DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

V posledních letech neustále roste význam politik týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Tyto politiky tvoří jádro evropského projektu vytváření prostoru bez vnitřních hranic, na jehož území mohou občané Unie a příslušníci třetích zemí vstupovat a v němž se mohou pohybovat, žít a pracovat, přinášet do něj nové myšlenky, kapitál, znalosti a inovace a vyplňovat v něm mezery na vnitrostátních trzích práce s důvěrou, že jsou plně respektována jejich práva a zajištěna jejich bezpečnost. Rostoucí význam politik v oblasti vnitřních věcí byl potvrzen i ve Stockholmském programu[1] z roku 2009. Vnitřní věci patří rovněž k oblastem, jež prošly významnými změnami v rámci Lisabonské smlouvy.

V oblasti vnitřní bezpečnosti je v klíčových dokumentech, mezi něž patří např. sdělení Komise o strategii vnitřní bezpečnosti[2], jasně uveden směr, kterým se budou činnosti v příštích letech ubírat. Pro oblast správy hranic a vízovou politiku byly ve sdělení o migraci[3] podrobněji nastíněny budoucí problémy týkající se bezpečnosti hranic a rozvoje oblasti bez vnitřních hranic. Ve sdělení o správě Schengenu[4] byly představeny návrhy na posílení schengenského acquis prostřednictvím systému správy, jenž by byl schopen efektivně, včas a koordinovaně na úrovni Unie reagovat na mimořádné okolnosti a problémy, jež by mohly ohrozit celkové fungování Schengenu. Ve sdělení o inteligentních hranicích – možnostech a dalších postupech[5] je nastíněno, jak mohou nové systémy informačních technologií, jako např. systém vstupu/výstupu a program registrovaných cestujících, přispět k lepšímu řízení migračních toků v Unii.

Klíčovou složkou společného systému integrované správy hranic je rozvoj unijních mechanismů solidarity, které podporují jednotné a vysoce kvalitní uplatňování norem Unie týkajících se správy hranic a společné vízové politiky. Důležitým krokem směrem k vytvoření systému je zlepšování koordinace operační spolupráce členskými státy týkající se ochrany hranic prostřednictvím agentury Frontex. Unie navíc prostřednictvím Fondu pro vnější hranice vyjadřuje solidaritu formou finanční pomoci členským státům, které uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic a víz.

Stockholmský program výslovně vyzval k vytvoření fondu, jenž by podporoval provádění strategie vnitřní bezpečnosti a soudržný a komplexní přístup při spolupráci v oblasti vymáhání práva, včetně řízení vnějších hranic Unie.

V této souvislosti Komise ve svém návrhu ze dne 29. června 2011 týkajícím se víceletého finančního rámce na období 2014–2020[6] navrhla zřídit Fond pro vnitřní bezpečnost, jenž bude společně s Azylovým a migračním fondem tvořit zjednodušenou dvoufondovou strukturu pro budoucí výdaje v oblasti vnitřních věcí, do něhož rovněž patří i vytvoření Azylového a migračního fondu. Fond pro vnitřní bezpečnost bude disponovat celkovým rozpočtem ve výši 4 648 milionů EUR (v běžných cenách) určených na podporu plnění pěti strategických cílů, jež byly stanoveny ve strategii vnitřní bezpečnosti: zničit mezinárodní zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.

Vzhledem k tomu, že se tato široká škála strategických cílů opírá ve Smlouvě o různé právní základy, není z právního hlediska možné zřídit Fond pro vnitřní bezpečnost jako jediný finanční nástroj. Proto se navrhuje koncipovat fond jako komplexní rámec financování, jenž bude zahrnovat dva návrhy pro konkrétní oblasti (tento návrh je jedním z nich) a který bude doplněn horizontálním nástrojem o společných ustanoveních.

Právní struktura je podrobněji vysvětlena v oddíle 3.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

V souladu s přístupem, v němž se větší důraz klade na hodnocení jakožto nástroj informované tvorby politik, vychází tento návrh z výsledků hodnocení, konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů.

Přípravy budoucích finančních nástrojů pro oblast vnitřních věcí započaly v roce 2010 a pokračovaly v roce 2011. Součástí přípravných prací byla hodnotící studie / studie posouzení dopadů, jež byla ve spolupráci s externím smluvním partnerem zahájena v prosinci 2010. V této studii, dokončené v červenci 2011, byly shrnuty dostupné výsledky hodnocení u stávajících finančních nástrojů a představeny problémy, cíle a možnosti politiky (včetně jejich pravděpodobného dopadu), které byly v posouzení dopadů analyzovány. Na základě této studie vypracovala Komise zprávu o posouzení dopadů, k níž dne 9. září 2011 vydal stanovisko výbor pro posouzení dopadů.

V souladu s přístupem, v němž se větší důraz klade na hodnocení jakožto nástroj informované tvorby politik, tento legislativní návrh plně zohledňuje hodnocení Fondu pro vnější hranice v polovině období. Komise ve své zprávě ze dne [… . listopadu 2011] zhodnotila kvalitativní a kvantitativní aspekty čerpání z fondu v období 2007–2009. Tato zpráva představuje přehled konkrétních činností v členských státech v rámci fondu na zlepšení řízení vnějších hranic Unie a řešení problematiky víz na úrovni jednotlivých států. Zdůrazňuje zejména opatření členských států v oblasti bezpečnosti dokumentů, značné investice vynaložené na posilování kapacit v oblasti ostrahy hranic na přístupových cestách ve Středozemí a u Atlantiku a pilotní projekty týkající se programů automatizované ochrany hranic a registrovaných cestujících.

Při vypracovávání tohoto návrhu byly vzaty do úvahy i výsledky on-line veřejné konzultace věnované budoucímu financování v oblasti vnitřních věcí[7], jež probíhala od 5. ledna do 20. března 2011 a v níž se mohly vyjádřit zúčastněné strany z Unie i ze třetích zemí. Od jednotlivců či jménem organizací bylo obdrženo 115 odpovědí, včetně osmi pozičních dokumentů. Konzultace se zúčastnili respondenti ze všech členských států i z některých třetích zemí.

V dubnu 2011 se konala konference „Budoucnost financování vnitřních věcí z prostředků EU: aktuální pohled“, na níž měly hlavní zúčastněné strany (členské státy, mezinárodní organizace, organizace občanské společnosti atd.) možnost vyměnit si v rámci této problematiky svá stanoviska. Konference byla rovněž příležitostí k potvrzení výsledků hodnocení a veřejné konzultace.

Budoucnost financování EU vnitřních věcí bylo při mnoha příležitostech předmětem interinstitucionálních diskusí. Příkladem je diskuse během neformálního pracovního oběda v rámci zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci dne 21. ledna 2011, neformální pracovní snídaně s politickými koordinátory Evropského parlamentu dne 26. ledna 2011, slyšení komisařky Malmströmové před výborem pro politické výzvy dne 10. března 2011 a výměna stanovisek mezi generálním ředitelem GŘ pro vnitřní věci a Výborem Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci dne 17. března 2011.

Konkrétní odborné poradenství ohledně budoucích finančních nástrojů v oblasti vnitřní bezpečnosti bylo poskytnuto během diskuzí v průběhu konference o průmyslu a bezpečnosti, kterou dne 9. února 2011 uspořádala Evropská organizace pro bezpečnost, a během zasedání Výboru pro přistěhovalectví a azyl dne 22. února 2011. Technické aspekty související s prováděním budoucího finančního nástroje v oblasti vnitřní bezpečnosti byly navíc také projednávány na základě písemné konzultace v dubnu 2011 s odborníky z členských států v rámci společného Výboru pro obecný program Solidarita a řízení migračních toků (dále jen „výbor SOLID“).

V průběhu těchto konzultací, konferencí a odborných diskusí se potvrdilo, že mezi hlavními zúčastněnými stranami panuje všeobecná shoda ohledně potřeby rozšířit působnost financování Unie v oblasti vnitřní bezpečnosti, a to i pokud jde o její vnější rozměr, a potřeby pracovat na zjednodušení prováděcích mechanismů a na větší flexibilitě nutné zejména při mimořádných událostech. Unijní výdaje by v zájmu zajištění přidané hodnoty měly lépe odrážet priority a strategické závazky na úrovni Unie a podporovat provádění jejího acquis v oblasti vnitřních věcí. V oblasti vnitřní bezpečnosti měly zúčastněné strany za to, že široké tematické priority jsou již stanoveny ve Stockholmském programu z roku 2009 a ve strategii vnitřní bezpečnosti z roku 2010. Budoucí mechanismus financování je proto třeba vymezit komplexně – se zahrnutím donucovacích a celních orgánů a pohraniční stráže. Rovněž bylo uznáno, že je třeba lépe využít příslušné unijní agentury, jako je Europol a Frontex. Širokou podporu získalo snížení počtu finančních nástrojů do dvoufondové struktury pod podmínkou, že to povede ke zjednodušení. Podle zúčastněných stran je také zapotřebí pružný mechanismus reakcí na mimořádné události. Obecně bylo shledáno, že sdílené řízení v kombinaci s přechodem k víceletému programování je vhodným způsobem řízení výdajů v oblasti vnitřních věcí. Nevládní organizace však zastávaly názor, že by se mělo pokračovat i v přímém řízení.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právo konat vychází z čl. 3 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii, podle něhož „Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se ochrany vnějších hranic, azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti.“

Opatření Unie je opodstatněné na základě cílů upravených v článku 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“ nebo „Smlouva“), který stanoví prostředky pro vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Pozornost je rovněž věnována článku 80 Smlouvy, který zdůrazňuje, že tyto politiky Unie a jejich provádění se řídí zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědností mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni.

Vytvoření Fondu pro vnitřní bezpečnost vyžaduje přijetí dvou legislativních nástrojů, které fond společně tvoří. Celá tato struktura byla zvolena s ohledem na závazky vyplývající ze Smlouvy. Vzhledem k různým pravidlům hlasování v Radě podle protokolu 19 (o schengenském acquis), 21 (o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva) a 22 (o postavení Dánska, mj. s ohledem na část třetí hlavu V Smlouvy) není z právního hlediska možné vypracovat jediný souborný legislativní návrh upravující Fond pro vnitřní bezpečnost, a to ani navzdory vzájemné provázanosti příslušných politických cílů.

Fond pro vnitřní bezpečnost je proto koncipován jako komplexní rámec financování sestávající ze dvou samostatných aktů, kterými se upravují různé složky fondu a kterými se u každé složky stanoví cíle, způsobilá opatření a finanční krytí:

– nařízení, kterým se jako součást fondu zřizuje složka pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí,

– nařízení, kterým se jako součást fondu zřizuje složka pro správu hranic a vízovou politiku.

V rámci komplexního rámce financování Fondu pro vnitřní bezpečnost toto nařízení stanoví odpovídajícím způsobem finanční podporu pro správu hranic a společnou vízovou politiku.

Právním základem tohoto nařízení je článek 77 Smlouvy.

Celkově se jedná o oblast, v níž zásahy Unie ve srovnání se samostatně jednajícími členskými státy přinášejí zjevnou přidanou hodnotu. Unie má lepší postavení než členské státy k poskytnutí rámce pro vyjádření solidarity Unie při ochraně hranic, vízové politiky a řízení migračních toků a k poskytnutí platformy pro vývoj společných systémů informační technologie na podporu těchto politik. Finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení přispívá zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i evropské úrovni. Za tímto účelem je cílem tohoto nařízení mj. systematičtější podpora služeb poskytovaných jednotlivými členskými státy při zabezpečování prostoru bez vnitřních hranic (dále jen „mechanismus operační podpory“) pro zvyšování spolupráce mezi agenturami pohraniční stráže a dalších donucovacích orgánů a pro zvyšování dostupného specializovaného vybavení v členských státech, které má být dáno k dispozici agentuře Frontex na společné operace v zájmu ochrany prostoru bez vnitřních hranic. Plně se však uznává, že k zásahům by mělo docházet v odpovídající míře a že úloha Unie by neměla překračovat rámec toho, co je nezbytné. Jak bylo zdůrazněno v přezkumu rozpočtu, „rozpočet EU by se měl využívat k financování veřejných statků EU a opatření, které členské státy a regiony nemohou financovat samy a u nichž dokáže EU zajistit lepší výsledky“[8].

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V návrhu Komise na příští víceletý rámec se pro období 2014–2020 u Fondu pro vnitřní bezpečnost počítá se 4 648 miliony EUR (v běžných cenách). Prostředky, jež jsou v rámci tohoto celkového finančního krytí k dispozici pro provádění tohoto zvláštního nařízení, dosahují 3 520 milionů EUR. Orientačně by mělo být přibližně 61 % této částky (2 150 milionů EUR) využito na národní programy členských států a podporu zvláštního režimu průjezdu zavedeného v Litvě, 31 % (1 100 milionů EUR) by mělo být věnováno na rozvoj systému inteligentních hranic a zbývající část by pak byla k dispozici na financování unijních opatření, mimořádných opatření a technické pomoci, při zohlednění příspěvků očekávaných od zemí přidružených k Schengenu, které budou připočteny k celkovému krytí.

            v milionech EUR

Fond pro vnitřní bezpečnost včetně nových systémů IT || 4 648

– nástroj pro policejní spolupráci || 1 128

– nástroj pro správu hranic || 3 520

Navíc v souladu se sdělením z června 2011 je mimo rámec Fondu pro vnitřní bezpečnost vyčleněna samostatná částka ve výši 822 milionů EUR (v běžných cenách) na řízení stávajících rozsáhlých informačních systémů (Schengenský informační systém druhé generace, Vízový informační systém a Eurodac). Řízení těchto systémů bude postupně přeneseno z Komise na Agenturu pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (agenturu pro informační systémy), která má v druhé polovině roku 2012 zahájit svůj provoz.

