DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Sdělení Komise o víceletém finančnímu rámci (VFR) na období let 2014–2020 (dále jen „sdělení o VFR“)[1] stanoví rozpočtový rámec a hlavní směry pro plnění strategie Evropa 2020[2]. Ve svém návrhu se Komise rozhodla zabývat se životním prostředím a oblastí klimatu jakožto nedílnou součástí všech hlavních nástrojů a zásahů. Tento tzv. přístup „začleňování“ znamená, že cíle v oblasti životního prostředí a klimatu „je zapotřebí promítnout do všech hlavních nástrojů, aby se zajistilo, že tyto nástroje napomáhají budování nízkouhlíkového a zdrojově efektivního hospodářství, které bude odolné vůči změnám klimatu a které bude posilovat konkurenceschopnost Evropy, vytvářet více pracovních míst a ekologičtější pracovní místa, posilovat zabezpečení dodávek energie a představovat přínos pro zdraví“.

Hlavní nástroje financování Unie však neřeší všechny konkrétní potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu. Provádění právních předpisů týkajících se životního prostředí a klimatu je nadále v celé Unii nerovnoměrné a nedostatečné, což vede ke zhoršování problémů v oblasti životního prostředí a klimatu. Tato situace vyžaduje nové a účinnější způsoby provádění právních předpisů i vývoj a šíření osvědčených postupů v celé Unii, aby se zajistilo, že se členské státy a zúčastněné subjekty budou moci učit od sebe navzájem.

Z toho důvodu Komise navrhuje vedle začleňování také pokračovat v programu LIFE, který je nyní upraven nařízením LIFE+[3]. Sloučení přístupu začleňování s konkrétním nástrojem zvýší soudržnost a přidanou hodnotu intervencí Unie. Specializovaný nástroj Komisi umožňuje lépe utvářet priority, přímo monitorovat provádění a zajišťovat efektivní využívání dostupných zdrojů pro ochranu životního prostředí a klimatu. Tento přístup poskytuje Komisi příležitost vybrat nejlepší projekty v celé Unii a tím řešit selhání koordinace.

Kromě toho má přírodní bohatství povahu veřejného majetku a je v Unii nerovnoměrně rozloženo. Povinnost toto bohatství zachovat a zvýšit vyžaduje důsledné uplatňování zásad solidarity a sdílení odpovědnosti. V této souvislosti článek 8 směrnice o přírodních stanovištích[4] výslovně váže provádění ochranných opatření na zajištění spolufinancování z prostředků Unie. Program LIFE hraje zásadní úlohu pro lepší rozložení solidarity a sdílení odpovědnosti při ochraně společných zájmů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.

Zvláštní program financování pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu:

· zajišťuje účinnější zásahy než samostatné opatření členského státu, protože umožňuje ve zvýšené míře sdružovat zdroje a odborné zkušenosti a je atraktivní pro zakládání partnerství, která by jinak vznikala obtížně,

· poskytuje platformu pro rozvoj a výměnu osvědčených postupů a sdílení znalostí, pro zlepšení, podnícení a urychlení změn v provádění acquis v oblasti životního prostředí a klimatu a umožňuje členským státům a soukromým aktérům vzájemně se od sebe učit a účinněji řešit uvedené problémy,

· společnou koordinací jejich činnosti zaměřenou na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu vytváří synergie ve všech fondech Unie a vnitrostátních fondech a současně motivuje k poskytování dalších finančních prostředků z fondů veřejného i soukromého sektoru. To zvyšuje soulad a účinnost zásahů Unie a prosazuje stejnorodější provádění acquis,

· zviditelňuje opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, neboť přibližuje Unii jejím občanům a potvrzuje závazek Unie plnit cíle v oblasti životního prostředí a klimatu, a dodává tak těmto cílům na významu.

Některá hodnocení[5] potvrzují, že program LIFE je úspěšným nástrojem provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí se značnou přidanou hodnotou. Tato hodnocení však také zdůraznila, že dopad programu LIFE na politiku je omezen v důsledku chybějícího strategického zaměření. To bylo částečně způsobeno metodou výběru projektů, která byla vedena čistě „zdola nahoru“ a která Komisi neumožňovala řídit poptávku na základě potřeb politiky Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Proto je nutné jasnější zaměření na činnosti a odvětví, jež by program LIFE mohl výrazně ovlivnit.

Nové výzvy budoucnosti a plnění úkolů a cílů strategie Evropa 2020 vyžadují úpravy programu. Boj se změnou klimatu a zvyšování odolnosti Unie vůči souvisejícím rizikům patří k největším úkolům, před nimiž Unie stojí. To – jak se uvádí ve strategii Evropa 2020 – vyžaduje neodkladná opatření. Komise tuto výzvu přijímá a ve svém sdělení o VFR uvádí, že za přispění různých politik hodlá navýšit část rozpočtu Unie pro oblast klimatu na nejméně 20 %. Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) by proto měl k naplnění tohoto cíle přispět.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

Toto nařízení čerpá z rozsáhlé analýzy možností, kterými se zabývalo posouzení dopadů[6], a ze široké konzultace se zúčastněnými stranami. Konkrétně byly provedeny tyto studie a konzultace:

– hodnocení programu LIFE ex-post (1996–2006)[7] a hodnocení programu LIFE+ v polovině období (2007–2009)[8],

– studie zadané externím konzultantům, jmenovitě: „Posouzení dopadů spojené s předběžným hodnocením přezkumu nařízení o LIFE+[9] a „Změna klimatu v budoucím víceletém finančním rámci“[10],

– veřejná on-line konzultace na téma „Váš hlas v Evropě“[11],

– konzultace provedená Výborem regionů[12],

– konzultace členů výboru LIFE+ a přidělenců členských států pro životní prostředí a ad-hoc zasedání zúčastněných stran[13].

Výsledkem konzultací je zjištění, že program LIFE je obecně hodnocen jako program s dobrými výsledky z hlediska životního prostředí i přidané hodnoty. Zúčastněné strany podporují pokračování programu LIFE i jednotlivé zásahy a návrhy Komise, včetně těch, které se týkají nových druhů projektů, integrovaných projektů.

Ačkoli zúčastněné strany podporují myšlenku, aby program LIFE posílil své zaměření na uskutečňování a začleňování cílů v oblasti životního prostředí a klimatu do jiných politik, nepodporují omezení zahrnutých tematických oblastí. Podobně přestože zúčastněné strany obecně podporují přechod od přístupu vedeného čistě zdola nahoru k přístupu směřujícímu více shora dolů, jsou proti stanovování ročních a výlučných priorit. Hlavním důvodem je názor, že prioritní oblasti by měly být poměrně stabilní, aby potenciálním žadatelům umožňovaly plánování, přípravu a předkládání návrhů.

Posouzení dopadů se proto zaměřilo na doporučení vyplývající z hodnocení a doporučení Evropského účetního dvora[14] s cílem zvýšit efektivitu a přidanou hodnotu programu LIFE a současně zohlednit hlavní obavy a návrhy zúčastněných stran.

Možnosti stanovení priorit, jimiž se zabývá posouzení dopadů, se snaží dosáhnout rovnováhy mezi potřebou stability pro potenciální žadatele a potřebou lépe se zaměřit na potřeby politiky Unie. Byla analyzovány tři scénáře. První spočívá v zachování současného stavu s přístupem vedeným čistě zdola nahoru, částečně upraveným o koncentraci vyhrazených zdrojů pro opatření v oblasti klimatu. Druhý scénář spočívá v pružném přístupu vedeném shora dolů pro všechny druhy projektů, na jehož základě Komise připravuje víceleté pracovní programy, v kterých určuje tematické priority související s plněním specifických cílů, a podněcuje poptávku po řešení tematických priorit v rámci jednotlivých složek. Integrované projekty by se vzhledem ke své charakteristice zaměřovaly do dosažení cílů pouze na určité sektory. Třetí scénář kombinuje přístup shora dolů pro integrované projekty a přístup zdola nahoru pro všechny ostatní druhy projektů. V rámci této možnosti by Komise předem omezila tematické zaměření integrovaných projektů na čtyři odvětví v podprogramu pro životní prostředí, zatímco pro ostatní druhy projektů by žadatelé mohli předkládat návrhy ve všech environmentálních sektorech. Upřednostňovanou možností je pružný přístup vedený shora dolů.

Posouzení dopadů analyzovalo možnosti pro oblasti, na něž by se měly zaměřit integrované projekty, a konstatovalo, že sektory s největším potenciálem úspěchu, kde by bylo možné dosáhnout lepších výsledků pro životní prostředí, jsou síť Natura 2000, voda, odpady a ovzduší. Tyto sektory uváděly i zúčastněné strany, zvláště pak regionální orgány. Protože podprogram pro oblast klimatu je zřízen nově, integrované projekty určené pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu, by mohly být v programovém období zaváděny postupně po dobu dvou až tří let. Posouzení dopadů rovněž zkoumalo, zda je podíl 50 % projektových zdrojů tradičně vyhrazených pro přírodu a biologickou rozmanitost stále platný, a došlo k závěru, že tomu tak je. Biologickou rozmanitost považovaly za nejdůležitější prioritu pro program LIFE ve skutečnosti všechny zúčastněné strany. Posouzení dopadů rovněž hodnotilo možnosti zeměpisného rozložení projektů včetně možnosti vnitrostátních přídělů (podobně jako v nařízení LIFE+). Zvažovaly se tři možnosti: systém založený na oprávněných nárocích bez jakýchkoli zeměpisných kritérií spojených s výběrem, systém zeměpisné rovnováhy zajišťované Komisí v souladu se zásadami solidarity a sdílení odpovědnosti a systém vnitrostátních přídělů pro integrované projekty. Upřednostňovanou možností je zajištění zeměpisné rovnováhy pro integrované projekty.

Silný důraz byl rovněž kladen na zjednodušení, které by vycházelo ze změn zavedených v programu LIFE+, například používání elektronických návrhů. Oblastmi určenými k dalšímu zjednodušení byly: dvoustupňový postup při výběru integrovaných projektů, narůstající využívání jednorázových částek a paušálních sazeb a nezpůsobilost určitých nákladů. Ve snaze zajistit, aby toto zjednodušení neznevýhodnilo příjemce, zkoumalo posouzení dopadů možnost zvýšit míry spolufinancování. V rámci zjednodušujících opatření byly probírány i možnosti zadání většiny úkolů řízení stávající výkonné agentuře, včetně plné externalizace a kombinované varianty.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Cíle Unie v oblasti životního prostředí jsou zakotveny v hlavě XX Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Nejběžnějším právním základem právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu je článek 192 SFEU, který dává Evropskému parlamentu a Radě pravomoc rozhodovat, jakou činnost by měla Unie provádět, aby bylo dosaženo cílů v oblasti životního prostředí stanovených článkem 191 SFEU. Lisabonská smlouva zvýšila důraz kladený na oblast klimatu zvláště tím, že učinila boj proti změně klimatu výslovnou součástí cílů v oblasti životního prostředí.

Článek 11 SFEU stanoví povinnost zahrnovat požadavky na ochranu životního prostředí do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje.

Kromě toho článek 8 směrnice o přírodních stanovištích výslovně váže provádění ochranných opatření na zajištění spolufinancování z prostředků Unie.

Tento návrh nového nařízení o programu LIFE je vypracován jako program LIFE se dvěma podprogramy: jedním pro životní prostředí a jedním pro oblast klimatu. Vytvoření podprogramu pro oblast klimatu aktualizuje předešlý tematický směr „změna klimatu“ v rámci složky programu LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí.

Existuje velký potenciál pro synergie mezi cíli v oblasti životního prostředí a klimatu, protože projekty mohou být prospěšné pro řadu účelů. Například projekty týkající se ochrany lesů mohou být současně přínosem pro biologickou rozmanitost a zmírňování změny klimatu, neboť posilují obnovu lesů, a zlepšují tak kapacitu pro absorpci uhlíku. Projekty obnovy zátopových oblastí mohou usnadnit přizpůsobování se změně klimatu a přechod ke společnosti více odolné vůči změnám klimatu.

Cílem programu LIFE je urychlovat podporu provádění a začleňování cílů v oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik a praxe členských států. Zvláštní důraz je kladen na lepší správu, protože ta je neoddělitelně spjata se zlepšením provádění.

Důležitou změnou pro zlepšení účinnosti programu LIFE a vytvoření bližších vazeb s prioritami politiky Unie je posun od přístupu vedeného čistě zdola nahoru k pružnému přístupu směřujícímu shora dolů. Pracovní programy platné nejméně dva roky bude vypracovávat Komise po konzultaci s členskými státy. Programy budou obsahovat např. priority, rozdělení prostředků mezi jednotlivé druhy financování a cíle pro dané období. Priority nebudou v programech stanoveny vyčerpávajícím způsobem, aby žadatelé mohli předkládat návrhy i v jiných oblastech, začleňovat nové myšlenky a reagovat na nové výzvy. Komisi tak bude nápomocen Výbor programu LIFE pro životní prostředí a oblast klimatu, který bude mít dvojí povahu spočívající zejména v různých předsedajících a různém složení v závislosti na tom, zda projednávané otázky souvisejí s podprogramem LIFE pro životní prostředí nebo podprogramem LIFE pro oblast klimatu. Ostatní zvláštní aspekty programu LIFE, například určení kritérií způsobilosti pro výběr projektu, kritérií pro uplatnění zeměpisné rovnováhy na integrované projekty a ukazatelů výkonnosti platných pro specifické tematické priority, přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Další zásadní změnou je vytvoření nového druhu projektů, tzv. integrovaných projektů. Jejich cílem je zlepšit provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu a její začleňování do ostatních politik, zejména zajištěním koordinované mobilizace ostatních fondů Unie a vnitrostátních a soukromých fondů ve prospěch cílů v oblasti životního prostředí nebo klimatu.

Integrované projekty budou prováděny ve velkém územním měřítku (konkrétně v měřítku regionu, více regionů nebo v měřítku vnitrostátním, a to napříč odvětvími) a budou se zaměřovat na provádění akčních plánů či strategií v oblasti životního prostředí nebo klimatu, jak je požadují konkrétní právní předpisy Unie týkající se životního prostředí nebo klimatu, na základě jiných aktů Unie nebo vypracované orgány členských států. Integrované projekty podprogramu pro životní prostředí se v první řadě zaměří na provádění plánů a programů týkajících se směrnic o ptácích[15] a přírodních stanovištích, rámcové směrnice o vodě[16] a právních předpisů upravujících odpady a kvalitu ovzduší. Tyto integrované projekty by měly umožnit i dosahování výsledků v jiných oblastech politiky, zejména pak rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí[17]. U podprogramu pro oblast klimatu se integrované projekty mohou zaměřit na provádění strategií a akčních plánů pro zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Integrované projekty se rovněž tam, kde to bude možné, budou snažit mobilizovat ostatní zdroje financování Unie tak, že budou využívat synergie a zabezpečí soulad mezi jednotlivými programy financování Unie. Tyto projekty poskytnou odpovědným orgánům příklady možné koordinace různých nástrojů financování k docílení lepšího provádění právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Na úrovni Unie by tato koordinace mezi programem LIFE a ostatními programy financování z prostředků Unie mohla být stanovena ve společném strategickém rámci.

Toto nařízení také stanoví jasnější definici financovaných činností pro každou prioritní oblast. Podprogram pro životní prostředí se skládá ze tří prioritních oblastí, jejichž zaměření bude posunuto směrem k provádění a integraci. Prioritní oblast biologická rozmanitost rozšiřuje svou podporu na vývoj osvědčených postupů pro řešení širší problematiky v oblasti biologické rozmanitosti a současně zachovává své zaměření na síť Natura 2000. Prioritní oblast životní prostředí a účinné využívání zdrojů posouvá své zaměření na provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a vylučuje inovace orientované na tržní replikaci, protože ty lépe pokryje program Horizont 2020.[18] V rámci sílící orientace na podporu lepší správy prioritní oblast správa a informace nahrazuje bývalou složku programu LIFE+ Informace a komunikace a bude vedle osvětových kampaní aktivněji prosazovat šíření znalostí pro rozhodování a vývoj osvědčených postupů za účelem lepšího a účinnějšího dodržování právních předpisů.

