2.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 296/19

—

s ohledem na Protokol č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě a na Protokol č. 9 o blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku, které jsou připojeny ke smlouvě o přistoupení, a na článek 30 Protokolu o podmínkách a pravidlech přijetí Bulharské republiky a Rumunska do Evropské unie.

—

s ohledem na nařízení Rady o provádění Protokolu č. 4 o jaderné elektrárně Ignalina v Litvě (1), o provádění Protokolu č. 9 o blocích 1 a 2 jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku (2) a o finanční pomoci Unie v souvislosti s vyřazováním z provozu bloků 1 až 4 jaderné elektrárny Kozloduj v Bulharsku („program Kozloduj“) (3),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování jaderných zařízení z provozu (KOM(2007)0794) a na doprovodný dokument „Údaje o finančních prostředcích na vyřazování jaderných zařízení z provozu“ (SEK(2007)1654),

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 24. října 2006 o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu (4),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A7-0054/2011),

A.

vzhledem k tomu, že tři kandidátské země EU – Litva, Slovensko a Bulharsko – provozovaly staré jaderné elektrárny, o nichž bylo rozhodnuto, že budou zavřeny, a během jednání o přistoupení byla stanovena data předčasného uzavření bloků těchto tří jaderných elektráren,

B.

vzhledem k tomu, že EU uznala, že předčasné uzavření a následné vyřazení bloků těchto tří jaderných elektráren z provozu představuje významnou finanční a hospodářskou zátěž, kterou příslušné členské státy nemohou nést pouze samy, ustanovily smlouvy o přistoupení i následná nařízení Rady o provádění těchto smluv finanční pomoc pro příslušné členské státy; vzhledem k tomu, že však nebylo jasně rozhodnuto, zda by pomoc měla pokrývat veškeré náklady na vyřazení elektráren z provozu nebo kompenzovat všechny hospodářské důsledky; připomíná, že Bulharsko a Slovensko zůstávají i v současné době čistými vývozci elektřiny,

C.

vzhledem k tomu, že pomoc je určena na opatření v následujících oblastech:

D.

vzhledem k tomu, že pomoc byla zahájena před přistoupením a předtím, než byly příslušné bloky uzavřeny, a v mezinárodních fondech na podporu vyřazování jaderných elektráren z provozu se nashromáždily finanční prostředky, zatímco administrativní přípravy nadále pokračovaly,

E.

vzhledem k tomu, že vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s jejich odpadem představuje technicky složitou operaci, která si žádá značné finanční zdroje a nese s sebou environmentální, technickou, sociální a finanční odpovědnost,

1.

konstatuje, že Litva, Slovensko i Bulharsko splnily své závazky vyplývající ze smlouvy o přistoupení a příslušné bloky ve třech jaderných elektrárnách včas uzavřely: blok 1 jaderné elektrárny Ignalina byl odstaven dne 31. prosince 2004 a blok 2 dne 31. prosince 2009; blok 1 jaderné elektrárny Bohunice V1 byl odstaven dne 31. prosince 2006 a blok 2 dne 31. prosince 2008; bloky 1 a 2 jaderné elektrárny Kozloduj byly odstaveny dne 31. prosince 2002 a bloky 3 a 4 dne 31. prosince 2006;

2.

připomíná také, že se všechny tři členské státy pokusily znovu projednat své politické závazky ohledně odstavení reaktorů, což vedlo ke zpožděním v tomto procesu;

3.

připomíná existenci právního základu pro poskytování finanční pomoci; připomíná, že částky jsou stanovovány každoročně prostřednictvím rozhodnutí Komise na základě individuálních výročních kombinovaných programových dokumentů, což umožňuje zajistit kontrolu nad vývojem a financováním schválených projektů;

4.

konstatuje, že z důvodu omezených zkušeností EU a údajů v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu bylo o finanční pomoci rozhodnuto, aniž by existovala možnost jasně stanovit finanční strop; konstatuje, že podmínky pro stanovení stropů nebyly konkrétně určeny ani poté, co byly připraveny plány a strategie pro vyřazení elektráren z provozu, což vedlo k tomu, že o další finanční pomoci muselo být rozhodováno v jednotlivých fázích a případ od případu;

5.

domnívá se, že cílem pomoci Společenství je podpořit tyto tři členské státy v tom, aby unesly finanční a hospodářskou zátěž způsobenou pevně stanovenými daty předčasného uzavření elektráren a pokrýt náklady na mnoho nezbytných činností spojených s jejich vyřazením z provozu, investovat do energetických projektů s cílem omezit energetickou závislost a napomoci ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s vyřazením těchto elektráren z provozu; konstatuje však, že ve všech třech případech přesáhly náklady na vyřazení elektráren z provozu výši plánované pomoci EU a pravděpodobně také přesáhnou původní odhady; konstatuje také, že velká část finančních prostředků byla použita na energetické projekty, a ne na hlavní cíl finanční pomoci, kterým je vyřazení jaderných elektráren z provozu;

