Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52011DC0693

    ZPRÁVA KOMISE 22. VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ (2010)SEK(2011) XXX

    /* KOM/2011/0693 v konečném znění */

    52011DC0693

    /* KOM/2011/0693 v konečném znění */ ZPRÁVA KOMISE 22. VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ (2010)SEK(2011) XXX


    ZPRÁVA KOMISE

    22. VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ (2010) SEK(2011) XXX

    Tato zpráva se předkládá v souladu s čl. 45 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. Týká se činností spojených s pomocí poskytovanou ze strukturálních fondů na období 2000–2006 prováděných v roce 2010.

    Podrobnější informace jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise (je přiložen k této zprávě).

    1. ÚVOD

    Rok 2010 byl jedenáctým rokem, v němž byly prováděny programy a projekty strukturálních fondů programového období 2000–2006. Celkem bylo v roce 2010 řízeno 718[1] operačních programů.

    V roce 2010 začal u většiny operačních programů období 2000–2006 proces ukončování. Většinu souvisejících dokumentů o ukončení členské státy předložily v září 2010. Obecný rámec pro ukončení pomoci strukturálních fondů na období 2000–2006 byl stanoven v rozhodnutí Komise K(2006) 3424 v roce 2006, které bylo pozměněno rozhodnutími K(2008) 1362 a K(2009) 960.

    Balíček obnovy navržený Komisí v reakci na finanční krizi umožnil udělit jednotlivým programům v členských státech, které o to požádaly, prodloužení o šest (nebo dvanáct) měsíců. Díky této flexibilitě členské státy a regiony maximalizovaly absorpci přidělených prostředků tím, že vyřešily nečekané problémy související s prováděním programu a dosáhly tak cílů programů.

    Kromě toho, že se účastnila provádění programů a projektů strukturálních fondů na období 2000–2006 a přípravy jejich ukončení, byla Komise v roce 2010 také výrazně zapojena do provádění 434 programů (317 programů Evropského fondu pro regionální rozvoj a 117 programů Evropského sociálního fondu)[2] na období 2007–2013.

    Aby prokázala přidanou hodnotu evropské politiky soudržnosti, pokračovala Komise v provádění následných hodnocení Cíle 1 a Cíle 2 za období 2000–2006. Souhrnná zpráva o následném hodnocení byl zveřejněn v dubnu 2010[3]. V červnu 2010 byla dále zveřejněna následná hodnocení iniciativ Společenství URBAN[4] a INTERREG[5], které byly zahájeny v roce 2008. Následné hodnocení iniciativy Společenství EQUAL bylo zahájeno počátkem roku 2009 a jeho předběžné výsledky byly prezentovány počátkem roku 2010. Pokud jde o Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (FNOR), bylo následné hodnocení provedeno v roce 2009 a prezentováno v květnu 2010[6]. V prosinci 2010 Komise také předložila následné hodnocení iniciativy Leader+[7] a hodnocení Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) právě probíhá.

    Bylo podpořeno sdílení zkušeností, a to zejména prostřednictvím meziregionálních a městských sítí a v rámci konference „Regiony pro hospodářskou změnu: Budování udržitelného růstu“, která se konala ve dnech 20. a 21. května a účastnilo se jí 755 účastníků ze všech 27 zemí.

    Poosmé se pod názvem „Evropský týden regionů a měst“ konaly ve dnech 4. až 7. října 2010 DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ, akce organizovaná Komisí společně s Výborem regionů. Při této příležitosti se setkalo 5 900 osob odpovědných za přijímání rozhodnutí na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni a také odborníci v oblasti regionálního a místního rozvoje. Kromě výše uvedených setkání bylo ve 33 zemích uspořádáno ještě 263 akcí na místní úrovni. Tyto akce jsou příležitostí pro spolupráci a budování kontaktů, pro sdílení poznatků a zkušeností a nabízí regionům a městům možnost pochlubit se tím, čeho bylo dosaženo. Jsou rovněž ideální k vyzdvižení součinnosti politiky soudržnosti a dalších politik EU.