Plán do roku 2050[19] potvrdil, že testování nových přístupů ke zmírnění změn klimatu bude mít pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství nadále zásadní význam. Bude třeba zajistit i přizpůsobení se změně klimatu jako meziodvětvovou prioritu Unie. Kromě toho je pro dosažení konstruktivních výsledků a zajištění podílu zúčastněných subjektů nezbytná podpora správy a zvyšování informovanosti. Proto by měl podprogram pro oblast klimatu podporovat úsilí přispívající k plnění cílů ve třech specifických prioritních oblastech: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a správa a informace v oblasti klimatu.

Hlavním cílem programu LIFE je urychlit změny v přípravě a provádění politiky díky poskytování a šíření řešení a osvědčených postupů pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. Program proto nabízí možnosti spolufinancování pro projekty, jež jsou zřejmým přínosem v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a rozšiřuje stávající znalostní základnu. Komise zajistí provázanost mezi programem LIFE a ostatními nástroji Unie, např. může využívat výsledky výzkumu a vývoje z programu Horizont 2020 a předchozích rámcových programů v oblasti výzkumu a inovací.

Program LIFE by měl zahrnovat všechny druhy financování nezbytné pro plnění jeho cílů a priorit. Hlavní finanční zásah představují zejména granty na akce určené k financování projektů. Možné jsou i granty na provozní náklady v zájmu Unie pro nevládní organizace a ostatní subjekty, které jsou činné především v oblasti životního prostředí nebo klimatu. Program LIFE umožňuje používání finančních nástrojů[20]. Komise by měla rovněž při provádění grantů na akce podporovat využívání veřejných zakázek v zájmu ochrany životního prostředí.

Program LIFE rozšiřuje svou územní působnost díky pružnějšímu přístupu k financování opatření pro životní prostředí a klima mimo Unii: zaprvé formálním povolením činností mimo Unii ve výjimečných případech a za zvláštních podmínek v zemích mimo Unii, které se účastní programu, a zadruhé zajištěním právního základu pro spolupráci s mezinárodními organizacemi významnými pro politiku v oblasti životního prostředí a klimatu, které nutně nespadají do oblasti působnosti vnější činnosti Unie (např. v případě mezinárodních studií).

V rámci procesu zjednodušení si program LIFE osvojuje snadnější postupy. Je důležité, aby se na stanovování priorit programu LIFE podílely členské státy, zejména aby bylo zajištěno, že tyto priority budou vhodným způsobem odrážet rozdíly mezi členskými státy a efektivně napomáhat zlepšování a zrychlování provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu.

Kromě toho program LIFE bude nadále zlepšovat systémy IT, aby bylo možné zrychlit a usnadnit elektronické podávání žádostí. Ve snaze dále usnadnit účast drobným zúčastněným stranám, například malým a středním podnikům nebo nevládním organizacím, bude zvláštní pozornost věnována jasným, srozumitelným a jednotným formulářům žádostí, stanovení lhůt poskytujících dostatek času na podání žádostí, pomoci při přípravě žádostí a zveřejňování lhůt pro odmítnutí nebo přijetí návrhu projektu s uvedením jasných důvodů zamítnutí. Při posuzování žádosti budou analyzovány socioekonomické dopady projektu.

Rovněž bude zvýšeno využívání paušálních sazeb a jednorázových částek pro usnadnění postupů podávání žádostí a vykazování a zjednoduší se požadavky na vykazování u integrovaných projektů. Zejména by mohl být zaveden dvoustupňový postup výběru integrovaných projektů. Vykazování a vypracování nových programů by mohlo být založeno na dvouletém cyklu a harmonogramu plateb přizpůsobeném pro zajištění plynulejšího hotovostního toku daného projektu.

Podobně také již nebudou dále považovány za způsobilé některé náklady, které se ukázaly být zátěží z hlediska monitorování a vykazování (např. DPH), a způsobilost jiných nákladů, například osobních nákladů týkajících se stálých zaměstnanců, kteří nebyli přijati konkrétně pro daný projekt, by mohla být omezena nebo vyloučena při zachování mechanismu, který umožní jejich další účast na projektové činnosti. Aby bylo zajištěno, že příjemci nebudou znevýhodněni a aby byly zachovány podobné úrovně podpory pro projekty financované prostřednictvím grantů na akce, jako v nařízení LIFE+, měly by být míry spolufinancování zvýšeny ze současných 50 % na 70 % a ve zvláštních případech na 80 %, přičemž by byl stále zajištěn stejný pákový efekt jako v současnosti. Vyšší míra 80 % by se týkala integrovaných projektů, aby byla vyvážena skutečnost, že zatímco tyto projekty by vyžadovaly značné vstupy ze strany stálých zaměstnanců, náklady na stálé zaměstnance nemusí být považovány za způsobilé náklady. Týkala by se rovněž zvláštních projektů na podporu konkrétních potřeb týkajících se rozvoje a provádění politiky či právních předpisů Unie s ohledem na strategickou hodnotu těchto projektů a zajištění atraktivní míry spolufinancování.

V neposlední řadě by program LIFE měl být nadále řízen centrálně, aby se co nejvíce zhodnotily vazby politik, zlepšila kvalita zásahů, posílilo řádné finanční řízení a využily stabilní zdroje a aby se zajistilo, že poznatky z projektů LIFE budou zohledněny při formování politiky Unie. To Evropský parlament, členské státy i zúčastněné strany považují za hlavní přínos. Současné řízení by však mohla být vylepšeno přenesením řady úkolů na stávající výkonnou agenturu. Vzhledem k charakteristice programu LIFE a v zájmu zvýšení synergií s ostatními programy financování z prostředků Unie bude Komise zkoumat možnost, jak z velké části přenést úkoly týkající se výběru a monitorování na Evropskou agenturu pro konkurenceschopnost a inovace a současně zachovat správu programu LIFE v působnosti Komise.

Protože cílů zamýšlených činností stanovených v článku 3 nemůže být vzhledem k jejich povaze uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a lze jich proto z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou rovněž v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Celková výše finančních prostředků přidělených programu LIFE ve sdělení o VFR na období 2014–2020 vyjádřené v běžných cenách činí 3 618 milionů EUR[21]. Z této částky je 2 713,5 milionu EUR vyčleněno na podprogram pro životní prostředí, z toho polovina prostředků určených na projekty financované prostřednictvím grantů na akce bude přidělena na podporu ochrany přírody a biologické rozmanitosti. Na podprogram pro oblast klimatu je vyčleněna částka 904,5 milionu EUR.

2011/0428 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 192 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[22],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[23],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Politika a právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu dosáhly značného zlepšení stavu životního prostředí. Nadále však v oblasti životního prostředí a klimatu přetrvávají značné problémy, které v případě, že nebudou řešeny, budou mít pro Evropu významné důsledky.

(2) Vzhledem ke svému rozsahu a složitosti by tyto problémy v oblasti životního prostředí a klimatu měly být financovány především prostřednictvím hlavních programů financování Unie. Ve svém sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Rozpočet – Evropa 2020“[24] (dále jen „sdělení o VFR“) Komise přijala výzvu spojenou se změnou klimatu a uvedla, že za přispění různých politik hodlá navýšit část rozpočtu Unie související s klimatem na nejméně 20 %. Toto nařízení by mělo přispět k dosažení uvedeného cíle.

(3) Uvedené programy financování Unie nemohou řešit všechny konkrétní potřeby v oblasti životního prostředí a klimatu. Opatření v této oblasti vyžadují zvláštní přístupy, které se budou zabývat nerovnoměrnou integrací cílů opatření do praxe členských států, nerovnoměrným a nepřiměřeným prováděním právních předpisů v členských státech a nedostatečným šířením a prosazováním cílů politiky. Je třeba pokračovat v programu LIFE zřízeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 614/2007 ze dne 23. května 2007 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+)[25] a přijmout nové nařízení. Proto by toto nařízení mělo zřídit specializovaný program financování pro životní prostředí a oblast klimatu (dále jen „program LIFE“).

(4) Přírodní bohatství je v celé Unii rozděleno nerovnoměrně, jeho hodnota se však dotýká Unie jako celku a celá Unie ho tak vnímá. Povinnost Unie toto bohatství zachovat vyžaduje důsledné uplatňování zásad solidarity a sdílení odpovědnosti, což znamená, že některé problémy Unie v oblasti životního prostředí a klimatu lze lépe řešit na regionální nebo místní úrovni. Program LIFE hraje zásadní úlohu v lepším rozložení solidarity a sdílení odpovědnosti při ochraně společných zájmů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.

(5) Vzhledem ke své povaze a velikosti nemůže program LIFE řešit všechny problémy životního prostředí a klimatu. Jeho cílem by spíše mělo být urychlení změn v přípravě a provádění politiky tím, že bude zajišťovat a šířit řešení a osvědčené postupy pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu.

(6) Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu LIFE finanční prostředky v částce 3 618 milionů EUR[26], která je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 návrhu interinstitucionální dohody ze dne 29. června 2011 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení[27], který předložila Komise.

(7) V souladu se závěry zasedání Evropské rady, které se konalo v Lucemburku v prosinci 1997, a zasedání Evropské rady, které se konalo v Soluni v červnu 2003, by kandidátské země a západobalkánské země procházející procesem stabilizace a přidružení i země, na které se vztahuje politika evropského sousedství, měly být způsobilé k účasti v programech Unie v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných dohodách uzavřených s těmito zeměmi.

(8) Mají-li být investice v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci Unie efektivní, je třeba provádět určité činnosti i za hranicemi Unie. Tyto investice nelze vždy financovat z nástrojů pro vnější činnost Unie. Zásahy v zemích, které se přímo nepodílejí na programu LIFE, a účast právnických osob usazených v těchto zemích na činnostech financovaných z programu LIFE by měly být ve výjimečných případech za splnění konkrétních podmínek možné.

(9) Toto nařízení by mělo rovněž stanovit rámec pro spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi a pro jejich podporu s ohledem na zajištění potřeb politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, které nespadají do oblasti působnosti nástrojů pro vnější činnost, například určitých studií.

(10) Požadavky v oblasti životního prostředí a klimatu by měly být začleněny do politik a činností Unie. Program LIFE by tedy měl doplňovat ostatní programy financování Unie, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj[28], Evropského sociálního fondu[29], Fondu soudržnosti[30], Evropského zemědělského záručního fondu[31], Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova[32], Evropského námořního a rybářského fondu[33] a programu Horizont 2020[34]. Komise a členské státy by měly tuto doplňkovost zajistit na všech úrovních. Na úrovni Unie by měla být doplňkovost zajištěna vybudováním strukturované spolupráce mezi programem LIFE a programy financování Unie se společným řízením ve společném strategickém rámci[35], zejména s cílem prosazovat financování činností, které doplňují integrované projekty, nebo podporovat využívání řešení, metod a přístupů vyvinutých v programu LIFE. Program LIFE by měl rovněž podporovat využití výsledků výzkumu a inovací programu Horizont 2020 v oblasti životního prostředí a klimatu. V této souvislosti by měl nabízet příležitosti ke spolufinancování pro projekty s jasným přínosem pro životní prostředí a klima s cílem zajistit synergie. Je nutná koordinace, aby se předešlo dvojímu financování.

(11) Klíčovými výzvami pro Unii zůstává zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a zlepšení účinného využívání zdrojů spolu s řešením problémů týkajících se životního prostředí a zdraví. Tyto výzvy vyžadují zvýšené úsilí na úrovni Unie, které má zajistit řešení a osvědčené postupy na pomoc splnění cílů sdělení Komise „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (dále jen „strategie Evropa 2020“)[36]. Kromě toho je pro splnění cílů v oblasti životního prostředí nezbytné zlepšení správy, zvláště prostřednictvím zvyšování informovanosti a zapojení zúčastněných subjektů. Proto by podprogram pro životní prostředí měl mít tři prioritní oblasti, kde je potřeba podniknout kroky: životní prostředí a účinné využívání zdrojů, biologická rozmanitost a správa a informace v oblasti životního prostředí. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu LIFE přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu.

(12) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán pro Evropu účinně využívající zdroje“[37] (dále jen „plán pro Evropu účinně využívající zdroje“) stanovilo milníky a opatření, jichž je třeba, aby Unie vykročila na cestu k udržitelnému růstu účinně využívajícímu zdroje. Proto by prioritní oblast životní prostředí a účinné využívání zdrojů měla podpořit účinné provádění politiky Unie v oblasti životního prostředí veřejným a soukromým sektorem, zejména v těch oblastech životního prostředí, kterých se týká plán pro Evropu účinně využívající zdroje, usnadněním vývoje a sdílení nových řešení a osvědčených postupů. Měla by však vyloučit činnosti v oblasti ekologických inovací, které se překrývají s programem Horizont 2020.

(13) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Naše životní pojistka, náš přírodní kapitál: strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“[38] (dále jen „strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020“) stanovilo cíle pro zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti. K těmto cílům mimo jiné patří úplné provedení směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin[39] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků[40], jakož i zachování a obnova ekosystémů a jejich služeb. Program LIFE by měl přispívat k plnění těchto cílů. Prioritní oblast biologická rozmanitost by se proto měla zaměřit na provádění a řízení sítě Natura 2000 zřízené směrnicí Rady 92/43/EHS, zejména pokud jde o akční programy, které stanoví priority financování sítě, uvedené v článku 8 téže směrnice, na vývoj a šíření osvědčených postupů týkajících se biologické rozmanitosti, a směrnice 2009/147/ES a 92/43/EHS, jakož i na širší problémy v oblasti biologické rozmanitosti určené strategií Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020.

(14) Velký význam pro životní prostředí a klima mají lesy, například pokud jde o biologickou rozmanitost, vodu, půdu a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Lesy a půdy pomáhají regulovat klima tím, že zachycují oxid uhličitý (CO2) z ovzduší a ukládají obrovská množství uhlíku. K optimalizaci této úlohy je nezbytné zajistit příslušné a slučitelné údaje a informace. Toto nařízení by proto mělo představovat i rámec pro podporu synergických opatření v oblasti životního prostředí a klimatu souvisejících s lesy a půdami. Dalšími oblastmi pro zvýšené synergie jsou nedostatek vody a sucho, jakož i řízení rizik povodní.

(15) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050[41]“ (dále jen „Plán do roku 2050“) potvrdilo, že testování nových přístupů pro zmírnění změn klimatu bude mít pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství nadále zásadní význam. Bude třeba zajistit i přizpůsobení se změně klimatu jako prioritu Unie, která prochází napříč všemi oblastmi. Kromě toho je pro dosažení konstruktivních výsledků a zajištění podílu zúčastněných subjektů nezbytná podpora správy a zvyšování informovanosti. Proto by měl podprogram pro oblast klimatu podporovat úsilí přispívající k rozvoji tří specifických prioritních oblastí: zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu a správy a informací v oblasti klimatu. Mělo by být možné, aby projekty financované z programu LIFE přispívaly ke splnění specifických cílů ve více než jedné z uvedených prioritních oblastí a zahrnovaly účast více než jednoho členského státu.

(16) Prioritní oblast zmírňování změny klimatu by měla přispívat k tvorbě a provádění politiky a právních předpisů Unie týkajících se klimatu, zejména pokud jde o sledování a vykazování skleníkových plynů, politiky týkající se využívání půdy, změny využívání půdy a lesnictví, systém pro obchodování s emisemi, snahy členských států o snížení emisí skleníkových plynů, zachycování a ukládání uhlíku, energii z obnovitelných zdrojů, energetickou účinnost, dopravu a pohonné hmoty, ochranu ozonové vrstvy a fluorované plyny.