6.

domnívá se, že koncept solidarity Evropské unie účinně přispívá ke zmírnění hospodářských dopadů předčasného uzavření elektráren na odvětví energetiky; konstatuje však, že v době přípravy této zprávy bylo samotné vyřazování elektráren z provozu stále ještě v počáteční fázi;

7.

konstatuje, že v zájmu bezpečnosti a zdraví všech lidí v Evropě by měla být vyřazení dotčených jaderných elektráren z provozu přisouzena nejvyšší důležitost;

8.

obává se, že nedostatek finančních zdrojů na opatření pro vyřazování jaderných elektráren z provozu jejich vyřazování z provozu zpozdí a ohrozí životní prostředí a lidské zdraví;

9.

zdůrazňuje, že pro vyřazení těchto předčasně odstavených bloků třech uvedených jaderných elektráren z provozu je maximálně důležitá otázka bezpečnosti; vyzývá proto Radu, Komisi a členské státy, aby to měly na paměti při příjímání všech budoucích rozhodnutí o vyřazování jaderných zařízení z provozu obecně a zejména v případě těchto tří programů na vyřazení z provozu; vyzývá Komisi, aby zajistila odpovídající koordinaci s členskými státy a stanovila přesné harmonogramy pro dokončení projektů;

10.

s obavami konstatuje, že podrobné plány na vyřazení elektráren z provozu, které jsou součástí tří příslušných programů na vyřazení z provozu, ještě nebyly dokončeny, neexistují proto dostatečné informace o harmonogramech, nákladech na jednotlivé projekty ani o zdrojích financování; naléhavě tedy vyzývá příslušné vnitrostátní orgány, aby plány dokončily, a Komisi, aby o tom podala zprávu a aby pro projekty na vyřazování elektráren z provozu poskytla podrobné dlouhodobé finanční plánování; vyzývá Komisi, aby jasně popsala zaměření finančních prostředků EU nezbytných k dosažení těchto plánů;

11.

vyzývá Komisi, aby se zabývala způsoby, jak změnit metody EU v oblasti financování operací na vyřazování jaderných zařízení z provozu s ohledem na strategie používané v členských státech a jejich správních strukturách a jak zjednodušit pravidla pro správu souvisejících finančních prostředků tak, aby neměla negativní dopad na zajištění a bezpečnost těchto operací;

12.

konstatuje, že chybí jasné rozdělení odpovědnosti mezi účastníky procesu financování a účastníky procesu vyřazování jaderných zařízení z provozu; domnívá se, že by Komise měla mít hlavní odpovědnost za provádění pomoci EU a že by mělo být zavedeno společné řízení s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj;

13.

domnívá se, že pro účely přidělování zakázek by bylo vhodné uplatňovat kritérium vzájemnosti v rámci Společenství zvýhodňující evropské podniky, a zejména uplatňovat zásady uvedené v článku 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími mimo jiné v odvětví energetiky;

14.

připomíná, že celková finanční pomoc Evropské unie třem příslušným členským státům do konce roku 2013 činí 2 847,78 milionu EUR; zdůrazňuje, že přestože mezi jadernými elektrárnami existují rozdíly, zejména pokud jde o skladování paliva, programy v zásadě používají tutéž technologii; připomíná však, že existují však výrazné rozdíly v přidělených částkách: Ignalina (2 bloky) – 1 367 milionů EUR; Bohunice (2 bloky) – 613 milionů EUR; a Kozloduj (4 bloky) 867,78 milionů EUR;

15.

připomíná – podle údajů dostupných na konci roku 2009 – odlišnou situaci členských států, pokud jde o vyplacené částky: celkem 1 367 milionů EUR, vyčleněno 875,5 milionů EUR (64,04 %), vyplaceno 760,4 milionů EUR (55,62 %), Bohunice: celkem 613 milionů EUR, vyčleněno 363,72 milionů EUR (59,33 %), vyplaceno 157,87 milionů EUR (25,75 %), Kozloduj: celkem 867,78 milionů EUR, vyčleněno 567,78 milionu EUR (65,42 %), vyplaceno 363,149 milionů EUR (41,84 %), převážně z důvodu odlišného harmonogramu pro uzavření jaderných elektráren;

16.

domnívá se, že je nezbytné, aby byly fondy spravovány a jejich zdroje využívány s absolutní transparentností; uznává význam řádného a transparentního řízení finančních zdrojů s náležitým externím dohledem pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže na energetickém trhu; doporučuje v této oblasti transparentnost a zapojení veřejnosti;