    Belgické předsednictví uspořádalo dvoudenní konferenci (dne 18. a 19. listopadu 2010) věnovanou tématu „Úloha ESF v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení“. Byly pořádány pracovní schůzky v rozsahu dvou půldnů se zaměřením na úlohu ESF jako nástroje politiky pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

    2. ANALÝZA PLNěNÍ A PROVÁDěNÍ

    2.1. Plnění rozpočtu

    2.1.1. EFRR

    Rok 2010 byl navzdory finančnímu poklesu z hlediska plnění rozpočtu vynikajícím rokem. Celková míra absorpce dosáhla 100 % neboli 1 693 milionů EUR vyplacených na operační programy. Přestože bylo plnění v rámci Cíle 2 vyšší než původně odhlasovaná částka (230 milionů EUR namísto 104 milionů EUR), byly platby v rámci Cíle 1 a programů iniciativy INTERREG nižší, než se původně předpokládalo (v případě Cíle 1 to bylo 1 348 milionů EUR namísto 2 077 milionů EUR a v případě iniciativy INTERREG šlo o 90 milionů EUR namísto 202 milionů EUR), a to především v důsledku převodu prostředků během globálního převodu s cílem posílit prostředky na období 2007–2013. Na další programy (Urban, Inovační akce) bylo celkem vyplaceno 25 milionů EUR.

    V roce 2010 začal u většiny operačních programů EFRR na období 2000–2006 proces ukončování. Z celkem 379 programů bylo u 281 (neboli 74 %) programů v hodnotě odpovídající 90 % prostředků EFRR rozhodnuto o prodloužení doby způsobilosti. Ke dni 31. prosince 2010 byly doručeny dokumenty o ukončení pro 356 programů. Příslušná oddělení nyní analyzují prohlášení při ukončení programů a závěrečné zprávy.

    Návrh na ukončení byl zaslán členským státům v případě 25 programů a zbývajících 354 programů bude ukončeno v průběhu let 2011 a 2012.

    Za celé období 2000–2006 bylo do 31. prosince 2010 členským státům vyplaceno 123 339 milionů EUR. Průměrná míra absorpce pro všechny členské státy tedy činí 95,2 % ze 129 600 milionů EUR celkové částky přidělených prostředků. Většina zbývajících plateb se týká zaplacení konečného zůstatku při ukončení programů.

    Na konci roku 2010 dosahovaly dosud neuhrazené závazky z předchozích let, jejichž platby se teprve měly uskutečnit (RAL), u EFRR výše 6 719 milionů EUR oproti částce 8 400 milionům EUR v roce 2009. To odpovídá 5,2 % celkové částky vyčleněné na EFRR. S dalším snížením RAL se počítá v důsledku platby konečných zůstatků při ukončení programů.

    V roce 2010 se pravidlo „n+2“ stejně jako v předchozím roce nepoužilo. Podle obecného pravidla bude poslední tranše závazků (tj. 2006) použita na konečné platby, jakmile se daný členský stát a Komise dohodnou na ukončení programů. Částka, která má být zrušena, proto bude stanovena ve fázi ukončování operačních programů[8].

    2.1.2. ESF

    Využití prostředků na platby u programového období 2000–2006 v roce 2010 dosáhlo 319 milionů EUR. To odpovídá 26,42 % ročně přidělených prostředků na platby.

    Je tomu tak proto, že většina programů dosáhla 95% prahu a zbývající zůstatek bude vyplacen pouze v souvislosti s ukončením programů, které v současné době probíhá.

    Celková výše neuhrazených závazků (RAL) na konci roku 2010 dosahovala 3 004 milionů EUR (oproti 4 700 milionům EUR v roce 2009). To odpovídá 4,38 % celkových závazků na období 2000–2006. RAL byly vyčerpány průběžnými platbami; v rámci ukončování programů bylo provedeno několik málo konečných plateb a automatické zrušení nevyužitých RAL ve výši 1 460 milionů EUR.

