DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Politika v oblasti vnitřních věcí nabývá v posledních letech na významu. Stojí v centru evropského projektu vytvořit prostor bez vnitřních hranic, kam mohou občané EU a státní příslušníci třetích zemí vstupovat a v němž se mohou volně pohybovat, žít, pracovat a přinášet s sebou nové nápady, kapitál, znalosti a inovace či zaplňovat úzký profil na trhu práce členských států, s důvěrou, že jejich práva budou plně respektována a jejich bezpečnost zaručena. Tato politika, jejíž rostoucí význam stvrdil Stockholmský program, patří rovněž k oblastem, jež po přijetí Lisabonské smlouvy prošly výraznou změnou.

Komise dne 29. června 2011 přijala návrh víceletého finančního rámce na nadcházející období 2014–2020[1], s jehož pomocí má být naplněna strategie Evropa 2020. V oblasti vnitřních věcí, do níž spadají témata bezpečnosti, migrace a řízení vnějších hranic, Komise navrhuje zjednodušit strukturu financování z prostředků EU a za tímto účelem zredukovat stávající programy na strukturu tvořenou dvěma fondy: Azylovým a migračním fondem a Fondem pro vnitřní bezpečnost.

Zjednodušení bylo určeno za hlavní cíl jednak ve sdělení o přezkumu rozpočtu EU[2], jednak v agendě inteligentní regulace[3] a dále ve výše uvedeném sdělení o příštím víceletém finančním rámci. Jak ukazují zkušenosti, jsou rozmanitost a roztříštěnost pravidel pro výdajové programy ve stávajícím programovém období nezřídka vnímány jako zbytečně komplikované a obtížné z hlediska realizace i kontroly. Jak příjemci, tak Komise a členské státy proto čelí velké administrativní zátěži, která může nechtěným způsobem odrazovat od účasti na programech, zvyšovat chybovost a zpožďovat realizaci. Potenciální výhody unijních programů tak nejsou plně využívány.

Předkládané nařízení patří do souboru čtyř nařízení, které společně tvoří rámec pro financování politiky vnitřních věcí z prostředků EU prostřednictvím uvedených dvou fondů. Předmětem úpravy tohoto nařízení jsou programování, řízení a kontrola, finanční řízení, schvalování účetních závěrek, uzavírání programů, podávání zpráv a hodnocení. Tento akt tedy upravuje realizační mechanismy, zatímco účel a působnost obou fondů, jejich zdroje a způsoby čerpání vymezují jejich příslušná zvláštní nařízení. Předkládaný horizontální dokument zajistí jednak společný přístup k čerpání obou fondů, jednak jednotný přístup k příjemcům při poskytování unijní podpory v oblasti vnitřních věcí obecně.

Tato struktura čtyř nařízení byla zvolena na základě povinností plynoucích ze Smlouvy. Pro hlasování v Radě v této oblasti jsou stanovena různá pravidla, která jsou dána proměnnou geometrií upravenou v protokolu č. 19 (o schengenském acquis) a 21 (o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva). Z právního hlediska tedy nelze vypracovat jediný souborný legislativní návrh, který by upravoval Fond pro vnitřní bezpečnost, a to navzdory vzájemné provázanosti sledovaných politických cílů. Navíc bylo pokládáno za důležité, aby v souladu s obecným cílem zjednodušování a začleňování priorit do konkrétních nástrojů politiky měly oba fondy (Fond pro vnitřní bezpečnost a Azylový a migrační fond) co možná totožné realizační mechanismy. Zavedením horizontálního nařízení, jež stanoví obecnou úpravu, se v neposlední řadě výrazně zredukuje celkový počet ustanovení oproti stavu, kdy by jednotlivé právní akty obsahovaly zčásti totožnou úpravu.

Předkládané nařízení stanoví pouze povinnosti finanční a technické povahy a ponechává prostor pro to, aby definici politických cílů, opatření způsobilá k financování z fondů, vyčleňování zdrojů a rozsah intervencí v jednotlivých politických oblastech vymezoval příslušný právní základ (tj. zvláštní nařízení).

Mechanismy, které toto nařízení upravuje, mají být hlavním zdrojem financování vnitřních věcí z prostředků EU. Toto nařízení by tak mělo následně nahradit bezpočet různě podrobných a složitých předpisů, které jsou v současnosti obsaženy v právních základech stávajících nástrojů financování vnitřních věcí. Jedná se o všechny čtyři nástroje obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ – Fond pro vnější hranice, Evropský uprchlický fond, Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí a Evropský návratový fond – a o oba zvláštní programy obecného programu „Bezpečnost a ochrana svobod“, tj. zvláštní program ISEC („Předcházení trestné činnosti a boj proti ní“) a CIPS („Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností“).

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

V souladu s větším důrazem na hodnocení, z nějž tvorba politiky čerpá informace, vycházel tento návrh jednak z výsledků hodnocení, jednak z konzultací se zúčastněnými stranami a z posouzení dopadů.

Přípravy těchto budoucích finančních nástrojů v oblasti vnitřních věcí započaly v roce 2010 a pokračovaly do roku následujícího. V jejich rámci byla v prosinci 2010 zahájena studie, jež měla provést zhodnocení a posoudit dopady a na níž se podílel jeden externí dodavatel. Tato studie, jež byla dokončena v červenci 2011, shromáždila dostupné výsledky hodnocení stávajících finančních nástrojů a osvětlila problémy, cíle a politické možnosti včetně jejich pravděpodobného dopadu, které byly předmětem posouzení dopadů. Komise na základě této studie vypracovala zprávu o posouzení dopadů, k němuž dne 9. září 2011 vydal stanovisko Výbor pro posouzení dopadů.

V posouzení dopadů byly identifikovány problémy jednak v souvislosti s oblastí působnosti a prioritami stávajících výdajových programů na poli vnitřních věcí, jednak v souvislosti s realizací financování. Pokud jde o druhou uvedenou oblast, byly v posouzení dopadů prostudovány možnosti sdíleného, resp. centralizovaného řízení a rychlé reakce na mimořádné situace.

· Pokud jde o sdílené řízení, dospělo posouzení dopadů k závěru, že přednost by měla být dána vyhlášení víceletého programu, jemuž by předcházel politický dialog. Na rozdíl od stávajícího stavu, který kombinuje roční programy s víceletým rámcem, by popsaná možnost znamenala výrazné snížení administrativy. Přestože by samotný přechod na víceleté programování přinášel větší flexibilitu, neřešil by nutnost soustavně reagovat na změny situace v členských státech a třetích zemích, které jsou pro oblast vnitřních věcí typické. Naopak víceleté programování ve spojení s pravidelným politickým dialogem by tuto potřebu naplňovalo a umožnilo by sledovat více výstupově orientovaný přístup.

· Z hlediska dosahování cíle, aby financování v rámci centralizovaného řízení probíhalo uspokojivějším způsobem, byl stávající stav zavržen, neboť nabízí jen málo či žádné vyhlídky na zjednodušení či snížení administrativy. Zavržen byl i případný přechod na financování výlučně prostřednictvím veřejných zakázek, neboť by zcela vylučoval možnost podporovat politicky motivovaná opatření, mezinárodní spolupráci a občanskou společnost prostřednictvím grantů. Preferovanou možností je v tomto případě cílenější, zdrojově efektivnější a diverzifikované centralizované řízení, neboť se očekává, že zlepší vztahy s hlavními zúčastněnými stranami a celkově sníží pracovní zátěž.

· Pokud jde o mechanismus reakcí na mimořádné situace, dospělo posouzení dopadů k závěru, že stávající mechanismus jednoznačně nedostačuje nutnosti reagovat na migrační a bezpečnostní krize rychleji a efektivněji. Preference tak byla přisouzena možnosti, jež spočívá ve vytvoření kvalitnějšího mechanismu, používaného k řešení jak vícero druhů migračních krizí, tak krizí bezpečnostních.

Posouzení dopadů přihlíží k výsledkům zvláštní veřejné konzultace, jež byla věnována budoucnosti financování vnitřních věcí. Tato konzultace probíhala online ve dnech 5. ledna – 20. března 2011 a přispívat do ní mohly všechny zúčastněné strany. Jednotlivci a organizace předložili celkem 115 odpovědí, z toho osm pozičních dokumentů. Konzultace se zúčastnili respondenti ze všech členských států a některých třetích zemí.

V dubnu 2011 se konala konference pod názvem „The future of EU funding for Home Affairs: A fresh look“ („Budoucnost financování vnitřních věcí z prostředků EU – Aktuální pohled“). Hlavní zúčastněné strany (zástupci členských států, mezinárodních organizací, organizací občanské společnosti atd.) zde měly možnost projednat budoucnost financování uvedené oblasti z unijních prostředků. Konference byla rovněž příležitostí ke schválení výsledku proběhlého hodnocení a veřejné konzultace.

Téma budoucnosti financování vnitřních věcí na úrovni EU bylo předmětem diskuse se zúčastněnými stranami na mezinárodní scéně při řadě příležitostí. Patřil k nim neformální oběd během zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 21. ledna 2011, neformální snídaně s politickými koordinátory z Evropského parlamentu dne 26. ledna 2011, slyšení komisařky C. Malmströmové před parlamentním výborem SURE dne 10. března 2011 a výměna stanovisek mezi generálním ředitelem GŘ pro vnitřní věci a členy parlamentního výboru LIBE dne 17. března 2011. Konkrétní odborná doporučení vzešla i z jednání s experty z členských států v rámci společného řídícího výboru obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“.

Jak uvedené konzultace, konference a expertní jednání potvrdily, panuje mezi hlavními zúčastněnými stranami obecná shoda v tom, že je nutno realizační mechanismy zjednodušit a že je zapotřebí větší flexibility, zejména v mimořádných situacích. Zúčastněné strany podpořily myšlenku zredukovat finanční nástroje na dvoufondovou strukturu, a to za podmínky, že tato změna povede ke skutečnému zjednodušení. Shodly se i na tom, že je zapotřebí mít k dispozici pružný mechanismus reakcí na mimořádné situace, který by Unii umožňoval rychle a efektivně reagovat na migrační a bezpečnostní krize. Jako vhodná metoda řízení všech výdajů na poli vnitřních věcí bylo obecně shledáno řízení sdílené v kombinaci s přechodem na víceleté programování a vymezením společných cílů na úrovni Unie. Nevládní organizace byly nicméně toho názoru, že by pokračovat mělo i přímé řízení. V neposlední řadě podpořily zúčastněné strany myšlenku posílit v zájmu intenzivnější spolupráce a větší synergie úlohu agentur, jež v oblasti vnitřních věcí působí.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právo konat je odvozeno z čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, který stanoví, že „Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti“.

Při paralelním sledování několika vzájemně neoddělitelných cílů, z nichž ani jeden není vůči ostatním podružný či nepřímý, vychází předkládané nařízení z několika hmotněprávních základů, jež jsou obsaženy v hlavě V Smlouvy, upravující oblast svobody, bezpečnosti a práva. Jmenovitě se jedná o čl. 78 odst. 2, čl. 79 odst. 2 a 4, čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2. Tato ustanovení tvoří právní základy pro činnost Unie v těchto oblastech: azyl, přistěhovalectví, řízení migračních toků, spravedlivé zacházení se státními příslušníky třetích zemí, kteří legálně pobývají v členských státech, boj proti nedovolenému přistěhovalectví, dále vyhošťování a vracení osob s neoprávněným pobytem, boj proti obchodu s lidmi, justiční spolupráce v trestních věcech, předcházení trestné činnosti a boj proti ní (včetně terorismu, korupce a organizovaného zločinu) a policejní spolupráce.

Vyjmenovaná ustanovení tvoří právní základy, jež jsou co do předmětu své úpravy slučitelné při zohlednění postavení Spojeného království, Irska [a Dánska], a o tomto návrhu tak může hlasovat Rada. Jelikož se řádný legislativní proces uplatní na všechna tato ustanovení, respektuje jejich zvolená kombinace v plném rozsahu výsady Evropského parlamentu.

Zmínit je nutno dále článek 80 SFEU, který zdůrazňuje, že některé z těchto politik Unie a jejich provádění se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni.

Vzhledem k výše uvedenému postupu rozhodování stanoví předkládané nařízení horizontální obecnou úpravu, kterou se bude řídit čerpání Azylového a migračního fondu a jedné složky Fondu pro vnitřní bezpečnost (jmenovitě nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí).

Na oblasti politiky vnitřních věcí, které spadají do působnosti Fondu pro vnitřní bezpečnost a jejichž právní základy nejsou slučitelné s výše uvedenými postupy hlasování, by mělo být předkládané nařízení použitelné na základě zvláštního ustanovení v jednom ze zvláštních nařízení. Konkrétně by se jednalo o nástroj pro finanční podporu řízení vnějších hranic a víz, který vychází z čl. 77 odst. 2 SFEU. Prostřednictvím těchto oblastí politiky je totiž rozvíjeno schengenské acquis, jehož se neúčastní Spojené království a Irsko.

Společným přijetím předkládaného nařízení a nařízení zvláštních tak bude předkládané nařízení stejnou měrou použitelné na veškeré financování vnitřních věcí z unijních prostředků.

Vnitřní věci jsou celkově doménou, kde je uvolnění prostředků z unijního rozpočtu přínosné.

Činnost Unie je odůvodněna cíli, které vymezuje článek 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Toto ustanovení upravuje způsoby, jakými je vytvářen prostor svobody, bezpečnosti a práva. Významným prvkem financování politiky vnitřních věcí na unijní úrovni je realizace finanční pomoci v partnerství s členskými státy v rámci sdíleného řízení. Tato metoda řízení je pokládána za vhodnou v případě všech politických oblastí vnitřních věcí, a byla tedy rozšířena i na oblast vnitřní bezpečnosti, kde dosud aplikována nebyla. Centralizované řízení je zachováno v případě činností s těsnou vazbou na konkrétní politiku.

V rámci sdíleného řízení zajistí zmíněný přechod z ročních programů na víceleté programování, které bude vycházet z politického dialogu ve strategickém rámci na úrovni EU, aby opatření financovaná z unijního rozpočtu plnila potřeby jednotlivých členských států a současně směřovala k dosažení unijních priorit. Předkládaný návrh stanoví obecná pravidla pro programování, podávání zpráv, finanční řízení, kontrolní opatření a hodnocení, která jsou v zájmu řádného financování vnitřních věcí na unijní úrovni zapotřebí. Návrh však současně v rámci možností ponechává členským státům i svobodu rozhodnout o tom, jak tato pravidla provést na vnitrostátní úrovni. Například způsobilost výdajů bude určována podle vnitrostátní úpravy, s výhradou několika společných jednoduchých zásad, které upravuje toto nařízení.

Zásahy jsou tedy prováděny na náležité úrovni a úloha Unie nepřekračuje nezbytný rozsah. Jak zdůraznil přezkum rozpočtu, měl by se „rozpočet EU využívat k financování veřejných statků EU a opatření, která členské státy a regiony nemohou financovat samy a u nichž dokáže EU zajistit lepší výsledky“[4].

Podrobné odůvodnění činnosti Unie, která se týká jednotlivých politických oblastí upravených v tomto nařízení, je uvedeno v důvodových zprávách ke zvláštním nařízením.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh víceletého finančního rámce, který Komise předložila, počítá s vyčleněním 3 869 milionů EUR na Azylový a migrační fond a 4 648 milionů EUR na Fond pro vnitřní bezpečnost (v běžných cenách).

5. HLAVNÍ PRVKY

Jakožto nový obecný rámec, o nějž se má opírat financování politiky vnitřních věcí z prostředků Unie, stanoví předkládané nařízení obecnou úpravu financování výdajů. Její součástí je úprava partnerství, programování, podávání zpráv, monitorování a hodnocení, dále úprava systémů řízení a kontroly, jež musí ustavit členské státy, a úprava schvalování účetních závěrek:

– Úprava partnerství, programování, monitorování a hodnocení byla vypracována na základě zkušeností se stávajícími čtyřmi fondy, z nichž je financován obecný program „Solidarita a řízení migračních toků“,

– Úprava systémů řízení a kontroly, finančního řízení, schvalování účetních závěrek, podávání zpráv a uzavírání programů se inspiruje dvěma návrhy Komise: návrhem nařízení o společných ustanoveních ohledně fondů, jež spadají do společného strategického rámce (dále jen „nařízení o fondech SSR“)[5], jmenovitě částí II tohoto návrhu, a dále návrhem nařízení o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky[6]. V případech, kdy to bylo užitečné, byla v zájmu kontinuity zachována úprava platná pro stávající čtyři fondy.

Dalším záměrem tohoto nařízení je upravit podmínky pro

(1) financování, které má těsnější vazbu na konkrétní politiku a je více orientováno na výstupy; prostředkem k tomu má být mj. posílené strategické programování;

(2) výrazné zjednodušení realizačních mechanismů oproti stávajícímu stavu;

(3) pružnější finanční řízení a realizaci, a to vzhledem k potřebě reagovat na nové, nepředvídané okolnosti, jež jsou pro oblast vnitřních věcí typické;

(4) kvalitnější monitorovací a hodnotící rámec, který zajistí odpovědnost, transparentnost a fakty podloženou reflexi o budoucí podpoře vnitřních věcí.

5.1. Agenda těsně provázaná s konkrétní politikou a orientovaná na výstupy

Sdílené řízení

· Na počátku období, v němž bude platit nový víceletý finanční rámec, proběhne s jednotlivými členskými státy jednotný politický dialog zastřešující celou problematiku vnitřních věcí. Členské státy budou v jeho rámci prezentovat, jak hodlají uvedených fondů využívat, tj. jak budou za pomoci unijního rozpočtu přispívat k dosažení cílů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva. Komise před zahájením těchto dialogů vydá sdělení, v němž popíše celková očekávání a rámec dialogu a představí své záměry ohledně opatření Unie a rámce pro jejich provádění (např. jednotlivé metody řízení).

· S ohledem na výstup tohoto politického dialogu budou programy, jež Komise s členskými státy sjedná, popisovat výchozí stav a stanoví jednak cíle, jichž budou muset členské státy v této oblasti politiky dosáhnout, jednak cíle využití unijních prostředků. Tyto národní programy pak stanoví cíle a u každého z nich uvedou příklady možných opatření. Sedmiletý finanční plán pak určí, jak mají být vyčleněné zdroje přidělovány na závazky a vynakládány při dodržení stávajících stropů. V případě opatření, jež budou prováděna ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, by se nemělo jednat o opatření bezprostředně orientovaná na hospodářský rozvoj a prosperitu rozvojových zemí (opatření orientovaná na rozvoj); politický dialog by měl usilovat o maximální provázanost zamýšlených opatření se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, která se váže k dané zemi či regionu.

