14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 168/70

—

s ohledem na soubor legislativních opatření pro správu ekonomických záležitostí přijatý dne 16. listopadu 2011 a zejména na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (1) o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy,

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 27. října 2011 nazvaný „Srovnávací přehled pro dohled nad makroekonomickou nerovnováhou: zamýšlený počáteční návrh“ (SEK(2011)1361),

—

s ohledem na čl. 115 odst. 5 a čl. 110 odst. 2 jednacího řádu,

1.

připomíná, že hlavním cílem nově vytvořeného mechanismu dohledu je prevence a náprava nadměrné makroekonomické nerovnováhy v Evropské unii, a to zejména v eurozóně; připomíná, že v souladu s nařízením (EU) č. 1176/2011 patří mezi další cíle nového mechanismu udržitelná konvergence hospodářské výkonnosti členských států a užší koordinace hospodářských politik;

2.

zdůrazňuje, že vzhledem k současné hospodářské situaci je nezbytné, aby rámec makroekonomického dohledu vznikl co nejdříve a aby také co nejrychleji začal fungovat;

3.

domnívá se, že je třeba zjistit případné účinky přelévání politik členských států a politik Unie a projednat je v raném stadiu (např. v rámci roční analýzy růstu), a to v každém případě před přijetím konvergenčních/stabilizačních programů i po jejich přijetí; žádá Komisi, aby výslovně uvedla, jak hodlá řešit tyto účinky přelévání ve své nejnovější verzi srovnávacího přehledu;

4.

je toho názoru, že vlády členských států musí být připraveny řešit případné problémy, neboť to je jediný způsob, jak zajistit, aby měl rámec dohledu požadovaný dopad;

5.

připomíná prohlášení Komise připojené k usnesení Parlamentu ze dne 28. září 2011 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy („soubor šesti právních předpisů“) (2), v němž se uvádí, že „makroekonomický dohled se týká zemí, které mají schodky a přebytky běžného účtu s příslušnou diferenciací, pokud jde o naléhavou potřebu politických reakcí a typ potřebných nápravných opatření“; zdůrazňuje, že toto prohlášení připravilo cestu pro konečnou dohodu o „souboru šesti právních předpisů“; vyzývá Komisi, aby mu i nadále přikládala stejnou závažnost; zastává názor, že jakékoli závěry, jež může Rada učinit, nemohou omezit zákonná práva Komise v tomto ohledu;

6.

konstatuje, že prahovými hodnotami s největší vypovídací schopností jsou u ukazatelů používaných v návrhu srovnávacího přehledu buď horní nebo dolní prahové hodnoty, a to i přesto, že nařízení výslovně uvádí, že horní a dolní prahové hodnoty se přijmou, pokud to není nevhodné; zdůrazňuje v této souvislosti, že pracovní dokument Komise neobsahuje vysvětlení nevhodnosti stanovení horní a dolní prahové hodnoty u většiny z těchto ukazatelů;

7.

upozorňuje na to, že Komise nevzala v úvahu všechny prvky, jež byly pro ekonomické posuzování srovnávacího přehledu uvedeny v článku 4 nařízení (EU) č. 1176/2011; žádá Komisi, aby zahrnula všechny tyto prvky do ekonomického posuzování srovnávacího přehledu, a to zejména pokud jde o zaměstnanost, hnací síly produktivity a úlohu energetiky;

8.

zdůrazňuje, že prahová hodnota užívaná pro nezaměstnanost nedokáže zachytit trendy vývoje, jako např. roční nárůsty této míry;

9.

bere na vědomí záměr Komise poskytnout do konce roku 2012, a zavčas pro následující evropský semestr, nový soubor ukazatelů a souvisejících prahových hodnot pro finanční sektor; žádá Komisi, aby výslovně uvedla vztah mezi každým ukazatelem týkajícím se finančního sektoru a rozhraním, které předpokládá nařízení o Evropském výboru pro systémová rizika (ESRB);

10.

poukazuje na to, že pokud jde o vytvoření budoucích makroekonomických srovnávacích přehledů, které mohou zahrnovat širší rozsah ukazatelů, musí tyto ukazatele vycházet z nezávislých a ověřitelných oficiálních statistických údajů, jejichž zdrojem jsou Evropský statistický systém nebo Evropský systém centrálních bank;

11.

poukazuje na to, že pracovní dokument Komise cituje „dostupnou ekonomickou literaturu“, aniž uvádí jediný konkrétní odkaz; vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnější vysvětlení svého metodického přístupu, a to včetně jednotlivých zamýšlených variant, spolu s podrobnou bibliografií sloužící jako podklad pro srovnávací přehled;

12.

zdůrazňuje, že Hospodářský a měnový výbor může uspořádat veřejná slyšení k návrhu srovnávacího přehledu ještě předtím, než vyjádří svůj názor na začlenění nových ukazatelů a změnu prahových hodnot;

13.

upozorňuje na velký význam transparentního uplatňování tohoto nového nástroje politiky v průběhu celého postupu a v této souvislosti naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, aby veškerá dokumentace nebo pracovní dokumenty týkající se srovnávacího přehledu byly výslovně a formálně určeny Parlamentu i Radě jako rovnocenným partnerům;

14.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.