    V roce 2010 se stejně jako v předcházejícím roce nepoužilo pravidlo „n+2“ a dotčené RAL byly sníženy zrušením částek pro programové období 2000–2006 při ukončení operačních programů podle ustanovení čl. 105 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006.

    Za celé období bylo členským státům na konci roku 2010 vyplaceno 64 118 milionů EUR. Pro všechny členské státy je tedy průměrná míra absorpce 93,47 % ze 68 600 milionů EUR celkově přidělených prostředků.

    Celkem byly pro 229 programů ukončovaných v roce 2010 veškeré dokumenty o ukončení předloženy v požadovaném termínu a 10 programů již bylo ukončeno.

    2.1.3. EZOZF

    Celková částka vyplacená v roce 2010 činila 168,3 milionu EUR neboli 30,7 % rozpočtu dostupného na konci roku (částka ve výši 13,9 milionu EUR byla převedena v průběhu roku do jiných rozpočtových linií mimo EZOZF). Míra plnění, pokud jde o původní rozpočet prostředků na platby, by činila 29,9 %.

    Z hlediska absolutní hodnoty je částka vyplacená v roce 2010 výrazně nižší než částka vyplacená v roce 2009 (o 300 milionů EUR). Toto snížení má tři důvody:

    - programy rozvoje venkova financované z EZOZF – Orientační sekce zachovaly velmi rychlé tempo provádění jako v předcházejících letech. Na konci roku 2009 bylo 94 % prostředků EZOZF – Orientační sekce naplánovaných na celé období již vyplaceno a významný počet programů (112 z celkových 152) již dosáhlo 95% stropu pro průběžné platby. V těchto případech nebyly v roce 2010 až do ukončení možné žádné další platby,

    - v roce 2010 začalo ukončování programů EZOZF – Orientační sekce na období 2000–2006 a do konce roku bylo ukončeno 19 programů (z celkového počtu 152 programů),

    - nízké výdaje EZOZF – Orientační sekce byly do značné míry vyrovnány částkou 11,12 miliardy EUR výdajů Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci programování rozvoje venkova na období 2007–2013 (což je o 2,91 miliardy EUR více než v roce 2009).

    Neuhrazené závazky (RAL) EZOZF – Orientační sekce na konci roku 2010 činily 1 183,3 milionu EUR, což odpovídá 5,3 % celkové částky na přidělené na období 2000–2006. Tato částka je o 171,3 milionu EUR nižší než částka neuhrazených závazků ve výši 1 354,6 milionu EUR na konci roku 2009.

    2.1.4. FNOR

    Celková míra absorpce u plateb byla 100 %, přičemž bylo členským státům vyplaceno 10 milionů EUR.

    Pokud jde o úroveň plnění prostředků na platby, bylo v rámci Cíle 1 vyplaceno 10 milionů EUR. Mimo Cíl 1 nebyla provedena žádná platba.

    Celková výše neuhrazených závazků FNOR na konci roku 2010 dosahovala 296,44 milionu EUR (oproti 306,41 milionu EUR v roce 2009). To odpovídá 7,5 % celkových závazků na období 2000–2006.

    Za celé období bylo členským státům na konci roku 2010 vyplaceno 3 639 milionů EUR. Pro všechny členské státy je tedy průměrná míra absorpce 92,5% ze 3 935 milionů EUR celkové částky přidělených prostředků.

    2.2. Provádění programu

    2.2.1. Cíl 1

    Programy Cíle 1 se zaměřily na projekty základní infrastruktury (40,2 %), přičemž téměř polovina všech investic v této kategorii směřovala do dopravní infrastruktury (49,9 %). Více než jedna třetina (34,9 %) prostředků Cíle 1 byla investována do výrobního prostředí, kde trvá zaměření na pomoc malým a středním podnikům a na odvětví řemeslné výroby (26,6 %), kde podporované projekty v oblasti lidských zdrojů obdržely 22,5 % zdrojů.