17.

bere na vědomí následující dokončené audity a hodnocení: „Hodnocení v polovině období týkající se pomoci pro vyřazování jaderných elektráren z provozu určené Litvě a Slovensku“ (2007); interní audity všech tří programů provedené EK v roce 2007; audity agentury pro centrální řízení projektů, které provedl Evropský účetní dvůr (EÚD) v roce 2008 a 2009 a týkaly se jaderné elektrárny Ignalina; audit EÚD při přípravě prohlášení o věrohodnosti účtů na rok 2008; studie proveditelnosti EÚD uskutečněná v roce 2009; dále bere na vědomí tyto probíhající činnosti: sdělení Komise očekávané na začátku roku 2011, externí finanční audit EK fondu BIDSF, úplný audit výkonnosti prováděný EÚD a týkající se všech tří programů;

18.

domnívá se, že s ohledem na významný objem souvisejících finančních prostředků, nezkušenost při využívání fondů, neznámé faktory, které se objevily během procesu, množství následných změn, přizpůsobování a přidělování dodatečných částek, se počet a zaměření provedených auditů zdá být nedostatečný; lituje skutečnosti, že hodnocení Komise v polovině období týkající se pomoci při vyřazování jaderných elektráren z provozu určené Litvě a Slovensku ze září 2007, nezahrnovalo také Bulharsko (které v té době již pomoc dostávalo);

19.

lituje skutečnosti, že Komise neposkytuje Evropskému parlamentu výroční zprávy o využívání finančních zdrojů, které byly vyčleněny na vyřazení jaderných elektráren z provozu; vyzývá proto Komisi, aby sledovala a každoročně podávala Parlamentu zprávu o zlepšeních při využívání finančních prostředků i o tom, zda je pravděpodobné, že nashromážděné finanční prostředky na vyřazení těchto konkrétních bloků tří jaderných elektráren z provozu budou využity během tří následujících let;

20.

vyzývá Komisi, aby provedla analýzu a ujistila se, že existuje možnost přidělovat prostředky na budoucí projekty na vyřazení jaderných zařízení z provozu do roku 2013, zejména proto, že licence na vyřazení jaderných zařízení z provozu budou v případě Bohunic vydány v červenci 2011 a v případě Kozloduje na konci roku 2011 a na konci roku 2012;

21.

vyzývá Komisi, aby předtím, než budou přiděleny jakékoli další finanční prostředky EU, poskytla srovnávací informace o provádění původních a revidovaných harmonogramů pro různé fáze procesů vyřazování jaderných elektráren z provozu i o opatřeních v energetické a sociální oblasti;

22.

vyzývá Komisi, aby podala zprávu o konkrétních zlepšeních, které přineslo ustavení řídícího výboru členských států, k němuž došlo v roce 2007 s cílem podpořit Komisi při provádění programů pomoci, a aby popsala procedurální změny, jež se od té doby uskutečnily;

23.

konstatuje, že audit EÚD stále probíhá; navrhuje, že by tento audit měl napomoci při stanovování cílů využívání finančních prostředků a zjišťování účinnosti tohoto využívání, hledání proveditelných návrhů do budoucna i při hodnocení výše dalších finančních prostředků nutných pro vyřazení jaderných zařízení z provozu; vzhledem k tomu, že se jedná o úplný audit výkonnosti, měl by osvětlit:

24.

navrhuje, aby, pokud jde o budoucí činnosti, které mají být v období 2007–2013 financovány z přidělených prostředků EU, byly vyjasněny některé další otázky:

25.

s obavami konstatuje, že neexistuje tým koordinátorů a odborníků EU, který by se zabýval všemi třemi projekty a díky němuž by se s programem pro vyřazování jaderných zařízení z provozu nakládalo jako s jedním balíčkem založeným na zkušenostech EU, což by umožnilo součinnost mezi všemi třemi případy;

26.

zdůrazňuje, že je nutná větší koordinace těchto tří programů, aby se zajistilo lepší plánování činností a vzájemné sdílení získaných zkušeností; domnívá se, že tato zkušenost může být užitečná pro celou Evropskou unii, jelikož reaktory se na konci své životnosti vyřazují všude; vyzývá proto všechny zúčastněné strany, aby vytvořily a shromáždily osvědčené postupy v oblasti vyřazování jaderných zařízení z provozu a zajistily co nejlepší využití získaných zkušeností a údajů v jiných členských státech, které mají jaderné elektrárny;

27.

vyzývá Komisi, aby zřídila koordinační tým, jehož úkolem by bylo:

28.

