Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011PC0890

    Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie

    /* KOM/2011/0890 v konečném znění - 2011/0455 (COD) */

    52011PC0890

    Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie /* KOM/2011/0890 v konečném znění - 2011/0455 (COD) */


    DŮVODOVÁ ZPRÁVA

    1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

    Služební řád představuje právní rámec pro zaměstnanost a pracovní podmínky pro zhruba 55 000 úředníků a ostatních zaměstnanců více než 50 orgánů a agentur, které se nacházejí v různých místech zaměstnání v Evropské unii a ve třetích zemích.

    Vzhledem k historickým výzvám, kterým v současné době EU čelí, je kvalita, angažovanost, nezávislost a loajalita jejích zaměstnanců důležitější než kdykoli jindy. K řešení těchto výzev je zároveň třeba, aby všechny orgány veřejné správy a všichni její zaměstnanci vyvinuli výrazné úsilí s cílem zvýšit efektivitu a přizpůsobit se měnícímu se hospodářskému a společenskému prostředí v Evropě.

    Není možné, aby nedávné události ve světovém hospodářství, ani následná potřeba konsolidace veřejných financí, neovlivnily evropskou veřejnou službu a správu všech orgánů, institucí a agentur EU. Správní výdaje Evropské unie představují pouhých 5,8 % víceletého finančního rámce na období 2007–2013, který sám představuje přibližně 1 % HDP Evropské unie. Je nicméně důležité prokázat, že všechny orgány EU a jejich zaměstnanci nadále usilují o dosažení efektivnosti a hospodárnosti, a zohlednit daňová omezení, se kterými se potýkají mnohé státní správy v Evropě.

    Vzhledem k tomu, že EU a její orgány čelí velkým výzvám, musí být na základě tohoto návrhu dosaženo rovnováhy mezi úsilím o zvýšení efektivnosti a hospodárnosti a schopností orgánů provádět své politiky. Patří sem rovněž potřeba orgánů EU jakožto zaměstnavatelů přilákat a udržet si zaměstnance s nejvyššími odbornými schopnostmi v mnoha oblastech. Orgány provádějí nábor na trhu s vysoce kvalifikovanými osobami, které jsou schopné pracovat v multikulturním a mnohojazyčném prostředí a které jsou ochotné se přestěhovat do zahraničí a zůstat tam i se svými rodinami. Z hlediska blížícího se odchodu do důchodu v orgánech EU, jenž se bude týkat především zaměstnanců patnácti členských států, které byly členy Unie před rokem 2004, bude hlavní úlohou zachovat zeměpisnou rovnováhu mezi všemi členskými státy, pokud jde o zaměstnance z těchto států. Přilákat a udržet si vynikající zaměstnance ze všech členských států bude vzhledem k demografickým změnám v Evropě v budoucích letech ještě těžší.

    Na tento návrh je třeba nahlížet v kontextu rozsáhlé reformy služebního řádu, která vstoupila v platnost dne 1. května 2004. Tato reforma výrazně upravila veškeré právní předpisy, kterými se evropská veřejná služba řídí, a významným způsobem pozměnila všechny její oblasti. Celý systém řízení služebního postupu byl revidován. Zavedla se nová kategorie zaměstnanců, smluvní zaměstnanci, kteří mají obvykle nižší platy. Platová tabulka pro úředníky a dočasné zaměstnance byla zrevidována tak, že se umožnilo přijímání zaměstnanců do nižších platových tříd, a tudíž i s nižším nástupním platem. Prodloužením maximální doby pracovního volna z rodinných důvodů a zavedením rodičovské dovolené tato reforma přinesla pružnější pracovní podmínky, které jsou příznivé pro rodinný život.

    Pokud se týká důchodového systému, věková hranice pro odchod do důchodu se na základě přechodných opatření pro zaměstnance ve služebním poměru zvýšila z 60 na 63 let, důchodová akruální míra pro nově příchozí zaměstnance byla snížena z 2 % na 1,9 % a práva na důchod nabytá před 1. květnem 2004 již nepodléhají koeficientům v případě vyšších životních nákladů. V příloze XII služebního řádu byla stanovena metoda pro zachování důchodového systému v pojistně matematické rovnováze. Byla rovněž přijata nová metoda úpravy odměn a důchodů úředníků EU.

    Všechny tyto změny společně přinesly významné úspory pro rozpočet EU a jejich dopad se rok od roku zvyšuje: reforma doposud přinesla úspory ve výši 3 miliard EUR a přinese dalších 5 miliard EUR úspor do roku 2020. Ze studie Eurostatu o dlouhodobých rozpočtových dopadech nákladů na důchody vyplývá, že roční úspory, které přinesla reforma nákladů na důchody z roku 2004, (bez ohledu na dopady v jiných oblastech) dlouhodobě překročí jednu miliardu EUR.

    Metoda úpravy platů a důchodů existuje od roku 1972 a ukázala se být účinným nástrojem, který umožnil vyhnout se každoročním jednáním o úpravě platů a možným stávkám spojeným s takovými jednáními. Metoda byla v průběhu let několikrát pozměněna, naposledy v roce 2004. Vzhledem k tomu, že platnost stávající metody vyprší na konci roku 2012, Komise nyní navrhuje metodu novou, která odráží politická rozhodnutí přijatá členskými státy, pokud jde o úpravu platů jejich úředníků, a zároveň řeší nedostatky, které se objevily jak v průběhu jednání o ročních úpravách z roku 2009, tak i po těchto jednáních. Platnost způsobu výpočtu příspěvků do důchodového systému vyprší dne 30. června 2013 a Komise navrhuje nový systém, který je v souladu s obvyklou pojistně matematickou praxí.

    Tento návrh zohledňuje také závěry Rady a žádosti podané v souladu s článkem 241 SFEU, které se týkají uplatnění doložky o výjimce vztahující se k této metodě, důchodového systému úředníků EU, včetně systému předčasného odchodu do důchodu, a struktury pracovních míst za účelem užšího propojení platů a odpovědností. Navíc zohledňuje kritický postoj vyjádřený v souvislosti s některými zastaralými prvky služebního řádu, pokud je tento postoj oprávněný.

    Návrh Komise vytváří rovnováhu mezi nákladovou efektivností a potřebami orgánů v oblasti řízení lidských zdrojů. Evropská komise se domnívá, že v případě přijetí tohoto návrhu budou mít orgány EU nadále k dispozici nezávislou, účinnou a moderní evropskou veřejnou službu, která jim umožní plnění úkolů, jež jsou jí svěřeny na základě Smluv.

    2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

    Tento návrh byl projednán se zástupci zaměstnanců v souladu s platnými postupy a zohledňuje výsledek těchto jednání.

    Před přijetím byl tento návrh konzultován s Výborem pro služební řád a Výborem zaměstnanců Evropské komise.

    Sběr a využití výsledků odborných konzultací

    Nebylo třeba využít externích odborných konzultací.

    3.           HLAVNÍ PRVKY NÁVRHU

    Snížení stavu zaměstnanců o 5 %

    Navrhuje se snížení stavu zaměstnanců každého orgánu a agentury o 5 %, čehož se docílí tak, že se nenahradí určitý počet zaměstnanců, jež ukončili pracovní poměr, tedy zaměstnanců, kteří odešli do důchodu a těch, jejichž pracovní smlouvy vypršely. Povinnost orgánů a agentur dodržet svůj závazek týkající se snížení stavu zaměstnanců by měla být zohledněna v článku 6 služebního řádu, aniž by tím byla dotčena budoucí rozhodnutí přijatá rozpočtovým orgánem.

    Metoda úpravy platů a důchodů

    Nová metoda by zachovala zásadu paralelnosti mezi vývojem platů vnitrostátních úředníků a vývojem platů úředníků EU a řešila by nedostatky stávající metody:

    – Nová metoda by odrážela nominální změny platu (namísto změn reálných platů) ve všech členských státech. Metoda tak přesně zohlední změny platů ve všech členských státech Evropské unie, a nikoliv jen v některých z nich.

    – Za účelem zkrácení časové prodlevy ve výjimečné situaci by byla nová doložka o výjimce automaticky uplatněna v případě splnění dvou podmínek: 1) HDP Evropské unie se sníží a 2) rozdíl mezi hodnotou úpravy odměn a důchodů zaměstnanců EU a změnou HDP Evropské unie přesáhne dva procentní body. V případě splnění obou podmínek by byla polovina hodnoty úpravy odložena na další rok. Tato doložka by například byla bývala použita v roce 2009.

    – Bruselský mezinárodní index by byl odstraněn. Rozdíly ve zvýšení životních nákladů mezi každým místem zaměstnání a členskými státy by byly vypočteny a zohledněny v koeficientech. Pro Belgii a Lucembursko by byl zaveden nový společný koeficient, který tyto členské státy považuje za jedno místo zaměstnání. V prvním roce bude mít hodnotu 100.

    Stejně jako v případě stávající metody se u navrhované metody nejedná o indexaci založenou na inflaci, neboť navrhovaná metoda jednoduše sleduje vývoj kupní síly vnitrostátních úředníků, o němž rozhoduje každý členský stát na vnitrostátní úrovni.

    Solidární odvod

    Od roku 1982 je metoda spojena s dodatečnou daní z platu v důsledku dopadu ropné krize. Přestože se hospodářská situace zlepšila, nebyla tato dodatečná daň zrušena, ale stala se opatřením spojeným s automatickým uplatňováním metody. Navrhuje se, aby byla sazba solidárního odvodu po dobu platnosti navrhované metody zvýšena na 6 %.

    Úpravy důchodového systému v zájmu udržení kroku s demografickým vývojem

    Zvýšení běžné věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let

    V současnosti je běžná věková hranice pro odchod do důchodu 63 let v případě úředníků přijatých po 1. květnu 2004. Na úředníky přijaté před 1. květnem 2004 se vztahují přechodná ustanovení, podle kterých se věková hranice pro odchod do důchodu pohybuje od 60 do 63 let.

    Navrhuje se zvýšení běžné věkové hranice pro odchod do důchodu na 65 let pro úředníky, kteří budou přijati od 1. ledna 2013. Byla by uplatňována obdobná přechodná pravidla jako v roce 2004, tj. věková hranice pro odchod do důchodu pro úředníky přijaté před 1. květnem 2013 by se pohybovala od 60 do 65 let.

    Možnost pokračovat v práci do věku 67 let by navíc již nebyla poskytována pouze na základě mimořádných okolností.

    Zavedla by se dodatečná opatření v zájmu řádného zohlednění nabytých práv na důchod a povinnosti zachování důchodového systému v pojistně matematické rovnováze.

    Zvýšení věkové hranice pro předčasný odchod do důchodu na 58 let a snížení počtu úředníků využívajících předčasného odchodu do důchodu

    V současné době je minimální věková hranice pro předčasný odchod do důchodu stanovena na 55 let. Podle nového návrhu by byla minimální věková hranice pro předčasný odchod do důchodu stanovena na 58 let. Nejvyšší možný počet úředníků, kteří odcházejí do důchodu v daném roce, aniž by jejich práva na důchod byla snížena, by byl navíc stanoven na 5 % úředníků všech orgánů, kteří odešli do důchodu v předcházejícím roce (na rozdíl od 10 % v současném systému). Tento systém je zachován, neboť se v průběhu posledního procesu rozšíření ukázalo, že uvedený systém představuje pro všechny orgány užitečný nástroj v oblasti řízení lidských zdrojů.

    Metodika pro výpočet sazby příspěvků do důchodového systému a její uvedení do souladu s mezinárodní pojistně matematickou praxí

    Platnost způsobu výpočtu sazby příspěvku do důchodového systému vyprší dne 30. června 2013. Navrhuje se zachovat stejnou metodiku, ale zvýšit na 30 let klouzavý průměr pro úrokové sazby a růst platů. Použilo by se přechodné období osmi let.

    Po této změně by sazba příspěvků do důchodového systému byla stabilnější a méně citlivá na krátkodobé výkyvy v úrokových sazbách, a byla by tudíž také méně často předmětem jednání. Způsob výpočtu by se tak dostal do souladu s obvyklou pojistně matematickou praxí, která ukazuje, že se k zajištění rovnováhy důchodových systémů je třeba vycházet z poznatků za posledních 20 až 40 let.

    Úprava pracovních podmínek

    Zavedení minimálního počtu hodin odpracovaných za týden

    Snížení stavu zaměstnanců o 5 % by vyžadovalo, aby se za účelem dosažení stejných politických cílů každý zaměstnanec ujal určitého podílu dodatečné pracovní zátěže.

    Navrhuje se tudíž, aby byl ve služebním řádu uveden minimální počet hodin odpracovaných za týden, tj. 40 hodin.

    Zachování pravidel týkajících se pružné pracovní doby

    Pružná pracovní doba umožňuje sladit pracovní a soukromý život, patřičně vyvážit zastoupení mužů a žen v rámci orgánů a zároveň dodržet povinnosti související s povinnou pracovní dobou. Ve služebním řádu musí být tudíž uveden jasný odkaz na tato pravidla. Na vedoucí pracovníky by se tato obecná pravidla nevztahovala, neboť orgány vedoucí pracovníky zmocňují k tomu, aby řídili pracovní dobu zaměstnanců, ale také svou vlastní pracovní dobu.

    Příspěvky a nároky: snížení ročního nároku na dobu na cestu, jakož i snížení ročního příspěvku na cestu a úprava pravidel týkajících se proplacení nákladů na stěhovaní a služební cesty

    V současné době činí roční nárok zaměstnanců na dobu na cestu do jejich místa původu maximálně šest dní. Navrhuje se, aby byl tento roční nárok na dobu na cestu omezen na maximálně tři dny.

    Roční příspěvek na cestu je založen na vzdálenosti v kilometrech ujetých po železnici, což není často ten nejobvyklejší způsob cesty do místa původu. Vzdálenost by tudíž byla vypočtena jako vzdálenost ortodromická, což by mělo za následek snížení individuálních příspěvků. Platba ročních cestovních výdajů by navíc byla omezena na území členských států EU.

    V zájmu snížení správní zátěže jak pro dotyčné zaměstnance, tak pro správní orgán, by měla být zjednodušena pravidla týkající se proplacení nákladů na stěhování. Navrhuje se tudíž zavedení nákladových stropů, které by zohlednily rodinnou situaci úředníka či zaměstnance, jeho průměrné náklady na stěhování i příslušné pojištění.

    Měla by být upravena pravidla týkající se služebních cest s cílem zohlednění specifických potřeb orgánu, jehož zaměstnanci musejí často odjíždět na služební cesty na hlavní pracoviště jejich orgánu. Navrhuje se, aby v těchto případech byla úhrada nákladů na ubytování povolena na základě paušální částky.

    Opatření k zajištění transparentnosti pro orgány a agentury

    Služební řád je prováděn prostřednictvím řady opatření, která byla přijata orgány a agenturami. V zájmu soudržného a harmonizovaného provádění služebního řádu a z důvodů zjednodušení by se prováděcí pravidla Komise obdobně použila na agentury.

    Agentury budou nicméně za účelem zohlednění své specifické situace oprávněny – poté co obdrží povolení ze strany Komise – buď přijmout různá prováděcí pravidla, nebo se budou moci v případě potřeby rozhodnout prováděcí pravidla nepoužít.

    V zájmu zajištění transparentnosti by Soudní dvůr zavedl seznam obsahující prováděcí pravidla všech orgánů.

    Profesní kariéra asistentů, nový služební postup pro administrativní pracovníky a větší pružnost při přijímání smluvních zaměstnanců

    Vyhrazení nejvyšších platových tříd pro zaměstnance s vysokou úrovní odpovědnosti

    Aby byla vymezena jasná vazba mezi odpovědnostmi a platovou třídou, služební postup ve funkční skupině asistentů by byl restrukturalizován takovým způsobem, aby dvě nejvyšší platové třídy (AST 10 a 11) byly vyhrazeny pouze pro úředníky a dočasné zaměstnance, kteří nesou velkou odpovědnost za vedení zaměstnanců, plnění rozpočtu a/nebo koordinaci.