    2.2.2. Cíl 2

    V regionech Cíle 2 se programy i nadále soustředí především na investice do výroby, přičemž je na tuto kategorii věnována více než polovina všech finančních prostředků (55,4 %), převážně zaměřených na malé a střední podniky a na odvětví řemeslné výroby. Druhou nejvíce podporovanou oblastí je základní infrastruktura, do níž směřovalo 29,2 % všech zdrojů Cíle 2. Hlavními oblastmi investic v kategorii lidských zdrojů, jíž je věnováno 10,5 % všech zdrojů, jsou flexibilita pracovních sil, podnikatelská činnost, inovace a informační a komunikační technologie.

    2.2.3. Cíl 3

    Provádění programů ESF bylo i v roce 2010 zaměřeno na evropskou strategii zaměstnanosti, zejména na opatření, jejichž cílem je podpořit zaměstnatelnost na trhu práce (30,9 % certifikovaných výdajů), celoživotní učení (činnosti rozvíjející vzdělávání a odbornou přípravu představovaly 31,2 % certifikovaných výdajů), sociální začlenění (13,3 % certifikovaných výdajů), rovné příležitosti (5,2 % certifikovaných výdajů) a podnikatelskou činnost, flexibilitu pracovních cil, inovace, informační a komunikační technologie (19,05 %).

    2.2.4. Rybolov mimo Cíl 1

    Výdaje programů FNOR mimo Cíl 1 byly zaměřeny na zpracování, uvádění na trh a propagaci produktů rybolovu (26,7 %). Druhým nejvýznamnějším opatřením byla úprava intenzity rybolovu (17,8 %), po němž následovala obnova a modernizace rybářského loďstva (17,5 %), vybavení rybářských přístavů (16,9 %) a akce realizované odborníky (odborná příprava, drobný pobřežní rybolov) (12,8 %).

    2.2.5. Iniciativy Společenství

    2.2.5.1. INTERREG

    Do konce roku 2010 bylo v rámci 81 programů INTERREG III/Sousedství vybráno asi 19 000 projektů a sítí zaměřených na snižování dopadů hranic členských států, jazykových bariér a kulturních rozdílů a na rozvoj příhraničních oblastí, podporu strategického rozvoje a územní integrace v rozsáhlejších oblastech EU a lepší integraci se sousedy. Účinnost politik a nástrojů regionálního rozvoje podpořilo také sdílení osvědčených postupů a výměna zkušeností.

    Do konce roku 2010 činila míra absorpce plateb zhruba 92 %. Kvůli specifičtější a náročnější povaze programů spolupráce nebylo u některých programů možné vyhnout se zrušení závazků projektu kvůli pravidlu „n+2“. Celkem byly v průběhu programového období v důsledku pravidla automatického zrušení zrušeny závazky v hodnotě 135 milionů EUR.

    V roce 2010 začal proces ukončování u 81 programů INTERREG III/Sousedství a u 3 programů bylo ukončení finalizováno.

    2.2.5.2. EQUAL

    Programy iniciativy Společenství EQUAL byly ve většině členských států administrativně ukončeny v roce 2008. Jen několik málo členských států požádalo o prodloužení konečného data způsobilosti do roku 2009 s cílem dosáhnout vyšší míry absorpce a pokračovat v začleňování dané problematiky do všech oblastí. V roce 2010 proces administrativního ukončování pokračoval a do konce roku byly ukončeny 4 operační programy EQUAL.

    2.2.5.3. URBAN

    V roce 2010 byl ukončen program URBACT I. V rámci programu URBACT byly vykázány celkové způsobilé náklady ve výši 25 043 714 EUR, z čehož bylo požadováno celkem 15 386 591 EUR z fondu EFRR. To představuje nevyužité prostředky EFRR ve výši 2 644 526 EUR neboli 14,67 %.

    Program URBACT II, Program sítí pro rozvoj měst v rámci evropské územní spolupráce, je výměnný a učební program pro města založený na dobrých zkušenostech s programem URBACT I. V roce 2010 pokračovala práce na řízení programu URBACT II formou monitorovacích výborů a podávání zpráv.

