52011PC0288

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tvořivost, znalosti a inovace jsou stimuly našeho budoucího růstu. Strategie Evropa 2020[1] proto určila inteligentní růst jako jednu ze tří priorit pro budoucí tvorbu politik Komise. Zdůrazňuje také potřebu posílit výzkumné úsilí EU, podporovat předávání inovací a znalostí a zajistit, aby se z inovativních nápadů staly nové výrobky a služby, a byl tak vytvářen nový růst i kvalitní pracovní místa.

Komise se zavázala tyto cíle podporovat vytvořením kultury duševního vlastnictví nejvyšší úrovně[2]. Jedno z ohrožení úspěšné politiky duševního vlastnictví, a tedy růstu a konkurenceschopnosti, spočívá v narůstajícím porušování práv duševního vlastnictví zaznamenaném v posledních letech. Například v roce 2009 odhadovala OECD, že v roce 2007 představoval mezinárodní obchod s padělaným a pirátským zbožím 250 miliard USD, což je více než národní HDP 150 ekonomik[3]. Údaje zveřejněné celními orgány EU navíc vypovídají o jasném navýšení celní činnosti, kdy došlo k nárůstu zaznamenaných případů ze 26 704 v roce 2005 na 43 572 v roce 2009, tj. přibližně o 60 % během pěti let[4]. Pokud jde o pirátství (neboli porušování autorského práva na internetu), je hospodářský dopad v této fázi méně zřetelný, neboť se tento jev objevil teprve nedávno. Poslední studie odvětví provedená v roce 2010 pařížskou společností TERA Consultants, kterou zadala Podnikatelská iniciativa k zastavení padělání a pirátství ( Business Action to Stop Counterfeiting and Piracy (BASCAP)) Mezinárodní obchodní komory, uvádí, že kvůli pirátství v hudebním, filmovém, televizním a softwarovém průmyslu vznikly v EU v roce 2008 škody ve výši deset miliard EUR a zaniklo více než 185 000 pracovních míst[5].

Různé studie zveřejněné výrobními odvětvími a mezinárodními organizacemi potvrzují stabilní nárůst obchodu s padělaným a pirátským zbožím a konstatují, že tento obchod:

- významně snižuje investice do inovací a ruší pracovní místa[6],

- ohrožuje zdraví a bezpečnost evropských spotřebitelů[7],

- vytváří vážné problémy pro evropské malé a střední podniky[8],

- vede ke ztrátě daňových příjmů z důvodu nižších vykazovaných tržeb[9],

- přitahuje organizovanou trestnou činnost[10].

Jednou z hlavních iniciativ pro řešení této hrozby zahájenou Radou[11] a Komisí v roce 2009[12] bylo zřízení evropského střediska pro sledování padělání a pirátství s cílem zlepšit povědomí o porušování práv duševního vlastnictví (dále jen „středisko“).

Na základě žádosti Rady z roku 2008 je středisko ve své stávající podobě centrem odborných znalostí bez právní subjektivity a je řízeno útvary Komise. Má dvojí úlohu: i) stát se centrálním zdrojem pro shromažďování, monitorování a oznamování informací a údajů týkajících se veškerého porušování práv duševního vlastnictví a ii) být používáno jako platforma pro spolupráci mezi zástupci vnitrostátních orgánů a zúčastněných stran pro výměnu názorů a odborných znalostí o osvědčených postupech, vypracování společných strategií prosazování práv a doporučení tvůrcům politiky. Vedení střediska plní řadu úkolů a činností, za něž jsou odpovědné útvary Komise.

Středisko je v současné době řízeno třemi zaměstnanci Komise (dvěma referenty a jedním asistentem), kteří rovněž provádějí veškerou politickou práci spojenou se střediskem.

Poslední usnesení Rady týkající se střediska doplnilo další povinnosti tím, že vyzvalo středisko, aby posoudilo, zda je třeba odborné přípravy na úrovni EU pro ty, kdo se podílejí na boji proti padělání a pirátství[13]. Usnesení Evropského parlamentu ze září 2010 středisko dále vyzvalo, aby shromáždilo údaje vědeckého výzkumu týkající se regulace padělání a práv duševního vlastnictví[14]. Konečně nedávno zveřejněná studie zadaná Generálním ředitelstvím Komise pro obchod doporučuje, aby se středisko stalo jediným kontaktním místem pro vnější strany v rámci Komise a mezinárodním místem pro vytváření a šíření osvědčených postupů[15].

Zatímco současná situace střediska byla vhodná pro počáteční fázi projektu, kdy byl prostřednictvím konzultací a setkání vytvořen jeho institucionální rámec, nezbývá prostor pro rozšíření pravomocí střediska a rozvíjení jeho operačních činností, neboť oboje vyžaduje udržitelnou infrastrukturu z hlediska lidských zdrojů, financování a vybavení IT, jakož i přístup k nezbytným odborným znalostem.

- Soulad s ostatními politikami a cíli EU

Cíle návrhu jsou v souladu se stávajícími politikami a strategiemi EU, jako je např. Evropa 2020[16]. Odpovídají rovněž hlavním prioritám a návrhům Komise týkajícím se její strategie práv duševního vlastnictví pro Evropu[17].

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A HODNOCENÍ DOPADU

- Konzultace se zúčastněnými stranami

Od vzniku střediska probíhaly pravidelné diskuse o jeho struktuře a financování jak během čtyř jeho dosud konaných zasedání[18], tak při zasedáních specializovaných podskupin, která od září 2009 v rámci střediska spojila zástupce řady organizací soukromého sektoru.

Členové Evropského parlamentu jsou průběžně informováni o práci a vývoji střediska a fórum Evropského parlamentu pro padělání, pašování a organizovanou trestnou činnost při dvou samostatných příležitostech v roce 2010 otevřeně projednávalo budoucnost střediska, a zejména jeho možné převedení do Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM).

Také na politické úrovni přijala Rada v reakci na dvě sdělení Komise týkající se střediska[19] dvě usnesení[20], kterými přivítala vznik střediska a požádala Komisi, aby dále rozpracovala jeho úlohu a úkoly. Dne 22. září 2010 pak Evropský parlament o sdělení Komise z roku 2009 přijal zprávu, v níž prosazoval větší zapojení OHIM v otázkách souvisejících s dodržováním práv[21].

Myšlenka pověřit OHIM některými činnostmi spojenými s dodržováním práv byla kladně přijata uživateli evropského systému ochranných známek, kteří byli konzultováni v rámci komplexního hodnocení systému obchodních známek v Evropě[22]. Během dalších jednání při konkrétně zaměřeném semináři na celoevropském summitu o právech duševního vlastnictví, který se konal v Bruselu ve dnech 2. a 3. prosince 2010[23], získala tato myšlenka širokou podporu. Stejně tak byl návrh kladně hodnocen řídícími orgány OHIM – správní radou a rozpočtovým výborem[24] na jejich zasedáních v listopadu 2010.

S ohledem na tento konkrétní, cílený a kontinuální proces konzultací se mělo za to, že není zapotřebí organizovat další standardní konzultace.