    Nová funkční skupina „AST/SC“ pro administrativní pracovníky

    Ve stávajících oblastech činnosti zaměstnanců AST je třeba dále přizpůsobit kariérní struktury různým úrovním odpovědnosti, aby bylo v evropské veřejné službě vytvořeno patřičně diferencované spektrum služebních postupů a omezeny správní výdaje, jak je plánováno v rámci víceletého finančního rámce. K tomuto účelu by měla být zavedena nová funkční skupina „AST/SC“ pro administrativní pracovníky. Platy a sazby při povýšení navrhované pro tuto novou funkční skupinu vytvářejí přiměřený vztah mezi úrovní odpovědnosti a úrovní odměny. Tímto způsobem bude možno zachovat stabilní, ucelenou a vyváženou evropskou veřejnou službu, kterou mnohé orgány považují za nezbytnou.

    Přijímání smluvních zaměstnanců

    Pro zajištění pružnějšího fungování orgánů by byla maximální doba platnosti smluv uzavřených se smluvními zaměstnanci pro pomocné práce prodloužena z tří na šest let.

    Ačkoli bude navíc velká většina úředníků i nadále přijímána na základě otevřeného výběrového řízení, orgány by byly oprávněny organizovat interní výběrová řízení otevřená také pro smluvní zaměstnance.

    Řešení neodůvodněné zeměpisné nerovnováhy

    Služební řád stanoví, že úředníci Evropské unie mají být vybíráni na nejširším možném zeměpisném základě. Ze statistických údajů nicméně vyplývá, že některé národnosti jsou ve srovnání s relativní váhou jejich obyvatelstva v Evropské unii zastoupeny nadměrně, zatímco jiné národnosti jsou zastoupeny nedostatečně. Tato nerovnováha je obzvláště znatelná v určitých platových třídách.

    Měl by být proto upraven článek 27 služebního řádu. Cílem této úpravy je orgánům umožnit, aby přijaly opatření na nápravu dlouhodobé a výrazné zeměpisné nerovnováhy, a zároveň se dodržela zásada přijímání pracovníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti. Toto opatření se přijme prostřednictvím všeobecných prováděcích opatření a po pěti letech bude vyhodnoceno ve zprávě.

    Zvýšení efektivity vedení zaměstnanců v agenturách

    Evropské agentury se staly významnou součástí institucionálního prostředí Evropské unie. V současnosti existuje 45 struktur (32 regulačních agentur, 7 společných podniků a 6 výkonných agentur). Celkem zaměstnávají takřka 8 000 osob, většinou jakožto dočasné zaměstnance. Potřebám malých struktur, jako jsou agentury, nejsou ustanovení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v plné míře přizpůsobena.

    Z tohoto důvodu Komise navrhuje, aby byla v případě agentur zavedena nová kategorie dočasných zaměstnanců. Byli by přijímáni na základě transparentního a objektivního výběrového řízení a mohli by být zaměstnáni na dobu neurčitou. Agentury by měly mít možnost je v případě potřeby ve služebním zájmu přeřadit na jiné pracovní místo. Dočasní zaměstnanci v agenturách by měli mít také nárok na neplacené pracovní volno v délce maximálně patnácti let v průběhu celé své kariéry. V rámci agentury a mezi agenturami by byla usnadněna mobilita, protože v případě, že se zaměstnanci rozhodnou ucházet o nová pracovní místa, platová třída i platový stupeň by byly zachovány za předpokladu, že rozsah platových tříd pro nová pracovní místa zahrnuje platovou třídu těchto zaměstnanců.

    Agentury by mohly využívat určité pružnosti při zřizování výborů, které by přispívaly k utváření sociálního dialogu, nebo které by bylo nutno konzultovat před přijetím daného rozhodnutí.

    4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

    Tento návrh by měl rozpočtové důsledky v oblasti výdajů a příjmů Evropské unie. Vzhledem k přechodným ustanovením by se finanční dopad některých ustanovení postupně zvyšoval a dosáhl by svého plného účinku pouze v dlouhodobém horizontu. Podle odhadů přesáhnou úspory v průběhu plnění příštího víceletého finančního rámce jednu miliardu EUR. Dlouhodobě by úspory vyplývající z navrhovaných změn činily jednu miliardu EUR ročně. Ve finančním výkazu, který je přiložen k tomu návrhu, jsou uvedeny podrobné informace.

    2011/0455 (COD)

    Návrh

    NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

    kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie

    EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 336 této smlouvy,

    s ohledem na Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie, a zejména na článek 12 tohoto protokolu,

    s ohledem na návrh Evropské komise předložený po konzultaci s Výborem pro služební řád,

    po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

    s ohledem na stanovisko Soudního dvora,

    s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

    v souladu s řádným legislativním postupem,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1) Evropská unie by měla být se svými více než padesáti orgány a agenturami vybavena vysoce kvalitní evropskou veřejnou správou, jež jí umožní plnit úkoly na nejvyšší možné úrovni v souladu se Smlouvami a reagovat na vnitřní i vnější výzvy, kterým bude v budoucnu čelit.

    (2) Je tudíž nezbytné poskytnout rámec pro přijímání zaměstnanců, kteří představují z hlediska výkonnosti a bezúhonnosti vysoce kvalitní pracovní sílu a kteří jsou vybíráni na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států. Dále je nezbytné umožnit těmto zaměstnancům, aby co nejefektivněji a nejúčinněji vykonávali své povinnosti.

    (3) Širším cílem by měla být optimalizace řízení lidských zdrojů v evropské veřejné službě, která se vyznačuje odbornou způsobilostí, nezávislostí, loajalitou, nestranností a stabilitou, jakož i kulturní a jazykovou rozmanitostí.

    (4) Aby bylo zaručeno, že se kupní síla úředníků i ostatních zaměstnanců Evropské unie vyvíjí paralelně s kupní silou státních úředníků v ústředních státních správách členských států, je nezbytné zachovat zásadu víceletého mechanismu úprav platů, známou též jako „metoda“, a to tak, že se prodlouží používání této metody do konce roku 2022 a na konci pátého roku se provede přezkum. Rozpor mezi mechanismem metody, která vždy byla administrativní povahy, a tím, že výsledek této metody přijímá Rada jako jediný subjekt, vedl v minulosti k problémům a není v souladu s Lisabonskou smlouvou. Je proto vhodné, aby v okamžiku přijímání těchto změn ve služebním řádu byla zákonodárcům ponechána volnost při rozhodování o metodě, kterou by se každý rok automaticky aktualizovaly všechny platy, důchody a příspěvky. Tato aktualizace bude založena na politických rozhodnutích přijatých každým členským státem a týkajících se úpravy platů úředníků těchto států na vnitrostátní úrovni.

    (5) Je důležité zabezpečit kvalitu statistických údajů používaných při aktualizaci odměn a důchodů. Statistické úřady jednotlivých členských států by měly v souladu se zásadou nestrannosti shromažďovat údaje na vnitrostátní úrovni a předkládat je Eurostatu.

    (6) Možné výhody pro úředníky a ostatní zaměstnance Evropské unie plynoucí z používání této metody by měly být vyrovnány tím, že se bude nadále uplatňovat systém zvláštního odvodu s názvem „solidární odvod“. Za současných okolností se zdá být vhodné tento solidární odvod – jehož sazba platná v období 2004–2012 se postupně zvyšovala a dosáhla průměrné hodnoty 4,23 % – zvýšit na jednotnou sazbu 6 %, aby se tak zohlednil náročný hospodářský kontext a jeho důsledky pro veřejné finance v celé Evropské unii. Tento solidární odvod by se měl vztahovat na všechny úředníky a ostatní zaměstnance Evropské unie v tomtéž období jako „metoda“.

    (7) Vzhledem k demografickým změnám a měnící se věkové struktuře zaměstnanců je nutné, aby se věková hranice pro odchod do důchodu zvýšila; na úředníky a ostatní zaměstnance Evropské unie, kteří jsou již ve služebním poměru, se nicméně budou vztahovat přechodná opatření. Tato přechodná opatření jsou nutná proto, aby byla respektována nabytá práva úředníků, kteří jsou již ve služebním poměru a kteří přispívají do virtuálního penzijního fondu pro úředníky Evropské unie.

    (8) Jelikož je důchodový systém Evropské unie v pojistně matematické rovnováze a tato rovnováha se musí z krátkodobého i dlouhodobého hlediska zachovat, zaměstnancům přijatým do služebního poměru před 1. lednem 2013 by se mělo poskytnout vyrovnání za jejich příspěvky do důchodového systému prostřednictvím přechodných opatření, jako je vyšší akruální sazba za léta služby po dosažení zákonné věkové hranice pro odchod do důchodu (barcelonský stimul), a prostřednictvím uplatnění polovičního snížení v případě předčasného odchodu do důchodu mezi věkovou hranicí 60. let a zákonnou věkovou hranicí pro odchod do důchodu.

    (9) Všeobecně přijatá pojistně matematická praxe vyžaduje, aby se v zájmu zajištění rovnováhy důchodových systémů vycházelo při stanovování úrokových sazeb a růstu platů z poznatků za posledních 20 až 40 let. Proto by měly být pohyblivé průměry pro úrokové sazby a růst platů rozšířeny na 30 let s osmiletým přechodným obdobím.

    (10) Rada požádala Komisi o vypracování studie a předložení vhodných návrhů týkajících se čl. 5 odst. 4 přílohy I.A a čl. 45 odst. 1 služebního řádu, aby byla vymezena jasná vazba mezi odpovědnostmi a platovou třídou ve funkční skupině AST a zajištěn větší důraz na úroveň odpovědnosti při porovnávání zásluh v souvislosti s povýšením.

    (11) Vzhledem k tomuto požadavku je vhodné, aby bylo povýšení do vyšší platové třídy podmíněno vykonáváním povinností, jejichž význam je důvodem pro jmenování zaměstnance do této vyšší platové třídy.

    (12) Služební postup ve funkční skupině AST by měl být restrukturalizován takovým způsobem, aby nejvyšší platové třídy byly vyhrazeny omezenému počtu úředníků, kteří nesou nejvyšší odpovědnost za vedení zaměstnanců, plnění rozpočtu a/nebo koordinaci v této funkční skupině.

    (13) Měla by být vytvořena nová funkční skupina AST/SC pro administrativní pracovníky, aby se kariérní struktury ve stávajících oblastech činnosti zaměstnanců AST dále přizpůsobily různým úrovním odpovědnosti a zajistil se nezbytný příspěvek k omezování správních výdajů. Platy a sazby při povýšení jsou stanoveny tak, aby si úroveň odpovědnosti a úroveň odměny přiměřeně odpovídaly. Tímto způsobem bude možno zachovat stabilní a ucelenou evropskou veřejnou službu.

    (14) Pracovní doba v orgánech by měla být uvedena do souladu s pracovní dobou v některých členských státech Evropské unie, aby se vyrovnalo snížení počtu zaměstnanců v orgánech. Zavedením minimálního počtu hodin odpracovaných za týden se zajistí, aby zaměstnanci orgánů byli schopni nést pracovní zátěž vyplývající z politických cílů Evropské unie a aby se zároveň v zájmu solidarity v celé veřejné službě Evropské unie harmonizovaly pracovní podmínky v orgánech.

    (15) Pružná pracovní doba je hlavním prvkem moderní a účinné veřejné správy, neboť nabízí příznivé pracovní podmínky pro rodinný život a umožňuje patřičně vyvážené zastoupení mužů a žen v rámci orgánů. Ve služebním řádu musí být tudíž ustanovení týkající se pružné pracovní doby výslovně uvedena.

    (16) Pravidla upravující roční nárok na dobu na cestu, jakož i pravidla upravující roční příspěvek na cestu mezi místem zaměstnání a místem původu by měla modernizována, racionalizována a měla by být spojena s postavením pracovníka vyslaného do zahraničí, aby bylo uplatňování těchto pravidel jednodušší a transparentnější. Zejména roční nárok na dobu na cestu by měl být omezen na maximálně tři dny.

    (17) Podobně je tomu u pravidel týkajících se proplacení nákladů na stěhovaní, která by měla být zjednodušena, aby je mohl snadněji uplatňovat nejen správní orgán, ale i dotyční zaměstnanci. K tomuto účelu by měly být zavedeny nákladové stropy, které by zohlednily rodinnou situaci úředníka či zaměstnance, jeho průměrné náklady na stěhování i příslušné pojištění.

    (18) Někteří zaměstnanci musí pravidelně jezdit na služební cesty na jiná hlavní pracoviště jejich orgánu. Tyto situace nejsou v pravidlech týkajících se služebních cest v současné době přiměřeně zohledněny. Uvedená pravidla by měla být tudíž upravena tak, aby v těchto případech byla povolena úhrada nákladů na ubytování na základě paušální částky.

    (19) Je vhodné poskytnout pružnější rámec pro zaměstnávání smluvních zaměstnanců. Orgánům Evropské unie by mělo být tudíž umožněno přijímání smluvních zaměstnanců na maximální dobu šesti let, aby vykonávali úkoly pod dohledem úředníků či dočasných zaměstnanců. Ačkoli bude navíc velká většina úředníků i nadále přijímána na základě otevřeného výběrového řízení, orgány by měly být oprávněny organizovat interní výběrová řízení otevřená také pro smluvní zaměstnance.

    (20) K postupnému uplatňování nových pravidel a opatření by měla být stanovena přechodná ustanovení a zároveň by měla být respektována nabytá práva zaměstnanců, kteří byli ve služebním poměru před vstupem těchto změn služebního řádu v platnost, jakož i oprávněná očekávání těchto zaměstnanců.

    (21) V zájmu zjednodušování a soudržnosti personální politiky by měla být pravidla, která Komise přijala pro účely provádění služebního řádu, analogicky uplatňována na agentury. Aby se však zajistilo to, že bude specifická situace agentur v případě nutnosti zohledněna, měly by být tyto agentury oprávněny požádat Komisi o povolení přijmout prováděcí pravidla, která se odchylují od pravidel přijatých Komisí, nebo by měly být oprávněny pravidla Komise vůbec neuplatňovat.

    (22) Měl by být zaveden seznam všech prováděcích pravidel přijatých k tomuto služebnímu řádu a tento seznam by měl být spravován v rámci Soudního dvora Evropské unie. Tento seznam, k němuž budou mít přístup všechny orgány a agentury, umožní transparentnost a podpoří soudržné uplatňování služebního řádu.

    (23) V zájmu harmonizace a objasnění pravidel o přijímání prováděcích ustanovení a vzhledem k jejich interní a správní povaze je vhodné svěřit příslušné rozhodovací pravomoci orgánu oprávněnému ke jmenování a orgánu oprávněnému k uzavírání smluv.

    (24) Vzhledem k vysokému počtu dočasných zaměstnanců v agenturách a potřebě vymezení soudržné personální politiky je nutné vytvořit novou kategorii dočasných zaměstnanců a stanovit specifická pravidla pro tuto kategorii.

    (25) Aby byly dosaženy cíle stanovené ve služebním řádu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde zejména o některé aspekty pracovních podmínek.

    (26) Komise by při přípravě a zpracování aktů v přenesené pravomoci měla zajistit, že příslušné dokumenty budou současně, včas a náležitě zasílány Evropskému parlamentu a Radě,

    PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

    Článek 1

    Služební řád úředníků Evropské unie se mění takto:

    1. V článku 1d odst. 3 se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    2. Článek 5 se mění takto:

    (a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

    „1. Pracovní místa, na která se vztahuje tento služební řád, se řadí podle povahy a významu odpovídajících služebních povinností do funkční skupiny administrátorů (dále jen „AD“), do funkční skupiny asistentů (dále jen „AST“) a funkční skupiny administrativních pracovníků (dále jen „AST/SC“).