(17) V Evropě i na celém světě již lze pozorovat první následky změny klimatu, například extrémní povětrnostní podmínky, které vedou k povodním a suchu, a zvyšující se teploty a hladiny moří. Prioritní oblast přizpůsobování se změně klimatu by proto měla přispívat k přizpůsobování se těmto dopadům ve všech populacích, hospodářských odvětvích a regionech s cílem zajistit, aby Unie byla díky konkrétním opatřením a strategií pro přizpůsobování odolnější. Opatření v této oblasti by měly doplňovat akce způsobilé k financování v rámci finančního nástroje pro civilní ochranu.

(18) Důsledné provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu je neoddělitelně spjato s lepší správou, lepším zapojením zúčastněných subjektů a šířením informací. Proto by prioritní oblasti správa a informace měly v obou podprogramech podporovat rozvoj platforem a sdílení osvědčených postupů pro lepší dodržování a vymáhání právních předpisů a usilovat o podporu ze strany veřejnosti a zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. Zejména by mělo jít o podporu zlepšení v oblasti šíření znalostní základny, zvyšování informovanosti, účast veřejnosti, přístup k informacím a k právní ochraně v otázkách životního prostředí.

(19) V rámci tohoto nařízení by měla být zajištěna podpora podle nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[42]. Projekty financované podle programu LIFE by měly splňovat kritéria způsobilosti pro zabezpečení nejlepšího možného využití fondů Unie a zajištění evropské přidané hodnoty. Měly by být povzbuzovány projekty s meziodvětvovými dopady. Komise by měla také podporovat a povzbuzovat využití veřejných zakázek v zájmu ochrany životního prostředí, zvláště při provádění projektů.

(20) Ve snaze zachovat rovné podmínky pro všechny podniky působící na vnitřním trhu a zabránit nežádoucím narušením hospodářské soutěže by se financování v rámci programu LIFE mělo případně zaměřit na nedostatečné fungování trhu. Kromě toho v případě, že financování představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, mělo by být stanoveno v souladu s pravidly pro státní podporu, aby se předešlo narušení trhu, například vytěsňování soukromého financování, vytváření neefektivních tržních struktur nebo udržení neefektivních podniků, a nemělo by být prováděno, dokud je neschválí Komise podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud nebude splňovat podmínky podle nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory[43].

(21) S cílem zlepšit provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu a posílit začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik by měl program LIFE prosazovat projekty podporující integrované přístupy k provádění právních předpisů a politiky týkajících se životního prostředí a klimatu. U podprogramu pro životní prostředí by se tyto projekty měly zaměřovat především na provádění strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, se zvláštním důrazem na účinné řízení a upevňování sítě Natura 2000 zřízené směrnicí Rady 92/43/EHS, prostřednictvím akčních programů stanovujících priority financování sítě podle článku 8 téže směrnice, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[44], a právních předpisů týkajících se odpadů a ovzduší. Tyto projekty se budou zaměřovat na určená témata a současně budou představovat víceúčelový prováděcí mechanismus (např. zacílený na přínos pro životní prostředí a budování kapacit), který umožní dosažení výsledků v jiných oblastech politiky, zejména pak směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[45]. Tyto druhy projektů by bylo možné zřídit v dalších oblastech týkajících se životního prostředí. V případě podprogramu pro oblast klimatu by se uvedené projekty měly týkat zejména zmírňování změny klimatu a strategií a akčních plánů pro přizpůsobování se změně klimatu. Tyto druhy projektů by měly podporovat jen okruh konkrétních činností a opatření, zatímco jiné činnosti, které doplňují činnosti zařazené do projektu, by měly být podporovány z jiných programů financování Unie i z vnitrostátních a regionálních finančních prostředků a finančních prostředků soukromého sektoru. Financování z programu LIFE by mělo využívat synergie a zabezpečit soulad mezi jednotlivými zdroji financování Unie zajištěním strategického zaměření na oblast životního prostředí a klimatu.

(22) Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen „Aarhuská úmluva“). Měla by proto být podporována práce nevládních organizací, protože tyto organizace účinně napomáhají plnit cíle Aarhuské úmluvy, neboť hájí zájmy a názory občanů Unie v rámci procesu vývoje politiky, a podílejí se na provádění úmluvy a zvyšování informovanosti o problémech a reakcích politiky v oblasti životního prostředí a klimatu. Je třeba, aby program LIFE podporoval širokou škálu nevládních organizací v zájmu Unie, činných především v oblasti životního prostředí nebo klimatu, prostřednictvím konkurenceschopného a transparentního poskytování grantů na provozní náklady, s cílem pomoci těmto organizacím účinněji přispívat k politice Unie a budovat a posilovat svou kapacitu, aby se staly prospěšnějšími partnery.

(23) K plnění své úlohy při stimulaci rozvoje a provádění politiky v oblasti životního prostředí a klimatu by Komise měla využívat prostředky z programu LIFE k podpoře stimulace, provádění a začleňování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně nákupu služeb a zboží. Finanční prostředky vyčleněné na komunikační činnosti podle tohoto nařízení by měly zahrnovat i horizontální komunikaci o politických prioritách Unie[46].

(24) Současná propast mezi poptávkou a nabídkou na trhu v oblasti úvěrů, vlastního a rizikového kapitálu pravděpodobně v podmínkách finanční krize přetrvá, a je proto vhodné umožnit využití finančních nástrojů na podporu projektů s kapacitou pro vytváření výnosů v oblasti životního prostředí a klimatu. Finanční nástroje podporované programem LIFE by měly být používány k nákladově efektivnímu řešení konkrétních potřeb trhu v souladu s cíli programu a neměly by vytěsňovat soukromé financování. Finanční nástroje lze kombinovat s granty financovanými z rozpočtu Unie, včetně grantů podle tohoto nařízení.

(25) Zkušenosti s předešlými nástroji zdůraznily potřebu programovat ve víceletém výhledu a soustředit úsilí na konkrétní priority politiky a oblasti týkající se životního prostředí a klimatu. Tyto víceleté pracovní programy by měly být pružné, aby mohlo být dosaženo úkolů a cílů programu LIFE a současně zajištěna potřebná stabilita prioritních oblastí pro potenciální žadatele pro účely plánování, přípravy a předkládání návrhů. Proto by tyto víceleté programy měly být platné po dobu alespoň dvou let s neomezenými prioritami.

(26) S cílem zjednodušit program LIFE a snížit administrativní zátěž pro žadatele a příjemce by měly být více využívány paušální sazby a jednorázové částky a financování by se mělo zaměřit na konkrétnější kategorie nákladů. Pro účely náhrady nezpůsobilých nákladů a zachování efektivní úrovně podpory poskytované v rámci programu LIFE by sazby spolufinancování měly činit obecně 70 % a ve zvláštních případech 80 %.

(27) Program LIFE a podprogramy by měly být pravidelně monitorovány a vyhodnocovány podle odpovídajících ukazatelů, aby bylo možné je upravit. Aby bylo možné poskytnout doklady o vedlejších přínosech, které mohou oba podprogramy znamenat pro oblast klimatu a biologickou rozmanitost, a poskytnout informace o úrovni výdajů, mělo by monitorování programu LIFE sledovat výdaje spojené s oblastmi klimatu a biologické rozmanitosti, jak je definuje sdělení o VFR. Toto sledování by mělo být prováděno podle jednoduché metodiky a zařazovat výdaje do jedné ze tří kategorií: kategorie související pouze s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 100 %), významně související s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 40 %), a nesouvisející s oblastí klimatu / biologické rozmanitosti (započítávané ve výši 0 %). Metodika by neměla ve vhodných případech vylučovat použití přesnějších metodik.

(28) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(29) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení v souvislosti s přijímáním víceletých pracovních programů by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[47].

(30) Aby bylo zajištěno nejlepší možné využití finančních prostředků Unie a zabezpečena evropská přidaná hodnota, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc, pokud jde o kritéria způsobilosti pro výběr projektů, kritéria pro uplatnění zeměpisné vyváženosti na „integrované projekty“ a ukazatele výkonnosti platné pro specifické priority. Je zejména důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Komise by při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a náležité předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(31) Nařízení (ES) č. 614/2007 by proto mělo být zrušeno.

(32) Aby byl zajištěn účinný přechod mezi programem LIFE a opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 614/2007, je nezbytné nadále provádět monitorování, audit a kvalitativní hodnocení činností financovaných podle uvedeného nařízení i po skončení jeho platnosti.

(33) Přidaná hodnota programu LIFE je odvozena od zvláštního charakteru jeho přístupu a zaměření, díky nimž jsou jeho zásahy zvlášť přizpůsobeny potřebám v oblasti životního prostředí a klimatu. Protože program LIFE ve zvýšené míře sdružuje zdroje a odborné zkušenosti, může přispět k účinnějšímu provádění politik v oblasti životního prostředí více než samostatné opatření členského státu. Poskytuje i platformu pro přípravu a výměnu osvědčených postupů a znalostí a pro zlepšení, stimulaci a urychlení změn v provádění acquis, budování kapacit, podporu soukromých subjektů při testování technologií a řešení malého rozsahu, zvláště malých a středních podniků, která členským státům a zúčastněným stranám umožňuje se vzájemně od sebe učit. Program LIFE navíc vytváří synergie ve všech fondech Unie a vnitrostátních fondech a současně motivuje k poskytování finančních prostředků ze soukromého sektoru, a zvyšuje tak soulad zásahů Unie a podporuje stejnorodější provádění acquis.

(34) Protože cílů zamýšlených činností, totiž příspěvku k provádění a vývoji politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu včetně začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik a prosazování lepší správy, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a lze jich proto z důvodu rozsahu a účinků opatření lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)

Článek 1

Zřízení

Zřizuje se program pro životní prostředí a oblast klimatu na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 (dále jen „program LIFE“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)      „pilotními projekty“ projekty, které používají techniku nebo metodu, jež dosud ani na jiném místě nebyla použita či vyzkoušena, a které v porovnání se současnými osvědčenými postupy nabízejí potenciální přínos v oblasti životního prostředí nebo klimatu;

b)      „demonstračními projekty“ projekty, které zavádějí do praxe, testují, vyhodnocují a šíří opatření, metodiky nebo přístupy, které jsou v konkrétním kontextu daného projektu nové nebo neznámé, například v kontextu zeměpisném, ekologickém či socioekonomickém, a které by bylo možné použít za podobných okolností jinde;

c)      „projekty využívajícími osvědčené postupy“ projekty, které používají vhodné, nákladově efektivní, nejmodernější techniky, metody a přístupy zohledňující konkrétní souvislosti daného projektu;

d)      „integrovanými projekty“ projekty, které udržitelným způsobem, ve velkém územním měřítku, zvláště v měřítku regionu, více regionů nebo v měřítku celostátním, provádějí strategie či akční plány v oblasti životního prostředí nebo klimatu vyžadované konkrétními právními předpisy Unie týkajícími se životního prostředí nebo klimatu, na základě jiných aktů Unie nebo vypracované orgány členských států;

e)      „projekty technické pomoci“ projekty, jejichž cílem je podpořit přípravu integrovaných projektů uvedených v písmenu d);

f)       „přípravnými projekty“ projekty na podporu konkrétních potřeb týkajících se provádění a vývoje politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí nebo klimatu.

Článek 3

Cíle a ukazatele

1. Program LIFE má zejména tyto obecné cíle:

a)      přispívat k přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změnám klimatu a účinně využívajícímu zdroje, k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti;

b)      zlepšovat rozvoj, provádění a kontrolu dodržování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a urychlovat a prosazovat integraci a začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik Unie a činností veřejného i soukromého sektoru, mimo jiné zvyšováním jejich kapacity;

c)      na všech úrovních podporovat lepší správu v oblasti životního prostředí a klimatu.

Program LIFE tak přispívá k udržitelnému rozvoji a plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020.

2. Plnění programu LIFE se konkrétně hodnotí podle těchto ukazatelů:

a)      prokazatelných zlepšení v oblasti životního prostředí a klimatu, pokud jde o cíl uvedený v odst. 1 písm. a). Pokud jde o cíl, kterým je přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, lze prokazatelná zlepšení v oblasti životního prostředí měřit pomocí procenta sítě Natura 2000, kde byla obnovena nebo nastolena přiměřená správa, povrchu, na němž došlo k obnovení ekosystémových služeb, a počtu a druhu cílových přírodních stanovišť a druhů, u nichž bylo dosaženo zlepšení stavu z hlediska ochrany;

b)      počtu připravených nebo provedených zásahů, kterými se provádějí plány, programy nebo strategie podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a počtu zásahů vhodných k napodobení nebo přenosu, pokud jde o cíle spojené s přípravou a prováděním podle odst. 1 písm. b);

c)      počtu zásahů, které dosáhly synergie s jinými programy financování Unie nebo do nich byly začleněny nebo které byly integrovány do praxe veřejného nebo soukromého sektoru, pokud jde o cíle spojené s integrací a začleňováním podle odst. 1 písm. b) ;

d)      počtu zásahů pro zajištění lepší správy, šíření informací a povědomí o aspektech životního prostředí a klimatu, pokud jde o cíl uvedený v odst. 1 písm. c);

Komise je oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 30 týkající se výkonnosti s ohledem na jejich použití v tematických prioritách definovaných ve víceletých pracovních programech uvedených v článku 24.

3. Cílů uvedených v odstavci 1 se dosahuje prostřednictvím těchto podprogramů (dále jen „podprogramy“):

a)      podprogramu pro životní prostředí;

b)      podprogramu pro oblast klimatu.

Článek 4

Rozpočet

1. Finanční prostředky vyčleněné k provádění programu LIFE činí 3 618 000 000 EUR[48].

2. Rozdělení rozpočtových prostředků pro jednotlivé podprogramy je stanoveno takto:

a)      2 713 500 000 EUR z celkového finančního rámce uvedeného v odstavci 1 se přiděluje podprogramu pro životní prostředí;

b)      904 500 000 EUR z celkového finančního rámce uvedeného v odstavci 1 se přiděluje podprogramu pro oblast klimatu.

Článek 5

Účast třetích zemí v programu LIFE

Program LIFE je otevřen pro účast těchto zemí:

a)      zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP);

b)      kandidátských zemí, potenciálních kandidátských zemí a zemí přistupujících k Unii;

c)      zemí, na které se vztahuje evropská politika sousedství;

d)      zemí, které se staly členy Evropské agentury pro životní prostředí podle nařízení Rady (ES) č. 933/1999 ze dne 29. dubna 1999, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1210/90 o zřízení Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí[49].

Tato účast se uskuteční v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách, kterými se stanoví obecné zásady účasti uvedených zemí v programech Unie.

Článek 6

Činnosti mimo Unii

1. Aniž je dotčen článek 5, může program LIFE financovat činnosti mimo Unii, pokud jsou takové činnosti nepostradatelné pro dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu nebo pro zajištění účinnosti zásahů prováděných v členských státech.

2. Právnická osoba usazená mimo Unii se může podílet na projektech uvedených v článku 18, jestliže má příjemce koordinující daný projekt sídlo v Unii a činnost, která má být prováděna, splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.

Článek 7

Mezinárodní spolupráce

V průběhu provádění programu LIFE je spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, jejich institucemi a orgány možná, pokud je to zapotřebí k dosažení cílů uvedených v článku 3.

Článek 8

Doplňkovost

1. Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná z programu LIFE byla v souladu s politikami a prioritami Unie a aby doplňovala ostatní nástroje Unie.

2. Operace financované z programu LIFE jsou v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy, včetně pravidel Unie pro státní podporu. Konkrétně, financování z programu LIFE, které představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, členské státy oznámí Komisi a financování nesmí být provedeno, dokud je neschválí Komise podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud dané financování nesplňuje předpis přijatý podle nařízení Rady č. 994/98.

3. V souladu se svými příslušnými povinnostmi Komise a členské státy zajistí koordinaci mezi programem LIFE a Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem s cílem dosáhnout synergií, zvláště v rámci integrovaných projektů podle čl. 18 písm. d), a podpořit využívání řešení, metod a přístupů vyvinutých v rámci programu LIFE. Na úrovni Unie probíhá koordinace podle společného strategického rámce uvedeného v článku 10 nařízení (EU) č. …. (nařízení o SSR).

