doporučuje, aby byla v rámci reformy vyšší měrou uplatňována subsidiarita, a členským státům a regionům se tak zaručila větší flexibilita; |
— |
přeje si, aby možnost zavést platby pro zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí mohla vést k zavedení územních smluv, jež budou současně podepsány regionálními orgány a skupinami zemědělců; |
— |
žádá, aby představitelé venkovských oblastí byli plně zapojeni do přípravy smluv o partnerství. |
Zpravodaj |
René SOUCHON (FR/SES), předseda regionální rady Auvergne |
Odkazy |
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky COM(2011) 625 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) COM(2011) 626 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) COM(2011) 627 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky COM(2011) 628 v konečném znění Návrh nařízení Rady, kterým se určují opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty COM(2011) 629 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013 COM(2011) 630 v konečném znění Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy COM(2011) 631 v konečném znění |
I. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
VÝBOR REGIONŮ
Priority SZP
1. |
souhlasí s cíli, jež Evropská komise stanovila pro budoucí společnou zemědělskou politiku, pokud jde o udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, zabezpečení potravin, přítomnost zemědělství na všech evropských územích, vyvážený regionální rozvoj, konkurenceschopnost všech evropských odvětví zemědělství a zjednodušení SZP; |
2. |
domnívá se však, že návrhy Komise jsou příliš vzdáleny hloubkové reformě společné zemědělské politiky, jež je přitom nezbytná pro zachování evropského zemědělství a venkovských oblastí a měla by se řídit potřebami evropských zemědělských podniků na základě toho, co je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie, a zaručit rovné zacházení se všemi evropskými zemědělci; |
3. |
domnívá se, že společná zemědělská politika podle Smlouvy o fungování Evropské unie musí umožnit zajištění přiměřené životní úrovně zemědělcům ve srovnání s ostatními složkami společnosti. Tento cíl musí provázet opatření ke stabilizaci trhů, aby producentům byly zaručeny regulérní ceny a současně bylo umožněno zajistit rozumné ceny pro spotřebitele; |
4. |
považuje za zásadní znovu nastolit rovnováhu v oblasti podpor, avšak návrh Komise považuje za nedostatečný pro dosažení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, oblastí s přírodními omezeními a ostrovních oblastí, jakož i některých oslabených odvětví, a žádá, aby byla zohledněna další kritéria pro zajištění rovnováhy, zejména zaměstnanost; |
5. |
doporučuje, aby byla v rámci reformy vyšší měrou uplatňována subsidiarita, a členským státům a regionům se tak zaručila větší flexibilita; |
6. |
považuje především za důležité zjednodušit pro zemědělce správní předpisy k provádění společné zemědělské politiky; má však za to, že toto zjednodušení nesmí vést k příliš velké uniformizaci kritérií, jež mají být zohledněna, neboť by to bylo v rozporu s místními a regionálními specifickými podmínkami; |
7. |
považuje za zásadní, aby společná zemědělská politika mohla více podporovat jakost zemědělských produktů, zejména produkci s oficiálním označením jakosti. Žádá tedy Evropskou komisi o lepší propojení společné zemědělské politiky s politikou jakosti; |
Regulace trhů
8. |
domnívá se, že opatření k regulaci trhů navržená Komisí jsou zklamáním a znamenají výrazný krok zpět ve vývoji společné zemědělské politiky. Ačkoli je stabilizace vnitřních trhů součástí Lisabonské smlouvy, Komise nepřichází s žádným účinným mechanismem pro veřejnou kontrolu produkce; |
9. |
domnívá se, že Komise se dopustila strategického omylu, když upřednostnila řešení krizí a posteriori na úkor regulace, která by jim předcházela a která by umožnila účinně a s nižšími náklady bojovat proti kolísavosti cen; |
10. |
žádá Komisi, aby – jakmile budou známy výsledky nových studií dopadu – znovu zvážila odstranění různých systémů kvót či práv na produkci (cukru, mléka a práv týkajících se vinic), zejména pokud jde o znevýhodněné oblasti, a především o horské oblasti; |
11. |
žádá Komisi, aby zachovala mechanismy preference Společenství (1) a upřednostnila nástroje pro intervenci a skladování (veřejné i soukromé); |
12. |
domnívá se, že pro dosažení cíle, jakým je zabezpečení potravin, který Komise vytyčila pro příští společnou zemědělskou politiku, je třeba, aby došlo k vyvážení sil ve prospěch výrobců v rámci výrobního řetězce potravin; |
13. |
je toho názoru, že revize obchodní politiky Evropské unie je pro odvětví zemědělství životně důležitá a že jí nesmí být zneužito pouze ve prospěch posílení vývozu do třetích zemí v odvětví průmyslu a služeb; |
14. |
domnívá se, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, který disponuje 2,5 miliard eur, není uzpůsoben k tomu, aby reagoval na důsledky určitých obchodních dohod v odvětví zemědělství. Jeho posláním konkrétně není zmírňovat očekávaný dopad právě vyjednávaných dvoustranných obchodních dohod; |
Konvergence
15. |
domnívá se, že místní a regionální orgány jsou při respektování institucionálního rámce každého členského státu zcela oprávněny k účasti na provádění SZP v rámci prvního pilíře, neboť zapojení regionální úrovně může umožnit lepší zacílení podpor na základě sociálních, environmentálních, agronomických a územních zvláštností zemědělství a současně tím zajistit vyšší efektivitu při nakládání s finančními prostředky; |
16. |
je potěšen, že Komise ve svých návrzích upouští od historických referenčních údajů, které představovaly nevyvážený a nespravedlivý systém pro rozdělování podpor mezi zemědělce; |
17. |
domnívá se však, že rozdělování podpor navržené Komisí zůstává ještě příliš nevyvážené, a to pokud jde o nové členské státy, zvláště pobaltské státy, jež dostávají v rámci Evropské unie nejnižší přímé platby, a lituje, že Komise neupřesnila termíny pro konvergenci mezi členskými státy. Podmínky a s tím související časový plán musí zohlednit výrobní náklady v každém členském státu; |
18. |
doufá, že ke konvergenci základních plateb uvnitř každého členského státu dojde postupně, ale v rozumné době, která současně zohlední různé výchozí situace v různých členských státech, a že pro celkovou konvergenci na evropské úrovni bude stanoven předběžný časový plán; |
Postupné snižování a omezení plateb
19. |
žádá Komisi, aby snížila minimum pro snižování plateb na 100 000 eur podpory se stropem 200 000 eur na podnik odečtením skutečně vyplacených a ohlášených mezd včetně odměn za práci podnikatele; |
20. |
žádá Komisi, aby prostředky pocházející z postupného snižování mohly být určeny na opatření a kroky, jež pro své území určí daný členský stát; |
Vázání podpory
21. |