    2. Funkční skupina AD zahrnuje dvanáct platových tříd odpovídajících vedoucím, koncepčním, analytickým, jakož i jazykovědným a vědeckým funkcím. Funkční skupina AST zahrnuje jedenáct platových tříd odpovídajících výkonným a technickým funkcím. Funkční skupina AST/SC zahrnuje šest platových tříd odpovídajících kancelářským a sekretářským funkcím.“;

    (b) v odst. 3 písm. a) se za slova „ve funkční skupině AST“ vkládají slova „a funkční skupině AST/SC“;

    (c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

    „4. V příloze I oddílu A je tabulka uvádějící druhy pracovních míst. Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu může na základě této tabulky po projednání s Výborem pro služební řád podrobněji vymezit povinnosti a pravomoci spojené s každým druhem pracovního místa.“

    3. Článek 6 se nahrazuje tímto:

    „Článek 6

    1. Seznam pracovních míst přiložený k rozpočtu každého orgánu udává počet pracovních míst v každé platové třídě a funkční skupině.

    Každý seznam pracovních míst odráží povinnosti stanovené ve víceletém finančního rámci a interinstitucionální dohodě o jeho provádění.

    2. Aniž je dotčena zásada povýšení podle zásluh stanovená v článku 45 služebního řádu, tento seznam zaručuje, že pro každý orgán odpovídá k 1. lednu každého roku počet volných pracovních míst v každé platové třídě uvedené na zmíněném seznamu počtu úředníků v činné službě, kteří se k 1. lednu předchozího roku nacházeli v nižší platové třídě, přičemž posledně jmenovaný počet se vynásobí sazbami stanovenými pro tuto platovou třídu v příloze I oddílu B. Tyto sazby se použijí počínaje dnem 1. ledna 2013 na základě pětiletého průměru.

    3. Sazby stanovené v příloze I oddílu B se přezkoumají na konci pětiletého období počínajícího dnem 1. ledna 2013 na základě zprávy, kterou Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě, a na základě návrhu Komise.

    Evropský parlament a Rada rozhodnou v souladu s článkem 336 Smlouvy o fungování Evropské unie.

    4. Po tomtéž pětiletém období Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění ustanovení platných pro funkční skupinu AST/SC a přechodných ustanovení přílohy XIII článku 30, přičemž přihlédne k vývoji potřeby zaměstnanců provádějících kancelářské a sekretářské práce ve všech orgánech a k vývoji stálých a dočasných pracovních míst ve funkční skupině AST a počtu smluvních zaměstnanců ve II. funkční skupině.“

    4. Článek 9 se mění takto:

    (a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

    „1. Aniž je dotčen odstavec 1a, v rámci každého orgánu se zřídí:

    – výbor zaměstnanců případně rozdělený na oddělení pro různá místa zaměstnání,

    – jeden nebo více smíšených výborů podle počtu úředníků v místech zaměstnání,

    – jedna nebo více disciplinárních komisí podle počtu úředníků v místech zaměstnání,

    – jeden nebo více smíšených poradních výborů pro otázky odborné nezpůsobilosti, podle počtu úředníků v místech zaměstnání,

    – popřípadě zpravodajský výbor,

    – výbor pro otázky invalidity,

    které vykonávají funkce stanovené tímto služebním řádem.“;

    (b) odstavec 1a se nahrazuje tímto:

    „K provádění některých ustanovení tohoto služebního řádu může být zřízen smíšený výbor společný pro dva nebo více orgánů. Ostatní výbory uvedené v odstavci 1 a disciplinární komise mohou být zřízeny dvěma nebo více agenturami jako společné subjekty.“;

    (c) v odstavci 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

    „Agentury se mohou odchýlit od ustanovení přílohy II článku 1 týkajících se členství ve výborech zaměstnanců, aby se zohlednilo složení zaměstnanců těchto výborů. Agentury mohou rozhodnout o tom, že zástupce ve smíšeném výboru či výborech uvedené v příloze II článku 2 nebudou jmenovat.“

    5. V čl. 10 prvním pododstavci druhé větě se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    6. V článku 18 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

    „1. Veškerá práva k psaným dílům nebo jiným pracím vytvořeným úředníkem při plnění služebních povinností jsou vlastnictvím Evropské unie, nebo v případě, že se tato psaná díla nebo jiné práce vztahují k Evropskému společenství pro atomovou energii, jsou vlastnictvím uvedeného společenství. Unie nebo případně Evropské společenství pro atomovou energii mohou požadovat, aby na ně byla autorská práva převedena.“

    7. V článku 26a se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    8. Článek 27 se nahrazuje tímto:

    „Článek 27

    Přijímání se řídí potřebou orgánu zajistit si služby úředníků s nejvyšší úrovní způsobilosti, výkonnosti a bezúhonnosti, vybraných na co nejširším zeměpisném základě ze státních příslušníků členských států Evropské unie. Žádné pracovní místo není vyhrazeno státním příslušníkům určitého členského státu.

    Zásada rovnosti občanů Unie jednotlivým orgánům umožňuje přijmout nápravná opatření v důsledku zjištění dlouhodobé a značné nerovnováhy, pokud jde o státní příslušnost úředníků, která by nebyla opodstatněna objektivními kritérii. Tato nápravná opatření nesmějí vést k jiným kritériím pro přijímání pracovníků než těm, která jsou založena na zásluhách. Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu přijme před přijetím takových nápravných opatření obecná prováděcí ustanovení k tomuto pododstavci v souladu s článkem 110 služebního řádu.

    Po pětiletém období, které začíná dnem 1. ledna 2013, Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění předcházejícího pododstavce.“

    9. V čl. 29 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

    „Při zachování zásady, že naprostá většina úředníků je přijímána na základě otevřených výběrových řízení, může orgán oprávněný ke jmenování odchylně od písm. b) rozhodnout o organizaci interního výběrového řízení otevřeného také pro smluvní zaměstnance podle článků 3a a 3b pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie.“

    10. V čl. 31 odst. 2 se první věta nahrazuje tímto:

    „Aniž je dotčen čl. 29 odst. 2, jsou úředníci přijímáni pouze do platových tříd SC 1, AST 1 až AST 4 nebo AD 5 až AD 8.“

    11. V čl. 32 třetím pododstavci se slovo „orgánem“ nahrazuje slovy „orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    12. V čl. 37 písm. b) druhé odrážce se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    13. Článek 42a se mění takto:

    (a) v prvním pododstavci druhé větě se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušného orgánu“;

    (b) ve třetím pododstavci poslední větě se slova „se upravují“ nahrazují slovy „se aktualizují“.

    14. Článek 43 se mění takto:

    (a) v prvním pododstavci první větě se slovo „orgánem“ nahrazuje slovy „orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu“;

    (b) v prvním pododstavci druhé větě se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu“.

    15. Článek 45 se mění takto:

    (a) v odstavci 1 se za druhou větu vkládá nová věta, která zní:

    „Pokud není uplatněn postup uvedený v článku 4 a čl. 29 odst. 1, úředníci mohou být povýšeni pouze tehdy, pokud jejich pracovní místo odpovídá jednomu druhu pracovních míst v nejbližší vyšší platové třídě podle přílohy I oddílu A.“;

    (b) v odst. 2 první větě se slova „v článku 55 Smlouvy o Evropské unii“ nahrazují slovy „v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii“;

    (c) v odst. 2 druhé větě se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    16. V čl. 45a odst. 5 se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    17. V čl. 48 třetím pododstavci se slova „ve funkční skupině AST“ nahrazují slovy „ve funkčních skupinách AST/SC“.

    18. V čl. 50 posledním pododstavci se slova „padesáti pěti“ nahrazují slovy „padesáti osmi“.

    19. Článek 51 se mění takto:

    (a) v odst. 1 první větě se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu“;

    (b) v odst. 6 prvním pododstavci první větě se slova „platové třídy 1“ nahrazují slovy „platové třídy AST 1“ a v odst. 6 prvním pododstavci poslední větě se slova „platové třídě 1“ nahrazují slovy „platové třídě AST 1“.

    20. V článku 52 se písmeno b) nahrazuje tímto:

    „b) na vlastní žádost v poslední den měsíce, ve kterém žádost podal, pokud je ve věku od 58 do 65 let a splňuje podmínky bezodkladné výplaty důchodu podle článku 9 přílohy VIII. Obdobně se použije čl. 48 druhý pododstavec druhá věta.

    Úředník však může na vlastní žádost v případě, který považuje orgán oprávněný ke jmenování za odůvodněný služebním zájmem, vykonávat práci až do věku 67 let, přičemž automaticky odejde do důchodu k poslednímu dni v měsíci, v němž dosáhne tohoto věku.

    21. “Článek 55 se mění takto:

    (a) odstavce se číslují;

    (b) v druhém pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

    „Délka obvyklého pracovního týdne činí 40 až 42 pracovních hodin, přičemž denní pracovní dobu stanoví orgán oprávněný ke jmenování.“;

    (c) v třetím pododstavci druhé větě se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu“;

    (d) doplňuje se nový odstavec, který zní:

    „4. Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu může zavést pružnou pracovní dobu. Úředníci, na něž se vztahují ustanovení čl. 44 druhého pododstavce, řídí svoji pracovní dobu bez ohledu na použití těchto opatření.“

    22. Článek 55a se mění takto:

    (a) v odst. 2 prvním pododstavci se písmeno e) nahrazuje tímto:

    „e) po dobu posledních tří let před dosažením věkové hranice pro odchod do důchodu, nejdříve však ve věku 58 let“;

    (b) v odst. 2 druhém pododstavci se slova „nebo po dosažení věku 55 let“ nahrazují slovy „nebo během posledních tří let před dosažením věkové hranice pro odchod do důchodu, nejdříve však ve věku 58 let“.

    23. V článku 56 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

    „Za podmínek stanovených v příloze VI mají úředníci v platových třídách SC1 až SC6 a platových třídách AST1 až AST4 nárok na náhradní volno za práci přesčas nebo na její proplacení, pokud služební důvody neumožňují udělení náhradního volna během měsíce následujícího po tom, ve kterém byla práce přesčas vykonána.“

    24. V článku 56a a v článku 56b se druhé pododstavce nahrazují tímto:

    „Po projednání s výborem pro služební řád Komise určí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 110a a 110b kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.“

    25. V článku 56c se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

    „Po projednání s výborem pro služební řád Komise určí prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 110a a 110b kategorie dotčených úředníků, podmínky poskytování a sazby takových příplatků.“

    26. V čl. 57 prvním pododstavci se slovo „orgánů“ nahrazuje slovy „orgánů oprávněných ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    27. V článku 61 se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    28. Článek 63 se mění takto:

    (a) druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Odměna vyplácená v jiné měně než v eurech se přepočte směnnými kurzy používanými pro plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie k 1. červenci příslušného roku.“;

    (b) třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

    „Směnné kurzy se aktualizují každý rok se zpětnou platností v rámci roční aktualizace odměn stanovené v článku 65.“;

    (c) čtvrtý pododstavec se zrušuje.

    29. Článek 64 se nahrazuje tímto:

    „Pokud je odměna úředníka vyjádřena v eurech, upravuje se po povinných srážkách stanovených tímto služebním řádem nebo jakýmikoli prováděcími předpisy koeficientem vyšším, nižším nebo rovnajícím se 100 % v závislosti na životních podmínkách v různých místech zaměstnání.

    Koeficienty se každý rok aktualizují v souladu s přílohou XI. Za účelem informování zaměstnanců zveřejní všechny orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů hodnotu aktualizovaného koeficientu dva týdny po jeho aktualizaci.“

    30. Článek 65 se nahrazuje tímto:

    „1. Odměna úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie se každý rok aktualizuje v souladu s přílohou XI. Tato aktualizace se provádí před koncem každého roku s ohledem na zprávu Komise založenou na statistických údajích vypracovaném Statistickým úřadem Evropské unie po dohodě s národními statistickými úřady členských států; tyto statistické údaje odrážejí situaci k 1. červenci v každém členském státě.

    V souladu s přílohou XI se každoročně aktualizují částky uvedené v článku 42a druhém a třetím pododstavci, článcích 66 a 69, čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 1 přílohy VII a v čl. 8 odst. 2 přílohy XIII, částky uvedené v bývalém článku 4a přílohy VII, jež mají být aktualizovány podle čl. 18 odst. 1 přílohy XIII, částky v čl. 24 odst. 3, čl. 28a odst. 3 druhém pododstavci, čl. 28a odst. 7, článku 93 a 94, v čl. 96 odst. 3 druhém pododstavci, čl. 96 odst. 7, v článku 133, 134 a 136 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, částky v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 300/76 a koeficient pro částky v článku 4 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68. Za účelem informování zaměstnanců zveřejní všechny orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů aktualizované částky dva týdny po jejich aktualizaci“.

    2. Dojde-li k podstatné změně životních nákladů, aktualizují se částky uvedené v odstavci 1 a koeficienty uvedené v článku 64 v souladu s přílohou XI. Za účelem informování zaměstnanců zveřejní všechny orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů aktualizované částky a koeficienty dva týdny po jejich aktualizaci.“

    31. Článek 66 se mění takto:

    (a) návětí se nahrazuje tímto:

    „Základní měsíční platy pro každou platovou třídu a každý platový stupeň ve funkčních skupinách AD a AST jsou uvedeny v této tabulce:“;

    (b) vkládají se slova:

    „Základní měsíční platy pro každou platovou třídu a každý platový stupeň ve funkční skupině AST/SC jsou uvedeny v této tabulce:

    || Stupeň

    Platová třída || 1 || 2 || 3 || 4 || 5

    SC 6 || 3 844,31 || 4 005,85 || 4174,78 || 4 290,31 || 4 349,59

    SC 5 || 3 397,73 || 3 540,50 || 3 689,28 || 3 791,92 || 3 844,31

    SC 4 || 3 003,02 || 3 129,21 || 3 260,71 || 3 351,42 || 3 397,73

    SC 3 || 2 654,17 || 2 765,70 || 2 881,92 || 2 962,10 || 3 003,02

    SC 2 || 2 345,84 || 2 444,41 || 2 547,14 || 2 617,99 || 2 654,17

    SC 1 || 2 160,45 || 2 251,24 || 2 313,87 || 2 345,84 ||

    “.

    32. Článek 66a se mění takto:

    (a) odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

    „1. Odchylně od čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68[1] a s cílem zohlednit uplatňování metody používané pro aktualizaci odměn a důchodů úředníků se dočasné opatření týkající se odměn vyplácených Unií zaměstnancům v činné službě, tzv. solidární odvod, vztahuje na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022.

    2. Sazba tohoto solidárního odvodu, která se použije na základ definovaný v odstavci 3, činí 6 %.“;

    (b) odstavec 3 se mění takto: i) v návětí a bodě i) písmena a) se slova „zvláštního odvodu“ nahrazují slovy „solidárního odvodu“, v písmenu b) se slova „zvláštní odvod“ nahrazují slovy „solidární odvod“; ii) v písm. a) bodě ii) se slova „platové třídě 1 stupni 1“ nahrazují slovy „platové třídě AST 1 stupni 1“;

    (c) v odstavci 4 se slova „zvláštní odvod“ nahrazují slovy „solidární odvod“.

    33. Článek 72 se mění takto:

    (a) v odst. 1 prvním pododstavci první větě a ve třetím pododstavci se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“;

    (b) v odstavcích 2 a 2a se číslovka „63“ nahrazuje číslovkou „65“;

    (c) v odstavci 2b se slova „platové třídě 1“ nahrazují slovy „platové třídě AST 1“.