· Jakkoli bude vynaloženo maximální úsilí o to, aby byly národní programy přijaty v roce 2014, nelze vyloučit, že se to u některých podaří až v roce 2015. K tomu, aby národní programy nepřišly o související prostředky na závazky vyčleněné na rok 2014, pozmění Komise svůj návrh nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 [KOM(2011) 398 ze dne 29. června 2011]. Působnost článku 7 tohoto nařízení bude rozšířena i na programy Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost, jež budou realizovány v režimu sdíleného řízení.

· Členské státy budou každoročně podávat zprávu o finančním řízení a o výsledcích, jichž bylo v rámci těchto programů dosaženo.

· V roce 2017 proběhne přezkum v polovině období, který situaci v členských státech opětovně posoudí. U této příležitosti bude možno vyčlenit na období 2018–2020 nové zdroje.

Přímé a nepřímé řízení

· Cíle, které si vytknou národní programy, budou doplněny „opatřeními Unie“ a mechanismem rychlé reakce na mimořádné situace. Opatření Unie budou podporovat naplňování unijní politiky za pomoci grantů a veřejných zakázek a patřit k nim budou opatření ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím, o nichž hovoří sdělení o víceletém finančním rámci[7]. Tato opatření, jež nebudou bezprostředně orientována na rozvoj, budou sloužit jako případný doplněk finanční pomoci poskytované prostřednictvím nástrojů vnější pomoci EU, které zůstanou hlavním zdrojem financování pomoci třetím zemím při budování příslušných kapacit. Při realizaci této podpory se bude dbát na to, aby byly plně dodrženy zásady a obecné cíle vnější činnosti a zahraniční politiky EU, která se váže k dané zemi či regionu. Komplementární charakter opatření Unie bude zajištěn tím způsobem, že bude posílena koordinace s ESVČ a příslušnými útvary Komise.

· Opatření Unie a mimořádnou pomoc budou moci realizovat i unijní agentury v oblasti vnitřních věcí (CEPOL, Europol, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Frontex a Agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva). Bude se tak dít v případě opatření, jež budou v zájmu EU, budou mít charakter ad hoc a jejichž úspěšná realizace bude vyžadovat praktické a odborné know-how příslušné agentury. Tato opatření budou prováděna v rámci úlohy a v souladu s právními základy uvedených agentur a budou doplňovat jejich pracovní programy; těmito opatřeními zůstane nedotčeno celkové plánované snížení stavu pracovníků.

· Z podnětu Komise bude poskytována technická pomoc, která bude podporovat členské státy a příjemce, napomáhat vzájemnému učení a zlepšovat komunikaci (mj. včetně institucionální komunikace) a proces hodnocení. Dále bude z těchto prostředků podporována náležitá kontrola financovaných opatření, která bude probíhat v Unii i v třetích zemích. Financován z nich bude rovněž provoz systému IT, jenž bude sloužit komunikaci mezi členskými státy a Komisí v rámci sdíleného řízení.

5.2. Zjednodušení realizačních mechanismů

Sdílené řízení

· Po všech členských státech bude vyžadováno, aby pro každý fond zpracovaly jediný národní program. Díky tomu se do těchto programů promítnou různé oblasti politiky, a podpory z unijního rozpočtu se tak dostane jak integrované migrační politice (včetně integrace, azylu a navracení osob) prostřednictvím Azylového a migračního fondu, tak komplexní strategii vnitřní bezpečnosti (včetně policejní spolupráce, bezpečnosti na hranicích, boje proti závažné přeshraniční trestné činnosti, podvodů s doklady atd.) prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost.

· Ve srovnání se stávajícími čtyřmi fondy, které pracují s víceletou strategií i ročními programy, přináší tento nový rámec přináší významné zjednodušení a snížení administrativy. Maximální počet programů bude v případě Azylového a migračního fondu činit 26 (s výjimkou Dánska, pokud se k jejich realizaci připojí Spojené království a Irsko) a v případě Fondu pro vnitřní bezpečnost pak 27 (všechny členské státy). Země přidružené k schengenskému acquis se budou účastnit i práce Fondu pro vnitřní bezpečnost, jmenovitě pokud půjde o složku pro oblast vnějších hranic a víz a o složku policejní spolupráce.

· Očekává se, že národní programy budou přepracovávány jen málo, neboť se budou soustředit na cíle, nikoli na to, podat vyčerpávající výčet opatření. Smyslem tohoto požadavku je, aby bylo v rámci možností a s výhradou nových či nepředvídaných okolností vydáváno jen jedno rozhodnutí na členský stát a fond – jedno rozhodnutí o schválení víceletého programu a případně jedno rozhodnutí o nutnosti program přepracovat v návaznosti na přezkum v polovině období.

· Stejně jako v případě fondů SSR by měla být za pomoci monitorovacího výboru uplatňována zásada partnerství.

· Všechny členské státy zřídí pro každý fond jediný systém řízení a kontroly s tím, že bude možno ustavit jediný takový systém pro oba fondy. V zájmu zohlednění institucionálních specifik vlastní veřejné správy budou moci členské státy ustavit pověřené orgány, na něž budou moci odpovědné orgány delegovat výkon konkrétních funkcí (při programování a realizaci).

· Způsobilost výdajů bude určována podle vnitrostátní právní úpravy, s výjimkou několika společných jednoduchých zásad. Tento přístup by měl podstatně zjednodušit řízení projektů na úrovni příjemců. Možnosti, jak zjednodušit financování nákladů (např. za použití paušálních sazeb a jednorázových částek), představují způsob, jakým mohou členské státy zavést výkonově orientované řízení na úrovni příjemců.

Přímé a nepřímé řízení

· V případě mimořádných situací ve smyslu definice ve zvláštních nařízeních bude poskytována finanční pomoc. Příslušný mechanismus bude využíván z podnětu Komise a někdy též z podnětu členských států, Stálého výboru pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI), jenž bude zastoupen příslušnou předsednickou zemí Unie, či z podnětu dalších zúčastněných stran, např. mezinárodních organizací (Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizace pro migraci atd.), a unijních agentur v oblasti vnitřních věcí.

· Budou využity všechny dostupné prostředky k tomu, aby nedocházelo k tříštění úsilí; zdroje budou proto soustředěny na dosažení vybraných cílů EU a na využití know-how hlavních zúčastněných stran. Tento postup se bude případně opírat o partnerské a rámcové dohody.

· Pokud jde o finanční podporu vývoje nových systémů IT (soubor opatření pro účely „inteligentních hranic“ – „smart borders package“), budou stávající každoroční finanční rozhodnutí, která Komisi zmocňují vyvíjet ústřední části těchto systémů, nahrazena víceletým rámcem.

5.3. Flexibilita

Sdílené řízení

· Výstup z přezkumu v polovině období bude záviset na situaci v členských státech. Pouze ty z nich, u nichž bude spatřováno více rizik nebo které získají další zdroje k realizaci konkrétních unijních priorit, budou vyzvány, aby ve svém finančním plánu zrevidovaly příslušné částky a program případně doplnily.

· Finanční flexibilita je nedílnou součástí stávající interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a návrhu nařízení o víceletém finančním rámci na období 2014–2020, který Komise předložila. Tato zásada se promítá i v návrhu přezkumu finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel. Bude proto naplňována zejména za pomoci jednotlivých mechanismů, které předkládané návrhy upravují; přihlíženo přitom bude k víceletému finančnímu programování a jeho pravidelnou roční aktualizaci, ke každoročnímu přidělování rozpočtových prostředků a k plnění rozpočtu na daný rok, které tvoří ústřední fázi provádění těchto návrhů.

· Částky, které budou na národní programy, opatření Unie a další činnosti vyčleněny, stanoví zvláštní nařízení. V souboru předkládaného nařízení a nařízení zvláštních se však předpokládá, že Komise bude moci na základě aktů v přenesené pravomoci určité částky měnit, tak aby zajistila optimální využití unijního rozpočtu.

Přímé a nepřímé řízení

· Prostředky přidělené na daný rok na opatření Unie, mimořádnou pomoc a s výhradou ročních stropů i na technickou pomoc poskytovanou z podnětu Komise jsou pokládány za jednu finanční „obálku“, tj. jediné finanční krytí. Rozhodování o alokaci těchto zdrojů z jednoho rozpočtového roku na druhý tak bude moci být v závislosti na konkrétních požadavcích maximálně flexibilní.

· Opatření Unie jsou vymezena velmi široce, tak aby měla Komise v rukou všechny nezbytné nástroje ke splnění své normotvorné a koordinační funkce.

– Tato opatření se zaměřují na nadnárodní aspekty (spolupráci, srovnávací analýzy, sítě), které vyžadují koordinaci kroků ve všech členských státech a aktivně podporují kolektivní a vzájemně podpůrná opatření členských států a dalších aktérů v zájmu upevnění spolupráce v EU, vzájemného učení a inovací.

– Umožňují rovněž provádět opatření, která nejsou svou povahou nadnárodní, ale na nichž má Unie jako celek zvláštní zájem z hlediska vývoje politiky v těchto oblastech.

– Může se jednat o opatření ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím.

– Zvláštní nařízení upravují nejen opatření v souvislosti se všemi dílčími politickými oblastmi a cíli, jejichž naplňování fondy podporují, ale i financování relevantních aspektů činnosti těchto fondů. V případě hraniční a vízové složky Fondu pro vnitřní bezpečnost by se mohlo jednat např. o uplatňování schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu.

· Zvláštní nařízení proto předpokládají podporu vývoje občanské společnosti a nadnárodních sítí (to platí zejména v případě Azylového a migračního fondu). Předpokládají dále podporu testování a validace výzkumu, např. projekty aplikovaného výzkumu, jež mají vytvořit přechodový můstek mezi rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont 2020 a praktickým využitím (to se týká zejména Fondu pro vnitřní bezpečnost).

5.4. Jednotný a efektivní rámec pro podávání zpráv, monitorování a hodnocení

Sdílené řízení

· Členské státy budou každoročně podávat zprávu o realizaci víceletých programů. Tento postup bude nedílnou součástí schvalování účetní závěrky. Členské státy budou v roce 2017 požádány, aby k pokroku při dosahování stanovených cílů předložily další údaje, jež budou využity při přezkumu v polovině období. Podobný postup proběhne v roce 2019, který umožní provést v posledním rozpočtovém roce (2020) případné modifikace.

· Díky činnosti fondů bude v oblasti vnitřních věcí rozvíjena zásada opírat se o vyhodnocená fakta. Fondy budou používat společný hodnotící a monitorovací rámec, který bude pracovat s obecnými politickými ukazateli, jež budou zdůrazňovat orientaci na výstup a význam úlohy, kterou by fondy mohly sehrávat v kombinaci různých strategií při dosahování cílů utváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Tyto ukazatele budou sledovat dopad, který by fondy mohly mít: i) rozvoj společné kultury bezpečnosti hranic, policejní spolupráce a řešení krizí, ii) účelnost řízení migračních toků směřujících do Unie, iii) spravedlivé a rovné zacházení se státními příslušníky třetích zemí, iv) solidaritu a spolupráci mezi členskými státy při řešení otázek migrace a vnitřní bezpečnosti a v) společný unijní přístup v otázkách migrace a bezpečnosti vůči třetím zemím.

· V zájmu náležitého uplatňování zásad pro hodnocení a s ohledem na související praktické zkušenosti, které členské státy získaly s financováním vnitřních věcí na unijní úrovni podle stávající úpravy, bude Komise s členskými státy spolupracovat na vývoji společného hodnotícího a monitorovacího rámce. K tomu jim budou sloužit mj. prováděcí opatření, vytvoření šablon a vymezení společných výstupových a výsledkových ukazatelů.

· Všechna opatření budou určena na počátku programového období, takže členské státy budou moci nastavit své systémy pro podávání zpráv a hodnocení na základě dohodnutých zásad a požadavků.

· V zájmu omezení administrativy a posílení synergií mezi podáváním zpráv a hodnocením budou údaje požadované v hodnotících zprávách vycházet z údajů, které budou členské státy předkládat ve svých každoročních zprávách o realizaci svých národních programů, a budou tyto údaje doplňovat.

· V roce 2018 pak bude zpracována průběžná hodnotící zpráva, od níž by se měly odvíjet úvahy o příštím programovém období.

2011/0367 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2, čl. 79 odst. 2, čl. 79 odst. 4, čl. 82 odst. 1, článek 84 a čl. 87 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[9],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Politika Evropské unie v oblasti vnitřních věcí směřuje k vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, prostoru bez vnitřních hranic, do nějž mohou lidé vstupovat a v němž se mohou pohybovat, žít a pracovat volně a s důvěrou, že jejich práva jsou plně respektována a jejich bezpečnost zaručena, avšak bere v potaz společné výzvy, k nimž kromě vývoje komplexní unijní přistěhovalecké politiky s cílem posílit konkurenceschopnost a sociální soudržnost Unie patří např. rovněž vytvoření společného evropského azylového systému a předcházení hrozbám závažné a organizované trestné činnosti, kyberkriminality a terorismu a boj proti těmto hrozbám.

(2) Vynakládání prostředků Unie v zájmu rozvoje tohoto prostoru by mělo být hmatatelným výrazem solidarity a sdílené odpovědnosti, jež jsou pro reakce na společné výzvy nepostradatelné.

(3) Společný rámec by měl při tomto vynakládání prostředků zajistit potřebnou vzájemnou provázanost, zjednodušení a jednotnost ve všech příslušných oblastech politiky.

(4) Tento společný rámec by měl upravit zásady poskytování pomoci a stanovit povinnosti členských států a Komise při zajišťování toho, aby byly tyto zásady uplatňovány.

(5) Efektivnosti a zacílení tohoto financování z unijních prostředků by prospělo, pokud by spolufinancování způsobilých opatření vycházelo ze strategických víceletých programů, jež by jednotlivé členské státy vypracovávaly na základě dialogu s Komisí.

(6) Opatření ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím, jež budou podporována na základě zvláštních nařízení, by měla být přijímána tak, aby vázala na ostatní opatření mimo Unii, která jsou podporována z unijních geograficky i tematicky zaměřených nástrojů vnější pomoci, a aby byla s těmito opatřeními v souladu. Při provádění těchto opatření by se mělo úsilí zaměřovat zejména na to, aby byly plně dodrženy zásady a obecné cíle vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, která se k dané zemi či regionu váže. Tato opatření, jejichž záměrem by nemělo být podporovat opatření přímo orientovaná na rozvoj, by měla být komplementární vůči případné finanční pomoci poskytované prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Zajištěna bude rovněž provázanost s unijní humanitární politikou, zejména v případě mimořádné pomoci.

(7) Vnější činnost by měla být soudržná a jednotná v souladu s čl. 18 odst. 4 Smlouvy o EU.

(8) Přípravě těchto víceletých programů, jež by sloužily cílům tohoto financování z unijních prostředků, by měl předcházet politický dialog mezi členskými státy a Komisí, při němž by byla pro jednotlivé členské státy vytyčena ucelená strategie.

(9) K tomu, aby bylo v období let 2018–2020 zajištěno náležité financování, by měla být uvedená strategie podrobena přezkumu v polovině období.

(10) Členské státy by měly s příslušnými orgány a subjekty ustavit partnerství, s jehož pomocí své národní programy připraví a budou je realizovat a po celé víceleté období monitorovat. Členské státy by měly ustavit monitorovací výbory, které budou na národní programy dohlížet a členským státům napomáhat při posuzování realizace a pokroku při dosahování vytyčených cílů.

(11) Způsobilost výdajů v rámci národních programů by měly určovat vnitrostátní právní předpisy, s výhradou společných zásad. Počátek a konec období způsobilosti výdajů by měly být vymezeny tak, aby poskytly jednotná a spravedlivá pravidla platná pro národní programy.

(12) Podporu členským státům při realizaci jejich národních programů a podporu příjemcům při plnění jejich závazků a dodržování práva Unie by měla zajišťovat technická pomoc.

(13) V zájmu toho, aby bylo v mimořádných situacích možno poskytovat rychlou pomoc, která by se opírala o náležitý rámec, by mělo toto nařízení umožnit i podporu opatření, na něž byly výdaje vynaloženy ještě před podáním žádosti o takovou pomoc, v souladu s finančním nařízením[10], jež tuto flexibilitu v řádně odůvodněných mimořádných případech umožňuje.

(14) Finanční zájmy Evropské unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(15) Členské státy by měly přijmout náležitá opatření k zajištění řádného fungování systému řízení a kontroly a kvalitní realizace. K tomuto účelu je třeba stanovit obecné zásady a nezbytné funkce, které by měly tyto systémy plnit.

(16) Pro zajištění efektivní a řádné realizace národních programů je nezbytné upřesnit povinnosti členských států, pokud jde o systémy řízení a kontroly a prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí a porušování práva Unie.

(17) V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality by za realizaci a kontrolu národních programů měly v prvé řadě zodpovídat členské státy, jež k tomuto účelu používají systémy řízení a kontroly.

(18) Přiměřenou jistotu o tom, že před poskytnutím podpory příjemcům z unijního rozpočtu proběhla potřebná kontrola, poskytují pouze odpovědné orgány akreditované členskými státy. Mělo by být tedy výslovně stanoveno, že z unijního rozpočtu lze proplácet pouze výdaje, jež vynaložily akreditované odpovědné orgány.

(19) K tomu, aby mohla Komise ověřovat účelnost fungování systémů řízení a kontroly a požadovat zásah ze strany členského státu, by měly být stanoveny její pravomoci a povinnosti.

(20) Rozpočtové závazky Unie by měly být přijímány každý rok. Aby bylo zajištěno účelné řízení programů, je nutno stanovit společná pravidla pro vyplácení ročního a konečného zůstatku.

(21) Platba předběžného financování na počátku programů zajišťuje, že členský stát má prostředky k tomu, aby poskytl podporu příjemcům při realizaci programu. Proto by měla být přijata ustanovení o výši počáteční platby předběžného financování. Tato platba by měla být v plné výši zúčtována při uzavření programu.

(22) V rámci tříletého přezkumu finančního nařízení[11] byly zavedeny změny v zásadách sdíleného řízení, jež je nutno zohlednit.

(23) K tomu, aby byla posílena odpovědnost za výdaje spolufinancované v jednotlivých letech z unijního rozpočtu, by měl být vytvořen vhodný rámec pro každoroční schvalování účetních závěrek. Na základě tohoto rámce by měl odpovědný orgán předkládat Komisi za daný národní program prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti doplněné roční účetní závěrkou, souhrnnou zprávou, výrokem nezávislého auditora a kontrolní zprávou.

(24) V zájmu posílení věrohodnosti, o niž se roční schvalování účetních závěrek v celé Unii opírá, by měla být zavedena společná úprava povahy a rozsahu kontrol, jež musí provádět členské státy.

