52011DC0548

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Závěrečné hodnocení provádění víceletého programu Společenství pro usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě

1. Úvod

Tato zpráva se věnuje závěrečnému hodnocení víceletého programu e Contentplus (2005–2008), dále v dokumentu označovanému jako „program“[1].

Program probíhal po dobu čtyř let od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2008 s rozpočtem ve výši 149 milionů EUR. 100 % těchto prostředků bylo vynaloženo na projekty, studie a správu (náklady související s hodnocením návrhů a přezkumy projektů).

Cílem programu bylo zajistit lepší dostupnost, používání a využívání digitálně šířeného obsahu v Evropě, a usnadnit tak tvorbu a šíření informací v oblastech veřejného zájmu na úrovni Společenství.

Program byl součástí politiky Komise vyhlášené ve sdělení „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“. Cílem programu e Contentplus bylo usnadnit dosažitelnost, používání a využívání obsahu a povzbudit jeho obohacování. Zaměřil se proto na dva ze čtyř hlavních úkolů, které při vytváření jednotného evropského informačního prostoru podle iniciativy i2010 vyplývají z digitální konvergence, tedy na „interoperabilitu“ a „bohatý obsah“. Konkrétně bylo jeho účelem pomoci splnit cíl č. 1 iniciativy i2010: Jednotný evropský informační prostor nabízející dostupné a bezpečné širokopásmové komunikace, bohatý a rozmanitý obsah a bohaté a rozmanité digitální služby.

V zájmu dosažení svého obecného cíle se program zabýval těmito směry činnosti:

a) usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu, jeho používání a využívání na úrovni Společenství;

b) zlepšování kvality a zvyšování úrovně nejlepších postupů ve vztahu k digitálně šířenému obsahu mezi poskytovateli a uživateli digitálně šířeného obsahu a napříč odvětvími;

c) posílení spolupráce mezi subjekty se zájmem na digitálně šířeném obsahu a zvyšování povědomí.

Prostřednictvím těchto směrů činnosti se program zaměřil na oblasti veřejného zájmu, které by se jen s pomocí tržních sil nevyvíjely vůbec nebo jen pomalejším tempem.

- Zeměpisné informace: Cílem programu e Contentplus je přispívat k tomu, aby subjekty veřejného sektoru, soukromé společnosti včetně malých a středních podniků a občané šířeji využívali zeměpisné informace (tj. veškeré údaje, které se přímo vztahují ke konkrétnímu místu nebo zeměpisné oblasti) v souladu se směrnicí o informacích veřejného sektoru[2] o opakovaném použití informací veřejného sektoru a směrnicí INSPIRE[3], která se zaměřuje na zpřístupnění důležitých, harmonizovaných a kvalitních zeměpisných údajů pro účely vytváření, provádění, sledování a hodnocení tvorby politik Společenství. V této souvislosti podporoval program projekty uplatňující ty zásady směrnice INSPIRE, které jsou důležité zejména pro zvýšení opakovaného použití a usnadňují určování dostupných prostorových údajů, hodnocení jejich účelnosti a zjišťování podmínek jejich použití. Tak by mělo být možné hladce kombinovat prostorové údaje z různých zdrojů a dát je k dispozici mnoha uživatelům a aplikacím.

- Vzdělávací obsah: Vzdělávací digitální obsah je obsah, který se používá pro výuku v různých kontextech: ve formálních programech vzdělávání a odborné přípravy, neformálním obecném vzdělávání, odborných školeních i v samostudiu. Cílem programu e Contentplus je podporovat účinné přeshraniční využívání digitálního vzdělávacího obsahu vhodného pro pedagogické účely, a doplnit tak iniciativy Společenství, jako je rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006, kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení a k jehož cílům patří podpora rozvoje inovativního obsahu, služeb, pedagogik a praxe na základě informačních a komunikačních technologií využívaných v oblasti celoživotního učení.

- Digitální knihovny pro kulturní a vědecký/akademický obsah: Digitální knihovny jsou strukturované sbírky digitálních obsahů, které veřejnosti zpřístupňují kulturní a vědecké instituce (knihovny, archivy a muzea) a soukromí držitelé obsahu (např. nakladatelé) v členských státech EU či jiných zemích, které se na programu podílejí. Díky tomu, že program podporuje rozvoj interoperabilních sbírek a objektů, na nichž lze budovat vícejazyčné a přeshraniční služby, jakož i řešení, která usnadňují vystavování, vyhledávání a zpřístupňování těchto zdrojů, slouží e Contentplus ke zlepšení vícejazyčné dostupnosti význačných fondů digitálního kulturního, vědeckého a odborného obsahu[4]. Dne 30. září 2005 přijala Komise sdělení, v němž nastínila plán iniciativy „i2010: digitální knihovny“, jejímž cílem je usnadnit přístup a využívání evropského kulturního dědictví v online prostředí. V rámci této iniciativy podporovala Komise vytvoření Evropské digitální knihovny (europeana.eu), která by měla do roku 2010 zpřístupnit online nejméně deset milionů knih, dokumentů a dalších kulturních děl.