    2.2.5.4. LEADER+

    Iniciativu Společenství Leader+ tvořily tři akce: uskutečňování strategií místního rozvoje prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, spolupráce mezi venkovskými oblastmi a vytváření sítí. Pro období 2000–2006 bylo pro EU-15 schváleno 73 programů Leader+. Členské státy EU, které přistoupily po 1. květnu 2004, měly možnost začlenit opatření typu Leader+ do svých programů Cíle 1 EZOZF.

    Do konce roku 2010 bylo ukončeno 14 programů LEADER+ a 8 členským státům byl zaslán předběžný dopis o ukončení.

    2.2.6. Inovační akce

    2.2.6.1. EFRR

    Generální ředitelství pro regionální politiku rovněž řídilo 181 regionálních programů inovačních akcí (do 31. prosince 2010 bylo 171 ukončeno, přičemž 24 z nich v průběhu roku 2010), které přispívají k prosazování inovací na strategické úrovni v regionech prostřednictvím experimentování s inovačními metodami a postupy, jež mají zlepšit úroveň inovace a kvalitu pomoci EU ve třech tematických okruzích: znalosti a technologické inovace, informační společnost a udržitelný rozvoj.

    2.2.6.2. ESF

    Zbývající inovační akce projektů na roky 2005 a 2006 byly dokončeny a uzavřeny, jak bylo naplánováno, v roce 2010.

    3. SOULAD A KORDINACE

    3.1. Soulad s ostatními politikami Společenství

    Předcházející zprávy podrobně popisovaly vývoj ve vztahu k zajišťování souladu mezi politikou soudržnosti a dalšími prioritami politiky EU, jako jsou politika hospodářské soutěže, vnitřního trhu, životního prostředí, dopravy a cíle v oblasti rovnosti žen a mužů. Ve fázi ukončování programů na období 2000–2006 nedošlo k žádným konkrétním změnám, pokud jde o podmínky nebo očekávání u řídících orgánů.

    3.2. Koordinace nástrojů

    3.2.1. Strukturální fondy a Fond soudržnosti

    V období 2000–2006 čerpalo podporu ze strukturálních fondů všech 25 členských států, přičemž 13 členských států rovněž čerpalo podporu z Fondu soudržnosti, který podporuje méně prosperující země. Programování a plnění strukturálních fondů bylo pečlivě koordinováno, také vzhledem k Fondu soudržnosti (zejména EFRR) tak, aby se zamezilo duplicitě při podpoře projektů.

    3.2.2. Strukturální fondy a Evropská investiční banka (EIB) / Evropský investiční fond (EIF)

    V období 2000–2006 Komise a Evropská investiční banka a Evropský investiční fond posílily svou spolupráci tím, že založily tři iniciativy: JASPERS, JEREMIE a JESSICA. Podrobnosti této spolupráce byly uvedeny v přecházejících zprávách. Jelikož provádění období 2000–2006 dospělo v roce 2010 do fáze ukončování, není o čem podat zprávu.

    4. HODNOCENÍ

    V roce 2010 pokračovala Komise v provádění hodnocení na podporu rozhodování v rámci politiky soudržnosti.

    EFRR

    Komise v roce 2010 dokončila následné hodnocení zásahů EFRR v regionech Cíle 1 a Cíle 2. Souhrnná zpráva o veškeré vykonané práci byla vydána a zveřejněna v dubnu 2010. Následná hodnocení iniciativ Společenství URBAN a INTERREG byla rovněž dokončena v roce 2010.

    V roce 2010 Komise navíc zahájila hodnocení podpory poskytnuté v rámci politiky soudržnosti podnikům a na inovace a výzkum. Kromě toho byly zahájeny tři tematické studie věnované politice soudržnosti a místnímu rozvoji, regionům s určitými geografickými zvláštnostmi a inovačním aktivitám.