- Posouzení dopadů

Posouzení dopadů se zaměřilo na tři různé možnosti, ve všech třech případech s několika dílčími možnostmi.

Podle možnosti 1 by středisko i nadále spravovaly útvary Komise, ale jejich zdroje by se významně zvýšily. Podle dílčí možnosti 1a by se práce zcela nebo do značné míry prováděla interně, zatímco podle možnosti 1b by se z velké části zadávala externě. Druhá prověřovaná možnost by znamenala pověřit provozem střediska iniciativu vedenou soukromým sektorem, která by měla být financována buď zcela soukromým sektorem (dílčí možnost 2a), na základě grantu Komise (dílčí možnost 2b) nebo prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (dílčí možnost 2c). Třetí možnost analyzovaná v rámci posouzení dopadů spočívala v tom, že by provozem střediska byla pověřena agentura EU, která by nově vznikla (dílčí možnost 3a), nebo některá ze stávajících agentur, konkrétně Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) v Alicante.

Možnost 1a (více zaměstnanců v GŘ MARKT) nebyla na základě stávající politiky „nulového růstu“ Komise považována za proveditelnou[25]. Ani možnost 2a nebyla považována za realistickou, protože nic nenaznačuje tomu, že by byl soukromý sektor připraven takovýto závazek převzít. Možnosti 1b (komerční outsourcing) a 2b (úkoly prováděné iniciativou vedenou příslušným odvětvím) byly považovány za proveditelná, avšak nikoli vhodná řešení, neboť by pravděpodobně neumožnily přístup k údajům, které jsou orgány členských států a soukromými zúčastněnými stranami považovány za citlivé, a v případě možnosti 2b by riziko nerovného postavení (nebo dokonce vyloučení) pro různé zúčastněné strany představovalo značné problémy při dosahování celkových cílů střediska. Těmto nevýhodám by bylo možné se částečně vyhnout možností 2c (partnerství veřejného a soukromého sektoru), která by však pro rozpočet EU znamenala roční náklady v rozmezí od 2,41 do 2,98 milionu EUR v prvních dvou letech a od 2,61 do 3,07 milionu EUR počínaje třetím rokem, v závislosti na struktuře systémů IT, které by byly vytvořeny.

Možnost 3a (nová agentura EU) by podle posouzení dopadů nabídla vhodné řešení k zajištění provozuschopnosti střediska. Tato možnost by však pro rozpočet EU přinesla značné náklady – v rozmezí od 4,33 do 5,33 milionu EUR v prvních dvou letech a od 5,5 do 6,28 milionu EUR počínaje třetím rokem – plus významné zpoždění vzniklé zřízením a zahájením činnosti takovéto agentury.

Možnost 3b (pověřit danými úkoly některou ze stávajících agentur EU, přednostně OHIM) by středisku umožnila získat přístup k odborným znalostem, zdrojům a financování a stát se rychle provozuschopným. V rozpočtovém vyjádření by se jednalo o nákladově efektivní řešení (s celkovými náklady v rozmezí od 3,3 do 4,3 milionu EUR v prvních dvou letech a od 4,74 do 5,52 milionu EUR počínaje třetím rokem), které by umožňovalo krytí nákladů z finančních zdrojů mimo rozpočet EU.

Posouzení dopadů tedy dospělo k závěru, že převedení střediska do OHIM by bylo upřednostňovanou možností vzhledem k tomu, že má tento úřad odpovídající finanční prostředky a struktury a bude schopen plnit cíle střediska, jakmile bude změněno jeho základní nařízení.

3. PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU

- Shrnutí navrhovaných opatření

Navrhuje se pověřit Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu úkoly a činnostmi souvisejícími s řízením evropského střediska pro sledování padělání a pirátství, včetně těch, které se týkají autorského práva, práv s ním souvisejících a patentů.

Tyto úkoly by měly v budoucnu zahrnovat:

- poskytování nezávislých údajů a vyhodnocování rozsahu a míry padělání a pirátství na vnitřním trhu,

- výměnu a podporu osvědčených postupů ve vztahu k veřejným orgánům,

- šíření osvědčených strategií soukromého sektoru,

- zvyšování veřejné informovanosti,

- hodnocení potřeby a sestavování evropských programů odborné přípravy pro orgány zapojené do ochrany práv duševního vlastnictví ve spolupráci s jinými mezinárodními a evropskými orgány a agenturami,

- provádění výzkumu technických nástrojů pro předcházení padělání a pirátství, a

- podporu mezinárodní spolupráce a poskytování technické pomoci orgánům třetích zemí.

Činnosti nezbytné k dosažení těchto úkolů by měly zahrnovat:

- organizaci zasedání zástupců sdružených ve středisku a jeho pracovních skupin,

- organizaci setkání jiných odborníků,

- katalogizaci a organizaci seminářů a odborné přípravy v oblasti porušování práv duševního vlastnictví a způsobů boje proti tomuto porušování,

- provádění studií o rozsahu a dopadu padělání a pirátství a vypracovávání výročních zpráv o vývoji a trendech a oborových zpráv analyzujících situaci v různých odvětvích a produktových sektorech,

- výzkum technických nástrojů pro předcházení padělání a pirátství,

- vytváření databází pro účely ukládání a analýzy údajů o rozsahu a dopadu porušování práv duševního vlastnictví, vnitrostátní judikatury týkající se tohoto porušování a stávajících opatření v oblasti odborné přípravy a vytváření systémů pro zlepšení přístupu veřejných orgánů a soukromých zúčastněných stran k informacím umožňujících rychlou výměnu informací mezi nimi.

- Právní základ

Specifickým základem pro zřízení a fungování vnitřního trhu je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie. Úkoly, kterými je OHIM podle tohoto nařízení pověřen, se vztahují také k dodržování práv duševního vlastnictví stanovenému vnitrostátními právními předpisy členských států a lze je považovat za podpůrné pro právní předpisy Unie v této oblasti. Ustanovení čl. 118 odst. 1 Smlouvy o fungování EU stanoví pravomoc přijmout opatření o vytvoření evropských práv duševního vlastnictví, která zajistí jednotnou ochranu práv duševního vlastnictví v Unii, a o zavedení centralizovaného režimu pro udělování oprávnění, koordinaci a kontrolu na úrovni Unie. Článek 114 společně s čl. 118 odst. 1 tedy představují odpovídající právní základ pro tento návrh.

- Zásada subsidiarity

Mnohé z činností, kterými je evropské středisko pro sledování padělání a pirátství pověřeno, mají přeshraniční charakter a je do nich zapojeno všech 27 členských států. Nemohou být tedy účinně vykonávány jednotlivými členskými státy. Je-li zapotřebí dvoustranná spolupráce mezi dvěma členskými státy, mohly by být postupy v jednotlivých případech na této úrovni teoreticky vylepšeny. Vzhledem k tomu, že by však byly nástroje a způsoby nezbytné v této souvislosti obdobné pro všechny členské státy, je zřejmě účinnější rozvíjet je na úrovni EU. Tím se zajistí, že řešení nejsou přizpůsobována požadavkům jednotlivých členských států, ale jsou přínosná pro všechny členské státy. Kromě toho, pokud jde o vztahy se třetími zeměmi, musí koordinace s útvary Komise a s jinými agenturami EU a mezinárodními agenturami probíhat na úrovni EU.

