DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Navrhovaný program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018) (dále jen „program Euratomu“) se týká výzkumných činností v oblasti jaderné energie (jaderné syntézy a jaderného štěpení) a radiační ochrany. Návrh je nedílnou součástí programu Horizont 2020, rámcového programu pro výzkum a inovace. Návrh určuje celkový rozpočet na přímé a nepřímé akce, stanoví cíle výzkumných a vývojových činností a upřesňuje jejich podpůrné nástroje.

Tento návrh má podobu jediného nařízení, které zahrnuje všechny aspekty významné pro provádění výzkumných činností ve výše uvedených oblastech a stanoví vědeckotechnické cíle i vhodná pravidla pro účast výzkumných organizací, vysokých škol a průmyslu. Bude zahrnovat program výzkumu a vývoje v oblasti energie z jaderné syntézy, výzkumné činnosti v oblasti jaderného štěpení a radiační ochrany a přímé akce Společného výzkumného střediska (dále jen „JRC“) na poli jaderného zabezpečení a jaderné bezpečnosti.

Návrh tedy zajistí, aby v letech 2014–2018 pokračovaly výzkumné činnosti a činnosti odborné přípravy financované Unií v oblasti jaderné vědy a technologie, a aby tak byly zachovány účinné a efektivní programy, které v současnosti podněcují a koordinují činnosti v členských státech, s cílem dosáhnout co nejvyšší přidané hodnoty Unie.

Prostřednictvím podpory výše uvedených priorit přispěje program Euratomu (2014–2018) k realizaci tří strategických cílů uvedených v rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, kterými jsou: vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy. V souladu s tím budou zachovány vhodné vazby a styčné body mezi programem Euratomu a rámcovým programem Horizont 2020.

Navrhovaný programu Euratomu jasně souvisí s cíli strategií Evropa 2020 a Energie 2020. Program přispěje k realizaci stěžejní iniciativy „Unie inovací“ podporou výzkumu v předobchodní fázi a výzkumu souvisejícího s politikami, jakož i tím, že usnadní předávání technologií mezi akademickou obcí a průmyslem. Program Euratomu klade ve všech svých činnostech důraz na odbornou přípravu, podporuje konkurenceschopnost ve stávajícím jaderném průmyslu a zejména vytváří nové odvětví špičkového průmyslu v oblasti energie z jaderné syntézy, a tím přispěje k růstu a tvorbě nových pracovních míst v celé řadě oborů.

Smlouva o Euratomu omezuje trvání programů výzkumu v oblasti jaderné energie na 5 let[1]. Platnost navrhovaného právního předpisu proto skončí na konci roku 2018.

Projektem ITER se zabývá samostatné rozhodnutí, protože v souladu se sdělením „Rozpočet – Evropa 2020“ (KOM(2011) 500 ze dne 29. června 2011), nebude jeho financování součástí víceletého finančního rámce.

Program Euratomu (2014–2018) se provádí prostřednictvím jediného nařízení, které obsahuje všechna ustanovení nezbytná pro realizaci činností jaderného výzkumu. Tento nový přístup se liší od předchozích programových období, ve kterých se na obsah tohoto nařízení vztahovaly čtyři různé legislativní akty (tři rozhodnutí: o rámcovém programu, o zvláštním programu pro nepřímé akce a o zvláštním programu pro přímé akce JRC a nařízení, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a pro šíření výsledků výzkumu).

Nařízení rovněž odpovídá cíli dosáhnout zjednodušení, protože odkazuje na stejný účastnický záruční fond jako rámcový program Horizont 2020.

Kromě toho se v programu Euratomu (2014–2018) navrhuje významné zjednodušení pravidel financování, jakož i revidovaná kontrolní strategie, což opět podporuje celkový cíl, pokud jde o zjednodušení.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

V rámci příprav návrhu programu Euratomu byly plně zohledněny odpovědi na rozsáhlou veřejnou konzultaci založenou na zelené knize „Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU“[2]. Byly zorganizovány také dodatečné konzultace, jež zahrnovaly jak jadernou, tak nejadernou problematiku, s cílem projednat výzvu týkající se energetiky v budoucím výzkumném programu, se zástupci vlád a širokou škálou zúčastněných stran z průmyslu, akademické sféry a občanské společnosti. Komise vzala v úvahu také výsledky diskuzí k návrhu rámcového programu Euratomu na období 2012–2013, které proběhly v Radě, Evropském parlamentu a Evropském hospodářském a sociálním výboru.

Návrh je rovněž založen na důkladném posouzení dopadů, které vychází z konzultací se zúčastněnými stranami a z vnitřních a vnějších hodnocení. Tímto posouzením bylo zjištěno, že na výzvy spojené s jadernou bezpečností a poklesem kvalifikace v oblasti jaderné energie v Evropě je možné účinně reagovat využitím synergie mezi výzkumnými činnostmi členských států a soukromého sektoru a mezi vědeckými obory a technologickými odvětvími. Opatřením na úrovni Unie lze posílit rámec pro výzkum a inovace na poli jaderné energie a koordinovat výzkumné činnosti členských států, a tím zamezit duplicitám, zachovat kritickou míru v klíčových oblastech a zajistit co nejúčinnější využití veřejného financování. Díky programu na úrovni Unie je také možné realizovat vysoce rizikový a dlouhodobý program výzkumu a vývoje v oblasti energie z jaderné syntézy, a tedy sdílet rizika a dosáhnout šířky záběru a úspor z rozsahu, kterých by jinak nebylo možné docílit.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ pro tento rámcový program je stanoven v článku 7 Smlouvy o Euratomu.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočet návrhu je vyjádřen v běžných cenách. Důsledky pro rozpočtové, lidské a administrativní zdroje jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu.

2011/0400 (NLE)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Smlouva o Euratomu“), a zejména na první odstavec článku 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[3],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Jedním z cílů Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“) je přispívat ke zvyšování životní úrovně v členských státech mimo jiné podporou a usnadňováním jaderného výzkumu v členských státech a doplňováním tohoto výzkumu prostřednictvím provádění programu pro výzkum a odbornou přípravu Společenství.

(2) Jaderný výzkum může přispívat k společenské a hospodářské prosperitě a environmentální udržitelnosti cestou zlepšování jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany. Stejně důležitý je příspěvek jaderného výzkumu k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému, provedené bezpečným, efektivním a zabezpečeným způsobem.

(3) Prostřednictvím podpory jaderného výzkumu přispěje program Společenství pro výzkum a odbornou přípravu (dále jen „program Euratomu“) k dosažení cílů rámcového programu pro výzkum a inovace „Horizont 2020“, zřízeného nařízením (EU) XX/XXXX ze dne [][5] (dále jen „rámcový program Horizont 2020“) a usnadní provádění strategie Evropa 2020, jakož i vytváření a fungování Evropského výzkumného prostoru.

(4) Navzdory možnému vlivu jaderné energetiky na zásobování energií a hospodářský rozvoj mohou vážné jaderné havárie potenciálně ohrozit lidské zdraví. V programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu by proto měla být věnována co největší pozornost aspektům jaderné bezpečnosti a v příslušných případech také jaderného zabezpečení.

(5) Jelikož všechny členské státy mají jaderná zařízení nebo zejména pro lékařské účely využívají radioaktivní materiály, uznala Rada ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2008[6], že jsou i nadále potřebné dovednosti na poli jaderné energie, které by měly být zajišťovány především formou vhodného vzdělávání a odborné přípravy propojených s výzkumem a koordinovaných na úrovni Společenství.

(6) Společenství podepsalo Dohodu o založení Mezinárodní organizace energie z jaderné syntézy ITER pro společnou realizaci projektu ITER[7], a tím se zavázalo k účasti na výstavbě a budoucím využívání projektu ITER. Příspěvek Společenství je řízen prostřednictvím „společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy“ (dále jen „podnik Fusion for Energy“), zřízeného rozhodnutím Rady ze dne 27. března 2007[8]. Činnosti podniku Fusion for Energy, včetně projektu ITER, se upraví samostatným legislativním aktem.

(7) Má-li se jaderná syntéza stát věrohodnou alternativou pro komerční výrobu energie, je zaprvé nutné úspěšně a včas dokončit výstavbu projektu ITER a zahájit jeho provoz. Zadruhé je nezbytné vypracovat ambiciózní, ale přitom realistický plán pro výrobu elektřiny do roku 2050. Dosažení těchto cílů vyžaduje přesměrování evropského programu jaderné syntézy. Na činnosti na podporu projektu ITER by se měl klást větší důraz. Provedením takovéto racionalizace by nemělo být ohroženo vedoucí postavení Evropy ve vědecké obci, která se zabývá jadernou syntézou.

(8) Společné výzkumné středisko (dále jen „JRC“) by mělo nadále poskytovat nezávislou vědeckou a technologickou podporu orientovanou na potřeby uživatelů, pokud jde o tvorbu, vypracovávání, provádění a sledování politik Společenství, zejména v oblasti výzkumu a odborné přípravy týkajících se jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení.

(9) Společné výzkumné středisko by mělo nadále vytvářet další zdroje prostřednictvím tržních činností, včetně účasti na nepřímých akcích programu Euratomu, smluvní práce pro třetí osoby a v menší míře využívání duševního vlastnictví.

(10) Ačkoli je na rozhodnutí každého členského státu, zda bude jadernou energii využívat, úlohou Unie je rozvíjet, v zájmu všech jejích členských států, rámec na podporu společného špičkového výzkumu, vytváření a uchovávání znalostí v oblasti technologií jaderného štěpení, přičemž zvláštní důraz je kladen na bezpečnost, zabezpečení, radiační ochranu a nešíření. K tomu jsou zapotřebí nezávislé vědecké poznatky, k nimž může JRC velmi významně přispět. Tato skutečnost byla uznána ve sdělení Komise „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 – Unie inovací“[9], ve kterém Komise nastínila svůj záměr posílit prostřednictvím JRC úlohu vědeckých poznatků pro tvorbu politiky. JRC navrhuje reagovat na tuto výzvu tak, že výzkum v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení soustředí na priority politik Unie.

(11) S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a posílit důvěru veřejnosti ve vědu, by měl program Euratomu podporovat informované zapojování občanů a občanské společnosti do záležitostí výzkumu a inovací tím, že bude podporovat vzdělávání v oblasti vědy, více zpřístupní vědecké znalosti, vytvoří programy odpovědného výzkumu a inovací, které odpovídají zájmům a očekáváním občanů a občanské společnosti, a usnadní jejich účast v činnostech programu Euratomu.

(12) Provádění programu Euratomu by mělo reagovat na vývoj příležitostí a potřeb v oblasti vědy a technologií, průmyslu, politik a společnosti. Agendy by proto měly být stanovovány v těsné spolupráci se zúčastněnými stranami ze všech dotčených odvětví a měla by existovat dostatečná pružnost pro nový vývoj. V průběhu programu Euratomu by se mělo průběžně využívat externí poradenství, včetně využití příslušných struktur, jako jsou evropské technologické platformy.

(13) Program Euratomu by měl přispívat k přitažlivosti výzkumných profesí v Unii. Náležitá pozornost by se měla věnovat Evropské chartě pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků[10] spolu s dalšími důležitými referenčními rámci stanovenými v rámci Evropského výzkumného prostoru, a to při respektování jejich dobrovolného charakteru.

(14) U činností připravených v rámci programu Euratomu by se mělo usilovat o podporu rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací, a to zejména řešením základních příčin genderové nevyváženosti, využíváním plného potenciálu jak výzkumných pracovnic, tak výzkumných pracovníků a začleňováním genderového rozměru do obsahu projektů s cílem zvyšovat kvalitu výzkumu a podněcovat inovaci. V rámci těchto činností by se mělo rovněž usilovat o uplatňování zásad souvisejících s rovností mezi ženami a muži stanovených v článcích 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a v článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(15) Výzkumné a inovační činnosti podporované programem Euratomu by měly dodržovat základní etické zásady. Měla by být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích. Při výzkumných činnostech by měl být rovněž brán v potaz článek 13 SFEU a mělo by se omezit využívání zvířat při výzkumu a testování s konečným cílem využívání zvířat nahradit. Při provádění všech činností by měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

(16) Většího dopadu by rovněž mělo být dosaženo kombinací programu Euratomu a soukromých prostředků v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru v klíčových oblastech, v nichž by výzkum a inovace mohly přispět k širším cílům Unie v oblasti konkurenceschopnosti. Zvláštní pozornost by měla být věnována zapojení malých a středních podniků.

(17) Program Euratomu by měl podporovat spolupráci s třetími zeměmi založenou na společném zájmu a vzájemném prospěchu, a to zejména na poli bezpečnosti.

(18) Aby byly zachovány rovné podmínky pro všechny podniky působící na vnitřním trhu, mělo by být financování z programu Euratomu koncipováno v souladu s pravidly pro státní podporu tak, aby byla zajištěna účelnost veřejných výdajů a nedocházelo k narušení trhu, například v podobě vytěsňování soukromých zdrojů, vytváření neúčinných tržních struktur nebo udržování neefektivních podniků.

(19) Evropská rada na svém zasedání dne 4. února 2011 uznala nutnost nového přístupu ke kontrole a řízení rizika ve financování výzkumu Unií, když vyzvala k nastolení nové rovnováhy mezi důvěrou a kontrolou a mezi podstupováním rizika a vyhýbáním se riziku. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum[11] vyzval k praktickému posunu ke zjednodušení administrativy a financování a uvedl, že řízení financování výzkumu Unií by mělo být více založeno na důvěře a mělo by tolerovat rizika, pokud jde o účastníky.

(20) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případně sankcí. Revidovaná kontrolní strategie, jež posunuje své zaměření od minimalizace míry chyb ke kontrole založené na analýze rizika a ke zjišťování podvodů, by měla omezit zátěž, kterou kontrola představuje pro účastníky.