    34. V čl. 73 odst. 1 se slovo „orgánů“ nahrazuje slovy „orgánů oprávněných ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    35. V čl. 76a druhé větě se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů“.

    36. V čl. 77 prvním a pátém pododstavci, v čl. 80 šestém pododstavci a v čl. 81a odst. 1 písm. d) se číslovka „63“ nahrazuje číslovkou „65“.

    37. V článku 82 se druhý odstavec nahrazuje tímto:

    „2. Pokud se aktualizuje výše odměn podle čl. 65 odst. 1, stejně se aktualizují i důchody.“

    38. V čl. 83 odst. 1 se druhý pododstavec zrušuje.

    39. Článek 83a se mění takto:

    (a) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

    „Agentury, které nejsou příjemci dotací ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, odvádějí do uvedeného rozpočtu plnou výši příspěvků na financování systému. Agentury, které jsou z tohoto rozpočtu financovány částečně, odvádějí část příspěvku zaměstnavatele odpovídající poměru mezi příjmy agentury poníženými o dotaci ze souhrnného rozpočtu Evropské unie a jejími celkovými příjmy.“;

    (b) v odstavci 3 se slovo „Rada“ nahrazuje slovem „Komise“;

    (c) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

    „4. Každý rok předloží Komise aktualizovanou verzi pojistně matematického posouzení v souladu s čl. 1 odst. 2 přílohy XII. Prokáže-li se, že mezi stávající sazbou příspěvku a sazbou potřebnou k udržení pojistně matematické rovnováhy existuje rozdíl v hodnotě nejméně 0,25 bodu, aktualizuje Komise výši této sazby v souladu s úpravou stanovenou v příloze XII.“;

    (d) odstavec 5 se nahrazuje tímto:

    „5. Pro účely odstavců 3 a 4 tohoto článku Komise jedná prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 110a a 110b a po projednání s Výborem pro služební řád.“

    40. Hlava VIII „Zvláštní ustanovení pro úředníky v oblasti vědeckých nebo technických služeb Společenství“ se zrušuje.

    41. Článek 110 se nahrazuje tímto:

    „Článek 110

    1. Obecná prováděcí ustanovení k tomuto služebnímu řádu jsou přijímána každým orgánem oprávněným ke jmenování v rámci příslušného orgánu, a to po projednání s výborem zaměstnanců a Výborem pro služební řád.

    2. Prováděcí pravidla přijatá Komisí k tomuto služebnímu řádu, včetně obecných prováděcích ustanovení uvedených v odstavci 1, se obdobně použijí na agentury. Komise proto uvědomí agentury o všech prováděcích pravidlech neprodleně po jejich přijetí.

    Tato prováděcí pravidla vstoupí v agenturách v platnost devět měsíců po vstupu v platnost v Komisi nebo devět měsíců po dni, kdy Komise o přijetí příslušných pravidel agentury uvědomila, podle toho, co nastane později. Bez ohledu na výše uvedené může agentura také rozhodnout, že tato prováděcí pravidla vstoupí v platnost dříve.

    Odchylně platí, že agentura může před uplynutím uvedené devítiměsíční lhůty a po projednání s výborem zaměstnanců předložit Komisi ke schválení prováděcí pravidla, jež jsou odlišná od pravidel přijatých Komisí. Za stejných podmínek může agentura požádat Komisi o souhlas s tím, že určitá prováděcí pravidla neuplatní. V tomto případě může Komise namísto přijetí či zamítnutí uvedené žádosti agenturu požádat, aby jí ke schválení předložila ta prováděcí pravidla, jež jsou odlišná od pravidel přijatých Komisí.

    Devítiměsíční lhůta uvedená v předchozích pododstavcích se pozastaví ode dne, kdy agentura požádala Komisi o souhlas, až do dne, kdy Komise vyjádří své stanovisko.

    Agentura rovněž může po projednání se svým výborem zaměstnanců Komisi předložit ke schválení prováděcí pravidla upravující i jiné otázky než prováděcí pravidla přijatá Komisí.

    Pro účely přijímání prováděcích pravidel jsou agentury zastoupeny správní radou či odpovídajícím subjektem uvedeným v příslušném zřizovacím aktu Evropské unie.

    3. Pro účely přijímání pravidel vzájemnou dohodou mezi orgány se agentury nepovažují za orgány. Komise však uvedená pravidla před jejich přijetím s agenturami projedná.

    4. Pravidla k tomuto služebnímu řádu, včetně obecných prováděcích ustanovení uvedených v odstavci 1, a pravidla přijímaná vzájemnou dohodou mezi orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů se dávají na vědomí zaměstnancům.

    5. Správní oddělení orgánů a agentur spolu pravidelně projednávají použití ustanovení tohoto služebního řádu. Agentury jsou při uvedeném projednávání společně zastoupeny v souladu s pravidly stanovenými vzájemnou dohodou.

    6. Soudní dvůr Evropské unie vede seznam pravidel k tomuto služebnímu řádu, která byla přijata orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušných orgánů, jakož i těch pravidel přijatých agenturami postupem podle odstavce 2, která se liší od pravidel přijatých Komisí. Orgány a agentury mají k tomuto seznamu přímý přístup a jsou oprávněny ke změně svých pravidel. Jednou za tři roky Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o pravidlech přijatých každým orgánem k tomuto služebnímu řádu.“

    42. Za článek 110 se vkládají nové články, které znějí:

    „Článek 110a

    V souladu s článkem 110b je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které se týkají určitých aspektů pracovních podmínek a určitých aspektů provádění pravidel pro odměňování a výdaje.

    Článek 110b

    1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

    2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 56a, 56b, 56c a 83a služebního řádu, v článku 13 přílohy VII, článku 13 přílohy X a článku 12 přílohy XII k služebnímu řádu a v článku 28a a 96 pracovního řádu ostatních zaměstnanců je svěřena Komisi od 1. ledna 2013 na dobu neurčitou.

    Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 9 a 10 přílohy XI je svěřena Komisi od 1. ledna 2013 na dobu 10 let.

    3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 56a, 56b, 56c a 83a služebního řádu, v článku 13 přílohy VII, článku 13 přílohy X, článcích 9 a 10 přílohy XI a článku 12 přílohy XII služebního řádu a v článcích 28a a 96 pracovního řádu ostatních zaměstnanců kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

    4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

    5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 56a, 56b, 56c a 83a služebního řádu, článku 13 přílohy VII, článku 13 přílohy X, článků 9 a 10 přílohy XI a článku 12 přílohy XII služebního řádu a podle článků 28a a 96 pracovního řádu ostatních zaměstnanců vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

    43. Příloha I se mění takto:

    (a) oddíl A se nahrazuje tímto:

    „A. Přehled druhů pracovních míst v každé funkční skupině podle čl. 5 odst. 4

    1. Funkční skupina AD

    Generální ředitel || AD 16

    Generální ředitel Ředitel || AD 15

    Ředitel Administrátor pracující např. jako: vedoucí oddělení/ poradce jazykový odborník; ekonomický odborník; právní odborník; lékařský odborník; veterinární odborník; vědecký odborník; výzkumný odborník; finanční odborník; odborník účetní kontroly || AD 14

    Administrátor pracující např. jako: vedoucí oddělení/ poradce/ jazykový odborník; ekonomický odborník; právní odborník; lékařský odborník; veterinární odborník; vědecký odborník; výzkumný odborník; finanční odborník; odborník účetní kontroly || AD 13

    Administrátor pracující např. jako: vedoucí oddělení/ vedoucí překladatel; vedoucí tlumočník; vedoucí ekonom; vedoucí právník; vedoucí lékař; vedoucí veterinární inspektor; vedoucí vědecký pracovník; vedoucí výzkumný pracovník; vedoucí finanční pracovník; vedoucí účetní kontrolor || AD 12

    Administrátor pracující např. jako: vedoucí oddělení/ vedoucí překladatel; vedoucí tlumočník; vedoucí ekonom; vedoucí právník; vedoucí lékař; vedoucí veterinární inspektor; vedoucí vědecký pracovník; vedoucí výzkumný pracovník; vedoucí finanční pracovník; vedoucí účetní kontrolor || AD 11

    Administrátor pracující např. jako: vedoucí oddělení/ hlavní překladatel; hlavní tlumočník; hlavní ekonom; hlavní právník; hlavní lékař; hlavní veterinární inspektor; hlavní vědecký pracovník; hlavní výzkumný pracovník; hlavní finanční pracovník; hlavní účetní kontrolor || AD 10

    Administrátor pracující např. jako: vedoucí oddělení/ hlavní překladatel; hlavní tlumočník; hlavní ekonom; hlavní právník; hlavní lékař; hlavní veterinární inspektor; hlavní vědecký pracovník; hlavní výzkumný pracovník; hlavní finanční pracovník; hlavní účetní kontrolor || AD 9

    Administrátor pracující např. jako: překladatel; tlumočník; ekonom; právník; lékař; veterinární inspektor; vědecký pracovník; výzkumný pracovník; finanční pracovník; účetní kontrolor || AD 8

    Administrátor pracující např. jako: překladatel; tlumočník; ekonom; právník; lékař; veterinární inspektor; vědecký pracovník; výzkumný pracovník; finanční pracovník; účetní kontrolor || AD 7

    Administrátor pracující např. jako: pomocný překladatel; pomocný tlumočník; pomocný ekonom; pomocný právník; pomocný lékař; pomocný veterinární inspektor; pomocný vědecký pracovník; pomocný výzkumný pracovník; pomocný finanční pracovník; pomocný účetní kontrolor || AD 6

    Administrátor pracující např. jako: pomocný překladatel; pomocný tlumočník; pomocný ekonom; pomocný právník; pomocný lékař; pomocný veterinární inspektor; pomocný vědecký pracovník; pomocný výzkumný pracovník; pomocný finanční pracovník; pomocný účetní kontrolor || AD 5

    2. Funkční skupina AST

    Hlavní asistent[2] vykonává administrativní nebo technickou činnost či činnost v oblasti školení, jež vyžadují vysokou míru samostatnosti, a je mu svěřena značná odpovědnost při vedení zaměstnanců, plnění rozpočtu či koordinaci politik || AST 10 – AST 11

    Asistent[3] vykonává administrativní nebo technickou činnost či činnost v oblasti školení, jež vyžadují určitou míru samostatnosti, zejména při provádění pravidel a nařízení nebo obecných pokynů nebo jako osobní asistent člena orgánu, vedoucího sekretariátu člena orgánu, generálního ředitele, zástupce generálního ředitele či vedoucího pracovníka na rovnocenné pozici || AST 1 – AST 9

    3. Funkční skupina AST/SC

    Administrativní pracovník vykonává kancelářské a sekretářské práce, řízení kancelářského úseku a jiné obdobné činnosti vyžadující určitou míru samostatnosti[4] || SC 1 – SC 6

    (b) oddíl B se mění takto:

    i) za název se vkládá nový text, který zní:

    „1. Sazby násobení pro vyrovnání průměrného služebního postupu ve funkčních skupinách AST a AD:“;

    ii) v bodě 1 se údaj „20 %“ uvedený v tabulce u platové třídy 9 ve funkční skupině AST nahrazuje údajem „8 %“.;

    iii) doplňuje se nový text:

    „2. Sazby násobení pro vyrovnání průměrného služebního postupu ve funkční skupině AST/SC:

    || Platová třída || Administrativní pracovník

    || SC 6 || –

    || SC 5 || 12 %

    || SC 4 || 15 %

    || SC 3 || 17 %

    || SC 2 || 20 %

    || SC 1 || 25 %

    44. Příloha II se mění takto:

    (a) v čl. 1 prvním pododstavci druhé větě se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu“;

    (b) v čl. 1 druhém pododstavci druhé větě se slovo „orgánu“ nahrazuje slovy „orgánu oprávněného ke jmenování v rámci příslušného orgánu“;

    (c) v čl. 1 čtvrtém pododstavci se slova „obou funkčních skupin“ nahrazují slovy „všech tří funkčních skupin“;

    (d) v čl. 2 druhém pododstavci první odrážce se zrušují slova „čl. 2 třetím pododstavci “ a vkládají se slova „článku 2“.

    45. V příloze IV se jediný článek mění takto:

    (a) v odst. 1 druhém pododstavci a v odst. 4 čtvrtém pododstavci se číslovka „63“ nahrazuje číslovkou „65“;

    (b) v odstavci 1 se zrušuje třetí pododstavec.

    46. V článku 4 prvním pododstavci přílohy IVa se slova „úředníci starší 55 let, kteří mají povoleno pracovat na poloviční úvazek před odchodem do důchodu“ nahrazují slovy „úředníci, kteří mají v souladu s čl. 55a odst. 2 písm. e) služebního řádu povoleno pracovat na poloviční úvazek“.

    47. Článek 7 přílohy V se nahrazuje tímto:

    „Článek 7

    Úředníkům, kteří mají nárok na příspěvek za práci v zahraničí nebo na příspěvek za pobyt v zahraničí, se k dovolené za kalendářní rok přičte doba na cestu vycházející ze zeměpisné vzdálenosti mezi místem zaměstnání a místem původu, která se vypočte takto:

    – při vzdálenosti 250 až 600 km: jeden den na cestu,

    – při vzdálenosti 601 až 1 200 km: dva dny na cestu,

    – při vzdálenosti více než 1 200 km: tři dny na cestu.

    Předchozí ustanovení platí pro úředníky, jejichž místo zaměstnání se nachází na území členských států. V případě, že místo zaměstnání leží mimo uvedená území, stanoví se doba cesty zvláštním rozhodnutím, které přihlédne ke zvláštním potřebám.

    Pokud je poskytnuto mimořádné volno na základě oddílu 2, stanoví se doba na cestu domů zvláštním rozhodnutím s přihlédnutím ke specifickým potřebám.“

    48. Příloha VI se mění takto:

    (a) v článku 1 se návětí nahrazuje tímto:

    „Úředníci platových tříd SC 1 až SC 6 nebo AST 1 až AST 4 mají za dobu odpracovanou přesčas v rámci omezení stanovených v článku 56 služebního řádu nárok na náhradní volno nebo odměnu za následujících podmínek:“;

    (b) článek 3 se nahrazuje tímto:

    „Bez ohledu na předchozí ustanovení této přílohy mohou být práce přesčas některých skupin úředníků platových tříd SC 1 až SC 6 a platových tříd AST 1 až AST 4 za zvláštních podmínek proplaceny formou paušálních náhrad, jejichž výši a podmínky jejich přiznání stanoví orgán oprávněný ke jmenování po projednání se smíšeným výborem.“

    49. Příloha VII se mění takto:

    (a) v čl. 1 odst. 3 se slova „třídy 3“ nahrazují slovy „třídy AST 3“;

    (b) článek 7 se nahrazuje tímto:

    „1. Úředník má nárok na paušální náhradu odpovídající nákladům na cestu pro sebe, svého manžela/manželku a vyživované osoby žijící s ním skutečně v jeho domácnosti:

    (a) při svém jmenování, na cestu z místa náboru do místa jeho zaměstnání;

    (b) při skončení služebního poměru ve smyslu článku 47 služebního řádu, z místa jeho zaměstnání do místa svého původu vymezeném v odstavci 3 níže;

    (c) při jakémkoli stěhování, které zahrnuje změnu místa jeho zaměstnání.

    V případě úmrtí úředníka má pozůstalý manžel/manželka a vyživované osoby nárok na náhradu cestovních výdajů za stejných podmínek.

    Cestovní výdaje dětí, které byly v celém kalendářním roce mladší dvou let, se neproplácejí.

