This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52011PC0905
Proposal for a DECISION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on amendments to the Agreement Establishing the European Bank for Reconstruction and Development (EBRD) extending the geographic scope of EBRD operations to the Southern and Eastern Mediterranean
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o změnách Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o změnách Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří
/* KOM/2011/0905 v konečném znění - 2011/0442 (COD) */
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o změnách Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří /* KOM/2011/0905 v konečném znění - 2011/0442 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Úvod Evropská banka pro
obnovu a rozvoj (EBRD) byla založena v roce 1990, aby od střední
Evropy po Střední Asii podporovala rozvoj tržních ekonomik, který
následoval po rozsáhlém zhroucení komunistických režimů. Zakládajícími
členy byly Evropská unie spolu s Evropskou investiční bankou (EIB) a
všemi členskými státy EU v té době. V současnosti EBRD vlastní
61 zemí, EU a EIB. EBRD podporuje projekty ve 29 zemích,
především v soukromém sektoru, které nemohou být zcela financovány trhem. EBRD
podporuje podnikání a napomáhá přechodu k otevřeným a demokratickým
tržním ekonomikám. Události, k nimž v našich partnerských zemích
ve Středomoří došlo v roce 2011, vyžadují důkladnou politickou
reakci ze strany EU. V březnu předložily Evropská komise a vysoká
představitelka společné sdělení[1],
které naznačilo silnou politickou a hospodářskou podporu EU tomuto
regionu a které zahrnovalo možnost rozšíření mandátu EBRD o jižní sousední
země, a to v návaznosti na její zkušenosti získané v posledních
20 letech při podpoře přechodu k otevřeným tržně
orientovaným ekonomikám. Obsah tohoto společného sdělení obecně
schválila Evropská rada na svém zasedání ve dnech 24. a 25. března 2011.
Ve svém usnesení ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské
politiky sousedství – jižní rozměr vyzval Evropský parlament EBRD, aby
změnila své stanovy za účelem účasti na procesu poskytování finanční
pomoci. Na svém zasedání v květnu 2011 v Deauville vedoucí
představitelé zemí G8 rovněž vyzvali EBRD, aby rozšířila zeměpisný
rozsah svých operací k zvýšení svých zkušeností a podpoře
přechodu zemí v jižním a východním Středomoří k přijetí
zásad parlamentní demokracie, plurality a tržní ekonomiky. V reakci na rychle se vyvíjející události
vyzvali guvernéři EBRD banku, aby ověřila možnost regionálního
rozšíření zeměpisného rozsahu svého mandátu. Guvernéři stanovili
parametry pro tuto práci na výročním zasedání EBRD v květnu 2011.
Rada ředitelů EBRD předložila guvernérům zprávu o
zeměpisném rozšíření operací EBRD do jižního a východního
Středomoří, a zejména navrhla dvě usnesení: (a)
usnesení č. 137, kterým se navrhuje
změnu článku 1 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a
rozvoj (dále jen „dohoda“) za účelem rozšíření operací EBRD do
jižního a východního Středomoří, a (b)
usnesení č. 138, kterým se navrhují
změny článku 18 dohody s cílem umožnit využívání zvláštních
fondů v potenciálních přijímajících zemích. Specifický přístup EBRD v
novém regionu Cílem návrhu týkajícího se dvou usnesení ke
změně těchto dvou článků bylo umožnit EBRD působení
v oblasti jižního a východního Středomoří ve třech fázích: –
V rámci první fáze využije EBRD po podání žádosti
mezinárodního společenství o rychlé zahájení operací v oblasti
Středomoří fondy určené na spolupráci, které se zaměří
na technickou spolupráci a přípravu projektů. –
V rámci druhé fáze přidělí EBRD vlastní
zdroje do zvláštních fondů, které mohou zajistit provádění celé škály
investičních operací EBRD v oblasti jižního a východního