(25) V zájmu řádného finančního řízení unijních zdrojů může být nezbytné, aby Komise prováděla finanční opravy. Aby se zajistila právní jistota pro členské státy, je nezbytné vymezit okolnosti, za kterých může porušení použitelného práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů vést k finančním opravám ze strany Komise. Aby se zajistilo, že finanční opravy, které Komise může uložit členským státům, se budou týkat ochrany finančních zájmů Unie, měly by být tyto opravy omezeny pouze na případy, kdy se porušení práva Unie nebo vnitrostátních právních předpisů přímo nebo nepřímo týká způsobilosti, správnosti, řízení nebo kontroly opatření a souvisejících výdajů. Pro zajištění proporcionality je nutné, aby Komise při rozhodování o výši finanční opravy zvážila povahu a závažnost dotčeného porušení. V této souvislosti je vhodné stanovit kritéria, podle nichž bude Komise finanční opravy uplatňovat, a postup, jehož výsledkem může být rozhodnutí o finanční opravě.

(26) Pro účely zjištění finančního vztahu mezi odpovědnými orgány a unijním rozpočtem by měla Komise každým rokem schvalovat účetní závěrky těchto orgánů. Předmětem rozhodnutí o schválení účetní závěrky by měla být úplnost, přesnost a pravdivost účetní závěrky, nikoli však soulad uskutečněných výdajů s právními předpisy Unie.

(27) O tom, zda členské státy vynaložily výdaje v souladu s právními předpisy Unie, by měla rozhodovat Komise, která podle článku 17 Smlouvy o Evropské unii odpovídá za řádné uplatňování práva Unie. Členské státy by měly být oprávněny svá rozhodnutí o platbách odůvodnit. K tomu, aby se členským státům dostalo právních a finančních záruk ohledně výdajů, jež vynaložily v minulosti, měla by být Komisi stanovena maximální lhůta, v níž by měla rozhodnout o finančních důsledcích nesouladu vynaložených výdajů s právními předpisy Unie.

(28) Za účelem posílení finanční disciplíny je vhodné stanovit opatření ke zrušení části rozpočtového závazku v rámci národního programu, zejména pokud může být ze zrušení závazku vyňata určitá částka a pokud prodlevy při realizaci vyplývají ze soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem nebo z důvodů vyšší moci.

(29) Aby se zajistilo vhodné používání obecných pravidel o rušení závazků, měla by stanovená pravidla podrobně uvádět, jak se určují lhůty pro rušení závazků a jakým způsobem se vypočítávají příslušné částky.

(30) Je důležité upozorňovat na úspěchy financování z unijních prostředků širokou veřejnost. Občané mají právo vědět, jak jsou finanční zdroje Unie vynakládány. Povinnost zajistit vhodné informování veřejnosti by měly mít jak odpovědné orgány, tak příjemci. Aby se zajistila větší efektivnost při komunikaci s veřejností a lepší součinnost mezi jednotlivými komunikačními činnostmi z iniciativy Komise, musí rozpočet přidělený na komunikační činnosti v souvislosti s tímto financováním pokrývat rovněž institucionální komunikaci, jejímž předmětem jsou politické priority Evropské unie, pokud tyto priority souvisejí s obecnými cíli vynakládání unijních prostředků.

(31) Aby bylo zajištěno šíření informací o vynakládání unijních prostředků a aby byli potenciální příjemci informováni o možnostech financování, měla by být na základě tohoto nařízení vymezena podrobná pravidla ohledně informačních a komunikačních opatření, jakož i určité technické vlastnosti takových opatření a všechny členské státy by měly zřídit internetovou stránku či internetový portál s potřebnými informacemi.

(32) Účelnost podporovaných opatření závisí rovněž na jejich hodnocení a na šíření jejich výsledků. V této souvislosti by měly být výslovně upraveny povinnosti členských států a Komise, jakož i postupy zajišťující spolehlivost hodnocení a kvalitu souvisejících informací.

(33) Za účelem změn ustanovení tohoto nařízení, která upravují společné zásady pro určování způsobilosti výdajů, by měla být Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit souběžné, včasné a soustavné předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu a Radě.

(34) Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[12].

(35) Na prováděcí akty, jež budou členským státům ukládat společné povinnosti, zejména informační povinnost vůči Komisi, by měl být uplatněn přezkumný postup a na přijímání prováděcích aktů, jež stanoví vzory k předkládání informací Komisi, by měl být vzhledem k jejich čistě technické povaze uplatněn postup poradní.

(36) Jelikož cíle tohoto nařízení, tj. stanovit obecnou úpravu, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, nýbrž jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, je Unie oprávněna přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se tyto členské státy nepodílejí na přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. [NEBO] [V souladu s článkem 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámily Spojené království a Irsko, že se chtějí účastnit přijímání a používání tohoto nařízení.]

(37) V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví obecnou úpravu pro provádění zvláštních nařízení, pokud jde o:

(a) financování výdajů;

(b) partnerství, programování, podávání zpráv, monitorování a hodnocení;

(c) systémy řízení a kontroly, jež musí zavést členské státy;

(d) schvalování účetních závěrek.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(a) „zvláštními nařízeními“

– nařízení ../2012/EU, [kterým se zřizuje Azylový a migrační fond na období 2014–2020],

– nařízení…/2012/EU, [kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, a

– další nařízení, která upravují používání tohoto nařízení;

(b) „programováním“ vícefázový proces organizace, rozhodování a financování s cílem provést během několika let společné opatření Unie a členských států za účelem dosažení cílů zvláštních nařízení;

(c) „opatřením“ projekt či skupina projektů, které vybral orgán odpovědný za příslušný národní program či které byly vybrány v rámci jeho odpovědnosti a které přispívají k obecným a zvláštním cílům zvláštních nařízení;

(d) „opatřením Unie“ nadnárodní opatření či opatření, na nichž má Unie zvláštní zájem, ve smyslu definice ve zvláštních nařízeních;

(e) „projektem“ konkrétní, praktický prostředek použitý k provedení opatření či jeho části ze strany příjemce příspěvku Unie;

(f) „mimořádnou pomocí“ projekt či skupina projektů, které řeší mimořádnou situaci ve smyslu definice ve zvláštních nařízeních;

(g) „příjemcem“ příjemce příspěvku Unie v rámci určitého projektu, ať již se jedná o veřejnoprávní či soukromý subjekt, mezinárodní organizaci či Červený kříž (Mezinárodní výbor Červeného kříže) nebo Mezinárodní federaci společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

KAPITOLA II

ZÁSADY POMOCI

Článek 3

Obecné zásady

1. Na základě zvláštních nařízení je prostřednictvím národních programů, opatření Unie a mimořádné pomoci poskytována podpora, která doplňuje intervence na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a slouží cílům, jež Unie sleduje.

2. Komise a členské státy zajistí, aby byla podpora poskytovaná na základě zvláštních nařízení a ze strany členských států v souladu s činnostmi, politikou a prioritami Evropské unie a vzájemně se doplňovala s dalšími nástroji Evropské unie.

3. Podpora poskytovaná na základě zvláštních nařízení je realizována v těsné spolupráci Komise a členských států.

4. Komise a členské státy – případně spolu s ESVČ, pokud půjde o opatření ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím – v souladu se svými povinnostmi zajišťují koordinaci jednak mezi tímto nařízením a zvláštními nařízeními, jednak mezi těmito nařízeními a dalšími oblastmi politiky a nástroji Unie, a to včetně těch, jež jsou předmětem vnější činnosti Unie.

5. Komise a členské státy uplatňují zásadu řádného finančního řízení v souladu s článkem [26] finančního nařízení.

6. Komise a členské státy zajistí účelnost podpory poskytované na základě zvláštních nařízení, zejména prostřednictvím monitorování, podávání zpráv a hodnocení.

7. Komise a členské státy plní své úlohy v souvislosti s tímto nařízením a zvláštními nařízeními s cílem snížit administrativní zátěž pro příjemce.

Článek 4

Soulad s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy

Opatření financovaná na základě zvláštních nařízení musí být v souladu s platným právem Unie i vnitrostátními právními předpisy.

Článek 5

Ochrana finančních zájmů Evropské unie

1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění opatření financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Evropské unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2. Členské státy předcházejí nesrovnalostem, odhalují je a zajišťují jejich nápravu a získávají zpět neoprávněně vyplacené částky spolu s případnými úroky z prodlení. Oznamují tyto nesrovnalosti Komisi a průběžně ji informují o postupu souvisejících správních a soudních řízení.

3. Nelze-li částky neoprávněně vyplacené příjemci získat zpět v důsledku pochybení nebo nedbalosti členského státu, zodpovídá za uhrazení dotčených částek zpět do souhrnného rozpočtu Unie tento členský stát.

4. Členské státy zajistí účelné předcházení podvodům, které bude mít odrazující účinek, a to zejména v oblastech zatížených vyšším rizikem; přihlédnou přitom k výhodám i k přiměřenosti přijatých opatření.

5. Komise je zmocněna přijímat postupem podle článku 54 akty v přenesené pravomoci, které stanoví povinnosti členských států uvedené v odstavci 4.

6. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle zvláštních nařízení obdrželi finanční prostředky Unie .

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Evropské unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

Článek 6

Programování

Cíle zvláštních nařízení jsou sledovány v rámci víceletého programového období 2014–2020 a v polovině období jsou podrobeny přezkumu podle článku 15.

KAPITOLA III

FINANČNÍ RÁMEC PRO OPATŘENÍ UNIE A MIMOŘÁDNOU A TECHNICKOU POMOC

Článek 7

Realizační rámec

1. Komise určí celkovou částku, jež bude z jejího podnětu uvolněna z prostředků přidělených v unijním rozpočtu na daný rok pro účely opatření Unie a mimořádné a technické pomoci.

2. Formou prováděcího aktu přijme Komise pro opatření Unie a mimořádnou pomoc pracovní program. Tento prováděcí akt bude přijat přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 3.

3. V zájmu včasného zajištění potřebných zdrojů je Komise oprávněna přijmout pracovní program mimořádné pomoci zvlášť.

4. Opatření Unie a mimořádnou a technickou pomoc z podnětu Komise lze realizovat

– přímo, tj. ze strany Komise či prostřednictvím výkonných agentur,

– nepřímo, tj. ze strany jiných subjektů a osob než členských států v souladu s článkem [57] finančního nařízení.

Článek 8

Mimořádná pomoc

1. V reakci na mimořádnou situaci ve smyslu definice ve zvláštních nařízeních je Komise oprávněna rozhodnout o poskytnutí mimořádné pomoci.

2. V mezích dostupných zdrojů může tato mimořádná pomoc činit až 100 % způsobilých výdajů.

3. Tato pomoc může být poskytována v členských státech a třetích zemích v souladu s cíli a opatřeními, jež jsou vymezeny ve zvláštních nařízeních.

4. Z mimořádné pomoci lze hradit výdaje, jež byly vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant či pomoc, je-li to nezbytné k provedení daného opatření.

Článek 9

Opatření Unie a mimořádná pomoc ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím

1. Komise je oprávněna rozhodnout o financování opatření Unie a mimořádné pomoci ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím v souladu s cíli a opatřeními, jež jsou vymezeny ve zvláštních nařízeních.

2. Jsou-li tato opatření prováděna přímo, mohou o financování požádat tyto subjekty:

(a) členské státy;

(b) třetí země;

(c) společné subjekty třetích zemí a Unie či společné subjekty členských států;

(d) mezinárodní organizace včetně organizací regionálních, orgány, útvary a mise OSN, mezinárodní finanční instituce a rozvojové banky a instituce s mezinárodní jurisdikcí, pokud tyto organizace přispívají k cílům příslušného zvláštního nařízení;

(e) Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) a Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce;

(f) nevládní organizace založené a registrované v Unii a v zemích, jež jsou přidruženy k schengenskému acquis a jsou zapojeny do jeho provádění, uplatňování a vývoje.

Článek 10

Technická pomoc z podnětu Komise

1. Z podnětu nebo jménem Komise lze na základě zvláštních nařízení podporovat přípravná opatření, monitorování, administrativní a technickou pomoc, hodnocení, audit a kontrolní opatření, jež jsou nezbytné k provedení tohoto a zvláštních nařízení.

2. Mezi tato opatření může mimo jiné patřit:

(a) pomoc při přípravě a posuzování projektů;

(b) podpora při posilování institucí a budování administrativních kapacit v zájmu účelného uplatňování tohoto a zvláštních nařízení;

(c) opatření zaměřená na analýzu, řízení, monitorování, výměnu informací a provádění tohoto a zvláštních nařízení, jakož i opatření zaměřená na zavádění systémů kontroly a technickou a administrativní pomoc;

(d) hodnocení, znalecké zprávy, statistiky a studie (včetně těch, které mají obecnou povahu) týkající se provádění zvláštních nařízení;

(e) opatření k šíření informací, podpoře navazování a udržování kontaktů, provádění komunikačních činností, zvyšování povědomí a podpoře spolupráce a výměny zkušeností, mimo jiné i s třetími zeměmi. Ve snaze zajistit větší efektivitu při sdělování informací široké veřejnosti a větší provázanost mezi komunikačními činnostmi z podnětu Komise přispějí zdroje, které byly v rámci tohoto nařízení vyčleněny na komunikaci, rovněž k institucionální komunikaci, jejímž předmětem jsou politické priority Evropské unie, pokud tyto priority souvisejí s obecnými cíli tohoto a zvláštních nařízení;

(f) instalace, provoz a propojení počítačových systémů pro řízení, monitorování, audit, kontrolu a hodnocení;

(g) navržení společného hodnotícího a monitorovacího rámce, jakož i systému ukazatelů, který případně zohlední i ukazatele vnitrostátní;

(h) opatření ke zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o postupech hodnocení;

(i) konference, semináře, workshopy a další společné informační a školicí akce pro určené orgány a příjemce, jež jsou věnovány provádění tohoto a zvláštních nařízení;

(j) opatření týkající se auditu.

3. Tato opatření se mohou týkat předchozích i následujících finančních rámců.

KAPITOLA IV

NÁRODNÍ PROGRAMY

ODDÍL 1 Programovací a realizační rámec

Článek 11

Subsidiární a proporcionální intervence

1. Členské státy a subjekty určené členskými státy pro tento účel („určené orgány“) zodpovídají za realizaci programů a plnění svých úkolů podle tohoto a zvláštních nařízení na příslušné úrovni v souladu s institucionálním, právním a finančním rámcem dotyčného členského státu, pokud jsou v souladu s tímto nařízením a se zvláštními nařízeními.

2. Opatření k realizaci a využívání podpory poskytované na základě zvláštních nařízení, a zejména finanční a správní zdroje potřebné k podávání zpráv, hodnocení, řízení a kontrole, musí, pokud jde o míru poskytované podpory, zohledňovat zásadu proporcionality.

Článek 12

Partnerství

1.           Každý členský stát v souladu s vnitrostátními pravidly a postupy ustaví partnerství s příslušnými orgány a subjekty za účelem vypracování a realizace národních programů.

K těmto orgánům a subjektům patří příslušné regionální, místní, městské nebo jiné orgány veřejné moci, případně mezinárodní organizace a subjekty zastupující občanskou společnost, např. nevládní organizace nebo sociální partneři.

2.           Toto partnerství je rozvíjeno v plném souladu s institucionální, zákonnou a finanční pravomocí každé skupiny partnerů.

3. Partneři se účastní přípravy, realizace, monitorování a hodnocení národních programů.

4. Každý členský stát ustaví monitorovací výbor, který bude nápomocen při realizaci daného národního programu.

5. Komise se může činnosti monitorovacího výboru účastnit jako poradce.

Článek 13

Politický dialog

1. Před zahájením programového období uspořádá Komise s jednotlivými členskými státy politický dialog o požadavcích těchto států a o příspěvku, který by bylo možno na jejich splnění poskytnout z unijního rozpočtu, s přihlédnutím k výchozí situaci v daném členském státě a k cílům zvláštních nařízení. Výstupem tohoto politického dialogu bude odsouhlasený zápis nebo výměna dopisů, v nichž budou uvedeny konkrétní potřeby a priority daného členského státu a které budou sloužit jako rámec pro přípravu národních programů.

V případě opatření, jež budou prováděna v třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, se nesmí jednat o opatření bezprostředně orientovaná na rozvoj; politický dialog musí usilovat o maximální provázanost zamýšlených opatření se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, která se k dané zemi či regionu váže.

2. K těmto závěrům politického dialogu bude přihlíženo při posuzování žádosti o platbu podle článku 39 a realizační zprávy podle článku 49, kdy budou příslušné členské státy a Komise zkoumat pokrok, jehož bylo při realizaci národního programu dosaženo.

Článek 14

Příprava a schvalování národních programů

1. Na základě závěrů politického dialogu podle čl. 13 odst. 1 předloží jednotlivé členské státy návrhy národních programů v souladu se zvláštními nařízeními.

2. Tyto návrhy národního programu musí být zpracovány na všechny rozpočtové roky období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a musí obsahovat:

(a) popis výchozí situace v daném členském státě;

(b) analýzu požadavků, které daný členský stát uplatňuje, a cíle tohoto státu vymezené tak, aby byly tyto požadavky během programového období splněny;

(c) náležitou strategii, která vymezí jednak cíle, jež mají být za podpory z unijního rozpočtu sledovány, jednak zadání pro jejich dosažení a orientační harmonogram a uvede příklady plánovaných opatření k dosažení těchto cílů;

(d) mechanismy koordinace mezi nástroji, které ustavují zvláštní nařízení, a ostatními nástroji Unie a členských států;

(e) údaje k zaváděnému monitorovacímu a hodnotícímu rámci a ukazatele, jimiž bude měřen pokrok při plnění sledovaných cílů oproti výchozí situaci v daném členském státě;

(f) opatření, která zajistí účelnost a efektivnost podpory z unijního rozpočtu, včetně plánovaného využití technické pomoci, a dále zvolený přístup k naplňování zásady partnerství podle článku 12;

(g) návrh plánu financování rozepsaný na jednotlivé rozpočtové roky daného období;

(h) mechanismy a metody, jakými bude o národním programu informována veřejnost;

(i) prováděcí ustanovení národního programu spolu s identifikačními údaji určených orgánů.

3. Návrhy národních programů předloží členské státy Komisi nejpozději tři měsíce od ukončení politického dialogu podle čl. 13 odst. 1.

4. Národní programy budou vypracovány podle vzoru, který přijme Komise. Tento prováděcí akt bude přijat poradním postupem podle čl. 55 odst. 2.

5. Před schválením návrhu národního programu Komise posoudí:

(a) soulad programu s cíli zvláštních nařízení a se závěry politického dialogu podle čl. 13 odst. 1;

(b) relevantnost cílů, zadání, ukazatelů, harmonogramu a příkladů opatření zamýšlených v návrhu národního programu z hlediska navržené strategie;

(c) relevantnost prováděcích ustanovení podle odst. 2 písm. i) z hlediska plánovaných opatření;

(d) soulad navrženého programu s právem Unie;

(e) komplementární vztah vůči podpoře, která je poskytována z ostatních unijních fondů včetně Evropského sociálního fondu;

(f) v případě cílů a příkladů opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím jejich provázanost se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, která se váže k dané zemi či regionu, pokud se jedná o cíle a příklady opatření podle zvláštních nařízení.