4. Komise rovněž zajistí soulad a synergie a zabrání překrývání mezi programem LIFE a ostatními politikami a nástroji Unie, konkrétně s programem Horizont 2020 a politikami a nástroji v rámci vnější činnosti Unie.

HLAVA II

PODPROGRAMY

KAPITOLA 1

Podprogram pro životní prostředí

Článek 9

Specifické prioritní oblasti podprogramu pro životní prostředí

1. Podprogram pro životní prostředí má tři prioritní oblasti:

– životní prostředí a účinné využívání zdrojů,

– biologická rozmanitost,

– správa a informace v oblasti životního prostředí.

2. Nejméně 50 % rozpočtových zdrojů přidělených na projekty podporované prostřednictvím grantů na akce v rámci podprogramu pro životní prostředí je věnováno na projekty podporující ochranu přírody a biologické rozmanitosti.

Článek 10

Specifické cíle prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů

Specifické cíle podprogramu pro životní prostředí v prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů jsou zejména tyto:

a)      připravovat, testovat a demonstrovat přístupy týkající se politiky nebo řízení, osvědčené postupy a řešení pro náročné úkoly v oblasti životního prostředí, vhodné k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány, včetně těch, které se týkají vazby mezi životním prostředím a zdravím, a které podporují politiku a právní předpisy pro účinné využívání zdrojů, včetně plánu pro Evropu účinně využívající zdroje;

b)      podporovat uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění plánů a programů podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, především pokud jde o vodu, odpady a ovzduší;

c)      zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a pro posuzování a sledování činitelů, tlaků a reakcí s dopadem na životní prostředí v Unii a mimo ni.

Článek 11

Specifické cíle prioritní oblasti biologická rozmanitost

Specifické cíle podprogramu pro životní prostředí v prioritní oblasti biologická rozmanitost jsou zejména tyto:

a)      přispívat k provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti biologické rozmanitosti včetně strategie Unie pro biologickou rozmanitost do roku 2020, směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS, zejména prostřednictvím uplatňování, vývoje, testování a demonstrací osvědčených postupů a řešení;

b)      podporovat další rozvoj, provádění a řízení sítě Natura 2000 zřízené podle článku 3 směrnice 92/43/EHS, zejména uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění akčních rámců stanovujících priority financování sítě podle článku 8 směrnice 92/43/EHS;

c)      zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování a vyhodnocování politiky a právních předpisů Unie v oblasti biologické rozmanitosti a pro posuzování a sledování činitelů, tlaků a reakcí s dopadem na biologickou rozmanitost v Unii a mimo ni.

Článek 12

Specifické cíle prioritní oblasti správa a informace v oblasti životního prostředí

Specifické cíle podprogramu pro životní prostředí pro prioritní oblasti správa a informace v oblasti životního prostředí jsou zejména tyto:

a)      prosazovat zvyšování informovanosti o záležitostech životního prostředí, včetně získávání veřejné podpory a podpory zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti životního prostředí, a prosazovat vzdělávání pro udržitelný rozvoj;

b)      podporovat komunikaci, správu a šíření informací v oblasti životního prostředí a usnadňovat sdílení znalostí o úspěšných řešeních a postupech v oblasti životního prostředí, například rozvíjením platforem spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a odbornou přípravu;

c)      prosazovat účinnější dodržování a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a přispívat k němu, zejména podporou vývoje a šíření osvědčených postupů a přístupů politiky;

d)      prosazovat lepší správu v oblasti životního prostředí širším zapojením zúčastněných stran, včetně nevládních organizací, do konzultací a provádění politik.

KAPITOLA 2

Podprogram pro oblast klimatu

Článek 13

Specifické prioritní oblasti podprogramu pro oblast klimatu

Podprogram pro oblast klimatu má tři prioritní oblasti:

– zmírňování změny klimatu;

– přizpůsobování se změně klimatu;

– správa a informace v oblasti klimatu.

Článek 14

Specifické cíle prioritní oblasti zmírňování změny klimatu

S cílem přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů má prioritní oblast zmírňování změny klimatu zejména tyto specifické cíle:

a)      přispívat k provádění a přípravě politiky a právních předpisů Unie v oblasti zmírňování, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména prostřednictvím přípravy, testování a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro zmírňování změny klimatu;

b)      zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti zmírňování a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi;

c)      usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány zmírňování na místní, regionální i celostátní úrovni;

d)      přispívat k přípravě a demonstraci inovativních technologií, systémů a nástrojů zmírňování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány.

Článek 15

Specifické cíle prioritní oblasti přizpůsobování se změně klimatu

S cílem podpořit snahy vedoucí ke zvýšené odolnosti vůči změně klimatu má prioritní oblast přizpůsobování se změně klimatu zejména tyto specifické cíle:

a)      přispívat k přípravě a provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti přizpůsobování, včetně začleňování ve všech oblastech politiky, zejména prostřednictvím přípravy, testování a demonstrací přístupů týkajících se politiky nebo řízení, osvědčených postupů a řešení pro přizpůsobování se změně klimatu;

b)      zlepšovat znalostní základnu pro přípravu, posuzování, sledování, vyhodnocování a provádění účinných akcí a opatření v oblasti přizpůsobování a zvyšovat kapacitu pro uplatňování těchto znalostí v praxi;

c)      usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a plány přizpůsobování na místní, regionální i celostátní úrovni;

d)      přispívat k přípravě a předvedení inovativních technologií, systémů a nástrojů přizpůsobování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány.

Článek 16

Specifické cíle prioritní oblasti správa a informace v oblasti klimatu

Specifické cíle prioritní oblasti správa a informace v oblasti klimatu jsou zejména:

a)      podporovat zvyšování informovanosti o klimatických záležitostech, včetně vytváření veřejné podpory a podpory zúčastněných subjektů pro tvorbu politik Unie v oblasti klimatu, a prosazovat vzdělávání pro udržitelný rozvoj;

b)      podporovat komunikaci, správu a šíření informací v oblasti klimatu a usnadňovat sdílení znalostí o úspěšných řešeních a postupech v oblasti klimatu, například prostřednictvím rozvoje platforem spolupráce mezi zúčastněnými stranami, a odbornou přípravu;

c)      prosazovat účinnější dodržování a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti klimatu a přispívat k němu, zejména podporou vývoje a šíření osvědčených postupů a přístupů politiky;

d)      prosazovat lepší správu v oblasti klimatu širším zapojením zúčastněných stran, včetně nevládních organizací, do konzultací a provádění politik.

HLAVA III

SPOLEČNÁ PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Financování

Článek 17

Druhy financování

1. Financování z prostředků Unie může mít tyto právní formy:

a)      granty;

b)      veřejné zakázky;

c)      příspěvky do finančních nástrojů v souladu s obecnými ustanoveními pro finanční nástroje uvedenými v nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a v souladu s více provozně zaměřenými požadavky stanovenými v příslušných aktech Unie;

d)      veškeré ostatní zásahy, jež jsou nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článku 3.

2. Komise provádí toto nařízení v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002.

3. Financování podle tohoto nařízení, které představuje státní podporou ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, musí být prováděno v souladu s příslušnými pravidly Unie pro poskytování státní podpory.

Článek 18

Projekty

Granty na akce mohou být financovány tyto projekty:

a)      pilotní projekty;

b)      demonstrační projekty;

c)      projekty využívající osvědčené postupy;

d)      integrované projekty zejména v oblastech, jako je ochrana přírody, voda a odpad, ovzduší, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

e)      projekty technické pomoci;

f)       přípravné projekty;

g)      informační projekty, projekty zaměřené na zvyšování informovanosti a projekty zaměřené na šíření osvědčených postupů;

h)      veškeré ostatní projekty, jež jsou nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článku 3.

Článek 19

Kritéria způsobilosti projektů

1. Projekty uvedené v článku 18 musí splňovat tato kritéria způsobilosti:

a)      musí být v zájmu Unie v tom smyslu, že významnou měrou přispívají k dosažení některého z cílů programu LIFE stanovených v článku 3;

b)      musí zajišťovat nákladově efektivní přístup a být technicky a finančně soudržné;

c)      jejich provádění musí být řádně naplánováno.

Komise je v souladu s článkem 30 zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o podmínky pro uplatnění kritéria uvedeného v odst. 1 písm. a), aby bylo možné je přizpůsobit specifickým prioritním oblastem stanoveným v článcích 9 a 13.

2. Je-li to možné, projekty financované z programu LIFE podpoří synergické působení mezi různými cíly a podpoří veřejné zakázky.

3. Do integrovaných projektů uvedených v čl. 18 písm. d) se ve vhodných případech zapojí zúčastněné strany, a je-li to možné, tyto projekty podpoří koordinaci s dalšími zdroji financování Unie a uvolnění prostředků z těchto zdrojů.

Komise zajistí, aby v souladu se zásadou solidarity a sdílení úsilí byla při zadávání v rámci integrovaných projektů zachována zeměpisná rovnováha. Komise je v souladu s článkem 30 zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o kritéria pro uplatnění zeměpisné rovnováhy u všech tematických oblastí uvedených v čl. 18. písm. d).

4. Komise zohlední zejména nadnárodní projekty, pokud je nadnárodní spolupráce nezbytná k zajištění ochrany životního prostředí a cílů v oblasti klimatu, a usiluje o splnění požadavku, aby nejméně 15 % rozpočtových prostředků určených na projekty bylo přiděleno nadnárodním projektům.

Článek 20

Míra spolufinancování a způsobilost nákladů na projekty

1. Maximální míra spolufinancování u projektů uvedených v článku 18 se stanovuje na 70 % způsobilých nákladů. U projektů uvedených v čl. 18 písm. d) a f) se maximální míra spolufinancování výjimečně stanovuje na 80 % způsobilých nákladů.

2. U projektů uvedených v článku 18 se DPH nepovažuje za způsobilý náklad.

Náklady na nákup pozemků se považují za způsobilé pro financování projektů uvedených v článku 18 z prostředků Unie za předpokladu, že:

– nákup přispěje ke zlepšení, k udržení a k obnově celistvosti sítě Natura 2000 zřízené článkem 3 směrnice 92/43/EHS,

– nákup pozemku je jedinou nebo nákladově nejefektivnější možností, jak dosáhnout požadovaného ochranného výsledku,

– koupený pozemek je dlouhodobě vyhrazen pro způsoby užití, které jsou v souladu s cíli stanovenými v článcích 11, 14 nebo 15

– a dotyčné členské státy prostřednictvím převodu nebo jiným způsobem zajistí dlouhodobé postoupení tohoto pozemku pro účely ochrany přírody.

Článek 21

Granty na provozní náklady

1. Granty na provozní náklady poskytují podporu na určité provozní a administrativní náklady neziskových subjektů, které plní cíl obecného evropského zájmu, jsou činné zejména v oblasti životního prostředí nebo klimatu a podílí se na rozvoji, provádění a kontrole dodržování politiky a právních předpisů Unie.

2. Maximální míra spolufinancování grantů na provozní náklady uvedených v odstavci 1 z prostředků Unie se stanovuje na 70 % způsobilých nákladů.

Článek 22

Ostatní druhy činností

Z prostředků programu LIFE mohou být financovány činnosti, kterými Komise podporuje zahájení, provádění a začleňování politik a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu za účelem dosažení cílů uvedených v článku 3. Tyto činnosti mohou zahrnovat:

a)      informační a komunikační činnosti včetně kampaní na zvyšování informovanosti. Finanční zdroje přidělované na komunikační činnosti v souladu s tímto nařízením pokryjí také společnou komunikaci politických priorit Unie;

b)      studie, průzkumy, modelování a tvorbu scénářů;

c)      přípravu, provádění, sledování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních předpisů;

d)      semináře, konference a setkání;

e)      vytváření sítí a platforem pro šíření osvědčených postupů;

f)       veškeré ostatní činnosti, jež jsou nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článku 3.

Článek 23

Příjemci

Prostřednictvím programu LIFE mohou být financovány veřejné a soukromé subjekty.

KAPITOLA 2

Prováděcí opatření

Článek 24

Víceleté pracovní programy

1. Komise přijímá pro program LIFE víceleté pracovní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 29 odst. 2 .

2. Každý víceletý pracovní program musí trvat nejméně dva roky a v souladu s cíli stanovenými v článku 3 v něm musí být stanoveny:

a)      doba trvání víceletého pracovního programu;

b)      rozdělení prostředků v rámci každého podprogramu mezi jednotlivé prioritní oblasti a mezi jednotlivé druhy financování;

c)      tematické priority projektů, které mají být financovány po dobu trvání víceletého pracovního program;

d)      kvalitativní a kvantitativní výsledky, ukazatele a cíle pro každou prioritní oblast a druh projektu na celou dobu trvání víceletého pracovního programu;

e)      kritéria pro výběr a poskytnutí grantů;

f)       orientační harmonogramy pro výzvy k předkládání návrhů na celou dobu trvání víceletého pracovního programu.

3. V případě potřeby Komise reviduje víceleté pracovní programy v souladu s postupem uvedeným v čl. 29 odst. 2.

Článek 25

Způsoby provádění

Komise provádí opatření k dosažení cílů uvedených v článku 3 podle způsobů provádění stanovených v článku 53, zejména přímého nebo nepřímého řízení Komisí na centrální úrovni nebo společného řízení s mezinárodními organizacemi.

Článek 26

Správní a technická pomoc

Finanční prostředky vyčleněné na program LIFE mohou zahrnovat také nezbytné výdaje související s činnostmi v oblasti přípravy, sledování, kontroly, auditu, komunikace a hodnocení, jež jsou přímo potřebné pro řízení programu LIFE a dosažení jeho cílů.

Článek 27

Sledování a hodnocení

1. Komise pravidelně sleduje provádění programu LIFE a jeho podprogramů, včetně výše výdajů na oblast klimatu a na oblast biologické rozmanitosti, a podává o něm zprávu. Přezkoumává také synergii mezi programem LIFE a ostatními doplňkovými programy, a zejména mezi jeho podprogramy.

2. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

a)      do 30. září 2017 externí hodnotící zprávu programu LIFE (a jeho podprogramů) v polovině období za účelem přijetí rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení opatření, jež zahrne mimo jiné kvalitativní a kvantitativní aspekty jeho provádění, výši výdajů na oblast klimatu a na oblast biologické rozmanitosti, jeho doplňkovost s ostatními relevantními programy Unie, plnění cílů u všech opatření (pokud možno na úrovni výsledků a dopadů), účinnost využívání prostředků a jeho evropskou přidanou hodnotu. Hodnocení se dále zaměří na prostor pro zjednodušení, na jeho vnitřní a vnější soudržnost, na to, zda jsou všechny cíle programu nadále relevantní, a na to, jak daná opatření přispívají k dosažení priorit Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Zohlední výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předchozího programu. Zpráva je doplněna připomínkami Komise včetně jejího vyjádření ke způsobu, jakým mají být zjištění hodnocení v polovině období zohledněna při provádění programu LIFE, a zejména při přípravě víceletých pracovních programů;

b)      do 31. prosince 2023 externí nezávislou hodnotící zprávu ex post o provádění a výsledcích programu LIFE a jeho podprogramů, jež zahrne také výši výdajů na oblast klimatu a na oblast biologické rozmanitosti, hodnocení, do jaké míry program LIFE jako celek a každý z jeho podprogramů dosáhly stanovených cílů a jakým způsobem se program LIFE podílel na plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020.

3. Výsledky hodnocení provedených na základě tohoto článku Komise zpřístupní veřejnosti.

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří z programu LIFE obdrželi prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

3. V souvislosti s každým projektem uchovává příjemce finanční pomoci Komisi k dispozici po dobu pěti let od poslední platby veškeré podklady týkající se výdajů na tento projekt.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen výbor pro program LIFE – program pro životní prostředí a oblast klimatu.

Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 30

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 19 odst. 1 a čl. 19 odst. 3 je Komisi svěřena na dobu neurčitou ode dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 19 odst. 1 a čl. 19 odst. 3 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 19 odst. 1 nebo čl. 19 odst. 3 vstupuje v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví ve lhůtě dvou měsíců od oznámení aktu Evropskému parlamentu a Radě námitky nebo pokud před uplynutím této lhůty Evropský parlament a Rada uvědomí Komisi, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 31

Zrušení

Nařízení (ES) č. 614/2007 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 32

Přechodná opatření

1. Opatření zahájená před 31. prosincem 2013 na základě nařízení (ES) č. 614/2007 se tímto nařízením řídí i nadále až do svého ukončení a musí splňovat technická ustanovení, která jsou v něm vymezena. Výbor uvedený v čl. 29 odst. 1 nahrazuje ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost výbor zřízený nařízením (ES) č. 614/2007.

2. Finanční prostředky přidělené na program LIFE mohou zahrnovat také výdaje na technickou a správní pomoc, a to včetně výdajů na povinné sledování, komunikaci a hodnocení vyžadovaného nařízením (ES) č. 614/2007 po skončení jeho platnosti, aby byl zajištěn přechod mezi programem LIFE a opatřeními přijatými podle nařízení (ES) č. 614/2007.

3. Částky potřebné v rámci finančního krytí na opatření v oblasti sledování, komunikace a auditu v období po 31. prosinci 2020 se považují za potvrzené, pouze jsou-li v souladu s finančním rámcem platným ode dne 1. ledna 2021.

4. Prostředky spojené s účelově vázanými příjmy, které pocházejí ze zpětného získání neoprávněně vyplacených částek podle nařízení (ES) č. 614/2007, se použijí v souladu s článkem 18 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 k financování programu LIFE.

Článek 33

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda/předsedkyně                                   předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ NÁVRHU

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ NÁVRHU

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

„Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE)“

1.2.        Příslušné oblasti politiky podle členění ABM/ABB[50]

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A OBLAST KLIMATU

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu /přípravné akci[51]

X Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Víceletý finanční rámec na období 2014–2020

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

1. životní prostředí a účinné využívání zdrojů

2. biologická rozmanitost

3. správa a informace v oblasti životního prostředí

4. zmírňování změny klimatu

5. přizpůsobování se změně klimatu

6. správa a informace v oblasti klimatu

příslušné aktivity ABM/ABB: (založeno na nomenklatuře pro rok 2011)

07 03 – Rozvoj a provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí

07 12 – Provádění politiky a právních předpisů Unie týkajících se oblasti klimatu

1.4.3. a 1.4.4   Očekávané výsledky a dopady a jejich ukazatele

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Cíl || Očekávaný výsledek || Ukazatel výsledku || Očekávaný dopad || Ukazatel dopadu

Společné specifické cíle obou podprogramů

Zlepšovat přípravu, provádění a kontrolu dodržování politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu (čl. 3 odst. 1 písm. b)) · přípravou, testováním a demonstrováním přístupů, osvědčených postupů a řešení vhodných k tomu, aby byly napodobovány nebo přenášeny; čl. 10 písm. a), čl. 11 písm. a), čl. 12 písm. c), čl. 14 písm. a) a písm. d), čl. 15 písm. a) a písm. d), čl. 16. písm. c) · a zlepšením znalostní základny pro poskytování informací osobám s rozhodovací pravomocí; čl. 10 písm. c), čl. 11 písm. c), čl. 12 písm. b), čl. 14 písm. b), čl. 15 písm. b), čl. 16. písm. b). || Soukromý a veřejný sektor zavedou nové nebo modernizované přístupy a osvědčené postupy: 25 % projektů/opatření/přístupů bude napodobeno nebo přeneseno. . || · procentuální podíl modernizovaných nebo nových přístupů, metod nebo řešení financovaných z programu LIFE, které byly napodobeny nebo přeneseny; · počet členských států / regionů, které napodobují přístupy integrovaných projektů. || Účinná integrace hledisek spjatých s oblastí životního prostředí a s oblastí klimatu do činnosti soukromého a veřejného sektoru. || · Procentuální podíl modernizovaných nebo nových přístupů připravených prostřednictvím programu LIFE, jež byly soustavně uplatňovány nebo zdokonalovány v soukromém nebo veřejném sektoru; · počet členských států / regionů, jež soustavně uplatňují integrované přístupy, a počet nových členských států / regionů, jež na základě modelových příkladů programu LIFE uplatňují integrované přístupy.

Zlepšená znalostní základna pro poskytování informací osobám s rozhodovací pravomocí. || · počet nástrojů, přístupů, studií, které byly připraveny nebo provedeny; · počet návrhů politik / právních předpisů, které vycházejí z provedených studií; · počet návrhů politik / právních předpisů opírajících se o výsledky projektů. || Přiřaditelné jednotné postupy tvůrců politiky založené na uplatňování ukazatelů nebo nástrojů připravených a testovaných prostřednictvím programu LIFE. || · Počet přiřaditelných jednotných postupů založených na uplatňování ukazatelů nebo nástrojů připravených a testovaných podle modelových příkladů programu LIFE; · nižší počet případů porušování právních předpisů EU připsatelný zásahům programu LIFE.

Prosazovat integraci a začleňování cílů z oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik Unie a veřejné a soukromé praxe, mimo jiné zvyšováním jejich kapacity, a zejména uplatňováním, přípravou, testováním a demonstrací integrovaných přístupů, osvědčených postupů a řešení vhodných k tomu, aby byly začleňovány. Čl. 3 odst. 1 písm. b), čl. 10 písm. a) a b), čl. 11 písm. a) a b), čl. 12 písm. c), čl. 14 písm. a), písm. c) a písm. d), čl. 16 písm. c) || Vyšší míra financování řešení v oblasti životního prostředí a klimatu z běžných zdrojů: · 25 % přístupů bude začleněno do vnitrostátních/regionálních programů; · ve srovnání s rokem 2011 bude uvolněno o 25 % více prostředků z jiných fondů Unie. || · Procentuální podíl přístupů/projektů financovaných z programu LIFE, které byly začleněny do vnitrostátních/regionálních programů; · počet doplňkových opatření integrovaných projektů financovaných z jiných fondů Unie. || Účinné začlenění hledisek spjatých s oblastí životního prostředí a klimatu do ostatních politik Unie. || · Počet rámců víceodvětvové spolupráce/koordinace pro financování oblasti životního prostředí a klimatu připravených programem LIFE nebo založených na jeho modelových příkladech; · počet přístupů nebo projektů financovaných prostřednictvím programu LIFE, které byly prostřednictvím jiných fondů Unie zdokonaleny, uvedeny do praxe nebo rozšířeny.

Podporovat lepší správu v oblasti životního prostředí a klimatu na všech úrovních. Čl. 3 odst. 1 písm. c) a články 12 a 16 || Větší zapojení zúčastněných stran a občanů do činností zaměřených na zvyšování informovanosti. || Počet účastníků činností zaměřených na zvyšování informovanosti. || Větší informovanost o problémech a řešeních v oblasti životního prostředí a klimatu. || Míra informovanosti o problémech a řešeních v oblasti životního prostředí a klimatu zjištěná v průzkumech Eurobarometru.

Větší zapojení občanů a nevládních organizací do procesu rozhodování. || · Počet občanů účastnících se on-line konzultací; · počet návrhů změn legislativních aktů vzešlých z nevládních organizací financovaných z programu LIFE. || Přiřaditelné jednotné kanály pro zapojení občanů a trend stále se zvyšující kvality a intenzity zapojení občanů a nevládních organizací do procesu rozhodování. || Přijetí návrhů týkajících se politiky a legislativních aktů v oblasti životního prostředí nebo klimatu, které vzešly od různých zúčastněných stran.

Specifické cíle v prioritní oblasti životní prostředí a účinné využívání zdrojů (čl. 3 odst. 1 písm. a) a článek 10)

Připravovat, testovat a demonstrovat přístupy týkající se politiky nebo řízení, osvědčené postupy a řešení pro náročné úkoly v oblasti životního prostředí, vhodné k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány, včetně těch, které se týkají vazby mezi životním prostředím a zdravím, které podporují politiku a právní předpisy pro účinné využívání zdrojů, včetně plánu pro Evropu účinně využívající zdroje. Čl. 10 písm. a) || Účinnější využívání zdrojů evropským hospodářstvím. || Počet projektů, které připravují, testují nebo demonstrují přístupy, osvědčené postupy nebo řešení účinněji využívající zdroje. || Společný přechod k hospodářství účinněji využívajícímu zdroje. || Počet jednotných přístupů účinně využívajících zdroje, ve kterých se uplatňují technologie nebo přístupy demonstrované prostřednictvím programu LIFE, a dosažená míra účinnosti využívání zdrojů.

Podporovat uplatňování, vývoj, testování a demonstrace integrovaných přístupů k provádění plánů a programů podle politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, především pokud jde o vodu, odpady a ovzduší. Čl. 10 písm. b) || V 10 % oblastí povodí bude do konce programového období nastolena přiměřená správa. || · Počet integrovaných projektů, které provádějí rámcovou směrnici o vodě, a počet km2, kterých se to týká; · počet oblastí povodí, ve kterých byla nastolena přiměřená správa; · počet vodních útvarů, jejichž ekologický stav se zlepšuje. || Bude posílena a rozšířena přiměřená správa cílových oblastí. || · Počet oblastí povodí, které jsou soustavně náležitě spravovány, a počet nových oblastí povodí, které jsou náležitě spravovány díky uplatnění modelových příkladů programu LIFE; · počet cílových vodních útvarů, jež dosáhly dobrého ekologického stavu.

12 % regionů bude do konce programového období adekvátně nakládat s odpady. || Počet integrovaných projektů realizujících plány nakládaní s odpady a rozloha území v ha a počet obyvatel, kterých se to týká. || Počet regionů, které soustavně odpovídajícím způsobem nakládají s odpady, a počet nových regionů, které díky uplatnění modelových příkladů programu LIFE zlepšily nakládání s odpady.

10 % obyvatel Unie se bude do konce programového období těšit zlepšené kvalitě ovzduší. || Počet integrovaných projektů, které provádějí směrnici o kvalitě ovzduší, a počet obyvatel, kterých se to týká. || Počet měst s dlouhodobě přísnějšími normami kvality ovzduší a počet nových měst, ve kterých byly díky uplatnění modelových příkladů programu LIFE zpřísněny normy kvality ovzduší.

Specifické cíle v prioritní oblasti biologická rozmanitost (čl. 3 odst. 1 písm. b) a článek 11)

Přispívat k provádění politiky a právních předpisů Unie v oblasti biologické rozmanitosti, včetně strategie pro biologickou rozmanitost do roku 2020, směrnice 2009/147/ES a směrnice 92/43/EHS, zejména prostřednictvím uplatňování, vývoje, testování a demonstrací osvědčených postupů a řešení. Čl. 11 písm. a) || 25 % stanovišť, na která se zaměřily projekty, do konce programového období zlepší svůj stav z hlediska ochrany. || Počet a druh cílových stanovišť, jejichž stav se z hlediska ochrany v důsledku zásahů programu LIFE zlepšuje. . || Cílové druhy a stanoviště programu LIFE dosáhnou z hlediska ochrany uspokojivého stavu. || Počet cílových stanovišť a druhů, jež podle modelových příkladů programu LIFE nebo po zásazích programu LIFE dosahují uspokojivého stavu z hlediska ochrany.

25 % druhů, na které se zaměřily projekty, do konce programového období zlepší svůj stav z hlediska ochrany. || Počet a druh cílových druhů, jejichž stav se z hlediska ochrany v důsledku zásahů programu LIFE zlepšuje.

3 % ekosystémových služeb budou do konce programového období obnovena. || Rozloha v ha a druh ekosystémových služeb obnovených prostřednictvím programu LIFE. || Stabilizovaná obnova ekosystémových služeb a další obnova. || Rozloha území v ha, na němž podle modelových příkladů programu LIFE byly obnoveny ekosystémové služby.

Podporovat další rozvoj, provádění a správu sítě Natura 2000, zejména uplatňováním, vývojem, testováním a demonstrací integrovaných přístupů k provádění priorit akčních rámců pro financování sítě Natura 2000. Čl. 11 písm. b) || 15 % sítě Natura 2000 bude do konce programového období přiměřeně spravováno. || · Počet integrovaných projektů provádějících priority akčních rámců pro financování sítě Natura 2000, rozloha oblastí (v ha) sítě Natura, kterých se to týká; · počet lokalit sítě Natura 2000, ve kterých byla nastolena přiměřená správa. || Posílení a rozšíření přiměřené správy sítě Natura 2000. || Počet lokalit sítě Natura 2000, které jsou nadále přiměřeně spravovány, a počet nových lokalit sítě Natura 2000, jejichž správa se v důsledku uplatnění modelových příkladů programu LIFE zlepšila.

Specifické cíle v prioritní oblasti zmírňování změny klimatu (čl. 3 odst. 1 písm. a) a článek 14)

Usnadňovat přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a akční plány pro zmírňování na místní, regionální nebo celostátní úrovni. Čl. 14 písm. c) || Posílení přípravy a provádění strategií nebo akčních plánů zmírňování změny klimatu. || Počet a rozsah strategií nebo akčních plánů pro zmírňování změny klimatu, které byly připraveny nebo prováděny prostřednictvím programu LIFE. || Účinné začlenění hledisek spjatých se zmírňováním změny klimatu do činností veřejného i soukromého sektoru a udržitelné a soustavné zvyšování kapacity a výkonu soukromého a veřejného sektoru. || Zeměpisný rozsah nebo ekonomická hodnota připravených a prováděných strategií nebo akčních plánů zmírňování změny klimatu

Přispívat k přípravě a demonstraci inovativních technologií, systémů, metod a nástrojů zmírňování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány. Čl. 14 písm. d) || Nárůst počtu inovativních technologií, systémů, nástrojů nebo jiných osvědčených postupů a řešení přispívajících ke snižování emisí skleníkových plynů. || Počet inovativních politických přístupů, technologií, systémů a nástrojů nebo jiných osvědčených řešení pro snižování emisí skleníkových plynů, jež byly demonstrovány prostřednictvím programu LIFE. || Upevnění přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství. || Počet tun, o něž byly sníženy emise skleníkových plynů díky novým technologiím, systémům, nástrojům nebo jiným přístupům využívajícím osvědčené postupy, které byly vypracovány nebo zavedeny podle modelových příkladů programu LIFE.

Specifické cíle v prioritní oblasti přizpůsobování se změně klimatu (čl. 3 odst. 1 písm. a) a článek 15)

Usnadnit přípravu a provádění integrovaných přístupů, například pro strategie a akční plány pro přizpůsobování na místní, regionální nebo celostátní úrovni. Čl. 15 písm. c) || Posílení přípravy a provádění strategií nebo akčních plánů pro přizpůsobování se změně klimatu. || Počet a rozsah strategií nebo akčních plánů pro přizpůsobování se změně klimatu, které byly vypracovány nebo provedeny. || Účinné začleňování hledisek spjatých s odolností vůči změně klimatu do činností soukromého a veřejného sektoru a udržitelné a trvalé zvyšování kapacity a výkonnosti soukromého a veřejného sektoru. || Zeměpisný rozsah nebo ekonomická hodnota strategií nebo akčních plánů pro přizpůsobování se změně klimatu, jež byly vypracovány a provedeny podle modelových příkladů programu LIFE.

