52011DC0695

OBSAH

1. Úvod 2

2. Rozpočet ISPA 2

3. Nové projekty ISPA 3

4. Nové závazky 3

5. Projekty financované v letech 2005–2010 3

6. Platby 3

7. Souhrnné tabulky 4

8. Formy a způsoby poskytování technické pomoci 5

9. Technická pomoc z podnětu přijímající země 5

10. Technická pomoc z podnětu Komise 6

11. Provádění 6

12. Monitorování projektů 6

13. Finanční řízení a kontrola, včetně rozšířeného systému decentralizovaného provádění (EDIS) 7

14. Posuzování rizik 7

15. Zjištění Evropského účetního dvora 8

16. Spolufinancující partneři - Evropská investiční banka (EIB) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) 8

17. Veřejné zakázky 9

18. Politika hospodářské soutěže 9

19. Politika v oblasti životního prostředí 9

20. Dopravní politika 9

21. Koordinace s NPP 10

22. Propagační akce 10

ÚVOD

Po zasedání Evropské rady v Bruselu v červnu 2004, na němž byl Chorvatsku udělen status kandidátské země, využívala tato země od 1. ledna 2005 pomoc ISPA. Chorvatsko tudíž následovalo země, které byly příjemci pomoci ISPA již dříve a jimž byla poskytována pomoc v rámci nástroje ISPA od roku 2000, kdy byl tento nástroj zaveden. Dne 1. ledna 2007 se Bulharsko a Rumunsko staly členy Evropské unie a přestaly být příjemci předvstupní pomoci včetně ISPA. Po přistoupení těchto dvou zemí zůstalo Chorvatsko jediným příjemcem pomoci ISPA.

Tato zpráva se proto týká pouze činností v rámci ISPA prováděných Chorvatskem.

V roce 2010 došlo k úspěšnému fyzickému dokončení prvních dvou projektů ISPA. Kvůli zpoždění, k němuž došlo u čtyř opatření ISPA, bylo nutné prodloužit konečnou lhůtu způsobilosti pro tato opatření o jeden rok, a sice do konce roku 2011. Nižší než předpokládané smluvní ceny umožnily provést úpravu čtyř opatření, a tím zvětšit rozsah prací financovaných z prostředků ISPA a/nebo zvýšit míru spolufinancování.

V roce 2010 se vnitrostátní orgány zaměřily na samotné fyzické provádění a řízení projektů, monitoring a platby.

Provádění ISPA v roce 2010 probíhalo současně s prováděním operačních programů financovaných z nástroje předvstupní pomoci (NPP) a rozsáhlými přípravami na budoucí politiku soudržnosti (jednání o přistoupení v rámci kapitoly 22: Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů ). Tyto tři paralelní procesy vyžadovaly od vnitrostátních orgánů významné vstupy.

ROZPOčET ISPA

V souladu s účetním systémem Komise založeným na činnostech byl rozpočet pro ISPA zajištěn prostřednictvím dvou rozpočtových linií: funkční rozpočtové linie B13.01.04.02 a provozní rozpočtové linie 13.05.01.01. První linie zahrnuje prostředky na pokrytí administrativních výdajů technické pomoci (TP) hlavně za účelem posílení Delegace Evropské unie v Chorvatské republice. Tato linie byla ukončena v roce 2006. Druhá rozpočtová linie zahrnuje prostředky na platby poskytnuté pro účinné provádění a fungování nástroje ISPA pro Chorvatsko.

Rozpočtová linie 13.05.01.01 zahrnuje veškeré výdaje na spolufinancování projektů (opatření) v oblasti infrastruktury. V roce 2010 byla z této linie vyplacena celková částka 14 659 692,82 EUR.

Tabulka 1 : Rozpočet ISPA na rok 2010 – v EUR

Rozpočtová linie | Provedené platby |

Funkční rozpočtová linie B13.01.04.02 (ukončena v roce 2006) | 0 |

Provozní rozpočtová linie 13.05.01.01 | 14 659 692,82 |

Celkem | 14 659 692,82 |

Financování projektů

NOVÉ PROJEKTY ISPA

V roce 2010 nebyly přijaty žádné nové projekty ISPA.

NOVÉ ZÁVAZKY

V roce 2010 nebyly přijaty žádné nové závazky pro projekty v sektoru životního prostředí ani v sektoru dopravy, jelikož nástroj ISPA skončil v roce 2006.