6. Komise vyjádří své připomínky do tří měsíců od předložení návrhu národního programu. Dojde-li Komise k závěru, že návrh národního programu neodpovídá cílům zvláštních nařízení nebo je s ohledem na strategii nedostatečný nebo není v souladu s právem Unie, vyzve dotyčný členský stát, aby poskytl veškeré potřebné doplňující informace, a případně aby návrh národního programu přepracoval. Členský stát poskytne Komisi veškeré potřebné doplňující informace a návrh národního programu případně přepracuje.

7. Jsou-li případné připomínky Komise uspokojivě zohledněny, Komise formou prováděcího aktu národní program schválí nejpozději šest měsíců poté, co jej členský stát formálně předložil.

8. Nastanou-li nové či nepředvídané okolnosti, lze schválený národní program z podnětu Komise či daného členského státu přezkoumat a v případě potřeby pro zbytek programového období přepracovat.

Článek 15

Přezkum v polovině období

1. V roce 2017 provedou Komise a jednotlivé členské státy přezkum situace s ohledem na vývoj unijní politiky a vývoj v těchto členských státech.

2. Členské státy mohou v návaznosti na tento přezkum své národní programy přepracovat. Tento krok se bude týkat těch členských států, jimž budou v souladu se zvláštními nařízeními přiděleny nové prostředky.

3. Pravidla stanovená v článku 14 pro přípravu a schvalování národních programů se obdobně použijí i na přípravu a schvalování těchto přepracovaných národních programů.

4. Formou prováděcích aktů přidělí Komise členským státům zdroje na národní programy, jež jsou budou dispozici v rámci přezkumu v polovině období podle zvláštních nařízení. Poté, co bude přezkum v polovině období dokončen, předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o tomto přezkumu provedeném v souladu s tímto nařízením a zvláštními nařízeními.

Článek 16

Struktura financování

1. Finanční příspěvky v rámci národních programů jsou poskytovány formou grantů.

2. Opatření podporovaná v rámci národních programů jsou spolufinancována z veřejných nebo soukromých zdrojů, jsou neziskové povahy a nejsou předmětem financování z jiných zdrojů zahrnutých v unijním rozpočtu.

3. Příspěvek z unijního rozpočtu nesmí překročit 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.

4. Příspěvek z unijního rozpočtu může být zvýšen na 90 % v případě specifických opatření či strategických priorit ve smyslu definice ve zvláštních nařízeních.

5. Příspěvek z unijního rozpočtu může být zvýšen na 90 % rovněž v řádně odůvodněných případech, zejména kdyby nebylo možno projekt jinak realizovat nebo kdyby nebylo dosaženo cílů národního programu.

Článek 17 Obecné zásady způsobilosti

1. S výjimkou případů, kdy toto nebo zvláštní nařízení stanoví zvláštní pravidla, se způsobilost výdajů určuje podle vnitrostátních právních předpisů.

2. V souladu se zvláštními nařízeními musí způsobilé výdaje splňovat následující podmínky:

(a) spadat do oblasti působnosti zvláštních nařízení a jejich cílů;

(b) být potřebné k provedení činností, jež jsou předmětem daného projektu;

(c) být přiměřené a splňovat zásady řádného finančního řízení, zejména pokud jde o poměr mezi kvalitou a vynaloženými prostředky a o efektivitu nákladů.

3. Výdaje jsou podle zvláštních nařízení způsobilé, jestliže

– je příjemce vynaložil a uhradil v období mezi 1. lednem 2014 a 31. prosincem 2022; a

– akreditovaný odpovědný organ je skutečně uhradil v období mezi 1. lednem 2014 a 30. červnem 2023.

4. Výdaje uvedené v žádosti o platbu, kterou příjemce odpovědnému orgánu předloží, musí být doloženy fakturami či účetními doklady rovnocenné důkazní hodnoty, s výjimkou forem podpory podle čl. 18 odst. 1 písm. b), c) a d). V případě těchto forem podpory se u částek uvedených v žádosti o platbu musí odchylně od odstavce 3 jednat o náklady, jež příjemci proplatil odpovědný organ.

5. Čisté příjmy přímo vytvořené projektem během jeho provádění, které nebyly zohledněny při schvalování projektu, se v žádosti příjemce o vyplacení konečného zůstatku odečtou od způsobilých výdajů na projekt.

Článek 18

Způsobilé výdaje

1. Způsobilé výdaje lze proplácet tímto způsobem:

(a) proplacením způsobilých, skutečně vynaložených a zaplacených nákladů, které případně zahrnují i odpisy;

(b) za pomoci standardní stupnice jednotkových nákladů;

(c) jednorázovými částkami;

(d) paušálním financováním ve výši určitého procentního podílu stanoveného pro jednu či více nákladových kategorií.

2. Možnosti uvedené v odstavci 1 lze kombinovat, pokud je každá z nich použita na jinou kategorii nákladů nebo na různé projekty, které tvoří součást jednoho opatření, nebo na jednotlivé po sobě jdoucí fáze jednoho opatření.

3. Je-li projekt prováděn výhradně prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na stavební práce, zboží nebo služby, použije se pouze odst. 1 písm. a).

4. Částky podle odst. 1 písm. b), c) a d) se určují předem jedním z těchto způsobů:

(a) za pomoci přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu založené na:

i)        statistických údajích nebo jiných objektivních informacích nebo

ii)       ověřených historických údajích jednotlivých příjemců nebo na použití jejich obvyklých postupů účtování nákladů;

(b) za pomoci metod a odpovídajících stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálního financování, jež jsou v rámci unijní politiky uplatňovány na podobný druh opatření či projektů a podobné příjemce;

(c) za pomoci metod a odpovídajících stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálního financování, jež jsou v rámci grantových režimů financovaných výhradně členským státem uplatňovány na podobný druh opatření či projektu a podobné příjemce.

5. Dokument, který stanoví podmínky podpory pro jednotlivé projekty či opatření, stanoví rovněž metodu, která má být použita k určení nákladů na dané opatření, a podmínky pro vyplacení grantu.

6. Vznikají-li při provádění určitého projektu nepřímé náklady, lze tyto náklady vypočítat jedním z níže uvedených způsobů jako paušální částku, která činí:

(a) až 20 % způsobilých přímých nákladů, přičemž tato sazba se vypočte na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu nebo metody, která je v rámci grantových režimů financovaných výhradně členským státem uplatňována na podobný druh opatření či projektu a podobné příjemce;

(b) až 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance; nebo

(c) určitý podíl způsobilých přímých nákladů vypočtený na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb, jež jsou v rámci unijní politiky uplatňovány na podobný druh opatření či projektu a podobné příjemce.

7. Granty, v jejichž případě nepřesahuje podpora z unijního rozpočtu částku 50 000 EUR, jsou vypláceny formou jednorázových částek nebo standardních stupnic jednotkových nákladů.

8. Paušální financování, standardní stupnice jednotkových nákladů a jednorázové částky podle odstavce 4 lze vypočíst u jednotlivých projektů individuálně na základě návrhu rozpočtu, který odpovědný orgán předem schválí pro granty, na něž příspěvek z unijního rozpočtu nepřesahuje 100 000 EUR.

9. Odpisy lze za způsobilé náklady považovat za těchto podmínek:

(a) tento výdaj splňuje pravidla způsobilosti podle daného národního programu;

(b) výše tohoto výdaje je v případě proplácení podle odst. 1 písm. a) řádně doložena doklady, jejichž důkazní hodnota je rovnocenná fakturám;

(c) náklady se vztahují výhradně k období, ve kterém je daný projekt podporován;

(d) podpora z unijního rozpočtu nepřispěla k pořízení odpisovaného majetku.

Článek 19

Nezpůsobilé výdaje

Pro získání příspěvku z unijního rozpočtu na základě zvláštních nařízení nejsou způsobilé tyto výdaje:

(a) úroky z dlužných částek;

(b) nákup nezastavěných pozemků;

(c) výdaje na nákup zastavěných pozemků potřebných k provedení projektu, a to ve výši přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na tento projekt;

(d) daň z přidané hodnoty. DPH je nicméně způsobilým výdajem, pokud vnitrostátní právní předpisy nepřiznávají nárok na její odpočet a pokud ji uhradil jiný příjemce než osoba nepovinná k dani podle prvního pododstavce čl. 13 odst. 1 směrnice 2006/112/ES za předpokladu, že tato DPH nebyla zaplacena v souvislosti s poskytováním infrastruktury.

Článek 20

Technická pomoc z podnětu členských států

1. V případě všech národních programů lze z podnětu členského státu podpořit na základě zvláštních nařízení opatření za účelem přípravy, řízení, monitorování, hodnocení, šíření informací, komunikace, navazování a udržování kontaktů, kontroly a auditu, jakož i opatření k posílení administrativní kapacity pro provádění tohoto a zvláštních nařízení.

2. Tato opatření mohou zahrnovat:

(a) výdaje na přípravu, výběr, posuzování, řízení a monitorování opatření a projektů;

(b) výdaje na audity a kontroly opatření a projektů na místě;

(c) výdaje na hodnocení opatření a projektů;

(d) výdaje na poskytování a šíření informací a zaručení transparentnosti opatření a projektů;

(e) výdaje na pořízení, instalaci a údržbu počítačových systémů pro řízení, monitorování a hodnocení způsobu provádění tohoto a zvláštních nařízení;

(f) výdaje na jednání monitorovacích výborů a podvýborů v souvislosti s prováděním opatření; tyto výdaje mohou rovněž zahrnovat náklady na účast odborníků a jiných účastníků na jednáních těchto výborů, včetně účastníků z třetích zemí, pokud se jejich přítomnost považuje v souvislosti s účelným prováděním opatření a projektů za zásadní;

(g) výdaje na posílení administrativní kapacity pro provádění tohoto a zvláštních nařízení.

3. Členské státy mohou tyto prostředky použít na opatření ke snížení administrativní zátěže pro příjemce, a to i prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat, a opatření ke zvýšení kapacity orgánů členských států a příjemců spravovat a využívat podporu poskytovanou podle zvláštních nařízení.

4. Tato opatření se mohou týkat předchozích i následujících finančních rámců.

ODDÍL 2 Řízení a kontrola

Článek 21 Obecné zásady systémů řízení a kontroly

Systémy řízení a kontroly musí zajišťovat:

(a) popis funkcí, které jednotlivé příslušné subjekty plní při řízení a kontrole, a rozdělení funkcí v rámci jednotlivých subjektů;

(b) dodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými subjekty a v rámci takových subjektů;

(c) postupy pro zajištění správnosti a řádnosti vykazovaných výdajů;

(d) počítačové systémy pro účetnictví, ukládání a přenos finančních údajů a údajů o ukazatelích, jakož i pro monitorování a podávání zpráv;

(e) systémy pro podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný orgán pověří jiný subjekt plněním určitých funkcí;

(f) opatření pro audit fungování systémů řízení a kontroly;

(g) systémy a postupy pro zabezpečení odpovídající auditní stopy;

(h) prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí, včetně podvodů, a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek spolu s případnými úroky.

Článek 22 Povinnosti členských států

1. Členské státy plní povinnosti v oblasti řízení, kontroly a auditu a nesou z toho vyplývající odpovědnost, kterou stanoví pravidla sdíleného řízení obsažená ve finančním a v tomto nařízení. Členské státy nesou odpovědnost za řízení a kontrolu národních programů v souladu se zásadou sdíleného řízení.

2. Členské státy zajistí, aby systémy řízení a kontroly programů byly nastaveny v souladu s tímto nařízením a aby účelně fungovaly.

3. Členské státy vyčlení jednotlivým subjektům přiměřené zdroje, jež těmto subjektům umožní vykonávat jejich funkce po celé programové období.

4. Členské státy stanoví pravidla a postupy výběru a provádění projektů v souladu s tímto nařízením.

5. Všechny úřední výměny informací mezi členskými státy a Komisí probíhají za použití systému pro elektronickou výměnu údajů zřízeného Komisí.

Článek 23 Určené orgány

1. Pro účely realizace svého národního programu určí každý členský stát tyto subjekty:

(a)     akreditační orgán ve smyslu článku [56] finančního nařízení;

(b)     akreditovaný odpovědný orgán: orgán veřejného sektoru daného členského státu, který ponese výlučnou odpovědnost za řádné řízení a kontrolu národního programu a bude vyřizovat veškerou komunikaci s Komisí;

c)      auditní orgán: vnitrostátní orgán veřejné moci nebo veřejnoprávní subjekt funkčně nezávislý na odpovědném i akreditačním orgánu, který bude odpovídat za ověřování účelného fungování systému řízení a kontroly;

(d)     případně pověřený orgán: veřejnoprávní nebo soukromý subjekt, jenž plní určité funkce odpovědného orgánu v rámci jeho odpovědnosti.

2. Členské státy stanoví pravidla, jimiž se budou řídit jejich vztahy s orgány podle odstavce 1 a vztahy těchto orgánů s Komisí.

Článek 24 Akreditace odpovědných orgánů

1. V souladu s čl. [56 odst. 3] finančního nařízení musí být každý odpovědný orgán, který podle tohoto nařízení odpovídá za hospodaření s výdaji a za jejich kontrolu, akreditován na základě oficiálního rozhodnutí akreditačního orgánu na ministerské úrovni.

2. Podmínkou pro udělení akreditace uvedenému subjektu je splnění akreditačních kritérií pro vnitřní prostředí, kontrolní činnosti, informace a komunikaci a monitorování, jež jsou stanoveny v tomto nařízení či na jeho základě.

3. Akreditace je založena na stanovisku nezávislého auditorského subjektu, který posuzuje, zda odpovědný orgán splňuje akreditační kritéria. Tento nezávislý auditorský subjekt vykonává svou činnost v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy.

4. Akreditační orgán dohlíží na akreditovaný odpovědný orgán a akreditaci mu na základě oficiálního rozhodnutí zruší, pokud tento orgán již nesplňuje jedno nebo více akreditačních kritérií a neučiní-li nezbytná nápravná opatření ve zkušební době, kterou akreditační orgán určí podle závažnosti problému. O stanovení zkušební doby akreditovanému odpovědnému orgánu a o rozhodnutí akreditaci zrušit uvědomí akreditační subjekt neprodleně Komisi.

5. Pro účely řádného fungování tohoto systému je Komise zmocněna přijímat postupem podle článku 54 akty v přenesené pravomoci, jejichž předmětem jsou:

(a) minimální požadavky na akreditaci odpovědných orgánů, pokud jde o vnitřní prostředí, kontrolní činnosti, informace, komunikaci a monitorování, jakož i pravidla pro udělování a rušení akreditace;

(b) pravidla dohledu nad akreditací odpovědných orgánů a přezkum této akreditace;

(c) povinnosti odpovědných orgánů, pokud jde o veřejné intervence, jakož i náplň jejich řídících a kontrolních povinností.

Článek 25 Obecné zásady kontrol, jež provádějí odpovědné orgány

1. Odpovědné orgány podrobují systematickým administrativním kontrolám všechny žádosti příjemců o platby; nad rámec těchto kontrol pak za účelem získání dostatečné jistoty kontrolují na místě výdaje, jež jsou předmětem žádostí příjemců o vyplacení konečného zůstatku a jsou vykázány v roční účetní závěrce.

2. Pokud jde o kontroly na místě, vybere odpovědný orgán z celkového souboru příjemců kontrolní vzorek, který se případně skládá z namátkové části a z rizikové části, s cílem získat reprezentativní míru chybovosti a minimální míru důvěry a současně se zaměřit na největší chyby.

3. Z každé kontroly na místě vypracuje odpovědný orgán kontrolní zprávu.

4. Mají-li odhalené problémy systémový charakter, a mohou-li tedy představovat riziko pro ostatní projekty, je odpovědný orgán povinen zajistit další přezkum včetně případných dalších kontrol, který určí, jaký je rozsah těchto problémů a zdali míra chybovosti překračuje práh významnosti. Odpovědný orgán přijme nezbytná preventivní a nápravná opatření a v souhrnné zprávě podle čl. 39 odst. 1 písm. c) je oznámí Komisi.

5. Za účelem jednotného uplatňování tohoto článku přijme Komise formou prováděcích aktů potřebná pravidla. Jejich předmětem mohou být zejména:

(a) pravidla administrativních kontrol a kontrol na místě, jež budou členské státy provádět ke splnění povinností, závazků a pravidel způsobilosti, které plynou z uplatňování tohoto a zvláštních nařízení;

(b) pravidla pro minimální rozsah kontrol na místě, jenž je potřebný k účelnému řízení rizik, jakož i podmínky, za nichž musí členské státy tyto kontroly zintenzivnit, či – v případě, že systémy řízení a kontroly fungují řádně a míra chybovosti dosahuje přijatelné výše – omezit;

(c) pravidla a metody podávání zpráv o proběhlých kontrolách a ověřování a o jejich výsledcích.

Tyto prováděcí akty přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 3.

Článek 26 Vyplácení příspěvků příjemcům

Odpovědné orgány zajistí, aby příjemci obdrželi celkovou částku podpory z veřejných zdrojů co nejrychleji a v plné výši. Žádná částka se neodečítá ani nezadržuje a nejsou vybírány žádné zvláštní poplatky či jiné poplatky s rovnocenným účinkem, které by tyto částky určené příjemcům snižovaly.

Článek 27 Funkce auditního orgánu

1. Auditní orgán zajišťuje, aby byly prováděny audity systémů řízení a kontroly za použití vhodného vzorku výdajů vykázaných v roční účetní závěrce.

Komise je zmocněna přijímat postupem podle článku 54 akty v přenesené pravomoci, jimiž upraví postavení auditních orgánů a podmínky, jež mají jimi prováděné audity splňovat.

2.         Provádí-li audity jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby měl tento subjekt nezbytnou funkční nezávislost.

3.         Auditní orgán zajišťuje, aby byly při auditní činnosti zohledňovány mezinárodně uznávané auditorské standardy.

Článek 28 Spolupráce s auditními orgány

1.           Komise spolupracuje s auditními orgány za účelem koordinace jejich plánů a způsobů auditu a neprodleně sděluje výsledky auditů zaměřených na systémy řízení a kontroly.

2.           Komise a auditní orgány se scházejí pravidelně nejméně jednou za rok, není-li dohodnuto jinak, aby posoudily výroční kontrolní zprávu a výrok auditora a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

Článek 29 Kontroly a audity prováděné Komisí

1. Při posuzování systémů řízení a kontroly členských států z hlediska souladu s tímto nařízením a jejich účelného fungování během realizace národních programů vychází Komise z dostupných informací, včetně akreditačního řízení, výročních prohlášení řídících subjektů, výročních kontrolních zpráv, výročních výroků auditora, výročních realizačních zpráv a z auditů provedených subjekty členských států a subjekty Unie.

2. Aniž jsou dotčeny audity prováděné členskými státy, mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět audity nebo kontroly na místě, které předem náležitě oznámí. Těchto auditů nebo kontrol se mohou účastnit úředníci nebo pověření zástupci členského státu.