Přispívat k přípravě a demonstraci inovativních technologií, systémů, metod a nástrojů přizpůsobování vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány. Čl. 15 písm. d) || Nárůst počtu inovativních politických přístupů, technologií, systémů a nástrojů nebo řešení využívajících osvědčené postupy, které přispívají k větší odolnosti vůči změně klimatu. || Počet demonstrovaných inovativních politických přístupů, technologií, systémů a nástrojů nebo jiných řešení využívajících osvědčené postupy, které přispívají k větší odolnosti vůči změně klimatu. || Upevnění přechodu k hospodářství, jež bude odolnější vůči změně klimatu. || Přiřaditelná odolnost vůči změně klimatu rozdělená podle odvětví, jíž bylo dosaženo prostřednictvím demonstrovaných nových technologií, systémů, nástrojů nebo přístupů využívajících osvědčených postupů vypracovaných nebo zavedených podle modelových příkladů programu LIFE.

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Přispívat k provádění, aktualizaci a přípravě politiky a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně integrace oblasti životního prostředí a klimatu do ostatních politik, a tím přispívat k udržitelnému rozvoji a k plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

Přidaná hodnota EU programu LIFE vychází z jeho specifického přístupu a zaměření, díky nimž jsou jeho zásahy zvláště přizpůsobeny potřebám v oblasti životního prostředí a klimatu, protože je jediným nástrojem s finančními prostředky určenými na ochranu životního prostředí a opatření v oblasti klimatu.

· Jakožto platforma EU pro výměnu postupů a sdílení znalostí při provádění politiky a právních předpisů EU program LIFE subjektům po celé EU umožňuje učit se efektivněji a účinněji ze zkušeností druhých získaných při řešení konkrétních problémů v oblasti životního prostředí. Program LIFE vede ke vzniku partnerství, jež by se jinak obtížně navazovala, a díky většímu sdílení zdrojů a odborných znalostí zajišťuje větší účinnost zásahu než samostatná akce členských států.

· Poskytováním pomoci členským státům, na jejichž území se nachází nejcennější přírodní bohatství EU nebo jež čelí přeshraničním a nadnárodním problémům v oblasti životního prostředí a klimatu, program LIFE umožňuje lépe rozdělit odpovědnost a solidaritu v rámci úsilí o ochranu obecného zájmu EU v oblasti životního prostředí.

· Program LIFE urychluje zahájení činnosti, poskytuje jednorázové investice, jež jsou potřebné v určité oblasti, odstraňuje počáteční překážky bránící provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a klimatu a testuje nové přístupy před jejich budoucím rozšířením ve velkém měřítku.

· Program LIFE se zaměřuje na odstraňování nedostatků a na vnější aspekty, zvyšuje informovanost, poukazuje na kladné stránky ochrany životního prostředí a klimatu a zajišťuje udržitelnost a rozšiřování výsledků projektů.

· Program LIFE pomáhá členským státům a zúčastněným stranám urychlit a zlepšit provádění právních předpisů EU, neboť vytváří synergii mezi fondy EU a vnitrostátními fondy a zároveň stimuluje zapojení dodatečných zdrojů z veřejného a soukromého sektoru.

· Větší provázanost zásahu EU: Speciální nástroj pro opatření v oblasti životního prostředí a klimatu umožňuje lépe určovat priority a zajistit účinné využívání zdrojů na ochranu životního prostředí a klimatu, neboť vybere nejlepší projekty v celé EU. Díky šíření osvědčených postupů (tj. metodik, které byly připraveny a nyní se ve velké míře využívají, plánů pro řízení atd.) je dosaženo jednotnějšího provádění právních předpisů EU.

· Odstraňování nedostatků a větší účinnost zásahu na ústřední úrovni: Speciální nástroj je pružnější a jsou jím financovány projekty, které by jinak nebylo možno financovat z jiných fondů (např. projekty řízené příjemci, které nejsou pro ostatní fondy způsobilé).

· Speciální nástroj by zviditelnil opatření EU v oblasti životního prostředí a klimatu, přiblížil by EU více k občanům, ukázal by, že EU je odhodlána plnit své závazky vůči cílům v oblasti životního prostředí a klimatu, a tím by posílil důležitost těchto cílů.

· Vyřešení nadcházejících náročných úkolů v oblasti životního prostředí v zájmu EU: Zúčastněné strany často čelí problémům v oblasti životního prostředí, jejichž řešení dosud nebylo nalezeno, a pokud by nebyly řešeny, znamenalo by to vyšší náklady.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení programu LIFE potvrdila, že program LIFE je úspěšným nástrojem EU, jenž má zásadní význam pro provádění politiky EU v oblasti životního prostředí, má značnou přidanou hodnotu EU, je dostatečně výkonný a významně přispěl k provádění politiky a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí.

Granty na akce (představují 78 % prostředků, tj. v roce 2013 částku 300 milionů EUR) sehrály hlavní úlohu při provádění směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně volně žijících ptáků a při testování nových přístupů a technologií a prokázaly, že jsou schopné urychlit provádění některých nejnáročnějších směrnic a připravit půdu pro další řízení prostřednictvím prostředků z jiných fondů. Program LIFE+ zvýšil informovanost v otázkách životního prostředí a klimatu, poskytl občanům větší přístup k důležitým informacím a vytvořil platformy pro spolupráci a partnerství pro výměnu osvědčených postupů. Granty na provozní náklady neziskových organizací usnadnily jejich zapojení do přípravy a provádění politiky a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a klimatu podle požadavků Aarhuské úmluvy.

Z hodnocení programu LIFE+ v polovině období také vyplynul závěr, že změny nařízení o finančním nástroji LIFE+ (sjednocení právního základu pro tři druhy zásahů, zahrnutí širšího spektra otázek biologické rozmanitosti do složky Příroda a biologická rozmanitost, rozšíření složky Politika a správa v oblasti životního prostředí podle priorit šestého akčního programu pro životní prostředí, nová složka Informace a komunikace) zvýšily schopnost tohoto programu poskytovat přidanou hodnotu EU a vazbu na cíle politik EU.

Hodnocení také objevila oblasti, v nichž bylo třeba program LIFE+ zlepšit, aby plně využil svůj potenciál poskytovat přidanou hodnotu EU:

· Přesnější stanovení oblasti působnosti a priorit: přístup zdola nahoru a velký rozsah způsobilých oblastí pro akce Komisi nedávaly dostatečnou možnost stimulovat poptávku v oblastech s vysokou prioritou, zejména ve složce LIFE Politika a správa v oblasti životního prostředí (tato část se vztahuje také na oblast klimatu);

· Lepší využití výsledků projektů a přenos know-how: zatímco činnosti v oblasti komunikace a tvorby sítí jsou v projektech LIFE povinné, sdílení osvědčených postupů a budování kapacit pro provádění acquis EU je třeba posílit;

· Pevnější synergie s dalšími fondy EU: přestože v rámci programu LIFE+ bylo testováno mnoho agroenvironmentálních opatření a později byla začleněna do programů rozvoje venkova členských států, stále je ještě co zlepšovat;

· Zrušení omezení týkajících se financování mimo EU: tato omezení snížila účinnost programu při plnění některých cílů EU v oblasti životního prostředí.

Evropský účetní dvůr ve zvláštní zprávě zveřejněné v roce 2009 dospěl k závěru, že program LIFE je dobře řízeným programem, jenž se v posledních letech neustále zlepšuje.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Hodnocení ex post, hodnocení v polovině období a hodnocení ex ante dospěly k závěru, že kdyby program LIFE+ neexistoval, z jiných fondů Unie (zejména programu pro konkurenceschopnost a inovace a sedmého rámcového programu) by bylo možno financovat jen nepatrnou část projektů. U některých oblastí programu LIFE+, například LIFE Informace a komunikace, alternativní zdroje financování téměř neexistují.

Nicméně tržně orientované inovace v soukromém sektoru jsou, jak se zdá, do určité míry stejně dobře pokryty jinými podněty, například budoucím rámcovým programem Horizont 2020. Úsilí o ekologické inovace se však netýká jen vývoje nového spotřebního zboží a technologií, které jsou již logicky čistější a zelenější. Zahrnuje také rozšíření lepších postupů a přístupů napříč celým hospodářstvím. Zatímco na selhání trhu v dostatečné míře pamatují jiné fondy Unie, institucionálním nedostatkům se dostává méně pozornosti. Toto hledisko je však zvláště důležité pro činnosti související s hledáním politických a na veřejný sektor orientovaných řešení složitých úkolů spjatých s životním prostředím a oblastí klimatu, která mají omezený potenciál k tržnímu využití nebo ho nemají vůbec a pouze podporují nové a nákladově efektivnější způsoby provádění.

Z tohoto důvodu se program LIFE více zaměří na inovace orientované na veřejný sektor a na hledání řešení, která lze nejčastěji nejlépe realizovat v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Vývoj nízkouhlíkových technologií rovněž brzdí nejistota a nedostatečné předávání znalostí. Nově vyvinuté technologie je třeba testovat v malém měřítku. Zatímco tržní využití a řešení ve velkém měřítku může v rostoucí míře pokrývat rámcový program Horizont 2020, stále zbývá velký prostor pro podporu hledání místních a na veřejný sektor orientovaných řešení a vývoje technologií v malém měřítku určených pro malé a střední podniky, jež jim mají pomoci zlepšit jejich vliv na životní prostředí a klima. Program LIFE se této oblasti tradičně věnoval a vysoce napodobitelná řešení pro malá měřítka poskytoval také přeshraničně.

Bude nastolena spolupráce s programem Horizont 2020 a nástrojem pro konkurenceschopnost a malé a střední podniky s cílem zajistit synergii zvláště v těchto oblastech. Například nápady vytvořené v rámci programu Horizont 2020 by mohly být testovány a demonstrovány v souvislosti s prováděním některých právních předpisů Unie prostřednictvím projektu LIFE. Stejně tak by program LIFE mohl budovat kapacitu a zvyšovat informovanost v zájmu uvedení poznatků z výzkumu do praxe.

Program LIFE má vazbu také na další fondy Unie, například fondy politiky soudržnosti (ESF, EFRR, FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) nebo Evropský námořní a rybářský fond (EMFF). Program LIFE tyto fondy doplňuje, neboť financuje určité druhy činností a opatření, jejichž hlavním cílem je dosáhnout přínosu v oblasti životního prostředí a klimatu nebo jsou nezbytné pro provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu. Program LIFE tak odstraňuje nedostatky. V tomto smyslu se může stát jedním z hlavních nástrojů EU pro financování ochrany přírody (v oblastech, v nichž SZP nemůže hrát zásadní úlohu) a životního prostředí ve „více rozvinutých regionech“, neboť tyto regiony budou mít v rámci nových nástrojů politiky soudržnosti omezenou možnost volby priorit.

Program LIFE kromě toho posílí svoji úlohu katalyzátoru a svůj pákový efekt, neboť bude stimulovat uvolňování prostředků z ostatních fondů Unie, např. prostřednictvím integrovaných projektů. To bude vyžadovat přístup založený na větší provázanosti s dalšími fondy. Sdělení o VFR zde vytvořilo strukturovaný vztah, neboť „integrované projekty“ zařadilo do společného strategického rámce. Tento strukturovaný vztah pro integrované projekty bude podrobně rozpracován v rámci přípravy návrhu společného strategického rámce a může zahrnovat vytvoření řídícího výboru a strukturovaných informačních kanálů.

Komise ve svém sdělení o VFR navrhla, že na základě posouzení dopadů má v úmyslu zvýšit za přispění různých politik část výdajů, které se v rámci celého rozpočtu EU týkají klimatu, nejméně na 20 %. Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) bude přispívat k plnění tohoto cíle. Do programu LIFE byl zahrnut podprogram pro oblast klimatu s vyčleněnými prostředky a specifickými cíli týkajícími se oblasti klimatu doplněný ukazateli výsledků.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

ý Časově neomezený návrh/podnět

– ý  Návrh/podnět s platností od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020

– ý  Finanční dopad v období od 2014 do 2023

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[52]

ý Přímé centralizované řízení Komisí

ý Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ý  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[53]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení se třetími zeměmi

ý Společné řízení s mezinárodními organizacemi: dalšími úkoly mohou být pověřeny EIB, EIF nebo jiné finanční instituce, mezinárodní organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby nebo subjekty uvedené v článku 185 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Hodnocení v polovině období shledalo stávající sledování a hodnocení jako převážně efektivní a účinné. Potřebná však byla větší orientace na výsledky. S ohledem na to rámec sledování vychází z rámce navrženého pro stávající nástroj[54]. Rámec je vybudován na dvou úrovních:

1. Sledování výstupů, výsledků a dopadů na úrovni projektu a na úrovni programu

Sledování výkonu programu bude provedeno na úrovni projektu a na úrovni programu.

Na úrovni projektu, jako je tomu v tomto případě, bude zahrnut požadavek, aby návrhy projektů byly doplněny tabulkami očekávaných výstupů. Tyto tabulky budou sloužit jako základ pro sledování pokroku projektu. Ukazatele výstupů musí být přizpůsobeny ukazatelům uvedeným v části 1.4.4., aby zohlednily nové prvky programu. Tabulky výstupů budou povinně aktualizovány a znovu předloženy se zprávou v polovině období a se závěrečnou zprávou.

Součástí rámce pro sledování je návštěva u každého projektu nejméně jednou ročně a nejméně jednou za celou dobu jeho trvání návštěva zaměstnanců Komise. Na začátku každého projektu se vytvoří kontrolní dokumentace ve formě krátké zprávy, která bude obsahovat popis projektu a souhrn akcí a očekávaných výstupů a výsledků. Každoroční návštěvy kontrolní skupiny pomohou snáze získat přehled o provádění projektu na místě, což umožní včas odhalit případné problémy. Příjemci budou informováni o zjištěních, aby mohli zlepšit výkonnost projektu. Za účelem podrobnějšího hodnocení dosaženého pokroku budou projekty navíc muset předkládat zprávy, kterými zdůvodní platby.

Stejně jako v současnosti budou muset projekty spolu se závěrečnou zprávou předložit plán na období po ukončení podpory z programu LIFE, jenž bude mimo jiné obsahovat přehled očekávaných dopadů, který bude základem pro hodnocení udržitelnosti výsledků projektu. Nadále, tak jako je tomu v současnosti, budou prováděny kontrolní návštěvy ex post vybraných projektů.

Na úrovni programu víceleté pracovní programy stanoví specifické tematické priority na dobu svého trvání a pro každou prioritu v každé oblasti specifické cíle včetně očekávaných výstupů (např. očekávaný počet integrovaných projektů, rozsah lokalit sítě Natura 2000 a oblastí povodí, na něž se vztahují projekty programu LIFE, atd.). Na konci výzvy k předkládání návrhů v každém roce Komise provede analýzu, zda v dané oblasti akce bylo financováno dostatečné množství projektů, a provede potřebné úpravy, aby bylo dosaženo cílů pracovního programu a střednědobých cílů. Po skončení víceletého pracovního programu budou vypracovány tematické zprávy, které shrnou hlavní dosažené výsledky jednotlivých priorit. To bude také základem pro šíření výsledků a jejich využití pro rozvoj a provádění politiky. Nadále se bude pro každý podprogram jednou za rok organizovat konference.

Provedeno bude rovněž hodnocení programu v polovině období a hodnocení ex post.

2. Sledování výdajů na úrovni projektu a programu

S cílem konkrétně doložit společný přínos, který oba podprogramy mohou mít pro stanovené priority, např. oblast klimatu a biologickou rozmanitost, a přesněji dokumentovat podíl výdajů, který je v rámci celého programu na tyto priority k dispozici, bude do rámce pro sledování zahrnuta také metodika pro sledování výdajů souvisejících s oblastí klimatu a problematikou biologické rozmanitosti stanovená ve sdělení o VFR, jež vychází z tzv. „Rio markers“ zavedených OECD.

Pokud jde o oblast klimatu, sdělení o VFR konstatovalo, že opatření v oblasti klimatu musí být viditelná, pádná a musí být spojena s jasnou povinností určit napříč všemi oblastmi, kde rozpočet podporuje boj proti změně klimatu a energetickou účinnost, aby byla EU schopna jednoznačně stanovit, kolik z jejích výdajů jde na oblast klimatu, a to pomocí společného sledovacího postupu pro výdaje související s oblastí klimatu.