PROJEKTY FINANCOVANÉ V LETECH 2005–2010

V letech 2005 a 2006 schválila Komise celkem šest projektů na základě návrhů předložených Chorvatskem. Z těchto projektů se tři týkají sektoru životního prostředí, dva dopravy a jeden horizontálních opatření technické pomoci (pro organizaci statutárních monitorovacích výborů a podpůrných prováděcích subjektů ISPA). Celkové způsobilé investiční náklady těchto projektů činí 107 474 736 EUR, přičemž jako granty ISPA bylo přiděleno celkem 59 000 000 EUR, tj. 54,8 %. Do konce roku 2006 Komise přidělila 100 % finančních prostředků ISPA vyhrazených pro Chorvatsko na období 2005 až 2006 se závazky rozdělenými rovnoměrně mezi sektor životního prostředí a dopravy.

Tabulka 2 : Projekty schválené pro Chorvatsko v letech 2005–2006[1] – v EUR

Doprava | 2 | 60 924 700 | 29 271 310 | 48 | 29 271 310 |

Horizontální opatření TP | 1 | 262 335 | 262 335 | 100 | 262 335 |

Životní prostředí | 7 877 349,62 | 4 001 450,43 | 11 878 800,05 |

Doprava | 12 758 806,09 | 10 658 242,39 | 23 417 048,00 |

TP | 209 868,00 | 0 | 209 868,00 |

Celkem | 20 846 023,71 | 14 659 692,82 | 35 505 716,05 |

SOUHRNNÉ TABULKY

Níže uvedená tabulka 4 poskytuje přehled o intervencích ISPA za rok 2010 a za období 2005–2010.

Tabulka 4 : Odsouhlasené projekty v Chorvatsku v období 2005–2010 – v EUR

Subsektor | Počet projektů | Způsobilé náklady | Příspěvek ISPA | 2010 | 2005–2010 |

Voda | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Voda a odpadní vody včetně čištění | 1 | 36 000 000 | 22 500 000 | 0 | 2 950 858 49 | 22 500 000 | 9 668 557 17 |

Odpadní vody včetně čištění | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Pevné odpady | 1 | 8 823 601 | 6 000 049 | 0 | 837 193 08 | 6 000 049 | 1 437 198 08 |

Kvalita ovzduší | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Horizontální opatření | 1 | 1 464 100 | 966 306 | 0 | 213 398 86 | 966 306 | 773 044 80 |

Sektor celkem | 3 | 46 287 701 | 29 466 355 | 0 | 4 001 450 43 | 29 466 355 | 11 878 800 05 |

Doprava |

Silnice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Železnice | 1 | 60 182 962 | 28 789 180 | 0 | 10 465 390 39 | 28 789 180 | 23 031 344 00 |

Silnice a železnice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Vnitrozemské vodní cesty | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Letiště | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Horizontální opatření | 1 | 741 738 | 482 130 | 0 | 192 852 00 | 482 130 | 385 704 00 |

Sektor celkem | 2 | 60 924 700 | 29 271 310 | 0 | 10 658 242 39 | 29 271 310 | 23 417 048 |

Horizontální opatření |

TP | 1 | 262 335 | 262 335 | 0 | 0 | 262 335 | 209 868 |

Sektor celkem | 1 | 1 464 100 | 966 306 | 0 | 213 398,86 | 966 306 | 773 044,80 |

Doprava |

Sektor celkem | 1 | 741 738 | 482 130 | 0 | 192 852,00 | 482 130 | 385 704,00 |

Horizontální opatření TP |

Sektor celkem | 1 | 262 335 | 262 335 | 0 | 0 | 262 335 | 209 868,00 |

CELKEM | 3 | 2 468 173 |1 710 771 |0 |406 250,86 |1 710 771 |1 368 616,80 | | TECHNICKÁ POMOC Z PODNěTU KOMISE

Od počátku fungování ISPA se činnosti v rámci technické pomoci uskutečňované z podnětu Komise či jejím jménem soustředily na to, aby umožnily delegaci EU vykonávat kontroly ex ante (včetně hodnocení projektů) v souladu se standardy, které jsou požadovány pro správu finančních prostředků EU. Od roku 2006 nebyla pomocí ISPA financována žádná takováto opatření. Veškerá taková opatření jsou od té doby financována z NPP.