(21) Je důležité zajistit řádné finanční řízení programu Euratomu a jeho provádění co nejúčinnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a současně zaručit právní jistotu a přístupnost programu pro všechny účastníky. Je nezbytné zajistit soulad s nařízením Rady (EU) č. XXXX/2012 [nové finanční nařízení][12] a s požadavky na zjednodušení a zlepšování právní úpravy.

(22) Aby bylo zajištěno co nejúčinnější provádění a snadný přístup pro všechny účastníky prostřednictvím zjednodušených postupů a aby byl vytvořen soudržný, komplexní a transparentní rámec pro účastníky, měla by se na účast v programu Euratomu a na šíření výsledků výzkumu vztahovat pravidla použitelná pro rámcový program Horizont 2020 stanovená v nařízení (EU) č. XX/XXXX ze dne [pravidla pro účast] s určitými úpravami.

(23) Je důležité i nadále usnadňovat využívání duševního vlastnictví vytvořeného účastníky a zároveň chránit oprávněné zájmy dalších účastníků a Společenství v souladu s kapitolou 2 Smlouvy o Euratomu.

(24) Účastnické záruční fondy řízené Komisí, zřízené podle nařízení Rady (Euratom) č. 1908/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2007–2011)[13] a nařízení (Euratom) č. XX/XX ze dne […], kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na nepřímých akcích v rámci rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii a pro šíření výsledků výzkumu (2012–2013)[14], se osvědčily jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami, jež neuhradí účastníci v prodlení. Účastnický záruční fond zřízený podle nařízení (EU) č. XX/2012 [pravidla pro účast a šíření výsledků] by se měl rovněž vztahovat na akce podle nařízení (Euratom) č. 1908/2006, nařízení (Euratom) č. XX/XX [pravidla Euratomu pro účast (2012–2013)] a tohoto nařízení.

(25) Článek 7 Smlouvy o Euratomu svěřuje odpovědnost za provádění programu Euratomu Komisi. Pro účely provádění programu Euratomu, s výjimkou jeho přímých akcí, by měl být Komisi nápomocen poradní výbor členských států, aby byla zajištěna vhodná koordinace s vnitrostátními politikami v oblastech, na které se tento program pro výzkum a odbornou přípravu vztahuje.

(26) Pro dosažení cílů programu Euratomu v příslušných oblastech je nutná podpora průřezových činností, jak v rámci programu Euratomu, tak společně s činnostmi rámcového programu „Horizont 2020“.

(27) Účinné řízení výkonnosti, včetně hodnocení a sledování, vyžaduje vytvoření konkrétních ukazatelů výkonnosti, které lze v průběhu doby měřit, které jsou realistické a zároveň odrážejí logiku zásahu a které odpovídají příslušné hierarchii cílů a činností. Měly by být zavedeny vhodné mechanismy koordinace mezi prováděním a sledováním programu Euratomu a sledováním pokroku, výsledků a fungování Evropského výzkumného prostoru.

(28) Vědecká a technologická náplň přímých akcí JRC byla konzultována se správní radou Společného výzkumného střediska, zřízenou rozhodnutím Komise 96/282/Euratom ze dne 10. dubna 1996 o reorganizaci Společného výzkumného střediska[15].

(29) Z důvodu právní jistoty by měly být zrušeny tyto předpisy: rozhodnutí Rady 2006/970/Euratom ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007 až 2011)[16], nařízení Rady (Euratom) č. 1908/2006, rozhodnutí Rady 2006/976/Euratom ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007–2011)[17], rozhodnutí Rady 2006/977/Euratom ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu prováděném Společným výzkumným střediskem prostřednictvím přímých akcí na základě sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007–2011)[18], rozhodnutí Rady XXXX/XXXX ze dne […] o rámcovém programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2012–2013)[19], nařízení (Euratom) č. XXX/XXXX [pravidla Euratomu pro účast (2012–2013)], rozhodnutí Rady XXXX/XXXX/Euratom ze dne […] o zvláštním programu, který má být proveden prostřednictvím nepřímých akcí a jímž se provádí rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2012–2013)[20], a rozhodnutí Rady XXXX/XXXX/Euratom ze dne […] o zvláštním programu, který má provést Společné výzkumné středisko prostřednictvím přímých akcí a kterým se provádí rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu v oblasti jaderné energie (2012 až 2013)[21].

(30) Komise konzultovala Výbor Euratomu pro vědu a techniku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

ZŘÍZENÍ

Článek 1

Zřízení

Toto nařízení zřizuje program Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2018 (dále jen „program Euratomu“) a stanoví pravidla pro účast v tomto programu, včetně účasti na programech financujících orgánů spravujících finanční prostředky poskytnuté v souladu s tímto nařízením a na činnostech prováděných společně podle tohoto nařízení a podle rámcového programu „Horizont 2020“ zřízeného nařízením (EU) XX/XXX (dále jen „program Horizont 2020“).

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)           „výzkumnými a inovačními činnostmi“ celé spektrum činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, demonstrací a inovací, včetně podpory spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, šíření a optimalizace výsledků a podněcování odborné přípravy a mobility výzkumných pracovníků v Evropském společenství pro atomovou energii (dále jen „Společenství“);

b)           „přímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím Společného výzkumného střediska;

c)           „nepřímými akcemi“ výzkumné a inovační činnosti, které Unie nebo Společenství (dále jen „Unie“) finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;

d)           „partnerstvím veřejného a soukromého sektoru“ partnerství, v jehož rámci se partneři ze soukromého sektoru, Společenství a ve vhodných případech i další partneři zaváží, že budou společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností, které mají strategický význam;

e)           „partnerstvím v rámci veřejného sektoru“ partnerství, v jehož rámci se veřejnoprávní subjekty či subjekty pověřené výkonem veřejné služby na regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni spolu se Společenstvím zaváží, že budou společně podporovat přípravu a provádění výzkumného a inovačního programu nebo činností.

Článek 3

Cíle

1. Obecným cílem programu Euratomu je zlepšit jadernou bezpečnost, jaderné zabezpečení a radiační ochranu a současně přispět k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému bezpečným, efektivním a zabezpečeným způsobem. Obecný cíl se provede prostřednictvím činností uvedených v příloze I ve formě přímých a nepřímých akcí, které sledují specifické cíle uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2. Nepřímé akce programu Euratomu mají tyto specifické cíle:

a)      podpořit bezpečný provoz jaderných systémů;

b)      přispět k vývoji řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem;

c)      podporovat rozvoj a udržování kompetencí v oblasti jaderné energie na úrovni Unie;

d)      podpořit rozvoj radiační ochrany;

e)      přejít k demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy jako zdroje energie prostřednictvím využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu;

f)       položit základy pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze prostřednictvím vývoje materiálů, technologií a koncepčního návrhu;

g)      podpořit inovace a průmyslovou konkurenceschopnost;

h)      zajistit dostupnost a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu.

3. Přímé akce programu Euratomu mají tyto specifické cíle:

a)      zlepšit jadernou bezpečnost, včetně bezpečnosti paliva a reaktorů, nakládání s odpadem a vyřazování z provozu a připravenosti na mimořádné události;

b)      zlepšit jaderné zabezpečení, včetně jaderných záruk, nešíření jaderných zbraní, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy;

c)      zvýšit excelenci vědecké základny pro normalizaci v jaderné oblasti;

d)      podpořit řízení znalostí, vzdělávání a odbornou přípravu;

e)      podpořit politiku Unie na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení a vyvíjející se právní předpisy Unie v této oblasti.

4. Program Euratomu se provádí takovým způsobem, aby bylo zajištěno, že podporované priority a činnosti budou odpovídat měnícím se potřebám a zohledňovat vyvíjející se stav vědy, technologií, inovací, tvorby politik, trhů a společnosti.

5. V rámci specifických cílů uvedených v odstavcích 2 a 3 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění programu Euratomu, včetně reakcí na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, na potřeby týkající se rozvoje nových politik Unie a na řízení akcí, s jejichž podporou se počítá v rámci budoucích programů.

Článek 4

Rozpočet

1. Finanční krytí pro provedení programu Euratomu činí 1 788,889 milionů EUR. Tato částka se rozdělí takto:

a)      nepřímé akce pro program výzkumu a vývoje jaderné syntézy 709,713 milionů EUR;

b)      nepřímé akce pro jaderné štěpení, bezpečnost a radiační ochranu 354,857 milionů EUR;

c)      přímé akce 724,319 milionů EUR.

U provádění nepřímých akcí programu Euratomu připadá na správní výdaje Komise nanejvýš 13,5 %.

2. Finanční krytí programu Euratomu může rovněž zahrnovat výdaje týkající se přípravných, sledovacích, kontrolních, auditních a hodnotících činností, které jsou potřebné pro řízení programu a dosahování jeho cílů, zejména studií a jednání odborníků, pokud se vztahují k obecným cílům tohoto nařízení, výdaje související se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i všechny ostatní výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komise vynaloží pro účely řízení programu Euratomu.

3. V případě potřeby lze prostředky pro krytí výdajů na technickou a administrativní pomoc zanést do rozpočtu i po roce 2018 s cílem umožnit řízení akcí nedokončených k 31. prosinci 2018.

4. Pokud přímé akce přispívají k iniciativám vytvořených subjekty, kterým Komise svěřila provádění úkolů v souladu s čl. 6 odst. 2 a článkem 15, nepovažuje se tento příspěvek za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.

Článek 5

Přidružení třetích zemí

1. Program Euratomu je otevřený pro přidružení:

a)      přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a v rozhodnutích rad přidružení nebo v podobných dohodách;

b)      vybraných třetích zemí, která splňují všechna tato kritéria:

i)        mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;

ii)       mají dobrou historii účasti ve výzkumných a inovačních programech Unie;

iii)      mají úzké hospodářské a zeměpisné vazby na Unii;

iv)      jsou členy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) nebo zeměmi či územími vyjmenovanými v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady XX/2012[22].

2. Zvláštní podmínky týkající se účasti přidružených zemí v programu Euratomu, včetně finančního příspěvku podle hrubého domácího produktu přidružené země, stanoví mezinárodní dohody mezi Unií a přidruženými zeměmi.

HLAVA II

PROVÁDĚNÍ

KAPITOLA I

PROVÁDĚNÍ, ŘÍZENÍ A FORMY PODPORY

Článek 6

Řízení a formy podpory Společenství

1. Program Euratomu se provede prostřednictvím nepřímých akcí využívajících jedné nebo několika forem finanční podpory stanovených v nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení], včetně grantů, cen, zadávání zakázek, finančních nástrojů a finančních příspěvků. Podpora Společenství sestává také z přímých akcí ve formě výzkumných a inovačních činností prováděných Společným výzkumným střediskem (JRC).

2. Aniž je dotčen článek 10 Smlouvy o Euratomu, může Komise prováděním programu Euratomu zčásti pověřit financující orgány uvedené v čl. [55 odst. 1 písm. b)] nařízení (EU) č. XXX/2012 [nové finanční nařízení].

Komise může provádění nepřímých akcí v rámci programu Euratomu svěřit také subjektům, které byly vytvořeny podle rámcového programu Horizont 2020 nebo jsou v něm uvedeny.

Článek 7

Pravidla pro účast a šíření výsledků výzkumu

1. S výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku se účast jakéhokoli právního subjektu na nepřímých akcích prováděných v rámci programu Euratomu řídí pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. XX/2012 [pravidla pro účast a šíření výsledků].

2. Pro účely programu Euratomu „bezpečnostní pravidla“ uvedená v čl. 40 odst. 2 prvním pododstavci nařízení (XX) [pravidla pro účast a šíření výsledků] zahrnují obranné zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy o Euratomu.

Odchylně od čl. 41 odst. 3 prvního pododstavce uvedeného nařízení mohou Komise nebo financující orgán s ohledem na výsledky vytvořené účastníky, kteří obdrželi finanční příspěvek Společenství, vznést námitku proti převodu vlastnictví nebo udělení jak výhradní, tak nevýhradní licence třetím stranám usazeným v třetí zemi, která není přidružena k programu Euratomu, domnívají-li se, že toto udělení licence nebo převod nejsou v souladu se zájmem rozvíjet konkurenceschopnost hospodářství Unie nebo nejsou slučitelné s etickými zásadami či s bezpečnostními aspekty. „Bezpečnostní aspekty“ zahrnují obranné zájmy členských států ve smyslu článku 24 Smlouvy o Euratomu.

Odchylně od čl. 46 odst. 1 prvního pododstavce uvedeného nařízení mají Společenství a jeho společné podniky přístupová práva k výsledkům účastníka, který obdržel finanční příspěvek Společenství, pro účely rozvoje, provádění a sledování politik a programů Společenství nebo závazků přijatých prostřednictvím mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Tato přístupová práva zahrnují právo povolit třetím stranám použití těchto výsledků při zadávání veřejných zakázek a právo udělovat sublicence a jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití a udělí se bez poplatků.

3. „Účastnický záruční fond“ zřízený podle nařízení (EU) č. XX/2012 [pravidla pro účast a šíření výsledků] nahradí účastnické záruční fondy zřízené podle nařízení (Euratom) č. 1908/2006 a nařízení (Euratom) č. XX/XX [pravidla Euratomu pro účast (2012–2013)] a stane se jejich právním nástupcem.

Všechny částky z účastnických záručních fondů zřízených podle nařízení (Euratom) č. 1908/2006 a (Euratom) č. XX/XX [pravidla Euratomu pro účast (2012–2013)] se k 31. prosinci 2013 převedou do účastnického záručního fondu. Účastníci akcí podle rozhodnutí XX/XX [program Euratomu 2012–2013], kteří podepíší grantové dohody po dni 31. prosince 2013, svůj příspěvek zaplatí do účastnického záručního fondu.