je toho názoru, že zachování vazby mezi platbami a určitými typy produkce pro vybrané zranitelné regiony je nezbytné k zachování uspokojivé úrovně produkce a vytváření hodnot; |
22. |
žádá Komisi, aby členským státům umožnila poskytnout zemědělcům podporu vázanou na produkci s tím, že samy určí, která zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a představují zvláštní zájem z důvodů hospodářských, sociálních nebo týkajících se životního prostředí; dále žádá Komisi, aby posílila nástroje pro vázání podpory v oblastech s přírodním znevýhodněním, v ostrovních oblastech a v nejvzdálenějších regionech a zohlednila vedle produktů, které jsou v návrhu nařízení již uvedeny, rovněž zemědělské produkty podřízené oficiálním zemědělským označením jakosti včetně ekologického zemědělství; |
23. |
domnívá se, že k uskutečnění evropských strategií stabilizace zemědělských trhů bez vytváření umělých systémů podpor v rámci 2. pilíře by bylo vhodné zavést opatření na řízení tržních rizik, která budou vyřazena z rozvoje venkova; |
Zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí
24. |
považuje za nezbytnou změnu výrobního modelu evropského zemědělství, kterou si přeje Komise v rámci ekologizace, ale katalog ekologizace je příliš rigidní na to, aby poskytoval vhodná místní či regionální řešení a optimálně přispíval k cílům strategie Evropa 2020; |
25. |
domnívá se, že vývoj směrem k udržitelným výrobním postupům pro evropské zemědělství a jeho přizpůsobení klimatické změně musí být provázeny vyšší podporou pro inovační agronomické aplikace. Úsilí Evropské unie o inovační a udržitelné hospodářství vyžaduje silnější soudržnost mezi udržitelnou zemědělskou politikou a politikou rybolovu, politikou v oblasti klimatu a energetiky, regionální politikou a politikou v oblasti výzkumu. VR zdůrazňuje v této souvislosti význam výzkumu v oblasti potravin a potenciál inovačních aplikací v oblasti biotechnologií; |
26. |
domnívá se, že opatření navrhovaná Komisí nejsou kvůli své přílišné obecnosti přizpůsobena situaci, a žádá proto vyšší subsidiaritu, aby byla tato opatření prováděna na úrovni co nejbližší skutečným místním agronomickým, environmentálním a socioekonomickým podmínkám, a aby proto svěřila místním a regionálním orgánům pravomoc iniciovat a řídit cílená agroenvironmentální opatření a umožnila jim uzavírat územní smlouvy, jež budou současně podepsány zemědělci nebo jejich zástupci. Kromě toho se domnívá, že by měly být vytvořeny podmínky pro přístup všem podnikům, a to na základě zevrubného přezkumu druhů potenciálních opatření; |
27. |
domnívá se, že zemědělci vlastnící agroenvironmentální certifikaci uznávanou členskými státy musí mít možnost plným právem čerpat podpory určené na ekologizaci, pokud ovšem jsou zadávací podmínky související s těmito postupy náročné a jsou úředně uznávány Evropskou komisí, aby byl zaručen srovnatelný práh požadavků ve všech členských státech; |
28. |
domnívá se, že stanovení 7 % prahové hodnoty na podnik pro přeměnu zemědělské plochy, která je neproduktivní, na plochu využívanou v ekologickém zájmu se může jevit jako příliš vysoké číslo v určitém počtu situací; žádá Komisi, aby zajistila vyšší flexibilitu a aby stanovení prováděcích pravidel bylo úkolem regionů na základě vlastních místních zvláštností, včetně možnosti zahrnout oblasti trvalých pastvin; |
29. |
žádá Komisi, aby navrhla prostřednictvím vhodných opatření zavedení „proteinového plánu“ na evropské úrovni za účelem podpory rozvoje pěstování bílkovinných plodin a luštěnin, aby tak byla zabezpečena soběstačnost evropských chovů v oblasti proteinů, bylo sníženo používání syntetických dusíkatých hnojiv a zvýšena úrodnost půd; |
30. |
žádá Komisi o úpravu definice trvalých travních porostů obsažené v návrhu a o její zachování, jako je tomu ve stávající situaci, aniž by v ní musely převažovat trávy; |
Přírodně znevýhodněné oblasti
31. |
žádá, aby byl nástroj ve prospěch přírodně a jinak znevýhodněných oblastí povinný pro všechny členské státy. Tento nástroj by tedy znamenal samostatnou 3. úroveň podpory, jež by byla doplňkem k základní platbě a podpoře na ekologizaci; |
32. |
žádá, aby nástroj ve prospěch přírodně a jinak znevýhodněných oblastí mohl být využíván členskými státy ve výši 10 % ročního vnitrostátního stropu; |
33. |
žádá o rozšíření definice oblastí podléhajících přírodním a jiným zvláštním znevýhodněním o kritéria územní soudržnosti a územního plánování, aby bylo možné zohlednit izolovanost od infrastruktur či přístup k nim, křehkost ekosystémů, v souladu s dřívějšími doporučeními, jež vydal Výbor regionů (2); |
Zřízení podniku
34. |
domnívá se, že návrh Komise na zvláštní podporu určenou pro mladé zemědělce, jež bude doplňkem k základním platbám, jde správným směrem, avšak že je nedostatečná a měla by fungovat jako fakultativní opatření; |
35. |
žádá Komisi o projev silnější vůle zaměřené na podporu zřízení podniku; |
36. |
domnívá se, že otázka zřízení podniku je převážně vázána na potíže s přístupem k zemědělské půdě nebo bankovní půjčce, a žádá proto, aby byly členské státy vybídnuty k zavedení nástrojů pro ručení za přístup k půdě a půjčky; |
Aktivní zemědělec a drobný zemědělec
37. |
žádá Komisi o přesnější definici pojmu aktivní zemědělec, aby se tak zabránilo přiznání přímých plateb fyzickým či právnickým osobám, které se neúčastní řízení a prací zemědělského podniku; |
38. |
považuje za relevantní návrh Komise uznat zvláštní status drobného zemědělce, neboť zemědělství představuje velmi výraznou část pracovních míst na venkově v několika zemích Evropské unie, a domnívá se, že tento režim přispívá ke zjednodušení společné zemědělské politiky; přeje si však, aby byl práh minimální podpory zvýšen na 1 000 eur; |
Rozvoj venkova
39. |
vítá návrh společného strategického rámce pro všechny strukturální fondy včetně EZFRV; |
40. |
domnívá se, že zavedení společného strategického rámce může být příležitostí k rozšíření vymezování zón prováděného v oblasti politiky soudržnosti na politiku územního rozvoje. Toto rozšíření by přispělo k lepší harmonizaci míry spolufinancování. Žádá proto Komisi, aby prozkoumala důsledky tohoto rozšíření; |
41. |
je toho názoru, že vůle Komise začlenit rozvoj venkova do strategie Evropa 2020 a zařadit jej jako součást nového společného strategického rámce vedle EFRR, ESF, Fondu soudržnosti a EMFF představuje příležitost pro harmonický a integrovaný rozvoj venkovských oblastí. V řadě členských států Evropské unie nelze venkovské oblasti chápat pouze jako zemědělské oblasti, neboť jsou zároveň místem drobného podnikání a bydlení; |
42. |
považuje tedy za zásadní na jedné straně vyhradit náležité finanční prostředky z fondu EZFRV na rozvoj místních infrastruktur ve venkovských oblastech a na straně druhé zajistit venkovským samosprávám přístup k finančním prostředkům na politiku soudržnosti z EFRR v rámci globální politiky rozvoje venkova; |
43. |