Středomoří. Tato fáze bude zahájena, jakmile bude změna
článku 18 dohody ratifikována dostatečným počtem
členů EBRD v souladu s článkem 56 dohody. –
V rámci poslední fáze se země jižního a
východního Středomoří stanou plnoprávnými zeměmi,
v nichž banka působí. Tato fáze bude zahájena, jakmile bude změna
článku 1 dohody ratifikována členy EBRD v souladu s
článkem 56 dohody. Článek 1
dohody v současnosti vymezuje oblast, v níž banka sleduje svůj
účel, jako země střední a východní Evropy a rovněž
Mongolsko. Jelikož potenciální nové přijímající země se nacházejí mimo
tuto oblast, je nutno článek 1 dohody pozměnit před tím,
než bude EBRD oprávněna provádět v těchto zemích veškeré operace
s využitím svých běžných zdrojů. Pozměněné znění je
připojeno k legislativnímu návrhu. Článek 1 dohody je nutno
pozměnit s cílem rozšířit rozsah operací banky tak, aby
zahrnoval členské země jižního a východního Středomoří, a
stanovit, že se člen může stát přijímající zemí se souhlasem
kvalifikované většiny nejméně dvou třetin guvernérů
představujících alespoň 75 % celkového počtu hlasů
členů. Ve zprávě Rady
ředitelů EBRD bylo uvedeno, že oblast jižního a východního
Středomoří „zahrnuje země s pobřežím u Středozemního
moře a rovněž Jordánsko, jež je do tohoto regionu těsně
integrováno“, které se považují za jižní sousední
země EU. Egypt a Maroko již jsou členy EBRD. Členství
Tuniska schválila Rada guvernérů EBRD v září 2011 a členství Jordánska
v listopadu 2011[2]. Do doby vstupu
(pozměněného) článku 1 dohody v platnost a za účelem
dřívějšího zapojení EBRD v jižním a východním Středomoří umožní
navrhovaná změna článku 18 dohody EBRD
provádět ve vybraných členských zemích rozšířeného regionu
operace financované ze zdrojů zvláštních fondů. Článek 18
dohody je nutno pozměnit, aby bylo možno v potenciálních
přijímajících zemích EBRD využít zvláštní fondy a stanovit, že člen
EBRD by měl být určen jako potenciální přijímající země se
souhlasem kvalifikované většiny nejméně dvou třetin
guvernérů představujících alespoň 75 % celkového počtu
hlasů členů. Pokud Rada guvernérů rozhodne, že by se
určitý člen měl stát potenciální přijímající zemí,
měla by rozhodnout rovněž o době, po kterou může mít tento
člen přístup k příslušným zvláštním fondům. Guvernér EBRD zastupující EU a guvernéři všech členských
států EU hlasovali na zasedání Rady guvernérů
dne 30. září 2011 pro usnesení č. 137 a 138, která schvalují potřebné změny článků 1
a 18 dohody. Podle článku 56 dohody je musí poté přijmout
členové EBRD. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady je proto nezbytné,
aby mohly tyto změny vstoupit v platnost, což EBRD umožní působit v
zemích jižního a východního Středomoří a využívat v přijímajících
zemích a potenciálních přijímajících zemích zvláštní fondy. Změny vstoupí v platnost sedm dnů po datu formálního
sdělení EBRD po splnění požadavků týkajících se přijetí
změn v souladu s článkem 56 dohody. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Mezinárodní
společenství, včetně všech členských států EU, Komise
a ostatních orgánů, EBRD vyzvalo, aby se stala součástí ekonomické
reakce na politické události v oblasti jižního a východního
Středomoří, a to v návaznosti na její zkušenosti při
podpoře hospodářské transformace v zemích ve střední a východní
Evropě a rovněž Střední Asii po pádu komunismu. EU a země G8 EBRD rovněž vybídly,
aby podpořila zapojení v regionu, a zavázaly se spolupracovat s bankou za
účelem vytvoření „specializovaného přechodného nástroje“, který
umožní, aby byly operace banky v zemích rozšířeného regionu zahájeny co
nejdříve. Rada guvernérů EBRD sledovala historické
a dynamické změny, k nimž došlo v rozšířeném regionu, a považovala za
naléhavě nutné vyjádřit podporu těm zemím v regionu, které jsou
odhodlány vytvořit nový a demokratický řád. Změny dohody