Konečně, jak ukazuje posouzení dopadů, pověření některé ze stávajících agentur EU, a konkrétně OHIM, těmito úkoly umožní součinnost s již probíhajícími činnostmi. Umožní také využívat odborných znalostí, které již OHIM má, pokud jde o práva k ochranným známkám a průmyslovým vzorům, a pracovních vztahů, které OHIM navázal s vnitrostátními úřady pro duševní vlastnictví. Tyto pracovní vztahy umožní OHIM sdružit odborníky, které potřebuje pro úspěšné plnění svých nových úkolů.

4. DOPAD NA ROZPOČET

NÁVRH NEVYTVÁřÍ žÁDNÉ NÁKLADY PRO ROZPOčET EU. NAOPAK BY UMOžNIL ÚSPORY VE VÝšI PřIBLIžNě 40 000 EUR, NEBOť NěKTERÉ NÁKLADY V SOUčASNÉ DOBě ZAHRNUTÉ DO ROZPOčTU EU BY SE V BUDOUCNU PřESUNULY DO ROZPOčTU OHIM.

5. VYSVĚTLENÍ ČLÁNKŮ

Článek 1

Tento článek popisuje předmět návrhu, kterým je rozšíření pravomocí Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) tím, že bude pověřen provozem evropského střediska pro sledování padělání a pirátství jako centra odborných znalostí ve vztahu ke konkrétním úkolům a činnostem.

Článek 2

Tento článek vymezuje úkoly a činnosti, které by měl úřad provádět ve vztahu ke středisku a které lze seskupit do šesti hlavních kategorií:

- zlepšovat chápání rozsahu a dopadu porušování práv duševního vlastnictví a hodnoty duševního vlastnictví a posilovat znalosti osvědčených postupů veřejného a soukromého sektoru pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví,

- zvyšovat informovanost veřejnosti o dopadu porušování práv duševního vlastnictví,

- posilovat odborné znalosti osob zapojených do prosazování práv duševního vlastnictví,

- posilovat znalosti technických nástrojů pro předcházení padělání a pirátství a pro boj proti nim, včetně systémů sledování,

- zlepšovat online výměnu informací souvisejících s ochranou práv duševního vlastnictví mezi orgány členských států zapojenými do ochrany práv duševního vlastnictví a podporovat spolupráci s ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států a mezi těmito úřady, včetně Úřadu Beneluxu pro ochranu duševního vlastnictví,

- podporovat mezinárodní spolupráci.

Článek 3

Tento článek objasňuje, že by měl úřad činnosti při plnění úkolů uvedených v článku 2 provádět s využitím svých vlastních rozpočtových prostředků.

Článek 4

Tento článek se týká účasti na zasedáních střediska a jejich organizace. Stanoví, že úřad má zvát odborníky z veřejné správy, orgánů a organizací zabývajících se ochranou práv duševního vlastnictví, ze soukromého sektoru, z Evropského parlamentu a Komise. Zástupci soukromého sektoru by měli reprezentovat hospodářská odvětví, která jsou paděláním nejvíce dotčena. Mělo by se proto jednat o zástupce různých sektorů odvětví a měli by tak být zastoupeni držitelé práv, poskytovatelé internetových služeb a telekomunikační společnosti. Účastnit by se také měli zástupci spotřebitelů. V článku je rovněž stanovena možnost organizace zasedání pracovních skupin střediska.

Článek 5

Článek ukládá zástupcům členských států a soukromého sektoru povinnost sdílet s úřadem v souladu s platnými právními předpisy v oblasti ochrany údajů statistické údaje a údaje o judikatuře související s prací střediska v souladu se závěry Rady ze dne 1. března 2010, a informovat jej o své vlastní politice v uvedené oblasti.

Článek 6

Tento článek stanoví povinnost úřadu vydávat interní správní pokyny střediska a zveřejňovat oznámení, která jsou nezbytná k tomu, aby se zajistilo plnění všech úkolů, kterými byl úřad podle tohoto nařízení pověřen.

Článek 7

Tento článek stanoví, že výroční zpráva o činnosti úřadu musí zahrnovat zprávu o činnostech prováděných úřadem podle tohoto nařízení. Uvádí hlavní informace, které musí být do zprávy zahrnuty, zejména přezkum hlavních činností prováděných během roku, dosažené výsledky, celkové zhodnocení práce úřadu podle tohoto nařízení, informace o plánované budoucí práci střediska a doporučení týkající se budoucích politik v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví.

Článek 8

Tento článek stanoví pravidla pro hodnocení tohoto nařízení, které má provádět Komise, pro práci úřadu při praktickém provádění nařízení, tj. zejména při plnění úkolů uvedených v článku 2, a pro dopad této práce na ochranu práv duševního vlastnictví v EU. Komise má v rámci procesu hodnocení středisko konzultovat a závěrečnou hodnotící zprávu zašle Evropskému parlamentu a Radě. Komise by poté měla se zúčastněnými stranami zahájit o hodnotící zprávě širokou konzultaci, po které by mohly následovat návrhy na případné změny nařízení.

Článek 9

Tento článek se zabývá vstupem v platnost a účinky navrhovaného nařízení.

2011/0135 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují určité úkoly související s ochranou práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě evropského střediska pro sledování padělání a pirátství

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 a čl. 118 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[26],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Hospodářský blahobyt Evropské unie (dále jen „Unie“) závisí na pokračující tvořivosti a inovaci. Opatření pro jejich účinnou ochranu jsou tedy při zajišťování budoucí prosperity Unie nepostradatelná.

2. Práva duševního vlastnictví jsou důležitým obchodním majetkem, který inovátorům a tvůrcům pomáhá zajistit přiměřenou návratnost jejich práce a ochranu jejich investice do výzkumu a nových myšlenek.

3. Řádný, harmonizovaný a progresivní přístup k právům duševního vlastnictví je zásadní v rámci úsilí o naplnění ambicí strategie Evropa 2020[27].

4. Neustálý nárůst porušování práv duševního vlastnictví představuje skutečné ohrožení nejen hospodářství Unie, ale také zdraví a bezpečnosti spotřebitelů Unie. Úspěšný boj proti tomuto jevu tedy vyžaduje účinná, okamžitá a koordinovaná opatření na evropské i světové úrovni.

5. V rámci celkové strategie práv duševního vlastnictví stanovené usnesením Rady ze dne 25. září 2008 o komplexním evropském plánu boje proti padělání a pirátství[28] vyzvala Rada Komisi, aby zřídila evropské středisko pro sledování padělání a pirátství (dále jen „středisko“). Komise proto vytvořila síť odborníků z veřejného i soukromého sektoru a její úkoly popsala ve sdělení „Posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu“[29].