    2. Paušální náhrada je založena na příspěvku na jeden kilometr zeměpisné vzdálenosti mezi místy uvedenými v odstavci 1.

    Výše příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech činí:

    0 EUR za každý km vzdálenosti od || 0 do 200 km

    0,1895 EUR za každý km vzdálenosti od || 201 do 1 000 km

    0,3158 EUR za každý km vzdálenosti od || 1001 do 2 000 km

    0,1895 EUR za každý km vzdálenosti od || 2001 do 3 000 km

    0,0631 EUR za každý km vzdálenosti od || 3001 do 4 000 km

    0,0305 EUR za každý km vzdálenosti od || 4001 do 10 000 km

    0 EUR za každý km vzdálenosti nad || 10 000 km.

    K výše uvedenému příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech se připočítá paušální příplatek ve výši:

    – 94,74 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místy uvedenými v odstavci 1 od 600 do 1200 km,

    – 189,46 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místy uvedenými v odstavci 1 větší než 1200 km.

    Výše shora uvedeného příspěvku na kilometrovné a paušálního příplatku se upravuje každým rokem ve stejném poměru jako odměny.

    2a. Odchylně od odstavce 2 se paušální platbou vycházející z nákladů na leteckou dopravu třídou, která je bezprostředně vyšší než ekonomická třída, proplácejí cestovní výdaje, které vznikly při stěhování v důsledku změny místa zaměstnání ležícího na území členských států Evropské unie do místa zaměstnání mimo toto území či stěhování v důsledku změny místa zaměstnání mimo toto území.

    3. Místo úředníkova původu se určí při jeho s přihlédnutím k místu náboru; na výslovnou a odůvodněnou žádost úředníka se v úvahu vezme jeho střed zájmu. Takto určené místo původu může být zvláštním rozhodnutím orgánu oprávněného ke jmenování změněno v průběhu úředníkovi služby nebo v době odchodu ze služby. Je-li však úředník ve funkci, učiní se takové rozhodnutí pouze výjimečně a po předložení příslušných průkazných dokladů úředníkem.

    Při takové změně není možné uznat za střed úředníkova zájmu místo mimo území členských států Unie, mimo země a území uvedené v příloze II ke Smlouvě o fungování Evropské unie, ani mimo území členských států Evropského sdružení volného obchodu.“;

    (c) článek 8 se nahrazuje tímto:

    „Článek 8

    „1. Úředník, který má nárok na příspěvek za práci v zahraničí nebo na příspěvek za pobyt v zahraničí, má v rámci omezení stanoveného v odstavci 2 nárok, aby mu v každém kalendářním roce byla proplacena za jeho osobu, a jestliže má nárok na příspěvek na domácnost, také za manžela/manželku a vyživované děti ve smyslu článku 2, paušální náhrada odpovídající nákladům na cestu z místa zaměstnání do místa původu, jak je uvedeno v článku 7.

    Pokud jsou oba manželé úředníky Evropské unie, má každý z nich sám za sebe a za vyživované osoby nárok na paušální náhradu cestovních výdajů v souladu s výše uvedenými ustanoveními; každá vyživovaná osoba má nárok pouze na jednu platbu. Náhrada výdajů za vyživované děti se stanoví na žádost manžela nebo manželky na základě místa původu jednoho z manželů.

    V případě, že úředník uzavře v daném roce manželství a je mu tím přiznán nárok na příspěvek na domácnost, vypočítají se cestovní výdaje jeho manžela/manželky v poměru k době mezi dnem sňatku a koncem roku.

    Jakékoliv změny základu pro výpočet, ke kterým může dojít změnou rodinného stavu po dni výplaty dotčených částek, nezakládají povinnost dotčeného úředníka vyplacené částky vrátit.

    Cestovní výdaje dětí mladších dvou let se v celém kalendářním roce neproplácejí.

    2. Paušální náhrada je založena na příspěvku na jeden kilometr zeměpisné vzdálenosti mezi místem zaměstnání a místem původu úředníka.

    Nachází-li se místo původu určené podle článku 7 mimo území členských států Unie, mimo země a území uvedené v příloze II ke Smlouvě o fungování Evropské unie a mimo území členských států Evropského sdružení volného obchodu, je paušální náhrada založena na příspěvku na jeden kilometr zeměpisné vzdálenosti mezi místem zaměstnání úředníka a hlavním městem členského státu, jehož je státním příslušníkem. Na paušální náhradu nemá nárok úředník, jehož místo původu se nachází mimo území členských států Unie, mimo země a území uvedené v příloze II ke Smlouvě o fungování Evropské unie, mimo území členských států Evropského sdružení volného obchodu, a který není státním příslušníkem členského státu.

    Výše příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech činí:

    0 EUR za každý km vzdálenosti od || 0 do 200 km

    0,3790 EUR za každý km vzdálenosti od || 201 do 1 000 km

    0,6316 EUR za každý km vzdálenosti od || 1001 do 2 000 km

    0,3790 EUR za každý km vzdálenosti od || 2001 do 3 000 km

    0,1262 EUR za každý km vzdálenosti od || 3001 do 4 000 km

    0,0609 EUR za každý km vzdálenosti od || 4001 do 10 000 km

    0 EUR za každý km vzdálenosti nad || 10 000 km.

    K uvedenému příspěvku podle vzdálenosti v kilometrech se připočítá paušální příplatek ve výši:

    – 189,48 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místem zaměstnání a místem původu od 600 km do 1200 km,

    – 378,93 EUR, je-li zeměpisná vzdálenost mezi místem zaměstnání a místem původu větší než 1 200 km.

    Výše shora uvedeného příspěvku na kilometrovné a paušálního příplatku se upravuje každým rokem ve stejném poměru jako odměny.

    3. Úředník, jehož pracovní poměr skončil v průběhu kalendářního roku z jiných důvodů než úmrtím, nebo úředník, který má volno z osobních důvodů během části roku a je v činné službě v orgánu Evropské unie méně než devět měsíců toho roku, má nárok pouze na poměrnou část paušální náhrady stanovené v odstavci 1 a 2 odpovídající délce jeho činné služby.

    4. Předchozí ustanovení platí pro úředníky, jejichž místo zaměstnání se nachází na území členských států. Úředník, jehož místo zaměstnání se nachází mimo území členských států, má za svou osobu, a pokud má nárok na příspěvek na domácnost, také za manžela/manželku a další vyživované osoby ve smyslu článku 2, v každém kalendářním roce nárok na proplacení cestovních výdajů do místa jeho původu nebo do jiného místa, přičemž v tomto druhém případě nesmí výše cestovních výdajů překročit výši cestovních výdajů do místa původu. Pokud však manžel/manželka a osoby uvedené v čl. 2 odst. 2 nežijí ve společné domácnosti s úředníkem v místě zaměstnání, mají v každém kalendářním roce nárok na proplacení cestovních výdajů z místa původu do místa zaměstnání, případně do jiného místa až do výše těchto nákladů.

    Uvedené cestovní výdaje budou uhrazeny paušální platbou vycházející z nákladů na leteckou dopravu třídou, která je bezprostředně vyšší než ekonomická třída.“;

    (d) článek 9 se nahrazuje tímto:

    „Článek 9

    1. Úředník, který je nucen při nástupu do služby nebo při následné změně místa zaměstnání ve služebním poměru změnit místo bydliště, aby splnil podmínky článku 20 služebního řádu, a jemuž nebyly tyto výdaje nahrazeny z jiných zdrojů, má v rámci nákladových stropů nárok na úhradu výdajů spojených se stěhováním nábytku a osobních věcí, včetně nákladů na pojištění proti běžným škodám (zejména vloupání, krádež, požár).

    Nákladové stropy zohlední rodinnou situaci úředníka v době stěhování a průměrné náklady na stěhování a související pojištění.

    Orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu přijme k tomuto odstavci obecná prováděcí ustanovení.

    2. Při skončení pracovního poměru nebo v případě úmrtí úředníka jsou v rámci omezení stanovených v odstavci 1 hrazeny náklady spojené se stěhováním z místa zaměstnání do jeho místa původu. Pokud byl zesnulý úředník svobodný, nahradí se výdaje jeho právním nástupcům.

    3. V případě úředníka v trvalém služebním poměru musí ke stěhování dojít v průběhu jednoho roku po uplynutí jeho zkušební doby. Při skončení služebního poměru musí ke stěhování dojít ve lhůtě tří let stanovené v čl. 6 odst. 4 druhém pododstavci. Výdaje na stěhování po uplynutí výše uvedených lhůt jsou nahrazeny jen ve výjimečných případech a na základě zvláštního rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování.“;

    (e) článek 13 se mění takto:

    i) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

    „3. Komise přezkoumá každé dva roky sazby stanovené v odst. 2 písm. a). Přezkum se provádí na základě zprávy o cenách hotelového ubytování, restauračních a stravovacích služeb s ohledem na vývojové ukazatele uvedených cen. Pro účel tohoto přezkumu Komise jedná prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci ve smyslu článků 110a a 110b služebního řádu.“;

    ii) vkládá se nový odstavec 4, který zní:

    „4. Odchylně od odstavce 1 mohou být náklady na ubytování, které vznikly úředníkovi při služební cestě do hlavního pracoviště jeho orgánu uvedeného v protokolu č. 6 ke Smlouvě, uhrazeny paušální částkou, jež nesmí přesáhnout maximální výši stanovenou pro každou zemi.“;

    (f) v článku 13a se slova „jednotlivé orgány“ nahrazují slovy „orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů“;

    (g) článek 17 se mění takto:

    i) v odstavci 1 se slova „v místě“ nahrazují slovy „na bankovní účet vedený na území Evropské unie“;

    ii) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

    „Za podmínek upravených pravidly stanovenými vzájemnou dohodou mezi orgány oprávněnými ke jmenování v rámci příslušného orgánu a po projednání s Výborem pro služební řád může úředník požádat o pravidelný zvláštní převod části své odměny.“;

    iii) v odstavci 3 první větě se za slova „se provádějí“ vkládají slova „v měně příslušného členského státu“.

    iv) v odstavci 4 první větě se za slova „do jiného členského státu“ vkládají slova „v místní měně“.

    50. Příloha VIII se mění takto:

    (a) v článku 5 se číslovka „63“ nahrazuje číslovkou „65“;

    (b) v článku 6 se slova „v prvním platovém stupni platové třídy 1“ nahrazují slovy „v prvním platovém stupni platové třídy AST 1“;

    (c) článek 9 se mění takto:

    i) číslovka „63“ se nahrazuje číslovkou „65“;

    ii) v odst. 1 písm. b) se číslovka „55“ nahrazuje číslovkou „58“;

    iii) odstavec 2 se nahrazuje tímto:

    „Ve služebním zájmu může orgán oprávněný ke jmenování na základě objektivních kritérií a průhledných postupů zavedených prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení rozhodnout, že v případě dotčeného úředníka nepřistoupí k výše uvedenému snížení. Celkový počet úředníků a dočasných zaměstnanců, kteří každým rokem odcházejí do starobního důchodu bez snížení výše jejich důchodu, nesmí být vyšší než 5 % z celkového počtu úředníků ze všech orgánů, kteří odešli do důchodu v předchozím roce. Tato kvóta se může každoročně pohybovat mezi 4 % až 6 %, pokud za dva roky nepřekročí nejvýše 5 % a pokud bude dodržena zásada rozpočtové neutrality.“;

    (d) v čl. 11 odst. 2 druhém pododstavci se slovo „orgán“ nahrazuje slovy „orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu“;

    (e) v čl. 12 odst. 1 a 2 se číslovka „63“ nahrazuje číslovkou „65“;

    (f) v článcích 15 a 18a se číslovka „63“ nahrazuje číslovkou „65“;

    (g) v článku 27 se v druhém pododstavci slovo „upravena“ nahrazuje slovem „aktualizována“;

    (h) článek 45 se mění takto:

    i) v třetím pododstavci se slova „členském státě stálého bydliště“ nahrazují slovy „Evropské unii“;

    ii) ve čtvrtém pododstavci se do první věty za slova „na bankovní účet“ vkládají slova „v Evropské unii nebo“;

    iii) ve čtvrtém pododstavci se v druhé větě zrušují slova „v eurech na bankovní účet v zemi, kde má orgán své sídlo, nebo“.

    51. Příloha IX se mění takto:

    (a) v čl. 2 odst. 3 se slovo „orgány“ nahrazuje slovy „orgány oprávněné ke jmenování v rámci příslušných orgánů“;

    (b) v čl. 5 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto:

    „V každém orgánu bude zřízena disciplinární komise (dále jen „komise“), avšak dvě a více agentur se mohou podle čl. 9 odst. 1a dohodnout na zřízení společné komise.“;

    (c) článek 30 se nahrazuje tímto:

    „Aniž je dotčen čl. 2 odst. 3, každý orgán oprávněný ke jmenování v rámci příslušného orgánu přijme, bude-li třeba, po projednání s výborem zaměstnanců prováděcí pravidla k této příloze“.

    52. Příloha X se mění takto:

    (a) v článku 11 první větě se slovo „Belgii“ nahrazuje slovem „Evropské unii“;

    (b) článek 13 se nahrazuje tímto:

    „Článek 13

    Aby se v maximální míře zaručila rovná kupní síla úředníků bez ohledu na místo zaměstnání, stanoví Komise koeficienty uvedené v článku 12 jednou za rok. Komise jedná prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci ve smyslu článků 110a a 110b služebního řádu.

    Avšak změní-li se zjištěné životní náklady v dané zemi přepočítané podle koeficientu a odpovídajícího směnného kurzu od poslední úpravy o více než 5 %, rozhodne Komise o prozatímních opatřeních k úpravě koeficientů postupem podle prvního pododstavce.“

    53. Příloha XI se nahrazuje tímto:

    „Příloha XI

    Prováděcí pravidla k článkům 64 a 65 služebního řádu

    KAPITOLA 1

    ROČNÍ PŘEZKOUMÁNÍ ODMĚN PODLE ČL. 65 ODST. 1 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU

    Oddíl 1

    Faktory pro stanovení ročních aktualizací

    Článek 1

    1.       Zpráva Statistického úřadu Evropské unie (Eurostat)

    Pro účely aktualizace ve smyslu čl. 65 odst. 1 služebního řádu sestavuje Statistický úřad Evropské unie, dále jen Eurostat, každoročně do konce října zprávu o změnách nominálních mezd státních zaměstnanců ve státních správách jednotlivých států a o změnách životních nákladů v členských státech.

    2.       Evropský index spotřebitelských cen

    (a) K měření změn životních nákladů v Evropské unii Eurostat používá evropský index spotřebitelských cen.

    (b) Tento index zohledňuje změny, ke kterým došlo v období od června předcházejícího roku do června běžného roku.

    3.       Změny životních nákladů v členských státech

    (a) Eurostat sestavuje tzv. hospodářské parity za účelem stanovení ekvivalence kupní síly platů a důchodů úředníků. Tyto hospodářské parity se uvádějí každoročně za měsíc červen.

    (b) K 1. lednu 2013 se jako hospodářská parita pro každou zemi či místo zaměstnání použije parita kupní síly stanovená Eurostatem pro platy a důchody k 1. červenci 2012. Tato hospodářská parita se každoročně aktualizuje poměrem mezi inflací v příslušné zemi a evropským indexem spotřebitelských cen.

    (c) Pro Belgii a Lucembursko se však vypočítává jedna společná hospodářská parita. Za tímto účelem se inflace v těchto zemích váží podle rozdělení zaměstnanců vykonávajících službu v těchto zemích. K 1. lednu 2013 se parita kupní síly pro Belgii a Lucembursko stanoví v hodnotě 1.

    (d) Hospodářské parity se vypočítají takovým způsobem, aby bylo možno každý základní prvek dvakrát ročně aktualizovat.     