3. Předmětem těchto auditů nebo kontrol může být zejména:

(a) ověření účelného fungování systémů řízení a kontroly v rámci národního programu či jeho části;

(b) soulad administrativních postupů s unijními pravidly;

(c) existence požadovaných dokladů a jejich souvislost s opatřeními, jež jsou z národních programů podporována;

(d) podmínky, za nichž byla tato opatření provedena a zkontrolována;

(e) posouzení řádného finančního řízení daného opatření či národního programu.

4. Úředníci nebo pověření zástupci Komise řádně zplnomocnění k provádění auditů na místě mají přístup ke všem záznamům, dokladům a metadatům, které se týkají výdajů nebo systémů řízení a kontroly, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uvedené informace uloženy. Kopie těchto záznamů, dokladů a metadat poskytnou členské státy na vyžádání Komisi.

Pravomocemi podle tohoto odstavce není dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátními právními předpisy. Úředníci a pověření zástupci Komise se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle vnitrostátních právních předpisů. Mají však přístup k takto získaným informacím.

5. Příslušné orgány členského státu podrobují opatření podle tohoto nařízení na žádost Komise a se souhlasem tohoto členského státu dodatečným kontrolám nebo šetřením. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí se mohou těchto kontrol či šetření zúčastnit.

Za účelem účinnějšího provádění kontrol může Komise se souhlasem příslušného členského státu požádat orgány tohoto členského státu o pomoc při určitých kontrolách nebo šetřeních.

6. Komise může požádat členský stát, aby přijal opatření nezbytná k zajištění účelného fungování systémů řízení a kontroly nebo správnosti výdajů v souladu s platnými předpisy.

ODDÍL 3 Finanční řízení

Článek 30 Rozpočtové závazky

1. Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých národních programů jsou přijímány v ročních splátkách v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2. Rozhodnutí Komise o schválení národního programu představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. [81 odst. 2] finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, je právním závazkem ve smyslu uvedeného nařízení.

3. Poté, co Komise schválí národní program, je přijat rozpočtový závazek pro první splátku.

4. S výjimkou případů, kdy je použit článek [13] finančního nařízení, přijímá Komise rozpočtové závazky na další splátky na základě rozhodnutí podle odstavce 2 před 1. květnem každého roku.

Článek 31 Společná pravidla pro platby

1. Platby příspěvků z unijního rozpočtu na jednotlivé národní programy provádí Komise v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních zdrojích. Každá platba se přiřazuje vždy k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku.

2. Platby probíhají formou počáteční platby předběžného financování, platby ročního zůstatku či platby konečného zůstatku.

3. Použije se článek [87] finančního nařízení.

Článek 32 Akumulace počáteční platby předběžného financování a ročních zůstatků

1. Kumulativní součet počáteční platby předběžného financování a plateb ročního zůstatku nesmí přesáhnout 95 % příspěvku z unijního rozpočtu na daný národní program.

2. Po dosažení 95% limitu členský stát i nadále předkládá Komisi žádosti o platby.

Článek 33 Počáteční platba předběžného financování

1. V návaznosti na své rozhodnutí o schválení národního programu vyplatí Komise pro celé programové období počáteční platbu předběžného financování. Výše této platby činí 4 % příspěvku z unijního rozpočtu na daný národní program. V závislosti na dostupnosti prostředků v rozpočtu lze tuto platbu rozdělit do dvou splátek.

2. Je-li národní program schválen v roce 2015 nebo později, jsou tyto splátky vyplaceny v roce, kdy byl program schválen.

3. Předběžné financování lze použít pouze na platby příjemcům, kteří se podílejí na realizaci národního programu. Za tímto účelem musí být toto financování neprodleně dáno k dispozici odpovědnému orgánu.

4. Celková částka převedená v rámci předběžného financování musí být Komisi vrácena, jestliže jí není do 24 měsíců ode dne, kdy Komise vyplatila první splátku počátečního předběžného financování, zaslána žádost o platbu v souladu s článkem 39.

5. Úroky z počáteční platby předběžného financování jsou zaúčtovávány ve prospěch daného národního programu a odečítány z částky veřejných výdajů, jež je uvedena v žádosti o vyplacení konečného zůstatku.

6. Nejpozději při uzavření programu Komise počáteční platbu předběžného financování v plné výši zúčtuje podle článku 36.

Článek 34 Definice rozpočtového roku

Pro účely tohoto nařízení patří do rozpočtového roku výdaje a příjmy, jež byly vyplaceny, resp. získány a zaneseny v účetnictví odpovědného orgánu v období od 16. října roku N-1 do 15. října roku N.

Článek 35   Platba ročního zůstatku

1. Jsou-li k dispozici potřebné zdroje, vyplácí Komise roční zůstatek na základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za příslušný rozpočtový rok daného národního programu a příslušného rozhodnutí o schválení této účetní závěrky.

2. V roční účetní závěrce jsou uvedeny platby, které odpovědný orgán provedl během rozpočtového roku a u nichž byly splněny kontrolní požadavky podle článku 25.

3. Roční zůstatek je vyplacen nejpozději šest měsíců ode dne, kdy Komise posoudí údaje a dokumenty uvedené v čl. 39 odst. 1 a v článku 49 jako řádné a kdy byla schválena poslední roční účetní závěrka.

Článek 36 Uzavření programu

1. Členské státy předloží nejpozději do 31. prosince 2023 tyto dokumenty:

(a) údaje požadované pro poslední roční účetní závěrku podle čl. 39 odst. 1;

(b) žádost o vyplacení konečného zůstatku; a

(c) závěrečnou zprávu o realizaci národního programu podle čl. 49 odst. 1.

2. Do poslední roční účetní závěrky jsou zahrnuty platby, jež odpovědný orgán provedl v období od 16. října 2022 do 30. června 2023.

3. Jsou-li k dispozici potřebné zdroje, vyplatí Komise po doručení dokumentů podle odstavce 1 konečný zůstatek, a to na základě platného finančního plánu, poslední roční účetní závěrky a rozhodnutí o jejím schválení.

4. Konečný zůstatek je vyplacen do tří měsíců ode dne schválení účetní závěrky za poslední rozpočtový rok nebo do jednoho měsíce od data schválení závěrečné realizační zprávy, podle toho, která událost nastane později. U částek, jež budou po vyplacení zůstatku nadále přiděleny na závazky, Komise tyto závazky ve lhůtě šesti měsíců zruší; tím není dotčen článek 47.

Článek 37 Přerušení platební lhůty

1. Pověřená schvalující osoba ve smyslu finančního nařízení může na dobu nejvýše devíti měsíců přerušit u žádosti o platbu platební lhůtu, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

(a) informace, jež poskytl auditorský subjekt členského státu nebo Unie, naznačují možnost významných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly;

(b) pověřená schvalující osoba musí provést dodatečná ověření poté, co se dozví, že určitý výdaj uvedený v žádosti o platbu je spojen s nesrovnalostí, která má vážné finanční následky;

(c) nebyl předložen jeden či více dokladů podle čl. 39 odst. 1.

2. Pověřená schvalující osoba může přerušení platební lhůty omezit pouze na tu část výdajů, jež jsou předmětem žádosti o platbu, na niž se vztahují případy uvedené v odstavci 1. Pověřená schvalující osoba neprodleně informuje členský stát a odpovědný orgán o důvodu přerušení platební lhůty a vyzve je k nápravě situace. Pověřená schvalující osoba přerušení platební lhůty ukončí, jakmile jsou přijata nezbytná opatření.

Článek 37a Pozastavení plateb

1. Komise může pozastavit výplatu ročního zůstatku nebo jeho části, jestliže:

(a) systém řízení a kontroly daného programu vykazuje závažné nedostatky, jež negativně ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb a proti nimž nebyla přijata nápravná opatření; nebo

(b) určitý výdaj uvedený v certifikovaném výkazu výdajů je spojen se závažnou nesrovnalostí, která nebyla napravena; nebo

(c) členský stát závažným způsobem porušil své povinnosti podle čl. 22 odst. 1 a 2.

2. Komise může o pozastavení výplaty ročního zůstatku nebo jeho části rozhodnout poté, co dá členskému státu možnost předložit do dvou měsíců připomínky.

3. Komise pozastavení výplaty ročního zůstatku nebo jeho části ukončí, pokud členský stát přijme nezbytná opatření, která umožňují toto pozastavení zrušit. Pokud členský stát požadovaná opatření nepřijme, může Komise rozhodnout o zrušení unijního příspěvku na operační program nebo jeho části v souladu s článkem 42.

Článek 38 Používání eura

1. Částky uváděné v programech předložených členskými státy, v odhadech výdajů, výkazech výdajů, žádostech o platby a ročních účetních závěrkách a výdaje uváděné ve výročních a závěrečných realizačních zprávách se vyjadřují v eurech.

2. Členské státy, které ke dni podání žádosti o platbu nepřijaly euro jako svou měnu, přepočítají na eura výši výdajů uskutečněných v národní měně. Tato částka se přepočítá na eura tak, že se použije měsíční účetní směnný kurs Komise platný v měsíci, v němž výdaj zaúčtuje orgán odpovědný za příslušný národní program. Tento kurs Komise elektronicky zveřejňuje každý měsíc.

3. Jakmile členský stát přijme euro jako svou měnu, je postup pro přepočet podle odstavce 2 používán i nadále na veškeré výdaje, jež odpovědný orgán zaúčtoval před dnem, kdy vstoupil v platnost pevný přepočítací koeficient mezi národní měnou a eurem.

ODDÍL 4 Schvalování účetní závěrky a finanční opravy

Článek 39 Předkládání informací

1. Do 1. února roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce předá členský stát Komisi následující dokumenty a informace v souladu s článkem [56] finančního nařízení:

(a) roční účetní závěrku odpovědného orgánu;

(b) prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti ohledně úplnosti, přesnosti a pravdivosti roční účetní závěrky, řádného fungování systémů vnitřní kontroly, legality a správnosti uskutečněných operací a dodržování zásady řádného finančního řízení;

(c) souhrnnou zprávu o všech provedených auditech a kontrolách, včetně rozboru systémových nebo opakovaně se vyskytujících nedostatků a přijatých či plánovaných nápravných opatření;

(d) výrok auditora, kterým se auditní orgán vyjadřuje ke všem údajům v prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti, a dále doprovodnou kontrolní zprávu obsahující zjištění provedených auditů za rozpočtový rok, jehož se výrok auditora týká.

2. Členský stát poskytne Komisi na vyžádání další informace. Pokud členský stát neposkytne požadované informace v příslušné lhůtě stanovené Komisí, může Komise přijmout rozhodnutí o schválení účetní závěrky na základě informací, které má k dispozici.

3. Dokumenty podle odstavce 1 slouží jako žádost o platbu ročního zůstatku.

4. Dokumenty podle odstavce 1 jsou vypracovávány podle vzorů, jež Komise přijme formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty přijme Komise poradním postupem podle čl. 55 odst. 2.

Článek 40 Roční schvalování účetní závěrky

1. Do 30. dubna roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce Komise rozhodne o schválení roční účetní závěrky daného národního programu. Rozhodnutí o schválení účetní závěrky se týká úplnosti, přesnosti a pravdivosti předložené roční účetní závěrky a nejsou jím dotčeny případné následné finanční opravy.

2. Bližší podmínky ročního schvalování účetní závěrky, pokud jde o opatření v souvislosti s přijímáním a prováděním příslušného rozhodnutí, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy a příslušných lhůt, upraví Komise formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty budou přijaty přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 3.

Článek 41 Finanční opravy prováděné členskými státy

Jsou-li v rámci národních programů zjištěny nesrovnalosti či případy nedbalosti, provedou členské státy finanční opravy tím způsobem, že příslušný příspěvek z unijního rozpočtu nebo jeho část zruší. Členské státy zohlední povahu a závažnost nesrovnalostí a finanční ztrátu, která unijnímu rozpočtu vznikla, a uplatní přiměřenou opravu.

Částky zrušené a získané zpět a úroky z nich naběhlé jsou znovu vyčleňovány na příslušný národní program, s výjimkou částek, jež byly předmětem nesrovnalostí a jež odhalil Evropský účetní dvůr či útvary Komise včetně úřadu OLAF.

Částky získané zpět vrátí členský stát po uzavření národního programu do unijního rozpočtu.

Článek 42 Schvalování souladu a finanční opravy prováděné Komisí

1. Komise provádí finanční opravy tím způsobem, že příspěvek Unie na daný národní program nebo jeho část zruší a tuto částku získá od členského státu zpět s cílem vyloučit z financování Unie výdaje, které jsou v rozporu s platnými vnitrostátními právními předpisy a právem Unie, a to i pokud jde o nedostatky v systémech řízení a kontroly v členských státech, které odhalila Komise nebo Evropský účetní dvůr.

2. Porušení platných vnitrostátních právních předpisů nebo práva Unie vede k finanční opravě pouze v případě, že je splněna jedna z těchto podmínek:

(a) porušení těchto předpisů ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr konkrétních projektů v rámci daného národního programu;

(b) existuje riziko, že porušení těchto předpisů ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výši výdajů, které mají být proplaceny z unijního rozpočtu.

3. Při rozhodování o výši finanční opravy podle odstavce 1 zohlední Komise povahu a závažnost porušení platných vnitrostátních právních předpisů nebo práva Unie a finanční důsledky takového porušení pro unijní rozpočet.

4. Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí financování budou písemně oznámena zjištění Komise a odpovědi daného členského státu; poté se obě strany pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která mají být přijata.

5. Financování nelze zamítnout v případě:

(a)     výdajů, které odpovědný organ vynaložil více než 36 měsíců předtím, než Komise členskému státu písemně oznámila svá zjištění;

(b)     výdajů na víceletá opatření, jež spadají do působnosti národních programů, měl-li být konečný závazek příjemce splněn více než 36 měsíců předtím, než Komise členskému státu písemně oznámila svá zjištění;

c)      výdajů na opatření podle národních programů, kromě opatření uvedených v písm. b) tohoto odstavce, v jejichž případě provedl odpovědný orgán platbu, příp. platbu konečného zůstatku více než 36 měsíců předtím, než Komise členskému státu písemně oznámila svá zjištění.

6. Bližší podmínky schvalování souladu, pokud jde o opatření v souvislosti s přijímáním a prováděním příslušného rozhodnutí, včetně výměny informací mezi Komisí a členskými státy a příslušných lhůt, upraví Komise formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty budou přijaty přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 3.

Článek 43 Povinnosti členských států

Finanční opravou ze strany Komise není dotčena povinnost členského státu získat zpět vyplacené částky podle čl. 21 písm. h) tohoto nařízení a státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy a podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/1999[13].

Článek 44 Vrácení platby

1.           Částku, která má být vrácena do souhrnného rozpočtu Unie, je nutno uhradit přede dnem splatnosti, jenž je uveden v příkazu k úhradě vydaném v souladu s článkem [77] finančního nařízení. Dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce po vydání příkazu.

2.           Prodlením při navracení částky vzniká nárok na úrok z prodlení ode dne splatnosti až do dne uskutečnění platby. Sazba tohoto úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba používaná Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.

ODDÍL 5 Zrušení závazku

Článek 45 Zásady

1. U národních programů bude provedeno zrušení závazku, jestliže v případě částek vyhrazených na tento závazek nebude do 31. prosince druhého roku po roce přijetí rozpočtového závazku vyplacena počáteční platba předběžného financování podle článku 33 nebo vystavena žádost o platbu podle článku 39.

2. Závazek týkající se posledního roku tohoto období bude zrušen podle pravidel platných pro uzavírání programů.

3. Zrušeny budou automaticky všechny závazky, jež zůstanou otevřeny v poslední den způsobilosti výdajů podle čl. 17 odst. 3, pokud odpovědný orgán nepožádá o proplacení těchto výdajů ve lhůtě šesti měsíců od uvedeného dne.

Článek 46 Výjimky ze zrušení závazku

1. Částka, k níž je závazek rušen, se snižuje o částky, které odpovědný orgán nebyl schopen vykázat Komisi:

(a)     v důsledku toho, že opatření byla pozastavena soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem; nebo

(b)     z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily realizaci národního programu nebo jeho části. Odpovědné orgány, které se na vyšší moc odvolávají, musí prokázat její přímé důsledky pro realizaci národního programu nebo jeho části.

O toto snížení lze požádat jednou, pokud pozastavení opatření nebo vyšší moc trvaly nejdéle jeden rok, nebo několikrát podle trvání vyšší moci nebo počtu let, které uběhnou mezi dnem soudního nebo správního rozhodnutí o pozastavení provádění daného opatření a dnem nabytí právní moci konečného soudního nebo správního rozhodnutí.

2. Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odstavce 1 v souvislosti s částkou, která se má vykázat do konce předcházejícího roku.

3. Při výpočtu automaticky rušeného závazku se nepřihlíží k té části rozpočtových závazků, u níž byla podána žádost o platbu, ale jejíž proplácenou výši Komise k 31. prosinci roku N+2 snížila nebo jejíž proplácení pozastavila.

Článek 47 Postup

1.           Komise uvědomí členský stát s dostatečným předstihem vždy, hrozí-li zrušení závazku podle článku 42.

2.           Komise na základě informací, které má k dispozici ke dni 31. ledna, informuje odpovědný orgán o výši zrušeného závazku.

3.           Členský stát ve lhůtě dvou měsíců odsouhlasí částku, která má být zrušena, nebo předloží své připomínky.

4.           Komise automaticky zruší závazek nejpozději devět měsíců po uplynutí poslední ze lhůt stanovených v odstavci 1 až 3.

5.           O částku automaticky zrušeného závazku se snižuje příspěvek z unijního rozpočtu na příslušný národní program pro daný rok. Nepředloží-li členský stát přepracovaný plán financování, snižuje se unijní příspěvek podle tohoto plánu v poměrné výši.

KAPITOLA V

INFORMACE, KOMUNIKACE, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 48 Informační a propagační činnosti

1. Členské státy a odpovědné orgány zodpovídají za:

(a) vytvoření internetové stránky nebo internetového portálu, jež poskytují informace o národních programech v daném členském státu a přístup k těmto programům;

(b) informování potenciálních příjemců o možnostech financování v rámci národních programů;

(c) informování občanů Unie o úloze a úspěších uplatňování zvláštních nařízení prostřednictvím informačních a komunikačních činností, jež občany seznamují s výsledky a dopady národních programů.

2. Při realizaci národních programů zajišťují členské státy transparentnost a vedou seznam opatření podporovaných v rámci jednotlivých národních programů, který je dostupný prostřednictvím uvedené internetové stránky nebo internetového portálu.

3. Komise je zmocněna přijímat postupem podle článku 54 akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení pravidel, kterými se řídí informační a propagační činnost vůči veřejnosti a informační činnost vůči příjemcům.

4. Technické charakteristiky této informační a propagační činnosti vymezí Komise formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty přijme Komise přezkumným postupem podle čl. 55 odst. 3.