5.           HLAVNÍ PRVKY NÁVRHU

5.1.        Zaměření na strategické priority

Díky zřízení nástroje pro finanční podporu řízení vnějších hranic a společné vízové politiky pro období 2014–2020 bude Unie moci:

· podporovat a posilovat kapacity jednotlivých států v oblasti ochrany hranic a vízové politiky, čímž vyjadřuje finanční solidaritu s úkoly svěřenými jednotlivým členským státům na vnějších hranicích a na konzulátech v zájmu prostoru bez vnitřních hranic, které představují veřejnou službu poskytovanou Unii (národní programy, včetně „operační podpory“);

· financovat rozvoj systému inteligentních hranic, tzn. vytvořit unijní systém vstupu/výstupu (EES) a program registrovaných cestujících (RTP);

· financovat zřízení a provoz evropského systému ostrahy hranic EUROSUR, a to zejména nákupem vybavení, infrastruktury a systémů v členských státech;

· posílit správu Schengenu a hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis formou a) financování provozu tohoto mechanismu pod přímým řízením; b) zavedení podmínek závisejících na dodržování schengenského acquis pro vyplacení operační podpory členským státům a c) požadavku, aby členské státy (pře)rozdělily zdroje, které obdržely na programy v rámci tohoto nástroje s prioritou odstranit nedostatky, které byly zjištěny v rámci mechanismu;

· zlepšovat operační potenciál agentury Frontex výzvou směřovanou členským státům, aby vyčlenily další zdroje v rámci svých programů na specializované vybavení, které může být dáno k dispozici agentuře na její společné operace;

· podporovat rozvoj a provádění příslušných politik Unie v EU, v třetích zemích a ve vztahu s těmito zeměmi v rámci „opatření Unie“, čímž se zlepší celkové řízení migračních toků do Unie (projekty řízené buď přímo, např. studie nebo pilotní projekty na posílení spolupráce s třetími zeměmi, či nepřímo v souladu s finančním nařízením)[9];

· mít snadno dostupné přiměřené zdroje na poskytování mimořádné pomoci v případě naléhavých nebo mimořádných migračních tlaků;

· pokračovat v podpoře fungování zvláštního režimu průjezdu pro Litvu v souladu s povinnostmi EU[10], který má pomoci kompenzovat ušlé poplatky z průjezdních víz a na krytí dodatečných nákladů vynaložených Litvou na fungování režimu dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD), jako např. výměna a modernizace vybavení, systémy informačních technologií, náklady na odbornou přípravu a operační náklady.

Nástroj umožní komplexní podporu čtyřúrovňového modelu kontroly přístupu, který zdůrazňuje koncepci integrované správy hranic (opatření ve třetích zemích, spolupráce se sousedními zeměmi, ochrana hranic a opatření v prostoru svobody pohybu).

5.2. Zdroje na systémy informačních technologií a systém inteligentních hranic

V rámci národních programů by členské státy mohly využívat své příděly na podporu řízení a případně i modernizaci součástí stávajících rozsáhlých informačních systémů na vnitrostátní úrovni.

Navíc bude tento nástroj pokrývat rozvoj a údržbu budoucích systémů informačních technologií (dále jen „systém inteligentních hranic“) v této oblasti. Jak je uvedeno ve sdělení o inteligentních hranicích, Komise má v úmyslu předložit v prvním pololetí roku 2012 návrhy unijního systému vstupu/výstupu (EES) a unijního programu registrovaných cestujících (RTP). V rámci tohoto nástroje se proto předpokládá zavedení konkrétního výdajového programu pouze pro účely rozvoje EEAS a RTP.

Do nákladů by patřily nejen centrální části těchto systémů informačních technologií v rozsahu dostupných zdrojů (na úrovni Unie), ale rovněž jejich vnitrostátní části (na úrovni členských států).

Výše nákladů na rozvoj centrálních a vnitrostátních systémů pro EES a RTP se odhaduje přibližně na 1 až 1,3 miliardy EUR v závislosti na zvolených možnostech. Významných úspor nákladů lze dosáhnout, pokud bude upřednostňovaná možnost pro EES vybudovaná (tzn. na stejné technické platformě) společně s upřednostňovanou možností pro RTP[11]. Na základě těchto předpokladů a s ohledem na to, že rozvoj započne až od roku 2015, se navrhuje vyčlenit na tyto dva systémy v rámci tohoto návrhu 1,1 miliardy EUR, aniž by tím byly dotčeny budoucí návrhy Komise týkající se systému inteligentních hranic a následného rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

Komise má v plánu svěřit úkoly související s prováděním tohoto programu Agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1077/2011.[12] Toto nařízení by v tomto případě bylo včas pozměněno tak, aby konkrétně zahrnovalo úkoly obsažené v poslání agentury, příslušné částky dotace agentury by byly vyčleněny z operačních prostředků programu.

5.3.        Zdroje na národní programy

Stávající praxe v rámci fondů obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“, kdy se na počátku období stanoví kritéria pro příděly, které členské státy obdrží na celé sedmileté období, zajišťuje kontinuitu a určitou míru předpokládatelnosti. Jde však v zásadě o statický přístup, který nemotivuje členské státy k provádění opatření, jež odpovídají prioritám Unie a neumožňují EU reagovat na měnící se situace a priority významným a soustředěným přerozdělením zdrojů. Mechanismus zvolený pro rozdělení a použití zdrojů v rámci budoucích fondů by měl v sobě proto zohledňovat potřebu kontinuity a stability na jedné straně jako předpoklad řádného víceletého programování a potřebu větší pružnosti a přizpůsobivosti změnám na straně druhé.

S ohledem na výše uvedené se při přidělování financí v rámci sdíleného řízení vychází z kombinace:

– základní částky přidělené členským státům na počátku příštího víceletého finančního rámce (MFF);

– pohyblivé částky, která má být připočtena k základní částce a která má být přidělená ve dvou fázích.

Základní částka se přiděluje členským státům na počátku nadcházejícího víceletého finančního rámce a vypočítá se na základě objektivních kritérií a potřeb. Představuje 60 % celkového krytí určeného na národní programy a příděly jsou stanoveny na každý jednotlivý členský stát v příloze I tohoto nařízení. Vychází z výpočtů na roky 2010–2012 v rámci Fondu pro vnější hranice, přičemž obsahuje minimální částku pro každý členský stát. Tím se zajistí určitá kontinuita se stávajícím víceletým finančním rámcem a členským státům se umožní finanční stabilita pro plánování jejich vnitrostátních víceletých programů.

· Pohyblivá částka bude připočtena k základní částce v závislosti na ochotě každého členského státu financovat v rámci svého národního programu opatření, která odpovídají konkrétním prioritám Unie. Tato konkrétní opatření jsou definována v příloze II a lze je měnit. V zásadě by se přidělovala ve dvou fázích: na počátku víceletého finančního rámce během politického dialogu a jednání o národních programech příslušných členských států a v průběhu přezkumu v polovině období v roce 2017.

Tento přezkum v polovině období by byl příležitostí k přezkoumání situace v členských státech a k přidělení nových zdrojů na nadcházející roky víceletého finančního rámce (2018–2020). Pro toto nařízení bude přezkum v polovině období vycházet z kombinace posouzení budoucích rizik a priorit Unie, jak je sama předefinovala. Jelikož základní částky pro členské státy byly stanoveny na základě historických údajů na počátku programového období, bude vhodné provést aktualizaci. Tato posouzení rizik/potřeb by mohla být vypracována pomocí agentury Frontex. Členské státy, u kterých z těchto posouzení vyplynulo více potřeb nebo které čelí vyšším rizikům, obdrží další částku, čímž získává hmatatelnou podobu zásada solidarity a sdílení odpovědnosti.

5.4.      Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím

V souvislosti s vnějším rozměrem v této oblasti by měla být podpora směřována na prohlubování spolupráce s třetími zeměmi a posílení jistých klíčových aspektů ostrahy jejich hranic a kapacit správy hranic v oblastech zájmu cílů migrační politiky Unie a cílů vnější bezpečnosti Unie. V rámci EUROSUR by například mohly být dány k dispozici finance na propojení systémů a infrastruktur třetích zemí se systémy a infrastrukturami Unie, aby byla možná pravidelná výměna informací. Tato opatření nemají být přímo orientovaná na rozvoj, nýbrž mají ve vhodných případech doplňovat finanční pomoc poskytnutou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci Unie, jež zůstávají hlavním zdrojem finančních prostředků určených na pomoc třetím zemím při budování jejich příslušných kapacit. Při čerpání této podpory se bude dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politikou Unie, jež se k dané zemi či regionu váží. Doplňkovost bude zajištěna pomocí posílené koordinace s Evropskou službou pro vnější činnost (EEAS) a příslušnými útvary Komise.

V souladu s finančním nařízením bude tato opatření řídit přímo Komise nebo nepřímo subjekty nebo osoby odlišné od členských států.

5.5.      Agentury Unie

V zájmu účelnějšího využití schopností a odborné zázemí příslušných agentur Unie v oblasti vnitřních věcí Komise rovněž plánuje využít možnosti, jež skýtá finanční nařízení, a pověřit pomocí zdrojů, jež jsou v rámci tohoto nařízení k dispozici, dané agentury plněním konkrétních úkolů, jež spadají do jejich poslání a doplňují jejich pracovní program. U úkolů zahrnutých do tohoto nástroje se to týká zejména:

– Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (agentura Frontex) pro činnosti v Unii a mimo ni, které vyžadují operativní znalosti týkající se ochrany hranic,

– Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) pro činnosti jako např. odborná příprava pohraniční stráže v oblasti azylu,

– Evropského policejního úřadu (Europol) a Evropské policejní akademie (CEPOL) s ohledem na spolupráci mezi jednotlivými donucovacími orgány s pohraniční stráží,

– Agentury pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (agentury pro informační systémy), co se týče vývoje nových systémů informačních technologií.

2011/0365 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[13],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[14],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Cíle Unie zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Unie) by mělo být mimo jiné dosaženo společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a ochranu na vnějších hranicích a společnou vízovou politiku, které mají být součástí několikastupňového systému, jehož cílem je usnadnit legální cestování a boj proti nelegálnímu přistěhovalectví.

(2) Strategie vnitřní bezpečnosti EU, kterou Rada schválila v únoru 2010[15], tvoří sdílený program pro řešení těchto společných úkolů v oblasti bezpečnosti. Sdělení Komise z listopadu 2010 nazvané „Strategie vnitřní bezpečnosti EU: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“[16] proměňuje zásady a pokyny strategie v konkrétní kroky tím, že stanovuje pět strategických cílů: zničit mezinárodní zločinecké sítě, předcházet terorismu a řešit radikalizaci a nábor, zvýšit pro občany a podniky úroveň bezpečnosti v kyberprostoru, posílit bezpečnost prostřednictvím správy hranic a zlepšit odolnost Evropy vůči krizím a katastrofám.

(3) Klíčovými zásadami, kterými se provádění strategie vnitřní bezpečnosti řídí, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, respektování základních práv a právního státu, silné zaměření na globální perspektivu a neoddělitelné propojení s vnější bezpečností.

(4) Na podporu provádění strategie v oblasti vnitřní bezpečnosti a pro zajištění, aby mohla být skutečně uvedena do chodu, by měla být členským státům poskytnuta adekvátní finanční podpora formou zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost.

(5) Vzhledem k právním specifikům, jež se k hlavě V Smlouvy váží, nelze z právního hlediska Fond pro vnitřní bezpečnost zřídit formou jediného finančního nástroje.

(6) Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu EU v oblasti vnitřní bezpečnosti, který bude obsahovat nástroj zřízený tímto nařízením, jakož i nástroj zřízený nařízením č. …/2012/EU, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí. Tento komplexní rámec by mělo doplňovat nařízení č. …/2012/EU, o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí[17], na které by toto nařízení mělo odkazovat, pokud jde o pravidla týkající se programování, finančního řízení, řízení a kontroly, účetní závěrky, uzavírání programů a podávání zpráv a hodnocení.

(7) Solidarita a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy a Unií při správě vnějších hranic jsou jednou z pěti složek společné politiky v oblasti řízení vnějších hranic.

(8) Fond pro vnitřní bezpečnost by měl vyjadřovat solidaritu prostřednictvím finanční pomoci těm členským státům, které v plném rozsahu uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic, jakož i těm státům, které se na úplnou účast v schengenském systému připravují.

(9) Účast určitého členského státu by neměla být souběžná s jeho účastí na některém dočasném finančním nástroji Unie, který podporuje přijímající členské státy mimo jiné při financování opatření na nových vnějších hranicích Unie v rámci provádění schengenského acquis týkající se hranic, víz a ochrany vnějších hranic.

(10) Část fondu týkající se vnějších hranic a víz (dále jen „nástroj“) by měla být založena na procesu budování kapacit vytvořených za pomoci Fondu pro vnější hranice, který byl zřízen rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007[18], a měla by být rozšířena tak, aby zohledňovala nové události.

(11) Při plnění úkolů na vnějších hranicích a konzulátech v souladu s schengenským acquis týkajícím se hranic a víz vykonávají členské státy v schengenském prostoru činnosti v zájmu všech ostatních členských států a jejich jménem, a tím vykonávají pro Unii veřejnou službu. V zájmu vyjádření solidarity by měl nástroj přispívat na podporu provozních nákladů souvisejících s politikou hraniční ochrany a víz a umožnit členským státům, aby si systematicky udržovaly kapacity nezbytné pro tuto službu, kterou vykonávají pro všechny. Tato podpora spočívá v plné náhradě volby nákladů souvisejících s cíli spadajících do tohoto nástroje a bude tvořit nedílnou součást národních programů.

(12) Nástroj by měl doplňovat a posilovat činnosti prováděné za účelem rozvoje operativní spolupráce pod záštitou Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie, zřízené nařízením (ES) č. 2007/2004 (dále jen „agentura Frontex“)[19], včetně nových činností vyplývajících ze změn zavedených nařízením č. […][20], a tímto dále posílit solidaritu mezi těmi členskými státy, které provádějí kontrolu na vnějších hranicích v zájmu schengenského prostoru jako celku a jeho jménem.

(13) Tento nástroj by měl být proveden tak, aby byla plně respektována práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie.

(14) K zajištění jednotné a vysoce kvalitní ochrany vnějších hranic a k usnadnění legálního cestování přes vnější hranice v rámci strategie vnitřní bezpečnosti EU by měl nástroj přispívat k rozvoji společného evropského systému integrované správy hranic, který zahrnuje veškerá přijatá opatření související s politikou, právními předpisy, systematickou spoluprací, rozdělením zátěže, zaměstnanci, vybavením a technologií přijatým na různých úrovních příslušnými orgány členských států jednajícími ve spolupráci s agenturou Frontex, třetími zeměmi a případně s ostatními subjekty a který využívá mimo jiné čtyřstupňový model bezpečnosti hranic a integrovanou analýzu rizik Evropské unie.

(15) V souladu s protokolem č. 5 k aktu o přistoupení z roku 2003[21] o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace by se z nástroje měly uhradit veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis Unie přijatých pro tento průjezd, tj. nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) a o změně Společné konzulární instrukce a Společné příručky[22], a nařízení Rady (ES) č. 694/2003 o jednotném vzoru dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) stanovených nařízením (ES) č. 693/2003[23]. Potřeba nepřetržité finanční podpory za ušlé poplatky by však měla záviset na platném vízovém režimu Unie s Ruskou federací.