Článek 8

Průřezové činnosti

1. Za účelem dosažení cílů programu Euratomu a pro řešení výzev, které jsou společné programu Euratomu a programu Horizont 2020, mohou finanční příspěvek Unie získat činnosti procházející napříč nepřímými akcemi uvedenými v příloze I nebo nepřímými akcemi, kterými se provádí zvláštní program rámcového programu Horizont 2020, zřízený rozhodnutím Rady XX/XXXX/EU[23].

2. Finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku může být složen z finančních příspěvků na nepřímé akce uvedených v článku 4 tohoto nařízení a v článku 6 nařízení (EU) č. XX/XXXX [o zřízení programu Horizont 2020] a proveden prostřednictvím jediného režimu financování.

Článek 9

Rovnost žen a mužů

Program Euratomu zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderový rozměr v obsahu výzkumu a inovací.

Článek 10

Etické zásady

1. Veškeré výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Euratomu jsou v souladu s etickými zásadami, a s příslušnými vnitrostátními právními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.

Zvláštní pozornost se věnuje zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

2. Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Euratomu se zaměří výhradně na civilní využití.

Článek 11

Pracovní programy

1. Komise přijme pracovní programy pro provádění nepřímých akcí. Pracovní programy umožní přístupy zdola nahoru, které řeší cíle inovativním způsobem.

V pracovních programech se uvedou podstatné prvky pro provádění akcí v souladu s nařízením XX/2012 [finanční nařízení], včetně jejich podrobných cílů, příslušného financování a časového plánu, jakož i víceletý přístup a strategické směry pro následující roky provádění.

2. Pro přímé akce vypracuje Komise v souladu s rozhodnutím 96/282/Euratom víceletý pracovní program, ve kterém se podrobněji uvedou cíle a vědecké a technologické priority popsané v příloze I, a časový plán provádění.

Uvedený víceletý pracovní program zohlední také související výzkumné činnosti prováděné členskými státy, přidruženými zeměmi a evropskými a mezinárodními organizacemi. V případě potřeby se program aktualizuje.

3. V pracovních programech se zohlední stav vědy, technologií a inovací na vnitrostátní úrovni, úrovni Unie a mezinárodní úrovni a důležité aspekty vývoje politiky, trhu a společnosti. V případě potřeby se programy aktualizují.

4. Pracovní programy obsahují oddíl, ve kterém jsou stanoveny průřezové činnosti uvedené v článku 8.

Článek 12

Správa programu

1. Pro účely provádění nepřímých akcí programu Euratomu jsou Komisi nápomocny tyto poradní výbory:

a)      pro otázky týkající se jaderného štěpení poradní výbor uvedený v bodech 5 a 6 přílohy rozhodnutí Rady 84/338/Euratom, ESUO, EHS[24],

b)      pro otázky týkající se jaderné syntézy poradní výbor pro program jaderné syntézy zřízený v souladu s rozhodnutím Rady ze dne 16. prosince 1980[25].

Odchylně od čl. 3 odst. 3 rozhodnutí 84/338/Euratom, ESUO, EHS a od bodu 9 rozhodnutí Rady ze dne 16. prosince 1980, předsedá těmto poradním výborům Komise.

2. Komise pravidelně informuje příslušný výbor uvedený v odstavci 1 o celkovém pokroku při provádění programu Euratomu a včas mu poskytuje informace o všech nepřímých akcích navrhovaných nebo financovaných v rámci programu Euratomu.

Článek 13

Externí poradenství a zapojení společnosti

1. Při provádění programu Euratomu se vezme v potaz poradenství a příspěvky, které ve vhodných případech poskytnou: Výbor Euratomu pro vědu a techniku podle článku 134 Smlouvy o Euratomu, poradní skupiny nezávislých odborníků na vysoké úrovni zřízené Komisí, struktury pro dialog vytvořené podle mezinárodních dohod o vědecko-technické spolupráci, činnosti týkající se budoucího vývoje, cílené veřejné konzultace a transparentní interaktivní procesy, které zajišťují podporu odpovědného výzkumu a inovací.

2. V plné míře se zohlední také příslušné aspekty výzkumných a inovačních programů zavedených evropskými technologickými platformami, iniciativami společného plánování a evropskými inovačními partnerstvími.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ OBLASTI ČINNOSTI

Článek 14

Malé a střední podniky

Zvláštní pozornost se věnuje zajištění přiměřené účasti malých a středních podniků („MSP“) v programu Euratomu a inovačnímu dopadu na tyto podniky. Kvantitativní a kvalitativní posouzení účasti MSP se provedou v rámci opatření pro hodnocení a sledování.

Článek 15

Partnerství veřejného a soukromého sektoru a partnerství v rámci veřejného sektoru

V zájmu dosažení cílů uvedených v článku 3 mohou být zvláštní činnosti programu Euratomu prováděny prostřednictvím:

a)      společných podniků zřízených na základě kapitoly 5 Smlouvy o Euratomu;

b)      partnerství v rámci veřejného sektoru založených na režimu financování „akce na spolufinancování programů“;

c)      smluvních partnerství veřejného a soukromého sektoru uvedených v článku 19 nařízení (EU) č. xxx/201x.

Článek 16

Mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

1. Subjekty usazené v třetích zemích a mezinárodní organizace jsou způsobilé k účasti na nepřímých akcích programu Euratomu za podmínek uvedených v nařízení (EU) XX/XXX [pravidla pro účast]. Výjimky z tohoto obecného pravila jsou uvedeny v článku 7. Mezinárodní spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi program Euratomu podporuje za účelem:

a)      posílení excelence a přitažlivosti Unie v oblasti výzkumu a inovací a také její hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti;

b)      účinného řešení globálních společenských výzev;

c)      podpory cílů vnější politiky Unie a doplňování vnějších programů.

2. Cílené akce zaměřené na podporu spolupráce s konkrétními třetími zeměmi nebo skupinami třetích zemí se provádějí na základě společného zájmu a vzájemného prospěchu, s přihlédnutím k jejich vědeckým a technickým schopnostem a tržním příležitostem a k očekávanému dopadu.

Měl by se podporovat vzájemný přístup k programům třetích zemí. Pro dosažení co největšího dopadu se podporuje koordinace a synergie s iniciativami členských států a přidružených zemí.

Priority spolupráce zohlední vývoj politiky Unie a příležitosti pro spolupráci s třetími zeměmi, jakož i případné nedostatky v systémech duševního vlastnictví ve třetích zemích.

Článek 17

Komunikace a šíření výsledků

1. Při provádění programu Euratomu se činnosti v oblasti šíření výsledků a komunikace považují za nedílnou součást akcí podporovaných programem Euratomu.

2. Činnosti v oblasti komunikace mohou zahrnovat:

a)      iniciativy zaměřené na rozšíření povědomí a usnadnění přístupu k financování v rámci programu Euratomu, zvláště ve vztahu k nedostatečně zastoupeným regionům nebo typům účastníků;

b)      cílenou pomoc pro projekty a konsorcia s cílem poskytnout jim přístup k dovednostem nutným pro optimalizaci komunikace o výsledcích a šíření výsledků;

c)      iniciativy na podporu dialogu a diskuze o otázkách souvisejících s vědou, technologiemi a inovacemi s veřejností, jakož i využití sociálních médií a dalších inovačních technologií a metodik;

d)      komunikaci o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení.

3. S výhradou použitelných ustanovení Smlouvy o Euratomu a příslušných právních předpisů Unie mohou činnosti v oblasti šíření výsledků zahrnovat:

a)      činnosti, které sdružují výsledky z řady projektů, včetně projektů případně financovaných z jiných zdrojů, za účelem vytvoření uživatelsky vstřícných databází a zpráv, které shrnují hlavní výsledky;

b)      šíření výsledků mezi tvůrci politik, včetně orgánů pro normalizaci, s cílem podpořit využívání výsledků s významem pro politiku náležitými subjekty na mezinárodní, unijní, vnitrostátní a regionální úrovni.

KAPITOLA III

KONTROLA

Článek 18

Kontrola a audit

1. Kontrolní systém vytvořený za účelem provádění tohoto nařízení je navržen tak, aby poskytoval odpovídající ujištění o dosažení náležitého řízení rizik týkajících se účelnosti a efektivnosti operací, jakož i legality a správnosti uskutečněných operací s přihlédnutím k víceletému charakteru programů, jakož i k povaze dotyčných plateb.

2. Kontrolní systém zajišťuje náležitou vyváženost mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních tak, aby bylo možné dosáhnout cílů programu Euratomu a aby tento program mohl přilákat ty nejlepší vědecké pracovníky a nejinovativnější podniky.

3. Součástí kontrolního systému je auditní strategie pro výdaje v nepřímých akcích programu Euratomu, která je založena na finančním auditu reprezentativního vzorku výdajů v celém programu. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji.

Audity výdajů v nepřímých akcích programu Euratomu se provádějí soudržným způsobem v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, aby se minimalizovala zátěž, kterou audit klade na účastníky.

Článek 19

Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i kontrol a inspekcí na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, subdodavatelů a dalších třetích stran, kteří podle tohoto nařízení obdrželi finanční prostředky Unie.

Aniž je dotčen odstavec 3, může Komise provádět audity až čtyři roky po vyplacení konečné platby.

3.           Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[26] s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.           Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

KAPITOLA IV

SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 20

Sledování

1. Komise každoročně sleduje provádění programu Euratomu, včetně pokroku a dosažených výsledků.

2. Komise podává zprávy o výsledcích tohoto sledování a šíří tyto výsledky.

Článek 21

Hodnocení

1. Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby mohla ovlivňovat rozhodovací proces.

a)      Do 31. května 2017 Komise za pomoci nezávislých odborníků a s přihlédnutím k hodnocení ex post sedmého rámcového programu Euratomu zřízeného rozhodnutím 2006/970/Euratom a programu Euratomu (2012–2013) zřízeného rozhodnutím 20XX/XX/Euratom, které má být dokončeno do konce roku 2015, provede průběžné hodnocení programu Euratomu, jež se bude týkat dosahování cílů – na úrovni výsledků a pokroku směrem k dopadům – a další relevantnosti všech opatření, efektivnosti a využití zdrojů, prostoru pro další zjednodušení a evropské přidané hodnoty. Hodnocení rovněž vezme v potaz příspěvek opatření k prioritám Unie v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a výsledky týkající se dlouhodobého dopadu předchozích opatření.

b)      Do 31. prosince 2022 provede Komise za pomoci nezávislých odborníků hodnocení ex post programu Euratomu. Uvedené hodnocení se bude týkat odůvodnění, provedení a dosažených výsledků, jakož i dlouhodobějších dopadů a udržitelnosti daných opatření tak, aby z něj bylo možné vycházet při rozhodování o možném obnovení, změně nebo pozastavení následného opatření.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, jsou přímé a nepřímé akce programu Euratomu předmětem samostatných hodnocení.

3. V rámci hodnocení uvedených v odstavcích 1 a 2 se posoudí pokrok směrem k cílům stanoveným v článku 3 s přihlédnutím k příslušným ukazatelům výkonnosti vymezeným v příloze II.

4. Členské státy Komisi poskytnou údaje a informace nezbytné pro sledování a hodnocení dotčených opatření.

5. Komise sdělí závěry hodnocení uvedených v odstavcích 1 a 2 spolu s vlastními připomínkami Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Zrušení a přechodná ustanovení

1. Rozhodnutí 2006/970/Euratom, nařízení (Euratom) č. 1908/2006, rozhodnutí 2006/976/Euratom, rozhodnutí 2006/977/Euratom, rozhodnutí XXXX/XXXX [rámcový program Euratomu (2012–2013)], nařízení (Euratom) č. XXX/XXXX [pravidla Euratomu pro účast (2012–2013)], rozhodnutí XXXX/XXXX/Euratom [zvláštní program (2012–2013)] a rozhodnutí XXXX/XXXX/Euratom [zvláštní program – přímé akce (2012–2013)] se s účinkem od 1. ledna 2014 zrušují.

2. Činnosti získávající finanční příspěvek Společenství podle programů, které byly zřízeny rozhodnutími uvedenými v odstavci 1, a související finanční závazky se až do svého dokončení nadále řídí pravidly použitelnými pro uvedené programy.

3. Finanční příděl uvedený v článku 4 může pokrývat také výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi uvedeným programem a opatřeními přijatými podle rozhodnutí XX/XX/Euratom [rámcový program Euratomu (2012–2013)], rozhodnutí XXXX/XXXX/Euratom [zvláštní program (2012–2013)] a rozhodnutí XXXX/XXXX/Euratom [zvláštní program – přímé akce (2012–2013)].

Článek 23

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I — ČINNOSTI

1. Odůvodnění programu Euratomu – cesta do roku 2020

Dosažením cílů popsaných v článku 3 posílí program Euratomu výsledky dosahované u tří priorit rámcového programu „Horizont 2020“, kterými jsou: vynikající věda, vedoucí postavení v průmyslu a společenské výzvy. Program Euratomu zejména podpoří přechod na budoucí spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém v reakci na zvyšující se nedostatek zdrojů, rostoucí energetické potřeby a změnu klimatu.

Program Euratomu posílí rámec pro výzkum a inovace na poli jaderné energie a bude koordinovat výzkumné činnosti členských států, a tím zamezí duplicitám, zachová kritickou míru v klíčových oblastech a zajistí optimální využití veřejného financování.