Článek 49 Realizační zprávy

1. Do 31. března 2016 a do 31. března každého následujícího roku až do roku 2022 včetně předkládá členský stát Komisi výroční zprávu o realizaci národního programu v předchozím rozpočtovém roce.

Zpráva předložená v roce 2016 pojednává o rozpočtovém roce 2014 a 2015.

Závěrečnou zprávu o realizaci národních programů předloží členské státy do 31. prosince 2023.

2. Ve výročních realizačních zprávách jsou uváděny informace o:

(a) realizaci národního programu, co se týče finančních údajů a ukazatelů;

(b) veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost národního programu.

3. Na základě přezkumu v polovině období budou ve výroční realizační zprávě předložené v roce 2017 uvedeny a posouzeny jednak informace podle odstavce 2, jednak:

(a) pokrok při dosahování cílů, jež jsou za pomoci příspěvku z unijního rozpočtu na národní program sledovány;

(b) zapojení partnerů do realizace, monitorování a hodnocení národního programu.

4. Výroční realizační zpráva předložená v roce 2019 a závěrečná realizační zpráva musí kromě informací a hodnocení uvedených v odstavcích 2 a 3 rovněž popsat a vyhodnotit pokrok při dosahování cílů národního programu.

5. Výroční realizační zprávy uvedené v odstavcích 1 až 4 jsou považovány za řádné, pokud obsahují všechny informace požadované v uvedených odstavcích. Nelze-li určitou výroční realizační zprávu považovat za řádnou, vyrozumí o tom Komise členský stát do 15 pracovních dnů ode dne doručení zprávy; pokud tak Komise neučiní, má se za to, že je zpráva považována za řádnou.

6. Do dvou měsíců od doručení výroční realizační zprávy uvědomí Komise členský stát o svých připomínkách. Pokud Komise své připomínky v této lhůtě nesdělí, má se za to, že je zpráva schválena.

7. Komise může vydat doporučení k řešení záležitostí, které realizaci národního programu negativně ovlivňují. Jsou-li taková doporučení vydána, vyrozumí odpovědný orgán Komisi do tří měsíců o přijatých nápravných opatřeních.

8. Výroční realizační zprávy a závěrečná realizační zpráva budou vypracovány podle vzoru, který přijme Komise. Příslušné prováděcí akty budou přijaty poradním postupem podle čl. 55 odst. 2.

Článek 50 Společný monitorovací a hodnotící rámec

1. Komise v případné spolupráci s členskými státy pravidelně monitoruje stav provádění tohoto a zvláštních nařízení.

2. Komise v partnerství s členskými státy hodnotí stav provádění zvláštních nařízení.

3. Je zapotřebí zřídit společný monitorovací a hodnotící rámec, jehož prostřednictvím bude s ohledem na cíle tohoto a zvláštních nařízení měřena relevantnost, účelnost, efektivnost, přínos a udržitelnost opatření, dále zjednodušení a snížení administrativní zátěže, jakož i výkonnost tohoto a zvláštních nařízení jakožto nástrojů, které přispívají k rozvoji prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

4. Komise je oprávněna přijímat postupem podle článku 54 akty v přenesené pravomoci, které tento společný monitorovací a hodnotící rámec rozpracují.

5. Členské státy poskytnou Komisi všechny potřebné informace, jež umožní monitorovat a hodnotit stav provádění tohoto a zvláštních nařízení.

6. Komise též posuzuje vzájemně komplementární vztah mezi opatřeními, jež jsou prováděna v rámci zvláštních nařízení, a opatřeními, jež jsou prováděna v rámci dalších oblastí politiky, nástrojů a iniciativ Unie v dané oblasti.

Článek 51 Hodnocení národních programů ze strany členských států

1. Za účelem zkvalitnění koncepce a realizace národních programů provádějí členské státy hodnocení za pomoci společného monitorovacího a hodnotícího rámce.

2. Členské státy zajistí zavedení postupů pro tvorbu a sběr údajů potřebných pro tato hodnocení, včetně údajů týkajících se společných ukazatelů a ukazatelů specifických pro jednotlivé programy.

3. Tato hodnocení provádějí odborníci v této oblasti, kteří jsou funkčně nezávislí na odpovědných, auditních a pověřených orgánech. Komise poskytne návod, jak hodnocení provádět.

4. Všechna hodnocení se v plném rozsahu zveřejňují.

Článek 52 Hodnotící zprávy členských států a Komise

1. V souladu se společným monitorovacím a hodnotícím rámcem předloží členské státy Komisi:

(a)     do 31. prosince 2017 průběžnou hodnotící zprávu o provádění opatření v rámci národních programů;

(b)     do 31. prosince 2023 následnou hodnotící zprávu o účincích opatření v rámci národních programů.

2. Na základě zpráv podle odstavce 1 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

(a) do 30. června 2018 průběžnou hodnotící zprávu o provádění tohoto a zvláštních nařízení na úrovni Unie;

(b) do 30. června 2024 následnou hodnotící zprávu o účincích provádění tohoto a zvláštních nařízení, jež bude vypracována po uzavření národních programů.

3. V tomto následném hodnocení posoudí Komise rovněž dopad zvláštních nařízení na rozvoj prostoru svobody, bezpečnosti a práva, pokud jde o příspěvek těchto nařízení k dosažení následujících cílů:

(a) rozvoj společné kultury bezpečnosti hranic, spolupráce při prosazování práva a řešení krizí;

(b) účelnost řízení migračních toků směřujících do EU,

(c) rozvoj společného evropského azylového systému;

(d) spravedlivé a rovné zacházení se státními příslušníky třetích zemí;

(e) solidarita a spolupráce mezi členskými státy při řešení otázek migrace a vnitřní bezpečnosti;

(f) společný přístup na úrovni Unie vůči třetím zemím v otázkách migrace a bezpečnosti.

Článek 53 Zpráva o přezkumu v polovině období

V roce 2018 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o přezkumu v polovině období, jenž proběhne v souladu s tímto nařízením a zvláštními nařízeními.

KAPITOLA VI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 54

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci Komise podle tohoto nařízení platí na dobu sedmi let od vstupu tohoto nařízení v platnost. Toto přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o totéž období, pokud proti němu nevznesou Evropský parlament nebo Rada nejpozději tři měsíce před vypršením uvedeného období námitky.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu datu, které v něm bude upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s tímto nařízením vstoupí v platnost, jen pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevyslovily námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím uvedené lhůty uvědomí Komisi o svém záměru námitky nevyslovit. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 55

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen společný Výbor pro azyl, migraci a bezpečnost, zřízený tímto nařízením. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 56

Přezkum

Na návrh Komise přezkoumají Evropský parlament a Rada toto nařízení nejpozději do 30. června 2020.

Článek 57

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda / předsedkyně                                 předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Sdělení „Budování otevřené a bezpečné Evropy: rozpočet pro oblast vnitřních věcí na období 2014–2020“;

návrh nařízení o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;

návrh nařízení, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond;

návrh nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;

návrh nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[14]

Aktuálně okruh 3, hlava 18 – Vnitřní věci

Budoucí víceletý finanční rámec: okruh 3 (Bezpečnost a občanství) – „Fond pro řízení migrace“ a „Vnitřní bezpečnost“

Povaha návrhu/podnětu

þ Návrh/podnět se týká nové akce (financování politiky vnitřních věcí v období 2014–2020)

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[15]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.3. Cíle 1.3.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Konečným cílem politiky v oblasti vnitřních věcí je vytvořit prostor bez vnitřních hranic, kam mohou občané EU a státní příslušníci třetích zemí vstupovat a v němž se mohou volně pohybovat, žít, pracovat a přinášet s sebou nové nápady, kapitál, znalosti a inovace či zaplňovat úzký profil na trhu práce členských států, s důvěrou, že jejich práva budou plně respektována a jejich bezpečnost zaručena. Pro dosažení tohoto cíle má zcela zásadní význam spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Tento rostoucí význam politiky v oblasti vnitřních věcí potvrdil rovněž Stockholmský program a jeho akční plán, jejichž realizace je pro Unii strategickou prioritou. Tematicky sem spadají např. oblast migrace (legální migrace a integrace, azyl, nelegální migrace a navracení osob), bezpečnost (předcházení terorismu a organizované trestné činnosti a boj proti nim, jakož i policejní spolupráce), řízení vnějších hranic (včetně vízové politiky) a vnější rozměr uvedených dílčích politických oblastí. Lisabonská smlouva Unii umožňuje, aby v reakci na každodenní starosti občanů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva projevila větší ambice. Na priority politiky v oblasti vnitřních věcí, zejména na integraci státních příslušníků třetích zemí, by mělo být nahlíženo i v kontextu všech sedmi stěžejních iniciativ, jež představila strategie Evropa 2020 a jež mají EU pomoci překonat stávající finanční a ekonomickou krizi a dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu, který podporuje začlenění.

Z Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost bude plynout finanční pomoc potřebná k tomu, aby byly cíle unijní politiky vnitřních věcí naplněny do podoby hmatatelných výsledků.

1.3.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

AZYLOVÝ A MIGRAČNÍ FOND

a)         Posílení a další rozvoj společného evropského azylového systému a jeho vnějšího rozměru;

b)         podpora legální migrace do Unie v souladu s hospodářskými a sociálními potřebami členských států a podpora účinné integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně žadatelů o azyl a osob požívajících mezinárodní ochrany;

c)         podpora spravedlivých a účinných strategií navracení osob prováděných v členských státech s důrazem na udržitelnost návratů a efektivitu zpětného přebírání osob v zemích původu;

d)         podpora solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, zejména vůči těm státům, jež jsou migračním a azylovým tokům vystaveny nejvíce.

Stávající příslušné aktivity ABB: 18.03 (Evropský uprchlický fond, mimořádná opatření a Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí) a 18.02 (pokud se týkají Evropského návratového fondu).

FOND PRO VNITŘNÍ BEZPEČNOST

Nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

V souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech, posouzeních hrozeb a rizik bude tento nástroj přispívat k plnění následujících konkrétních cílů:

a)         předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími zeměmi;

b)         posílení kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi.

Stávající příslušné aktivity ABB: 18.05

Nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz

V souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech, posouzeních hrozeb a rizik bude tento nástroj přispívat k plnění následujících konkrétních cílů:

a)         podpora společné vízové politiky na usnadnění legálního cestování, zajišťování rovného zacházení se státními příslušníky třetích zemí a řešení nelegální migrace;

b)         podpora řízení hranic pro zajištění ochrany vnějších hranic na vysoké úrovni na jedné straně a plynulého překračování vnějších hranic v souladu s schengenským acquis na straně druhé.

Stávající příslušná aktivita ABB: 18.02 (co se týče Fondu pro vnější hranice).

1.3.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Účinky, jež bude návrh z pohledu příjemců / cílových skupin mít, jsou podrobně popsány v oddílu 4.1.2 posouzení dopadů.

Obecně lze konstatovat, že zamýšlené zjednodušení všech úrovní financování a způsobů řízení bude mít výrazně příznivý dopad na procesy řízení finanční podpory.

Azylový a migrační fond:

Hlavními příjemci finanční podpory v oblasti azylu a migrace budou útvary členských států, jež jsou zodpovědné za provádění příslušných acquis a politiky, jakož i mezinárodní a nevládní organizace působící v oblasti azylu a migrace (řízení o přijetí, integrační opatření a návratové operace).

Cílovými skupinami těchto změn jsou žadatelé o azyl, osoby požívající mezinárodní ochranu, znovuusídlení uprchlíci a další státní příslušníci třetích zemí, kteří přijíždí do EU z různých důvodů a kteří mají různé potřeby (např. ekonomických důvodů, za účelem sloučení rodiny, nezletilé osoby bez doprovodu atd.). Tím, že se různá opatření týkající se řízení migrace sloučí do jednoho fondu, budou tyto cílové skupiny lépe dosažitelné, neboť se zjednoduší přístup k finančním prostředkům (jeden odpovědný orgán, lepší viditelnost a jasnější rozsah intervencí) a umožní jejich pružnější podpora (např. tentýž druh opatření se zaměří na různé cílové skupiny). Rozsah intervence se rovněž rozšíří a bude pokrývat celý migrační řetězec s jeho různými cílovými skupinami, včetně rozšířených cílových skupin, tj. státních příslušníků třetích zemí druhé generace (jejichž matka či otec jsou státními příslušníky třetích zemí).

Fond pro vnitřní bezpečnost:

Policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti a řešení krizí

Hlavními příjemci finanční podpory budou členské státy a jejich donucovací orgány, jakož i další orgány, jež se specializují na ochranu kritické infrastruktury a řešení krizí, a případně také příslušné mezinárodní a nevládní organizace (například v oblasti politiky týkající se předcházení trestné činnosti, boje proti radikalizaci a boje proti obchodování s lidmi).

Cílovou skupinou, jež bude ze změn profitovat, bude veškeré obyvatelstvo.       Jde zejména o dosažení 1) posílené administrativní a operativní kapacity členských států k odhalování a úspěšnému stíhání přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu s cílem oslabit bezpečnostní hrozby vyplývající z této trestné činnosti a 2) silnější odolnosti EU vůči krizím a katastrofám jednak díky soudržnější strategii EU v oblasti řízení rizik, v níž je posuzování hrozeb a rizik propojeno s tvorbou politiky, jednak díky efektivnější a koordinovanější reakci EU na krize, v níž se pojí stávající kapacity s odborným know-how. Dalším důležitým výstupem bude zlepšení kapacity členských států k předcházení teroristickým útokům a jiným bezpečnostním hrozbám, připravenosti na ně a k ochraně osob a kritické infrastruktury proti těmto útokům a hrozbám.

Vnější hranice a víza

Hlavními příjemci finanční podpory v oblasti hranic a víz budou útvary provádějící acquis EU, Schengenský hraniční kodex a vízový kodex v členských státech: pohraniční stráž, policie a konzulární služby. Cílovou skupinou, která bude moci využívat těchto změn, budou všechny osoby cestující přes vnější hranice do EU. Mezi výsledky bude patřit zlepšení kapacit těchto služeb: 1) ostraha hranic a propojení s ostatními donucovacími orgány v rámci evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR); 2) řízení migračních toků na konzulárních úřadech (žádosti o víza) a 3) zlepšování řízení toků cestujících na hraničních přechodech s cílem zajistit vysokou a jednotnou úroveň ochrany ve spolupráci s ostatními donucovacími orgány na jedné straně a plynulé překračování hranic v souladu s acquis a se zásadou zacházení založeného na vzájemné úctě a důstojnosti na straně druhé. Důležitým konkrétním výsledkem bude zřídit dva nové unijní systémy informačních technologií určené pro řízení pohybu státních příslušníků třetích zemí přes hranice (unijní systém vstupu/výstupu a program registrovaných cestujících).

1.3.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Vzhledem k tomu, že zpracování národních programů musí předcházet politický dialog, nelze v této fázi vymezit konečný soubor ukazatelů, s jejichž pomocí bude dosahování výše uvedených specifických cílů měřeno.

Pokud však jde o oblast azylu a migrace, k ukazatelům by patřila mimo jiné úroveň zlepšení podmínek přijímání u žadatelů o azyl, kvalita azylových řízení, konvergence míry uznání napříč členskými státy, úsilí členských států v oblasti znovuusídlení, úroveň zvýšení podílu státních příslušníků třetích zemí na zaměstnanosti, vzdělávání a na demokratických procesech, počet navrácených osob a míra posílení vzájemné pomoci mezi členskými státy, včetně pomoci při praktické spolupráci a přemisťování.

Pokud jde o policejní spolupráci a předcházení trestné činnosti a boj proti ní, k ukazatelům by patřil počet přeshraničních společných operací, počet dokumentů popisujících osvědčené postupy a počet pořádaných akcí. V případě řešení krizí a ochrany kritické infrastruktury by mezi příslušnými ukazateli byl počet nástrojů, jež byly zavedeny a/nebo dále zdokonaleny k tomu, aby v členských státech přispěly k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích, jakož i počet posouzení hrozeb a rizik vypracovaných na úrovni Unie.

V oblasti hranic a víz by mezi ukazatele patřil počet zajištěných a/nebo vylepšených konzulárních úřadů pro účinné zpracovávání žádostí o víza a poskytování kvalitních služeb žadatelům o víza a vývoj vybavení pro ochranu hranic a zadržení státních příslušníků třetích zemí vstupujících do země neoprávněně na vnějších hranicích v závislosti na riziku příslušné části vnějších hranic. Podle ukazatelů dopadů se bude hodnotit zlepšení bezpečnosti hranic, kapacita pro vydávání víz a kapacita pro bezpečný a plynulý tok cestujících přes hranice.

1.4. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.4.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V oblasti vnitřních věcí se EU v období 2014–2020 bude i nadále potýkat se značnými výzvami. Tváří v tvář demografickým změnám, strukturální proměně trhů práce a způsobů, jakými se státy snaží přilákat kvalifikovanou pracovní sílu, bude do budoucnosti zaměřená politika legálního přistěhovalectví a integrace rozhodujícím faktorem pro zvýšení konkurenceschopnosti a sociální soudržnosti EU, obohacení naší společnosti a vytváření příležitostí pro všechny. EU potřebuje najít rovněž správná řešení v oblasti nelegální migrace a boje proti obchodování s lidmi. Současně musí EU i nadále vyjadřovat svou solidaritu se všemi, kteří potřebují mezinárodní ochranu. Prioritou zůstává dokončení bezpečnějšího a účinnějšího společného evropského azylového systému, který odráží naše hodnoty.

Nezbytným předpokladem i stimulujícím prvkem pro hospodářský, kulturní a sociální růst EU je bezpečné a zabezpečené prostředí. Na EU v této souvislosti připadá rozhodující úloha – ať už jde o reakci na hrozby závažné a organizované trestné činnosti, kyberkriminality a terorismu, zajištění řízení na vnějších hranicích EU nebo pohotovou reakci na krize, jež nastanou v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof. V éře globalizace, kdy hrozby jsou stále větší a stále více mají nadnárodní rozměr, není žádný členský stát schopen účinně reagovat sám. Je zapotřebí zaujmout soudržný a komplexní přístup na úrovni EU a tímto způsobem zajistit účinnou spolupráci donucovacích orgánů přes hranice a napříč jurisdikcemi.

Pro dosažení tohoto cíle má zcela zásadní význam spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Nedávné události v severní Africe ukazují, jak je důležité, aby EU disponovala komplexním a koordinovaným přístupem k migraci, hranicím a bezpečnosti. Stále důležitější vnější rozměr politik EU v oblasti vnitřních věcí se musí proto posílit plně v souladu se zahraniční politikou Unie.

1.4.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Řízení migračních toků a bezpečnostní hrozby představují problémy, které nemohou členské státy řešit samostatně. Jde o oblasti, pro které je jednoznačně přínosné využít rozpočet EU.