domnívá se, že by k definování znevýhodněných oblastí měla být použita společná a srovnatelná objektivní kritéria na úrovni Evropské unie. Domnívá se, že při tom bude nutné vycházet z nové definice znevýhodněných oblastí, která se však musí rozšířit o další kritéria, aby bylo vyhověno potřebám a specifikům venkovských oblastí na evropské úrovni; |
44. |
konstatuje, že šest uvedených priorit je až příliš nesourodých a všechny s jedenácti tematickými cíli z nařízení o společných ustanoveních souvisejí pouze volně a že tato nová struktura ani neodpovídá strukturování na čtyři osy ve stávajícím nařízení, ani prostřednictvím dalších fondů ve společném strategickém rámci nenapomáhá integrovanému přístupu; |
45. |
žádá proto Komisi, aby stanovila evropskou strategii pro rozvoj venkova, kterou bude možné upravit pro každý členský stát v rámci partnerských smluv na regionální úrovni; |
46. |
podporuje možnost převést až 10 % finančních prostředků z prvního do druhého pilíře; |
47. |
vítá, že nové nařízení o společných ustanoveních přináší společná pravidla, která budou platit pro EZFRV společně s EFRR, ESF, Fondem soudržnosti a EMFF, a považuje to za zásadní průlom, jímž bude zajištěna realizace integrovaných územních přístupů ve všech těchto fondech současně; |
48. |
považuje za zásadní, aby se nařízení o rozvoji venkova podílelo na dynamice nezemědělských pracovních příležitostí ve venkovských oblastech, avšak za stejně nezbytné považuje zohlednění problémů venkova všemi strukturálními fondy a vyslovuje obavy z vývoje podpory vyčleněné Evropskou unií pro venkovské oblasti, které nejsou v novém nařízení EFRR zmíněny; |
49. |
považuje za nevhodné zahrnout mechanismus pro zvládání rizik do rozvoje venkova, a žádá proto Komisi, aby toto opatření z nařízení stáhla a namísto něj upřednostnila regulační opatření v prvním pilíři; |
50. |
velmi vítá, že ustanovení týkající se iniciativy LEADER jsou nyní rozšířena tak, aby zahrnovala i další fondy, a to prostřednictvím nového ustanovení o místním rozvoji se zapojením místních komunit, jež zaručí integrovanou realizaci strategií pro místní rozvoj a bude podporováno nejvhodnějšími fondy; |
51. |
upozorňuje na zvláštní úlohu, již zastávají zemědělci a venkov v příměstských oblastech při prosazování řešení, která plní cíle strategie Evropa 2020, a domnívá se, že příměstské zemědělské oblasti se vyznačují zvláštními přednostmi a omezeními, která odůvodňují provádění tematických podprogramů v rámci druhého pilíře; |
Správa a řízení
52. |
považuje za zásadní, aby místní a regionální orgány coby spolufinancovatelé získaly jako partneři řídících orgánů ústřední úlohu při provádění nařízení o rozvoji venkova, a domnívá se, že místní a regionální přístup je účinnější a efektivnější při nakládání s evropskými finančními prostředky; |
53. |
domnívá se, že nezbytnou podmínkou úspěšné reformy společné zemědělské politiky po roce 2013 je zavedení rámce víceúrovňové správy (na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni); |
54. |
žádá, aby představitelé venkovských oblastí byli plně zapojeni do přípravy smluv o partnerství; |
55. |
domnívá se, že možné zavedení podprogramů pro zvláštní oblasti, jako jsou například horské oblasti a ostrovní regiony, nebo pro zvláštní odvětví představuje zajímavý návrh, avšak který bude moci přinést skutečnou přidanou hodnotu jen tehdy, pokud budou tyto podprogramy zároveň stanoveny i v nařízeních o strukturálních fondech, aby byla škála opatření v oblasti územního rozvoje rozšířena na veškeré evropské nástroje financování, a pokud do nich budou zapojeny místní a regionální orgány; |
56. |
žádá, aby jeden představitel místních a regionálních orgánů zasedal ve Výboru pro rozvoj venkova, jenž bude Komisi nápomocen při přijímání aktů v přenesené pravomoci. Ještě obecněji žádá revizi složení poradních skupin na generálním ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, aby tyto skupiny lépe reprezentovaly venkovské oblasti; |
Rozpočet
57. |
domnívá se, že rozpočet ve výši 435,6 miliardy eur vyčleněný na SZP jakožto integrovanou politiku ve víceletém finančním rámci by, vzhledem k závažným výzvám, jimž bude zemědělsko-potravinářské odvětví čelit v příštích letech, měl být pro období 2014–2020 potvrzen v reálných hodnotách, ať už se jedná o první nebo o druhý pilíř; |
58. |
nicméně obává se kontextu veřejné dluhové krize na evropské úrovni a hrozby, která by z toho mohla vyplývat pro rozpočet budoucí společné zemědělské politiky, a domnívá se, že je tím spíš třeba zachovat v budoucnu financování SZP na vysoké úrovni. |
II. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
COM(2011) 626 final/2
Pozměňovací návrh 1
Změna čl. 21 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Při vypracovávání strategií sestaví členské státy seznam produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, které budou způsobilé v rámci jejich projektů. Tento seznam však nesmí zahrnovat produkty, které jsou vyloučeny opatřeními přijatými Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 22 odst. 2 písm. a). Při volbě produktů vycházejí členské státy z objektivních kritérií, včetně sezónnosti, dostupnosti produktu či problematiky životního prostředí. V této souvislosti mohou členské státy dát přednost produktům pocházejícím z Unie. |
Při vypracovávání strategií sestaví členské státy seznam produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, které budou způsobilé v rámci jejich projektů. Tento seznam však nesmí zahrnovat produkty, které jsou vyloučeny opatřeními přijatými Komisí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle čl. 22 odst. 2 písm. a). Při volbě produktů vycházejí členské státy z objektivních kritérií, včetně sezónnosti, dostupnosti produktu či problematiky životního prostředí. V této souvislosti pocháze z Unie. |
Odůvodnění
Jde o aplikaci unijního systému preference evropské produkce před produkcí z třetích zemí.
Pozměňovací návrh 2
Nový odstavec před článkem 101
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Odůvodnění
Několik odborných posudků ukazuje, že pokud se opustí práva na výsadbu (Studie socioekonomického a územního dopadu liberalizace práv na výsadbu ve vinařství, AREV – MOISA, březen 2012) a kvóty, dojde k soustředění výroby v některých oblastech, což s sebou ponese hospodářské, územní a environmentální důsledky, které Komise hodnotí negativně.
Pozměňovací návrh 3
Změna čl. 108 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Článek 108 Mezioborové organizace
|
Článek 108 Mezioborové organizace
|
Odůvodnění
Je nezbytné, aby trhy měly srovnání cen tvořených různými faktory, ačkoli by to samozřejmě neměl být povinný závazek. Propagace zemědělských produktů pocházejících z Unie by se neměla upřednostňovat při propagaci ve třetích zemích – je zásadní provádět ji i na vnitřním trhu Unie, kde existuje tlak nabídky produktů dovážených z třetích zemí.