Strategie pro rozvoj jaderné syntézy jako věrohodné alternativy pro komerční výrobu energie bez emisí uhlíku se řídí plánem s postupovými cíli pro dosažení výroby elektřiny do roku 2050. Za účelem provedení uvedené strategie se provede radikální restrukturalizace prací souvisejících s jadernou syntézou v Unii, včetně správy, financování a řízení, s cílem přesunout důraz od čistého výzkumu k projektování, výstavbě a provozu budoucích zařízení, jako jsou ITER, DEMO a další. To nebude možné bez úzké spolupráce mezi celou komunitou, která se v Unii zabývá jadernou syntézou, Komisí a vnitrostátními agenturami pro financování.

Aby byly v Unii zachovány nezbytné odborné předpoklady pro dosažení těchto cílů, bude dále posílena úloha programu v oblasti odborné přípravy prostřednictvím zřízení vzdělávacích zařízení celoevropského zájmu, která budou realizovat specializované programy. Tak bude nadále podporován Evropský výzkumný prostor a další integrace nových členských států a přidružených zemí.

2. Činnosti nezbytné k dosažení cílů programu 2.1. Nepřímé akce

a)           Podpora bezpečného provozu jaderných systémů (společenské výzvy)

V souladu s obecným cílem: podpora společných výzkumných činností týkajících se bezpečného provozu reaktorových systémů (včetně zařízení jaderného palivového cyklu), které se v Unii používají, nebo (v míře nezbytné pro udržení širokých odborných znalostí na poli jaderné bezpečnosti v Unii) typů reaktorů, které se mohou používat v budoucnosti, s výlučným zaměřením na bezpečnostní aspekty, včetně všech aspektů palivového cyklu, jako je separace a transmutace.

b)           Příspěvek k vývoji řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem (vynikající věda, společenské výzvy)

Společné nebo koordinované výzkumné činnosti týkající se zbývajících klíčových aspektů geologického ukládání vyhořelého paliva a dlouhodobých radioaktivních odpadů a případně demonstrace technologií a bezpečnosti. Tyto činnosti podpoří vznik společného pohledu Unie na hlavní otázky nakládání s odpadem od vyřazení paliva po jeho odstranění. Výzkumné činnosti související s řízením ostatních toků radioaktivního odpadu, pro které v současnosti neexistují průmyslově vyspělé procesy.

c)           Podpora rozvoje a udržitelnosti kompetencí v jaderné oblasti na úrovni Unie (vynikající věda)

Podpora společných činností odborné přípravy a mobility mezi výzkumnými středisky a průmyslem a mezi různými členskými a přidruženými státy, jakož i podpora udržení víceoborových kompetencí v oblasti jaderné energie, aby byla v Unii dlouhodobě zaručena dostupnost vhodně kvalifikovaných výzkumných pracovníků, inženýrů a zaměstnanců v jaderném odvětví.

d)           Podpora rozvoje radiační ochrany (vynikající věda, společenské výzvy)

Společné nebo koordinované výzkumné činnosti zaměřené zejména na rizika nízkých dávek záření z ozáření na pracovišti, lékařského ozáření či ozáření v životním prostředí a na zvládání nouzových situací v souvislosti s haváriemi zahrnujícími radiaci za účelem vytvoření celoevropské vědecké a technologické základny pro stabilní, nestranný a společensky přijatelný systém ochrany.

e)           Přechod k demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy jako zdroje energie prostřednictvím využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu (vedoucí postavení v průmyslu, společenské výzvy)

Podpora společných výzkumných činností prováděných členy Evropské dohody o rozvoji v oblasti jaderné syntézy s cílem zajistit rychlé zahájení provozu projektu ITER s vysokým výkonem, včetně používání příslušných zařízení (mj. společného evropského tokamaku JET), integrovaného modelování pomocí vysoce výkonných počítačů a vzdělávacích činností pro přípravu nové generace výzkumných pracovníků a inženýrů.

f)            Položení základů pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze prostřednictvím vývoje materiálů, technologií a koncepčního návrhu (vedoucí postavení v průmyslu, společenské výzvy)

Podpora společných činností prováděných členy Evropské dohody o rozvoji v oblasti jaderné syntézy s cílem vyvíjet materiály a prověřovat způsobilost materiálů pro demonstrační elektrárnu; zde budou zapotřebí mimo jiné přípravné práce na patřičném zařízení pro zkoušení materiálů a jednání o účasti Unie ve vhodném mezinárodním rámci pro uvedené zařízení.

Podpora společných výzkumných činností prováděných členy Evropské dohody o rozvoji v oblasti jaderné syntézy, které se budou týkat problematiky provozu reaktorů a v jejichž rámci budou vyvinuty a demonstrovány všechny technologie s významem pro demonstrační elektrárnu založenou na jaderné syntéze. K těmto činnostem patří příprava koncepčního návrhu či návrhů celé demonstrační elektrárny a zkoumání potenciálu stelarátorů jako elektrárenské technologie.

g)           Podpora inovací a konkurenceschopnosti průmyslu (vedoucí postavení v průmyslu)

Provádění nebo podpora řízení znalostí a přenosu technologií z výzkumu spolufinancovaného tímto programem do průmyslu využívajícího všech inovačních aspektů tohoto výzkumu.

Podpora inovací mimo jiné prostřednictvím otevřeného přístupu k vědeckým publikacím, databáze pro řízení a šíření znalostí a podpory technologických témat ve vzdělávacích programech.

Z dlouhodobějšího hlediska program Euratomu podporuje přípravu a rozvoj konkurenceschopného průmyslového odvětví jaderné syntézy, zejména prováděním technologického plánu pro realizaci elektrárny založené na jaderné syntéze s aktivní účastí průmyslu na projektech v oblasti projektování a vývoje.

h)           Zajištění dostupnosti a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu (vynikající věda)

Činnosti na podporu výstavby, modernizace, využívání a trvalé dostupnosti klíčových výzkumných infrastruktur v rámci programu Euratomu, jakož i náležitého přístupu k těmto infrastrukturám a spolupráce mezi těmito infrastrukturami.

i)            Evropská dohoda o rozvoji v oblasti jaderné syntézy

Právnímu subjektu, který zřídí nebo určí členové Evropské dohody o rozvoji v oblasti jaderné syntézy, se udělí grant (akce na spolufinancování programů) za účelem provádění a koordinace jejich činností. Uvedený grant může zahrnovat věcná plnění Společenství, například vědecké a technické využívání zařízení JET v souladu s článkem 10 Smlouvy o Euratomu nebo dočasné přidělení zaměstnanců Komise.

2.2. Přímé akce JRC

Cílem činností JRC v oblasti jaderné energie je podpořit uplatňování směrnic Rady 2009/71/Euratom[27] a 2011/70/Euratom[28], jakož i závěrů Rady, které jako prioritu stanoví nejvyšší standardy jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení v Unii i v mezinárodním měřítku. JRC zejména mobilizuje nezbytné kapacity a odborné znalosti s cílem přispívat k posouzení a zvýšení bezpečnosti jaderných zařízení, mírového využívání jaderné energie a dalších použití nezahrnujících jaderné štěpení, poskytovat vědecký základ pro příslušné právní předpisy Unie a v případě potřeby reagovat v mezích svého poslání a působnosti na jaderné incidenty a havárie. Za tímto účelem JRC provádí výzkum a posouzení, poskytuje referenční materiály a normy a realizuje specializovanou odbornou přípravu a vzdělávání. V případě potřeby se bude usilovat o synergii s Technologickou platformou pro udržitelnou jadernou energii (SNETP) a dalšími průřezovými iniciativami.

a)           Zlepšení jaderné bezpečnosti, včetně bezpečnosti paliva a reaktorů, nakládání s odpadem a vyřazování z provozu a připravenosti na mimořádné události

JRC přispěje k vývoji nástrojů a metod pro dosažení vysoké úrovně bezpečnosti jaderných reaktorů a palivových cyklů, které mají význam pro Evropu. Tyto nástroje a metody zahrnují:

1)           analýzy a modelování vážných havárií a metodiky pro posuzování provozních bezpečnostních rezerv jaderných zařízení; podporu vytvoření společného evropského přístupu k hodnocení pokročilých palivových cyklů a konstrukcí; a zkoumání a šíření závěrů vyvozených z provozních zkušeností. JRC dále posílí své „Evropské clearingové středisko pro zpětnou vazbu a zkušenosti z provozu jaderných elektráren“ (European Clearinghouse on NPP Operational Experience Feedback), aby mohlo reagovat na výzvy v oblasti jaderné bezpečnosti, které se objevují v období po havárii ve Fukušimě;

2)           minimalizaci vědecké nejistoty v předpovědích dlouhodobého chování jaderného odpadu a rozptylu radionuklidů v životním prostředí a klíčové aspekty výzkumu vyřazování jaderných zařízení z provozu;

3)           posílení kapacity Unie pro reakci na jaderné havárie a incidenty prostřednictvím dalšího rozvoje systémů varování a modelů rozptylu radioaktivních materiálů v ovzduší a prostřednictvím mobilizace zdrojů a odborných znalostí pro analýzu a modelování jaderných havárií a pro poskytování příslušné technické podpory.

b)           Zlepšení jaderného zabezpečení, včetně jaderných záruk, nešíření jaderných zbraní, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy

Oblasti nešíření jaderných zbraní se věnuje maximální možná pozornost. JRC bude:

1)           vyvíjet zdokonalené metodiky a metody a technologie pro zjišťování/ověřování za účelem podpory dozoru nad bezpečností ze strany Společenství a posílení mezinárodních záruk;

2)           vyvíjet a používat zdokonalené metody a technologie k prevenci a zjišťování jaderných a radiologických incidentů a reakci na ně, včetně ověřování způsobilosti detekčních technologií a vývoje metod a technik jaderné forenzní vědy pro boj proti nedovolenému obchodování v součinnosti s globálním rámcem pro chemické, biologické, radioaktivní a jaderné materiály (CBRN);

3)           podporovat plnění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a souvisejících strategií Unie prostřednictvím analytických studií a sledovat technický vývoj režimů pro kontrolu vývozu za účelem podpory příslušných útvarů Komise a Unie.

c)           Zvýšení excelence vědecké základny pro normalizaci v jaderné oblasti

JRC dále rozvine vědeckou základnu pro jadernou bezpečnost a jaderné zabezpečení. Důraz se klade na výzkum základních vlastností a chování aktinoidů a konstrukčních a jaderných materiálů. Na podporu normalizace v Unii poskytuje JRC nejmodernější normy v jaderné oblasti, referenční údaje a měření, včetně vývoje a realizace příslušných databází a nástrojů pro posuzování. JRC podpoří další rozvoj lékařských využití, zejména nových terapií rakoviny založených na ozařování alfa-částicemi.

d)           Podpora řízení znalostí, vzdělávání a odborné přípravy

JRC musí držet krok s novým vývojem v oblasti výzkumu a přístrojové techniky, bezpečnosti a environmetálních předpisů. Za tímto účelem se provede průběžný plán investic pro vědecké infrastruktury.

V zájmu zachování předního postavení Unie na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení JRC vyvíjí nástroje pro řízení znalostí, sleduje trendy v oblasti lidských zdrojů v Unii prostřednictvím svého střediska monitoringu lidských zdrojů v jaderné oblasti a realizuje specializované programy odborné přípravy a vzdělávání, zahrnující rovněž otázky vyřazování z provozu.

e)           Podpora politiky Unie na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení a vyvíjejících se právních předpisů Unie v této oblasti

JRC bude rozvíjet své schopnosti, aby mohl poskytovat nezávislé vědecké a technické důkazy nezbytné pro podporu vyvíjejících se právních předpisů Unie o jaderné bezpečnosti a jaderném zabezpečení.

Jako prováděcí zástupce Euratomu pro mezinárodní fórum „Generace IV“ („GIF“) pokračuje JRC v koordinaci příspěvku Společenství ke GIF. JRC uskutečňuje a dále rozvíjí mezinárodní výzkumnou spolupráci s hlavními partnerskými zeměmi a mezinárodními organizacemi (MAAE, OECD/NEA) v zájmu prosazování politik Unie v oblasti jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení.

3. Průřezové činnosti v rámci programu Euratomu

Za účelem dosažení svých obecných cílů podporuje program Euratomu doplňkové činnosti (přímé i nepřímé, koordinaci a podněcování společného plánování) zajišťující synergii výzkumných prací při řešení společných výzev (např. v oblasti materiálů, technologie chladiv, referenčních údajů týkajících se jaderné energie, modelování a simulací, dálkové manipulace, nakládání s odpadem či radiační ochrany).

4. Průřezové činnosti a styčné body s rámcovým programem pro výzkum a inovace „Horizont 2020“

V zájmu dosažení cílů programu Euratomu se zajistí vhodné vazby a styčné body, například společné výzvy, se zvláštním programem rámcového programu „Horizont 2020“.

Program Euratomu se může podílet na dluhovém a kapitálovém nástroji, které byly vytvořeny podle rámcového programu „Horizont 2020“ a které se rozšíří tak, aby zahrnovaly cíle uvedené v článku 3.

5. Stanovení priorit

Aby bylo zajištěno, že se nepřímé akce programu Euratomu budou vzájemně podporovat s výzkumnými činnostmi členských států a soukromého sektoru, stanoví se priority pracovních programů na základě příspěvků od vnitrostátních veřejných orgánů a od stran zainteresovaných na jaderném výzkumu seskupených v subjektech a rámcích, jako jsou technologické platformy a odborná fóra pro jaderné systémy a bezpečnost (SNETP), pro nakládání s konečným odpadem (IGDTP) a pro radiační ochranu / riziko nízkých dávek (MELODI), Evropská dohoda o rozvoji v oblasti jaderné syntézy či jakékoli jiné relevantní organizace nebo fóra zainteresovaných stran na poli jaderné energie.

Priority přímých akcí se stanoví prostřednictvím konzultací s generálními ředitelstvími Evropské komise odpovědnými za danou politiku a se správní radou JRC.