    ESF

    V roce 2010 bylo dokončeno následné hodnocení zásahů Evropského sociálního fondu (ESF) v období 2000–2006. Toto hodnocení sestává z jedné přípravné studie, dvou tematických studií (věnovaných jednak podpoře ESF pro otevřenou metodu spolupráce v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování, a jednak dopadu ESF na fungování trhu práce a investice do infrastruktury lidského kapitálu prostřednictvím podpory systémů a struktur) a dvou hlavních hodnocení EFS a iniciativy EQUAL. Všechny hodnoticí zprávy byly zveřejněny.

    V roce 2010 bylo dokončeno ještě 5 hodnocení a studií a další tři byly v tomtéž roce zahájeny.

    EZOZF

    Následné hodnocení iniciativy Leader+ bylo dokončeno v roce 2010. Toto hodnocení se zabývá programy iniciativy Leader+, jak je popisuje nařízení Rady (ES) č. 1260/99, a opatřeními typu Leader+ zahrnutými do nadnárodních programů rozvoje venkova na období 2004–2006 (EU-10). Hodnocení obsahuje závěr, že iniciativa Leader+ byla důležitým doplňkem hlavních politik a přispěla k větší ekonomické diverzifikaci, vyšší kvalitě života a zlepšení přírodního a zastavěného prostředí venkovských oblastí.

    V roce 2010 Komise zahájila následné hodnocení programů rozvoje venkova za období 2000–2006. Toto hodnocení bude posuzovat, zda jsou jednotlivá opatření a programy relevantní, soudržné, efektivní a účelné. Bude dokončeno v průběhu roku 2011.

    5. KONTROLY

    Podrobné informace o výsledcích kontrol jsou k dispozici ve výročních zprávách o činnosti příslušných generálních ředitelství[9].

    5.1. EFRR

    Účinné fungování systémů řízení a kontroly jednotlivých členských států bylo předmětem rozsáhlých auditů od roku 2004, které se zabývaly klíčovými prvky řízení a kontroly. Pokud jde o pokrytí, představovaly prověřované programy 43 % z celkového počtu hlavních programů a 76 % příspěvků EFRR, o nichž bylo rozhodnuto. Co se týče iniciativy INTERREG, bylo v roce 2006 zahájeno samostatné kontrolní šetření, které bylo v roce 2010 ukončeno, pokud jde o 23 zkoumaných programů (28 % všech programů), jež odpovídaly 54 % příspěvků, o nichž bylo rozhodnuto.

    V letech 2007–2010 bylo provedeno rozsáhlé přípravné šetření, jehož cílem bylo přezkoumat orgány pověřené vydáváním prohlášení při ukončení projektu a ověřit věrohodnost, kterou lze přisuzovat jejich činnosti v souvislosti prohlášením při ukončení projektu, prověřit přípravu členských států na ukončení a zjistit a zmírnit související rizika. 42 audity provedenými v rámci tohoto šetření a kontrolními misemi uskutečněnými u orgánu pověřeného vydáváním prohlášení při ukončení projektu v rámci řádných systémových auditů, které začaly v roce 2004, byly pokryty orgány pověřené vydáváním prohlášení při ukončení projektu odpovědné přibližně za 85 % částky, o níž bylo rozhodnuto, pro programy 2000–2006.

    Kromě toho byly v průběhu roku 2010 provedeny čtyři sufitní mise v návaznosti na předcházející systémové audity EFRR (především provádění akčních plánů k nápravě zjištěných systémových nedostatků) ve třech zemích: ve Španělsku (1), Německu (1) a Itálii (2).

    Další audity provedené v roce 2010 ohledně programového období 2000–2006 zahrnovaly zkoumání 86 zpráv o systémových auditech obdržených od vnitrostátních auditorů, jedenáct výročních kontrolních zpráv obdržených podle článku 13 nařízení č. 438/2001 (rok 2009 byl posledním rokem, kdy bylo podání výroční kontrolní zprávy shrnující veškerý audit provedený během roku povinné před tím, než členské státy v roce 2010 předložily dokumenty o ukončení pro většinu programů). Všem členským státům byly zaslány hodnoticí dopisy s připomínkami, a případně s žádostmi o další informace, aby bylo možno z vnitrostátních auditů získat co nejvyšší míru věrohodnosti.