Pozměňovací návrh 4
Změna článku 112
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||||||
Článek 112 Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu Vzhledem k potřebě podpořit činnost organizací uvedených v článcích 106 až 108, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 pro odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa, pokud jde o:
|
Článek 112 Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu Vzhledem k potřebě podpořit činnost organizací uvedených v článcích 106 až 108, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, se Komise zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 160 pro odvětví a a, pokud jde o:
|
Odůvodnění
Je nutné, aby unijní úprava uvolnila všechny možné nástroje tak, aby předmětem těchto opatření byla všechna odvětví, jelikož se tyto otázky dotýkají všech odvětví, nikoli výlučně jejich celku. Jsou zásadní součástí funkce organizací producentů, asociací organizací producentů a mezioborových organizací každého odvětví.
Pozměňovací návrh 5
Změna článku 117
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Obecná pravidla 1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní nebo vývozní licence povinné podle tohoto nařízení, může dovoz jednoho nebo více zemědělských produktů do Unie za účelem propuštění do volného oběhu nebo jejich vývoz z Unie s ohledem na potřebu licencí pro řízení dotyčných trhů, a zejména pro sledování obchodu s dotyčnými produkty, podléhat předložení licence. 2. Členské státy vydají licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení v Unii, nestanoví-li akt přijatý podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy jinak a aniž jsou tím dotčena opatření přijatá k provádění této kapitoly. 3. Licence platí v celé Unii. |
Obecná pravidla 1. Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní nebo vývozní licence povinné podle tohoto nařízení, může dovoz jednoho nebo více zemědělských produktů do Unie za účelem propuštění do volného oběhu nebo jejich vývoz z Unie s ohledem na potřebu licencí pro řízení dotyčných trhů, a zejména pro sledování obchodu s dotyčnými produkty, podléhat předložení licence. 2. Členské státy vydají licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení v Unii, nestanoví-li akt přijatý podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy jinak a aniž jsou tím dotčena opatření přijatá k provádění této kapitoly. 3. Licence platí v celé Unii.
|
Odůvodnění
Čl. 117 odst. 1. Netýká se českého znění. Čl. 117 odst. 4. Normy jakosti musejí být podmínky, které jsou ukládány evropským produktům uváděným na trh, proto musejí zahrnovat podmínky bezpečnosti potravin, vysledovatelnosti a všechny podmínky související s otázkami zdravotními, fytosanitárními, environmentálními i s otázkami dobrých životních podmínek zvířat, které jsou pro unijní produkty závazné. Tyto normy se musejí uplatňovat na vnější politiku obecně a zejména na dohody s třetími zeměmi.
Pozměňovací návrh 6
Změna článku 131
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Článek 131 Ochranná opatření 1. Ochranná opatření proti dovozu do Unie přijme Komise podle odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (3) a (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (4). 2. Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Evropského parlamentu a Rady ani v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Unie v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 218 Smlouvy Komise podle odstavce 3 tohoto článku. 3. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. V řádně odůvodněných naléhavých případech Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 162 odst. 3. Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku. 4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů zrušit nebo změnit ochranná opatření Unie přijatá podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. V řádně odůvodněných naléhavých případech Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 162 odst. 3. |
Článek 131 Ochranná opatření 1. Ochranná opatření proti dovozu do Unie přijme Komise podle odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných pravidlech dovozu (3) a (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (4). 2. Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Evropského parlamentu a Rady ani v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Unie v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 218 Smlouvy Komise podle odstavce 3 tohoto článku. 3. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů přijmout opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. V řádně odůvodněných naléhavých případech Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 162 odst. 3. Přijatá opatření se oznámí členským státům a nabývají okamžitého účinku. 4. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů zrušit nebo změnit ochranná opatření Unie přijatá podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 162 odst. 2. V řádně odůvodněných naléhavých případech Komise přijme okamžitě použitelné prováděcí akty v souladu s postupem uvedeným v čl. 162 odst. 3.
|
Odůvodnění
Na unijních hranicích se musejí zavést pružné kontrolní postupy umožňující odhalit a okamžitě zastavit dovozy zemědělských produktů, které by mohly způsobit nekalou konkurenci unijním produktům či nerovnováhu na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 7
Změna článku 144
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||
Článek 144 Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení 1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 143 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se zejména nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání zemědělců, zemědělských sdružení a svazů těchto sdružení nebo organizací producentů uznaných podle článku 106 tohoto nařízení nebo sdružení organizací producentů uznaných podle článku 107 tohoto nařízení, které se týkají produkce nebo prodeje zemědělských produktů nebo využívání společných zařízení ke skladování, úpravě nebo zpracování zemědělských produktů a které nestanoví povinnost účtovat stejné ceny, pokud nebrání hospodářské soutěži a neohrožují cíle uvedené v článku 39 Smlouvy. 2. Po konzultaci s členskými státy a slyšení dotyčných podniků nebo sdružení podniků a fyzických nebo právnických osob, které považuje za vhodné, má Komise výlučnou pravomoc podléhající přezkumu Soudního dvora stanovit přijetím prováděcích aktů rozhodnutí, jež se zveřejní, které dohody, rozhodnutí a jednání splňují podmínky uvedené v odstavci 1. Komise tak učiní buď z vlastního podnětu, nebo na žádost příslušného orgánu členského státu nebo zúčastněného podniku nebo sdružení podniků. 3. Při zveřejnění rozhodnutí uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci se uvedou jména stran a podstatná část obsahu rozhodnutí. Zohlední se oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. |
Článek 144 Výjimky pro cíle SZP a zemědělce a jejich sdružení 1. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije na dohody, rozhodnutí a jednání uvedené v článku 143 tohoto nařízení, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 39 Smlouvy. Ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se zejména nepoužije na
2. Po konzultaci s členskými státy a slyšení dotyčných podniků nebo sdružení podniků a fyzických nebo právnických osob, které považuje za vhodné, má Komise výlučnou pravomoc podléhající přezkumu Soudního dvora stanovit přijetím prováděcích aktů rozhodnutí, jež se zveřejní, které dohody, rozhodnutí a jednání splňují podmínky uvedené v odstavci 1. Komise tak učiní buď z vlastního podnětu, nebo na žádost příslušného orgánu členského státu nebo zúčastněného podniku nebo sdružení podniků. 3. Při zveřejnění rozhodnutí uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci se uvedou jména stran a podstatná část obsahu rozhodnutí. Zohlední se oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. |
Odůvodnění
Vztahy a smluvní jednání realizovaná v první fázi potravinového řetězce musejí tvořit výjimku z pravidel hospodářské soutěže. Navíc s přihlédnutím k tomu, že u odvětví mlékárenství a ovoce a zeleniny (u tohoto posledního odvětví v důsledku pozměňovacích návrhů 626_105a a 626_105b) je regulován v rámci stejné jednotné společné organizace trhů. Tuto výjimku považujeme za zcela slučitelnou, vzhledem k možnostem výjimek obsaženým v čl. 101 odst. 3 Smlouvy a se zárukami uvedenými v upraveném znění čl. 144 odst. 2 a 3. Na druhou stranu je nutno umožnit, aby se za určitých podmínek mohla stanovovat srovnávací kritéria k tržním cenám, k nimž by se přihlédlo v průběhu uvádění na trh. Zohlednily by výrobní náklady, nabídku, poptávku, vývoj cen a další historické, strukturální a momentální faktory ovlivňující ceny. Nestanovují se s cílem ukládat podmínky, ale proto, aby je hospodářské subjekty zohledňovaly při rozhodování v oblasti nákupu a prodeje.