    (e) Do 30. června 2017 Komise na základě údajů shromážděných Eurostatem předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o životních nákladech úředníků Evropské unie v místech zaměstnání neuvedených v písmenu c).

    4.       Změny platů státních zaměstnanců v ústřední státní správě

    (a) Eurostat podle informací, jež poskytly národní statistické úřady, vypočítá do konce srpna pro jednotlivé členské státy platové ukazatele, které zobrazují změnu směrem nahoru nebo dolů v nominálních platech státních zaměstnanců v ústřední státní správě za období od července předcházejícího roku do července běžného roku. Oba by měly zahrnovat jednu dvanáctinu všech ročně vyplácených složek.

    Platové ukazatele mají dvě podoby:

    i) jeden ukazatel pro každou funkční skupinu vymezenou Eurostatem,

    ii) průměrný ukazatel vážený počtem zaměstnanců ve státní službě, který odpovídá každé funkční skupině.

    Ke stanovení souhrnného platového ukazatele pro Evropskou unii celkem budou výsledky za každou zemi váženy v poměru k národnímu HDP měřenému pomocí parity kupní síly znázorněné v nejnovější statistice uveřejněné v souladu s definicemi národních účtů v platném Evropském systému účtů.

    Každý z těchto ukazatelů se stanoví pro hrubé nominální hodnoty. Eurostat vypracuje definici hrubého platu pro všechny srovnávané členské státy po projednání s jejich statistickými úřady.

    (b) Národní statistické úřady poskytnou Eurostatu na jeho žádost doplňující informace, které Eurostat považuje za nezbytné k sestavení platového ukazatele přesně měřícího změny kupní síly ve státní službě jednotlivých států.

    Pokud po dalších projednáních s národními statistickými úřady zjistí Eurostat statistické odchylky v získaných informacích, nebo pokud zjistí, že není možné sestavit ukazatele měřící se statistickou přesností změny nominálního příjmu státních zaměstnanců v daném členském státě, informuje o tom Komisi a poskytne jí všechny nezbytné podklady.

    (c) Vedle platových ukazatelů Eurostat stanoví a vypočítává příslušné kontrolní ukazatele.

    Ke zprávě Eurostatu o platových ukazatelích se připojí vysvětlení rozdílů mezi těmito ukazateli a výše uvedenými kontrolními ukazateli.

    Článek 2

    Komise vypracuje každé tři roky komplexní zprávu o požadavcích orgánů na přijímání zaměstnanců a předá ji Evropskému parlamentu a Radě. Na základě této zprávy Komise po předchozím projednání s ostatními orgány v rámci služebního řádu předloží v případě potřeby Evropskému parlamentu a Radě návrhy vycházející ze všech důležitých faktorů.

    Oddíl 2

    Opatření pro roční aktualizaci odměn a důchodů

    Článek 3

    1. V souladu s čl. 65 služebního řádu a na základě kritérií stanovených v oddíle 1 této přílohy se před koncem každého roku aktualizují odměny a důchody s účinkem od 1. července.

    2. Výše aktualizace se rovná celkové hodnotě platových ukazatelů. Aktualizace se vyjádří v hrubých hodnotách jako jednotná procentní sazba.

    3. Výše aktualizace stanovená tímto způsobem se zařadí do tabulek základních platů uvedených v článku 66 služebního řádu a v příloze XIII služebního řádu a v článcích 20 a 93 pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

    4. Pro účely použití nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 se částky uvedené v článku 4 tohoto nařízení vynásobí činitelem složeným z:

    (a) činitele vyplývajícího z předchozí aktualizace a

    (b) činitele aktualizace uvedeného v odstavci 2.

    5. Koeficienty se stanoví na základě poměru mezi hospodářskými paritami uvedenými v článku 1 této přílohy a směnnými kurzy uvedenými v článku 63 služebního řádu platnými pro odpovídající země. Lze je použít:

    (a) na platy úředníků Evropské unie vykonávajících službu ve všech členských státech a na některých jiných místech zaměstnání,

    (b) odchylně od čl. 82 odst. 1 služebního řádu na důchody Evropské unie vyplácené ve všech členských státech pro tu část, která odpovídá nároku získanému před 1. květnem 2004. Důchody Evropské unie vyplácené pro tu část, která odpovídá nároku získanému po 1. květnu 2004, podléhají hospodářské paritě uvedené v čl. 1 odst. 3 písm. c) této přílohy.

    Uplatní se postupy stanovené v článku 8 této přílohy, které se týkají použití koeficientů se zpětnou platností v místech zaměstnání s vysokou mírou inflace.

    6. Orgány provedou odpovídající zpětné aktualizace odměn a důchodů úředníků, bývalých úředníků a ostatních dotčených osob (nahoru i dolů) za období mezi dnem nabytí účinku a dnem vstupu v platnost příští aktualizace.

    Pokud tato zpětná aktualizace vyžaduje, aby byly přeplatky vráceny, může být vrácení přeplatků rozloženo na dobu nejvýše dvanácti měsíců ode dne vstupu v platnost příští roční aktualizace.

    KAPITOLA 2

    PROZATÍMNÍ AKTUALIZACE ODMĚN A DŮCHODŮ (ČL. 65 ODST. 2 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU)

    Článek 4

    1. Prozatímní aktualizace odměn a důchodů ve smyslu čl. 65 odst. 2 služebního řádu, které nabývají účinku k 1. lednu, se provádějí v případě podstatné změny životních nákladů v období mezi červnem a prosincem (podle údaje o prahu citlivosti vymezeném v čl. 6 odst. 1 této přílohy).

    2. Tyto prozatímní aktualizace se vezmou v úvahu při ročních aktualizacích platů.

    Článek 5

    Změna životních nákladů se měří harmonizovaným indexem spotřebitelských cen za období od června do prosince předcházejícího kalendářního roku. Změna životních nákladů v Bruselu a Lucembursku se však měří inflací v těchto zemích váženou podle čl. 1 odst. 3 písm. c).

    Článek 6

    Práh citlivosti je stanoven za šestiměsíční období zmiňované v čl. 5 této přílohy jako procentní sazba odpovídající 5 % za období 12 měsíců. Pokud je v určitém členském státě hodnota prahu citlivosti dosažena nebo překročena, aktualizuje se výše odměn a důchodů pro všechna místa zaměstnání v této zemi.

    Článek 7

    Pro účely článku 6 této přílohy se koeficienty aktualizují, aby se zohlednily změny životních nákladů uvedené v článku 5.

    KAPITOLA 3

    DATUM NABYTÍ ÚČINKU KOEFICIENTU (MÍSTA ZAMĚSTNÁNÍ S VYSOKÝM NÁRŮSTEM ŽIVOTNÍCH NÁKLADŮ)

    Článek 8

    1. Pro místa s vysokým nárůstem životních nákladů nabudou koeficienty účinku před 1. lednem v případě prozatímní aktualizace nebo před 1. červencem v případě roční aktualizace. Tak by se mělo vyrovnat snížení kupní síly se stavem v místě zaměstnání, kde změna životních nákladů odpovídala prahu citlivosti.

    2. Datum nabytí účinku roční aktualizace je stanoveno takto:

    (a) dnem 16. května pro místa zaměstnání, u nichž je inflace vyšší než 5 % a

    (b) dnem 1. května pro místa zaměstnání, u nichž je inflace vyšší než 10 %.

    3. Datum nabytí účinku prozatimní aktualizace je stanoveno takto:

    (a) dnem 16. listopadu pro místa zaměstnání, u nichž je inflace vyšší než 5 % a

    (b) dnem 1. listopadu pro místa zaměstnání, u nichž je inflace vyšší než 10 %.

    KAPITOLA 4

    STANOVENÍ A ZRUŠENÍ KOEFICIENTŮ (ČLÁNEK 64 SLUŽEBNÍHO ŘÁDU)

    Článek 9

    1. Příslušné úřady dotčených členských států, správa orgánu Evropské unie nebo zástupci úředníků Evropské unie v daném místě zaměstnání mohou požadovat stanovení koeficientu pro toto místo.

    Tato žádost by měla být podpořena objektivními faktory poukazujícími na významný rozdíl ve výši životních nákladů, který vznikl v průběhu let mezi místem zaměstnání a hlavním městem dotčeného členského státu (s výjimkou Nizozemska, kde se namísto Amsterdamu používá Haag). Pokud Eurostat potvrdí, že rozdíl je skutečně významný (více než 5 %) a dlouhodobě udržitelný, stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článků 110a a 110b služebního řádu koeficient pro toto místo.

    2. Obdobně Komise rozhoduje o zrušení koeficientu stanoveného pro určité místo. V tomto případě je návrh založen na jednom z následujících předpokladů:

    (a) žádost příslušných úřadů dotčeného členského státu, správy orgánu Evropské unie nebo zástupců úředníků Evropské unie v daném místě zaměstnání, která prokazuje, že životní náklady v tomto místě se již nadále významně neliší (méně než o 2 %) od životních nákladů hlavního města dotčeného členského státu. Tato aproximace by měla být dlouhodobě udržitelná a ověřená Eurostatem;

    (b) v uvedeném místě již nadále nejsou zaměstnáni žádní úředníci ani dočasní zaměstnanci Evropské unie.

    3. Eurostat stanoví paritu kupní síly mezi místem zaměstnání a hlavním městem dotčeného členského státu. Hospodářská parita na místě zaměstnání je výsledkem parity kupní síly a koeficientu použitelného pro hlavní město.

    KAPITOLA 5

    DOLOŽKA O VÝJIMCE

    Článek 10

    Pokud podle odhadu Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti Evropské komise dojde ke snížení hrubého domácího produktu Evropské unie za běžný rok a roční aktualizace překročí odhadovanou změnu hrubého domácího produktu Evropské unie o dva procentní body, rozdělí se hodnota aktualizace v případě, že bude pozitivní, na dvě stejné části. Komise jedná prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci ve smyslu článků 110a a 110b služebního řádu, podle nichž první polovina hodnoty aktualizace nabude účinku od 1. července běžného roku a druhá polovina od 1. července roku následujícího.

    KAPITOLA 6

    ÚLOHA EUROSTATU A VZTAHY SE STATISTICKÝMI ÚŘADY ČLENSKÝCH STÁTŮ

    Článek 11

    Úkolem Eurostatu je sledovat kvalitu základních údajů a statistických metod používaných při sestavování činitelů, které se berou v úvahu při aktualizaci odměn. Zejména se jedná o vypracování posudků nebo studií požadovaných pro toto sledování.

    Statistické úřady jednotlivých členských států vykonávají své úkoly v souladu se zásadou nestrannosti a poskytují Eurostatu veškeré nezbytné údaje a vysvětlení.

    Článek 12

    Každoročně v březnu svolává Eurostat pracovní skupinu složenou z odborníků ze statistických úřadů členských států, která se nazývá Pracovní skupina pro článek 65 služebního řádu.

    Na zasedání se přezkoumá statistická metodika a její používání v oblasti specifických a kontrolních ukazatelů.

    Poskytnuty budou také informace potřebné k předložení předběžného odhadu změn nominálních platů pro účely aktualizace odměn, jakož i údaje o pracovní době v orgánech ústřední státní správy.

    Článek 13

    Členské státy informují Eurostat na jeho žádost o všech činitelích, které mají přímý nebo nepřímý dopad na složení odměn a změny v odměňování státních zaměstnanců v ústředních státních správách.

    KAPITOLA 7

    ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ A DOLOŽKA O PŘEZKUMU

    Článek 14

    1. Ustanovení této přílohy se použijí od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2022.

    2. Na konci patého roku se přezkoumají, zejména z hlediska jejich rozpočtových důsledků. Za tímto účelem předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu a případně návrh na změnu této přílohy prováděnou na základě článku 336 Smlouvy o fungování Evropské unie.“

    54. Příloha XII se mění takto:

    (a) článek 2 se mění takto:

    i) v odstavci 1 se slovo „úprava“ nahrazuje slovem „aktualizace“;

    ii) odstavec 2 se zrušuje a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2;

    (b) v čl. 4 odst. 6 se slovo „dvanáctiletého“ nahrazuje slovem „třicetiletého“;

    (c) v čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 se slova „12 let“ nahrazují slovy „30 let“;

    (d) v článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

    „1. Míra ročních změn v platových stupnicích úředníků, která má být vzata v úvahu při pojistně matematických výpočtech, je pro období do roku 2012 založena na specifických ukazatelích uvedených v čl. 1 odst. 4 přílohy XI, která je platná v roce 2012, a pro období počínaje rokem 2013 na specifických ukazatelích, které každý rok odpovídají poměru mezi celkovým platovým ukazatelem uvedeným v čl. 1 odst. 4 přílohy XI a evropským indexem spotřebitelských cen.“;

    (e) za článek 11 se vkládá nový článek, který zní:

    „Článek 11a

    Za účelem uplatnění čl. 4 odst. 6, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 této přílohy se do roku 2020 klouzavý průměr vypočítá na základě tohoto časového rozpětí:

    2013 – 14 let || 2017 – 22 let

    2014 – 16 let || 2018 – 24 let

    2015 – 18 let || 2019 – 26 let

    2016 – 20 let || 2020 – 28 let.“;

    (f) v článku 12 se doplňuje nová věta, která zní:

    „Komise jedná prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci ve smyslu článků 110a a 110b služebního řádu.“;

    (g) článek 14 se nahrazuje tímto:

    „Na základě zprávy, a případně na základě návrhu Komise předloženého po získání stanoviska Výboru pro služební řád, může Evropský parlament a Rada při pětiletém pojistně matematickém posouzení tuto přílohu přezkoumat především z hlediska jejích rozpočtových důsledků a pojistně matematické rovnováhy. Evropský parlament a Rada se usnáší o tomto návrhu podle článku 336 Smlouvy o fungování Evropské unie.“

    55. Příloha XIII se mění takto:

    (a) v čl. 7 odst. 2 třetím pododstavci se slovo „úpravě“ nahrazuje slovem „aktualizaci“;

    (b) články 10, 14 až 17, čl. 18 odst. 2 a článek 19 se zrušují;

    (c) v čl. 18 odst. 1 se slovo „upravovány“ nahrazuje slovem „aktualizovány“ a slovo „úprava“ nahrazuje slovem „aktualizace“;

    (d) článek 20 se mění takto:

    i) odstavec 2 se zrušuje;

    ii) v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

    „Jejich důchody podléhají použití koeficientu, pouze pokud se bydliště úředníků shoduje s jejich posledním místem zaměstnání a se zemí jejich místa původu ve smyslu čl. 7 odst. 3 přílohy VII. Z rodinných nebo zdravotních důvodů je však možné požádat orgán oprávněný ke jmenování o změnu místa jejich původu; toto rozhodnutí je učiněno poté, co dotyčný úředník předloží odpovídající podpůrné doklady.“;

    iii) v odstavci 3 se za druhý pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

    „Minimální hospodářská parita uvedená v čl. 3 odst. 5 písm. b) přílohy XI se rovná 1.“;

    iv) za odstavec 3 se vkládá nový odstavec, který zní:

    „3a. V případě úředníků přijatých do služebního poměru před 1. lednem 2013 se použije odst. 3 třetí pododstavec.“;

    v) v odstavci 4 se zrušuje poslední věta;

    (e) článek 22 se nahrazuje tímto:

    „Článek 22

    1. Úředníci, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli nejméně 20 let služby, mají po dosažení 60. roku věku nárok na starobní důchod.