(16)             Nástroj by měl obsahovat podporu vnitrostátních opatření a spolupráce mezi členskými státy v oblasti vízové politiky a jiné činnosti probíhající ve fázi, která předchází ochraně vnějších hranic. Účinné řízení činností organizovaných službami členských států ve třetích zemích je v zájmu společné vízové politiky jakožto součásti mnohovrstevného systému zaměřeného na usnadnění legálního cestování a na boj proti nedovolenému přistěhovalectví v Evropské unii a je nedílnou součástí společného systému integrované správy hranic.

(17) Kromě toho by měl nástroj podporovat opatření na území zemí schengenského prostoru, která jsou součástí rozvoje společného systému integrované správy hranic, jenž posiluje celkové fungování schengenského prostoru.

(18) Nástroj by měl rovněž podporovat rozvoj systémů informační technologie Evropské unie, díky čemuž by byly členské státy vybaveny nástroji pro efektivnější řízení pohybu státních příslušníků třetích zemí přes hranice a byla zajištěna lepší identifikace a ověření totožnosti cestujících („inteligentní hranice“). Za tímto účelem by měl být zřízen program, jehož cílem je pokrýt náklady na rozvoj součástí takových systémů jak na centrální, tak na vnitrostátní úrovni, které zajišťují technický soulad, úspory nákladů a hladký průběh provádění v členských státech.

(19) Pro okamžité řešení nepředpokládaného migračního tlaku a hrozeb pro bezpečnost hranic by mělo být možné poskytnout mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným v nařízení č. … 2012/EU, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí.

(20) Navíc v zájmu posílené solidarity v schengenském prostoru jako celku by v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky či případné hrozby, a to zejména v důsledku schengenského hodnocení, měly členské státy záležitost příslušným způsobem sledovat za pomocí zdrojů v rámci svých programů podle priority, případně jako doplněk opatření mimořádné pomoci.

(21) Pro posílení solidarity a sdílení odpovědnosti by měly být členské státy vyzývány, aby využily část zdrojů dostupných v rámci programů na zvláštní priority definované Unií, jako např. nákup technického vybavení pro potřeby agentury Frontex a rozvoj konzulární spolupráce pro Unii.

(22) Aby bylo zajištěno uplatňování schengenského acquis v celém schengenském prostoru, mělo by být provádění nařízení o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis[24] podporováno také tímto nařízením, které je nezbytným nástrojem, jenž má doplňovat politiky zajišťující neprovádění kontrol osob.

(23) Vzhledem ke zkušenostem získaným v případě Fondu pro vnější hranice a rozvoji systémů SIS a VIS se považuje za vhodné, aby byla umožněna flexibilita týkající se případných převodů zdrojů mezi různými prostředky provádění cílů nástroje, aniž by byla ovlivněna zásada zajistit od počátku kritickou míru a finanční stabilitu pro programy a operační podporu pro členské státy.

(24) Ve stejném smyslu by měl být rozšířen rozsah opatření a zvýšeny stropy zdrojů, které má Unie stále k dispozici („opatření Unie“) s cílem posílit kapacity Unie při provádění různých činností v daném rozpočtovém roce týkajících se řízení vnějších hranic a společné vízové politiky v zájmu Unie jako celku, a to v případě potřeby. Mezi taková opatření Unie patří studie a pilotní projekt na podporu politiky a jejího uplatňování, opatření či ujednání v třetích zemích, které se zabývají migračními tlaky z těchto zemí, v zájmu optimálního řízení migračních toků do Unie a efektivní organizace souvisejících úkolů na vnějších hranicích a konzulátech.

(25) Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná tímto nástrojem by měla být přijímána v součinnosti a souladu s ostatními opatřeními mimo EU, které získávají podporu prostřednictvím zeměpisných a tematických nástrojů vnější pomoci Unie. Při provádění těchto opatření by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu váží. Neměla by být určena na podporu opatření přímo orientovaných na rozvoj a v případě potřeby by měla doplňovat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. Rovněž bude zajištěn soulad s humanitární politikou Unie, zejména pokud jde o mimořádná opatření.

(26) Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může být zásah Unie prospěšnější ve srovnání s opatřením na úrovni samotných členských států. Vzhledem k tomu, že Evropská unie má lepší postavení než členské státy k poskytnutí rámce pro vyjádření solidarity Unie při ochraně hranic, vízové politiky a řízení migračních toků a k poskytnutí platformy pro vývoj společných systémů informačních technologií na podporu těchto politik, finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení přispívá zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i evropské úrovni.

(27) Pro doplnění nebo změnu ustanovení v tomto nástroji týkajících se definování konkrétních opatření v rámci národních programů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce prováděla náležité konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(28) Při přípravě a vypracování aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty Evropskému parlamentu a Radě předávány současně, včas a vhodným způsobem.

(29) Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, aby bylo zajištěno jednotné, účinné a včasné uplatňování ustanovení o operační podpoře stanovené tímto nařízením a aby byl zřízen rámec pro program týkající se nových systémů informačních technologií. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2001 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[25].

(30) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž upravit solidaritu a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy a Unií v řízení vnějších hranic a vízové politice, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(31) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013[26] je třeba zrušit.

(32) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis, která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[27].

(33) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES o uzavření uvedené dohody jménem Evropského společenství[28].

(34) Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU o uzavření Protokolu jménem Unie[29].

(35) Podle Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání opatření Rady podle části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, s výjimkou „opatření k určení těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci při překračování vnějších hranic členských států musí mít vízum, a [...] opatření o jednotném vzoru víz“. Tento návrh navazuje na schengenské acquis a článek 4 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unie a Smlouvě o fungování Evropské unie, uvádí, že „do šesti měsíců poté, co Rada přijala návrh nebo podnět k doplnění schengenského acquis podle ustanovení hlavy V části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie, se Dánsko rozhodne, zda toto rozhodnutí Rady provede ve svém vnitrostátním právu“.

(36) Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se Spojené království neúčastní v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis, a v souladu s následným rozhodnutím Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(37)             Toto nařízení rozvíjí ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2001/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis. Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání, a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1. Tímto nařízením se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnosti (dále jen „fond“) zřizuje nástroj pro finanční podporu řízení vnějších hranic a společné vízové politiky (dále jen „nástroj“).

Společně s nařízením č. …/2012/EU, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, se tímto nařízením zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

2. Toto nařízení stanoví

(a) cíle finanční podpory a způsobilá opatření;

(b) obecný rámec k provádění způsobilých opatření;

(c) zdroje dostupné v rámci tohoto nástroje od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 a jejich rozdělování;

(d) účel a oblast působnosti různých zvláštních prostředků, kterými se financují výdaje na řízení vnějších hranic a společná vízová politika.

3. Tímto nařízením se upravuje uplatňování pravidel stanovených v nařízení (EU) č. ..2012 [horizontální nařízení].

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice :

(a) „vnějšími hranicemi“ se rozumí pozemní hranice členských států, včetně říčních a jezerních hranic, námořní hranice a jejich letiště, říční přístavy, námořní přístavy a jezerní přístavy, na které se vztahují právní předpisy Unie o překračování vnějších hranic, bez ohledu na to, zda se jedná o dočasné hranice či nikoli;

(b) „dočasnými vnějšími hranicemi“ se rozumí

– společná hranice mezi členským státem, který v plném rozsahu provádí schengenské acquis, a členským státem, který je povinen toto acquis v plném rozsahu uplatňovat v souladu se svým aktem o přistoupení, pro nějž však rozhodnutí Rady, které ho zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost,

– společná hranice mezi dvěma členskými státy, které jsou povinny uplatňovat schengenské acquis v plném rozsahu v souladu se svými akty o přistoupení, pro něž však příslušné rozhodnutí Rady, které je zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost;

(c) „hraničním přechodem“ se rozumí jakýkoliv přechod určený příslušnými orgány pro překračování vnějších hranic, oznámený v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 562/2006;

(d) „schengenským hodnotícím a monitorovacím mechanismem“ se rozumí ověření správného uplatňování schengenského acquis, jak stanoví nařízení č. … /2012/EU [30][X];

(e) „mimořádnou situací“ se rozumí naléhavá a výjimečná situace, kdy velký či nepřiměřený počet státních příslušníků třetích zemí překročí vnější hranice jednoho nebo více členských států nebo se očekává, že je překročí.

Článek 3

Cíle

1. Obecným cílem nástroje je přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Evropské unii.

2. V rámci obecného cíle stanoveného v odstavci 1 nástroj přispívá v souladu s prioritami obsaženými v příslušných unijních strategiích, programech, posouzení hrozeb a rizik k následujícím konkrétním cílům:

(a) podporovat společnou vízovou politiku, která má usnadňovat legální cestování, zajišťovat rovné zacházení se státními příslušníky třetích zemí a řešit nedovolenou migraci

Dosažení tohoto cíle se měří ukazateli, mezi něž patří např. počet vybavených, zajištěných a/nebo vylepšených konzulárních úřadů pro účinné zpracovávání žádostí o víza a poskytování kvality služeb pro žadatele o víza;

(b) podporovat správu hranic, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany vnějších hranic na jedné straně a plynulý přechod přes vnější hranice v souladu s schengenským acquis na straně druhé.

Dosažení tohoto cíle se měří ukazateli, mezi něž patří např. vývoj vybavení pro ochranu hranic a zadržení státních příslušníků třetích zemí vstupujících do země neoprávněně na vnějších hranicích v závislosti na riziku příslušné části vnějších hranic.

3. Pro dosažení těchto cílů nástroj přispěje k následujícím operačním cílům:

(a) podpora rozvoje a provádění politik zajišťujících neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních hranic, provádění kontrol osob a efektivní monitorování překračování vnějších hranic;

(b) postupné zavádění integrovaného systému řízení vnějších hranic, včetně posilování meziagenturní spolupráce mezi migračními a donucovacími úřady členských států na vnějších hranicích a opatření uvnitř území a nezbytná stěžejní opatření související s bezpečností dokumentů a se správou identit;

(c) podpora rozvoje a provádění společné politiky týkající se víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu, včetně konzulární spolupráce;

(d) zřizování a provozování systémů informačních technologií, jejich komunikační infrastruktury a vybavení podporujícího řízení migračních toků přes vnější hranice Unie;

(e) zajišťování účinného a jednotného uplatňování acquis Unie týkajícího se hranic a víz, včetně fungování schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu;

(f) posilování spolupráce mezi členskými státy působícími ve třetích zemích v souvislosti s toky státních příslušníků třetích zemí na území členských států, jakož i spolupráce s třetími zeměmi v tomto ohledu.

4. Nástroj přispívá k financování technické pomoci z podnětu členských států a Komise.

Článek 4

Způsobilá opatření

1. V rámci cílů definovaných v článku 3 a s ohledem na sjednané závěry politického dialogu v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. …/2012 [horizontální nařízení] jsou z nástroje podporována opatření v členských státech nebo opatření jimi prováděná, a to zejména tato:

(a) infrastruktura, budovy a systémy nezbytné pro ostrahu na hraničních přechodech a pro dohled mezi hraničními přechody a pro účinný boj s nelegálním překračováním vnějších hranic;

(b) operativní vybavení, dopravní prostředky a komunikační systémy nezbytné pro účinnou ochranu hranic a odhalování osob, jako např. pevné terminály pro VIS, SIS a Evropský systém archivace vyobrazení (FADO), včetně nejnovějších technologií;

(c) systémy informačních technologií pro řízení migračních toků přes hranice;

(d) infrastruktura, budovy a operativní vybavení nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci;

(e) studie, pilotní projekty a opatření, jejichž cílem je dbát o spolupráci jednak mezi agenturami v členských státech a jednak mezi členskými státy, a provádění doporučení, operativních standardů a osvědčených postupů vyplývajících z operativní spolupráce mezi členskými státy a agenturami Unie.

2. V rámci cílů definovaných v článku 3 jsou z tohoto nástroje podporována opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, a to zejména tato:

(a) informační systémy, nástroje nebo vybavení pro sdílení informací mezi členskými státy a třetími zeměmi;

(b) opatření, jejichž cílem je dbát o operační spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně společných operací;

(c) studie, akce, odborná příprava, vybavení a pilotní projekty na poskytování ad hoc technických a operativních znalostí třetím zemím;

(d) studie, akce, odborná příprava, vybavení a pilotní projekty provádějící zvláštní doporučení, operativní standardy a osvědčené postupy vyplývající z operativní spolupráce mezi členskými státy a agenturami Unie v třetích zemích.

3. Opatření uvedená v písmeně a) odstavce 1 nejsou na dočasných vnějších hranicích způsobilá.

4. Opatření související s dočasným a výjimečným znovuzavedením ochrany vnitřních hranic v souladu s Schengenským hraničním kodexem nejsou způsobilá.

KAPITOLA II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

Článek 5

Celkové zdroje a provádění

1. Celkové zdroje na provádění tohoto nařízení činí 3 520 milionů EUR.

2. Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

3. Celkové finanční zdroje jsou čerpány následujícími způsoby:

(a) v rámci národních programů podle článků 9 a 12;

(b) v rámci operační podpory, která je součástí, národních programů a za podmínek stanovených v článku 10;

(c) v rámci fungování zvláštního režimu průjezdu v souladu s článkem 11;

(d) v rámci opatření Unie podle článku 13;

(e) v rámci mimořádné pomoci podle článku 14;

(f) provádění programu pro zřizování nových systémů informačních technologií na podporu řízení migračních toků přes vnější hranice Unie za podmínek stanovených v článku 15;

(g) technická pomoc podle článku 16.

4. Rozpočet přidělený v rámci nástroje je plněn v rámci sdíleného řízení v souladu s čl. 55 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. …/2012 [nové finanční nařízení], s výjimkou opatření Unie uvedených v článku 13, mimořádné pomoci uvedené v článku 14 a technické pomoci uvedené v čl. 16 odst. 1.

Způsob(y) plnění rozpočtu pro program týkající se vývoje nových systémů informační technologie jsou stanoveny v prováděcím aktu uvedeném v čl. 15 odst. 2.

5. Celkové zdroje se použijí orientačně takto:

(a) 2 000 milionů EUR na národní programy členských států;

(b) 1 100 milionů EUR na zřízení nových systémů informačních technologií na podporu řízení migračních toků přes vnější hranice Unie, jak stanoví čl. 15 odst. 2;

(c) 150 milionů EUR na zvláštní režim průjezdu;

(d) 270 milionů EUR na opatření Unie, mimořádnou pomoc a technickou pomoc z podnětu Komise.