Pozměňovací návrh 8
Změna čl. 155 odst. 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Unie stanoví spolufinancování ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy na opatření stanovená v odstavci 1. V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Unie stanoví spolufinancování ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky. |
Unie stanoví spolufinancování ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy na opatření stanovená v odstavci 1. V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Unie stanoví spolufinancování ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky . |
Odůvodnění
Považujeme za nutné, aby se s programy pro tlumení, kontrolu a vymýcení onemocnění zvířat uznaných v rámci platných programů v členských státech zacházelo stejným způsobem jako s opatřeními proti slintavce a kulhavce a aby mohly čerpat unijní finanční prostředky ve výši 60 %.
COM(2011) 625 final/2
Pozměňovací návrh 9
Změna čl. 9 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||
Přímé platby se neposkytují fyzickým nebo právnickým osobám, nebo skupinám fyzických nebo právnických osob, pokud platí jedna z těchto skutečností:
|
Přímé platby se neposkytují fyzickým nebo právnickým osobám, nebo skupinám fyzických nebo právnických osob, pokud platí jedna z těchto skutečností:
|
Pozměňovací návrh 10
Změna čl. 11 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Částka přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle tohoto nařízení v daném kalendářním roce, se snižuje takto: |
Částka přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle tohoto nařízení v daném kalendářním roce, se snižuje takto: |
Odůvodnění
Platby na podporu zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí jsou vázány na produkci, jejich zohlednění v opatřeních pro snižování a omezení plateb je rovněž odůvodněno snahou o spravedlivější rozdělení podpor.
Pozměňovací návrh 11
Změna čl. 14 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Flexibilita mezi pilíři 1. Před 1. srpnem 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 10 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení na kalendářní roky 2014 až 2019 jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb. Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci oznámí členské státy Komisi do data uvedeného ve zmíněném pododstavci. Procentní podíl oznámený v souladu s druhým pododstavcem je stejný pro roky uvedené v prvním pododstavci. |
Flexibilita mezi pilíři 1. Před 1. srpnem 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 10 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení na kalendářní roky 2014 až 2019 jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. |
Odůvodnění
V případě přidělení prostředků pro rozvoj venkova má smysl stanovit jejich rozdělení podle kritérií pro rozdělení určených v rámci druhého pilíře. Je vhodné stanovit, že tento systém bude flexibilní. Bude-li například určena regionální oblast „lombardská nížina“ s vnitrostátním stropem, mohlo by pro regiony, které jsou její součástí, být zajímavé stanovit podíl prostředků pro příslušné programy rozvoje venkova, s cílem provádět odvětvové politiky.
Pozměňovací návrh 12
Změna čl. 22 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
3. Členské státy, které využijí možnosti uvedené v odstavci 2, použijí část stropu, která zůstává po použití uvedeného odstavce, ke zvýšení hodnoty platebních nároků v případech, kdy celková hodnota platebních nároků zemědělce v režimu základní platby vypočtená podle odstavce 2 je nižší než celková hodnota platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Za tím účelem se vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota každého platebního nároku dotyčného zemědělce zvýší o část rozdílu mezi celkovou hodnotou platebních nároků v režimu základní platby vypočtenou podle odstavce 2 a celkovou hodnotou platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Pro výpočet zvýšení může členský stát vzít také v úvahu podporu poskytnutou v kalendářním roce 2013 podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že členský stát rozhodne nepoužít v příslušných odvětvích nepovinnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení. Pro účely prvního pododstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni 31. prosince 2013, pokud platební nároky byly tomuto zemědělci přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného data. |
3. Členské státy, které využijí možnosti uvedené v odstavci 2, použijí část stropu, která zůstává po použití uvedeného odstavce, ke zvýšení hodnoty platebních nároků v případech, kdy celková hodnota platebních nároků zemědělce v režimu základní platby vypočtená podle odstavce 2 je nižší než celková hodnota platebních nároků, včetně zvláštních nároků, zemědělec 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Za tím účelem se vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota každého platebního nároku dotyčného zemědělce zvýší o část rozdílu mezi celkovou hodnotou platebních nároků v režimu základní platby vypočtenou podle odstavce 2 a celkovou hodnotou platebních nároků, včetně zvláštních nároků, jejichž držitelem byl zemědělec ke dni 31. prosince 2013 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009. Pro výpočet zvýšení může členský stát vzít také v úvahu podporu poskytnutou v kalendářním roce 2013 podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009 za předpokladu, že členský stát rozhodne nepoužít v příslušných odvětvích nepovinnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení. Pro účely prvního pododstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni 31. prosince 2013, pokud platební nároky byly tomuto zemědělci přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného data. |
Odůvodnění
Jedná se o změnu čl. 22 odst. 3 (poslední pododstavec). Ve fázi určení nároků v roce 2014 budou k dispozici mechanismy k jejich převedení z toho, kdo ukončil činnost, na toho, kdo je aktivní. Datum 31. prosince by mohlo svádět k podvodům. Je vhodné určit držení práv na základě portfolia práv využívaného k úhradě jednotné žádosti v roce 2013.
Pozměňovací návrh 13
Změna čl. 22 odst. 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Nejpozději od roku podání žádosti 2019 musí mít veškeré platební nároky v členském státě, nebo v případě použití článku 20 v regionu, jednotnou jednotkovou hodnotu. |
Nejpozději od roku podání žádosti 2019 musí mít veškeré platební nároky v členském státě, nebo v případě použití článku 20 v regionu, jednotnou jednotkovou hodnotu. |
Odůvodnění
Komise navrhuje konvergenci uvnitř členských států, ale neuvádí žádný termín či opatření pro konvergenci mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 14
Nový odstavec před článkem 29
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pozměňovací návrh 15
Nový odstavec před článkem 29
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pozměňovací návrh 16
Změna čl. 29 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||||||
Obecná pravidla Zemědělci, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1, musí dodržovat na svých hektarech, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, tyto zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí:
|
Obecná pravidla Zemědělci, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1, musí dodržovat na svých hektarech, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, tyto zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí:
|
Pozměňovací návrh 17
Změna čl. 29 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Zemědělci, kteří splňují požadavky stanovené v čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jde o ekologické zemědělství, jsou tím oprávněni k platbě uvedené v této kapitole. První pododstavec se použije pouze na jednotky podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007. |
Zemědělci, kteří splňují požadavky stanovené v čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jde o ekologické zemědělství, jsou tím oprávněni k platbě uvedené v této kapitole. První pododstavec se použije pouze na jednotky podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007. |
Pozměňovací návrh 18
Změna článku 30
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Diverzifikace plodin 1. Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 hektary a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Žádná z těchto tří plodin nesmí pokrývat méně než 5 % orné půdy a hlavní plodina nesmí přesáhnout 70 % orné půdy. 2. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví definice „plodin“ a pravidla týkající se používání přesného výpočtu podílu různých plodin. |
Diverzifikace plodin 1. Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 3 hektary a po významnou část roku není zcela využívána k produkci trávy (seté nebo přírodní), neleží zcela ladem nebo není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Žádná z těchto tří plodin nesmí pokrývat méně než 5 % orné půdy a hlavní plodina nesmí přesáhnout 70 % orné půdy. 2. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, kterými se stanoví definice „plodin“ a pravidla týkající se používání přesného výpočtu podílu různých plodin.