6. Mezinárodní spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi

S cílem poskytnout Unii jasné a významné přínosy pokračuje mezinárodní spolupráce na poli jaderného výzkumu a inovací, založená na sdílených cílech a vzájemné důvěře. Aby přispělo k dosažení specifických cílů uvedených v článku 3, se Společenství snaží posilovat vědecké a technické znalosti Unie prostřednictvím mezinárodních dohod o spolupráci a podporovat přístup jaderného průmyslu Unie na nové vznikající trhy.

Činnosti mezinárodní spolupráce jsou podporovány pomocí mnohostranných rámců (např. MAAE, OECD, ITER a GIF) a prostřednictvím stávající nebo nové dvoustranné spolupráce se zeměmi, které mají silnou výzkumně-vývojovou a průmyslovou základnu a provozují, navrhují nebo budují výzkumná zařízení.

PŘÍLOHA II — UKAZATELE VÝKONNOSTI

Tato příloha obsahuje pro každý specifický cíl programu Euratomu omezený počet ukazatelů výkonnosti pro posuzování výsledků a dopadů.

1. Ukazatele pro nepřímé akce

a)      Podpora bezpečného provozu jaderných systémů

– Procento financovaných projektů (společný výzkum nebo koordinované akce), které pravděpodobně povedou k prokazatelnému zlepšení praxe v oblasti jaderné bezpečnosti v Evropě.

b)      Příspěvek k vývoji řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem

– Počet geologických úložišť vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu, která se v Evropě plánují a u kterých Společenství podpořilo přípravu bezpečnostní dokumentace a případně fázi před zahájením výstavby.

c)      Podpora rozvoje a udržitelnosti kompetencí v jaderné oblasti na úrovni Unie

– Odborná příprava prostřednictvím výzkumu – počet doktorandů a výzkumných pracovníků z řad postdoktorandů podporovaných prostřednictvím projektů Euratomu v oblasti jaderného štěpení.

– Počet vědeckých členů a školených osob v programu jaderné syntézy Euratomu.

d)      Podpora rozvoje radiační ochrany

– Procento financovaných projektů, které budou mít pravděpodobně prokazatelný dopad na regulační praxi v oblasti radiační ochrany.

e)      Přechod k demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy jako zdroje energie prostřednictvím využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu.

– Počet publikací ve vysoce impaktovaných časopisech.

f)       Položení základů pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze prostřednictvím vývoje materiálů, technologií a koncepčního návrhu

– Procento postupových cílů plánu pro jadernou syntézu stanovených pro období 2014–2018, kterých program Euratomu dosáhne.

g)      Podpora inovací a průmyslové konkurenceschopnosti

– Počet vedlejších produktů z výzkumu jaderné syntézy v rámci programu Euratomu.

– Patentové přihlášky podané evropskými laboratořemi pro jadernou syntézu.

h)      Zajištění dostupnosti a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu

– Počet výzkumných infrastruktur podporovaných na úrovni Společenství a výzkumných pracovníků využívajících výzkumné infrastruktury prostřednictvím podpory mobility a přístupu.

2. Ukazatele pro přímé akce

a)      Ukazatel dopadu podpory politiky ze strany JRC

– Počet výskytů hmatatelných konkrétních dopadů technické a vědecké podpory politiky, kterou poskytuje JRC, na politiky Unie.

b)      Ukazatel vědecké produktivity JRC

– Počet recenzovaných odborných publikací.

Ukazatele uvedené v bodech a) a b) mohou být použity podle těchto cílů přímých akcí Společenství:

· zlepšení jaderné bezpečnosti, včetně bezpečnosti paliva a reaktorů, nakládání s odpadem a vyřazování z provozu a připravenosti na mimořádné události;

· zlepšení jaderného zabezpečení, včetně jaderných záruk, nešíření jaderných zbraní, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy;

· zvýšení excelence vědecké základny pro normalizaci v jaderné oblasti;

· podpora řízení znalostí, vzdělávání a odborné přípravy;

· podpora politiky Unie na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení a vyvíjejících se právních předpisů Unie v této oblasti.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[29]

- 08 Výzkum a inovace

- 10 Společné výzkumné středisko

1.3. Povaha návrhu/podnětu

ý Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[30]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Program Euratomu posílí rámec pro výzkum a inovace na poli jaderné energie a bude koordinovat výzkumné činnosti členských států, a tím zamezí duplicitám, zachová kritickou míru v klíčových oblastech a zajistí optimální využití veřejného financování. Technickými cíli programu Euratomu jsou zlepšení jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany a příspěvek k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému bezpečným, efektivním a zabezpečeným způsobem. Tyto cíle souvisejí s cíli strategií Evropa 2020 a Energie 2020. Program přispěje k realizaci stěžejní iniciativy „Unie inovací“ podporou jaderného výzkumu souvisejícího s politikami, jaderného výzkumu v předobchodní fázi a průřezového jaderného výzkumu, jakož i tím, že usnadní předávání znalostí a technologií mezi akademickou obcí, průmyslem a veřejnoprávními orgány. Program Euratomu klade ve všech svých činnostech důraz na odbornou přípravu, podporuje konkurenceschopnost ve stávajícím jaderném průmyslu a zejména vytváří nové odvětví špičkového průmyslu v oblasti energie z jaderné syntézy, a tím přispěje k růstu a tvorbě nových pracovních míst v celé řadě oborů. Pokud jde o strategii Energie 2020, program Euratomu bude řešit otázky na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení a přispěje k zachování dlouhodobé technologické konkurenceschopnosti Unie.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB u nepřímých akcí

Specifický cíl č. 1 – podpořit bezpečný provoz jaderných systémů

Specifický cíl č. 2 – přispět k vývoji řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem

Specifický cíl č. 3 – podpořit rozvoj a udržitelnost kompetencí v jaderné oblasti na úrovni Unie

Specifický cíl č. 4 – podpořit rozvoj radiační ochrany

Specifický cíl č. 5 – přejít k demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy jako zdroje energie prostřednictvím využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu

Specifický cíl č. 6 – položit základy pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze prostřednictvím vývoje materiálů, technologií a koncepčního návrhu

Specifický cíl č. 7 – podpořit inovace a průmyslovou konkurenceschopnost

Specifický cíl č. 8 –    zajistit dostupnost a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu

Příslušné aktivity ABM/ABB: 08 Výzkum a inovace

1.4.3. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB u přímých akcí JRC

Specifický cíl č. 1 – zlepšení jaderné bezpečnosti, včetně bezpečnosti paliva a reaktorů, nakládání s odpadem a vyřazování z provozu a připravenosti na mimořádné události

Specifický cíl č. 2 – zlepšení jaderného zabezpečení, včetně jaderných záruk, nešíření jaderných zbraní, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy

Specifický cíl č. 3 – zvýšit excelenci vědecké základny pro normalizaci

Specifický cíl č. 4 – podpořit řízení znalostí, vzdělávání a odbornou přípravu

Specifický cíl č. 5 – podpořit politiku Unie na poli jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení a vyvíjející se právní předpisy Unie v této oblasti

Příslušné aktivity ABM/ABB: 10 Společné výzkumné středisko

1.4.4. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1) Dopady programu Euratomu lze očekávat v přidané hodnotě Společenství, kterou má pro zlepšení bezpečného využívání stávajících a budoucích jaderných elektráren, podniknutí dalších významných kroků k bezpečnému geologickému ukládání odpadu s vysokou úrovní radioaktivity a dlouhým poločasem rozpadu a zajištění důslednější regulace průmyslových a lékařských postupů využívajících ionizující záření.

2) Program Euratomu povede k posílení jaderného zabezpečení prostřednictvím výzkumu v oblasti jaderných záruk a zavedení zdokonalených technologií pro ověřování a zjišťování, a to ve vztahu k jaderným materiálům i k jadernému palivovému cyklu.

3) Program Euratomu přispěje k rozvoji dovedností a odborných znalostí v oblasti jaderné energie v Unii prostřednictvím akcí na poli výzkumu, odborné přípravy a mobility a prostřednictvím lepšího přístupu k výzkumným zařízením a jejich lepšího využívání.

4) Prostřednictvím podpory výzkumu jaderné syntézy program Euratomu zajistí rychlé zahájení provozu projektu ITER, vývoj a ověření způsobilosti materiálů pro demonstrační elektrárnu, jakož i vývoj a demonstraci příslušných technologií pro demonstrační elektrárnu založenou na jaderné syntéze. Činnosti programu budou zahrnovat přípravu koncepčního návrhu či návrhů celé demonstrační elektrárny a zkoumání potenciálu stelarátorů jako elektrárenské technologie.

1.4.5. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

V následujícím oddíle je pro specifické cíle programu Euratomu uvedena řada klíčových ukazatelů pro posuzování výsledků a dopadů.

Ukazatele pro nepřímé akce

1) Podpora bezpečného provozu jaderných systémů

Ukazatel: procento financovaných projektů (společný výzkum a/nebo koordinované akce), které pravděpodobně povedou k prokazatelnému zlepšení praxe v oblasti jaderné bezpečnosti v Evropě.

Současný stav: 90 % (2011); cíl: 100 % (2018).

2) Příspěvek k vývoji řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem

Ukazatel: počet geologických úložišť vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu, která se v Evropě plánují a u kterých Unie podpořila přípravu bezpečnostní dokumentace a případně fázi před zahájením výstavby.

Současný stav: 0 (2011); cíl: 3 (2018).

3) Podpora rozvoje a udržitelnosti kompetencí v jaderné oblasti na úrovni Unie

Ukazatel: odborná příprava prostřednictvím výzkumu – počet doktorandů a výzkumných pracovníků z řad postdoktorandů zapojených do projektů Euratomu v oblasti jaderného štěpení.

Současný stav: přibl. 200 (celkem za období 2007–2011); cíl: 300 (celkem za období 2014–2018).

Ukazatel: počet vědeckých členů a školených osob v programu jaderné syntézy Euratomu.

Současný stav: průměrně 27 za rok (2011); cíl: 40 za rok (2018).

4) Podpora rozvoje radiační ochrany

Ukazatel: procento financovaných projektů, které pravděpodobně budou mít prokazatelný dopad na regulační praxi v oblasti radiační ochrany.

Současný stav: 90 % (2011); cíl: 100 % (2018).

5) Přechod k demonstraci proveditelnosti jaderné syntézy jako zdroje energie prostřednictvím využití stávajících a budoucích zařízení pro jadernou syntézu

Ukazatel: počet publikací ve vysoce impaktovaných časopisech.

Současný stav: přibl. 800 (2010); cíl: udržení stávajícího počtu (2018).

Popis ukazatele: Zdroj údajů – databáze Scopus. Je třeba vzít na vědomí, že hodnota tohoto ukazatele může být v budoucnosti nižší vzhledem k tomu, že se důraz programu jaderné syntézy Euratomu bude přesouvat od výzkumu k vývoji technologií. Tento ukazatel se týká článků, u kterých alespoň jeden spoluautor působí v evropské laboratoři pro jadernou syntézu účastnící se programu Euratomu. Hodnota se vypočte na základě pěti mezinárodních recenzovaných časopisů: Nuclear Fusion, Plasma Physics and Controlled Fusion, Fusion Engineering and Design, Fusion Science and Technology, Journal of Fusion Energy.

6) Položení základů pro budoucí elektrárny založené na jaderné syntéze prostřednictvím vývoje materiálů, technologií a koncepčního návrhu

Ukazatel: procento postupových cílů plánu pro jadernou syntézu stanovených pro období 2014–2018, kterých program Euratomu dosáhne.

Současný stav: nový ukazatel, 0 %.

Cíl: 90 %, včetně zprávy o činnostech pro koncepční návrh elektrárny založené na jaderné syntéze (2018).

Popis ukazatele: nový ukazatel, který bude vycházet z plánu pro program jaderné syntézy, jenž má být vypracován do roku 2014.

7) Podpora inovací a průmyslové konkurenceschopnosti

Ukazatel: Počet vedlejších produktů z výzkumu jaderné syntézy v rámci programu Euratomu.

Současný stav: 33 % zakázek vedlo ke vzniku vedlejších produktů (2011); cíl: 50 % (2018).

Popis ukazatele: nové výrobky nebo služby vyvinuté společnostmi zapojenými do výzkumu jaderné syntézy.

Ukazatel: patentové přihlášky podané evropskými laboratořemi pro jadernou syntézu.

Současný stav: 2–3 nové patenty za rok (2011); cíl: průměrně 4–5 nových patentů za rok (2018).

8) Zajištění dostupnosti a využívání výzkumných infrastruktur celoevropského významu

Ukazatel: počet výzkumných infrastruktur podporovaných na úrovni Společenství a výzkumných pracovníků využívajících výzkumné infrastruktury prostřednictvím podpory mobility a přístupu.

Současný stav: přibl. 800 (2008); cíl: 1 200 (2018).

Popis ukazatele: program mobility v rámci programu jaderné syntézy podporuje krátkodobé návštěvy evropských vědců v zařízeních pro jadernou syntézu, např. JET.

Ukazatele pro přímé akce

1) Ukazatel dopadu podpory politiky ze strany JRC

Počet výskytů hmatatelných konkrétních dopadů technické a vědecké podpory politiky, kterou poskytuje JRC, na politiky Unie.

Současný stav: 39 (2010); cíl: 45 (2018).

2) Ukazatel vědecké produktivity JRC

Počet recenzovaných odborných publikací.

Současný stav: 190 (2010); cíl: 210 (2018).