6. Společně s celkovými zdroji stanovenými pro nařízení č. … /2012/EU, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, představují globální zdroje, jež jsou k dispozici pro toto nařízení, jak stanoví odstavec 1, finanční krytí pro Fond pro vnitřní bezpečnost a představují pro rozpočtový orgán pro roční rozpočtový proces hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[31].

7. Země zapojené do provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis se účastní nástroje v souladu s tímto nařízením.

8. Budou uzavřena ujednání týkající se finančních příspěvků placených těmito zeměmi do tohoto nástroje a doplňková pravidla nezbytná pro takovou účast, včetně ustanovení na zajištění ochrany finančních zájmů Unie a pravomoci auditu Účetního dvora.

Finanční příspěvky z těchto zemí se připočtou ke globálním zdrojům dostupným z rozpočtu Unie, jak stanoví odstavec 1.

Článek 6

Zdroje na způsobilá opatření v členských státech

1. 2 000 milionů EUR je přiděleno členským státům orientačně takto:

(a) 1 200 milionů EUR tak, jak je uvedeno v příloze I;

(b) 450 miliónů EUR na základě výsledků mechanismu popsaného v článku 7;

(c) v rámci přezkumu v polovině období a pro období počínaje rozpočtovým rokem 2018 je přiděleno 350 milionů EUR, což je zbývající část dostupných prostředků v rámci tohoto článku nebo jiná částka, jak je stanoveno podle odstavce 2, na základě výsledků analýzy rizik a mechanismu stanoveného v článku 8.

2. Pro řádné řešení cílů podle tohoto nařízení v případě nepředpokládaných nebo nových okolností a/nebo pro zajištění účinného použití finančních prostředků dostupných podle tohoto nařízení je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17 pro úpravu orientační částky stanovené v odst. 1 písm. c).

3. Členské státy, které přistoupí k Unii v období 2012–2020, nemohou využívat výhod plynoucích z příspěvků na národní programy v rámci tohoto nástroje, dokud budou moci čerpat z dočasného nástroje Unie, ze kterého získávají podporu přijímající členské státy na financování opatření na nových vnějších hranicích Unie v rámci provádění schengenského acquis týkajícího se hranic, víz a ochrany vnějších hranic.

Článek 7

Zdroje na specifická opatření

1. Členské státy mohou mimo své příděly vypočtené v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. a) získat další částku za předpokladu, že je jako taková označena v programu a je použita pro dosažení specifických opatření uvedených v příloze II.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 17 pro přepracování specifických opatření uvedených v příloze II, pokud se to považuje za vhodné. V závislosti na dostupných zdrojích na základě nových specifických opatření mohou členské státy obdržet další částku, jak stanoví odstavec 1.

3. Další částka v rámci tohoto článku je přidělena dotyčným členským státům v jednotlivém rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje nebo pozměňuje jejich národní program postupem stanoveným v článku 14 nařízení (EU) č. …./2012 [horizontální nařízení].

Článek 8

Zdroje v rámci přezkumu v polovině období

1. Pro přidělení částky uvedené v 6 odst. 1 písm. c) Komise do 1. června 2017 na základě výstupů a po konzultaci s agenturou Frontex vypracuje zprávu, která v souladu s analýzou rizik vypracovanou agenturou Frontex určí úrovně ohrožení na vnějších hranicích na období 2017–2020. Stupně ohrožení budou vycházet ze zatížení při správě hranic a ohrožení, které ovlivnilo bezpečnost na vnějších hranicích členských států v období 2014–2016, a bude mj. zohledňovat případné budoucí trendy, pokud jde o migrační toky a nezákonné činnosti na vnějších hranicích s ohledem na politický, hospodářský a sociální vývoj v dotyčných třetích zemích, zejména v sousedních zemích.

Ve zprávě bude určen stupeň ohrožení pro každou část vnější hranice na základě znásobení délky dotyčné části hranice s vážením stanoveným takto:

a)      vnější pozemní hranice:

i)        faktor 1 pro běžné ohrožení,

ii)       faktor 3 pro střední ohrožení,

iii)      faktor 5 pro vysoké ohrožení;

b)      vnější námořní hranice:

i)        faktor 1 pro běžné ohrožení,

ii)       faktor 3 pro střední ohrožení,

iii)      faktor 5 pro vysoké ohrožení.

Na základě zprávy Komise určí, které členské státy obdrží další částku. Ty členské státy, které jsou ve větší míře vystaveny hrozbě stanovené pro výpočet pro rozpočtový rok 2013 podle rozhodnutí č. 574/2007/ES, obdrží další zdroje v poměrné výši.

2. Pro účely rozdělení zdrojů dle odstavce 1:

a)      se zohlední demarkační linie mezi územími uvedenými v článku 1 nařízení Rady (ES) č. 866/2004 ze dne 29. dubna 2004 o režimu podle článku 2 protokolu č. 10 k aktu o přistoupení po celou dobu použitelnosti článku 1 protokolu 10 týkající se Kypru, jenž je součástí aktu o přistoupení z roku 2003, a to i přesto, že se nejedná o vnější pozemní hranici; nezohledňuje se však délka námořní hranice, která se nachází severně od této linie;

b)      se „vnějšími námořními hranicemi“ rozumí vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. V případech, kdy je k zamezení nelegální migrace nebo nedovoleného vstupu třeba rozsáhlých pravidelných operací, se jimi však rozumějí vnější hranice oblastí s vysokým rizikem. Tyto oblasti se určí s ohledem na příslušné údaje týkající se těchto operací v letech 2014–2016 poskytnuté dotyčnými členskými státy.

3. Navíc v návaznosti na výzvu Komise učiněnou do 1. června 2017 mohou členské státy obdržet další příspěvek za předpokladu, že je jako takový označen v programu a bude použit na dosažení specifických opatření, která budou stanovena s ohledem na priority Unie v danou dobu.

Za tímto účelem je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 17 pro přepracování specifických opatření uvedených v příloze II.

4. Další částky v rámci tohoto článku jsou přiděleny dotyčným členským státům v samostatném rozhodnutí o financování, kterým se schvaluje nebo pozměňuje jejich národní program postupem stanoveným v článku 14 nařízení (EU) č. …./2012 [horizontální nařízení].

Článek 9

Národní programy

1. Národní programy, které mají být připraveny v rámci tohoto nástroje, a ty, které mají být připraveny podle nařízení č. …/2012/EU, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí, vypracují členské státy společně a předloží Komisi jako jediný národní program pro fond a v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. …./2012 [horizontální nařízení].

2. V rámci národních programů, které má Komise posoudit a schválit podle článku 14 nařízení (EU) č. …../2012 [horizontální nařízení], členské státy sledují především následující cíle:

(a) vytvořit evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) v souladu s právními předpisy a pokyny Unie;

(b) podporovat a rozšiřovat stávající kapacitu na národní úrovni v řízení vnějších hranic mj. s ohledem na technologii, vývoj a/nebo normy pro řízení migračních toků;

(c) podporovat další rozvoj řízení migračních toků konzulárními a jinými službami členského státu v třetích zemích s cílem usnadnit zákonné cestování do Unie a zabránit nelegální migraci;

(d) posilovat integrovanou správu hranic testováním a zaváděním nových nástrojů, interoperabilních systémů a pracovních metod, jejichž cílem je zlepšit výměnu informací v rámci členského státu nebo zlepšit spolupráci mezi agenturami;

(e) zajišťovat správné a jednotné uplatňování acquis Unie týkající se víz a ochrany hranic v důsledku nedostatků zjištěných na úrovni EU a potvrzených výsledky zjištěnými v rámci schengenského hodnotícího mechanismu;

(f) zvyšovat kapacitu pro řešení budoucích problémů, včetně současných i budoucích hrozeb a tlaků na vnějších hranicích Unie zejména s ohledem na analýzu rizik vypracovanou agenturou Frontex.

Článek 10

Operační podpora v rámci národních programů členských států

1. Členský stát může využít až 50 % částky přidělené v rámci nástroje na svůj národní program na financování operační podpory pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a služeb, které představuj pro Unii veřejnou službu. Tyto úkoly a služby souvisejí s jedním nebo několika cíli uvedenými v čl. 3 odst. 2 písm. a), c) a d).

2. Operační podpora je poskytována pouze, pokud dotyčný členský stát splní následující podmínky:

(a) dodržuje acquis Unie týkající se hranic a víz;

(b) dodržuje normy a pokyny Unie týkající se řádné správy věcí veřejných v oblasti hranic a víz, zejména schengenského katalogu týkajícího se ochrany vnějších hranic, vyhoštění a zpětného přebírání osob, Praktické příručky pro příslušníky pohraniční stráže a příručky o vízech.

3. Za tímto účelem Komise před schválením národních programů posoudí výchozí situaci v členských státech, které naznačily svůj záměr požádat o operační podporu.

Zjištění Komise je předmětem výměny názorů s dotyčným členským státem.

V návaznosti na výměnu názorů může být schválení rozpočtové podpory ze strany Komise v rámci národního programu členského státu podmíněno programováním a dokončením řady opatření s cílem zajistit, aby podmínky stanovené v odstavci 2 byly do poskytnutí rozpočtové podpory zcela splněny, a jejich dokončením.

4. Operační podpora se soustřeďuje na konkrétní úkoly a/nebo služby a zaměřuje se na cíle stanovené v příloze III. Je potřeba provést plnou úhradu výdajů vzniklých při plnění úkolů a/nebo služeb definovaných v národním programu v rozmezí finančních limitů stanovených v programu a stropu podle odstavce 1.

5. Operační podpora podléhá dohledu a výměně informací mezi Komisí a dotyčným členským státem v porovnání s výchozí situací v členském státě, cíli, které mají být splněny, a ukazateli, kterými se měří pokrok.

6. Komise stanoví formou prováděcího aktu postupy pro podávání zpráv týkající se uplatňování tohoto ustanovení a veškeré praktické podrobnosti, aby členské státy a Komise mohly dodržet tento článek. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 11

Operační podpory na zvláštní režim průjezdu

1. Nástroj poskytne podporu na ušlé poplatky z víz vystavených za účelem průjezdu a na krytí dodatečných nákladů vynaložených na zavedení režimu dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 693/2003 a nařízením Rady (ES) č. 694/2003.

2. Zdroje přidělené Litvě v souladu s odstavcem 1 nepřesáhnou za období 2014–2020 150 milionů EUR a jsou dány k dispozici jako dodatečná konkrétní operační podpora pro Litvu.

3. Pro účely odstavce 1 se dodatečnými náklady rozumějí náklady, které přímo vyplývají z konkrétních potřeb při provádění operací v rámci zvláštního režimu průjezdu a které nevznikají v důsledku udělování víz pro účely průjezdu nebo pro jiné účely.

Financovat lze tyto druhy dodatečných nákladů:

a)      investice do infrastruktury;

b)      odborná příprava zaměstnanců pracujících na zvláštním režimu průjezdu;

c)      další provozní náklady, včetně platů zaměstnanců konkrétně provádějících zvláštní režim průjezdu.

4. Ušlé poplatky uvedené v odstavci 1 se vypočítají na základě výše poplatků za víza a osvobození od poplatků za víza zjištěných podle dohod o zjednodušení vízového režimu mezi Evropskou unií a Ruskou federací v mezích finančního rámce stanoveného v odstavci 2.

5. Komise a Litva přezkoumá uplatnění tohoto článku v případě změn, které mají dopad na existenci a/nebo fungování zvláštního režimu průjezdu.

6. Komise stanoví formou prováděcího aktu postupy pro podávání zpráv týkající se uplatňování ustanovení a veškeré finanční a jiné praktické podrobnosti, aby Litva a Komise mohly dodržet tento článek. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 18 odst. 2.

7. Pro zajištění bezproblémového fungování zvláštního režimu průjezdu může Komise učinit konkrétní dočasné dohody o úhradě, která se odchyluje od ustanovení nařízení (EU) č. …./2012 [horizontální nařízení].

Článek 12

Programování v souladu s výsledky schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu

V návaznosti na zprávu schengenského hodnocení, jak byla přijata v souladu s nařízením o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis, dotyčný členský stát v případě potřeby prověří společně s Komisí a agenturou Frontex, jak řešit příslušná zjištění a provést doporučení v rámci svého národního programu.

V případě nutnosti členský stát přepracuje svůj národní program a zohlední v něm uvedená zjištění a doporučení.

V návaznosti na dialog s Komisí a agenturou Frontex členské státy případně přerozdělí zdroje v rámci svého programu, včetně zdrojů případně vyčleněných na operační podporu, a/nebo zavedou nebo změní opatření s cílem napravit nedostatky v souladu se zjištěními a doporučeními podle zprávy o schengenském hodnocení.

Článek 13

Opatření Unie

1. Z podnětu Komise může být nástroj využíván k financování nadnárodních opatření nebo opatření, na kterým má Unie mimořádný zájem (dále jen „opatření Unie“) a jež se týkají obecných, konkrétních a operačních cílů uvedených v článku 3.

2. Aby byla opatření Unie způsobilá k financování, musí splňovat zejména následující cíle:

(a) podporovat přípravnou, monitorovací, administrativní a technickou podporu, vývoj hodnotícího mechanismu nutného k provádění politiky vnějších hranic a vízové politiky, včetně provádění správy Schengenu, jak stanoví schengenský hodnotící a monitorovací mechanismus v souladu s nařízením (EU) č. … o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis;

(b) zlepšit znalosti a chápání situace převládající v členských státech prostřednictvím analýzy, hodnocení a podrobného monitorování politik;

(c) podporovat rozvoj statistických nástrojů, metod a společných ukazatelů;

(d) podporovat a sledovat provádění právních předpisů Unie a cílů politik Unie v členských státech a hodnotit jejich účinnost a dopad;

(e) podporovat vytváření sítí, vzájemné učení, určování a šíření osvědčených postupů a inovativních přístupů na evropské úrovni;

(f) zlepšovat povědomí o politikách a cílích Unie mezi zúčastněnými stranami a širokou veřejností, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

(g) zlepšovat kapacitu evropských sítí na propagaci, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie;

(h) podporovat mimořádně inovativní projekty, které rozvíjejí nové metody a/nebo technologie s potenciálem jejich převedení do jiného členského státu, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výzkumné projekty;

(i) podporovat opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, jak stanoví čl. 4 odst. 2.

3. Opatření Unie se provádějí v souladu s článkem 7 nařízení (EU) č. …../2012 [horizontální nařízení].

Článek 14

Mimořádná pomoc

1. Nástroj poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě mimořádné situace, jak je vymezeno v čl. 2 písm. e).

2. Mimořádná pomoc se provádí v souladu s mechanismem stanoveným v článku 8 nařízení (EU) č. …../2012 [horizontální nařízení].