Program e Contentplus se prováděl prostřednictvím ročních výzev k předkládání návrhů. Konkrétní cíle a priority byly stanoveny v ročních pracovních programech, které uváděly i přidělený rozpočet a orientační harmonogram pro posouzení a výběr navržených projektů předložených v rámci výzev. Finanční prostředky v celkové výši 146,9 milionu EUR byly přiděleny 67 projektům více než 800 evropských organizací, které se na projektech přímo podílely.

Kromě toho uzavřela Komise smlouvy na studie, jejichž cílem je zlepšit porozumění ekonomického významu činností programu a poskytnout výchozí materiál pro stanovení priorit budoucích výzkumných i nevýzkumných činností rozvíjených na úrovni EU. Patří k nim: studie socioekonomických hnacích sil a dopad dlouhodobého uchování digitálních zdrojů, což je první systematický pokus zmapovat či změřit sociální a ekonomický dopad veřejné domény v informační společnosti, a v návaznosti na přezkum směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru studie vytvoření centrální evropské platformy informací veřejného sektoru, která by podněcovala činnosti a sledovala pokrok na cestě k silnějšímu a transparentnějšímu prostředí pro růst vnitrostátních a evropských trhů opakovaného použití informací veřejného sektoru.

2. CÍLE HODNOCENÍ

Komise měla podle čl. 5 odst. 3 rozhodnutí o programu předložit na konci programu závěrečné hodnocení. Toto hodnocení bylo provedeno s pomocí skupiny externích odborníků, kteří posuzovali účinnost programu, jeho úspěchy, dopady, udržitelnost a komplementaritu s ostatními iniciativami Evropské unie i mimo ni, jakož i s iniciativami členských států.

Zjištění tohoto závěrečného hodnocení jsou založena na dostupné dokumentaci, údajích Komise, dotazníku a následných rozhovorech s vybranými účastníky projektů.

3. VÝSLEDKY HODNOCENÍ

Hodnotitelé dospěli k závěru, že program dosáhl cílů stanovených v původním rozhodnutí o programu a v ročních pracovních programech přijatých k jeho provádění. Přispěl k zajištění větší dostupnosti, používání a využívání digitálně šířeného obsahu v Evropě, a usnadnil tak tvorbu a šíření informací v oblastech veřejného zájmu. Konkrétně dospělo hodnocení k těmto závěrům:

Základní úloha programu a jeho výsledky

Výsledky programu jsou v souladu s jeho cíli. Programu se podařilo vytvořit lepší podmínky pro dostupnost, využívání, opakované využívání a zhodnocování digitálního materiálu, a umožnit tak vývoj produktů a služeb s přidanou hodnotou v cílových oblastech v celé Evropě. Pomohl aktérům v oblasti digitálního obsahu (poskytovatelům i uživatelům) plně využít potenciál digitálního obsahu. Poskytovatelům obsahu, tj. veřejným a soukromým organizacím a institucím, které vytvářejí, shromažďují či vlastní digitální obsah, se podařilo zviditelnit svůj digitální obsah nejen ve vlastní zemi, ale i v ostatních členských státech EU a zemích podílejících se na programu. Uživatelé obsahu, tedy evropští občané, studenti a výzkumníci, jakož i organizace a podniky, jsou naproti tomu nyní schopni tento obsah vyhledávat a využívat bez ohledu na jeho umístění či jazyk.

Vytvářením celoevropských konsorcií a podporou tvorby přeshraničních souborů dat a služeb přispěl program e Contentplus k tomu, že je obsah ve výše zmíněných cílových oblastech dostupnější a lze jej lépe využívat. Jak potvrdily průzkum i rozhovory, většina projektů by se bez finanční podpory programu e Contentplus nemohla uskutečnit, což dokazuje užitečnost takových finančních mechanismů na evropské úrovni.