    5.2. ESF

    V programovém období 2000–2006 zahrnovala činnost ředitelství pro audit posouzení popisů systému řízení a kontroly, analýzu zpráv o auditech systémů provedených na vnitrostátní úrovni a výročních kontrolních zpráv v kontextu výročních dvoustranných koordinačních schůzek, jakož i tři hlavní auditní šetření.

    Vzhledem ke stádiu provádění operačních programů programového období 2000–2006 nebyly v roce 2010 organizovány žádné další audity systémů řízení a kontroly. Namísto toho se auditní činnost zaměřila na kroky v návaznosti na nesrovnalosti a výhrady uvedené ve výroční zprávě o činnosti za rok 2009 a na analýzu prohlášení při ukončení programů.

    5.3. EZOZF

    Na konci roku 2010 bylo ze 152 programů 103 programů podrobeno auditu (67,8 %), což odpovídá částce 21,7 miliardy EUR (96,4 %) z celkových prostředků na závazky. Celkem 44 programů bylo podrobeno následnému auditu. V průběhu roku 2010 byly všechny tyto audity uzavřeny.

    Do 31. prosince 2010 bylo finalizováno zkoumání prohlášení o ukončení předložených členskými státy u 78 programů, což představuje 51,3 % celkového počtu programů.

    5.4. FNOR

    Od počátku programového období 2000–2006 vykonalo GŘ pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE) celkem 58 auditních misí, čímž pokrylo všechny své programy financované z jednoho fondu (18 programů, na něž byly původně vyčleněny rozpočtové prostředky ve výši 3 608,73 milionu EUR, tedy 87,4 % celkového rozpočtu na období 2000–2006) a také 18 programů financovaných z vícero fondů odpovídajících prostředkům ve výši 374,58 milionů EUR, tedy 9,2 % celkového původního rozpočtu na období 2000–2006. Celkem se systémové audity GŘ MARE týkaly programů představujících 96,6 % celkových původních příspěvků pro FNOR na období 2000–2006. U zbývajících programů je věrohodnost ověřena audity strukturálních fondů jiných generálních ředitelství a/nebo vnitrostátními audity.

    Do konce roku 2010 bylo analyzováno 17 prohlášení při ukončení programu: 9 z nich bylo přijato, u 8 byla analýza přerušena a byly vyžádány další informace a u zbývajících 43 analýza pokračuje. Z 9 přijatých prohlášení bylo v případě 8 stanovisko bez výhrad a u jednoho s výhradami (u něho bude navržena finanční oprava).

    5.5. GŘ OLAF

    V průběhu roku 2010 OLAF uskutečnil v členských státech 53 misí, které se týkaly opatření spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Během těchto misí byly provedeny kontroly na místě[10] u 52 hospodářských subjektů a 6 dalších misí jiného typu bylo provedeno za účelem získání informací nebo poskytnutí pomoci buďto státním správám, nebo soudním orgánům. Stejně jako v předchozích letech patřily mezi typické problémy, které zjistil OLAF v průběhu roku 2010, nepravdivá prohlášení, chybná fakturace a nerespektování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a také konkrétní případy střetu zájmů v některých zadávacích řízeních.

    V roce 2010 členské státy sdělily Komisi v souladu s nařízením (ES) č. 1681/94[11] v pozměněné podobě[12] a s nařízením (ES) č. 1828/2006[13] v pozměněné podobě[14] přibližně 6 910[15] oznámení případů nesrovnalostí, které se týkaly se 1 546 miliard EUR a měly dopad na spolufinancování opatření v programových obdobích 1994–1999, 2000–2006 a 2007–2013.