Článek 15

Zřízení programu na rozvoj nových systémů informačních technologií

1. Orientační částka přidělená do programu na rozvoj nových systémů informačních technologií určených pro řízení pohybu státních příslušníků třetích zemí přes hranice činí 1 100 milionů EUR. Tento program se provádí v souladu s právními předpisy Unie, jež vymezují nové systémy informačních technologií a jejich komunikační infrastrukturu zejména s cílem zlepšit řízení a správu toků cestujících osob na vnějších hranicích posilováním kontrol a současném urychlování překračování hranic pro běžné cestující.

2. Za řízení programu odpovídá Komise. Přijme víceletý strategický rámec zahrnující:

(a) hlavní opatření, jež mají být provedena;

(b) rozpis rozpočtu po rozpočtových letech;

(c) harmonogram provádění;

(d) metody řízení, jež mají být použity pro hlavní opatření. Opatření může provádět – Komise přímo nebo prostřednictvím výkonných agentur – nepřímo subjekty a osoby jiné než členské státy v souladu s článkem [57] nařízení (EU) č. …./2012 [nové finanční nařízení]

Mezi hlavní opatření, jež mají být provedena, by měl patřit zejména rozvoj a testování součástí systémů na centrální úrovni a aplikací společných pro součásti na vnitrostátní úrovni, komunikační infrastruktury mezi součástmi na centrální a vnitrostátní úrovni, koordinace jejich uvedení do provozu a řízení bezpečnosti systémů.

Komise přijme strategický rámec a veškeré revize formou prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 16

Technická pomoc

1. Z podnětu a/nebo jménem Komise může být poskytnuto z nástroje až 1,7 milionů EUR ročně na technickou pomoc pro Fond pro vnitřní bezpečnost v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. …./2012 [horizontální nařízení].

2. Z podnětu členského státu může být z nástroje poskytnut příspěvek ve výši až 5 % celkové částky přidělené členskému státu na technickou pomoc v rámci národního programu v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. …../2012 [horizontální nařízení].

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v tomto článku.

2. Přenesení pravomoci uvedené v tomto nařízení se svěřuje Komisi na dobu sedmi let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v tomto nařízení kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5. Akt v přenesené pravomoci přijatý v souladu s tímto nařízením vstoupí v platnost, jen pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevyslovily námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení tohoto aktu Evropskému parlamentu a Radě, nebo před uplynutím uvedené lhůty, pokud Evropský parlament i Rada uvědomí Komisi o svém záměru námitky nevyslovit. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Postup projednávání ve výborech

1. Komisi je nápomocen Výbor pro azyl, migraci a bezpečnost zřízený v čl. 55 odst. 1 nařízení EU č. …./2012 [horizontální nařízení].

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 19

Použitelnost nařízení (EU) č. …./2012 [horizontální nařízení]

Pro tento nástroje se použije ustanovení nařízení (EU) č.…/2012 [horizontální nařízení].

Článek 20

Zrušení

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES o zřízení Fondu pro vnější hranice se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Článek 21

Přechodná ustanovení

1. Tímto nařízením není dotčeno pokračování nebo změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, projektů a ročních programů až do jejich uzavření nebo finanční pomoci schválené Komisí na základě rozhodnutí 574/2007/ES ani žádného jiného právního předpisu, který se na tuto pomoc použije k 31. prosinci 2013.

2. Při rozhodování o spolufinancování z tohoto nástroje Komise přihlíží k opatřením, která mají finanční dopady v období tohoto spolufinancování a která byla přijata na základě rozhodnutí 574/2007/ES před [datum zveřejnění v Úředním věstníku].

3. Částky přidělené na závazky pro spolufinancování schválené Komisí mezi 1. lednem 2011 a 31. prosincem 2013, k nimž nejsou doklady požadované pro uzavření opatření zaslány Komisi ve lhůtě pro předložení závěrečné zprávy, Komise automaticky uvolní ze závazku do 31. prosince 2017, přičemž vzniká povinnost neoprávněně vyplacené částky vrátit.

4. K částkám na opatření, která byla pozastavena z důvodu soudních řízení nebo správních řízení o opravném prostředku s odkladným účinkem, se při výpočtu částky, která se automaticky uvolňuje ze závazku, nepřihlíží.

Článek 21

Přezkum

Na základě návrhu Komise přezkoumá Evropský parlament a Rada toto nařízení nejpozději do 30. června 2020.

Článek 22

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

Předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA I Částky tvořící základ národních programů členských států

Členský stát || Minimální částka || Průměrný procentní podíl v letech 2010–2012 || Rozdělení na základě procentuálního poměru || Celková částka

Rakousko || 5 000 000 || 0,82 % || 8 699 674 || 13 699 674

Belgie || 5 000 000 || 1,13 % || 11 886 638 || 16 886 638

Bulharsko || 5 000 000 || 3,18 % || 33 578 849 || 38 578 849

Kypr || 5 000 000 || 1,76 % || 18 521 213 || 23 521 213

Česká republika || 5 000 000 || 0,84 % || 8 907 377 || 13 907 377

Dánsko || 5 000 000 || 0,48 % || 5 053 171 || 10 053 171

Estonsko || 5 000 000 || 1,51 % || 15 933 661 || 20 933 661

Finsko || 5 000 000 || 2,87 % || 30 320 668 || 35 320 668

Francie || 5 000 000 || 7,20 % || 75 956 454 || 80 956 454

Německo || 5 000 000 || 4,21 % || 44 390 681 || 49 390 681

Řecko || 5 000 000 || 14,56 % || 153 636 854 || 158 636 854

Maďarsko || 5 000 000 || 3,22 % || 34 018 515 || 39 018 515

Island || 5 000 000 || 0,03 % || 310 455 || 5 310 455

Itálie || 5 000 000 || 13,62 % || 143 660 373 || 148 660 373

Lotyšsko || 5 000 000 || 0,95 % || 9 989 974 || 14 989 974

Litva* || 5 000 000 || 1,77 % || 18 709 058 || 23 709 058

Lucembursko || 5 000 000 || 0,04 % || 379 909 || 5 379 909

Malta || 5 000 000 || 3,43 % || 36 173 227 || 41 173 227

Nizozemsko || 5 000 000 || 2,30 % || 24 315 326 || 29 315 326

Norsko || 5 000 000 || 0,84 % || 8 846 929 || 13 846 929

Polsko || 5 000 000 || 3,97 % || 41 883 809 || 46 883 809

Portugalsko || 5 000 000 || 1,25 % || 13 197 565 || 18 197 565

Rumunsko || 5 000 000 || 5,05 % || 53 313 864 || 58 313 864

Slovensko || 5 000 000 || 0,46 % || 4 835 168 || 9 835 168

Slovinsko || 5 000 000 || 2,31 % || 24 371 875 || 29 371 875

Španělsko || 5 000 000 || 17,13 % || 180 746 396 || 185 746 396

Švédsko || 5 000 000 || 0,59 % || 6 189 272 || 11 189 272

Švýcarsko || 5 000 000 || 1,25 % || 13 216 801 || 18 216 801

Chorvatsko || 5 000 000 || 3,22 % || 33 956 244 || 38 956 244

Celkem || 145 000 000 || 100 % || 1 055 000 000 || 1 200 000 000

Příloha II Seznam specifických opatření

1. Zavedení mechanismů konzulární spolupráce alespoň mezi dvěma členskými státy, jež přinesou úspory z rozsahu, pokud jde o podání žádostí a vydávání víz na konzulátech v souladu se zásadami týkajících se spolupráce stanovených ve vízovém kodexu, včetně společných středisek pro žádosti o víza

2. Nákup dopravních prostředků a operativního vybavení, které se považuje za nezbytné pro průběh společných operací agenturou Frontex podle pokynů, které tato agentura vydala

PŘÍLOHA III Cíle operační podpory v rámci národních programů

Cíl 1: podpora rozvoje a provádění politik zajišťujících neprovádění kontrol osob bez ohledu na jejich státní příslušnost při překračování vnitřních hranic, provádění kontrol osob a efektivní monitorování překračování vnějších hranic

– operace

– personální náklady

– servisní náklady, jako např. údržba a oprava

– modernizace / obměna vybavení

– nemovitosti (odpisy, rekonstrukce)

Cíl 2: podpora rozvoje a provádění společné politiky týkající se víz a jiných krátkodobých povolení k pobytu, včetně konzulární spolupráce

– operace

– personální náklady

– servisní náklady, údržba a oprava

– modernizace / obměna vybavení

– nemovitosti (odpisy, rekonstrukce)

Cíl 3: zřizování a provozování systémů informačních technologií, jejich komunikační infrastruktura a vybavení podporující řízení migračních toků přes vnější hranice Unie

– operační řízení SIS, VIS a nových systémů zřízených v daném období

– personální náklady

– servisní náklady, jako např. údržba a oprava

– komunikační infrastruktura a záležitosti související s bezpečností

– modernizace / obměna vybavení

– pronájem zabezpečených prostor a/nebo renovace

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Sdělení „Budování otevřené a bezpečné Evropy: rozpočet pro oblast vnitřních věcí na období 2014–2020“;

návrh nařízení o obecných ustanoveních ohledně Azylového a migračního fondu a ohledně nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;

návrh nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí;

návrh nařízení, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[32]

Aktuálně okruh 3, hlava 18 – Vnitřní věci

Budoucí víceletý finanční rámec: Okruh 3 (Bezpečnost a občanství) – „Vnitřní bezpečnost“

Povaha návrhu/podnětu

þ Návrh/podnět se týká nové akce (financování politiky vnitřních věcí v období 2014–2020)

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[33]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.3. Cíle 1.3.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Konečným cílem politik v oblasti vnitřních věcí je vytvořit prostor bez vnitřních hranic, kam mohou občané EU a státní příslušníci třetích zemí vstupovat a v němž se mohou volně pohybovat, žít, pracovat a přinášet s sebou nové nápady, kapitál, znalosti a inovace či zaplňovat úzký profil na trhu práce členských států, s důvěrou, že jejich práva budou plně respektována a jejich bezpečnost zaručena. Pro dosažení tohoto cíle má zcela zásadní význam spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

Tento rostoucí význam politik v oblasti vnitřních věcí potvrdil rovněž Stockholmský program a jeho akční plán, jejichž realizace je pro Unii strategickou prioritou. Tematicky sem spadají např. oblast migrace (legální migrace a integrace, azyl; nelegální migrace a navracení osob), bezpečnost (předcházení terorismu a organizované trestné činnosti a boj proti nim, jakož i policejní spolupráce), řízení vnějších hranic (včetně vízové politiky) a vnější rozměr uvedených politik. Lisabonská smlouva Unii umožňuje, aby v reakci na každodenní starosti občanů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva projevila větší ambice. Na priority politik v oblasti vnitřních věcí, zejména na integraci státních příslušníků třetích zemí, by mělo být nahlíženo i v kontextu všech sedmi stěžejních iniciativ, jež představila strategie Evropa 2020 a jež mají EU pomoci překonat stávající finanční a ekonomickou krizi a dosáhnout inteligentního a udržitelného růstu, který podporuje začlenění.

Z Fondu pro vnitřní bezpečnost bude plynout finanční pomoc potřebná k tomu, aby byly cíle unijní politiky vnitřních věcí naplněny do podoby hmatatelných výsledků.

1.3.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

FOND PRO VNITŘNÍ BEZPEČNOST

Nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí

V souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech, posouzeních hrozeb a rizik bude tento nástroj přispívat k plnění následujících konkrétních cílů:

a)         předcházení přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu a boj proti nim, jakož i posílení koordinace a spolupráce mezi donucovacími orgány členských států a s příslušnými třetími zeměmi;

b)         posílení kapacity členských států a Unie k účinnému zvládání bezpečnostních rizik a krizí a připravenost na teroristické útoky a jiné události související s bezpečností, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před těmito útoky a událostmi.

Příslušné aktivity ABB: 18.05

Nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz

V souladu s prioritami stanovenými v příslušných unijních strategiích, programech, posouzeních hrozeb a rizik bude tento nástroj přispívat k plnění následujících konkrétních cílů:

a)         podpora společné vízové politiky na usnadnění legálního cestování, zajišťování rovného zacházení se státními příslušníky třetích zemí a řešení nelegální migrace;

b)         podpora správy hranic pro zajištění ochrany vnějších hranic na vysoké úrovni na jedné straně a plynulého překračování vnějších hranic v souladu s schengenským acquis na straně druhé.

Stávající dotčená aktivita ABB: 18.02 (co se týče Fondu pro vnější hranice).

1.3.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Účinky, jež bude návrh z pohledu příjemců / cílových skupin mít, jsou podrobně popsány v oddílu 4.1.2 posouzení dopadů.

Obecně lze konstatovat, že zamýšlené zjednodušení všech úrovní financování a způsobů řízení bude mít výrazně příznivý dopad na procesy řízení finanční podpory.

Policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti a řešení krizí

Hlavními příjemci finanční podpory budou členské státy a jejich donucovací orgány, jakož i další orgány, jež se specializují na ochranu kritické infrastruktury a řešení krizí, a případně také příslušné mezinárodní a nevládní organizace (například v oblasti politiky týkající se předcházení trestné činnosti, boje proti radikalizaci a boje proti obchodování s lidmi).

Cílovou skupinou, jež bude ze změn profitovat, bude veškeré obyvatelstvo.       Jde zejména o dosažení 1) posílené administrativní a operativní kapacity členských států k odhalování a úspěšnému stíhání přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti včetně terorismu s cílem oslabit bezpečnostní hrozby vyplývající z této trestné činnosti a 2) silnější odolnosti EU vůči krizím a katastrofám jednak díky soudržnější strategii EU v oblasti řízení rizik, v níž je posuzování hrozeb a rizik propojeno s tvorbou politiky, jednak díky efektivnější a koordinovanější reakci EU na krize, v níž se pojí stávající kapacity s odborným zázemím. Dalším důležitým výstupem bude zlepšení kapacity členských států k předcházení teroristickým útokům a jiným bezpečnostním hrozbám, připravenosti na ně a k ochraně osob a kritické infrastruktury proti těmto útokům a hrozbám.