    Úředníci, kteří ke dni 1. května 2013 dosáhli věku 30 či více let a kteří nastoupili do služebního poměru před 1. lednem 2013, mají nárok na starobní důchod po dosažení věkové hranice uvedené v následující tabulce:

    Věk ke dni 1. května 2013 || Věková hranice pro odchod do důchodu || Věk ke dni 1. května 2013 || Věková hranice pro odchod do důchodu

    59 let a více || 60 let 0 měsíců || 44 let || 62 let 8 měsíců

    58 let || 60 let 2 měsíce || 43 let || 62 let 11 měsíců

    57 let || 60 let 4 měsíce || 42 let || 63 let 1 měsíc

    56 let || 60 let 6 měsíců || 41 let || 63 let 3 měsíce

    55 let || 60 let 8 měsíců || 40 let || 63 let 5 měsíců

    54 let || 60 let 10 měsíců || 39 let || 63 let 7 měsíců

    53 let || 61 let 0 měsíců || 38 let || 64 let 0 měsíců

    52 let || 61 let 2 měsíce || 37 let || 64 let 1 měsíc

    51 let || 61 let 4 měsíce || 36 let || 64 let 2 měsíce

    50 let || 61 let 6 měsíců || 35 let || 64 let 3 měsíce

    49 let || 61 let 9 měsíců || 34 let || 64 let 4 měsíce

    48 let || 62 let 0 měsíců || 33 let || 64 let 5 měsíců

    47 let || 62 let 2 měsíce || 32 let || 64 let 6 měsíců

    46 let || 62 let 4 měsíce || 31 let || 64 let 7 měsíců

    45 let || 62 let 6 měsíců || 30 let || 64 let 8 měsíců

    Úředníci, kterým je ke dni 1. května 2013 méně než 30 let, mají nárok na starobní důchod po dosažení 65 let věku.

    U úředníků, kteří ke dni 1. května 2013 dosáhli 43 let věku a více a kteří nastoupili do služebního poměru mezi 1. lednem 2004 a 31. prosincem 2012, však věková hranice pro odchod do důchodu zůstane 63 let.

    V případě úředníků, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. lednem 2013, se věková hranice pro odchod do důchodu pro účely všech odkazů na věkovou hranici pro odchod do důchodu v tomto služebním řádu stanoví podle výše uvedených ustanovení, není-li v tomto služebním řádu stanoveno jinak.

    2. Bez ohledu na článek 2 přílohy VIII mají úředníci, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. lednem 2013 a setrvají ve služebním poměru i po dosažení věkové hranice pro starobní důchod podle okolností nárok na dodatečné zvýšení jejich konečného základního platu o 3 % za každý rok odpracovaný po dosažení uvedené věkové hranice, pokud celková výše jejich důchodu nepřekročí 70 % konečného základního platu ve smyslu čl. 77 druhého nebo třetího pododstavce služebního řádu.

    U úředníků, kteří ke dni 1. května 2004 dosáhli nejméně 50 let věku nebo nejméně 20 let služby, však zvýšení důchodu stanovené v předchozím pododstavci nebude menší než 5 % částky nároku na důchod přiznané ve věku 60 let.

    Zvýšení se poskytuje také v případě úmrtí, pokud úředník setrval ve služebním poměru po dosažení věkové hranice, kdy mu vznikl nárok na starobní důchod.

    Přispívá-li úředník, který nastoupí do služebního poměru před 1. lednem 2013 a pracuje na zkrácený úvazek, podle přílohy IVa do důchodového systému v poměru k odpracované době, zvýšení nároku na důchod stanovené v tomto článku se uplatní pouze do výše tohoto poměru.

    3. Pokud odejde úředník do důchodu před dosažením věkové hranice pro odchod do důchodu stanovené v tomto článku, použije se pro období mezi 60. rokem věku a zákonnou věkovou hranicí pro odchod do důchodu pouze poloviční snížení stanovené v čl. 9 odst. 1 písm. b) přílohy VIII.

    4. Odchylně od jediného článku odst. 1 druhého pododstavce přílohy IV obdrží úředník, na kterého se podle odstavce 1 vztahuje věková hranice pro odchod do důchodu nižší než 65 let, příspěvek stanovený v uvedené příloze za podmínek v ní stanovených až do dne, kdy úředník dosáhne věku 63 let nebo své věkové hranice pro odchod do důchodu, pokud je tato hranice vyšší než 63 let.

    Po dosažení tohoto věku však bude úředník dostávat příspěvek maximálně do věku 65 let, dokud nedosáhne maximální výše starobního důchodu.“;

    (f) článek 23 se mění takto:

    i) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

    „1. Bez ohledu na článek 52 služebního řádu může být úředníky, kteří nastoupili do služebního poměru před 1. lednem 2013 a kteří ze služby odcházejí před dosažením věku, v němž by měli v souladu s článkem 22 této přílohy nárok na starobní důchod, požadováno použití čl. 9 odst. 1 písm. b) druhého pododstavce přílohy VIII, a to po dosažení věku stanoveného v následující tabulce:

    Datum || Věk bezodkladného čerpání důchodu

    Do 31. prosince 2013 || 55 let 6 měsíců

    Do 31. prosince 2014 || 56 let

    Do 31. prosince 2015 || 56 let 6 měsíců

    Do 31. prosince 2016 || 57 let

    Do 31. prosince 2017 || 57 let 6 měsíců

    ii) odstavec 2 se zrušuje;

    (g) za článek 24 se vkládá nový článek, který zní:

    „Článek 24a

    V případě důchodu stanoveného před 1. lednem 2013 bude příjemcův nárok na starobní důchod po tomto dni nadále stanovován v souladu s pravidly použitými při původním stanovení nároku. Totéž se vztahuje na pojištění v rámci společného systému nemocenského pojištění.“;

    (h) článek 28 se nahrazuje tímto:

    „Článek 28

    1. Zaměstnanci ve smyslu článku 2 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kteří jsou ke dni 1. května 2004 zaměstnáni na základě smlouvy a kteří jsou po tomto datu a před 1. lednem 2013 jmenováni úředníky, mají při odchodu do důchodu nárok, aby jim práva na důchod, která získali jako dočasní zaměstnanci, byla pojistně matematicky upravena s ohledem na změnu jejich věkové hranice pro odchod do důchodu ve smyslu článku 77 služebního řádu.

    2. Zaměstnanci ve smyslu článku 2 a článků 3a a 3b pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kteří jsou ke dni 1. ledna 2013 zaměstnáni na základě smlouvy a kteří jsou po tomto datu jmenováni úředníky, mají při odchodu do důchodu nárok, aby jim práva na důchod, která získali jako dočasní nebo smluvní zaměstnanci, byla pojistně matematicky upravena s ohledem na změnu jejich věkové hranice pro odchod do důchodu ve smyslu článku 77 služebního řádu v případě, že ke dni 1. května 2013 dosáhli věku alespoň 30 let.“;

    (i) po oddílu 4 se doplňuje nový oddíl, který zní:

    „Oddíl 5

    Článek 30

    1. Odchylně od přílohy I oddílu A bodu 2 se následující tabulka druhů pracovních míst ve funkční skupině AST vztahuje na úředníky ve služebním poměru ke dni 31. prosince 2012:

    Hlavní asistent[5] vykonává administrativní nebo technickou činnost či činnost v oblasti školení, jež vyžadují vysokou míru samostatnosti a je mu svěřena značná odpovědnost v rámci vedení zaměstnanců, plnění rozpočtu či koordinace politik || AST 10 – AST 11

    Asistent[6] vykonává administrativní nebo technickou činnost či činnost v oblasti školení, jež vyžadují určitou míru samostatnosti zejména při provádění pravidel a nařízení nebo obecných pokynů nebo jako osobní asistent člena orgánu, vedoucího sekretariátu člena orgánu, generálního ředitele, zástupce generálního ředitele či vedoucího pracovníka na rovnocenné pozici || AST 1 – AST 9

    Administrativní asistent v přechodném období pracující např. jako: (pomocný) administrativní pracovník, (pomocný) dokumentarista, (pomocný) technik, (pomocný) pracovník IT, parlamentní zřízenec[7] || AST 1 – AST 7

    Podpůrný zaměstnanec v přechodném období vykonává jednoduché manuální či administrativní práce || AST 1 – AST 5

    2. S účinkem od 1. ledna 2013 a bez ohledu na popis uvedený v odstavci 1 zařadí orgán oprávněný ke jmenování úředníky, kteří jsou k 31. prosinci 2012 ve služebním poměru ve funkční skupině AST, do těchto druhů pracovních míst:

    (a) úředníci, kteří k 31. prosinci 2012 působili v platové třídě AST 10 či AST 11, budou zařazeni jako hlavní asistenti;

    (b) úředníci, kteří nespadají pod písmeno a) a kteří před 1. květnem 2004 působili v dřívější kategorii B či kteří před 1. květnem 2004 působili v dřívějších kategoriích C či D a stali se bez omezení členy funkční skupiny AST, budou zařazeni jako asistenti;

    (c) úředníci, kteří nespadají pod písmena a) a b) a kteří před 1. květnem 2004 působili v dřívější kategorii C, budou zařazeni jako administrativní asistenti v přechodném období;

    (d) úředníci, kteří nespadají pod písmena a) a b) a kteří před 1. květnem 2004 působili v dřívější kategorii D, budou zařazeni jako podpůrní zaměstnanci v přechodném období;

    (e) úředníci, kteří nespadají pod písmena a) až d) budou zařazeni na základě platové třídy výběrového řízení, z kterého vznikl seznam vhodných kandidátů, na jehož základě byli přijati. Úředníci, kteří prošli výběrovým řízením v rámci platové třídy AST 3 nebo vyšší platové třídy budou zařazeni jako asistenti, všichni ostatní úředníci budou zařazeni jako administrativní asistenti v přechodném období. Korelační tabulka uvedená v čl. 13 odst. 1 této přílohy se použije analogicky bez ohledu na den, kdy byli úředníci přijati.

    3. Odchylně od odst. 2 písm. e) úředníky, kteří byli přijati na základě výběrového řízení na úrovni platové třídy nižší než AST 3, může orgán oprávněný ke jmenování před 31. prosincem 2015 zařadit jako asistenty ve služebním zájmu a na základě místa, které zastávali k 31. prosinci 2012. Každý orgán oprávněný ke jmenování přijme ustanovení s cílem provést tento článek v souladu s článkem 110 služebního řádu. Celkový počet administrativních asistentů v přechodném období, kteří mají prospěch z tohoto ustanovení, však k 1. lednu 2013 nepřekročí 5 % administrativních asistentů v přechodném období.

    4. Aniž by byly dotčeny článek 86 a příloha IX služebního řádu, úředníci si ponechají své počáteční zařazení, dokud nebudou zařazeni na vyšší pracovní místo. Povýšení je povoleno výhradně v rámci služebního postupu, který odpovídá jednotlivým druhům pracovních míst uvedeným v odstavci 1.

    5. Odchylně od čl. 6 odst. 1 služebního řádu a od oddílu B přílohy I se počet volných pracovních míst v nejbližší vyšší platové třídě, která se požadují pro účely služebního postupu, pro podpůrné zaměstnance v přechodném období vypočítá zvlášť. Použijí se tyto sazby násobení:

    || Platová třída || Sazba

    Podpůrný zaměstnanec v přechodném období || 5 || -

    4 || 10 %

    3 || 22 %

    2 || 22 %

    1 || -

    Pokud jde o podpůrné zaměstnance v přechodném období, zváží se pro účely povýšení srovnatelné zásluhy (čl. 45 odst. 1 služebního řádu) mezi způsobilými úředníky stejné platové třídy a zařazení.

    6. Administrativní asistenti v přechodném období a podpůrní zaměstnanci v přechodném období, kteří před 1. květnem 2004 působili v dřívějších kategoriích C či D, mají nadále podle přílohy VI nárok na náhradní volno nebo na odměnu, pokud služební podmínky neumožňují čerpání náhradního volna v měsíci následujícím po měsíci, kdy byla vykonána práce přesčas.

    7. Úředníci, kterým bylo na základě čl. 55 odst. 2 písm. e) služebního řádu a článku 4 přílohy IV služebního řádu povoleno pracovat na zkrácený úvazek v období, které začíná před 1. lednem 2013 a trvá po tomto dni, mohou i nadále pracovat na zkrácený úvazek za stejných podmínek po celkovou dobu nejvýše pěti let.

    Článek 31

    Odchylně od první věty čl. 1 čtvrtého pododstavce přílohy II služebního řádu nemusí být zastoupení funkční skupiny AST/SC ve výboru zaměstnanců zajištěno až do 1. ledna 2017.“;

    Článek 2

    Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie se mění takto:

    1. V článku 1 se zrušuje druhá odrážka.

    2. V článku 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

    „f) zaměstnanci přijatí za účelem obsazení pracovního místa, které je uvedeno v seznamu pracovních míst přiloženém k oddílu rozpočtu určité agentury uvedené v čl. 1a odst. 2 služebního řádu a které rozpočtové orgány zařadily jako dočasné, s výjimkou vedoucích agentur a zástupců vedoucích agentur, jak je stanoveno v aktu Evropské unie o zřízení dotyčné agentury.“

    3. Článek 3 se zrušuje.

    4. V čl. 3b písm. b) se bod i) nahrazuje tímto:

    „úředníků nebo dočasných zaměstnanců ve funkčních skupinách AST/SC a AST;“

    5. V čl. 8 prvním pododstavci se slova „čl. 2 písm. a)“ nahrazují slovy „čl. 2 písm. a) nebo čl. 2 písm. f)“.

    6. V článku 10 se zrušuje pododstavec 4.

    7. Článek 11 se mění takto:

    (a) v první větě prvního pododstavce se číslice „26“ nahrazuje údajem „26a“;

    (b) v třetím pododstavci se slovo „druhém“ nahrazuje slovem „třetím“.

    8. Článek 12 se mění takto:

    (a) v odstavci 1 se doplňuje nová věta, která zní:

    „Žádná pracovní místa nejsou přednostně vyhrazena pro státní příslušníky určitého členského státu. Zásada rovnosti občanů Evropské unie však jednotlivým orgánům umožňuje přijmout nápravná opatření v důsledku zjištění dlouhodobé a značné nerovnováhy, pokud jde o státní příslušnost dočasných zaměstnanců, která by nebyla oprávněna na základě objektivních kritérií. Tato nápravná opatření nesmí vést k jiným kritériím pro přijímání pracovníků než těm, která jsou založena na zásluhách. Před přijetím takových nápravných opatření přijme orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci obecná ustanovení s cílem provést tento odstavec v souladu s článkem 110 služebního řádu.

    Po pětiletém období, které začíná dnem 1. ledna 2013, Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění předcházejícího odstavce.“;

    (b) v odstavci 5 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

    9. V článku 14 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto:

    „Dočasný zaměstnanec prochází devítiměsíční zkušební dobou.

    Pokud dočasnému zaměstnanci brání nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 služebního řádu nebo úraz v plnění jeho pracovních povinností po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci zkušební dobu odpovídajícím způsobem prodloužit.“

    10. V čl. 15 odst. 1 se do prvního pododstavce vkládá nová věta, která zní:

    „Dočasným zaměstnancům zařazeným v souladu s kritérii pro zařazení, která přijal orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci, zůstane zachována délka služby v platovém stupni získaném při výkonu této funkce, pokud budou zaměstnáni jako dočasní zaměstnanci ve stejné platové třídě bezprostředně po ukončení předchozího služebního poměru.“

    11. V článku 17 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

    „Doba volna poskytnutého podle předchozího pododstavce se pro účely použití článku 44 prvního pododstavce služebního řádu nepočítá.“

    12. Článek 20 se mění takto:

    (a) v odstavci 3 se slova „zvláštním odvodu“ nahrazují slovy „solidárním odvodu“;

    (b) odstavec 4 se nahrazuje tímto:

    „Článek 44 služebního řádu se pro dočasné zaměstnance použije obdobně.“

    13. Článek 28a se mění takto:

    (a) v odstavci 10 se slova „orgány Společenství“ nahrazují slovy „orgány v rámci příslušných orgánů uvedené v čl. 6 prvním pododstavci“;

    (b) odstavec 11 se nahrazuje tímto:

    „Každé dva roky předkládá Komise zprávu o finanční situaci systému pojištění v nezaměstnanosti. Nezávisle na této zprávě může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 110a a 110b služebního řádu upravovat příspěvky na pojistné uvedené v odstavci 7, je-li to nezbytné v zájmu finanční rovnováhy systému.“

    14. Článek 34 se mění takto:

    (a) v druhém a třetím pododstavci se číslice „63“ nahrazuje číslicí „65“;

    (b) v druhém pododstavci se slova „čl. 2 písmena a), c) nebo d)“ nahrazují slovy „čl. 2 písm. a), c), d), e) nebo f)“.