Některé členské státy nesou vzhledem ke své zvláštní zeměpisné situaci a délce vnějších hranic Unie, kterou musejí spravovat, větší zátěž. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích musí doprovázet společná opatření pro účinnou kontrolu a ostrahu na vnějších hranicích Unie. Proto v centru společných politik týkajících se azylu, přistěhovalectví a vnějších hranic stojí zásada solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Rozpočet EU má k dispozici prostředky na řešení finančních důsledků této zásady. V oblasti bezpečnosti má závažná a organizovaná trestná činnost, terorismus a jiné hrozby související s bezpečností svou povahou stále více přeshraniční charakter. Nadnárodní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány je zásadní pro úspěšné předcházení těmto trestným činům a pro boj s nimi, např. formou výměny informací, společného vyšetřování, interoperabilních technologií a společného posouzení hrozeb a rizik.

K řešení otázky migračních toků, k řízení vnějších hranic EU a bezpečnosti EU jsou nutné značné zdroje a kapacity členských států. Zlepšená operativní spolupráce a koordinace, jejíž součástí je shromažďování zdrojů v oblastech jako např. vzdělávání a vybavení, vytváří úspory z rozsahu a synergie, a tím zaručuje účinnější využívání veřejných prostředků a posiluje solidaritu, vzájemnou důvěru a sdílení odpovědnosti v oblasti společných politik EU mezi členskými státy. To je mimořádně důležité v oblasti bezpečnosti, kde je finanční podpora všech forem přeshraničních společných operací zásadní pro zlepšení spolupráce mezi policií, celními úřady, pohraniční stráží a soudními orgány.

V souvislosti s vnějším rozměrem oblasti vnitřních věcí je jasné, že pokud budou přijata opatření a sdruženy zdroje na úrovni EU, zvýší se významně vliv EU nezbytný k přesvědčení třetích zemí, aby s EU navázaly vztahy za účelem řešení otázek spojených s migrací a bezpečností, které jsou v prvé řadě v zájmu EU a členských států.

Právo EU jednat v oblasti vnitřních věcí vyplývá z hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU”) nazvané „Prostor svobody, bezpečnosti a práva“, a zejména z čl. 77 odst. 2, čl. 78 odst. 2, čl. 79 odst. 2 a 4, čl. 82 odst. 1, článku 84 a čl. 87 odst. 2 SFEU. Na spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi se vztahuje čl. 212 odst. 3 SFEU. Návrhy respektují zásadu subsidiarity, jelikož většina finančních prostředků bude použita v souladu se zásadou sdíleného řízení s ohledem na institucionální pravomoci členských států.

1.4.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Přestože se má o stávajících finančních nástrojích v oblasti vnitřních věcí všeobecně za to, že plní své cíle a fungují účelně, ukázal přezkum v polovině období a konzultace se zúčastněnými stranami, že je zapotřebí:

– budoucí nástroje v oblasti vnitřních věcí zjednodušit a racionalizovat tím způsobem, že bude počet finančních programů zredukován na dva, a to vytvořením Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Tento krok Unii umožní využívat svých nástrojů strategičtějším způsobem, tak aby citlivěji reagovaly na politické priority a potřeby EU;

– posílit úlohu EU jakožto globálního hráče. Za tímto účelem by měly budoucí fondy reflektovat vnější rozměr, tak aby byl v souvislosti se zahraničněpolitickou dimenzí politiky v oblasti vnitřních věcí posílen vliv EU;

– sdílené řízení pokud možno preferovat před řízením centralizovaným, aby odpadla zbytečná byrokratická zátěž;

– u sdíleného řízení prosazovat přístup, který více akcentuje výsledky; související přechod na víceleté programování v kombinaci s politickým dialogem na vysoké úrovni zajistí, aby byly národní programy členských států v plném souladu s politickými cíli a prioritami EU a byly orientovány na konkrétní výsledky;

– zkvalitnit centralizované řízení, tak aby bylo při realizaci činností vázaných na konkrétní politiku k dispozici celé spektrum nástrojů; bude se přitom jednat mj. o podporu mezinárodních opatření, zejména opatření inovativních a opatření ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím (vnější rozměr), jakož i o podporu mimořádných opatření, studií a akcí;

– vytvořit společný regulační rámec, jehož součástí bude společná úprava programování, podávání zpráv, finančního řízení a kontroly; tento rámec by se měl co nejvíce podobat rámci, který upravuje ostatní fondy EU spravované v režimu sdíleného řízení; cílem je, aby byly s touto úpravou všechny zúčastněné strany lépe obeznámeny a aby byly oba rámce vzájemně co nejlépe sladěny;

– upravit rychlou a účelnou reakci na mimořádné situace a za tímto účelem koncipovat fondy tak, aby mohla EU náležitě reagovat na rychlý vývoj událostí;

– posílit úlohu agentur v oblasti vnitřních věcí s cílem podpořit praktickou spolupráci mezi členskými státy; těmto agenturám by mělo být svěřeno provádění specifických opatření s tím, že jejich činnost by měla současně podléhat náležité politické kontrole.

Další podrobnosti jsou uvedeny v posouzení dopadů a v důvodových zprávách k jednotlivým nařízením.

1.4.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Z několika dalších nástrojů EU budou podporovány činnosti, které budou vůči činnostem financovaným z Azylového a migračního fondu a z Fondu pro vnitřní bezpečnost komplementární.

V současnosti se z Evropského sociálního fondu podporují integrační opatření týkající se přístupu na trh práce, zatímco se z Fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí financují opatření, jako jsou kurzy zaměřené na občanskou orientaci, účast na společenském a občanském životě, rovný přístup ke službám atd. Finanční podpora integračních opatření bude pokračovat stejným způsobem i v rámci Azylového a migračního fondu a budoucího Evropského sociálního fondu.

Dělicí čára mezi Fondem pro vnitřní bezpečnost a finančním nástrojem pro civilní ochranu zůstává nadále vymezena tak, jak stanoví článek 3 stávajícího programu CIPS: přírodní katastrofy, jakož i katastrofy neúmyslně způsobené člověkem (havárie) spadají do civilní ochrany, naopak katastrofy úmyslně způsobené člověkem souvisejí s bezpečností, a bude se proto na ně vztahovat Fond pro vnitřní bezpečnost.

Teroristické útoky a jiné události související s bezpečností zůstanou i nadále mimo oblast působnosti Fondu solidarity EU. Pevně dán není zatím přesný rozsah, ve kterém by podle článku 222 SFEU (doložka solidarity) mohly být podpořeny členské státy, jež jsou cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy. Je totiž třeba formálně přijmout prováděcí ustanovení, jež nebyla zatím navržena. Prostředky na mimořádnou pomoc v případě velkého teroristického útoku nebo jiných událostí souvisejících s bezpečností bude proto možné čerpat z Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Mezera mezi výzkumem v oblasti bezpečnosti v rámci programu Horizont 2020 a praktickým uplatňováním výsledků tohoto výzkumu zmizí, jelikož Fond pro vnitřní bezpečnost stanoví konkrétní cíle a způsobilá opatření, jež umožní financování testování a validace výsledků vědeckého výzkumu („prototypů“) s cílem jejich sériového použití v praxi („zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“).

S Fondem pro vnitřní bezpečnost se bude vzájemně úzce doplňovat budoucí program Spravedlnost, zejména jeho složka Trestní soudnictví. Uvedený program se však více zaměřuje na justiční spolupráci, harmonizaci postupů a vzájemné uznávání a v praxi tak nebude docházet k významnějšímu překrývání obou nástrojů.

Ze složky vnějšího rozměru Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost půjde podpora na opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, jež slouží především zájmům a cílům EU, mají přímý dopad v EU a jejích členských státech a zajišťují kontinuitu s opatřeními prováděnými na území EU. Financování bude navrženo a prováděno v souladu s vnější činností a zahraniční politikou EU. Nemělo by se zaměřovat na podporu opatření orientovaných na rozvoj a mělo by se případně doplňovat s finanční pomocí poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. V tomto smyslu bude mít nástupce tematického programu v oblasti migrace a azylu a nástroje stability zvláštní význam pro oblast vnitřních věcí. Zatímco se nástroje vnější pomoci zaměřují buď na podporu rozvojových potřeb přijímajících zemí nebo na podporu obecných politických zájmů EU u jejích strategických partnerů, půjde podpora z fondů v oblasti vnitřních věcí na ta konkrétní opatření ve třetích zemích, jež jsou v zájmu migrační politiky EU a jejích cílů v oblasti vnitřní bezpečnosti. Vyplní tak konkrétní mezeru a doplní soubor nástrojů, jež má EU k dispozici.

1.5. Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově omezený návrh/podnět

– þ    Návrh/podnět v platnosti od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020

– þ    Finanční dopad od roku 2014 do roku 2023

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR,

– poté plné fungování.

1.6. Předpokládaný způsob řízení[16]

þ Přímé centralizované řízení Komisí

þ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– þ    výkonným agenturám

– þ    subjektům zřízeným Společenstvími[17]

– þ    vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨    osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

þ Sdílené řízení s členskými státy

þ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

þ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky:

Předkládané návrhy budou prováděny především v režimu sdíleného řízení a za pomoci víceletých národních programů.

Cíle, které si tyto národní programy vytknou, budou doplněny „opatřeními Unie“ a mechanismem rychlé reakce na mimořádné situace. Tato opatření budou mít především podobu grantů a veřejných zakázek, jež budou spravovány v režimu přímého centralizovaného řízení, a patřit k nim budou i opatření ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím.

K tomu, aby nedocházelo k tříštění úsilí, budou využity všechny dostupné prostředky; zdroje tak budou soustředěny na dosažení vybraných cílů EU a na využití odborného zázemí hlavních zúčastněných stran. Tento postup se bude případně opírat o partnerské a rámcové dohody.

Technická pomoc poskytovaná z podnětu Komise bude realizována v režimu přímého centralizovaného řízení.

Na používání obou nástrojů Fondu pro vnitřní bezpečnost, jimiž je rozpracováváno schengenské acquis (jedná se o nástroj v oblasti hranic a víz a v oblasti policejní spolupráce), se budou podílet i země, jež jsou do uplatňování, provádění a rozvoje schengenského acquis zapojeny. Tyto země budou na základě schengenských dohod o přidružení jednat, jako by byly v postavení členských států, a používání těchto nástrojů se budou účastnit v souladu s předkládaným nařízením: budou realizovat své vlastní víceleté národní programy, mít možnost žádat o finanční podporu na opatření Unie atd. Jako v případě Fondu pro vnější hranice budou za účelem zapojení těchto zemí do aplikace obou nástrojů uzavřena zvláštní ujednání o doplňující úpravě (odvozené z finančního nařízení, jeho prováděcích pravidel a Smluv včetně pravomoci Účetního dvora provádět audit). Vzhledem k tomu, že budou tyto státy na činnost obou nástrojů do unijního rozpočtu přispívat podle výše svého HDP, určí tato ujednání rovněž výši těchto příspěvků. Tyto státy je budou odvádět v rámci sdílené odpovědnosti za správu Schengenu, a to bez ohledu na objem prostředků, jež jim budou v rámci obou nástrojů přidělovány. K dnešnímu dni jsou těmito přidruženými státy Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

U režimu sdíleného řízení je navržen jednotný a efektivní rámec pro podávání zpráv, monitorování a hodnocení. Pokud jde o národní programy, budou členské státy povinny zřídit monitorovací výbor, jehož činnosti se bude moci účastnit Komise.

O provádění víceletých programů budou členské státy podávat každoročně zprávu, která bude podmínkou pro úhradu roční platby. V roce 2017 budou členské státy požádány, aby k pokroku při dosahování stanovených cílů předložily další údaje, jež budou využity při přezkumu v polovině období. Podobný postup proběhne v roce 2019 s cílem umožnit v posledním rozpočtovém roce (2020) případné modifikace.

Díky fondům bude v oblasti vnitřních věcí rozvíjena zásada opírat se o vyhodnocená fakta. Oba fondy budou používat společný hodnotící a monitorovací rámec, který bude pracovat s obecnými politickými ukazateli. Tyto ukazatele budou zdůrazňovat orientaci na výstup a význam úlohy, kterou by fondy mohly sehrávat v kombinaci různých strategií při dosahování cílů utváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Uvedené indikátory budou sledovat dopad, který by fondy mohly mít: i) rozvoj společné kultury bezpečnosti hranic, policejní spolupráce a řešení krizí, ii) účelnost řízení migračních toků směřujících do EU, iii) spravedlivé a rovné zacházení se státními příslušníky třetích zemí; iv) solidaritu a spolupráci mezi členskými státy při řešení otázek migrace a vnitřní bezpečnosti a dále společný přístup EU v otázkách migrace a bezpečnosti vůči třetím zemím.

V zájmu náležitého uplatňování zásad pro hodnocení a s ohledem na související praktické zkušenosti, které členské státy získaly se stávajícím financováním vnitřních věcí na úrovni EU, bude Komise na vývoji společného hodnotícího a monitorovacího rámce s členskými státy spolupracovat. Za tímto účelem budou mj. vytvořeny šablony a vymezeny společné výstupové a výsledkové ukazatele.

Všechna opatření budou vymezena na počátku programového období, tak aby mohly členské státy nastavit své systémy pro podávání zpráv a hodnocení podle dohodnutých zásad a požadavků.

V zájmu omezení administrativy a posílení synergií mezi podáváním zpráv a hodnocením budou údaje požadované v hodnotících zprávách vycházet z údajů, které budou členské státy předkládat ve svých každoročních zprávách o provádění národních programů, a budou tyto údaje doplňovat.

V roce 2018 Komise předloží zprávu o přezkumu národních programů v polovině období.

Obecnější záběr pak bude mít průběžná zpráva o čerpání fondů, kterou Komise předloží do 30. června 2018, a následná hodnotící zpráva o celkové realizaci (jejímž předmětem tak nebudou jen národní programy spravované v režimu sdíleného řízení), kterou Komise podá do 30. června 2024.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Výdajové programy GŘ HOME nejsou zatíženy významným rizikem chyb. Potvrzením je skutečnost, že o nich výroční zprávy Účetního dvora nepřinášejí významná zjištění a že míra zbytkových chyb uváděná ve výročních zprávách GŘ HOME (a dřívějšího GŘ JLS) o činnosti nepřesáhla v uplynulých dvou letech 2 %.

V případě sdíleného řízení spadají obecná rizika spojená s prováděním stávajících programů zejména do tří kategorií:

– riziko neefektivního či nedostatečně adresného využívání finančních prostředků;

– chyby dané složitostí pravidel a slabinami v systémech řízení a kontroly;

– neefektivní využívání administrativních zdrojů (menší přiměřenost požadavků).

Za zmínku stojí i specifické rysy čtyřfondového systému v rámci obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“.

– Systém ročních programů zajišťuje, aby byl konečný zůstatek vyplácen pravidelně na základě certifikace a auditu výdajů. Období způsobilosti těchto ročních programů však není vázáno na rozpočtový rok EU, a postup získávání jistoty v jednotlivých fázích tak není navzdory velmi přísnému systému zcela uspokojivý.

– Tím, že podrobná pravidla způsobilosti stanoví Komise, jsou financované výdaje v zásadě homogenní. Vnitrostátní orgány a Komise jsou však těmito pravidly způsobilosti zbytečně zatěžovány a v důsledku nesprávné interpretace unijních pravidel roste riziko chyb na straně příjemců či členských států.

– Stávající systémy řízení a kontroly se velmi blíží systémům, jež se používají při čerpání strukturálních fondů. Vykazují však mírné odlišnosti, zejména pokud jde o řetězec odpovědnosti certifikačních a auditních orgánů. Tyto odlišnosti působí na straně členských států matoucím dojmem (zejména pokud jejich orgány pracují s oběma druhy fondů), zvyšují riziko chyb a vyžadují intenzivnější monitorování.

Předkládaný návrh vyjmenované skutečnosti výrazně mění:

– Systémy řízení a kontroly budou splňovat obecné požadavky, jež jsou stanoveny v případě fondů SSR, a budou plně vyhovovat novým požadavkům novelizovaného finančního nařízení. Dosavadní tři orgány budou nahrazeny orgány dvěma (orgánem odpovědným a auditním), jejichž úloha byla v zájmu větší jistoty upřesněna.

– Víceleté programování v kombinaci s každoročním schvalováním účetních závěrek, které bude vycházet z plateb, jež provedl odpovědný orgán, sladí období způsobilosti s ročními účetními závěrkami Komise, aniž by oproti stávajícímu stavu zvyšovalo administrativní zátěž.

– V rámci kontrol první úrovně bude odpovědný orgán provádět kontroly na místě, z nichž bude vycházet ve svém každoročním prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti.

– Zpřesnění a zjednodušení pravidel způsobilosti a jejich harmonizace s ostatními unijními nástroji finanční podpory omezí výskyt chyb u příjemců, kteří využívají pomoc z různých zdrojů. Tato pravidla způsobilosti budou stanovena na úrovni členských států; výjimkou budou některé obecné zásady podobné zásadám aplikovaným v případě fondů SSR.

– Zejména v případě malých grantů budou podporovány možnosti zjednodušeného financování nákladů.

V případě centralizovaného řízení jsou hlavní rizika následující:

– riziko nedostatečné provázanosti projektů a politických priorit GŘ HOME;

– riziko horší kvality vybraných projektů a nedostatků v jejich technické realizaci, které zeslabují dopad programů; nedostatek know-how či nedostatečné monitorování v důsledku neadekvátních výběrových postupů;

– riziko neefektivního či nehospodárného využívání přidělených finančních prostředků; toto riziko je dáno jak v případě grantů (vlivem složitých pravidel proplácení skutečných způsobilých nákladů a omezené možnosti tyto náklady kontrolovat „od stolu“), tak v případě veřejných zakázek (v důsledku někdy omezeného počtu dodavatelů, kteří nabízejí požadované odborné znalosti, a z toho plynoucí nedostatečné možnosti porovnat cenové nabídky);

– riziko spojené se schopností (zejména) menších organizací účelně kontrolovat výdaje a postarat se o transparentnost prováděných operací;

– riziko poškození pověsti Komise v případě odhalení podvodu či trestné činnosti; skutečnost, že systémy vnitřní kontroly u třetích stran nabízejí pouze dílčí jistotu, neboť svůj vlastní, rozsahem nezřídka omezený systém kontroly provozuje relativně mnoho nejrůznějších dodavatelů a příjemců.

U většiny těchto rizik se očekává, že budou omezena díky větší adresnosti návrhu a díky využití možností ke zjednodušení, jež nabízí novelizované finanční nařízení.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Sdílené řízení:

Navrhovaná architektura systémů řízení a kontroly na úrovni členských států je výsledkem dalšího vývoje konceptu uplatňovaného v období 2007–2013 a zachovává většinu funkcí prováděných v současném období, včetně správy a ověřování na místě, auditů systémů řízení a kontroly a auditů projektů. Struktura těchto funkcí je však změněna, tak aby kontroly na místě byly jednoznačnou povinností odpovědného orgánu a nedílnou součástí přípravy na každoroční schvalování účetní závěrky.