Řízení a provádění

PROVÁDěNÍ

První dva projekty byly v Chorvatsku schváleny v prosinci 2005 a další čtyři v červenci a září 2006. Na konci roku 2010 probíhalo fyzické provádění u všech šesti projektů ISPA. Dvě opatření ISPA byla dokončena a u zbývajících čtyř byla konečná lhůta způsobilosti prodloužena do 31. prosince 2011[2]. Na konci roku 2010 odpovídala částka, na niž byly uzavřeny smlouvy, 95,8 % přidělené částky.

Na konci roku 2010 byly ve fázi hodnocení dvě zakázky (provedení práce a dodávky) a zbývalo zadat ještě tři zakázky. Jednalo se o: jednu smlouvu o dodávkách, jednu rámcovou smlouvu a jednu smlouvu o provedení práce. V posledním případě existuje riziko, že provádění překročí lhůtu způsobilosti.

Většina projektů ISPA nyní vstoupila do závěrečných etap provádění. V důsledku toho se pozornost stále více soustředí na dokončení opatření v daných termínech a zajištění plné funkčnosti opatření ISPA a souladu s jeho cíli.

MONITOROVÁNÍ PROJEKTů

Celkové sledování a hodnocení pokroku a účinnosti provádění ISPA je zajištěno prostřednictvím pravidelných schůzek v kancelářích delegace EU, monitorovacích zpráv prováděcích subjektů, návštěv pracovníků Komise na místě a formálního monitorování na schůzkách monitorovacího výboru ISPA, které se konají dvakrát ročně v Chorvatsku, jakož i prostřednictvím výročních zpráv pro každý projekt ISPA, které předkládá prováděcí orgán.

V roce 2010 se v Chorvatsku konala dvě zasedání monitorovacího výboru ISPA, v červnu a v listopadu. Při nich byla značná pozornost věnována zpožděním projektů v sektoru životního prostředí. V rámci výboru bylo rovněž důkladně projednáváno prodloužení lhůt způsobilosti pro čtyři opatření ISPA.

FINANčNÍ řÍZENÍ A KONTROLA, VčETNě ROZšÍřENÉHO SYSTÉMU DECENTRALIZOVANÉHO PROVÁDěNÍ (EDIS)

Hlavní požadavky na finanční řízení a kontrolu a řešení nesrovnalostí se řídí ustanoveními nařízení o ISPA[3] a přílohy III finančního memoranda použitelnými v režimu kontroly ex ante , kterou provádí Komise. Klíčové prvky se týkají zřízení systémů vnitřní finanční kontroly a zavedení postupů zajišťujících transparentní a nediskriminační postupy při zadávání zakázek, přesnost uváděných výdajů, odpovídající schopnost provádět interní audit, dostatečné auditní stopy a odpovídající řešení nesrovnalostí.

Delegace EU v Záhřebu nadále působí jako hlavní mechanismus zajišťující řádné finanční řízení a kontrolu. Míra zamítnutí dokumentů ISPA zůstala nadále vysoká, což je jasným znamením, že chorvatské orgány musí vyvinout ještě větší úsilí, aby bylo možno se spolehnout na jejich schopnost řádně spravovat finanční prostředky ISPA samostatně.

DIS

Ve věci požadavku na akreditaci DIS (systému decentralizovaného provádění) prováděcí agentury v Chorvatsku, jíž je CFCA, se postupuje podle ustanovení článku 164 finančního nařízení[4]. Akreditace DIS byla Komisí udělena dne 13. února 2006.

EDIS

Jelikož program ISPA skončil v roce 2006 zavedením nástroje předvstupní pomoci (NPP), úmysl převést ISPA do EDIS (používat rozšířený systém decentralizovaného provádění EDIS pouze s kontrolami ex post prováděnými Komisí) ztratil na aktuálnosti. Nedávné úsilí chorvatských orgánů se proto soustředilo na přípravu struktur NPP na převedení do decentralizovaného řízení bez kontrol ex ante , protože tyto struktury budou fungovat i po přistoupení. Delegace EU v Chorvatsku mezitím pokračuje ve výkonu své důležité úlohy při dozoru nad každodenním řízením, prováděním a sledováním opatření ISPA.