Sledování výdajů souvisejících s oblastí klimatu bude na základě osvědčené metodiky OECD („Rio markers“) pracovat se třemi kategoriemi: kategorií výdajů, u nichž je oblast klimatu hlavním (primárním) cílem (započítává se 100 % – výdaje výhradně spojené s oblastí klimatu); kategorií výdajů, u nichž je oblast klimatu významným, ale nikoliv hlavním cílem (započítává se 40 % – výdaje významně spojené s oblastí klimatu); a kategorií výdajů, které nesledují žádný cíl v oblasti klimatu (započítává se 0 % – výdaje nesouvisející s oblastí klimatu).

Pokud jde o oblast biologické rozmanitosti, kritéria zavedená OECD, tzv. „Rio Markers“, která již Komise používá u vnějších nástrojů, budou začleněna do stávající metodiky měření výkonnosti používané pro programy EU. Pomohou také prokázat společné výhody výdajů na oblast klimatu a biologické rozmanitosti a zdůraznit přínos výdajů opatření REDD+ (snižování emisí z odlesňování a znehodnocování lesů v rozvojových zemích) k biologické rozmanitosti.

Na úrovni projektů se sledování výdajů souvisejících s oblastí klimatu a výdajů souvisejících s oblastí biologické rozmanitosti provede rozšířením stávajícího postupu tak, aby bylo v návrhu možno uvést, zda daný projekt lze považovat za projekt související s oblastí klimatu a zároveň se vztahující na oblast biologické rozmanitosti, aby mohl být započítán podle tzv. „Rio markers“. To umožní každý rok určit výdaje související s těmito dvěma prioritami.

Na úrovni programu se výpočet odhadu výdajů souvisejících podle metodiky tzv. „Rio markers“ s oblastí klimatu nebo s oblastí biologické rozmanitosti provede na základě víceletých pracovních programů, které stanoví své tematické priority na dobu svého trvání. To by umožnilo každý rok určit předpokládaný podíl výdajů souvisejících s těmito dvěma prioritami v rámci programu LIFE.

2.2.        Systém řízení a kontroly

Způsobem řízení programu LIFE je přímé centralizované řízení Komisí, jímž bude částečně pověřena stávající výkonná agentura. Komisi bude nápomocen výbor pro program LIFE – program pro životní prostředí a oblast klimatu, jenž bude mít dvě formy vyznačující se především různými předsedy a různým složením podle toho, zda se projednávané otázky týkají podprogramu pro oblast životního prostředí nebo podprogramu pro oblast klimatu.

Hlavními prvky systému interní kontroly jsou:

– finanční okruhy a zejména následné kontroly transakcí,

– finanční kontroly prováděné v průběhu přidělovacího řízení,

– finanční, účetní a jiné druhy zpráv o řízení a

– následné audity vykonané na místě u příjemců grantů. Granty určené pro audit se vybírají buď na základě rizika (aby bylo možno odhalit a opravit chyby), nebo metodou reprezentativního výběru vzorků (aby schvalující úředník získal přiměřenou jistotu o zákonnosti a správnosti transakcí).

Strategie kontroly zohlední doporučení z hodnocení programu, zprávy interního auditora a zvláštní zprávu Účetního dvora s cílem zvýšit účinnost a evropskou přidanou hodnotu programu.

2.2.1.     Zjištěná rizika

Zjištěná rizika při provádění programu spadají především do těchto kategorií:

· Neúspěchy v koordinaci (s výkonnou agenturou, s dalšími dárci nebo finančními institucemi);

· neúčinné využívání správních zdrojů (jistá míra nepřiměřenosti požadavků);

· riziko, že nebudou jasně stanoveny hranice odpovědnosti za řízení a kontrolu u úkolů, kterými byla pověřena agentura;

· riziko, že použití prostředků nebude dostatečně/účinně cílené, a riziko, že kvůli velkému územnímu nebo tematickému rozsahu se budou prostředky příliš dělit;

· chyby a neúčinnost plynoucí ze složitosti pravidel (např. způsobilosti nákladů), z proměnlivého rámce tematické oblasti, priorit a pravidel;

· nedostatky systémů řízení a kontroly na úrovni GŘ a výkonné agentury;

· výsledkem analýzy rizik by díky charakteru operací bylo toto sestupné hodnocení vnímané míry rizikovosti: integrované projekty (nový koncept, složité řízení), granty na akce pro malé tradiční projekty, granty na provoz a veřejné zakázky;

· nový druh projektů (integrované projekty) s sebou nese nové náročné úkoly: v oblasti koordinace a spolupráce, sdružování zdrojů a sdílení osvědčených postupů a odborných znalostí.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

Struktura správy: zjednodušení a zefektivnění

Předpokládá se, že částí úkolů v oblasti řízení programu bude pověřena stávající výkonná agentura. Tato agentura přizpůsobí svůj rámec finanční kontroly novému programu, včetně vytvoření oddělení pro následný audit, na který bude dohlížet schvalující úředník. Toto oddělení bude podléhat vnitřnímu auditu výkonné agentury.

Aby byla zajištěna jednotnost systémů řízení a kontroly, je třeba, aby si GŘ a výkonná agentura mezi sebou vyměňovaly osvědčené postupy a znalosti. Za tímto účelem se budou konat instruktáže a školení.

GŘ budou vykonávat dohled nad výkonnou agenturou a budou mít pravomoc pověřovat povinnostmi a provádět kontrolu. Rámec sledování a dohledu bude mít tři úrovně: politickou a strategickou, správní, řídící a provozní. Audit by mohl být vykonán na úrovni agentury nebo na úrovni příjemců.

Hloubka a charakter kontrol úměrně k riziku

Veřejné zakázky: kontrola ex ante a sledování veškeré dokumentace.

Projekty:

– výběr/hodnocení projektu a jednání o projektu: preventivní kontroly veškeré dokumentace, v případě potřeby za pomoci externích odborníků;

– provádění projektu prostřednictvím grantu: sledování za účelem prevence a odhalování, u každého projektu nejméně jednou za dobu jeho trvání návštěva na místě;

– před konečnou platbou: detektivní a korektivní kontroly, přezkum veškeré dokumentace včetně širokého využití osvědčení o externím auditu.

Každý rok budou provedeny kontroly ex post grantů na místě. Kromě toho bude zaveden nový druh auditů, „audity dokumentace“ k provádění kontrol řízení bez návštěvy na místě.

Přezkum strategie:

Tato strategie bude revidována, aby se zvýšila reprezentativnosti zvoleného vzorku populace podléhající auditům a kontrolám.

Náklady a přínosy kontrol

Historické údaje: Odhadované náklady na kontroly grantů spravovaných v rámci programu LIFE+ v roce 2010 činily 7,6 milionu EUR, z toho připadlo:

– na výběr: 0,6 milionu EUR,

– na řízení projektů: 4,5 milionu EUR,

– na kontroly ex ante na místě: 1,8 milionu EUR,

– na osvědčení o externím auditu: 0,1 milionu EUR,

– na následné audity: 0,6 milionu EUR.

Tato částka představuje 3,5 % celkové částky vyplacené na granty v roce 2010.

Riziko nedodržení podmínek uvedené ve výroční zprávě o činnosti za rok 2010 podle odhadu činilo 2,5 % celkové částky vyplacené na granty a méně než 2 % celkového rozpočtu na činnosti.

Odhaduje se, že výše nákladů na kontroly se za celé období nepatrně sníží na 7,5 milionu EUR a v roce 2020 bude mít tuto strukturu:

– výběr: 0,5 milionu EUR,

– řízení projektů: 4 miliony EUR,

– kontroly ex ante na místě: 1,5 milionu EUR,

– osvědčení o externím auditu: 0,5 milionu EUR,

– následné audity: 1 milion EUR.

Předpokládaná míra rizika nedodržení podmínek by měla klesnout v důsledku dvou faktorů:

– přechodu k širokému využití osvědčení o externím auditu, díky němuž se míra výskytu chyb, jak se předpokládá, sníží o 10 %,

– omezení způsobilých nákladů na zaměstnance pouze na ty zaměstnance, kteří byli najati výhradně na daný projekt.

Náklady na zaměstnance představují 30 % nákladů a odpovídají téměř za 50 % chyb. Pokud se tímto opatřením sníží na polovinu náklady na zaměstnance, které mají být spolufinancovány, pravděpodobné chyby by měly také o polovinu klesnout. Je třeba poznamenat, že je snadnější určit dobu, kterou na projektu stráví dodateční zaměstnanci, než stálí zaměstnanci, kteří obvykle pracují současně na několika věcech. V takovém případě by bylo možno očekávat, že míra nedodržení podmínek by se snížila nejméně o 5 %.

Zatímco nominální náklady klesnou ze 7,6 milionu na 7,5 milionu, očekává se, že míra výskytu chyb bude nižší o 40 %, což znamená snížení z 2,6 % na 1,6 % z celkové částky vyplacené na granty.

Cílem interní kontroly programu LIFE by bylo snížit zbytkovou míru výskytu chyb (po korekcích) tak, aby se pohybovala v rozmezí prahu významnosti 1,6 % až 2 % stanoveného Účetním dvorem.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Příjemci grantů jsou: převážně místní, regionální a státní orgány, dále nevládní organizace, velké podniky, malé a střední podniky, univerzity, výzkumné instituce atd.

Návrhy se vybírají podle odborných předpokladů příjemců, finanční stability a dalších kritérií daných právními předpisy.

V průběhu výběrového řízení se k určení možných rizik souvisejících s potenciálními příjemci centrálně řízených grantů využívá systému včasného varování .

Aby se zabránilo dvojímu financování, probíhá konzultace mezi útvary Komise o seznamu projektů, přičemž riziko dvojího financování je zahrnuto mezi kritéria pro výběr projektů, u kterých bude proveden následný audit na místě.

Pro vedoucí projektů se pořádají interní školení o různých fázích cyklu řízení projektu, která se zabývají konkrétními potřebami v oblasti řízení a ve finanční oblasti. Bude umožněn přímý kontakt s projektovými a finančními pracovníky Komise, aby bylo možné řešit konkrétní dotazy.

Hlavní požadavky grantové dohody budou příjemcům náležitě vysvětleny při návštěvách na místě a na koordinačních setkáních:

Pro pracovníky provádějící následný audit budou pořádány informační schůzky o typických znacích podvodu, které by bylo možné zjistit během auditu finančních výkazů na místě.

Pracovníci provádějící následný audit zjišťují a hodnotí rizika podvodu u finančních výkazů a na podvod nebo podezření z podvodu, jež zjistí během auditu, adekvátně reagují oznámením daného zjištění úřadu OLAF. Používají především všechny příslušné nástroje IT. Výsledky kontrol ex post jsou zohledněny při hodnocení a navrhování kontrolního systému.

Pravidla pro způsobilost nákladů budou zjednodušena zejména u zvláště problematických kategorií, jako jsou náklady na zaměstnance a DPH.

Pro průběžné a konečné platby budou vyžadována osvědčení o auditu.

Předpokládá se spolupráce (školení nebo informování) mezi vedením a úřadem OLAF.

Modul pro audit v systému ABAC bude stále aktualizován a plně využíván, aby se mohlo zabránit dvojímu financování, odhalit je a napravit.

Pro dohled na místě v různých fázích provádění projektu mohou být vytvořeny kontrolní skupiny.

Právní základ konkrétně stanovuje, že úřad OLAF má právo na přístup ke všem relevantním informacím.

Kromě uplatňování veškerých kontrolních mechanismů stanovených právními předpisy GŘ pro životní prostředí a GŘ pro oblast klimatu v souladu s novou strategií Komise pro boj proti podvodům přijatou dne 24. června 2011 navrhnou strategii pro boj proti podvodům s cílem zajistit mimo jiné, aby jejich interní kontroly pro boj proti podvodům byly plně v souladu s touto novou strategií a aby jejich přístup k řízení rizik vzniku podvodů se zaměřil na určení oblastí s rizikem vzniku podvodů a přiměřených reakcí. V případě potřeby budou zřízeny skupiny pro vytváření sítí a vytvořeny příslušné nástroje IT specializované na analýzu případů podvodů spojených s programem LIFE. Riziko vzniku podvodů bude začleněno do procesu řízení rizik.

Generální ředitelství jmenovala korespondenty pro boj proti podvodům jako své zástupce do sítě pro prevenci a odhalování podvodů, kteří se zapojí do příslušných sítí anebo pracovních skupin podle jednotlivých skupin generálních ředitelství. Generální ředitelství budou zvyšovat povědomí zaměstnanců o potenciálních podvodech a bude rozšiřovat informace o odpovědných orgánech a postupech pro podávání zpráv o podvodech.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název………………………...……….] || RP/NRP ([55]) || zemí ESVO[56] || kandidátských zemí[57] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

Okruh 2: Udržitelný růst: přírodní zdroje || Životní prostředí a oblast klimatu || RP || ANO || ANO || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo Okruh 2 || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

2 || 07 03 80 01 – Životní prostředí – nový program LIFE (provozní výdaje) || RP || ANO || ANO || ANO || NE

2 || 07 03 80 02 – Oblast klimatu – nový program LIFE (provozní výdaje) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) || RP || ANO || ANO || ANO || NE

2 || 07 01 04 02 – Životní prostředí – nový program LIFE (výdaje na správu a řízení) || NRP || ANO || ANO || ANO || NE

2 || 07 01 04 06 – Oblast klimatu – nový program LIFE (výdaje na správu a řízení) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) || NRP || ANO || ANO || ANO || NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 2 || Udržitelný růst: přírodní zdroje

GŘ pro oblast klimatu / GŘ pro životní prostředí || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || ³ 2021 || CELKEM ||

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || || ||

07 03 80 01 (vytvoří se nový rozpočtový bod) část GŘ pro životní prostředí || Závazky || (1) || 291,500 || 314,250 || 341,250 || 371,000 || 404,250 || 437,750 || 420,500 || || 2 580,500 ||

Platby || (2) || 22,238 || 155,963 || 151,764 || 249,364 || 265,615 || 296,415 || 361,226 || 1 077,916 || 2 580,500 ||

XX 03 80 02 (vytvoří se nový rozpočtový bod) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) část GŘ pro oblast klimatu || Závazky || (1a) || 98,700 || 106,800 || 115,400 || 124,500 || 133,200 || 142,800 || 136,700 || || 858,100 ||

Platby || (2a) || 13,845 || 60,140 || 59,596 || 94,411 || 101,872 || 105,185 || 138,201 || 284,850 || 858,100 ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[58] || || || || || || || || || ||

07 01 04 02 (vytvoří se nový rozpočtový bod) část GŘ pro životní prostředí- || || (3) || 19,000 || 22,500 || 23,250 || 22,000 || 18,000 || 14,500 || 13,750 || || 133,000

XX 01 04 06 (vytvoří se nový rozpočtový bod) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) část GŘ pro oblast klimatu || || || 4,800 || 5,450 || 6,100 || 6,500 || 7,550 || 7,950 || 8,050 || || 46,400

CELKEM prostředky pro GŘ pro životní prostředí || Závazky || || 310,500 || 336,750 || 364,500 || 393,000 || 422,250 || 452,250 || 434,250 || || 2 713,500

Platby || || 41,238 || 178,463 || 175,014 || 271,364 || 283,615 || 310,915 || 374,976 || 1 077,916 || 2 713,500

CELKEM prostředky pro GŘ pro oblast klimatu || Závazky || || 103,500 || 112,250 || 121,500 || 131,000 || 140,750 || 150,750 || 144,750 || || 904,500

Platby || || 18,645 || 65,590 || 65,696 || 100,911 || 109,422 || 113,135 || 146,251 || 284,850 || 904,500

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 390,200 || 421,050 || 456,650 || 495,500 || 537,450 || 580,550 || 557,200 || || 3 438,600 ||