6. Sdělení stanovilo, že středisko by se mělo stát centrálním zdrojem pro shromažďování, monitorování a oznamování informací a údajů týkajících se veškerého porušování práv duševního vlastnictví. Mělo by být používáno jako platforma pro spolupráci mezi zástupci vnitrostátních orgánů a zúčastněných stran pro výměnu názorů a odborných znalostí o osvědčených postupech, vypracování společných strategií prosazování práv a doporučení tvůrcům politiky. Sdělení uvedlo, že středisko bude spravováno a řízeno útvary Komise.

7. Ve svém usnesení o posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu ze dne 1. března 2010[30] vyzvala Rada Komisi, členské státy a příslušné odvětví, aby středisku poskytly dostupné spolehlivé a srovnatelné údaje o padělání a pirátství a aby společně v souvislosti se střediskem vyvinuly a odsouhlasily plány získávání dalších informací. Rada také středisko vyzvala, aby každoročně zveřejňovalo souhrnnou výroční zprávu o rozsahu a základních rysech padělání a pirátství, jakož i jejich dopadu na vnitřní trh. Tato výroční zpráva by měla být vypracována s informacemi od orgánů členských států, Komise a soukromého sektoru v mezích práva v oblasti ochrany údajů o rozsahu a základních rysech padělání a pirátství, jakož i jejich dopadu na vnitřní trh.

8. Ve svých závěrech ze dne 25. května 2010[31] vyzvala Rada Komisi, aby zřídila právní základ pro zapojení Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (dále jen „úřad“) do činností spojených s posílením dodržování těchto práv, včetně boje proti padělání, především prostřednictvím podpory spolupráce s vnitrostátními úřady pro ochranné známky i se střediskem.

9. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví[32] mimo jiné stanoví opatření na podporu spolupráce, včetně výměny informací, mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí.

10. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 22. září 2010 o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu[33] vyzval členské státy a Komisi, aby rozšířily spolupráci mezi úřadem a vnitrostátními úřady pro duševní vlastnictví tak, aby zahrnula i boj proti porušování práv duševního vlastnictví.

11. S ohledem na rozsah úkolů, kterými je středisko pověřeno, je zapotřebí řešení, které zajistí odpovídající a udržitelnou infrastrukturu pro plnění úkolů střediska.

12. Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství[34] stanoví správní spolupráci mezi úřadem a soudy nebo orgány členských států a výměnu publikací mezi úřadem a ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států. Na základě toho úřad navázal spolupráci s vnitrostátními úřady působícími v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví. Úřad již tedy do značné míry má nezbytné zkušenosti a odborné znalosti pro poskytování odpovídající a udržitelné infrastruktury v oblasti úkolů střediska.

13. Úřad má proto dobrou pozici, aby mohl být uvedenými úkoly pověřen.

14. Tyto úkoly by se měly týkat všech práv duševního vlastnictví, na které se vztahují právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy dotčeného členského státu v této oblasti, neboť v mnoha případech má porušování vliv na celou řadu práv duševního vlastnictví. Jsou také zapotřebí údaje a výměna osvědčených postupů v oblasti úplné škály práv duševního vlastnictví, aby bylo možné získat kompletní obraz o situaci a umožnit navržení komplexních strategií s cílem omezit porušování práv duševního vlastnictví. V souvislosti s těmito úkoly by tedy mělo být pověření úřadu rozšířeno tak, aby zahrnovalo ochranu patentů, autorského práva a práv s ním souvisejících, jakož i zeměpisných označení.

15. Úkoly, které by měl úřad plnit, mohou být spojeny s opatřeními týkajícími se dodržování práv a předkládání zpráv podle směrnice 2004/48/ES. Úřad by tak měl poskytovat služby vnitrostátním orgánům nebo subjektům, které mají vliv zejména na jednotné provádění uvedené směrnice a které pravděpodobně usnadní její uplatňování. Úkoly úřadu by tedy měly být považovány za úzce související s oblastmi, které jsou předmětem aktů sbližujících právní a správní předpisy členských států.

16. Jako součást úřadu by se středisko mělo stát centrem excelence v oblasti informací a údajů souvisejících s porušováním práv duševního vlastnictví tím, že bude využívat odborných znalostí, zkušeností a zdrojů úřadu.

17. Úřad by měl poskytnout fórum, které spojí veřejné orgány a soukromý sektor, a zajistit tak shromažďování, analýzu a šíření příslušných objektivních, srovnatelných a spolehlivých údajů týkajících se hodnoty práv duševního vlastnictví a porušování těchto práv, rozvoj osvědčených postupů a strategií na ochranu práv duševního vlastnictví a zvyšování informovanosti veřejnosti o dopadech porušování práv duševního vlastnictví. Úřad by měl plnit také další úkoly, jako například zlepšovat chápání hodnoty práv duševního vlastnictví, rozšiřovat odborné znalosti osob zapojených do prosazování práv duševního vlastnictví vhodnými opatřeními v oblasti odborné přípravy, rozšiřovat znalosti o postupech předcházení padělání a zlepšovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

18. Pokud jde o zástupce soukromého sektoru, úřad by měl při svolávání zasedání střediska v souvislosti s jeho činností zahrnout reprezentativní výběr hospodářských odvětví, která jsou bojem proti porušování práv duševního vlastnictví nejvíce dotčena a mají s tímto bojem nejvíce zkušeností, zejména zástupce držitelů práv a poskytovatelů internetových služeb. Mělo by být rovněž zajištěno odpovídající zastoupení spotřebitelů a malých a středních podniků.

19. Úřad by měl plnit úkoly a činnosti spojené s ochranou práv duševního vlastnictví za využití svých vlastních rozpočtových prostředků,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ

Článek 1 Předmět

Toto nařízení svěřuje Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (dále jen „úřad“) určité úkoly spojené s ochranou práv duševního vlastnictví. Při plnění těchto úkolů úřad pravidelně zve odborníky, orgány a zúčastněné strany, kteří se budou scházet pod názvem „evropské středisko pro sledování padělání a pirátství“ (dále jen „středisko“).

Článek 2Úkoly a činnosti

20. Úřad má tyto úkoly:

a) zlepšovat chápání rozsahu a dopadu porušování práv duševního vlastnictví chráněných podle právních předpisů Evropské unie nebo vnitrostátních právních předpisů členských států, včetně práv k průmyslovému vlastnictví, autorského práva a práv s ním souvisejících;

b) zlepšovat chápání hodnoty duševního vlastnictví;

c) rozšiřovat znalosti osvědčených postupů veřejného a soukromého sektoru s cílem chránit práva duševního vlastnictví;

d) zvyšovat povědomí občanů o dopadu porušování práv duševního vlastnictví;

e) rozšiřovat odborné znalosti osob zapojených do prosazování práv duševního vlastnictví;

f) rozšiřovat znalosti technických nástrojů pro předcházení padělání a pirátství a pro boj proti nim, včetně systémů sledování;

g) zlepšovat online výměnu informací souvisejících s ochranou práv duševního vlastnictví mezi orgány členských států zapojenými do ochrany práv duševního vlastnictví a podporovat spolupráci s ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států a mezi těmito úřady, včetně Úřadu Beneluxu pro ochranu duševního vlastnictví;

h) podporovat mezinárodní spolupráci s úřady pro duševní vlastnictví ve třetích zemích s cílem vytvářet strategie a rozvíjet postupy pro ochranu práv duševního vlastnictví, dovednosti a nástroje.