POSUZOVÁNÍ RIZIK

Strategie auditu naplánovaná na rok 2010 vycházela z výsledků analýzy stavu provádění ISPA a příslušných cílů ředitelství auditu Generálního ředitelství pro regionální politiku. Strategie auditu stanoví cíle vymezené vedením Generálního ředitelství pro regionální politiku. Tyto cíle byly stanoveny na základě podrobné diskuse s provozními ředitelstvími, během níž probíhá výměna informací o možných rizicích. Strategie auditu poté stanoví opatření k dosažení cílů, přičemž zohlední zjištěná rizika. Rizika jsou obvykle prostřednictvím této strategie minimalizována. Audit ISPA byl proveden v Chorvatsku v roce 2010.

Oddělení auditu GŘ REGIO provedlo v březnu 2010 audit opatření ISPA Rekonstrukce železniční tratě Vinkovci – Tovarnik – státní hranice . Předmětem auditu byla prováděcí agentura (CFCA), konečný příjemce (chorvatské dráhy) a vnitrostátní schvalující úředník pro vybrané opatření. Zjištění tohoto auditu odkazují na 1. zpoždění při provádění zakázky na signalizaci, 2. prodlevy mezi schůzemi týkajícími se hodnocení zakázky a podpisem smlouvy u tří zakázek, 3. nadále vysokou mírou zamítnutí ze strany delegace EU při kontrolách ex ante .

V rámci systému schvalování ex ante je důraz kladen na zajištění dostatečných kontrolních postupů, pokud jde o provádění projektů a platby. Řízení předvstupních finančních prostředků však s sebou vždy nese určité riziko, jelikož tyto finanční prostředky jsou poskytovány prostřednictvím mnoha organizací a systémů. Způsobilost výdajů závisí na splnění pravidel a podmínek stanovených na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, což může vést ke složitosti a riziku chybného výkladu.

ZJIšTěNÍ EVROPSKÉHO ÚčETNÍHO DVORA

Evropský účetní dvůr zahájil na jaře 2010 „Výkonnostní audit předvstupní pomoci Chorvatsku“. Předmětem auditu byly všechny druhy nástrojů předvstupní pomoci, včetně ISPA. Dvoutýdenní auditní mise v Chorvatsku proběhla v říjnu 2010. Zpráva o auditu není ještě dokončena[5].

SPOLUFINANCUJÍCÍ PARTNEřI - EVROPSKÁ INVESTIčNÍ BANKA (EIB) A EVROPSKÁ BANKA PRO OBNOVU A ROZVOJ (EBRD)

Vzhledem k jejich odborné způsobilosti, pokud jde o přípravu a provádění projektů, udržuje Komise s těmito úvěrovými institucemi pravidelné kontakty, a to jak na horizontální úrovni v zájmu koordinace politických a metodických otázek souvisejících s přípravou programu projektů a jejich prováděním, tak i na úrovni jednotlivých zemí. Evropská investiční banka (EIB) není zapojena do žádného projektu ISPA v Chorvatsku.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) je jedinou mezinárodní finanční institucí, která je aktivně zapojena do projektu ISPA v Chorvatsku, a to poskytnutím půjčky ve výši 10 milionů EUR na projekt týkající se životního prostředí schválený v roce 2005 – program úpravy vody a čištění odpadních vod v Karlovaci. Zástupci EBRD se proto zúčastnili obou zasedání monitorovacího výboru ISPA, které se v Chorvatsku konaly v roce 2010.

Příspěvek k politikám Evropské unie

VEřEJNÉ ZAKÁZKY

Při provádění projektů ISPA se ukázalo, že velkou výzvou je plnění právních požadavků na řádné, spravedlivé a průhledné zadávání veřejných zakázek podle pravidel PRAG. Obtíže s dodržováním těchto pravidel vedly ke zpožděním při provádění projektů ISPA. Delegace EU v Záhřebu neustále zasahovala s cílem zajistit správné použití postupů a nápravu chyb.

Jelikož se upustilo od plánů na převedení do EDIS (viz bod 15), je schvalování ex ante Komisí, kterému podléhají zadávací řízení a uzavírání smluv v rámci projektů ISPA, nadále zcela oprávněné. V rámci současného systému schvalování ex ante a v souladu s rozhodnutím DIS o předání řízení má pouze CFCA roli zadavatele odpovědného za provádění projektu, zatímco Komise schvaluje každý krok procesu zadávání zakázek. Z toho plyne, že ačkoliv Komise není smluvním partnerem, nese sdílenou odpovědnost za procesní správnost zadávání zakázek (bez souhlasu Komise nejsou smlouvy uzavřené mezi příjemci a dodavateli platné).