    15. V článku 36 třetí větě se slova „čl. 2 písmena a), c) nebo d)“ nahrazují slovy „čl. 2 písm. a), c), d), e) nebo f)“.

    16. V článku 37 čtvrtém pododstavci se číslice „63“ nahrazuje číslicí „65“ a slova „čl. 2 písmena a), c) nebo d)“ se nahrazují slovy „čl. 2 písm. a), c), d), e) nebo f)“.

    17. V článku 39 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

    „1. Při odchodu ze služby má zaměstnanec ve smyslu článku 2 nárok na starobní důchod, převod pojistně matematické protihodnoty nebo na odchodné vyměřené v souladu s kapitolou 3 hlavy V a s přílohou VIII služebního řádu. Pokud má zaměstnanec nárok na starobní důchod, jeho nárok na důchod se sníží v poměru k částkám vyplaceným v souladu s článkem 42.

    Ustanovení čl. 9 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu se použije za těchto podmínek: orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci může ve služebním zájmu na základě objektivních kritérií a průhledných postupů zavedených prostřednictvím obecných prováděcích ustanovení rozhodnout, že v případě dočasného zaměstnance neuplatní žádné snížení důchodu až do nejvyššího počtu čtyř dočasných zaměstnanců všech orgánů v kterémkoli jednom roce. Roční počet dočasných zaměstnanců, na které se neuplatní žádné snížení důchodu, se může lišit, pokud nebude překročen maximální počet šest za každé dva roky a pokud bude dodržena zásada rozpočtové neutrality.“

    18. V čl. 42 prvním pododstavci se slovo „orgánem“ nahrazuje slovy „orgánem uvedeným čl. 6 prvním pododstavci“.

    19. V článku 47 se písmeno a) nahrazuje tímto:

    „na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku šedesáti pěti let, nebo výjimečně k datu stanovenému v souladu s čl. 50 písm. b) druhým pododstavcem služebního řádu, nebo“.

    20. Ustanovení čl. 50c odst. 2 se zrušuje.

    21. V hlavě II se doplňuje nová kapitola, která zní:

    „Kapitola 11

    Zvláštní ustanovení pro dočasné zaměstnance uvedené v čl. 2 písm. f)

    Článek 51

    Článek 37 s výjimkou písmene b) prvního pododstavce a článek 38 služebního řádu se pro dočasné zaměstnance uvedené v čl. 2 písm. f) použije obdobně.

    Článek 52

    „Odchylně od článku 17 prvního pododstavce druhé věty mohou dočasní zaměstnanci uvedení v čl. 2 písm. f), kteří mají smlouvu na dobu neurčitou, dostat neplacené pracovní volno na období ne delší než jeden rok nezávisle na délce jejich služby.

    Celková délka takového volna nesmí překročit 15 let za celé období služby úředníka.

    Místo dočasného zaměstnance je možné obsadit jinou osobou.

    Po uplynutí jeho volna musí být dočasný zaměstnanec znovu dosazen na první pracovní místo odpovídající jeho platové třídě, které se v jeho funkční skupině uvolní, pod podmínkou, že splňuje požadavky na toto místo. Pokud nabídnuté místo odmítne, zachová si právo nastoupit na další volné místo v jeho funkční skupině odpovídající jeho platové třídě za stejných podmínek. Pokud odmítne podruhé, orgán jej může bezodkladně propustit. Dokud není znovu dosazen či dočasně přidělen na pracovní místo, zůstává na neplaceném pracovním volnu z osobních důvodů.

    Článek 53

    Dočasný zaměstnanec uvedený v čl. 2 písm. f) bude zaměstnán na základě výběrového řízení uspořádaného jednou či více agenturami. Evropský úřad pro výběr personálu poskytne pomoc agenturám na žádost dotyčné agentury či dotyčných agentur při výběru zaměstnanců, zejména vymezením obsahu testů a uspořádáním výběrových řízení. Úřad zajistí transparentnost výběrových řízení.

    V případě externího výběrového řízení bude dočasný zaměstnanec uvedený v čl. 2 písm. f) zaměstnán pouze v platových třídách SC1, AST 1 až AST 4 nebo AD 5 až AD 8. Agentura však případně může schválit přijetí zaměstnance v platové třídě AD 9, AD 10, AD 11 nebo výjimečně v platové třídě AD 12. Přepočteno na pětileté klouzavé období nepřesáhne celkový počet zaměstnanců přijatých v platových třídách AD 9 až AD 12 v rámci jedné agentury 20 % celkového počtu dočasných zaměstnanců přijatých do funkční skupiny AD.

    Článek 54

    V případě dočasných zaměstnanců uvedených v čl. 2 písm. f) se zařazení do nejbližší vyšší platové třídy provádí výhradně výběrem z okruhu zaměstnanců, kteří splnili minimální dobu dvou let setrvání v platové třídě, po zvážení srovnatelných zásluh těchto dočasných zaměstnanců a zpráv o nich. Poslední věta čl. 45 odst. 1 a čl. 45 odst. 2 služebního řádu se použije obdobně. Sazby násobení pro vyrovnání průměrného služebního postupu, jak jsou stanoveny v oddíle B přílohy I služebního řádu nesmí být překročeny.

    Jednotlivé agentury přijmou v souladu s článkem 110 služebního řádu obecná ustanovení pro provedení tohoto článku.

    Článek 55

    Přejde-li dočasný zaměstnanec uvedený v čl. 2 písm. f) po interním zveřejnění volného pracovního místa na nové místo v rámci své funkční skupiny, nebude zařazen do platové třídy či platového stupně, jež by byly nižší než u jeho dřívějšího místa, pokud se jeho platová třída shoduje s jednou z platových tříd uvedených ve vypsání výběrového řízení na volné pracovní místo.

    Stejná ustanovení se použijí obdobně, uzavře-li uvedený dočasný zaměstnanec novou smlouvu s agenturou bezprostředně po skončení doby trvání předcházející smlouvy, kterou uzavřel s jinou agenturou.

    Článek 56

    V souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu přijme každá agentura obecná ustanovení o postupech upravujících přijímání a využívání dočasných zaměstnanců uvedených v čl. 2 písm. f).“

    22. Hlava III „Pomocní zaměstnanci“ se zrušuje.

    23. V čl. 79 odst. 2 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

    24. V článku 80 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto:

    „3. Orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci nebo instituce uvedená v článku 3a mohou na základě této tabulky vymezit po projednání s Výborem pro služební řád podrobněji pravomoci náležející ke každému druhu pracovní činnosti.

    4. Články 1d a 1e služebního řádu se použijí obdobně.“

    25. V čl. 82 odst. 6 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

    26. V článku 84 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

    „Pokud smluvnímu zaměstnanci v průběhu jeho zkušební doby brání nemoc, mateřská dovolená podle článku 58 služebního řádu nebo úraz v plnění jeho pracovních povinností po souvislou dobu jednoho měsíce nebo delší, může orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci tuto zkušební dobu odpovídajícím způsobem prodloužit.“.

    27. V čl. 85 odst. 3 se slova „v článku 314 Smlouvy o ES“ nahrazují slovy „v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii“.

    28. V čl. 86 odst. 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

    „Ustanovení čl. 32 odst. 2 služebního řádu se pro funkční skupinu I použije obdobně. Použitelnost tohoto článku v souladu s článkem 110 služebního řádu je dána přijetím obecných prováděcích ustanovení.“

    29. V čl. 88 prvním pododstavci písm. b) se slova „tři roky“ nahrazují slovy „šest let“.

    30. V čl. 89 odst. 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní:

    „Ustanovení čl. 32 odst. 2 služebního řádu se pro funkční skupinu I použije obdobně. Použitelnost tohoto článku v souladu s článkem 110 služebního řádu je dána přijetím obecných prováděcích ustanovení.“

    31. V článku 95, čl. 103 odst. 2 a 3 a v čl. 106 odst. 4 se číslice „63“ nahrazuje číslicí „65“.

    32. V článku 96 se odstavec 11 nahrazuje tímto:

    „Každé dva roky předkládá Komise zprávu o finanční situaci systému pojištění v nezaměstnanosti. Nezávisle na této zprávě může Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s články 110a a 110b služebního řádu upravovat příspěvky na pojistné uvedené v odstavci 7, je-li to nezbytné v zájmu finanční rovnováhy systému.“

    33. V článku 120 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

    34. V článku 141 se slova „každý orgán“ nahrazují slovy „orgán uvedený v čl. 6 prvním pododstavci“.

    35. Příloha se mění takto:

    (a) v čl. 1 odst. 1 se doplňují nové věty, které znějí:

    „Článek 22, s výjimkou odstavce 4, články 23, 24a a čl. 30 odst. 7 této přílohy se použijí obdobně na ostatní zaměstnance, kteří jsou ke dni 31. prosince 2012 v pracovním poměru. Ustanovení čl. 30 odst. 1, 2, 3, 4 a 6 této přílohy se použijí obdobně na dočasné zaměstnance, kteří jsou ke dni 31. prosince 2012 v pracovním poměru.“;

    (b) vkládá se nový článek, který zní:

    „Článek 6

    S účinkem od 1. ledna 2013 se smlouvy dočasných zaměstnanců, na něž se vztahuje čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců a kteří jsou ke dni 31. prosince 2012 zaměstnáni v určité agentuře, bez nového výběrového řízení mění ve smlouvy podle písm. f) pracovního řádu ostatních zaměstnanců. V ostatních ohledech se smluvní podmínky nemění. Tento odstavec se nevztahuje na smlouvy dočasných zaměstnanců přijatých jako vedoucí či zástupci vedoucích agentur, jak je stanoveno v aktu Evropské unie o zřízení dotyčné agentury.“

    Článek 3

    Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Bruselu dne .

    Za Evropský parlament                                 Za Radu

    Předseda                                                        předseda

    LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

    1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

                  1.1.    Název návrhu/podnětu

                  1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

                  1.3.    Povaha návrhu/podnětu

                  1.4.    Cíle

                  1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

                  1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

                  1.7.    Předpokládaný způsob řízení

    2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

                  2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

                  2.2.    Systém řízení a kontroly

                  2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

    3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

                  3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

                  3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

                  3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

                  3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

                  3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

                  3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

                  3.2.5. Příspěvky třetích stran

                  3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

    LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

    1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie.

    1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[8]

    Návrh se může týkat všech oblastí a aktivit.

    1.3. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.3.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

    Optimalizace řízení lidských zdrojů v orgánech EU zajištěním odpovídajícího právního rámce.

    1.4. Doba trvání akce a finanční dopad

    ý Časově neomezený návrh/podnět

    – Provádění s obdobím rozběhu od 1. ledna 2013,

    – poté plné fungování.

    1.5. Předpokládaný způsob řízení[9]

    ý Přímé centralizované řízení orgány EU

    2. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 2.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

    · Návrh má finanční dopad na všechny rozpočtové linie související s výdaji na zaměstnance ve všech orgánech a agenturách, tj. souvisí s výdaji na platy zaměstnanců v ústředích a při delegacích, smluvní zaměstnance, zaměstnance ve správních úřadech, členy Evropské komise a Evropského parlamentu, parlamentní asistenty, výzkumné pracovníky, zaměstnance placené v rámci linií BA, zaměstnance placené podle ustanovení o předčasném skončení pracovního poměru, důchody.

    2.2. Odhadovaný dopad na výdaje 2.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na správní výdaje v rámci všech okruhů

    – ý  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

    v milionech EUR v roce 2011 (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

    Rozpočtová linie určená v bodě 2.1 || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem 2013–2020 || Dlouhodobě[10]

     

    CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || -33,120 || -63,057 || -94,666 || -127,501 || -163,021 || -174,092 || -186,388 || -199,399 || -1041,245[11] || -1022,488

    CELKEM prostředky mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || -8,280 || -15,758 || -23,644 || -31,800 || -40,579 || -43,210 || -46,074 || -49,015 || -258,360 || -106.286

    v milionech EUR v cenách pro rok 2011 (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

    || || || Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Celkem 2013–2020 || Dlouhodobě

    CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || -41,400 || -78,815 || -118,310 || -159,301 || -203,600 || -217,302 || -232,462 || -248,414 || -1299,605 || -1128,774

    2.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

    – ý  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

    2.2.2.1. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

    – ý  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

    2.2.3. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

    – ý  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

    2.2.4. Příspěvky třetích stran

    – Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

    2.3. Odhadovaný dopad na výdaje

    – ¨  Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

    – ý  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

    – ¨         dopad na vlastní zdroje

    – ý         dopad na různé příjmy

    v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

    Rozpočtová linie: || Prostředky předpokládané v návrhu rozpočtu na rok 2012 (v cenách pro rok 2011) || Dopad návrhu/podnětu

    Rok 2013 || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Dlouhodobě

    Článek 410 – Příspěvky do systému důchodového pojištění || 461,746 || -12,359 || -20,730 || -28,496 || -35,909 || -42,897 || -44,258 || -45,596 || -46,859 || -60,161

    Článek 400 – Daně || 615,079 || -7,239 || -11,797 || -16,218 || -20,628 || -24,988 || -26,461 || -28,042 || -29,669 || -103,331

    Článek 404 – Zvláštní poplatky || 63,344 || +5,847 || +5,147 || +4,458 || +3,762 || +3,082 || +2,799 || +2,514 || +2,236 || -4,643

    Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

    Dopad na příjmy je založen na změnách v rámci změn základních platů, příspěvků a důchodů, na něž se tyto srážky vztahují.

    [1]               Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8).

    [2]               Úředník může být poprvé přidělen na místo hlavního asistenta výlučně postupem stanoveným v článku 4 a čl. 29 odst. 1 služebního řádu.

    [3]               Úředník může být poprvé přidělen na místo asistenta výlučně postupem stanoveným v článku 4 a čl. 29 odst. 1 služebního řádu.

    [4]               Počet pracovních míst parlamentních zřízenců v Evropském parlamentu nesmí být vyšší než 85.

    [5]               Aniž je dotčen odst. 2 písm. a), může být úředník poprvé přidělen na místo hlavního asistenta výlučně postupem stanoveným v článku 4 a čl. 29 odst. 1.

    [6]               Aniž je dotčen odst. 2 písm. b) a e), může být úředník poprvé přidělen na místo asistenta výlučně postupem stanoveným v článku 4 a čl. 29 odst. 1.

    [7]               Počet pracovních míst parlamentních zřízenců v Evropském parlamentu nesmí být vyšší než 85.

    [8]               ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

    [9]               Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

    [10]             Sloupec „Dlouhodobě“ udává výši ročních úspor poté, co revize služebního řádu provedený v roce 2013 nabude plného účinku. To by odpovídalo 60. letům 21. století, tj. době, kdy dopad na výdaje na důchody bude nejvyšší.

    [11]             Kumulativní dopad v okruhu V se v průběhu příštího víceletého finančního rámce 2014–2020 odhaduje na -1008 miliard.

    Top