Platby || (5) || 36,083 || 216,103 || 211,360 || 343,775 || 367,487 || 401,600 || 499,427 || 1 362,766 || 3 438,600 ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na podprogramy CELKEM || (6) || 23,800 || 27,950 || 29,350 || 28,500 || 25,550 || 22,450 || 21,800 || || 179,400

CELKEM prostředky z OKRUHU 2 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 414,000 || 449,000 || 486,000 || 524,000 || 563,000 || 603,000 || 579,000 || || 3 618,000 ||

Platby || =5+ 6 || 59,883 || 244,053 || 240,710 || 372,275 || 393,037 || 424,050 || 521,227 || 1 362,766 || 3 618,000 ||

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na podprogramy CELKEM || (6) || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce: || 5[59] || „Okruh 5“ Správní náklady

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

GŘ pro životní prostředí / GŘ pro oblast klimatu || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || CELKEM

ŸLidské zdroje: GŘ pro životní prostředí (v milionech EUR) || 9,184 || 9,320 || 9,528 || 9,871 || 10,082 || 10,285 || 10,564 || || 68,834

Ÿ Lidské zdroje: GŘ pro oblast klimatu (v milionech EUR) || 3,175 || 3,222 || 3,575 || 3,792 || 4,020 || 4,100 || 4,180 || || 26,064

lidské zdroje CELKEM (v milionech EUR) || 12,359 || 12,542 || 13,103 || 13,663 || 14,102 || 14,385 || 14,744 || || 94,898

Ÿ Ostatní správní výdaje: GŘ pro životní prostředí || 0,392 || 0,400 || 0,409 || 0,417 || 0,425 || 0,434 || 0,442 || || 2,919

Ÿ Ostatní správní výdaje: GŘ pro oblast klimatu || 0,173 || 0,177 || 0,194 || 0,199 || 0,202 || 0,220 || 0,224 || || 1,389

Ostatní správní výdaje CELKEM (v milionech EUR) || 0,565 || 0,577 || 0,603 || 0,616 || 0,627 || 0,654 || 0,666 || || 4,308

GŘ pro životní prostředí / GŘ pro oblast klimatu CELKEM || Prostředky || 12,924 || 13,119 || 13,706 || 14,279 || 14,729 || 15,039 || 15,410 || || 99,206

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 12,924 || 13,119 || 13,706 || 14,279 || 14,729 || 15,039 || 15,410 || 99,206

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || Rok 2014[60] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok ³ 2021 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 AŽ 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 426,924 || 462,119 || 499,706 || 538,279 || 577,729 || 618,039 || 594,410 || – || 3 717,206

Platby || 72,807 || 257,172 || 254,416 || 386,554 || 407,766 || 439,089 || 536,637 || 1 362,766 || 3 717,206

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[61] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1– Životní prostředí a účinné využívání zdrojů || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || IP[62] || 9,481 || 5 || 42,5 || 7 || 62,5 || 10 || 92,5 || 12 || 112,5 || 13 || 127,5 || 15 || 150 || 15 || 142,5 || 77 || 730

– Výstup || Trad.[63] || 1,5 || 44 || 66,25 || 39 || 58,75 || 28 || 41,75 || 34 || 35,25 || 24 || 36,50 || 22 || 33,25 || 21 || 30,75 || 202 || 302,50

– Výstup || Veř. z.[64] || 0,282 || 68 || 19,25 || 72 || 20,35 || 74 || 20,90 || 78 || 22 || 82 || 23,10 || 84 || 23,65 || 88 || 24,75 || 546 || 154

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 117 || 128 || 118 || 141,60 || 112 || 155,15 || 114 || 169,75 || 119 || 187,10 || 121 || 206,90 || 123 || 198,00 || 825 || 1 186,50

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2[65]– Biologická rozmanitost || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || IP || 10 || 3 || 30 || 4 || 40 || 6 || 60 || 8 || 80 || 10 || 100 || 10 || 100 || 10 || 100 || 51 || 510

– Výstup || Trad. || 1,5 || 60 || 89,50 || 58 || 87,00 || 52 || 78,00 || 46 || 69,50 || 43 || 65,00 || 51 || 76,25 || 44 || 66,50 || 355 || 531,75

– Výstup || Veř. z. || 0,282 || 15 || 4,20 || 16 || 4,44 || 18 || 4,56 || 17 || 4,80 || 18 || 5,04 || 18 || 5,16 || 19 || 5,40 || 119 || 33,60

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || 78 || 123,70 || 78 || 131,44 || 74 || 142,56 || 71 || 154,30 || 71 || 170,04 || 79 || 181,41 || 73 || 171,90 || 525 || 1 075,35

SPECIFICKÝ CÍL Č. 3– Správa a informace – životní prostředí || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Nár. || 1,25 || 3 || 3,25 || 5 || 6 || 6 || 8 || 8 || 10 || 8 || 10 || 12 || 15 || 12 || 15 || 54 || 67,25

– Výstup || GŘ || 1,28 || 11 || 14 || 9 || 11,754 || 9 || 11,75 || 9 || 11,75 || 9 || 11 || 6 || 7,75 || 6 || 7,5 || 59 || 75,50

– Výstup || NGO || 0,300 || 36 || 11 || 37 || 11,25 || 38 || 11,25 || 40 || 12 || 41 || 12,25 || 42 || 12,5 || 44 || 13,25 || 278 || 83,5

– Výstup || Veř. z. || 0,282 || 41 || 11,55 || 43 || 12,21 || 44 || 12,54 || 47 || 13,20 || 49 || 13,86 || 50 || 14,19 || 53 || 14,85 || 328 || 92,40

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || 91 || 39,80 || 94 || 41,21 || 98 || 43,54 || 104 || 46,95 || 107 || 47,11 || 111 || 49,44 || 115 || 50,60 || 720 || 318,65

SPECIFICKÝ CÍL Č. 4– Zmírňování změny klimatu || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Projekty || 2,271 || 13 || 28,50 || 14 || 31,800 || 11 || 24,00 || 12 || 26,50 || 13 || 29,50 || 14 || 32,00 || 13 || 29,50 || 90 || 201,800

– Výstup || IP || 5,746 || 0 || 0 || 0 || 0 || 2 || 11,00 || 2 || 11,30 || 2 || 11,50 || 2 || 11,80 || 2 || 12,00 || 10 || 57,60

– Výstup || Veř. z. || 0,282 || 57 || 16,00 || 57 || 16,20 || 60 || 17,00 || 64 || 18,20 || 67 || 19,00 || 73 || 20,50 || 71 || 20,00 || 449 || 126,90

Mezisoučet za specifický cíl č. 4 || 70 || 44,50 || 71 || 48,00 || 73 || 52,00 || 78 || 56,00 || 82 || 60,00 || 89 || 64,30 || 86 || 61,50 || 549 || 386,30

SPECIFICKÝ CÍL Č. 5– Přizpůsobování se změně klimatu || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Projekty || 2,254 || 16 || 36,500 || 18 || 40,000 || 14 || 32,500 || 16 || 35,600 || 17 || 39,200 || 19 || 43,200 || 17 || 39,000 || 117 || 266,000

– Výstup || IP || 5,746 || 0 || 0 || 0 || 0 || 2 || 11,000 || 2 || 11,300 || 2 || 11,500 || 2 || 11,800 || 2 || 12,000 || 10 || 57,600

– Výstup || Veř. z.. || 0,282 || 28 || 8,000 || 28 || 8,000 || 30 || 8,500 || 32 || 9,100 || 33 || 9,300 || 33 || 9,300 || 37 || 10,500 || 221 || 62,700

Mezisoučet za specifický cíl č. 5 || 44 || 44,500 || 46 || 48,000 || 46 || 52,000 || 50 || 56,000 || 52 || 60,000 || 54 || 64,300 || 56 || 61,500 || 348 || 386,300

SPECIFICKÝ CÍL Č. 6– Správa a informace –oblast klimatu || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || Projekty || 1,132 || 4 || 4,000 || 4 || 4,700 || 5 || 5,300 || 5 || 5,500 || 5 || 6,000 || 6 || 6,500 || 6 || 6,500 || 35 || 38,500

– Výstup || Veř. z. || 0,282 || 9 || 2,500 || 10 || 2,800 || 10 || 2,800 || 11 || 3,000 || 11 || 3,200 || 12 || 3,400 || 10 || 2,900 || 73 || 20,600

– Výstup || NGO || 0,565 || 6 || 3,200 || 6 || 3,300 || 6 || 3,300 || 7 || 4,000 || 7 || 4,000 || 8 || 4,300 || 8 || 4,300 || 48 || 26,400

Mezisoučet za specifický cíl č. 6 || 19 || 9,700 || 20 || 10,800 || 21 || 11,400 || 23 || 12,500 || 23 || 13,200 || 26 || 14,200 || 24 || 13,700 || 156 || 85,500

|| || || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || 419 || 390,20 || 428 || 421,05 || 424 || 456,65 || 440 || 495,50 || 454 || 537,45 || 480 || 580,55 || 477 || 557,20 || 3,122 || 3 438,6

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Lidské zdroje: GŘ pro životní prostředí || 9,184 || 9,320 || 9,528 || 9,871 || 10,082 || 10,285 || 10,564 || 68,834

Lidské zdroje: GŘ pro oblast klimatu || 3,175 || 3,222 || 3,575 || 3,792 || 4,020 || 4,100 || 4,180 || 26,064

Ostatní správní výdaje: GŘ pro životní prostředí || 0,392 || 0,400 || 0,409 || 0,417 || 0,425 || 0,434 || 0,442 || 2,919

Ostatní správní výdaje: GŘ pro oblast klimatu || 0,173 || 0,177 || 0,194 || 0,199 || 0,202 || 0,220 || 0,224 || 1,389

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 12,924 || 13,119 || 13,706 || 14,279 || 14,729 || 15,039 || 15,410 || 99,206

Mimo OKRUH 5[66] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy: GŘ pro životní prostředí || 19,000 || 22,500 || 23,250 || 22,000 || 18,000 || 14,500 || 13,750 || 133,000

Ostatní výdaje správní povahy: GŘ pro oblast klimatu || 4,800 || 5,450 || 6,100 || 6,500 || 7,550 || 7,950 || 8,050 || 46,400

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 23,800 || 27,950 || 29,350 || 28,500 || 25,550 || 22,450 || 21,800 || 179,400

CELKEM || 36,724 || 41,069 || 43,056 || 42,779 || 40,279 || 37,489 || 37,210 || 278,606

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– ý  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

|| 07 01 01 01 01 GŘ pro životní prostředí (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 64,0 || 64,0 || 64,0 || 65,0 || 65,0 || 65,0 || 65,0

|| XX 01 01 01 02 GŘ pro oblast klimatu (v ústředí a v zastoupeních Komise) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) || 21,0 || 21,0 || 23,0 || 24,0 || 25,0 || 25,0 || 25,0

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[67] ||

|| 07 01 02 01 GŘ pro životní prostředí (SZ, ZAP, VNO z celkové rámce) || 8,0 || 8,0 || 8,0 || 8,0 || 8,0 || 8,0 || 9,0

|| XX 01 02 02 GŘ pro oblast klimatu (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) (nebo se v rámci zvláštní rozpočtové hlavy vytvoří nová nomenklatura) || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0 || 5,0

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

|| XX 01 04 yy [68] || – v ústředí[69] || || || || || || ||

|| || – při delegacích || || || || || || ||

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO – v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO – v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

|| CELKEM || 98,0 || 98,0 || 100,0 || 102,0 || 103,0 || 103,0 || 104,0

XX je oblast politiky nebo dotčená kapitola rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Částky a podíly budou upraveny podle výsledků předpokládaného využití externích agentur.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci ||

Externí pracovníci ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– ý  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

Nepoužije se.

– ¨  Návrh/ podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[70].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

Nepoužije se.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik let, kolik je třeba podle doby trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ý  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[71]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle doby trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Nepoužije se.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Nepoužije se.

[1]               Sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[2]               Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. KOM(2010) 2020 v konečném znění, Brusel, 3.3.2010, přijato Evropskou radou dne 17. června 2010.

[3]               Nařízení (ES) č. 614/2007, Úř. věst. L 149, 9.6.2007, s. 1.

[4]               Směrnice 92/43/EHS/, Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[5]               Hodnocení programu LIFE ex-post, které provedla skupina COWI v roce 2009; hodnocení programu LIFE+ v polovině období vypracované organizací GHK v roce 2010; „Combined impact assessment and ex-ante evaluation of the review of the LIFE+ Regulation“ (Posouzení dopadů spojené s předběžným hodnocením přezkumu nařízení o LIFE+), jež provedlo konsorcium vedené organizací GHK v roce 2011, a zpráva „Climate Change in the future multiannual financial framework“ (Změna klimatu v budoucím víceletém finančním rámci), kterou vypracoval Institut pro evropskou environmentální politiku v roce 2011.

[6]               [odkaz bude doplněn po zveřejnění].

[7]               http://ec.europa.eu/environment/life/publications/lifepublications/evaluation/index.htm#expost.

[8]               http://ec.europa.eu/environment/life/publications/lifepublications/evaluation/index.htm#mte2010.

[9]               [odkaz bude doplněn po zveřejnění].

[10]             [odkaz bude doplněn po zveřejnění].

[11]             http://ec.europa.eu/environment/life/about/beyond2013.htm.

[12]             http://ec.europa.eu/environment/life/about/beyond2013.htm.

[13]             http://ec.europa.eu/environment/life/about/beyond2013.htm.

[14]             [odkaz bude doplněn].

[15]             Směrnice 2009/147/ES, Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

[16]             Směrnice 2000/60/ES, Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[17]             Směrnice 2008/56/ES, Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[18]             Návrh Komise na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o programu Horizont 2020 – Rámcový program pro výzkum a inovace.

[19]             KOM(2011) 112 v konečném znění.

[20]             Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě, Rámec pro novou generaci inovačních finančních nástrojů – kapitálové a dluhové platformy EU, KOM(2011) 662 v konečném znění, 19.10.2011.

[21]             To odpovídá 3,2 miliardy EUR ve stálých cenách.

[22]             Úř. věst. C […], […], s. […].

[23]             Úř. věst. C […], […], s. […].

[24]             KOM(2011) 2020 v konečném znění, 29.6.2011.

[25]             Úř. věst. L 149, 9.6.2007, s.1.

[26]             Všechny údaje v běžných cenách.

[27]             KOM(2011) 403 v konečném znění, 29.6.2011.

[28]             Úř. věst. L …s. [odkaz na EFRR].

[29]             Úř. věst. L…s. [odkaz na ESF].

[30]             Úř. věst. L…s. [odkaz na CF].

[31]             Úř. věst. L…s. [odkaz na EZZF].

[32]             Úř. věst. L…p [odkaz na EZFRV].

[33]             Úř. věst. L…p [odkaz na EMFF].

[34]             Úř. věst. L…p [odkaz na Horizont 2020].

[35]             [Odkaz bude doplněn po přijetí.]

[36]             KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[37]             KOM(2011) 571 v konečném znění, 20.9.2011.

[38]             KOM(2011) 244 v konečném znění, 3.5.2011.

[39]             Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[40]             Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7.

[41]             KOM(2011) 112 v konečném znění, 8.3.2011.

[42]             Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[43]             Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

[44]             Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

[45]             Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[46]             KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011, část II (kapitoly politik), s. 7.

[47]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[48]             Všechny číselné údaje v běžných cenách.

[49]             Úř. věst. L 117, 5.5.1999, s. 1.

[50]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[51]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[52]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[53]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[54]             Návrh rámce pro sledování a hodnocení nařízení LIFE+, GŘ pro životní prostředí, 2007

[55]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[56]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[57]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[58]             Technická nebo správní pomoc a výdaje na podporu provádění programů nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[59]             Částky a hodnoty budou v případě potřeby upraveny dle výsledku využití externích agentur.

[60]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[61]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[62]             Integrované projekty.

[63]             Tradiční projekty.

[64]             Veřejné zakázky.

[65]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[66]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[67]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[68]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“)

[69]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[70]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[71]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.