Vnější hranice a víza Hlavními příjemci finanční podpory v oblasti hranic a víz budou útvary provádějící acquis EU, Schengenský hraniční kodex a vízový kodex v členských státech: pohraniční stráž, policie a konzulární služby. Cílovou skupinou, která bude moci využívat těchto změn, budou všechny osoby cestující přes vnější hranice do EU. Mezi výsledky bude patřit zlepšení kapacit těchto služeb: 1) ostraha hranic a propojení s ostatními donucovacími orgány v rámci evropského systému ostrahy hranic (EUROSUR); 2) řízení migračních toků na konzulárních úřadech (žádosti o víza) a 3) zlepšování řízení toků cestujících na hraničních přechodech s cílem zajistit vysokou a jednotnou úroveň ochrany ve spolupráci s ostatními donucovacími orgány na jedné straně a plynulé překračování hranic v souladu s acquis a se zásadou zacházení založeného na vzájemné úctě a důstojnosti na straně druhé. Důležitým konkrétním výsledkem bude zřídit dva nové unijní systémy informačních technologií určené pro řízení pohybu státních příslušníků třetích zemí přes hranice (unijní systém vstupu/výstupu a program registrovaných cestujících).

1.3.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Vzhledem k tomu, že zpracování národních programů musí předcházet politický dialog, nelze v této fázi vymezit konečný soubor ukazatelů, s jejichž pomocí bude dosahování výše uvedených specifických cílů měřeno. Nicméně

– pokud jde o policejní spolupráci a předcházení trestné činnosti a boj proti ní, k ukazatelům by patřil počet přeshraničních společných operací, počet dokumentů popisujících osvědčené postupy a počet pořádaných akcí. V případě řešení krizí a ochrany kritické infrastruktury by mezi příslušnými ukazateli byl počet nástrojů, jež byly zavedeny a/nebo modernizovány, aby v členských státech přispěly k ochraně kritické infrastruktury ve všech hospodářských odvětvích, jakož i počet posouzení hrozeb a rizik vypracovaných na úrovni Unie.

– v oblasti hranic a víz by mezi ukazatele patřil počet vybavených, zajištěných a/nebo vylepšených konzulárních úřadů pro účinné zpracovávání žádostí o víza a poskytování kvalitních služeb žadatelům o víza a vývoj vybavení pro ochranu hranic a zadržení státních příslušníků třetích zemí vstupujících do země neoprávněně na vnějších hranicích v závislosti na riziku příslušné části vnějších hranic. Podle ukazatelů dopadů se bude hodnotit zlepšení bezpečnosti hranic, kapacita pro vydávání víz a kapacita pro bezpečné a plynulé odbavování osob cestujících přes hranice.

1.4. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.4.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V oblasti vnitřních věcí se EU v období 2014–2020 bude i nadále potýkat se značnými výzvami.

Nezbytným předpokladem i stimulujícím prvkem pro hospodářský, kulturní a sociální růst EU je bezpečné a zabezpečené prostředí. Na EU v této souvislosti připadá rozhodující úloha – ať už jde o reakci na hrozby závažné a organizované trestné činnosti, kyberkriminality a terorismu, zajištění řízení na vnějších hranicích EU nebo pohotovou reakci na krize, jež nastanou v důsledku přírodních nebo člověkem způsobených katastrof. V éře globalizace, kdy hrozby jsou stále větší a stále více mají nadnárodní rozměr, není žádný členský stát schopen účinně reagovat sám. Je zapotřebí zaujmout soudržný a komplexní přístup na úrovni EU a tímto způsobem zajistit účinnou spolupráci donucovacích orgánů přes hranice a napříč jurisdikcemi.

Pro dosažení těchto cílů má zcela zásadní význam spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Nedávné události v severní Africe ukazují, jak je důležité, aby EU disponovala komplexním a koordinovaným přístupem k migraci, hranicím a bezpečnosti. Stále důležitější vnější rozměr politik EU v oblasti vnitřních věcí se musí proto posílit plně v souladu se zahraniční politikou Unie.

1.4.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Řízení migračních toků a bezpečnostní hrozby představují problémy, které nemohou členské státy řešit samostatně. Jde o oblasti, pro které je jednoznačně přínosné využít rozpočet EU.

Některé členské státy nesou vzhledem ke své zvláštní zeměpisné situaci a délce vnějších hranic Unie, kterou musejí řídit, větší zátěž. Zrušení kontrol na vnitřních hranicích musí doprovázet společná opatření pro účinnou kontrolu a ostrahu na vnějších hranicích Unie. Proto v centru společných politik týkajících se azylu, přistěhovalectví a vnějších hranic stojí zásada solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy. Rozpočet EU má k dispozici prostředky na řešení finančních důsledků této zásady. V oblasti bezpečnosti má závažná a organizovaná trestná činnost, terorismus a jiné hrozby související s bezpečností svou povahou stále více přeshraniční charakter. Nadnárodní spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány je zásadní pro úspěšné předcházení těmto trestným činům a pro boj s nimi, např. formou výměny informací, společného vyšetřování, interoperabilních technologií a společného posouzení hrozeb a rizik.

K řešení otázky migračních toků, k řízení vnějších hranic EU a bezpečnosti EU jsou nutné značné zdroje a kapacity členských států. Zlepšená operativní spolupráce a koordinace, jejíž součástí je shromažďování zdrojů v oblastech jako např. odborná příprava a vybavení, vytváří úspory z rozsahu a synergie, a tím zaručuje účinnější využívání veřejných prostředků a posiluje solidaritu, vzájemnou důvěru a sdílení odpovědnosti v oblasti společných politik EU mezi členskými státy. To je mimořádně důležité v oblasti bezpečnosti, kde je finanční podpora všech forem přeshraničních společných operací zásadní pro zlepšení spolupráce mezi policií, celními úřady, pohraniční stráží a soudními orgány.

V souvislosti s vnějším rozměrem oblasti vnitřních věcí je jasné, že pokud budou přijata opatření a sdruženy zdroje na úrovni EU, zvýší se významně vliv EU nezbytný k přesvědčení třetích zemí, aby s EU navázaly vztahy za účelem řešení otázek spojených s migrací a bezpečností, které jsou v prvé řadě v zájmu EU a členských států.

Právo EU jednat v oblasti vnitřních věcí vyplývá z hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU”) nazvané „Prostor svobody, bezpečnosti a práva“, a zejména z čl. 77 odst. 2, čl. 78 odst. 2, čl. 79 odst. 2 a 4, čl. 82 odst. 1, článku 84 a čl. 87 odst. 2 SFEU. Na spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi se vztahuje čl. 212 odst. 3 SFEU. Návrhy respektují zásadu subsidiarity, jelikož většina finančních prostředků bude použita v souladu se zásadou sdíleného řízení s ohledem na institucionální pravomoci členských států.

1.4.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Přestože se má o stávajících finančních nástrojích v oblasti vnitřních věcí všeobecně za to, že plní své cíle a fungují účelně, ukázal přezkum v polovině období a konzultace se zúčastněnými stranami, že je zapotřebí:

– budoucí nástroje v oblasti vnitřních věcí zjednodušit a racionalizovat tím způsobem, že bude počet finančních programů zredukován na dva, a to vytvořením Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost. Tento krok Unii umožní využívat svých nástrojů strategičtějším způsobem, tak aby citlivěji reagovaly na politické priority a potřeby EU,

– posílit úlohu EU jakožto globálního hráče. Za tímto účelem by měly budoucí fondy reflektovat vnější rozměr, tak aby byl v souvislosti se zahraničněpolitickou dimenzí politik v oblasti vnitřních věcí posílen vliv EU,

– sdílené řízení pokud možno preferovat před řízením centralizovaným, aby odpadla zbytečná byrokratická zátěž,

– u sdíleného řízení prosazovat přístup, který více akcentuje výsledky; související přechod na víceleté programování v kombinaci s politickým dialogem na vysoké úrovni zajistí, aby byly národní programy členských států v plném souladu s politickými cíli a prioritami EU a byly orientovány na konkrétní výsledky,

– zkvalitnit centralizované řízení, tak aby bylo při realizaci činností vázaných na konkrétní politiku k dispozici celé spektrum nástrojů; bude se přitom jednat mj. o podporu mezinárodních opatření, zejména opatření inovativních a opatření ve třetích zemích a vůči těmto zemím (vnější rozměr), jakož i o podporu mimořádných opatření, studií a akcí,

– vytvořit společný regulační rámec, jehož součástí bude společná úprava programování, podávání zpráv, finančního řízení a kontroly; tento rámec by se měl co nejvíce podobat rámci, který upravuje ostatní fondy EU spravované v režimu sdíleného řízení; cílem je, aby byly s touto úpravou všechny zúčastněné strany lépe obeznámeny a aby byly oba rámce vzájemně co nejlépe sladěny,

– upravit rychlou a účelnou reakci na mimořádné situace a za tímto účelem koncipovat fondy tak, aby mohla EU náležitě reagovat na rychlý vývoj událostí,

– posílit úlohu agentur v oblasti vnitřních věcí s cílem podpořit praktickou spolupráci mezi členskými státy; těmto agenturám by mělo být svěřeno provádění specifických opatření s tím, že jejich činnost by měla současně podléhat náležité politické kontrole.

Další podrobnosti jsou uvedeny v posouzení dopadů a v důvodových zprávách k jednotlivým nařízením.

1.4.4. Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Z několika dalších nástrojů EU budou podporovány činnosti, které budou vůči činnostem financovaným z Fondu pro vnitřní bezpečnost komplementární.

Dělicí čára mezi Fondem pro vnitřní bezpečnost a finančním nástrojem pro civilní ochranu zůstává nadále vymezena tak, jak stanoví článek 3 stávajícího programu CIPS: přírodní katastrofy, jakož i katastrofy neúmyslně způsobené člověkem (havárie) spadají do civilní ochrany, naopak katastrofy úmyslně způsobené člověkem souvisejí s bezpečností, a bude se proto na ně vztahovat Fond pro vnitřní bezpečnost.

Teroristické útoky a jiné události související s bezpečností zůstanou i nadále mimo oblast působnosti Fondu solidarity EU. Pevně dán není zatím přesný rozsah, ve kterém by podle článku 222 SFEU (doložka solidarity) mohly být podpořeny členské státy, jež jsou cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy. Je totiž třeba formálně přijmout prováděcí ustanovení, jež nebyla zatím navržena. Prostředky na mimořádnou pomoc v případě velkého teroristického útoku nebo jiných událostí souvisejících s bezpečností bude proto možné čerpat z Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Mezera mezi výzkumem v oblasti bezpečnosti v rámci programu Horizont 2020 a praktickým uplatňováním výsledků tohoto výzkumu zmizí, jelikož Fond pro vnitřní bezpečnost stanoví konkrétní cíle a způsobilá opatření, jež umožní financování testování a validace výsledků vědeckého výzkumu („prototypů“) s cílem jejich sériového použití v praxi („zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi“).

S Fondem pro vnitřní bezpečnost se bude vzájemně úzce doplňovat budoucí program Spravedlnost, zejména jeho složka Trestní soudnictví. Uvedený program se však více zaměřuje na justiční spolupráci, harmonizaci postupů a vzájemné uznávání a v praxi tak nebude docházet k významnějšímu překrývání obou nástrojů.

Ze složky vnějšího rozměru Fondu pro vnitřní bezpečnost půjde podpora na opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím, jež slouží především zájmům a cílům EU, mají přímý dopad v EU a jejích členských státech a zajišťují kontinuitu s opatřeními prováděnými na území EU. Financování bude navrženo a prováděno v souladu s vnější činností a zahraniční politikou EU. Nemělo by se zaměřovat na podporu opatření orientovaných na rozvoj a mělo by se případně doplňovat s finanční pomocí poskytovanou prostřednictvím nástrojů vnější pomoci. V tomto smyslu bude mít nástupce tematického programu v oblasti migrace a azylu a nástroje stability zvláštní význam pro oblast vnitřních věcí. Zatímco se nástroje vnější pomoci zaměřují buď na podporu rozvojových potřeb přijímajících zemí nebo na podporu obecných politických zájmů EU u jejích strategických partnerů, půjde podpora z fondů v oblasti vnitřních věcí na ta konkrétní opatření ve třetích zemích, jež jsou v zájmu migrační politiky EU a cílů EU v oblasti vnitřní bezpečnosti. Vyplní tak konkrétní mezeru a doplní soubor nástrojů, jež má EU k dispozici.

1.5. Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově omezený návrh/podnět

– þ    Návrh/podnět v platnosti od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020

– þ    Finanční dopad od roku 2014 do roku 2023

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od roku RRRR do roku RRRR,

– poté plné fungování.

1.6. Předpokládaný způsob řízení[34]

þPřímé centralizované řízení Komisí

þ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– þ    výkonným agenturám

– þ    subjektům zřízeným Společenstvími[35]

– þ    vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨    osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

þ Sdílené řízení s členskými státy

þDecentralizované řízení s třetími zeměmi

þ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky:

Předkládané návrhy budou prováděny především v režimu sdíleného řízení a za pomoci víceletých národních programů.

Cíle, které si tyto národní programy vytknou, budou doplněny „opatřeními Unie“ a mechanismem rychlé reakce na mimořádné situace. Tato opatření budou mít především podobu grantů a veřejných zakázek, jež budou spravovány v režimu přímého centralizovaného řízení, a patřit k nim budou i opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím.

K tomu, aby nedocházelo k tříštění úsilí, budou využity všechny dostupné prostředky; zdroje tak budou soustředěny na dosažení vybraných cílů EU a na využití odborného zázemí hlavních zúčastněných stran. Tento postup se bude případně opírat o partnerské a rámcové dohody.

Technická pomoc poskytovaná z podnětu Komise bude realizována v režimu přímého centralizovaného řízení.

Na používání obou nástrojů Fondu pro vnitřní bezpečnost, jimiž je rozvíjeno schengenské acquis (jedná se o nástroj v oblasti hranic a víz a v oblasti policejní spolupráce), se budou podílet i země, jež jsou do uplatňování, provádění a rozvoje schengenského acquis zapojeny. Tyto země budou na základě schengenských dohod o přidružení jednat, jako by byly v postavení členských států, a používání těchto nástrojů se budou účastnit v souladu s předkládaným nařízením: budou provádět své vlastní víceleté národní programy, mít možnost žádat o finanční podporu na opatření Unie atd. Jako v případě Fondu pro vnější hranice budou za účelem zapojení těchto zemí do aplikace obou nástrojů uzavřena zvláštní ujednání o doplňující úpravě (odvozené z finančního nařízení, jeho prováděcích pravidel a Smluv včetně pravomoci Účetního dvora provádět audit). Vzhledem k tomu, že tyto státy budou na činnost obou nástrojů přispívat do unijního rozpočtu podle výše svého HDP, určí tato ujednání rovněž výši těchto příspěvků. Tyto státy je budou odvádět v rámci sdílené odpovědnosti za správu Schengenu, a to bez ohledu na objem prostředků, jež jim budou v rámci obou nástrojů přidělovány. K dnešnímu dni jsou těmito přidruženými státy Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

U režimu sdíleného řízení je navržen jednotný a efektivní rámec pro podávání zpráv, monitorování a hodnocení. Pokud jde o národní programy, budou členské státy povinny zřídit monitorovací výbor, jehož činnosti se bude moci účastnit Komise.