odrážejí nutnost rozšířit operace EBRD do zemí jižního a východního
Středomoří účinnou podporou politických a hospodářských
změn v regionu. Akcionáři EBRD (což jsou všechny členské státy
EU, EIB a Komise zastupující EU) se na tomto procesu aktivně podíleli. EBRD posoudila
dopad rozšíření činnosti do nového regionu, v němž budou prováděny
operace, na její kapitálovou přiměřenost. Během prvních
dvou fází zásahu určených v oddíle 1 této důvodové zprávy
bude činnost EBRD vykonávána prostřednictvím přidělení
části čistého příjmu banky. Během první fáze
přidělí EBRD do fondů určených na spolupráci částku ve
výši 20 milionů EUR a další částka ve výši
1 miliardy EUR má být podle očekávání EBRD přidělena
do zvláštního fondu, jenž bude zřízen během druhé fáze. Posouzení
dospělo k závěru, že na základě stávající úrovně
finančního rizika a ekonomického kapitálu bude EBRD schopna dodržet
zákonné a ekonomické kapitálové požadavky během přezkumu kapitálových
zdrojů na období 2011–2015 bez dalšího navýšení kapitálu. EBRD mimoto
potvrdila, že rozšíření nebude mít dopad na činnosti v zemích, v
nichž banka působí v současnosti. Banka oslovila
širokou škálu dárců za účelem doplnění fondů určených
na spolupráci i zvláštních fondů. Fondy určené na spolupráci mají
dosáhnout celkového objemu ve výši 100 milionů EUR,
přičemž peněžní prostředky budou pravděpodobně
pocházet jak od stávajících dárců (včetně EU
prostřednictvím investiční facility sousedství), tak
případně i od netradičních přispívatelů,
například z arabského světa. V současnosti se nepředjímá
žádný číselný údaj, jenž má být stanoven pro příspěvky
dárců do zvláštních fondů. Než EBRD začne působit v
některé z potenciálních nových přijímajících zemí, provádí podrobné
technické posouzení hospodářských a politických podmínek v zemi, včetně
posouzení závazku této země dodržovat zásady parlamentní demokracie,
pluralismu a tržní ekonomiky stanovené v článku 1 dohody, posouzení nedostatků v přechodu, skutečnosti, zda v
zemi působí jiné mezinárodní finanční instituce, a priorit, kde EBRD
může nejlépe využít své jedinečné znalosti a dovednosti. Při
přípravě těchto hodnocení bude EBRD plně přihlížet k
názorům EU a širšího mezinárodního společenství. Tato hodnocení byla nedávno provedena pro
Egypt, Tunisko, Maroko a Jordánsko. Hodnocení bude v každé fázi zapojení EBRD
aktualizováno a požadavky budou postupně náročnější. EBRD se
mimoto zavázala pečlivě sledovat hospodářský a politický vývoj v
každé zemi s cílem upravit zapojení EBRD v souladu se směrováním a tempem vývoje
při současném zajištění, aby byly plně zohledněny
názory EU a širšího mezinárodního společenství. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Navrhované rozhodnutí se týká zeměpisného
rozšíření regionu, v němž EBRD působí, o oblast jižního a
východního Středomoří. Od vstupu Smlouvy o fungování Evropské unie
v platnost představuje článek 212 právní základ pro
činnosti EU v oblasti hospodářské, finanční a technické
spolupráce, obzvláště pomoci třetím zemím, a
navrhuje se jako právní základ pro tento legislativní návrh. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Tento návrh nemá ze své podstaty žádný
přímý finanční dopad na rozpočet Unie. 5. PODROBNÉ VYSVĚTLENÍ NÁVRHU Článek 1 Tento článek se týká schválení změn
článků 1 a 18 dohody, které rozšiřují rozsah operací
EBRD o země v oblasti jižního a východního Středomoří, ze strany
EU. Článek 2 Tento článek umožní guvernérovi EBRD
zastupujícímu EU bance oficiálně doručit listinu o přijetí výše
uvedených změn. 2011/0442 (COD) Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o změnách Dohody o založení Evropské
banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný rozsah
operací EBRD o jižní a východní Středomoří EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 212 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním
parlamentům, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1)
V reakci na události v oblasti jižního a východního
Středomoří v roce 2011 předložily v březnu 2011
Komise a vysoká představitelka společné sdělení[3], které naznačilo silnou
politickou a hospodářskou podporu EU tomuto regionu a které zahrnovalo
možnost rozšíření mandátu EBRD o jižní sousední země, a to v
návaznosti na její zkušenosti za posledních 20 let. Obsah tohoto
společného sdělení obecně schválila Evropská rada na svém zasedání
ve dnech 24. a 25. března 2011. Ve svém usnesení ze
dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství –
jižní rozměr vyzval Evropský parlament EBRD, aby změnila své stanovy
za účelem účasti na procesu poskytování finanční pomoci. (2)
V květnu 2011 hlavy států a vlád zemí G8 zahájili
partnerství z Deauville na pomoc zemím jižního a východního Středozemí
při přechodu ke svobodným, demokratickým a tolerantním
společnostem a vyzvali EBRD, aby rozšířila svou zeměpisnou
působnost tak, aby se využily její zkušenosti a podpořil se přechod
těchto zemí k přijetí zásad demokracie více stran, pluralismu a
tržního hospodářství. (3)
Usneseními č. 137 a 138, která byla
přijata dne 30. září 2011, hlasovala Rada guvernérů
EBRD pro potřebné změny Dohody o založení EBRD, které umožní
rozšířit oblast působnosti EBRD o jižní a východní
Středomoří. Pro tyto změny hlasovali všichni
guvernéři EBRD zastupující členské státy EU, včetně
guvernéra zastupujícího Evropskou unii. (4)
Podle článku 56 Dohody o založení EBRD se
banka všech členů dotáže, zda s navrhovanými změnami
souhlasí. Tento souhlas je nutno vydat jménem EU. (5)
EBRD je třeba vybízet, aby při
provádění činností v oblasti jižního a východního
Středomoří pokračovala v těsné spolupráci s EU a rozvíjela
úzkou spolupráci s EIB a ostatními evropskými a mezinárodními veřejnými
finančními institucemi, PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Změny článků 1 a 18 Dohody o založení EBRD
připojené k tomuto rozhodnutí se schvalují jménem Evropské unie. Článek 2 Guvernér EBRD zastupující Evropskou unii
doručí EBRD prohlášení o přijetí změn jménem Evropské unie. Článek 3 Toto rozhodnutí
vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním
věstníku Evropské unie. V Bruselu dne [...]. Za Evropský parlament Za
Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně PŘÍLOHA: Změny
Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj Článek 1 Dohody o
založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj se nahrazuje tímto: „Článek 1 ÚČEL V rámci
podpory hospodářského pokroku a rekonstrukce je cílem banky podpora
přechodu k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám a
podpora soukromé a podnikatelské iniciativy v zemích střední a východní
Evropy, které se přihlásily k zásadám parlamentní demokracie, pluralismu a
tržní ekonomiky a které tyto zásady naplňují v praxi.
Za stejných podmínek může být cíl banky dosahován i v
Mongolsku a v členských zemích v jižním a východním
Středomoří na základě rozhodnutí banky při
schválení nejméně dvoutřetinovou většinou guvernérů
představujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu
hlasů členů. Proto se
jakýkoliv odkaz na „země střední a východní Evropy“, „země ve
střední a východní Evropě“, „přijímací zemi (nebo země)“
nebo „přijímací členskou zemi (nebo členské země)“ v této
dohodě a jejích přílohách vztahuje i na Mongolsko a na každou z těchto zemí v jižním a východním
Středomoří.“ Článek 18 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a
rozvoj se nahrazuje tímto: „Článek 18 ZVLÁŠTNÍ FONDY 1. i) Banka může
přijmout správu zvláštních fondů, které jsou určeny, aby
sloužily účelu banky a v rámci jejího okruhu úkolů v přijímajících zemích a potenciálních přijímajících zemích.