21. Při plnění úkolů stanovených v odstavci 1 provádí úřad tyto činnosti:

a) v pravidelných intervalech svolává zasedání střediska v souladu s článkem 4;

b) vytváří metodiku sběru, analýzy a oznamování nezávislých, objektivních, srovnatelných a spolehlivých údajů týkajících se porušování práv duševního vlastnictví;

c) sbírá, analyzuje a šíří příslušné objektivní, srovnatelné a spolehlivé údaje týkající se porušování práv duševního vlastnictví;

d) sbírá, analyzuje a šíří příslušné objektivní, srovnatelné a spolehlivé údaje týkající se hospodářské hodnoty duševního vlastnictví a jeho přínosu pro hospodářský růst, blahobyt, inovace, tvořivost, kulturní rozmanitost, vytváření vysoce kvalitních pracovních míst a vývoj vysoce kvalitních výrobků a služeb v rámci Unie;

e) předkládá pravidelná hodnocení a specifické zprávy podle hospodářského odvětví, zeměpisné oblasti a druhu porušeného práva duševního vlastnictví, které mimo jiné hodnotí dopad porušování práv duševního vlastnictví na společnost, hospodářství, zdraví, životní prostředí, bezpečnost a zabezpečení a vztah mezi tímto porušováním a organizovanou trestnou činností a terorismem;

f) sbírá, analyzuje a šíří informace o osvědčených postupech mezi zástupci, kteří zasedají v rámci střediska, a na základě těchto postupů rozvíjí strategie;

g) vypracovává zprávy a publikace pro zvyšování informovanosti občanů Unie o dopadu porušování práv duševního vlastnictví a organizuje konference, online i offline kampaně, akce a setkání na evropské i mezinárodní úrovni;

h) rozvíjí a organizuje – online i v dalších formách – odbornou přípravu pro úředníky členských států zapojené do ochrany práv duševního vlastnictví;

i) organizuje ad hoc setkání odborníků na podporu své práce podle tohoto nařízení;

j) zkoumá, hodnotí a podporuje technické nástroje pro odborníky a referenční postupy, včetně systémů sledování, které pomáhají odlišit pravé produkty od padělaných;

k) spolupracuje s vnitrostátními orgány při vytváření online sítě pro výměnu informací týkajících se ochrany práv duševního vlastnictví online, včetně varovných hlášení a informací v reálném čase o porušování práv duševního vlastnictví, mezi orgány veřejné správy, orgány a organizacemi v členských státech, které se zabývají ochranou práv duševního vlastnictví;

l) vytváří strategie ve spolupráci s ústředními úřady průmyslového vlastnictví členských států, včetně Úřadu Beneluxu pro ochranu duševního vlastnictví, a rozvíjí postupy, dovednosti a nástroje související s ochranou práv duševního vlastnictví, včetně odborné přípravy a informačních kampaní;

m) rozvíjí programy technické pomoci třetím zemím a rovněž připravuje a organizuje zvláštní vzdělávací programy a akce pro úředníky ze třetích zemí zapojené do ochrany práv duševního vlastnictví;

n) poskytuje doporučení Komisi týkající se otázek, které spadají do působnosti tohoto nařízení, včetně doporučení na základě žádosti Komise;

o) vypracovává roční pracovní program pro zasedání uvedená v písmeni a) v souladu s politikami a prioritami Unie v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví;

p) provádí další obdobné činnosti nezbytné k tomu, aby úřad mohl plnit úkoly stanovené v odstavci 1.

Článek 3Financování

Úřad vždy zajistí, aby činnosti, jež mu byly svěřeny tímto nařízením, byly prováděny s využitím jeho vlastních rozpočtových prostředků.

Článek 4Zasedání střediska

1. Úřad vyzve k účasti na zasedáních uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) zástupce orgánů veřejné správy, orgánů a organizací zabývajících se ochranou práv duševního vlastnictví a zástupce soukromého sektoru.

2. Zástupci zasedající v rámci střediska, kteří byli přizváni ze soukromého sektoru, zahrnují širokou a reprezentativní škálu orgánů Unie a vnitrostátních orgánů zastupujících různá hospodářská odvětví, která jsou bojem proti porušování práv duševního vlastnictví nejvíce dotčena a mají s tímto bojem nejvíce zkušeností.

Řádně zastoupeny jsou organizace spotřebitelů a malé a střední podniky.

3. Úřad přizve jednoho národního zástupce z každého členského státu a po pěti zástupcích z Evropského parlamentu a Komise.

4. Jména zástupců, program a zápisy ze zasedání se zveřejňují na internetových stránkách úřadu.

5. Zasedání uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. a) mohou být rovněž organizována v pracovních skupinách v rámci střediska. Na zasedání pracovních skupin jsou jako pozorovatelé přizváni až dva zástupci Evropského parlamentu a až dva zástupci Komise.

Článek 5Informační povinnosti

Aniž jsou dotčeny právní předpisy, které upravují zpracování osobních údajů, zástupci členských států a soukromého sektoru zasedající v rámci střediska:

a) informují úřad o svých politikách a strategiích v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví a o veškerých jejich změnách;

b) poskytují statistické údaje o porušování práv duševního vlastnictví;

c) informují úřad o veškeré relevantní judikatuře.

Článek 6Interní správní pokyny a oznámení

Na základě pravomocí, jež jsou mu svěřeny článkem 124 nařízení (ES) č. 207/2009, přijímá prezident úřadu interní správní pokyny a zveřejňuje oznámení, které jsou nezbytné pro plnění všech úkolů, jimiž byl úřad pověřen podle tohoto nařízení.

Článek 7Obsah zprávy o činnosti

Zpráva o činnosti podle čl. 124 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 207/2009 obsahuje minimálně následující informace o úkolech a činnostech úřadu podle tohoto nařízení:

a) přehled hlavních činností provedených v předcházejícím kalendářním roce;

b) výsledky dosažené během předcházejícího kalendářního roku, případně doprovázené oborovými zprávami analyzujícími situaci v různých odvětvích a produktových sektorech;

c) celkové zhodnocení plnění úkolů úřadu, jak stanoví toto nařízení;

d) přehled činností, které úřad hodlá uskutečnit v budoucnosti;

e) doporučení týkající se budoucích politik v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, včetně doporučení, jak posílit účinnost spolupráce mezi členskými státy.

Článek 8Hodnocení

1. Do pěti let od vstupu tohoto nařízení v platnost Komise přijme zprávu hodnotící uplatňování tohoto nařízení.

2. Tato hodnotící zpráva posoudí výkon úřadu při provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o jeho dopad na ochranu práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu.