O provádění víceletých programů budou členské státy podávat každoročně zprávu, která bude podmínkou pro úhradu roční platby. V roce 2017 budou členské státy požádány, aby k pokroku při dosahování stanovených cílů předložily další údaje, jež budou využity při přezkumu v polovině období. Podobný postup proběhne v roce 2019 s cílem umožnit v posledním rozpočtovém roce (2020) případné modifikace.

Díky fondům bude v oblasti vnitřních věcí rozvíjena zásada opírat se o vyhodnocená fakta. Oba fondy budou používat společný hodnotící a monitorovací rámec, který bude pracovat s obecnými politickými ukazateli. Tyto ukazatele budou zdůrazňovat orientaci na výstup a význam úlohy, kterou by fondy mohly sehrávat v kombinaci politik při dosahování cílů utváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Uvedené ukazatele budou sledovat dopad, který by fondy mohly mít: rozvoj společné kultury bezpečnosti hranic, policejní spolupráce a řešení krizí, solidaritu a spolupráci mezi členskými státy při řešení otázek migrace a vnitřní bezpečnosti a dále společný přístup EU v otázkách migrace a bezpečnosti vůči třetím zemím.

V zájmu náležitého uplatňování zásad pro hodnocení a s ohledem na související praktické zkušenosti, které členské státy získaly se stávajícím financováním vnitřních věcí na úrovni EU, bude Komise na vývoji společného hodnotícího a monitorovacího rámce s členskými státy spolupracovat. Za tímto účelem budou mj. vytvořeny šablony a vymezeny společné výstupové a výsledkové ukazatele.

Všechna opatření budou vymezena na počátku programového období, tak aby mohly členské státy nastavit své systémy pro podávání zpráv a hodnocení podle dohodnutých zásad a požadavků.

V zájmu omezení administrativy a posílení synergií mezi podáváním zpráv a hodnocením budou údaje požadované v hodnotících zprávách vycházet z údajů, které budou členské státy předkládat ve svých každoročních zprávách o provádění národních programů, přičemž tyto údaje zároveň doplní.

V roce 2018 Komise předloží zprávu o přezkumu národních programů v polovině období.

Obecnější záběr pak bude mít průběžná zpráva o čerpání fondů, kterou Komise předloží do 30. června 2018, a následná hodnotící zpráva o celkové realizaci (jejímž předmětem tak nebudou jen národní programy spravované v režimu sdíleného řízení), kterou Komise podá do 30. června 2024.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

Výdajové programy GŘ HOME nejsou zatíženy významným rizikem chyb. Potvrzením je skutečnost, že o nich výroční zprávy Účetního dvora nepřinášejí významná zjištění a že míra zbytkových chyb uváděná ve výročních zprávách GŘ HOME (a dřívějšího GŘ JLS) o činnosti nepřesáhla v uplynulých dvou letech 2 %.

V případě sdíleného řízení spadají obecná rizika spojená s prováděním stávajících programů zejména do tří kategorií:

– riziko neefektivního či nedostatečně adresného využívání finančních prostředků,

– chyby dané složitostí pravidel a slabinami v systémech řízení a kontroly,

– neefektivní využívání administrativních zdrojů (menší přiměřenost požadavků).

Za zmínku stojí i specifické rysy čtyřfondového systému v rámci obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“.

– Systém ročních programů zajišťuje, aby byly konečné platby hrazeny pravidelně na základě certifikace a auditu výdajů. Období způsobilosti těchto ročních programů však není vázáno na rozpočtový rok EU, a postup získávání jistoty v jednotlivých fázích tak není navzdory velmi přísnému systému zcela uspokojivý.

– Tím, že podrobná pravidla způsobilosti stanoví Komise, jsou financované výdaje v zásadě homogenní. Vnitrostátní orgány a Komise jsou však těmito pravidly způsobilosti zbytečně zatěžovány a v důsledku nesprávné interpretace unijních pravidel roste riziko chyb na straně příjemců či členských států.

– Stávající systémy řízení a kontroly se velmi blíží systémům, jež se používají při čerpání strukturálních fondů. Vykazují však mírné odlišnosti, zejména pokud jde o řetězec odpovědnosti certifikačních a auditních orgánů. Tyto odlišnosti působí na straně členských států matoucím dojmem (zejména pokud jejich orgány pracují s oběma druhy fondů), zvyšují riziko chyb a vyžadují intenzivnější monitorování.

Předkládaný návrh vyjmenované skutečnosti výrazně mění:

– Systémy řízení a kontroly budou splňovat obecné požadavky, jež jsou stanoveny v případě fondů SSR, a budou plně vyhovovat novým požadavkům novelizovaného finančního nařízení. Dosavadní tři orgány budou nahrazeny orgány dvěma (orgánem odpovědným a auditním), jejichž úloha byla v zájmu větší jistoty upřesněna.

– Víceleté programování v kombinaci s každoročním schvalováním účetních závěrek, které bude vycházet z plateb, jež provedl odpovědný orgán, sladí období způsobilosti s ročními účetními závěrkami Komise, aniž by oproti stávajícímu stavu zvyšovalo administrativní zátěž.

– V rámci kontrol první úrovně bude odpovědný orgán provádět kontroly na místě, z nichž bude vycházet ve svém každoročním prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti.

– Zpřesnění a zjednodušení pravidel způsobilosti a jejich harmonizace s ostatními unijními nástroji finanční podpory omezí výskyt chyb u příjemců, kteří využívají pomoc z různých zdrojů. Tato pravidla způsobilosti budou stanovena na úrovni členských států; výjimkou budou některé obecné zásady podobné zásadám aplikovaným v případě fondů SSR.

– Zejména v případě malých grantů budou podporovány možnosti zjednodušeného financování nákladů.

V případě centralizovaného řízení jsou hlavní rizika následující:

– riziko nedostatečné provázanosti projektů a politických priorit GŘ HOME,

– riziko horší kvality vybraných projektů a nedostatků v jejich technické realizaci, které zeslabují dopad programů; nedostatek know-how či nedostatečné monitorování v důsledku neadekvátních výběrových postupů,

– riziko neefektivního či nehospodárného využívání přidělených finančních prostředků; toto riziko je dáno jak v případě grantů (vlivem složitých pravidel pro kompenzaci skutečných způsobilých nákladů a omezené možnosti tyto náklady kontrolovat „od stolu“), tak v případě veřejných zakázek (v důsledku někdy omezeného počtu dodavatelů, kteří nabízejí požadované odborné znalosti, a z toho plynoucí nedostatečné možnosti porovnat cenové nabídky),

– riziko spojené se schopností (zejména) menších organizací účelně kontrolovat výdaje a postarat se o transparentnost prováděných operací,

– riziko poškození pověsti Komise v případě odhalení podvodu či trestné činnosti; skutečnost, že systémy vnitřní kontroly u třetích stran nabízejí pouze dílčí jistotu, neboť svůj vlastní, rozsahem nezřídka omezený systém kontroly provozuje relativně mnoho nejrůznějších dodavatelů a příjemců.

U většiny těchto rizik se očekává, že budou omezena díky větší adresnosti návrhu a díky využití možností ke zjednodušení, jež nabízí nový přezkum finančního nařízení.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Sdílené řízení:

Navrhovaná architektura systémů řízení a kontroly na úrovni členských států je výsledkem dalšího vývoje konceptu uplatňovaného v období 2007–2013 a zachovává většinu funkcí prováděných v současném období, včetně správy a ověřování na místě, auditů systémů řízení a kontroly a auditů projektů. Struktura těchto funkcí je však změněna, tak aby kontroly na místě byly jednoznačnou povinností odpovědného orgánu a nedílnou součástí přípravy na každoroční schvalování účetní závěrky.

V zájmu posílení odpovědnosti by odpovědnému orgánu uděloval akreditaci národní akreditační orgán, který by byl pověřen i průběžným dohledem nad ním. Očekává se, že snížení počtu orgánů – zrušení certifikačního orgánu a omezení počtu fondů – sníží administrativní zátěž, umožní posilovat administrativní kapacitu a zpřehlední rozdělení kompetencí.

K nákladům, které si vyžádá kontrola činnosti fondů v oblasti vnitřních věcí v režimu sdíleného řízení, doposud nebyl proveden spolehlivý odhad. Jediný dostupný odhad se týká EFRR a Fondu soudržnosti, podle nějž mají náklady na kontrolní funkce (na vnitrostátní úrovni, bez zahrnutí nákladů Komise) činit zhruba 2 % celkových finančních prostředků spravovaných v období 2007–2013. Tyto náklady jsou spojeny s těmito oblastmi kontroly: 1 % nákladů vzniká v důsledku koordinace na vnitrostátní úrovni a přípravy programu, 82 % v souvislosti s řízením programu, 4 % s certifikací a 13 % s auditem.

Náklady na kontrolu zvyšují tyto návrhy:

– vznik a činnost akreditačního orgánu a změna systému obecně,

– předkládání prohlášení řídícího subjektu jako přílohy k roční účetní závěrce,

– kontroly na místě, jež bude provádět odpovědný orgán,

– další auditní funkce, jež bude vykonávat auditní orgán při auditu prohlášení řídícího subjektu.

Jsou však i návrhy, které náklady na kontrolu snižují:

– Již nebude existovat certifikační orgán. Jeho funkce však budou zčásti převedeny na odpovědný orgán, a členské státy tak budou moci ušetřit značnou část svých nákladů na certifikaci, neboť se zefektivní administrativa, nebude tolik nutné se koordinovat a omezí se i rozsah auditů.

– Kontroly, za něž bude odpovědný auditní orgán, budou více spočívat v opakování administrativních kontrol a kontrol na místě první úrovně, jež bude provádět odpovědný orgán (na stejném kontrolním vzorku). Díky tomuto postupu se urychlí kontradiktorní řízení a bude zajištěno, aby všechny potřebné kontroly proběhly před předložením ročních účetních závěrek.

– Díky využití zjednodušených možností financování nákladů klesnou na všech úrovních jak u správních orgánů, tak u příjemců správní náklady i administrativní zátěž.

– Díky každoročním uzávěrkám a omezení lhůty pro schválení souladu na 36 měsíců bude v případě příjemců a veřejné správy limitována doba, po niž bude možno zadržovat doklady pro kontrolní účely.

– Mezi Komisí a členskými státy bude muset být povinně zavedena elektronická komunikace.

Vedle uvedených kroků je třeba uvést zjednodušující opatření vyjmenovaná v bodu 2.2.1 výše, která rovněž přispějí ke snížení administrativy na straně příjemců, a omezí tak i riziko chyby a byrokratickou zátěž.

Celkově se tedy očekává, že náklady na kontrolu budou na základě těchto návrhů přerozděleny, nikoli navýšeny či zredukovány. Počítá se však s tím, že toto přerozdělení nákladů (v rámci všech funkcí a vzhledem k přiměřeným kontrolním opatřením i v rámci všech členských států a programů) umožní účelněji mírnit rizika a lépe a rychleji získávat jistotu.

U Komise se neočekává, že by náklady na řízení a kontrolu v případě sdíleného řízení v první polovině programového období klesly. Je tomu tak jednak proto, že oproti stávajícímu stavu vzroste objem prostředků spravovaných v režimu sdíleného řízení a že pod tento druh řízení bude nově spadat více oblastí politiky. Stávající objem zdrojů tak bude možno udržet jen za předpokladu zvýšení efektivity. V prvních letech navíc dojde k souběhu řady důležitých úkolů: uzavírání programů z období 2007–2013 (termín předložení posledních zpráv o uzavření programů je 31. března 2016), vedení politických dialogů, schvalování víceletých národních programů na období 2014–2020 a zavádění nového systému pro schvalování účetních závěrek. V druhé polovině tohoto období budou případně dostupné zdroje použity na zkvalitnění hodnocení a monitorování.       

Centralizované řízení

Pokud jde o centralizované řízení, bude Komise nadále uplatňovat svůj stávající systém kontroly, který tvoří následující prvky: dohled nad operacemi, který budou vykonávat operační ředitelství, kontroly ex ante, které budou příslušet oddělení pro rozpočet a kontrolu, dále interní výbor pro zadávání veřejných zakázek, kontroly ex post prováděné v případě grantů či audity, za něž odpovídá pracoviště interního auditu či útvar interního auditu. Při kontrolách ex post je uplatňována „detekční strategie“, jež má odhalovat co nejvíce nesrovnalostí s cílem získat zpět neoprávněně vyplacené platby. V jejím rámci jsou audity prováděny na vzorku projektů vybíraném téměř výlučně na základě analýzy rizik.

Díky této kombinaci kontrol ex ante a ex post, dokumentárních kontrol a auditů na místě se podařilo v uplynulých letech udržet měřitelnou průměrnou míru zbytkových chyb pod 2 %. GŘ HOME tedy pokládá svůj systém vnitřní kontroly i náklady s ním spojené z hlediska cíle nižší chybovosti za adekvátní.

V tomto rámci však bude GŘ HOME nadále zkoumat možnosti, jak zkvalitnit řízení a nalézat další zjednodušení. Zejména hodlá v maximální míře využít všech možností ke zjednodušení, jež nabízí novelizované finanční nařízení, neboť očekává, že přispějí ke snížení byrokratické zátěže příjemců, a Komisi tak přinesou současně redukci administrativy i rizika chyb.

Nové úkoly

Pro financování v oblasti vnitřních věcí z prostředků EU počítají předkládané návrhy s novými úkoly, k nimž patří např. lepší využití odborného zázemí unijních agentur a posílení vnějšího rozměru a mechanismů pro mimořádné situace.      Tyto kroky si na straně GŘ HOME vyžádají nové metody řízení a kontroly.       Částky vyčleněné na tyto nové úkoly dosud nebyly stanoveny, pravděpodobně však nebudou v rámci rozpočtu vnitřních věcí dosahovat významné výše. Bude nicméně velmi důležité zavést interní prostředky a pracovní opatření k tomu, aby mohly být tyto nové úkoly v tomto období realizovány co nejdříve, a to při plném dodržení zásad řádného finančního řízení.