Plné náklady na správu jakéhokoli zvláštního fondu budou
účtovány k tíži tohoto zvláštního fondu. ii) Pro účely pododstavce i) může Rada guvernérů na
žádost člena, který není přijímající zemí, rozhodnout, že tento
člen je způsobilý jako potenciální přijímající země, a to
po omezenou dobu a za podmínek, které se jeví jako vhodné. Toto rozhodnutí je
přijato při souhlasu nejméně dvou
třetin guvernérů, kteří představují alespoň tři
čtvrtiny celkového počtu hlasů členů. iii) Rozhodnutí, které členu umožňuje stát se potenciální
přijímající zemí, lze vydat pouze v případě, je-li tento
člen schopen splnit požadavky potřebné pro to, aby se stal
přijímající zemí. Tyto požadavky jsou stanoveny v článku 1
této dohody ve znění platném v době přijetí tohoto rozhodnutí
nebo ve znění platném poté, co vstoupí v platnost změna, která v
době přijetí tohoto rozhodnutí již byla schválena Radou
guvernérů. iv) Pokud se potenciální přijímající země nestane na konci
období uvedeného v pododstavci ii) přijímající zemí, banka
neprodleně ukončí případné zvláštní operace v této zemi s
výjimkou operací směřujících k řádné realizaci, zachování a
ochraně aktiv zvláštního fondu a k úhradě závazků, které vznikly
v souvislosti s těmito operacemi. 2. Zvláštní fondy přijaté bankou smějí
být použity v přijímajících zemích a potenciálních přijímajících
zemích jakýmkoli způsobem a za jakýchkoli podmínek, které odpovídají
účelu banky a jejímu okruhu úkolů a které jsou v souladu s ostatními
příslušnými ustanoveními této dohody a s dohodou nebo dohodami, které se
vztahují k těmto fondům. 3. Banka přijme taková pravidla, jaká mohou
být požadována pro zřízení, správu a užití každého zvláštního fondu.
Taková pravidla musí být v souladu s ustanoveními této dohody, s výjimkou
těch ustanovení, která jsou výslovně použitelná pouze pro běžné
operace banky.“ LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.
RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1.
Název podnětu/návrhu
Návrh
rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o změnách Dohody o založení
Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), které rozšiřují zeměpisný
rozsah operací EBRD o jižní a východní Středomoří.
1.2.
Příslušné oblasti politik podle
členění ABM/ABB[4]
Hlava 01
– Hospodářské a finanční záležitosti
1.3.
Povaha návrhu/podnětu
¨ Návrh/podnět
se týká nové akce ¨ Návrh/podnět se
týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[5] ý Návrh/podnět se týká prodloužení
stávající akce ¨ Návrh/podnět se
týká akce přesměrované na jinou akci
1.4.
Cíle
1.4.1.
Víceleté strategické cíle Komise sledované
návrhem/podnětem
Cíl „Podporovat prosperitu za hranicemi EU“
1.4.2.
Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB
Specifický cíl č. 2 „Zlepšit profil EU, vnější zastoupení a vztahy s EIB a EBRD, dalšími
mezinárodními finančními institucemi a odpovídajícími hospodářskými
fóry s cílem posílit soudržnost mezi jejich strategiemi a působením a
vnějšími prioritami EU“ Příslušné aktivity ABM/ABB Hlava 01.03
– Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti
1.4.3.
Očekávané výsledky a dopady
Hlavním
cílem změn článků 1 a 18 Dohody o
založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (dále jen „dohoda“) je rozšířit
zeměpisný rozsah mandátu EBRD v oblasti jižního a východního
Středomoří a prostřednictvím zvláštního fondu umožnit
dřívější zapojení EBRD v nových zemích, v nichž banka působí,
dokud nevstoupí v platnost článek 1 dohody.
1.4.4.
Ukazatele výsledků a dopadů
Dosažení
cílů bude měřeno v souladu se zprávami EBRD o finančních
operacích v oblasti jižního a východního Středomoří.
1.5.
Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1.