V zájmu posílení odpovědnosti by odpovědnému orgánu uděloval akreditaci národní akreditační orgán, který by byl pověřen i průběžným dohledem nad ním. Očekává se, že snížení počtu orgánů – zrušení certifikačního orgánu a omezení počtu fondů – sníží administrativní zátěž, umožní posilovat administrativní kapacitu a zpřehlední rozdělení kompetencí.

K nákladům, které si vyžádá kontrola činnosti fondů v oblasti vnitřních věcí v režimu sdíleného řízení, doposud nebyl proveden spolehlivý odhad. Jediný dostupný odhad se týká EFRR a Fondu soudržnosti, podle nějž mají náklady na kontrolní funkce (na vnitrostátní úrovni, bez zahrnutí nákladů Komise) činit zhruba 2 % celkových finančních prostředků spravovaných v období 2007–2013. Tyto náklady jsou spojeny s těmito oblastmi kontroly: 1 % nákladů vzniká v důsledku koordinace na vnitrostátní úrovni a přípravy programu, 82 % v souvislosti s řízením programu, 4 % s certifikací a 13 % s auditem.

Náklady na kontrolu zvyšují tyto návrhy:

– vznik a činnost akreditačního orgánu a změna systému obecně;

– předkládání prohlášení řídícího subjektu jako přílohy k roční účetní závěrce;

– kontroly na místě, jež bude provádět odpovědný organ;

– další auditní funkce, jež bude vykonávat auditní orgán při auditu prohlášení řídícího subjektu.

Jsou však i návrhy, které náklady na kontrolu snižují:

– Již nebude existovat certifikační orgán. Jeho funkce však budou zčásti převedeny na odpovědný orgán, a členské státy tak budou moci ušetřit značnou část svých nákladů na certifikaci, neboť se zefektivní administrativa, nebude tolik nutné se koordinovat a omezí se i rozsah auditů.

– Kontroly, za něž bude odpovědný auditní orgán, budou více spočívat v opakování administrativních kontrol a kontrol na místě první úrovně, jež bude provádět odpovědný orgán (na stejném kontrolním vzorku). Díky tomuto postupu se urychlí kontradiktorní řízení a bude zajištěno, aby všechny potřebné kontroly proběhly před předložením ročních účetních závěrek.

– Díky využití zjednodušených možností financování nákladů klesnou na všech úrovních jak u správních orgánů, tak u příjemců správní náklady i administrativní zátěž.

– Díky každoročním uzávěrkám a omezení lhůty pro schválení souladu na 36 měsíců bude v případě příjemců a veřejné správy limitována doba, po niž bude možno zadržovat doklady pro kontrolní účely.

– Mezi Komisí a členskými státy bude muset být povinně zavedena elektronická komunikace.

Vedle uvedených kroků je třeba uvést zjednodušující opatření vyjmenovaná v bodu 2.2.1 výše, která rovněž přispějí ke snížení administrativy na straně příjemců, a omezí tak i riziko chyby a byrokratickou zátěž.

Celkově se tedy očekává, že náklady na kontrolu budou na základě těchto návrhů přerozděleny, nikoli navýšeny či zredukovány. Počítá se však s tím, že toto přerozdělení nákladů (v rámci všech funkcí a vzhledem k přiměřeným kontrolním opatřením i v rámci všech členských států a programů) umožní účelněji mírnit rizika a lépe a rychleji získávat jistotu.

U Komise se neočekává, že by náklady na řízení a kontrolu v případě sdíleného řízení v první polovině programového období klesly. Je tomu tak jednak proto, že oproti stávajícímu stavu vzroste objem prostředků spravovaných v režimu sdíleného řízení a že pod tento druh řízení bude nově spadat více oblastí politiky. Stávající objem zdrojů tak bude možno udržet jen za předpokladu zvýšení efektivity. V prvních letech navíc dojde k souběhu řady důležitých úkolů: uzavírání programů z období 2007–2013 (termín předložení posledních zpráv o uzavření programů je 31. března 2016), vedení politických dialogů, schvalování víceletých národních programů na období 2014–2020 a zavádění nových systémů pro schvalování účetních závěrek. V druhé polovině tohoto období budou případně dostupné zdroje použity na zkvalitnění hodnocení a monitorování.       

Centralizované řízení

Pokud jde o centralizované řízení, bude Komise nadále uplatňovat svůj stávající systém kontroly, který tvoří následující prvky: dohled nad operacemi, který budou vykonávat operační ředitelství, kontroly ex ante, které budou příslušet oddělení pro rozpočet a kontrolu, dále interní výbor pro zadávání veřejných zakázek, kontroly ex post prováděné v případě grantů či audity, za něž odpovídá pracoviště interního auditu či útvar interního auditu. Při kontrolách ex post je uplatňována „detekční strategie“, jež má odhalovat co nejvíce nesrovnalostí s cílem získat zpět neoprávněně vyplacené platby. V jejím rámci jsou audity prováděny na vzorku projektů vybíraném téměř výlučně na základě analýzy rizik.

Díky této kombinaci kontrol ex ante a ex post, dokumentárních kontrol a auditů na místě se podařilo v uplynulých letech udržet měřitelnou průměrnou míru zbytkových chyb pod 2 %. GŘ HOME tedy pokládá svůj systém vnitřní kontroly i náklady s ním spojené z hlediska cíle nižší chybovosti za adekvátní.

V tomto rámci však bude GŘ HOME nadále zkoumat možnosti, jak zkvalitnit řízení a nalézat další zjednodušení. Zejména hodlá v maximální míře využít všech možností ke zjednodušení, jež nabízí novelizované finanční nařízení, neboť očekává, že přispějí ke snížení byrokratické zátěže příjemců, a Komisi tak přinesou současně redukci administrativy i rizika chyb.

Nové úkoly

Pro financování v oblasti vnitřních věcí z prostředků EU počítají předkládané návrhy s novými úkoly, k nimž patří např. lepší využití odborného zázemí unijních agentur a posílení vnějšího rozměru a mechanismů pro mimořádné situace.      Tyto kroky si na straně GŘ HOME vyžádají nové metody řízení a kontroly.       Částky vyčleněné na tyto nové úkoly dosud nebyly stanoveny, pravděpodobně však nebudou v rámci rozpočtu vnitřních věcí dosahovat významné výše. Bude nicméně velmi důležité zavést interní prostředky a pracovní opatření k tomu, aby mohly být tyto nové úkoly co nejdříve v tomto období realizovány, a to při plném dodržení zásad řádného finančního řízení.

Z výše uvedené analýzy jednoznačně vyplývá, že navzdory veškerému zavedenému zjednodušení bude nutno posílit lidské zdroje nutné k plnění vyššího rozpočtu GŘ HOME.       Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení opatření nebo byly v rámci GŘ vnitřně přeobsazeny, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přídělu a s ohledem na rozpočtová omezení.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Kromě uplatňování všech regulačních kontrolních mechanismů vypracuje GŘ HOME strategii boje proti podvodům. Tento materiál bude vycházet z nové víceleté strategie pro boj proti podvodům (CAFS), kterou Komise přijala dne 24. června 2011. Cílem mj. bude, aby byly interní kontroly GŘ HOME, jež mají detekovat případné podvodné jednání, v plném souladu se strategií CAFS a aby byl systém řízení rizika podvodu koncipován tak, aby oblasti zatížené tímto rizikem identifikoval a dokázal adekvátně reagovat. V případě potřeby budou zřízeny skupiny k navazování a udržování kontaktů a budou vyvinuty vhodné nástroje IT, jež budou analyzovat případy podvodů v souvislosti s fondy.

Pokud jde o sdílené řízení, stanoví strategie CAFS jednoznačný požadavek, aby návrhy Komise na nařízení, jež mají platit v období 2014–2020, ukládaly členským státům povinnost zavést preventivní opatření proti podvodům, která jsou účelná a přiměřená identifikovaným rizikům podvodu. Stávající návrh obsahuje v článku 5 jednoznačný požadavek, aby členské státy předcházely nesrovnalostem a aby je odhalovaly, napravovaly a hlásily Komisi. Podrobnější úprava těchto povinností bude zahrnuta v úpravě funkcí odpovědného orgánu, jak předvídá čl. 24 odst. 5 písm. c).

Článek 41 zase jednoznačně stanoví, že finanční prostředky uvolněné po finančních opravách, jež budou prováděny na základě zjištění Komise či Účetního dvora, mají být opětovně použity.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo || RP[18] || zemí ESVO[19] || kandidátských zemí[20] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 ||   || RP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo Okruh 3 || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || 18 01 04 aa – Azylový a migrační fond – Technická pomoc || NRP || NE || NE || NE || NE

3 || 18 02 aa – Azylový a migrační fond || RP || NE || NE || NE || NE

3 || 18 01 04 bb – Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost – Technická pomoc || NRP || NE || NE || ANO || NE

3 || 18 02 bb – Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || RP || NE || NE || ANO || NE

3 || 18 01 04 cc – Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza – Technická pomoc || NRP || NE || NE || ANO || NE

3 || 18 02 cc – Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || RP || NE || NE || ANO || NE

Na obě složky Fondu pro vnitřní bezpečnost budou přispívat třetí země.

Kritéria a metoda výpočtu těchto příspěvků budou muset EU a tyto přidružené státy vyjednat zvláštním postupem.

Pokud bychom předpokládali, že by byl procentní podíl účasti těchto přidružených států podobný jako v případě Fondu pro vnější hranice, znamenalo by to, že by byly tyto státy v případě složky pro hranice a víza vyzvány, aby poskytly na její fungování příspěvek ve výši 210 milionů EUR a v případě složky pro policejní spolupráci pak příspěvek 50 milionů EUR.

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 3 || Bezpečnost a občanství

GŘ HOME || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky (běžné ceny) || || || || || || || || ||

18 02 aa  Azylový a migrační fond || Závazky || (1) || 517,492 || 527,892 || 538,500 || 549,320 || 560,356 || 571,613 || 586,266 || - || 3 851,439

Platby || (2) || 90,085 || 102,823 || 270,844 || 420,790 || 532,681 || 543,385 || 554,303 || 1 336,528 || 3 851,439

18 02 bb Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || Závazky || (1a) || 135,076 || 143,047 || 151,283 || 159,791 || 168,578 || 177,653 || 187,022 || || 1 122,450

Platby || (2a) || 15,714 || 43,881 || 71,419 || 111,709 || 147,854 || 156,248 || 164,918 || 410,707 || 1 122,450

18 02 cc  Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || Závazky || (1a) || 422,310 || 447,186 || 472,886 || 499,435 || 526,856 || 555,173 || 584,412 || - || 3 508,258

Platby || (2a) || 59,999 || 120,794 || 223,204 || 350,813 || 461,098 || 487,256 || 514,275 || 1 290,818 || 3 508,258

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[21] || || || || || || || || ||

18 01 04 aa             Azylový a migrační fond || || (3) || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || || 18,500

18 01 04 bb            Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || || || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || || 5,600

18 01 04 cc             Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || || || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || || 11,900

CELKEM prostředky pro GŘ HOME || Závazky || =1+1a +3 || 1 079,878 || 1 123,125 || 1 167,669 || 1 213,546 || 1 260,790 || 1 309,439 || 1 362,700 || || 8 517,147

Platby || =2+2a +3 || 170,799 || 272,497 || 570,467 || 888,313 || 1 146,634 || 1 191,889 || 1 238,496 || 3 038,053 || 8 517,147

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správa / správní náklady“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

GŘ: HOME ||

Ÿ Lidské zdroje || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || || 145,887

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,156 || 0,159 || 0,162 || 0,165 || 0,168 || 0,172 || 0,175 || || 1,157

GŘ HOME CELKEM || Prostředky || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || || 147,044

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || || 147,044

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 1 100,875 || 1 144,125 || 1 188,672 || 1 234,552 || 1 281,799 || 1 330,452 || 1 383,716 || || 8 664,191

Platby || 191,796 || 293,497 || 591,470 || 909,319 || 1 167,643 || 1 212,902 || 1 259,512 || 3 038,053 || 8 664,191

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– þ  Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:    Politika v oblasti vnitřních věcí je realizována především za pomoci sdíleného řízení. Výdajové priority jsou stanovovány na úrovni EU, avšak praktickým řízením jsou pověřeny odpovědné orgány na národní úrovni. O společných výstupových ukazatelích a cílech rozhodnou společně Komise a odpovědné orgány v národních programech s tím, že tyto ukazatele budou podléhat schválení Komisí. Dokud nebudou programy v období 2013–2014 navrženy, projednány a schváleny, lze tak jen stěží uvést cílové hodnoty výstupů.          Pokud jde o centralizované řízení, nemůže GŘ HOME podat ani vyčerpávající seznam všech výstupů, jež mají být realizovány finančními intervencemi fondů, ani jejich průměrné náklady a počet, jak vyžaduje tento oddíl finančního výkazu. Momentálně nejsou k dispozici statistické nástroje, jež by umožňovaly určit na základě aktuálních programů pravděpodobné průměrné náklady; navíc by byla takto přesná kvantifikace v rozporu se zásadou, podle níž by měly být budoucí programy dostatečně flexibilní, aby umožňovaly adaptaci podle politických priorit v období 2014–2020. Uvedené platí zejména pro mimořádnou pomoc a opatření ve třetích zemích či ve vztahu k těmto zemím.

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[22] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[23]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– þ Návrh vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) HOME

OKRUH 5 víceletého finančního rámce[24] || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Lidské zdroje HOME || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 145,887

Ostatní správní výdaje || 0,156 || 0,159 || 0,162 || 0,165 || 0,168 || 0,172 || 0,175 || 1,157

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || 147,044

Mimo OKRUH 5[25] víceletého finančního rámce[26] || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Lidské zdroje HOME || 1,280 || 1,280 || 1,280 || 1,280 || 1,280 || 1,280 || 1,280 || 8,960

Ostatní výdaje správní povahy || 3,720 || 3,720 || 3,720 || 3,720 || 3,720 || 3,720 || 3,720 || 26,040

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 5,000 || 35,000

CELKEM || 25,997 || 26,000 || 26,003 || 26,006 || 26,009 || 26,013 || 26,016 || 182,044

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– þ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále: U částek uvedených za rok n se jedná o částky za rok 2011.

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) HOME ||

|| 18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 136 || 136 || 136 || 136 || 136 || 136 || 136

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || 15 || 15 || 15 || 15 || 15 || 15 || 15

|| 18 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[27] ||

|| 18 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16

|| XX 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10

|| 18 01 04 aa[28] || – v ústředí[29] || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10

|| – při delegacích || * || * || * || * || * || * || *

|| 18 01 04 bb[30] || – v ústředí[31] || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4

|| – při delegacích || * || * || * || * || * || * || *

|| 18 01 04 cc[32] || – v ústředí[33] || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6

|| – při delegacích || * || * || * || * || * || * || *

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ostatní 13 01 04 02) || || || || || || ||

|| CELKEM || 197 || 197 || 197 || 197 || 197 || 197 || 197

XX je dotčená oblast politiky nebo hlava rozpočtu,

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení opatření nebo byly v rámci GŘ vnitřně přeobsazeny, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Uváděné částky a způsob jejich účtování budou upraveny, bude-li prováděním určitých činností pověřena výkonná agentura.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci v ústředí || Předpokládané úkoly zahrnují veškeré činnosti, jichž je k řízení finančního programu zapotřebí, např.: – předkládání údajů pro účely rozpočtového procesu; – vedení politického dialogu s členskými státy;             – příprava ročních pracovních programů a rozhodnutí o financování, určování priorit na daný rok a schvalování národních programů;                – řízení národních programů, administrace výzev k předkládání návrhů a oznámení o veřejných zakázkách a provádění následných výběrových řízení;          – komunikace se zúčastněnými stranami (potenciálními či skutečnými příjemci, členskými státy atd.);– tvorba doporučení pro členské státy;     – operativní a finanční řízení projektů;             – kontroly podle výše uvedeného zadání (ověřování ex ante, výbor pro zadávání veřejných zakázek, audity ex post, interní audit a schvalování účetních závěrek);   – účetnictví;          – vývoj a správa nástrojů IT k řízení grantových a národních programů; – monitorování a podávání zpráv o plnění cílů, mj. v rámci výročních zpráv o činnosti a zpráv dále pověřených schvalujících osob.

Externí zaměstnanci || Tito zaměstnanci budou mít podobnou pracovní náplň jako úředníci a dočasní zaměstnanci. Výjimkou budou úkoly, jimiž nemohou být externí pracovníci pověřováni.

Pracovníci při delegacích || Delegace EU budou muset mít dostatečné odborné zázemí v oblasti vnitřních věcí, aby mohly adekvátně reagovat na vývoj uplatňování politiky v této oblasti, a zejména pak vývoj její vnější dimenze. Toto odborné zázemí by mohli poskytnout zaměstnanci Evropské komise či Evropské služby pro vnější činnost.

Delegace EU budou muset mít dostatečné odborné zázemí v oblasti vnitřních věcí, aby mohly adekvátně reagovat na vývoj provádění politiky v této oblasti, a zejména pak vývoj její vnější dimenze. Toto odborné zázemí by mohli poskytnout zaměstnanci Evropské komise či Evropské služby pro vnější činnost.

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu s příštím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky,

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[34].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran,

– þ Návrh počítá s tím, že evropské prostředky budou muset být doplněny spolufinancováním. Přesnou částku nelze vyčíslit. Předkládané nařízení stanoví maximální sazby spolufinancování, jež jsou rozlišeny podle druhu daného opatření:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno ||

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[35]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ,,, vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………… || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               KOM(2011) 500 v konečném znění.

[2]               KOM(2010) 700 v konečném znění.

[3]               KOM(2010) 543 v konečném znění.

[4]               „Přezkum rozpočtu EU“ – KOM(2010) 700, 19.10.2010.

[5]               Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (KOM(2011) 615 v konečném znění.

[6]               Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky (KOM)2011 628/3).

[7]               Viz poznámka pod čarou č. 1.

[8]               Úř. věst C , , s. .

[9]               Úř. věst C , , s. .

[10]             Tříletý přezkum finančního nařízení – návrh Komise KOM(2010) 0260.

[11]             Tříletý přezkum finančního nařízení – návrh Komise KOM(2010) 0260.

[12]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[13]             Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

[14]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[15]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[16]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[17]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[18]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[19]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[20]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[21]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[22]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[23]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[24]             Globální finanční krytí, založené na konečném přídělu prostředků na lidské zdroje na rok 2011, včetně úředníků a externích pracovníků.

[25]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[26]             Externí pracovníci financovaní z bývalých linií „BA“ na základě konečného přidělení prostředků na lidské zdroje na rok 2011, včetně externích pracovníků v ústředí a při delegacích.

[27]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[28]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[29]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[30]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[31]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[32]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[33]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[34]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[35]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.