|
Pozměňovací návrh 19
Změna čl. 32 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Zemědělci zajistí, aby nejméně 7 % hektarů, na něž lze poskytnout podporu podle čl. 25 odst. 2, s výjimkou ploch porostlých trvalými travními porosty, bylo plochou využívanou v ekologickém zájmu, jako jsou např. pozemky ležící ladem, terasy, krajinné znaky, ochranné pásy a zalesněné oblasti uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. b) bod ii). |
Zemědělci zajistí, aby 7 % hektarů, na něž lze poskytnout podporu, bylo plochou využívanou v ekologickém zájmu, jako jsou např. pozemky ležící ladem, terasy, krajinné znaky, ochranné pásy a zalesněné oblasti. |
Odůvodnění
Z agronomického hlediska a z hlediska životního prostředí není měřítko podniku odpovídající úrovní pro stanovení podílu plochy využívané v ekologickém zájmu a ukazuje se, že zemědělce omezuje. Tento podíl je třeba určit na úrovni skupiny podniků nebo na úrovni malých zemědělských regionů díky nástroji pro vzájemné rozložení, který umožní dospět k celkovému průměrnému podílu.
Pozměňovací návrh 20
Změna čl. 33 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Článek 33 Finanční ustanovení 1. Na financování platby uvedené v této kapitole použijí členské státy 30 % ročního vnitrostátní stropu stanoveného v příloze II. |
Článek 33 Finanční ustanovení 1. Na financování platby uvedené v této kapitole použijí členské státy 30 % ročního vnitrostátní stropu stanoveného v příloze II.
|
Odůvodnění
Odlišné úrovně financování ekologizace zajišťují větší flexibilitu a subsidiaritu při provádění.
Pozměňovací návrh 21
Změna článku 34
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Obecná pravidla 1. Členské státy mohou poskytnout platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1 a jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. 2. Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí platby podle odstavce 1 na všechny oblasti, které spadají do oblasti působnosti uvedeného odstavce, nebo alternativně a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, o omezení platby na některé z oblastí uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. 3. Aniž je dotčen odstavec 2 a uplatňování finanční kázně, postupné snižování a omezení, lineární snížení podle článku 7 a veškerá snížení a vyloučení uložená podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], poskytne se platba uvedená v odstavci 1 každoročně na hektar, na který lze poskytnout podporu a který se nachází v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a musí být vyplacena po aktivaci platebních nároků na tyto hektary, jejichž držitelem je dotyčný zemědělec. 4. Platba na hektar uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením částky vyplývající z použití článku 35 počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. 5. Členské státy mohou uplatnit platbu uvedenou v této kapitole na regionální úrovni za podmínek stanovených v tomto odstavci. V takovém případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je povaha jejich přírodního omezení a agronomické podmínky. Členský stát rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 35 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Platba na regionální úrovni se vypočítá vydělením regionálního stropu vypočteného v souladu s třetím pododstavcem počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. |
Obecná pravidla 1. Členské státy mohou poskytnout platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1 a jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. 2. Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí platby podle odstavce 1 na všechny oblasti, které spadají do oblasti působnosti uvedeného odstavce, nebo alternativně a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, o omezení platby na některé z oblastí uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova]. 3. Aniž je dotčen odstavec 2 a uplatňování finanční kázně, postupné snižování a omezení, lineární snížení podle článku 7 a veškerá snížení a vyloučení uložená podle článku 65 nařízení (EU) č. […] [horizontální nařízení], poskytne se platba uvedená v odstavci 1 každoročně na hektar, na který lze poskytnout podporu a který se nachází v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a musí být vyplacena po aktivaci platebních nároků na tyto hektary, jejichž držitelem je dotyčný zemědělec. 4. Platba na hektar uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením částky vyplývající z použití článku 35 počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. 5. lenské státy uplatnit platbu uvedenou v této kapitole na regionální úrovni za podmínek stanovených v tomto odstavci. V takovém případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako je povaha jejich přírodního omezení a agronomické podmínky. Členský stát rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 35 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Platba na regionální úrovni se vypočítá vydělením regionálního stropu vypočteného v souladu s třetím pododstavcem počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 26 odst. 1, které se nacházejí v oblastech, u nichž členské státy rozhodly o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. |
Odůvodnění
Umožňuje použití na regionální úrovni podle článku 20.
Pozměňovací návrh 22
Změna čl. 35 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Členské státy mohou do 1. srpna 2013 rozhodnout, že na financování platby uvedené v článku 34 použijí až 5 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II. |
Členské státy mohou do 1. srpna 2013 rozhodnout, že na financování platby uvedené v článku 34 použijí až % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II. |
Odůvodnění
Pro období 2007–2013 je vyčleněna podpora znevýhodněným oblastem ve výši 12,6 mld. eur. Byla-li by tato částka zdvojnásobena na 10 % vnitrostátních stropů, tedy na 31,7 mld. eur, znamenalo by to podstatnou kompenzaci ve prospěch znevýhodněných oblastí nebo oblastí s přírodním znevýhodněním.
Pozměňovací návrh 23
Změna čl. 36 odstavců 1 a 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||
1. Členské státy poskytnou roční platbu mladým zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1. 2. Pro účely této kapitoly se „mladými zemědělci“ rozumějí:
|
1. Členské státy poskytnou roční platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby podle kapitoly 1. 2. Pro účely této kapitoly se „i“ rozumějí
|
Pozměňovací návrh 24
Změna čl. 38 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
(1) Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. (…) |
(1) Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. . |
Odůvodnění
Vázání podpor je nezbytné z hospodářského a územního hlediska k tomu, aby byla zaručena úroveň produkce dotyčných odvětví.
Pozměňovací návrh 25
Změna čl. 38 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
4. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech. |
4. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech. |
Odůvodnění
Vázání podpor je nezbytné z hospodářského a územního hlediska k tomu, aby byla zaručena úroveň produkce dotyčných oblastí.
Pozměňovací návrh 26
Změna čl. 38 odst. 5
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||
Obecná pravidla 1. Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. 2. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů. 3. Odchylně od odstavce 2 se podpora vázaná na produkci může poskytnout také zemědělcům, kteří jsou ke dni 31. prosince 2013 držiteli platebních nároků udělených v souladu s hlavou III kapitolou 3 oddílem 2 a článkem 71 m nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s článkem 60 a článkem 65 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary způsobilé pro aktivaci platebních nároků v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení. 4. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech. 5. Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě pevně stanovených kvantitativních podmínek, stanovených ploch a výnosů nebo počtu zvířat. 6. Podpora vázaná na produkci poskytnutá podle tohoto článku musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Unie. 7. Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o:
|
Obecná pravidla 1. Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích. 2. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů. 3. Odchylně od odstavce 2 se podpora vázaná na produkci může poskytnout také zemědělcům, kteří jsou ke dni 31. prosince 2013 držiteli platebních nároků udělených v souladu s hlavou III kapitolou 3 oddílem 2 a článkem 71 m nařízení (ES) č. 1782/2003 a v souladu s článkem 60 a článkem 65 čtvrtým pododstavcem nařízení (ES) č. 73/2009 a kteří nemají hektary způsobilé pro aktivaci platebních nároků v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 tohoto nařízení. 4. Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech. 5. Podpora vázaná na produkci se poskytuje formou roční platby, a to na základě pevně stanovených kvantitativních podmínek, stanovených ploch a výnosů nebo počtu zvířat. . Podpora vázaná na produkci poskytnutá podle tohoto článku musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Unie. . Komise se zmocňuje k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 55, pokud jde o:
|
Odůvodnění
Umožňuje použití na regionální úrovni podle článku 20.