POLITIKA HOSPODÁřSKÉ SOUTěžE

Jelikož pomoc ISPA je zaměřena především na pokrytí veřejných výdajů nebo podobných výdajů týkajících se projektů inženýrských sítí, nevznikají obvykle problémy neslučitelnosti s předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže. Pokud nejsou porušena pravidla pro zadávání veřejných zakázek a za předpokladu, že je zaručen volný přístup k takové infrastruktuře pro všechny hospodářské subjekty splňující potřebné technické a právní podmínky, nepředstavuje taková pomoc žádné zvláštní výhody pro konkrétní podniky.

POLITIKA V OBLASTI žIVOTNÍHO PROSTřEDÍ

Poskytováním přímé pomoci prioritním projektům v oblasti životního prostředí přispívá ISPA k provádění politiky v oblasti ochrany životního prostředí a k plnění norem EU v Chorvatsku. Zkušenosti získané při přípravě a provádění projektů rozvíjejí správní kapacitu v oblasti životního prostředí. Projekty v oblasti životního prostřední prováděné v rámci ISPA a při nich nabyté zkušenosti připravily cestu většímu počtu projektů v sektoru životního prostředí, které jsou nyní financovány z NPP.

DOPRAVNÍ POLITIKA

Dopravní sítě v Chorvatsku, schválené v souladu s posouzením potřeb dopravní infrastruktury (TINA) a s regionální studií o dopravní infrastruktuře pro státy Balkánu (REBIS), byly vybudovány v rámci celoevropských koridorů. Několik z nich vede přes území Chorvatska, včetně koridoru VII (řeka Dunaj), X (Salzburg-Lublaň-Záhřeb-Bělehrad-Niš-Skopje-Veles-Soluň, včetně větve Xa) a koridoru V, který má v Chorvatsku dvě větve (Vb – Budapešť, Záhřeb, Rijeka a Vc – Budapešť, Sarajevo, Ploče). Tyto sítě byly použity jako základ pro plánování vnitrostátní dopravní strategie pro účely ISPA. V důsledku toho je jediný projekt ISPA v oblasti dopravy (železniční) součástí sítí TINA a REBIS, tzn. že se týká výstavby nebo rekonstrukce úseku, uzlového bodu nebo přístupu k sítím. Sítě TEN-T pro Chorvatsko jsou založeny na doporučeních Dopravní observatoře pro jihovýchodní Evropu (SEETO).

Koordinace mezi předvstupními nástroji

KOORDINACE S NPP

Řízení opatření ISPA a programů NPP v rámci Složky pro regionální rozvoj stejnými útvary Komise zajišťuje úzkou koordinaci činností, doplňkovost podporovaných opatření a kontinuitu politiky.

Propagace

PROPAGAčNÍ AKCE

Monitorovací výbor ISPA zasedal v červnu 2010 Karlovaci, kde ISPA podporuje investice do sektoru vody a čištění odpadních vod. V souvislosti se zasedáním výboru byla také uspořádána tisková konference, po níž následovala návštěva v místě projektu. Pomoc EU je kromě toho uváděna v rámci všech investičních projektů prostřednictvím billboardů a reklamních akcí v médiích.

[1] Od roku 2006 nebyly schváleny žádné nové projekty z důvodu ukončení programu ISPA v tomto roce.

[2] Po změně „Pokynů k ukončení projektů Fondu soudržnosti a bývalého programu ISPA na období 2000–2006“, jež byla přijata kvůli prodloužení konečné lhůty způsobilosti výdajů do 31. prosince 2011, byla přijata podobná ustanovení pro projekty ISPA, které se v současnosti provádějí v Chorvatsku. Roční prodloužení byla v Chorvatsku povolena u čtyř opatření ISPA.

[3] Nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 ze dne 21. června 1999 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik [Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 73].

[4] Ustanovení, které však bylo zrušeno dne 1. května 2007 nařízením (ES, Euratom) č. 1995/2006 [Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1].

[5] V době přípravy této zprávy bylo útvarům Komise sděleno prohlášení o předběžných zjištěních.