3. Při přípravě hodnotící zprávy Komise konzultuje otázky uvedené v odstavci 2 se zástupci, kteří zasedají v rámci střediska.

4. Komise předloží hodnotící zprávu Evropskému parlamentu a Radě a uskuteční o ní širokou konzultaci mezi zúčastněnými stranami.

Článek 9Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament Za Radu

Předseda předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3. Povaha návrhu/podnětu Legislativní návrh

1.4. Cíle

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

1.7. Předpokládaný způsob řízení

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2. Systém řízení a kontroly

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5. Příspěvky třetích stran

3.3. Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a průmyslové vzory) svěřují určité úkoly souvisejícími s ochranou práv duševního vlastnictví, včetně sdružování zástupců veřejného a soukromého sektoru v podobě evropského střediska pro sledování padělání a pirátství

Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[35]

Vnitřní trh – znalostní ekonomika – prosazování práv duševního vlastnictví

Povaha návrhu/podnětu

( Návrh/podnět se týká nové akce

( Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[36]

( Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

( Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

Cíle

Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Obecným cílem je posílení efektivity prosazování práv duševního vlastnictví v zájmu zamezení významných škod, které padělání a pirátství působí evropskému hospodářství a zdraví a bezpečnosti evropských občanů. Tento cíl je v souladu se stávajícími politikami a strategiemi EU, jako je Evropa 2020[37]. Odpovídají rovněž hlavním prioritám a návrhům Komise týkajícím se její strategie práv duševního vlastnictví pro Evropu[38].

Během posledních deseti let došlo k výraznému nárůstu porušení práv duševního vlastnictví. V roce 2009 odhadovala OECD, že v roce 2007 představoval mezinárodní obchod s padělaným a pirátským zbožím až 250 miliard USD, což je více než národní HDP 150 ekonomik[39]. Údaje zveřejněné celními orgány EU vypovídají o jasném navýšení celní činnosti, kdy došlo k nárůstu zaznamenaných případů ze 4 694 v roce 1999 na 43 572 v roce 2009, tj. až o přibližně 920 % během deseti let. Pokud jde o pirátství na internetu, poslední studie odvětví provedená v roce 2010 pařížskou společností TERA Consultants, kterou zadala Podnikatelská iniciativa k zastavení padělání a pirátství ( Business Action to Stop Counterfeiting and Piracy (BASCAP)) Mezinárodní obchodní komory, uvádí, že kvůli pirátství v hudebním, filmovém, televizním a softwarovém průmyslu vznikly v EU v roce 2008 škody ve výši deset miliard EUR a zaniklo více než 185 000 pracovních míst[40].

Na úrovni EU je hlavní iniciativou při potírání tohoto problému evropské středisko pro sledování padělání a pirátství (dále jen „středisko“), které spravuje Generální ředitelství Evropské komise pro vnitřní trh a služby (GŘ MARKT).

Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl:

Během posledních dvou let byl zřízen institucionální rámec střediska. Nyní, když je tato etapa zřizování uzavřena, se ukazuje, že vzhledem k nedostatečnému financování, lidským zdrojům, kapacitám v oblasti IT a organizaci zasedání a odborným znalostem nebude středisko se svou současnou infrastrukturou schopno plnit v budoucnosti své úkoly, a že přijímání dalších úkolů je v současném rámci vyloučeno.

Specifickým cílem proto je zajistit, aby středisko mělo nezbytnou infrastrukturu, která mu umožní plnit jeho úkoly efektivně, co nejrychleji a bez jakýchkoli nákladů pro rozpočet EU. Mezi tyto úkoly patří posilování znalostí orgánů veřejné správy a soukromých zúčastněných stran o rozsahu, dopadech a trendech padělání a pirátství a o účinných postupech pro boj s tímto problémem, včetně každodenní spolupráce v souvislosti s prosazováním předpisů, a informování spotřebitelů o hospodářských dopadech a rizicích spojených s paděláním a pirátstvím a zlepšení koordinace činností zaměřených na třetí země.

V rámci této iniciativy by středisko bylo provozováno již existující agenturou – Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM). Díky tomu by středisko mohlo využívat stávající administrativní struktury (například lidské zdroje a finance). OHIM je agentura EU odpovědná za registraci ochranných známek a průmyslových vzorů Společenství, platných ve všech 27 členských státech. Vzhledem k jasnému vztahu mezi ochranou práv duševního vlastnictví a jejich prosazováním se odborné znalosti, které jsou již k dispozici v rámci OHIM, zdají být obzvláště relevantní pro převzetí úkolů střediska.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Politika vnitřního trhu.

Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Pokud nebudou podniknuta koordinovanější a trvající opatření proti porušování práv duševního vlastnictví, bude mít tento škodlivý trend reálné dopady na hospodářskou obnovu, bohatství a pracovní místa v EU. Součástí tohoto trendu je nárůst produktů, které mohou vážně poškodit spotřebitele – například padělaná léčiva, potravinové produkty, kosmetika a padělané vybavení do domácnosti.

Středisko by významně posílilo prosazování předpisů díky tomu, že by poskytovalo spolehlivé a objektivní údaje sloužící k identifikaci trendů a hrozeb, větší koordinaci a výměnu osvědčených postupů mezi odpovědnými orgány členských států, výměnu informací mezi zúčastněnými stranami v reálném čase týkajících se konkrétních padělaných produktů a výměny úspěšných strategií ve veřejném i soukromém sektoru; odbornou přípravu vynucovacích orgánů, lepší informovanost spotřebitelů a odbornou přípravu v oblasti boje s paděláním a pirátstvím pro orgány ve zranitelných třetích zemích.

Kromě úspor nákladů ve srovnání se současnou situací, které ukazuje posouzení dopadů, je výhodou této iniciativy to, že umožňuje rychlé zprovoznění střediska. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) je jedinou agenturou EU, která se zabývá ochrannými známkami a průmyslovými vzory, a byl by vhodným hostitelem střediska. Prostřednictvím svých seminářů a činností v oblasti odborné přípravy si již vytvořil základnu odborných znalostí v oblasti prosazování ochranných známek a průmyslových vzorů a plánuje rozvoj dalších projektů pro prosazování předpisů, například informační systém IT registrovaných ochranných známek a průmyslových vzorů. Synergie mezi úkoly střediska a úkolů, které již provádí OHIM, by navíc podstatně omezily velikost požadovaného dodatečného personálu.

Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Včasnost vypracování a publikace zpráv o padělání a pirátství ze strany úřadu, výzkum osvědčených postupů, vývoj a poskytování nástrojů určených ke zvyšování informovanosti a vývoj, poskytování a údržba databází; kvalita zpráv a výzkumu (přesnost a užitečnost), kvalita a dopad strategií, jež budou vypracovány v oblasti veřejné informovanosti, výzkumu a odborné přípravy, včetně počtu, dopadu a vlivu úspěšně realizovaných kampaní, počet vyškolených osob a přístupnost údajů.