Potřeby, které mají být uspokojeny v
krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu
Rada
guvernérů přijala dne 30. září 2011 usnesení
č. 137 a 138, která schvalují potřebné změny
článků 1 a 18 dohody, a to s jednomyslnou podporou
guvernérů zastupujících EU. Usnesení,
která byla schválena guvernéry EBRD, musí v souladu s článkem 56
dohody přijmout členové EBRD, včetně Evropské unie. Každý
člen EBRD uloží u banky listinu,
v níž prohlašuje, že přijímá změny článků 1 a 18
dohody. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady je nutné, aby EU
vyjádřila svůj oficiální souhlas s těmito změnami.
1.5.2.
Přidaná hodnota ze zapojení EU
Jak
je uvedeno v důvodové zprávě, členské státy EU a orgány EU
podporují rozšíření činností EBRD do oblasti jižního a východního
Středomoří. EU je členem EBRD.
1.5.3.
Závěry vyvozené z podobných zkušeností v
minulosti
EBRD
získala jedinečné zkušenosti při podpoře reforem veřejného
a finančního sektoru, podpoře malých a středních podniků a
privatizaci státních podniků v zemích, v nichž působí v současnosti.
Země v oblasti jižního a východního Středomoří se potýkají s
obdobnými problémy souvisejícími s modernizací ekonomik, růstem a
zaměstnaností jako země ve střední a východní Evropě po
pádu komunismu. Je naléhavě zapotřebí podpora pro investice do
infrastruktury a pro soukromý sektor a EBRD může využít své odborné
znalosti v těchto a jiných oblastech s cílem pomoci zajistit
hospodářské přínosy v tomto novém regionu, v němž budou
prováděny operace.
1.5.4.
Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními
nástroji
Komise
systematicky podporuje úzkou spolupráci a společné iniciativy s EBRD, EIB
a dalšími mezinárodními finančními institucemi, protože účinné
dárcovské činnosti sladěné s mezinárodními finančními
institucemi jsou stále více nezbytné, aby bylo udrženo oživení v nestálém
a finančně omezeném ekonomickém prostředí. Úzká spolupráce s
EBRD podporuje rovněž dosažení cílů EU v oblasti činností v
rámci vnějších ekonomických vztahů. V
souvislosti s tím Komise podporuje obzvláště svoji spolupráci s EIB a EBRD
v rámci trojstranného (EK–EIB–EBRD) memoranda o porozumění, stejně
jako v rámci mechanismů slučujících granty a půjčky, jako
je investiční rámec pro západní Balkán a investiční facilita
sousedství. Komise, EIB a EBRD rozšíří trojstranné memorandum o
porozumění tak, aby se vztahovalo na oblast jižního a východního
Středozemí. V oblasti jižního a východního Středomoří se bude
usilovat o spolupráci mezi Komisí a EBRD, jakož i mezi EBRD, EIB a ostatními
mnohostrannými a dvoustrannými finančními institucemi. Stejně jako v
regionu, v němž EBRD působí v současnosti, lze při její
činnosti v jižním a východním Středomoří využívat podporu z
investiční facility sousedství (NIF).
1.6.
Doba trvání akce a finanční dopad
¨ Časově omezený návrh/podnět –
¨ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR –
¨ Finanční dopad od RRRR do RRRR ý Časově neomezený návrh/podnět
1.7.
Předpokládaný způsob řízení[6]
ý Přímé centralizované řízení Komisí ¨ Nepřímé centralizované řízení ze strany
následujících subjektů pověřených úkoly plnění
rozpočtu: –
¨ výkonných agentur –
¨ subjektů zřízených Společenstvími[7] –
¨ vnitrostátních veřejnoprávních subjektů / subjektů
pověřených výkonem veřejné služby –
¨ osob pověřených prováděním zvláštních opatření
podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném
základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního
nařízení ¨ Sdílené řízení
s členskými státy ¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi ¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi Poznámky Nevztahuje se
na tento návrh.
2.
SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1.
Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Finanční
operace EBRD budou řízeny v souladu s vlastními pravidly a postupy EBRD,
včetně příslušných opatření v oblasti auditu, kontroly a
sledování. Jak je stanoveno v dohodě, výbor EBRD pro audit, který je posílen
o externí auditory, je nápomocen Radě ředitelů EBRD a zodpovídá
za ověřování správnosti operací a účtů EBRD. Rada
ředitelů, kde má EU zastupovaná Komisí ředitele, předkládá
ověřenou účetní závěrku za každý rozpočtový rok ke
schválení Radě guvernérů na každém výročním zasedání a schvaluje
rozpočet EBRD. Rada guvernérů poté, co přezkoumala zprávu
auditora, schvaluje celkovou rozvahu a výsledovku EBRD. Rada
ředitelů dále stanoví politiky a rozhoduje o půjčkách, zárukách,
investicích do vlastního kapitálu, výpůjčkách EBRD, poskytování
technické pomoci a dalších operacích EBRD v souladu s obecnými pokyny Rady
guvernérů. Rada
ředitelů mimoto ustavila tři výbory rady, aby jí napomáhaly v
její práci. Výše zmíněný výbor pro audit, rozpočtový a správní výbor
a výbor pro finanční a provozní politiky. Ředitel za EU (nebo jeho
zástupce) se účastní všech těchto výborů rady. Guvernér
EBRD zastupující Unii bude Evropskému parlamentu podávat každoročně
zprávu o záležitostech souvisejících s EBRD v souladu s rozhodnutím
Evropského parlamentu a Rady č. 1219/2011/EU o upisování
dodatečných akcií kapitálu EBRD Evropskou unií.
2.2.
Systém řízení a kontroly
2.2.1.
Zjištěná rizika
Riziko
EU spojené s tímto rozhodnutím souvisí s její účastí v EBRD.
2.2.2.
Předpokládané metody kontroly
Operace
EBRD v jižním a východním regionu budou prováděny podle jejího jednacího
řádu a v souladu s řádnou bankovní praxí. Viz rovněž
bod 2.1.
2.3.
Opatření k zamezení podvodů a
nesrovnalostí
EBRD
má nezávislé oddělení vedoucího pracovníka pověřeného kontrolou
souladu postupů a činností banky s platnými předpisy
(OCCO), v jehož čele stojí vedoucí pracovník pověřený kontrolou
souladu postupů a činností banky s platnými předpisy (CCO),
který podléhá přímo prezidentovi a každoročně nebo podle
potřeby výboru pro audit. Mandátem OCCO je podporovat řádnou správu a
zajistit nejvyšší úroveň integrity ve všech činnostech EBRD v souladu
s mezinárodními osvědčenými postupy. Mezi povinnosti OCCO patří
otázky integrity, hloubkové prověrky, důvěrnosti, střetu
zájmů, řádné správy, odpovědnosti, etiky, zabránění praní
špinavých peněz, boje proti financování terorismu a předcházení
podvodným a korupčním praktikám. OCCO zodpovídá za vyšetřování
údajných podvodů, korupce a profesního pochybení. Je-li to nezbytné,
poskytuje rovněž školení a konzultace zaměstnancům EBRD, již
jsou jmenováni jako ředitelé do správních rad společností, v nichž
má EBRD majetkovou účast. Hloubková prověrka financí a integrity je
součástí standardního schválení nové činnosti banky a sledování
stávajících transakcí. EBRD zveřejňuje zprávu OCCO o boji proti
korupci na svých internetových stránkách. OCCO
má mimoto zvláštní odpovědnost za správu mechanismu odpovědnosti
EBRD, tj. v současné době nezávislého odvolacího mechanismu,
který bude brzy nahrazen mechanismem stížností na projekty, jenž vyhodnocuje a
přezkoumává stížnosti týkající se projektů financovaných EBRD a v
oprávněných případech stanoví, zda při schvalování určitého
projektu postupovala EBRD v souladu se svými příslušnými politikami.
3.
ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1.
Okruhy víceletého finančního rámce a
dotčené výdajové rozpočtové linie
· Stávající rozpočtové linie výdajů V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP ([8]) || zemí ESVO[9] || kandidátských zemí[10] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 4 || - || - || NE || NE || NE || NE
3.2.