Ukazatele uvedené v bodech 1) a 2) výše mohou být použity podle těchto cílů přímých akcí Společenství:

- zlepšení jaderné bezpečnosti, včetně bezpečnosti paliva a reaktorů, nakládání s odpadem a vyřazování z provozu a připravenosti na mimořádné události;

- zlepšení jaderného zabezpečení, včetně jaderných záruk, nešíření jaderných zbraní, boje proti nedovolenému obchodování a jaderné forenzní vědy;

- zvýšení excelence vědecké základny pro normalizaci v jaderné oblasti;

- podpora řízení znalostí, vzdělávání a odborné přípravy;

- podpora politiky Unie v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení a vyvíjejících se právních předpisů Unie v této oblasti.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Zemětřesení, které postihlo Japonsko v březnu 2011, a následné události v jaderné elektrárně Fukušima Daiiči, jsou drsným připomenutím skutečnosti, že i když je jaderné štěpení spolehlivým nízkouhlíkovým zdrojem elektřiny pro základní zatížení, vyžaduje nepřetržité úsilí v oblasti bezpečnosti a připravenosti na mimořádné události. Hlavními úkoly, které je třeba splnit, aby současná jaderná technologie mohla dále přispívat ke konkurenceschopnosti, bezpečnosti dodávek a dekarbonizaci evropských energetických systémů, jsou zajištění pokračující vysoké úrovně bezpečnosti, vypracování řešení pro nakládání s konečným odpadem a zachování dovedností na poli jaderné energie. Stejně důležitá je i potřeba zajistit účinný systém radiační ochrany na úrovni Unie při zohlednění výhod využívání radiace v lékařství a průmyslu. S ohledem na rostoucí obavy z rizika šíření jaderných zbraní a z hrozby jaderného terorismu je rovněž nezbytné vypracovat vhodné záruky zajišťující jaderné zabezpečení v Evropě a na celém světě.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení Unie

Existují jasné důvody pro zásah Společenství za účelem řešení problémů jaderné bezpečnosti a poklesu kvalifikace v oblasti jaderné energie v Evropě. Trhy také nebudou realizovat vysoce rizikový a dlouhodobý program výzkumu a vývoje na poli energie z jaderné syntézy. K dispozici jsou přesvědčivé důkazy, že samotné členské státy nebudou schopny potřebný veřejný zásah provést. Jejich investice do výzkumu a inovací jsou poměrně nízké a trpí roztříštěností. Je také nepravděpodobné, že by členské státy samostatně dokázaly řešit problémy dané nedostatečnou nadnárodní koordinací. Euratom je přitom připraven přinést přidanou hodnotu prostřednictvím využití synergie mezi výzkumnými činnostmi členských států a soukromého sektoru a mezi vědeckými obory a technologickými odvětvími. Zásahem Společenství lze posílit rámec pro výzkum a inovace v jaderných technologiích a koordinovat výzkumné činnosti členských států, a tím zamezit duplicitám, zachovat kritickou míru v klíčových oblastech a zajistit optimální využití veřejného financování. Díky programu Euratomu je také možné realizovat vysoce rizikový a dlouhodobý program výzkumu a vývoje v oblasti energie z jaderné syntézy, a tedy sdílet rizika a dosáhnout šířky záběru a úspor z rozsahu, kterých by jinak nebylo možné docílit. Přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC) poskytují díky svému jedinečnému evropskému rozměru přidanou hodnotu. Tyto přínosy sahají od uspokojení potřeby Komise mít interní přístup k vědeckým důkazům nezávislým na národních a soukromých zájmech po přímé přínosy pro občany Unie prostřednictvím příspěvků k politikám, které vedou ke zlepšení hospodářských, environmentálních a sociálních podmínek.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Program Euratomu staví na zkušenostech získaných z minulých rámcových programů Euratomu. Za období několika desetiletí programy Euratomu:

– uspěly v zapojení nejlepších evropských výzkumných pracovníků a ústavů v oblasti jaderné energie;

– výrazně přispěly k evropské znalostní základně v oblasti jaderné energie a měly důležitý vliv na tvorbu sítí a spolupráci spolu s významným restrukturalizačním účinkem na evropský jaderný výzkum.

Vedle uvedených úspěchů plynou z minulosti důležitá ponaučení:

– k výzkumu, inovacím a vzdělávání by se mělo přistupovat koordinovanějším způsobem;

– výsledky výzkumu by se měly lépe šířit a zhodnocovat v podobě nových produktů, procesů a služeb;

– intervenční logika by měla být soustředěnější, konkrétnější, podrobnější a průhlednější;

– je třeba posílit sledování a hodnocení.

Podle doporučení pro přímé akce uvedených v hodnotících zprávách z poslední doby může JRC:

– podporovat pevnější integraci při vytváření znalostí v Unii;

– zavést v rámci nového programu JRC analýzy dopadů a studie nákladů a přínosů konkrétních prací;

– zlepšit spolupráci s průmyslem, aby se posílily účinky ve prospěch konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Program Euratomu (2014–2018) přispěje k realizaci cílů uvedených v rámcovém programu pro výzkum a inovace „Horizont 2020“ (2014–2020). V souladu s tím budou prostřednictvím průřezových akcí vytvořeny vhodné vazby a styčné body mezi programem Euratomu a rámcovým programem „Horizont 2020“.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

ý Časově omezený návrh/podnět

– ý  Návrh/podnět s platností od 01/01/2014 do 31/12/2018

– ý  Finanční dopad od roku 2014 do roku 2026

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[31]

ý Přímé centralizované řízení Komisí

ý Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ý  výkonným agenturám

– ý  subjektům zřízeným Společenstvími[32]

– ý vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

ý Sdílené řízení s členskými státy (ve všech vhodných případech)

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Komise má k provedení této činnosti v úmyslu použít různé způsoby řízení založené na způsobech řízení používaných podle stávajících finančních výhledů. Řízení bude probíhat prostřednictvím útvarů Komise a stávajících výkonných agentur Komise, jejichž mandát bude vyváženým způsobem obnoven a rozšířen.

Předpokládá se externalizace dalších činností programu Euratomu, zejména využitím stávajících agentur, pokud bude slučitelná se zachováním klíčových politických pravomocí v útvarech Komise. Prostředky externalizace použité k provedení těchto činností budou zvoleny na základě jejich prokázané účelnosti a efektivnosti. Zároveň se poměrně k části rozpočtu odpovídající externalizovaným činnostem bude muset zvýšit personál přidělený výkonným agenturám Komise, a to při zohlednění závazku Komise o personálním stavu (Rozpočet – Evropa 2020, KOM(2011) 500).

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Zjednodušení

Program Euratomu musí přilákat špičkové výzkumné pracovníky a nejinovativnější evropské podniky. Toho lze dosáhnout pouze pomocí programu s co nejmenší administrativní zátěží pro účastníky a vhodných podmínek financování. Zjednodušení programu Euratomu je součástí širšího procesu zjednodušení navrhovaného pro program „Horizont 2020“. Stejně jako u programu „Horizont 2020“ se proto zjednodušení v programu Euratomu zaměří na tři zastřešující cíle: snížit administrativní náklady účastníků; zrychlit veškeré procesy řízení návrhů a grantů a snížit míru finančních chyb.

Zjednodušení v programu Euratomu bude dosaženo v několika směrech.

1) Strukturální zjednodušení: Pravidla programu „Horizont 2020“ se použijí rovněž pro program Euratomu.

2) Významné zjednodušení pravidel financování usnadní přípravu návrhů a řízení projektů. Zároveň sníží počet finančních chyb. Navrhuje se tento přístup:

Hlavní model financování grantů:

– zjednodušená náhrada skutečných přímých nákladů s širším přijetím obvyklého účetnictví příjemců včetně způsobilosti určitých daní a poplatků;

– možnost využití jednotkových osobních nákladů (průměrných osobních nákladů) pro příjemce, pro které je jde o obvyklou účetní metodu, a pro vlastníky MSP nepobírající plat;

– zjednodušení zaznamenávání času poskytnutím jasného a jednoduchého souboru minimálních podmínek, zejména zrušení povinností týkajících se zaznamenávání času pro zaměstnance pracující výhradně na projektu Unie;

– jediná sazba náhrad pro všechny účastníky namísto tří různých sazeb podle typu účastníka;

– obecné pravidlo jediné pevné sazby pro nepřímé náklady namísto čtyř metod výpočtu nepřímých nákladů;

– financování založené na výstupech s paušálními částkami pro celé projekty ve specifických oblastech.

3) Revidovaná kontrolní strategie, popsaná v oddíle 2.2.2, dosahující nové vyváženosti mezi důvěrou a kontrolou ještě více sníží administrativní zátěž pro účastníky.

Kromě jednodušších pravidel a kontrol budou racionalizovány všechny postupy a procesy provádění projektů. To zahrnuje podrobná ustanovení o obsahu a formě návrhů, procesy pro přeměnu návrhů v projekty, požadavky pro podávání zpráv a sledování, stejně jako související pokyny a podpůrné služby. Významným příspěvkem ke snížení administrativních nákladů na účast bude jediná uživatelsky vstřícná platforma informačních technologií, založená na portálu účastníků sedmého rámcového programu Unie pro výzkum a technologický rozvoj (2007–2013) (dále jen „sedmý rámcový program“).

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pro hodnocení a sledování nepřímých akcí programu Euratomu bude vyvinut nový systém. Bude založen na komplexní, dobře načasované a harmonizované strategii silně zaměřené na výkon, výstup, výsledky a dopady. Bude podporován vhodným archivem údajů, odborníky, specializovanou výzkumnou činností a zvýšenou spoluprací s členskými a přidruženými státy a bude zhodnocen prostřednictvím přiměřeného šíření výsledků a podávání zpráv. U přímých akcí bude JRC nadále zdokonalovat své sledování prostřednictvím dalších úprav svých ukazatelů pro měření výstupů a dopadů.

2.2. Systém řízení a kontroly

Jako hlavní ukazatel týkající se legality a správnosti v oblasti výzkumu byla zavedena 2% míra chyb. To ovšem vedlo k řadě neočekávaných nebo nežádoucích vedlejších účinků. Mezi příjemci i v zákonodárných orgánech se rozšířil výrazný pocit, že kontrola nyní představuje příliš velkou zátěž. S tím je spojeno riziko snížení přitažlivosti výzkumných programů Unie, včetně programu Euratomu, a tedy i nepříznivého dopadu na výzkum a inovace v Unii.

Na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 byl přijat závěr, že „nástroje EU zaměřené na podporu výzkumu, vývoje a inovací je nezbytné zjednodušit tak, aby se usnadnilo jejich využívání ze strany nejlepších vědeckých pracovníků a nejvíce inovativních podniků, čehož lze dosáhnout zejména tím, že se příslušné instituce dohodnou na nové rovnováze mezi důvěrou a kontrolou a mezi akceptací a vyvarováním se rizika“ (viz EUCO 2/1/11 REV 1, v Bruselu dne 8. března 2011).

Evropský parlament ve svém usnesení P7_TA(2010)0401 ze dne 11. listopadu 2010 o zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum výslovně podporuje možnost vyššího rizika chyb u financování výzkumu a „vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že stávající systém a praxe řízení RP7 jsou příliš orientované na kontrolu, což vede k plýtvání zdroji, nižší účasti a méně přitažlivému výzkumnému prostředí; bere se znepokojením na vědomí, že jak se zdá, stávající řídící systém „nulové rizikové tolerance“ se rizikům spíše vyhýbá, než aby je zvládal“.

Prudké zvýšení počtu auditů a následná extrapolace výsledků také vyvolaly vlnu stížností z prostředí výzkumu (např. iniciativu Trust Researchers[33], kterou dosud podepsalo více než 13 800 lidí).

Zúčastněné strany a orgány proto souhlasí s tím, že je nutné přezkoumat současný přístup. Zohlednit je třeba i další cíle a zájmy, zejména úspěšnost výzkumné politiky, mezinárodní konkurenceschopnost a vědeckou excelenci. Současně je nepochybně nutné spravovat rozpočet efektivně a účelně a zamezovat podvodům a plýtvání. Tyto úkoly jsou společné programu „Horizont 2020“ a programu Euratomu.

Konečným cílem Komise zůstává dosažení míry zbytkových chyb nižší než 2 % celkových výdajů za dobu trvání programu a za tímto účelem zavedla řadu zjednodušujících opatření. Je ovšem třeba vzít v úvahu také další cíle, jako jsou přitažlivost a úspěšnost výzkumné politiky Unie, mezinárodní konkurenceschopnost, vědecká excelence a zejména náklady na kontroly (viz bod 2.2.2).

Při vyváženém zohlednění těchto aspektů se navrhuje, aby generální ředitelství pověřená plněním rozpočtu na výzkum a inovace zavedla nákladově efektivní systém interní kontroly, který povede k přiměřené jistotě, že se riziko chyb za víceleté období výdajů bude ročně pohybovat v rozmezí 2–5 %; konečným cílem je dosáhnout při uzavření víceletých programů (po zohlednění finančního dopadu všech auditů, nápravných opatření a zpětného získání) míry zbytkových chyb, která se bude co nejvíce blížit 2 %.

2.2.1. Rámec interní kontroly

Rámec interní kontroly pro granty je založen na:

– uplatňování norem vnitřní kontroly Komise;

– postupech pro výběr nejlepších projektů a jejich přeměnu v právní nástroje;

– řízení projektů a zakázek po celou dobu existence každého projektu;

– kontrolách ex ante u 100 % žádostí, včetně přijímání auditních osvědčení a certifikace metodik nákladů ex ante;

– následných auditech vzorku žádostí; a

– vědeckém hodnocení výsledků projektů.

U přímých akcí finanční okruhy zahrnují kontroly ex ante pro zadávání zakázek a následné kontroly. Rizika jsou každoročně posuzována a pokrok v provádění práce a využívání zdrojů je pravidelně sledován na základě stanovených cílů a ukazatelů.