Pozměňovací návrh 27
Změna článku 47
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Obecná pravidla 1. Zemědělci, kterým přísluší platební nároky přidělené v roce 2014 podle článku 21 a splňující minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1, se mohou rozhodnout pro účast na zjednodušeném režimu za podmínek stanovených v této hlavě, dále jen „režim pro malé zemědělce“. 2. Platby v režimu pro malé zemědělce nahradí platby, které mají být poskytnuty na základě hlavy III a IV. 3. Zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce jsou osvobozeni od dodržování zemědělských postupů uvedených v hlavě III kapitole 2. 4. Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po zveřejnění tohoto návrhu nařízení Komise rozdělili svůj zemědělský podnik za jediným účelem, a to využít režimu pro malé zemědělce, nebyly vyplaceny žádné platby. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením. |
Obecná pravidla 1. Zemědělci, kterým přísluší platební nároky přidělené v roce 2014 podle článku 21 a splňující minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1, se mohou rozhodnout pro účast na zjednodušeném režimu za podmínek stanovených v této hlavě, dále jen „režim pro malé zemědělce“. 2. Platby v režimu pro malé zemědělce nahradí platby, které mají být poskytnuty na základě hlavy III a IV. 3. Zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce jsou osvobozeni od dodržování zemědělských postupů uvedených v hlavě III kapitole 2. 4. Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po zveřejnění tohoto návrhu nařízení Komise rozdělili svůj zemědělský podnik za jediným účelem, a to využít režimu pro malé zemědělce, nebyly vyplaceny žádné platby. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením.
|
Odůvodnění
Umožňuje použití na regionální úrovni podle článku 20.
Pozměňovací návrh 28
Změna článku 48
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
Zemědělci, kteří se chtějí účastnit režimu pro malé zemědělce, podají žádost do 15. října 2014. Zemědělci, kteří nepožádali o účast v režimu pro malé zemědělce do 15. října 2014 nebo se rozhodli žádost po tomto datu stáhnout, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 20 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova], nemají dále právo účastnit se uvedeného režimu. |
Zemědělci, kteří se chtějí účastnit režimu pro malé zemědělce, podají žádost do 15. října 2014. Zemědělci, kteří nepožádali o účast v režimu pro malé zemědělce do 15. října 2014 nebo se rozhodli žádost po stáhnout, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 20 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. […] [rozvoj venkova], nemají dále právo účastnit se uvedeného režimu. |
COM(2011) 627 final/2
Pozměňovací návrh 29
Změna článku 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
EZFRV přispívá ke strategii Evropa 2020 podporou udržitelného rozvoje venkova v Unii způsobem, který doplňuje ostatní nástroje v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“), politiky soudržnosti a společné rybářské politiky. Přispívá k územně a environmentálně vyváženějšímu a inovativnějšímu odvětví zemědělství v Unii, které je šetrnější a odolnější vůči klimatu. |
EZFRV přispívá ke strategii Evropa 2020 podporou udržitelného rozvoje venkova v Unii způsobem, který doplňuje ostatní nástroje v rámci společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“), politik soudržnosti a společn rybářsk politik. Přispívá k územně a environmentálně vyváženějšímu a inovativnějšímu odvětví zemědělství v Unii, které je šetrnější a odolnější vůči klimatu. |
Odůvodnění
Je zapotřebí opravdová strategie rozvoje venkova na úrovni Evropské unie. Tato strategie v návrzích Komise chybí. Musí ji provádět každý členský stát v rámci partnerských smluv a musí být založena na požadavku vyváženého územního rozvoje.
Pozměňovací návrh 30
Změna čl. 5 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
1) podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
|
1) podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
|
Odůvodnění
Toto úsilí ve prospěch zemědělského výzkumu směřuje ke zlepšení dlouhodobé konkurenceschopnosti evropského zemědělství, a to jak z hlediska ekonomického, tak ekologického. Toto úsilí je reakcí na jasné očekávání evropských zemědělců a občanů, kteří požadují zdravé a kvalitní potraviny a přejí si zachovat životní prostředí. Pro lepší zohlednění přírodních zdrojů a změny klimatu představuje přidělení 10 % na inovace v celé EU 1,45 mld. eur ročně. Pro srovnání, 30 % vyčleněných na ekologizaci v prvním pilíři představuje 13,6 mld. eur. Řešení problematiky životního prostředí vyžaduje výraznější úsilí v oblasti výzkumu ve prospěch inovace v zemědělství. Toto dodatečné úsilí je zvláště nutné pro řešení problematiky změny klimatu, jejíž následky v konečném důsledku povedou k přemístění tradičních výrobních oblastí.
Pozměňovací návrh 31
Změna čl. 5 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||||||
2) zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků se zaměřením na tyto oblasti:
|
2) zvýšení konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti a zlepšení životaschopnosti zemědělských podniků se zaměřením na tyto oblasti:
|
Pozměňovací návrh 32
Změna čl. 5 odst. 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||
podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
|
podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech se zaměřením na tyto oblasti:
|
Pozměňovací návrh 33
Změna článku 7
Návrh stanoviska |
Pozměňovací návrh |
Programy rozvoje venkova 1. V členských státech působí EZFRV prostřednictvím programů rozvoje venkova. Tyto programy provádějí strategii k splnění priorit Unie v oblasti rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření vymezených v hlavě III, pro jejichž dosažení bude požadována podpora z EZFRV. 2. Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů. 3. Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení rovněž celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy bez zvláštních rozpočtových přídělů. |
Programy rozvoje venkova 1. V členských státech působí EZFRV prostřednictvím programů rozvoje venkova. Tyto programy provádějí strategii k splnění priorit Unie v oblasti rozvoje venkova prostřednictvím souboru opatření vymezených v hlavě III, pro jejichž dosažení bude požadována podpora z EZFRV. 2. Členský stát může předložit buď jeden program pro celé své území, nebo soubor regionálních programů. 3. Členské státy s regionálními programy mohou předložit ke schválení rovněž celostátní rámec obsahující prvky společné pro tyto programy bez zvláštních rozpočtových přídělů. |
Odůvodnění
Tento pozměňovací návrh zachovává přímé regionální plánování rozvoje venkova, a zároveň umožňuje provádět určitá opatření na celostátní úrovni, jako jsou např. opatření zakotvená v balíčku pro řízení rizik (článek 37), aby tak bylo zajištěno jejich účinnější provádění vzhledem k potřebě dostatečný prostředků a jednotných prováděcích postupů, jež nenaruší hospodářskou soutěž. Ustanovení, podle nějž se opatření prováděná v rámci celostátních a v rámci regionálních programů vzájemně vylučují, zaručuje Komisi, že nedojde k překrývání opatření a financování.