Odhadovaný dopad na výdaje
3.2.1.
Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje
Schválení rozšíření činnosti EBRD do
oblasti jižního a východního Středomoří ze strany EU nevyžaduje žádné
provozní výdaje. Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“ v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) || || || Rok 2011 || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok 2014 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM GŘ: ECFIN || Lidské zdroje || || || || || || || || Ostatní správní výdaje || || || || || || || || GŘ ECFIN CELKEM || Prostředky || || || || || || || || CELKEM prostředky z okruhu 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || || || || || || || || v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná
místa) || || || Rok 2011 || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok 2014 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM CELKEM prostředky z okruhu 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || || Platby || || || || || || || ||
3.2.2.
Odhadovaný dopad na operační prostředky
–
ý Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních
prostředků
3.2.3.
Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy
3.2.3.1.
Shrnutí
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků –
ý Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků,
jak je vysvětleno dále: v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || Rok 2011 || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok 2014 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || 0,127 || 0,064 || 0,000 || 0,000 || || || || 0,191 Ostatní správní výdaje || || || || || || || || Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,127 || 0,064 || 0,000 || 0,000 || || || || 0,191 Mimo OKRUH 5[11] víceletého finančního rámce || || || || || || || || Lidské zdroje || || || || || || || || Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || || Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || CELKEM || 0,127 || 0,064 || 0,000 || 0,000 || || || || 0,191
3.2.3.2.
Odhadované potřeby v oblasti lidských
zdrojů
–
¨ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů –
ý Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je
vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v ekvivalentech celých
pracovních sil (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || || Rok 2011 || Rok 2012 || Rok 2013 || Rok 2014 || … zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || || 01 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 1,0 || 0,5 || 0 || 0 || || || || XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[12] || || XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || || || XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || || XX 01 04 yy[13] || – v ústředí[14] || || || || || || || || – při delegacích || || || || || || || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || || CELKEM || 1,0 || 0,5 || 0 || 0 || || || Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou
pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na
řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Hlavní úkoly vyplývající z návrhu: – Vypracování legislativního návrhu – Sledování legislativního postupu v Evropském parlamentu a Radě – Vztahy a komunikace s vedením EBRD. Externí zaměstnanci ||
3.2.4.
Soulad se stávajícím víceletým finančním
rámcem
–
ý Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním
rámcem. –
ý Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.
3.2.5.
Příspěvky třetích stran
–
ý Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích
stran
3.3.
Odhadovaný dopad na příjmy
–
ý Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy. [1] Společné sdělení „Partnerství pro demokracii a
sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ – KOM(2011)200 z 8.
března 2011. Rozšíření mandátu EBRD na jižní a východní sousedy
podpořila Komise a ESVČ rovněž ve společném
sdělení „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ –
KOM(2011)303 z 25. května 2011. [2] Izrael je rovněž členem EBRD, neočekává
se však, že se stane zemí, v níž EBRD působí. [3] Společné sdělení „Partnerství pro demokracii a
sdílenou prosperitu s jižním Středomořím“ – KOM(2011)200 z 8.
března 2011. Rozšíření mandátu EBRD na jižní a východní sousedy
podpořila Komise a ESVČ rovněž ve společném
sdělení „Nový přístup k sousedství, jež prochází změnami“ –
KOM(2011)303 z 25. května 2011. [4] ABM: řízení podle
činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu
podle činností (Activity-Based Budgeting). [5] Uvedené v čl. 49 odst. 6
písm. a) nebo b) finančního nařízení. [6] Vysvětlení způsobů řízení spolu s
odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html [7] Uvedené v článku 185 finančního
nařízení. [8] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky. [9] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [10] Kandidátské země a případně potenciální
kandidátské země západního Balkánu. [11] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý
výzkum, přímý výzkum. [12] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury
práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec;
VNO = vyslaný národní odborník. [13] Dílčí strop na externí
pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“). [14] V podstatě na strukturální fondy, Evropský
zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský
fond.