2.2.2. Náklady a přínosy kontrol

Náklady na systém interní kontroly pro generální ředitelství Komise pověřená plněním rozpočtu na výzkum a inovace (včetně Euratomu) se odhadují na 267 milionů EUR za rok (na základě prací provedených v souvislosti s koncepcí přijatelného rizika výskytu chyb v roce 2009). Systém též vede ke značné zátěži pro příjemce i útvary Komise. Mezi příjemci i v zákonodárných orgánech se rozšířil výrazný pocit, že kontrola nyní představuje příliš velkou zátěž. S tím je spojeno riziko snížení přitažlivosti výzkumného programu Unie, a tedy i nepříznivého dopadu na výzkum a inovace v Unii.

Z celkových nákladů na kontrolu, které vznikají útvarům Komise, (tj. bez nákladů pro příjemce) je 43 % vynaloženo ve fázi řízení projektu, 18 % při výběru návrhů a 16 % při sjednávání smluv. Následné audity a práce s jejich výsledky představují 23 % (61 milionů EUR) z celkové částky.

Jedná se o značnou kontrolní činnost, která však plně nedosahuje svého cíle. Odhadovaná míra „zbytkových“ chyb u šestého rámcového programu po zohledněném všech zpětně získaných částek a oprav, které byly nebo budou provedeny, zůstává vyšší než 2 %. Současná míra chyb vyplývající z auditů sedmého rámcového programu provedených Generálním ředitelstvím pro výzkum a inovace činí přibližně 5 %, a přestože tato hodnota poklesne účinkem auditů a přestože je poněkud neobjektivní vzhledem k zaměření na příjemce, kteří dosud nebyli předmětem auditu, dosažení míry zbytkových chyb ve výši 2 % je nepravděpodobné. Míra chyb, kterou zjistil Evropský účetní dvůr, se pohybuje v podobném rozmezí.

2.2.3.     Očekávaná úroveň rizika nesouladu s pravidly

Vychází se ze stávajícího stavu na základě dosud provedených auditů v sedmém rámcovém programu. Předběžná reprezentativní míra chyb se blíží 5 % (u Generálního ředitelství pro výzkum a inovace). K většině zjištěných chyb dochází, protože současný systém financování výzkumu je založen na náhradě skutečných nákladů výzkumného projektu deklarovaných účastníkem. To vede ke značné složitosti týkající se posouzení způsobilých nákladů.

Byla provedena analýza míry chyb u auditů sedmého rámcového programu, jež byly v Generálním ředitelství pro výzkum a inovace dosud provedeny; přinesla tato zjištění:

- Přibližně 27 % chyb z hlediska počtu a 35 % z hlediska objemu se týká účtování osobních nákladů. K zjištěným pravidelně se opakujícím problémům patří účtování průměrných nebo rozpočtových nákladů (namísto skutečných nákladů), neexistence náležitých záznamů o čase stráveném prací na programu a účtování nezpůsobilých položek.

- Přibližně 40 % chyb z hlediska počtu a 37 % z hlediska hodnoty se týká ostatních přímých nákladů (mimo osobní náklady). K zjištěným pravidelně se opakujícím chybám patří zahrnování DPH, chybějící jasná vazba na projekt, nepředložení faktur nebo dokladů o zaplacení a chybný výpočet odpisů vedoucí k účtování plných nákladů na zařízení místo částky snížené o odpisy a zadávání subdodávek bez předchozího schválení nebo v rozporu s pravidly o hospodářsky nejvýhodnější nabídce atd.

- Přibližně 33 % chyb z hlediska počtu a 28 % z hlediska objemu se týká nepřímých nákladů. Zde existují stejná rizika jako u osobních nákladů a dodatečným rizikem je nesprávné nebo nekorektní přiřazování režijních nákladů projektům.

Nepřímé náklady jsou v řadě případů stanoveny pevnou sazbou v procentech přímých nákladů, takže míra chyb v nepřímých nákladech je úměrná míře chyb v přímých nákladech.

Program „Horizont 2020“ a program Euratomu zavádějí významný počet důležitých zjednodušujících opatření (viz bod 2 výše), která sníží míru chyb ve všech kategoriích chyb. Nicméně konzultace zúčastněných stran a orgánů ohledně dalšího zjednodušení a posouzení dopadů programu Horizont 2020 jasně ukazují, že pokračování modelu financování založeného na náhradě skutečných nákladů je upřednostňovanou volbou. Systematické používání financování založeného na výstupech, pevných sazeb nebo paušálních částek se v této fázi jeví jako předčasné, neboť nebylo v předchozích programech odzkoušeno. Zachování systému založeného na náhradě skutečných nákladů však znamená, že se chyby budou vyskytovat i nadále.

Analýza chyb zjištěných během auditů sedmého rámcového programu ukazuje, že navrhovanými zjednodušujícími opatřeními by se zamezilo přibližně 25–35 % z nich. Pak by se dalo očekávat, že míra chyb klesne o 1,5 %, tj. z téměř 5 % na přibližně 3,5 %, což je hodnota uvedená ve sdělení Komise „Více či méně kontrol? Rovnováha mezi administrativními náklady a rizikem chyb“.

Komise má proto za to, že u výdajů na výzkum v rámci programu Euratomu je riziko chyby v rozmezí 2–5 % ročně realistickým cílem, vezmou-li se v úvahu náklady kontrol, zjednodušení navržená ke snížení složitosti pravidel a související inherentní riziko spojené s náhradou nákladů výzkumného projektu. Konečným cílem je dosáhnout při uzavření programů (po zohlednění finančního dopadu všech auditů, nápravných opatření a zpětného získání) míry zbytkových chyb, která se bude co nejvíce blížit 2 %.

Strategie následných auditů pro výdaje v rámci programu Horizont 2020 a programu Euratomu tento cíl zohledňuje. Bude založena na finančním auditu jednoho reprezentativního vzorku výdajů za celý program, doplněného o vzorek sestavený na základě zvážení rizik.

Celkový počet následných auditů bude omezen na to, co je naprosto nezbytné pro dosažení uvedeného cíle a realizaci uvedené strategie. Za určité vodítko považuje Komise maximální hodnotu 7 % účastníků programu Horizont 2020 a programu Euratomu, kteří budou za celé programové období předmětem auditu. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že podíl výdajů, které budou podrobeny auditu, bude podstatně vyšší – lze očekávat alespoň 40% pokrytí.

Strategie následných auditu týkající se legality a správnosti bude doplněna posíleným vědeckým hodnocením a strategií proti podvodům (viz bod 2.3 níže).

Tento scénář je založen na předpokladu, že se zjednodušující opatření nestanou předmětem zásadních změn v procesu rozhodování.

Poznámka: tento oddíl se týká pouze procesu řízení grantů; pro správní a provozní výdaje vynakládané prostřednictvím procesů zadávání veřejných zakázek se jako přijatelné riziko výskytu chyb použije 2% strop.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Generální ředitelství odpovědná za plnění rozpočtu na výzkum a inovace jsou odhodlána bojovat proti podvodům ve všech fázích procesu řízení grantů. Vypracovala a provádějí strategie proti podvodům, včetně většího využívání informací, zvláště pomocí vyspělých nástrojů informačních technologií, a odborné přípravy a informování zaměstnanců. Byly vypracovány sankce, které mají odrazovat od podvodů, stejně jako přiměřené tresty pro případ odhalení podvodu. Toto úsilí bude pokračovat. U návrhů programu Horizont 2020 a programu Euratomu bylo provedeno zabezpečení proti podvodům a posouzení dopadu těchto návrhů. Celkově by navrhovaná opatření, zejména větší důraz na audity založené na analýze rizika a posílené vědecké hodnocení a kontrola, měla mít pozitivní dopad na boj proti podvodům.

Je třeba zdůraznit, že rozsah odhalených podvodů je v poměru k celkovým výdajům velmi nízký, nicméně generální ředitelství odpovědná za plnění rozpočtu na výzkum jsou nadále odhodlána s podvody bojovat.

Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto programu obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny výše uvedené odstavce, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [název……………………….……...……….] || RP/NRP ([34]) || zemí ESVO[35] || kandidátských zemí[36] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1 || || RP || NE || ANO/NE* || ANO || ANO

|| || || || ||

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo název || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

1 || 08 01 Správní výdaje v oblasti politiky „výzkum“ 08 01 05 01 Výdaje související s výzkumnými pracovníky 08 01 05 02 Externí pracovníci v oblasti výzkumu 08 01 05 03 Ostatní výdaje na řízení v oblasti výzkumu 10 01 Výdaje v oblasti politiky „přímý výzkum“ 10 01 05 Podpůrné výdaje na činnosti v oblasti politiky „přímý výzkum“ 10 01 05 01 Výdaje související s výzkumnými pracovníky 10 01 05 02 Externí pracovníci v oblasti výzkumu 10 01 05 03 Ostatní výdaje na řízení v oblasti výzkumu 10 01 05 04 Výzkumné infrastruktury 08 03 02 01 Euratom – energie z jaderné syntézy 08 03 02 02 Euratom – jaderné štěpení a radiační ochrana 08 04 01 Prostředky z příspěvků třetích stran na výzkum a technologický rozvoj 10 03 Operační prostředky přímo financovaného výzkumu – Euratom 10 03 01 Jaderné akce Společného výzkumného střediska (JRC) 10 03 02 Prostředky z příspěvků třetích stran || NRP || NE || ANO/NE* || ANO || NE

* Probíhají jednání s Tureckem, které souvisí s dohodami o přidružení v oblasti jaderného výzkumu.

JRC žádá o novou rozpočtovou linii pro investice do infrastruktury. Většina zařízení JRC pochází ze 60. a 70. let a již neodpovídá současnému stavu techniky. Aby mohl být víceletý pracovní programu JRC proveden v souladu se standardy EU v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, jakož i s cíli EU 20/20/20 v oblasti životního prostředí, jsou nezbytná nová zařízení a modernizace stávající infrastruktury. JRC sestavilo svůj Plán rozvoje infrastruktury na období 2014–2020, v němž jsou popsány investiční potřeby pro všechna pracoviště JRC do roku 2020, které se odráží v nově navržené rozpočtové linii.

JRC je generálním ředitelstvím Komise, které je rozloženo do pěti různých zemí; má 7 vědeckých institutů, které se nacházejí v pěti členských státech EU: v Ispře (Itálie), Geelu (Belgie), Pettenu (Nizozemsko), Karlsruhe (Německo) a Seville (Španělsko). Výzkumná zařízení JRC zahrnují jaderná zařízení a širokou škálu jedinečných, vysoce specializovaných laboratoří, které musí splňovat jaderné, environmentální a bezpečnostní předpisy hostitelské země. Požadované specializované technické služby na údržbu a provoz těchto zařízení zajišťují zaměstnanci JRC (včetně bezpečnosti a zabezpečení, hasičského sboru atd.); tyto služby nemají v jiných útvarech Komise obdobu.

Rozpočtová linie 10.01.05.01 je používána k financování úředníků, kteří zastávají místa v rámci tabulky pracovníků JRC, zatímco linie 10.01.05.02 se vztahuje na externí zaměstnance na základě dočasných smluv (smluvní zaměstnance, vyslané národní odborníky, příjemce grantů, stážisty atd.), aby JRC mohlo zůstat na špici výzkumu a řešit konkrétní potřeby, které se týkají jeho poslání jakožto služby poskytující přímou vědeckou podporu Komisi.

Tyto prostředky na personál jsou určeny především na financování vědeckých a technických pracovníků pracujících ve vědeckých akcí, které naplňují pracovní program JRC. Čistě „správní“ složka těchto linií je poměrně nízká (pod 20 %), jak potvrdilo GŘ HR během svého každoročního screeningu.

Rozpočtová linie 10.01.05.03 se týká podpory jaderné a nejaderné vědecké a technické infrastruktury. Velká část prostředků podle této linie připadá na 1) zajištění běžného provozu institutů JRC (tj. údržba, technická zařízení, dodávky vody/plynu/elektřiny, bezpečnost/zabezpečení, radiační ochrana, IT, telekomunikace, zpracování dat atd.) a 2) jednorázová opatření (renovace, modernizace stávajících zařízení, dodržování nových norem atd.).

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje – nepřímý výzkum           v běžných cenách v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1 || Inteligentní růst podporující začlenění

Nepřímý výzkum || || || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || > 2018 ||

Číslo rozpočtové linie: 08 03 02 celkem || Závazky || (1) || 159,641 || 171,785 || 184,350 || 197,350 || 210,794 || || 923,920

Platby || (2) || 100,131 || 125,934 || 152,733 || 162,535 || 196,821 || 185,766 || 923,920

Číslo rozpočtové linie: 08 03 02 01 Číslo rozpočtové linie: 08 03 02 02 || Závazky || (1) || 108,073 || 116,201 || 124,612 || 133,312 || 142,309 || || 624,507

Platby || (2) || 80,065 || 94,967 || 104,867 || 107,771 || 128,659 || 108,178 || 624,507

Závazky || (1) || 51,568 || 55,584 || 59,739 || 64,038 || 68,485 || || 299,414

Platby || (2) || 20,066 || 30,967 || 47,867 || 54,764 || 68,162 || 77,589 || 299,415

Prostředky správní povahy financované z rámce na program Euratomu[37] 08 01 05 01 Výdaje související s výzkumnými pracovníky 08 01 05 02 Externí pracovníci v oblasti výzkumu 08 01 05 03 Ostatní výdaje na řízení v oblasti výzkumu || 17,780 2,240 7,007 || 18,136 2,285 7,147 || 18,498 2,330 7,290 || 18,868 2,377 7,436 || 19,246 2,425 7,585 || || 92,529 11,657 36,465

Číslo rozpočtové linie: 08 01 05 || || (3) || 27,027 || 27,568 || 28,119 || 28,681 || 29,255 || || 140,650

CELKEM prostředky pro GŘ pro výzkum a inovace || Závazky || =1+1a +3 || 186,668 || 199,353 || 212,469 || 226,031 || 240,049 || || 1064,570

Platby || =2+2a+3 || 127,158 || 153,502 || 180,852 || 191,216 || 226,076 || 185,766 || 1064,570

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 159,641 || 171,785 || 184,350 || 197,350 || 210,794 || || 923,920

Platby || (5) || 100,131 || 125,934 || 152,733 || 162,350 || 196,821 || 185,766 || 923,920

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na program Euratomu CELKEM || (6) || 27,027 || 27,568 || 28,119 || 28,681 || 29,255 || 0 || 140,650

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 186,668 || 199,353 || 212,469 || 226,031 || 240,049 || || 1064,570

Platby || =5+ 6 || 127,158 || 153,502 || 180,852 || 191,216 || 226,076 || 185,766 || 1064,570

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Nepoužije se.