Odůvodnění návrhu/podnětu

Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Vzhledem k potřebě rychle rozšířit činnosti střediska v krátkodobém horizontu Komise rozhodla, že se středisko zaměří na sběr údajů, opatření pro informovanost veřejnosti a odbornou přípravu, identifikaci a výměnu osvědčených postupů ve veřejném a soukromém sektoru a zlepšení každodenní spolupráce, výzkum ohledně technických nástrojů pro zamezení padělání a pirátství a mezinárodní technickou pomoc.

Přidaná hodnota ze zapojení EU

Mnohé činnosti nutné k boji s paděláním a pirátstvím mají přeshraniční povahu, jsou založené na spolupráci a koordinaci. Aby byly plně efektivní, vyžadují nasazení a zapojení všech 27 členských států. Zásadní význam proto má vypracovat nástroje a struktury na úrovni EU, jež by umožnily všem členským státům využívat jejich výsledky.

Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

OECD a další organizace v roce 2009 nastínily klíčové otázky, kvůli kterým se nepodařilo zabránit růstu padělání a pirátství; to vedlo k výraznému snížení investic a k rušení pracovních míst[41], rostoucímu ohrožení zdraví a bezpečnosti evropských spotřebitelů[42], vážným problémům pro malé a střední podniky v EU[43], daňovým ztrátám kvůli nižším vykazovaným tržbám, a k zapojení organizovaného zločinu.

Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Návrh vychází ze sdělení Komise z roku 2009[44], jež vymezilo úkoly evropského střediska pro sledování padělání a pirátství. Jeho cíle jsou v souladu se stávajícími politikami a strategiemi EU, jako je např. Evropa 2020[45]. Odpovídají rovněž hlavním prioritám a návrhům Komise týkajícím se její strategie práv duševního vlastnictví pro Evropu[46].

Doba trvání akce a finanční dopad

( Časově omezený návrh/podnět

- ( Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

- ( Finanční dopad od RRRR do RRRR

( Časově neomezený návrh/podnět

- Provádění s počátečním obdobím 2012–2013 (za předpokladu, že nařízení vstoupí v platnost v roce 2012),

- poté plné fungování.

Předpokládaný způsob řízení [47]

( Přímé centralizované řízení Komisí

( Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených úkoly plnění rozpočtu:

- ( výkonných agentur

- ( subjektů zřízených Společenstvími[48]

- ( vnitrostátních veřejnoprávních subjektů / subjektů pověřených výkonem veřejné služby

- ( osob pověřených prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

( Sdílené řízení s členskými státy

( Decentralizované řízení s třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Navrhuje se pověřit uvedenými úkoly již existující subjekt – Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM).

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Navrhované nařízení stanoví, že Komise do pěti let od jeho vstupu v platnost zhodnotí výkon úřadu při provádění nařízení, zejména pokud jde o jeho dopad na ochranu práv duševního vlastnictví. Hodnotící zpráva Komise o činnosti úřadu na základě navrhovaného nařízení bude zahrnovat: 1) posouzení výsledků, které středisko zveřejní ve čtvrtletních zprávách věnovaných nejdůležitějším zjištěním a ve své výroční zprávě, a to na základě souhrnných, objektivních údajů. 2 jakékoli zprávy z auditů provedených úřadem OHIM, které se týkají práce střediska; 3) průzkum u veřejných a soukromých zúčastněných stran ohledně toho, jak vnímají práci úřadu, pokud jde o souhrnnost, spolehlivost, přesnost, užitečnost, objektivitu a nezávislost jeho výsledků. Mezi kritéria, jež budou použita pro posouzení účinku a dopadu opatření, bude patřit zejména: pokrok dosažený při rozvoji činností střediska; úspěšnost strategie střediska; efektivní využití zdrojů; dopad a důsledky pro veřejné a soukromé zúčastněné strany. Jako hlavní ukazatele pro sledování budou sloužit: včasnost vypracování a publikace zpráv, výzkumu osvědčených postupů, vývoje a poskytování nástrojů určených ke zvyšování informovanosti a vývoje, poskytování a údržby databází; kvalita zpráv a výzkumu (přesnost a užitečnost), kvalita a dopad strategií, jež budou vypracovány v oblasti veřejné informovanosti, výzkumu a odborné přípravy, včetně počtu úspěšně realizovaných kampaní a počtu vyškolených osob, přístupnost údajů. |

Systém řízení a kontroly

Zjištěná rizika

- - Nové úkoly úřadu by měly rovněž sloužit k tomu, aby se na úrovni Komise posoudilo, zda jsou na úrovni EU třeba nějaké další činnosti a pokud ano, o jaké by se mělo jednat. Proto je třeba zajistit, aby pracovní program a priority stanovené úřadem byly v souladu s informačními potřebami Komise. Pověření agentury vytváří riziko, že tento soulad nebude v praxi dodržen.

- Současné zaměření úřadu na ochranné známky a průmyslové vzory vytváří riziko, že autorské právo a další práva duševního vlastnictví nedostanou stejnou prioritu.

Na základě uvedených kritérií bude provedeno plné posouzení rizik.

Předpokládané metody kontroly

Na základě výročních zpráv úřadu a hodnocení, které bude provádět Komise, se budou provádět pravidelná posouzení rizik a vypracovávat revizní zprávy.

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

OHIM již má v této oblasti přísné politiky a postupy.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

- Stávající rozpočtové linie výdajů

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdaje | Příspěvek |

Číslo [název……………………….……...……….] | RP/NRP ([49]) | zemí ESVO[50] | kandidátských zemí[51] | třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

12 01 01 Výdaje vztahující se k zaměstnancům v činné službě v oblasti politiky „Vnitřní trh“ | NRP | NE | NE | NE | NE |

12 01 03 Výdaje vztahující se k vybavení, nábytku a službám v oblasti politiky „Vnitřní trh“ | NRP | NE | NE | NE | NE |

- Navrhovaná iniciativa by v těchto rozpočtových liniích vedla k úsporám .

- Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdaje | Příspěvek |

Číslo [název……………………….……...……….] | RP/NRP | zemí ESVO | kandidátských zemí | třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

[XX.YY.YY.YY.] | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE |

Odhadovaný dopad na výdaje

Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce | Číslo | Politiky vnitřního trhu |

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uvolněné ostatní výdaje správní povahy

- (v milionech EUR)

Druh výdaje | Uvolněné ostatní výdaje správní povahy |

Od roku 2013 |

12 01 02 11 02 – Konference a zasedání | 0,040 |

Uvolněné výdaje správní povahy CELKEM | 0,040 |

Náklady na zasedání střediska by již nemusel krýt rozpočet EU, jelikož by tyto náklady byly financovány ze samostatného rozpočtu OHIM.

Na základě výdajů z roku 2010 bude uvolněno 40 000 EUR.

Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | ... zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |

( Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |

XX 01 01 02 (při delegacích) |

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) |

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) |

( Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[59] |

XX 01 02 01 (SZ, DZ, VNO z celkového rámce) |

XX 01 02 02 (SZ, DZ, MOD, MZ a VNO při delegacích) |

10 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v přímém výzkumu) |

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) |

CELKEM |

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci |

Externí zaměstnanci |

Počet a druh uvolněných lidských zdrojů

Druh pozice | Uvolněné lidské zdroje, jež mají být přiděleny pro další priority (přeobsazením do jiných útvarů Komise) |

2013 |

Úředníci a dočasní zaměstnanci | AD | 0 |

AST | 0 |

Celkem pozic | 0 |

Externí zaměstnanci | Smluvní zaměstnanci | 0 |

Vyslaní národní odborníci |

Externí zaměstnanci celkem | 0 |

CELKEM přepočtených plných pracovních úvazků (FTE) | 0 |

Jeden zaměstnanec kategorie AST, jenž se v současnosti zabývá organizací střediska, je vyslán z OHIM. Komise jeho pomoc v budoucnu již nebude potřebovat a pozice bude navrácena úřadu.

Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

- ( Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

- ( Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

- ( Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[62].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

Příspěvky třetích stran

- Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

- Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | ... zadat počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) | Celkem |

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |

Článek ………… | | | | | | | | | |U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1] Sdělení Komise: „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ze dne 3. března 2010, KOM(2010) 2020.

[2] Viz zejména sdělení Komise ze dne 16. července 2008: „Strategie práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu“, KOM(2008) 465.

[3] OECD, Magnitude of counterfeiting and piracy of tangible products (Rozsah padělání a pirátství výrobků hmotné povahy) – aktualizace z listopadu 2009, http://www.oecd.org/document/23/0,3343.

[4] Evropská komise, Generální ředitelství pro daně a celní unii, „Zpráva o vynucování práv duševního vlastnictví celními orgány EU za rok 2009“, http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_controls/counterfeit_piracy/statistics/index_en.htm.

[5] http://www.iccwbo.org/bascap/id35360/index.html.

[6] TERA Consultants, „ Building a Digital Economy: March 2010 (Budování digitální ekonomiky, březen 2010), http://www.iccwbo.org/bascap/id35360/index.html.

[7] „ Report on EU Customs enforcement of intellectual property rights – 2009 “, viz poznámka 4.

[8] Technopolis (2007), „ Effects of counterfeiting on EU SMEs “ (Dopady padělání na malé a střední podniky v EU), http://ec.europa.eu/enterprise/enterprise_policy/industry/doc/Counterfeiting_Main%20Report_Final.pdf.

[9] Frontier Economics, (květen 2009), „ The impact of counterfeiting on Governments and Consumers “ (Dopad padělání na vlády a spotřebitele): http://www.iccwbo.org/uploadedFiles/BASCAP/Pages/Impact%20of%20Counterfeiting%20on%20Governments%20and%20Consumers%20-%0Final%20doc.pdf.

[10] UNICRI, „ Counterfeiting : a global spread “ (Padělání: celosvětové rozšíření), 2008, http://counterfeiting.unicri.it/report2008.php.

[11] Usnesení Rady ze dne 25. září 2008 (Úř. věst. C 253, 4.10.2008, s. 1).

[12] Sdělení Komise ze dne 11. září 2009: „Posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu“, KOM(2009) 467.

[13] Usnesení Rady ze dne 1. března 2010 o posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (Úř. věst. C 56, 6.3.2010, s. 1).

[14] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. září 2010, 2009/2178(INI).

[15] ADE, „ Evaluation of the Intellectual Property Rights Enforcement Strategy in Third Countries “ (Hodnocení strategie prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích), listopad 2010, http://trade.ec.europa.eu/doclib/cfm/doclib_section.cfm?sec=180&langId=en.

[16] KOM(2010) 2020.

[17] KOM(2008) 465; viz také sdělení Komise ze dne 27. října 2010: „Na cestě k Aktu o jednotném trhu – pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“, KOM(2010) 608.

[18] Tato zasedání se konala dne 4. září 2009, 14. prosince 2009, 16. února 2010 a 10. června 2010.

[19] Sdělení Komise ze dne 16. července 2008: „Strategie práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu“, KOM(2008) 465, a KOM(2009) 467.

[20] Usnesení Rady ze dne 25. září 2008 a ze dne 1. března 2010.

[21] Usnesení ze dne 22. září 2010 o dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (2009/2178(INI)), A7-0175/2010.

[22] Podrobnosti viz text studie zpracované Institutem Maxe Plancka pro právo duševního vlastnictví a soutěžní a daňové právo, dostupný na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/tm/index_en.htm.

[23] http://www.premiercercle.com/sites/ip2010/overview.php.

[24] Oba orgány jsou tvořeny zástupci členských států a Komise.

[25] Viz SEK(2007) 530.

[26] Úř. věst. C , , s. .

[27] Sdělení Komise ze dne 3. března 2010: „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, KOM(2010) 2020.

[28] Úř. věst. C 253, 4.10.2008, s. 1.

[29] KOM(2009) 467 ze dne 14. září 2009.

[30] Usnesení Rady ze dne 1. března 2010 o posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (Úř. věst. C 56, 6.3.2010, s. 1.

[31] Závěry Rady ze dne 25. května 2010 týkající se budoucí revize systému ochranných známek v Evropské unii (Úř. věst. C 140, 29.5.2010, s. 22).

[32] Úř. věst. L 195, 2.6.2004, s. 16.

[33] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. září 2010, 2009/2178(INI).

[34] Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1.

[35] ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[36] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[37] KOM(2010) 2020.

[38] KOM(2008) 465.

[39] OECD, Magnitude of counterfeiting and piracy of tangible products (Rozsah padělání a pirátství výrobků hmotné povahy) – aktualizace z listopadu 2009, http://www.oecd.org/document/23/0,3343.

[40] http://www.iccwbo.org/bascap/id35360/index.html.

[41] TERA Consultants, „ Building a Digital Economy: March 2010 (Budování digitální ekonomiky, březen 2010), http://www.iccwbo.org/bascap/id35360/index.html.

[42] Evropská komise, Generální ředitelství pro daně a celní unii, „Zpráva o vynucování práv duševního vlastnictví celními orgány EU za rok 2009“, http://ec.europa.eu/taxation_customs/customs/customs_controls/counterfeit_piracy/statistics/index_en.htm.

[43] Technopolis (2007), „ Effects of counterfeiting on EU SMEs “ (Dopady padělání na malé a střední podniky v EU), http://ec.europa.eu/enterprise/enterprise_policy/industry/doc/Counterfeiting_Main%20Report_Final.pdf.

[44] KOM(2009) 467.

[45] KOM(2010) 2020.

[46] KOM(2008) 465; viz také sdělení Komise ze dne 27. října 2010: „Na cestě k Aktu o jednotném trhu – pro vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství“, KOM(2010) 608.

[47] Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[48] Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[49] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[50] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[51] Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[52] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[53] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[54] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[55] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[56] Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[57] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[58] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[59] SZ = smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[60] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[61] V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[62] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[63] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.