konstatuje, že při financování operací spojených s vyřazováním jaderných zařízení z provozu by měla být uplatňována zásada „znečišťovatel platí“ a že provozovatelé jaderných zařízení by měli již během produktivního života jaderného zařízení zajistit vyčlenění finančních zdrojů, které budou dostačovat k pokrytí budoucích nákladů na vyřazení jaderného zařízení z provozu;

29.

konstatuje, že předčasné uzavření reaktorů zabránilo plánovanému nashromáždění potřebných částek v příslušných vnitrostátních fondech, které měly pokrýt veškeré náklady spojené s vyřazením daných jaderných elektráren z provozu;

30.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na různé strategie používané jednotlivými členskými státy prozkoumala možné způsoby harmonizace přístupů k financování vyřazování jaderných zařízení z provozu v rámci EU, aby bylo zajištěno včasné shromáždění nezbytných finančních zdrojů, aniž by však byla narušena bezpečnost procesu vyřazování z provozu;

31.

vítá skutečnost, že většina projektů v oblasti energetické účinnosti a zajišťování dodávek elektřiny, které jsou součástí programu Ignalina, se v současné době realizuje, nebo jsou již dokončeny;

32.

s obavami konstatuje, že v případě klíčových projektů řízení infrastruktury pro nakládání s odpady (sklad vyhořelého paliva a projekt na uskladnění odpadu) došlo k významným zpožděním, která způsobila dodatečné náklady oproti původním odhadům; konstatuje, že časová rezerva v systému je téměř vyčerpána a že zpoždění mohou mít dopad na kritická místa celého plánu na vyřazení elektrárny z provozu, což by mělo za následek odpovídající nárůst nákladů; vyzývá Komisi, aby podala zprávu o výsledcích přehodnocení harmonogramu projektu;

33.

konstatuje, že významná část finančních prostředků byla přidělena na energetické projekty, že je stále zapotřebí velkého množství finančních prostředků pro vyřazení elektrárny zařízení z provozu a vnitrostátní prostředky na pokrytí těchto nákladů nestačí – ve státním fondu pro vyřazení jaderné elektrárny Ignalina z provozu se dosud nashromáždilo pouze něco přes 100 milionů EUR (přitom jen technické náklady na vyřazení elektrárny z provozu se pohybují od 987 milionů EUR do 1 300 milionů EUR) a významná část těchto financí byla použita na jiné projekty než na vyřazování elektrárny z provozu; vyzývá, aby byla v tomto ohledu přijata příslušná opatření, zejména ze strany daného členského státu;

34.

vítá pokrok, k němuž došlo v programu zaměřeném na jadernou elektrárnu Bohunice;

35.

konstatuje, že přestože je pomoc Společenství určena na vyřazení jaderné elektrárny, a zejména reaktorů elektrárny V1, z provozu a na zabezpečení dodávek, nevyčlenil vnitrostátní jaderný fond žádné specifické zdroje financování na probíhající projekt vyřazování elektrárny A 1 z provozu;

36.

konstatuje, že při provádění některých projektů na vyřazení elektrárny z provozu, jako je rekonstrukce systému fyzické ochrany areálu, historický projekt na zpracování odpadu a výstavba dočasného skladu radioaktivního odpadu v Bohunicích, došlo k významným zpožděním; naléhavě vyzývá Komisi a slovenskou stranu, aby přijaly opatření, jimiž budou předcházet zpožděním a zamezí ohrožení plánovaného pokroku prací na vyřazení elektrárny z provozu;

37.

vítá celkově dobré technické a finanční výsledky programu Kozloduj i přezkum strategie pro vyřazování bloků 1 až 4 z provozu – tato strategie byla změněna z původní strategie odložené demontáže na strategii okamžité postupné demontáže;

38.

s obavami bere na vědomí poměrně vysoký podíl energetických projektů na přidělených veřejných finančních prostředcích; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění zbývajících energetických projektů a podala zprávu o jejich výsledcích; vyzývá, aby ve zbývajícím období programu Kozloduj došlo k nárůstu podílu projektů souvisejících s vyřazováním elektrárny z provozu a zpracováním odpadu;

39.

zdůrazňuje, že je třeba, aby existovala komplexní administrativní koordinace mezi státním podnikem pro radioaktivní odpad, který je v současnosti odpovědný za bloky 1 a 2, a jadernou elektrárnou Kozloduj, která odpovídá za bloky 3 a 4; vyzývá bulharskou stranu, aby analyzovala sdílené řízení a v této souvislosti včas provedla nezbytná opatření s cílem zlepšit stávající situaci anebo aby pro bloky 1 až 4 zavedla společné řízení;

40.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi a také vládám Bulharska, Litvy a Slovenska.