Pozměňovací návrh 34
Změna čl. 8 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||||||||
1. Členské státy mohou do svých programů rozvoje venkova začlenit tematické podprogramy přispívající k prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova, jež se mají zabývat zvláštními zjištěnými potřebami, zejména ve vztahu k:
Orientační seznam opatření a druhů operací, jež mají pro jednotlivé tematické podprogramy obzvláštní význam, je uveden v příloze III. |
1. Členské státy mohou do svých programů rozvoje venkova začlenit tematické podprogramy přispívající k prioritám Unie v oblasti rozvoje venkova, jež se mají zabývat zvláštními zjištěnými potřebami, zejména ve vztahu k:
Orientační seznam opatření a druhů operací, jež mají pro jednotlivé tematické podprogramy obzvláštní význam, je uveden v příloze III. |
Pozměňovací návrh 35
Změna čl. 21 odst. 3
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Investice podle odstavce 1 jsou způsobilé pro podporu, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, pokud tyto plány existují, a jsou-li v souladu se strategií místního rozvoje, pokud existuje. |
Investice podle odstavce 1 jsou způsobilé pro podporu, jsou-li příslušné operace prováděny podle plánů rozvoje obcí ve venkovských oblastech a jejich základních služeb, jsou-li v souladu s strategií místního rozvoje. |
Odůvodnění
Aby bylo zajištěno účinné využití investic a jejich integrace do rozvoje územních orgánů, musí být investice v každém případě v souladu s plány rozvoje územních orgánů ve venkovských oblastech a jejich základních služeb.
Pozměňovací návrh 36
Změna čl. 29 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Agroenvironmentální-klimatické platby se poskytují zemědělcům, skupinám zemědělců nebo skupinám zemědělců a dalších správců půdy, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více agroenvironmentálních-klimatických závazků pro zemědělskou půdu. V řádně odůvodněných případech mohou být za účelem plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí agroenvironmentální-klimatické platby poskytnuty i jiným správcům půdy nebo skupinám jiných správců půdy. |
Agroenvironmentální-klimatické platby se poskytují zemědělcům, skupinám zemědělců nebo skupinám zemědělců a dalších správců půdy, kteří se dobrovolně zaváží k provádění operací jedno nebo více agroenvironmentální-klimatický závazků. V řádně odůvodněných případech mohou být za účelem plnění cílů v oblasti ochrany životního prostředí agroenvironmentální-klimatické platby poskytnuty i jiným správcům půdy nebo skupinám jiných správců půdy. |
Odůvodnění
Omezení opatření „pro zemědělskou půdu“ by mělo být vyškrtnuto, neboť by bezprostředně ohrozilo důležité environmentální a klimatické cíle. To platí např. pro spásání ploch, které nejsou považovány za zemědělské, a pro uplatňování agroenvironmentálních opatření v rybnících, na slatinách a v pásmech ležících u vody.
Pozměňovací návrh 37
Změna čl. 46 odst. 2
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||||
2. Způsobilé výdaje jsou omezeny na:
|
2. Způsobilé výdaje jsou omezeny na:
|
Pozměňovací návrh 38
Změna čl. 64 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||||||||||
Komise prostřednictvím prováděcího aktu připraví roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 a s přihlédnutím k převodu prostředků podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. přímé platby/2012. Při provádění ročního rozpisu Komise zohlední:
|
Komise prostřednictvím prováděcího aktu připraví roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 podle jednotlivých členských států po odečtení částky uvedené v odstavci 2 a s přihlédnutím k převodu prostředků podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. přímé platby/2012. Při provádění ročního rozpisu Komise zohlední:
|
Pozměňovací návrh 39
Změna čl. 64 odst. 6
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Pro účely přidělení výkonnostní rezervy uvedené v čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. [společný strategický rámec/2012] se k částkám uvedeným v článku 18 nařízení (EU) č. [společný strategický rámec/2012] připočtou dostupné účelově vázané příjmy vybrané v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. horizontální nařízení/2012 pro EZFRV. Přidělí se členským státům poměrným dílem k jejich podílu celkové částky podpory z EZFRV. |
COM(2011) 628 final
Pozměňovací návrh 40
Změna čl. 34 odst. 1
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Poté, co Komise přijme rozhodnutí o schválení programu, vyplatí počáteční částku předběžného financování na celé programové období. Tato částka předběžného financování představuje 4 % příspěvku z EZFRV na daný program. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků může být rozdělena nejvýše na tři splátky. První splátka představuje 2 % příspěvku z EZFRV na daný program. |
Poté, co Komise přijme rozhodnutí o schválení programu, vyplatí počáteční částku předběžného financování na celé programové období. Tato částka předběžného financování představuje % příspěvku z EZFRV na daný program. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků může být rozdělena nejvýše na tři splátky. První splátka představuje 2 % příspěvku z EZFRV na daný program. |
Odůvodnění
Vzhledem k mimořádnému významu a širokému dopadu opatření pro venkovský prostor (EZFRV) má být zachována doposud poskytovaná počáteční částka příspěvku z EZFRV na příslušný program pro rozvoj venkova ve výši 7 %. Čl. 34 odst. 1 návrhu nařízení o financování počítá již jen s odpovídající částkou předběžného financování ve výši 4 %. Toto značné zhoršení likvidity na úrovni programu by způsobilo nežádoucí prodlevy v provádění programů pro rozvoj venkova resp. značné dodatečné náklady na předběžné financování.
Pozměňovací návrh 41
Změna čl. 43 odst. 4
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
Snížením a pozastavením plateb podle tohoto článku nejsou dotčeny články 17, 20 a 21 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx. Pozastavení plateb uvedená v článcích 17 a 20 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx se použijí podle postupu stanoveného v odstavci 2 tohoto článku. |
Snížením a pozastavením plateb podle tohoto článku dotčen článk 17 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx. Pozastavení plateb uvedená v člán 17 nařízení (EU) č. zastřešující nařízení/xxx se použijí podle postupu stanoveného v odstavci 2 tohoto článku. |
Odůvodnění
Ohledně opatření v rámci EZFRV je ve společném strategickém rámci pro strukturální fondy včetně EZFRV a Evropského námořního a rybářského fondu stanoveno, že snížení je možné, nejsou-li splněny předběžné podmínky (článek 17). Dále je vyčleněna 5 % výkonnostní rezerva, jejíž čerpání závisí na splnění vytyčených cílů (články 18, 20 a 21). Tato ustanovení je třeba odmítnout, neboť jsou spojena s nesmírnou byrokratickou zátěží, aniž by se ve věci dosáhlo jakéhokoli pokroku. Odmítavý postoj je v souladu s postojem VR vyjádřeným v návrhu stanoviska ke společnému strategickému rámci pro strukturální fondy.
V Bruselu dne 4. května 2012
předsedkyně Výboru regionů
Mercedes BRESSO
(1) Budoucnost SZP po roce 2013, Výbor regionů, René Souchon, 2010. CdR 127/2010 fin.
(2) Podpora zemědělcům v oblastech s přírodním znevýhodněním, Výbor regionů, Luis Durnwalder, 2010. CdR 314/2009 fin.
(3) Úř. věst. L 84, 31.3.2009, s. 1.
(4) Úř. věst. L 185, 17.7.2009, s. 1.