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v běžných cenách v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || CELKEM

GŘ: Výzkum / přímý výzkum ||

Ÿ Lidské zdroje || || || || || || 0

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || || 0

GŘ <…….> CELKEM || Prostředky || || || || || || 0

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || || || || || || 0

v běžných cenách v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || > 2018 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 186,668 || 199,353 || 212,469 || 226,031 || 240,049 || || 1064,570

Platby || 127,158 || 153,502 || 180,852 || 191,216 || 226,076 || 185,766 || 1064,570

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje – přímý výzkum

                                                                       v běžných cenách v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1 || Inteligentní růst podporující začlenění

  GŘ JRC Přímý výzkum || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok ≥ 2019 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie: 10.03 || Závazky || (1a) || 10,457 || 10,666 || 10,879 || 11,097 || 11,319 || 0 || 54,417

Platby || (2a) || 4,706 || 8,982 || 10,208 || 10,935 || 11,153 || 8,434 || 54,417

Číslo rozpočtové linie: 10.03.01 || Závazky || (1a) || 10,457 || 10,666 || 10879 || 11,097 || 11,319 || 0 || 54,417

Platby || (2a) || 4,706 || 8,982 || 10,208 || 10,935 || 11,153 || 8,434 || 54,417

Prostředky správní povahy financované z rámce na program Euratomu[38] 10 01 05            10 01 05 01             10 01 05 02             10 01 05 03 10 01 05 04 || 126,796 61,598 11,205 38,706 15,286 || 130,284 63,754 11,457 39,481 15,592 || 133,874 65,986 11,715 40,270 15,903 || 137,571 68,295 11,979 41,076 16,222 || 141,377 70,686 12,248 41,897 16,546 || || 669,901 330,319 58,604 201,430 79,549

CELKEM prostředky pro GŘ JRC / přímý výzkum || Závazky || =1+1a +3 || 137,253 || 140,950 || 144,753 || 148,668 || 152,695 || || 724,319

Platby || =2+2a+3 || 131,501 || 139,266 || 144,082 || 148,506 || 152,530 || 8,434 || 724,319

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 10,457 || 10,666 || 10,879 || 11,097 || 11,319 || 0 || 54,417

Platby || (5) || 4,706 || 8,982 || 10,208 || 10,935 || 11,153 || 8,434 || 54,417

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na program Euratomu CELKEM || (6) || 126,796 || 130,284 || 133,874 || 137,571 || 141,377 || 0 || 669,901

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 137,253 || 140,950 || 144,753 || 148,668 || 152,695 || 0 || 724,319

Platby || =5+ 6 || 131,501 || 139,266 || 144,082 || 148,506 || 152,530 || 8,434 || 724,319

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Nepoužije se.

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v běžných cenách v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || CELKEM

GŘ: Výzkum / přímý výzkum ||

Ÿ Lidské zdroje || || || || || ||

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || ||

GŘ <…….> CELKEM || Prostředky || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || || || || || ||

v běžných cenách v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || > 2018 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 137,253 || 140,950 || 144,753 || 148,668 || 152,695 || 0 || 724,319

Platby || 131,501 || 139,266 || 144,082 || 148,506 || 152,530 || 8,434 || 724,319

Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje – nepřímý + přímý výzkum v běžných cenách v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || 1 || Inteligentní růst podporující začlenění

Shrnutí Nepřímý výzkum / přímý výzkum || || || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || Rok || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || > 2018 ||

Číslo rozpočtové linie: 08 03 02 || Závazky || (1) || 159,641 || 171,785 || 184,350 || 197,350 || 210,794 || || 923,920

Platby || (2) || 100,131 || 125,934 || 152,733 || 162,535 || 196,821 || 185,766 || 923,920

Číslo rozpočtové linie: 10.03 || Závazky || (1a) || 10,457 || 10,666 || 10,879 || 11,097 || 11,319 || 0 || 54,417

Platby || (2a) || 4,706 || 8,982 || 10,208 || 10,935 || 11,153 || 8,434 || 54,417

Prostředky správní povahy financované z rámce na program Euratomu[39] 08 01 05 10 01 05             || 27,027 || 27,568 || 28,119 || 28,681 || 29,255 || 0 || 140,650

137,252 || 140,950 || 144,753 || 148,669 || 152,696 || 0 0 || 724,320

Číslo rozpočtové linie: 08 01 05 / 10 01 05 || || (3) || 153,822 || 157,852 || 161,992 || 166,253 || 170,632 || || 810,551

CELKEM prostředky pro GŘ pro výzkum a inovace / přímý výzkum || Závazky || =1+1a +3 || 323,920 || 340,303 || 357,221 || 374,700 || 392,745 || || 1788,889

Platby || =2+2a+3 || 258,659 || 292,768 || 324,933 || 339,723 || 378,606 || 194,200 || 1788,889

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 170,098 || 182,451 || 195,229 || 208,447 || 222,113 || || 978,338

Platby || (5) || 104,837 || 134,916 || 162,941 || 173,470 || 207,974 || 194,200 || 978,338

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na program Euratomu CELKEM || (6) || 153,822 || 157,852 || 161,992 || 166,253 || 170,632 || || 810,551

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 a víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 323,920 || 340,303 || 357,221 || 374,700 || 392,745 || || 1788,889

Platby || =5+ 6 || 258,659 || 292,768 || 324,933 || 339,723 || 378,606 || 194,200 || 1788,889

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na program Euratomu CELKEM || (6) || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || ||

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[40] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÉ CÍLE č. 1–8 u nepřímých akcí[41] || || || || || ||

- Výstup – Euratom: jaderná syntéza || ** || ** || 100 || 108,073 || 100 || 116,201 || 100 || 124,612 || 100 || 133,312 || 100 || 142,309 || 500 || 624,507

- Výstup – Euratom: jaderné štěpení || || || 25 || 51,568 || 25 || 55,584 || 25 || 59,739 || 25 || 64,038 || 25 || 68,485 || 125 || 299,414

Mezisoučet pro specifické cíle č. 1–8 u nepřímých akcí || || || || || ||

SPECIFICKÉ CÍLE č. 1-5 u přímých akcí[42] || || || || || ||

- Výstup – Euratom: přímý výzkum-JRC || *** || *** || 150 || 10,457 || 150 || 10,666 || 150 || 10,879 || 150 || 11,097 || 150 || 11,319 || 750 || 54,417

Mezisoučet pro specifické cíle č. 1-5 u přímých akcí || 150 || 10,457 || 150 || 10,666 || 150 || 10,879 || 150 || 11,097 || 150 || 11,319 || 750 || 54,417

NÁKLADY CELKEM || 275 || 170,098 || 275 || 182,451 || 275 || 195,229 || 275 || 208,447 || 275 || 222,113 || 1,375 || 978,338

(*)              Odhadovaný počet výstupů.

(**)            Obvyklým výstupem výzkumného grantu je zpráva popisující skutečnosti, zjištění a výsledky.

(***)          Druh výstupu: Produkty a služby pro unijní tvůrce politik.

Průměrné náklady výstupu: Náklady každého výstupu jsou vysoce variabilní. Běžný výstup (např. pravidelná výhledová zpráva o plodinách) není kupříkladu srovnatelný se závěrečnou zprávou o rozsáhlé a případně nákladné studii, kdy k vytvoření jediného dokumentu byly vynaloženy značné prostředky. Oba výstupy jsou důležité a užitečné, ale slouží ke zcela rozdílných účelům. Uvedené průměrné náklady jsou pouze matematickým výpočtem (podílem rozpočtu a odhadovaného počtu výstupů).

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || ||

Ostatní správní výdaje || || || || || ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || ||

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018

Mimo OKRUH 5[43] víceletého finančního rámce || Nepřímý výzkum || Přímý výzkum || Nepřímý výzkum || Přímý výzkum || Nepřímý výzkum || Přímý výzkum || Nepřímý výzkum || Přímý výzkum || Nepřímý výzkum || Přímý výzkum

Lidské zdroje || 20,020 || 72,803 || 20,421 || 75,211 || 20,828 || 77,701 || 21,245 || 80,274 || 21,671 || 82,934

Ostatní výdaje správní povahy || 7,007 || 53,992 || 7,147 || 55,072 || 7,290 || 56,174 || 7,436 || 57,297 || 7,585 || 58,443

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 27,027 || 126,796 || 27,568 || 130,284 || 28,118 || 133,874 || 28,681 || 137,571 || 29,256 || 141,377

CELKEM* || 27,027 || 126,796 || 27,568 || 130,284 || 28,118 || 133,874 || 28,681 || 137,571 || 29,256 || 141,377

* Tyto údaje mohou být upraveny v důsledku plánované externalizace.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– X  Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018

|| Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

|| X 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || || || || ||

|| xx 01 01 02 (při delegacích) || || || || ||

|| 08 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)* || 140 || 140 || 140 || 140 || 140

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 566 || 566 || 566 || 566 || 566

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[44]

|| XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || ||

|| XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || ||

|| 08 01 04 40 [45] || – v ústředí[46] || || || || ||

|| || – při delegacích – úředníci a dočasní zaměstnanci – SZ GFI-IV – VNO || || || || ||

|| 08 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu)* || 35 || 35 || 35 || 35 || 35

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || 194 || 194 || 194 || 194 || 194

|| Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || ||

|| CELKEM || 935 || 935 || 935 || 935 || 935

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

* Z těchto součtů byly odečteni úředníci, dočasní a externí pracovníci, kteří v bruselském ústředí spravují projekt ITER. Tito pracovníci byli uvedeni v legislativním finančním výkazu k doplňkovému programu výzkumu pro projekt ITER.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Úkoly vyplývající z provádění programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu (přímé a nepřímé akce), zejména v souvislosti s nakládáním s jaderným odpadem, jadernou bezpečností a jadernými zárukami a ochranou. Budou také provádět činnosti potřebné při vyřazování jaderných zařízení JRC v rámci Euratomu.

Externí zaměstnanci

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[47].

Nepoužije se.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– ¨  Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– X  Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 - 2018

Upřesněte spolufinancující subjekt || Třetí země přidružené k programu

Spolufinancované prostředky CELKEM* || p.m. Příspěvek třetích zemí bude doplněn později

* Příspěvky třetích stran prozatím nejsou stanoveny; budou doplněny později.

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– ¨  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– X  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– X          dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[48]

2014 až 2018

Bod 6011* Bod 6012* Bod 6013 Bod 6031** || || p.m. p.m. p.m. p.m.

* Dohody o příspěvku Švýcarska a příspěvku společného fondu JET nejsou dosud uzavřeny. Probíhají jednání s Tureckem o spolupráci v jaderném výzkumu.

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

08 04 01 Prostředky pocházející z příspěvků třetích stran na výzkum, technologický rozvoj a inovace (mimo Evropský hospodářský prostor)

10 03 02 Prostředky pocházející z příspěvků třetích osob na výzkum a technologický vývoj (mimo Evropský hospodářský prostor)

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Některé přidružené státy mohou prostřednictvím dohod o přidružení přispívat na dodatečné financování rámcového programu. Metoda výpočtu bude dojednána v těchto dohodách o přidružení, přičemž nemusí být ve všech dohodách stejná. Výpočty se většinou zakládají na HDP přidruženého státu v porovnání v HDP členských států za použití této procentuální sazby na celkový provozní rozpočet.

[1]               Smlouva o Euratomu, článek 7.

[2]               KOM(2011) 48.

[3]               Úř. věst. C , , s. .

[4]               Úř. věst. C , , s. .

[5]               Úř. věst. L […]

[6]               Závěry Rady ze dne 2. prosince 2008 o potřebě odborných znalostí v oblasti jaderné energie (15406/08).

[7]               Úř. věst. L 358, 16.12.2006, s. 62.

[8]               Úř. věst. L 90, 30.3.2007.

[9]               KOM(2010) 546 v konečném znění, 6.10.2010.

[10]             K(2005) 576 v konečném znění, 11.3.2005.

[11]             INI/2010/2079.

[12]             Úř. věst. […].

[13]             Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 1.

[14]             Úř. věst. L [...].

[15]             Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 12.

[16]             Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 60.

[17]             Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 404.

[18]             Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 434.

[19]             Úř. věst. L […].

[20]             Úř. věst. L […].

[21]             Úř. věst. L […].

[22]             Úř. věst. L […].

[23]             Úř. věst. L […].

[24]             Úř. věst. L 177, 4.7.1984, s. 25.

[25]             Nezveřejněno v Úředním věstníku.

[26]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[27]             Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18.

[28]             Úř. věst. L 199, 19.7.2011, s. 1.

[29]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[30]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[31]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[32]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[33]             http://www.trust-researchers.eu/

[34]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[35]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[36]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[37]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[38]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[39]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[40]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[41]             Popsané v části 1.4.2. „Specifické cíle u nepřímých akcí“.

[42]             Popsané v části 1.4.2. „Specifické cíle u přímých akcí“.

[43]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[44]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[45]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[46]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[47]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[48]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.