    6. VÝBORY NÁPOMOCNÉ KOMISI

    6.1. Výbor pro koordinaci fondů (COCOF)

    Jedinou činností Výboru pro koordinaci fondů v roce 2010 ohledně provádění období 2000–2006 bylo posuzování dvou rozhodnutí Komise:

    - návrh ROZHODNUTÍ Komise, kterým se vyjímají některé případy nesrovnalostí plynoucích z operací spolufinancovaných strukturálními fondy a Fondem soudržnosti v programovém období 2000–2006 z povinnosti podávat zvláštní zprávy stanovené čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1681/94 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/94, a

    - návrh ROZHODNUTÍ Komise týkající se finančních důsledků, jež má pro rozpočet Unie vynětí některých případů nesrovnalostí plynoucích z operací spolufinancovaných strukturálními fondy a Fondem soudržnosti v programovém období 2000–2006 z povinnosti podávat zvláštní zprávy stanovené čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1681/94 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/94.

    Komise vydala k oběma návrhům příznivé stanovisko.

    6.2. Výbor pro ESF

    V roce 2010 proběhla tři plenární zasedání a šest schůzek technické pracovní skupiny, které se však nezabývaly žádnými otázkami spojenými s prováděním v období 2000–2006.

    6.3. Výbor pro zemědělské struktury a rozvoj venkova (STAR)

    Výbor STAR se v roce 2010 sešel šestkrát a vydal příznivé stanovisko ke dvěma rozhodnutím:

    - návrh ROZHODNUTÍ Komise, kterým se vyjímají některé případy nesrovnalostí plynoucích z operací spolufinancovaných strukturálními fondy a Fondem soudržnosti v programovém období 2000–2006 z povinnosti podávat zvláštní zprávy stanovené čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1681/94 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/94, a

    - návrh ROZHODNUTÍ Komise týkající se finančních důsledků, jež má pro rozpočet Unie vynětí některých případů nesrovnalostí plynoucích z operací spolufinancovaných strukturálními fondy a Fondem soudržnosti v programovém období 2000–2006 z povinnosti podávat zvláštní zprávy stanovené čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1681/94 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/94.

    6.4. Výbor pro struktury rybolovu a akvakultury (VSRA)

    Výbor pro struktury rybolovu a akvakultury (VSRA) se v roce 2010 sešel dvakrát. Mezi hlavními projednávanými záležitostmi bylo následné hodnocení a ukončení FNOR.

    [1] 226 programů Cíle 1 a Cíle 2, 47 programů Cíle 3, 12 programů FNOR (mimo Cíl 1), 81 programů INTERREG, 71 programů URBAN, 27 programů EQUAL, 73 programů LEADER+ a 181 programů inovačních akcí.

    [2] Viz Sdělení o výsledcích jednání o strategiích a programech na programové období 2007–2013.

    [3] Zveřejněno na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/expost_reaction_en.htm.

    [4] Zveřejněno na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/expost2006/urban_ii_en.htm.

    [5] Zveřejněno na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/expost2006/interreg_en.htm.

    [6] Zveřejněno na adrese: http://ec.europa.eu/fisheries/documentation/studies/fifg_evaluation/index_en.htm.

    [7] Zveřejněno na adrese: http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/leaderplus-expost/index_en.htm.

    [8] Čl. 105 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006.

    [9] Zveřejněno na adrese: http://ec.europa.eu/atwork/synthesis/aar/index_en.htm.

    [10] Nařízení (ES) č. 2185/1996, Úř. věst. L 292, 15.10.1996, s. 2.

    [11] Úř. věst. L 178, 12.7.1994, s. 43.

    [12] Nařízení (ES) č. 2035/2005, Úř. věst. L 328, 15.12.2005, s. 8.

    [13] Úř. věst. L 371, 27.12.2006, s. 1.

    [14] Nařízení (ES) č. 846/2009, Úř. věst. L 250, 23.9.2009, s. 1.

    [15] 2009: počet sdělených případů 4 858; celková částka související se sděleními:

    1 161 865 730 EUR.

    Top