Z výše uvedené analýzy jednoznačně vyplývá, že navzdory veškerému zavedenému zjednodušení bude nutno posílit lidské zdroje nutné k plnění vyššího rozpočtu GŘ HOME.       Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení opatření nebo byly v rámci GŘ vnitřně přeobsazeny, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přídělu a s ohledem na rozpočtová omezení.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Kromě uplatňování všech regulačních kontrolních mechanismů vypracuje GŘ HOME strategii boje proti podvodům. Tento materiál bude vycházet z nové víceleté strategie pro boj proti podvodům (CAFS), kterou Komise přijala dne 24. června 2011. Cílem mj. bude, aby byly interní kontroly GŘ HOME, jež mají detekovat případné podvodné jednání, v plném souladu se strategií CAFS a aby byl systém řízení rizika podvodu koncipován tak, aby oblasti zatížené tímto rizikem identifikoval a dokázal adekvátně reagovat. V případě potřeby budou zřízeny skupiny k navazování a udržování kontaktů a budou vyvinuty vhodné nástroje IT, jež budou analyzovat případy podvodů v souvislosti s fondy.

Pokud jde o sdílené řízení, stanoví strategie CAFS jednoznačný požadavek, aby návrhy Komise na nařízení, jež mají platit v období 2014–2020, ukládaly členským státům povinnost zavést preventivní opatření proti podvodům, která jsou účelná a přiměřená identifikovaným rizikům podvodu. Stávající návrh obsahuje v článku 5 jednoznačný požadavek, aby členské státy předcházely nesrovnalostem a aby je odhalovaly, napravovaly a hlásily Komisi. Podrobnější úprava těchto povinností bude zahrnuta v úpravě funkcí odpovědného orgánu, jak předvídá čl. 24 odst. 5 písm. c).

Článek 41 zase jednoznačně stanoví, že finanční prostředky uvolněné po finančních opravách, jež budou prováděny na základě zjištění Komise či Účetního dvora, mají být opětovně použity.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Počet || RP[36] || zemí ESVO[37] || kandidátských zemí[38] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 ||   || RP || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdajů || Příspěvek

Číslo Okruh 3 || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || 18 01 04 bb – Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost – Technická pomoc || NRP || NE || NE || ANO || NE

3 || 18 02 bb – Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || RP || NE || NE || ANO || NE

3 || 18 01 04 cc – Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza – Technická pomoc || NRP || NE || NE || ANO || NE

3 || 18 02 cc – Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || RP || NE || NE || ANO || NE

|| || || || || ||

|| || || || || ||

|| || || || || ||

|| || || || || ||

Třetí země budou přispívat na obě složky Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Kritéria a metoda výpočtu těchto příspěvků budou muset EU a tyto přidružené státy vyjednat zvláštním postupem.

Pokud bychom předpokládali, že by byl procentní podíl účasti těchto přidružených států podobný jako v případě Fondu pro vnější hranice, znamenalo by to, že by byly tyto státy v případě složky pro hranice a víza vyzvány, aby poskytly na její fungování příspěvek ve výši 210 milionů EUR a v případě složky pro policejní spolupráci pak příspěvek 50 milionů EUR.

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo 3 || Bezpečnost a občanství

GŘ HOME || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky (běžné ceny) || || || || || || || || ||

18 02 bb Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || Závazky || (1a) || 135,076 || 143,047 || 151,283 || 159,791 || 168,578 || 177,653 || 187,022 || || 1 122,450

Platby || (2a) || 15,714 || 43,881 || 71,419 || 111,709 || 147,854 || 156,248 || 164,918 || 410,707 || 1 122,450

18 02 cc  Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || Závazky || (1a) || 422,310 || 447,186 || 472,886 || 499,435 || 526,856 || 555,173 || 584,412 || - || 3 508,258

Platby || (2a) || 59,999 || 120,794 || 223,204 || 350,813 || 461,098 || 487,256 || 514,275 || 1 290,818 || 3 508,258

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[39] || || || || || || || || ||

18 01 04 bb            Fond pro vnitřní bezpečnost – Policie a trestná činnost || || || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || 0,800 || || 5,600

18 01 04 cc             Fond pro vnitřní bezpečnost – Hranice a víza || || || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || 1,700 || || 11,900

CELKEM prostředky pro GŘ HOME || Závazky || =1+1a +3 || 559 886 || 592 733 || 626 669 || 661 726 || 697 934 || 735 326 || 773 934 || || 4,648 208

Platby || =2+2a +3 || 78 213 || 167 174 || 297 123 || 465 023 || 611 452 || 646 004 || 681 693 || 1,701 525 || 4,648 208

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správa / správní náklady“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rozdělit správní náklady mezi Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost není možné z toho důvodu, že v provádění Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost se objevují společné prvky, jako je politický dialog s každým členským státem, a také protože se vnitřní organizace GŘ HOME v zájmu zajištění řízení nových fondů (jakož i dokončení programů, jež v současnosti řídí) může rozrůst.

Číselné údaje spojené s okruhem 5 uvedené níže proto odpovídají celkovým správním nákladům, jež se pro řízení obou fondů ze strany GŘ považují za nezbytné. Žádné celkové rozpočtové prostředky neexistují.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Po roce 2020 || CELKEM

GŘ: HOME ||

Ÿ Lidské zdroje || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || || 145,887

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0 156 || 0 159 || 0 162 || 0 165 || 0 168 || 0 172 || 0 175 || || 1 157

GŘ HOME CELKEM || Prostředky || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || || 147,044

CELKEM prostředky pod OKRUHEM 5 víceletého finančního rámce   || (Závazky celkem = platby celkem) || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || || 147,044

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || || CELKEM

CELKEM prostředky pod OKRUHY 1 až 5 víceletého finančního rámce   || Závazky || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se ||

Platby || || || || || || || || ||

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– þ  Návrh vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:    Politika v oblasti vnitřních věcí je realizována především za pomoci sdíleného řízení. Výdajové priority jsou stanovovány na úrovni EU, avšak praktickým řízením jsou pověřeny odpovědné orgány na vnitrostátní úrovni. O společných výstupových ukazatelích a cílech rozhodnou společně Komise a odpovědné orgány v národních programech s tím, že tyto ukazatele budou podléhat schválení Komisí. Dokud nebudou programy v období 2013–2014 navrženy, projednány a schváleny, lze tak jen stěží uvést cílové hodnoty výstupů.          Pokud jde o centralizované řízení, nemůže GŘ HOME podat ani vyčerpávající seznam všech výstupů, jež mají být realizovány finančními intervencemi fondů, ani jejich průměrné náklady a počet, jak vyžaduje tento oddíl finančního výkazu. Momentálně nejsou k dispozici statistické nástroje, jež by umožňovaly určit na základě aktuálních programů pravděpodobné průměrné náklady; navíc by byla takto přesná kvantifikace v rozporu se zásadou, podle níž by měly být budoucí programy dostatečně flexibilní, aby umožňovaly adaptaci podle politických priorit v období 2014–2020. Uvedené platí zejména pro mimořádnou pomoc a opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím.

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[40] || Průměrné náklady výstupu || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[41]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || ||

– Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– þ Návrh vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Rozdělit správní náklady mezi Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost není možné z toho důvodu, že v provádění Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost se objevují společné prvky, jako je politický dialog s každým členským státem, a také protože se vnitřní organizace GŘ HOME v zájmu zajištění řízení nových fondů (jakož i dokončení programů, jež v současnosti řídí) může rozrůst.

Číselné údaje spojené s okruhem 5 uvedené níže proto odpovídají celkovým správním nákladům, jež se pro řízení obou fondů ze strany GŘ považují za nezbytné. Žádné celkové rozpočtové prostředky neexistují.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) HOME

OKRUH 5 víceletého finančního rámce[42] || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Lidské zdroje HOME || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 20,841 || 145 887

Ostatní správní výdaje || 0 156 || 0 159 || 0 162 || 0 165 || 0 168 || 0 172 || 0 175 || 1 157

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 20,997 || 21,000 || 21,003 || 21,006 || 21,009 || 21,013 || 21,016 || 147,044

Mimo OKRUH 5[43] víceletého finančního rámce[44] || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || CELKEM

Lidské zdroje HOME || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 0,640 || 4,480

Ostatní výdaje administrativního charakteru || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 1,860 || 13,020

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 2,500 || 17,500

CELKEM || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– þ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále: U částek uvedených za rok n se jedná o částky za rok 2011.

Rozdělit správní náklady mezi Azylový a migrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost není možné z toho důvodu, že v provádění Azylového a migračního fondu a Fondu pro vnitřní bezpečnost se objevují společné prvky, jako je politický dialog s každým členským státem, a také protože se vnitřní organizace GŘ HOME v zájmu zajištění řízení nových fondů (jakož i dokončení programů, jež v současnosti řídí) může rozrůst.

Číselné údaje spojené s okruhem 5 uvedené níže proto odpovídají celkovým správním nákladům, jež se pro řízení obou fondů ze strany GŘ považují za nezbytné. Žádné celkové rozpočtové prostředky neexistují.

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) HOME ||

|| 18 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 136 || 136 || 136 || 136 || 136 || 136 || 136

|| XX 01 01 02 (při delegacích) || 15 || 15 || 15 || 15 || 15 || 15 || 15

|| 18 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[45] ||

|| 18 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16 || 16

|| XX 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10

|| 18 01 04 bb [46] || – v ústředí[47] || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4 || 4

|| – při delegacích || * || * || * || * || * || * || *

|| 18 01 04 cc [48] || – v ústředí[49] || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6 || 6

|| – při delegacích || * || * || * || * || * || * || *

|| XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

|| 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

|| Ostatní 13 01 04 02) || || || || || || ||

|| CELKEM || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se || Nepoužije se

XX je dotčená oblast politiky nebo hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení opatření nebo byly v rámci GŘ vnitřně přeobsazeny, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Uváděné částky a způsob jejich účtování budou upraveny, bude-li prováděním určitých činností pověřena výkonná agentura.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci v ústředí || Předpokládané úkoly zahrnují veškeré činnosti, jichž je k řízení finančního programu zapotřebí, např.: – předkládání údajů pro účely rozpočtového procesu, – vedení politického dialogu s členskými státy,             – příprava ročních pracovních programů a rozhodnutí o financování, určování priorit na daný rok a schvalování národních programů, – řízení národních programů, administrace výzev k předkládání návrhů a oznámení o veřejných zakázkách a provádění následných výběrových řízení,              – komunikace se zúčastněnými stranami (potenciálními či skutečnými příjemci, členskými státy atd.), – tvorba doporučení pro členské státy,           – operativní a finanční řízení projektů,             – kontroly podle výše uvedeného zadání (ověřování ex ante, výbor pro zadávání veřejných zakázek, audity ex post, interní audit a schvalování účetních závěrek),   – účetnictví,          – vývoj a správa nástrojů IT k řízení grantových a národních programů,  – monitorování a podávání zpráv o plnění cílů, mj. v rámci výročních zpráv o činnosti a zpráv dále pověřených schvalujících osob.

Externí zaměstnanci || Tito zaměstnanci budou mít podobnou pracovní náplň jako úředníci a dočasní zaměstnanci. Výjimkou budou úkoly, jimiž nemohou být externí pracovníci pověřováni.

Pracovníci při delegacích || Delegace EU budou muset mít dostatečné odborné zázemí v oblasti vnitřních věcí, aby mohly adekvátně reagovat na vývoj provádění politiky v této oblasti, a zejména pak vývoj její vnější dimenze. Toto odborné zázemí by mohli poskytnout zaměstnanci Evropské komise či Evropské služby pro vnější činnost.

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– þ  Návrh/podnět je v souladu s příštím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[50].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– þ Návrh počítá s tím, že evropské prostředky budou muset být doplněny spolufinancováním. Přesnou částku nelze vyčíslit. Předkládané nařízení stanoví maximální sazby spolufinancování, jež jsou rozlišeny podle druhu daného opatření:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát || členský stát ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno || bude stanoveno ||

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

– þ  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[51]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………… || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.

[2]               KOM(2010) 673 v konečném znění.

[3]               KOM(2011) 248 v konečném znění.

[4]               KOM(2011) 561 v konečném znění.

[5]               KOM(2011) 680 v konečném znění.

[6]               KOM(2011) 500 v konečném znění.

[7]               Příslušné dokumenty a zpráva o jejích výsledcích jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ pro vnitřní věci: http://ec.europa.eu/home-affairs/news/consulting_public/consulting_0020_cs.htm

[8]               „Přezkum rozpočtu EU“, KOM(2010) 700, 19.10.2010.

[9]               Návrh Komise – nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie (KOM(2010) 815 v konečném znění, 22.12.2010). Tímto návrhem Komise formálně stáhla své předchozí legislativní návrhy KOM(2010) 71 v konečném znění a KOM(2010) 260 v konečném znění.

[10]             V souladu s protokolem 5 ke smlouvě o přistoupení Litvy EU nese dodatečné náklady na systém a poskytuje Litvě kompenzaci za to, že neukládá poplatky při vystavování dotyčných dokumentů ruským občanům, kteří projíždějí EU do Kaliningradské oblasti a zpět, v souvislosti s prováděním nařízení o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s.8; Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s.15).

[11]             Příloha týkající se odhadovaných nákladů systémů – KOM(2011) 680 v konečném znění.

[12]             Úř. věst. L 286, 1.11.2011, s. 1.

[13]             Úř. věst C […], […], s.[…].

[14]             Úř. věst C […], […], s.[…].

[15]             Dokument Rady 7120/10.

[16]             KOM(2010) 673 v konečném znění.

[17]             [Úř. věst. L … doplnit].

[18]             Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.

[19]             Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1.

[20]             Úř. věst. bude doplněno.

[21]             Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 946.

[22]             Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8.

[23]             Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 15.

[24]             KOM(2011) 559 v konečném znění.

[25]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[26]             Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.

[27]             Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s.31.

[28]             Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s.1.

[29]             Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19.

[30]             KOM(2011) 559 v konečném znění.

[31]             KOM(2011) 403 v konečném znění.

[32]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[33]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[34]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[35]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[36]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[37]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[38]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[39]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[40]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[41]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[42]             Globální finanční krytí, založené na konečném přídělu prostředků na lidské zdroje na rok 2011, včetně úředníků a externích pracovníků.

[43]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[44]             Externí pracovníci financovaní z bývalých linií „BA“ na základě konečného přidělení prostředků na lidské zdroje na rok 2011, včetně externích pracovníků v ústředí a při delegacích.

[45]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[46]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[47]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[48]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[49]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[50]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[51]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.