Na úrovni projektů by nebylo dosaženo výsledků, jako je vytvoření Evropské digitální knihovny Europeana, společného vícejazyčného přístupového bodu ke kulturnímu dědictví Evropy. Uskutečnění tohoto pilotního projektu zastřešujícího přibližně 20 přípravných projektů, který poskytuje přístup ke zhruba 17 milionům kulturních děl z více než 1 500 evropských kulturních institucí (přímo nebo nepřímo prostřednictvím shromaždišť), představuje významný úspěch. Účast na této iniciativě zvýšila viditelnost partnerů projektu a poskytla jim mnohem větší pobídku k zachování služby poté, co bude cyklus financování ukončen. Pokud jde o vzdělávací obsah, největších úspěchů bylo dosaženo díky intenzivnějšímu vytváření sítí a spolupráci. Projekt MELT například poskytuje službu „ Learning Resource Exchange (LRE)“ – portál pro výměnu zdrojů vzdělávacích informací pro školy (lreforschools.eun.org), kde lze nalézt více než 130 000 otevřených zdrojů a obsahů z mnoha různých zemí a od mnoha různých poskytovatelů, včetně 17 ministerstev školství. V oblasti zeměpisných informací shromáždil program poskytovatele údajů, technologií, uživatele a další zúčastněné strany a vytvořil sítě, které budou sloužit jako platformy pro sdílení informací a nejnovějších technologií a odbourávat překážky interoperability v EU. Tak například projekt EURADIN zavede, otestuje a ověří pilotní řešení evropské infrastruktury, podle níž se mohou orientovat všechny členské státy při plnění doporučení směrnice INSPIRE ve vztahu k adresám.

Účinnost programu

Program byl řízen účinně. Jak žadatelé, tak účastníci projektů byli spokojeni s kvalitou informací, které Komise poskytla, přestože od některých nováčků a organizací s méně zkušenostmi s projekty financovanými z prostředků EU přišlo zpočátku několik méně závažných dotazů ohledně ujasnění cílů programu a režimů financování.

Zveřejnění jasných cílů programu a kritérií odměňování na jedné straně a dvoustupňový proces posuzování na straně druhé měly pozitivní dopad na podávání a výběr kvalitních návrhů.

Díky zjednodušení grantové dohody e Contentplus se urychlil postup náhrady projektových nákladů a jejich proplácení.

Jako nový druh projektu byly zavedeny sítě osvědčených postupů, jejichž cílem bylo podpořit přijímání norem a specifikací v zájmu dostupnějšího a lépe využitelného digitálního obsahu v Evropě. Bylo toho dosaženo spojením konsensuálních a osvětových funkcí sítě s rozsáhlým zaváděním jednoho či více konkrétních řešení jejich členy za reálných podmínek.

Dopady programu

Dopad na organizace, které se programu účastnily, lze pouze odhadovat, neboť mnoho projektů v době hodnocení ještě probíhalo nebo právě skončilo. Většina organizací očekává zviditelnění a větší využívání svého digitálního obsahu v blízké budoucnosti, ale už nyní uznává, že účast na projektech programu e Contentplus zvýšila mezinárodní a přeshraniční spolupráci a umožnila jim, aby si uvědomily ekonomickou a kulturní hodnotu digitálního obsahu, který vlastní. Projekty programu e Contentplus podporovaly například digitalizaci více než 20 milionů stránek neskenovaných knih a novin z národních knihoven. Díky tomuto úsilí budou moci občané již záhy používat fulltextové vyhledávání v tomto obsahu prostřednictvím evropských portálů i portálů jednotlivých národních knihoven. Evropským archivům televizního vysílání se podařilo vytvořit portál, jehož prostřednictvím lze přistupovat k části jejich obsahu, což občanům umožní sledovat vývoj televize v Evropě, ale i televizní přenosy domácích a zahraničních kulturních a historických událostí.

V oblasti digitálních knihoven je program e Contentplus prvním programem, jehož hlavní dopad spočívá v tom, že byl jednotlivým občanům přímo zpřístupněn digitální materiál v nejširším měřítku. Místo ovlivňování zúčastněných stran či technických úprav a norem, které takové zpřístupnění podpoří nebo povolí, se europeana.eu sama stala přístupovým bodem k evropskému kulturnímu obsahu. Program rovněž zdůraznil řadu otázek, které je třeba řešit. K financování rozsáhlé digitalizace bude zapotřebí většího podílu financování z veřejných prostředků a iniciativ s partnery ze soukromého sektoru za předpokladu, že umožní všeobecný přístup online ke společnému evropskému kulturnímu dědictví. Digitalizaci velké části evropského kulturního dědictví z nedávné doby také brání rozdrobenost a složitost současného systému udělování povolení. Je třeba zlepšit proces vypořádávání práv a vyjasnit úlohu a odpovědnost soukromých a veřejných organizací při digitalizaci osiřelých děl a materiálů, které podléhají autorským právům, ale nejsou již komerčně dostupné.

V oblasti vzdělávacího obsahu se v důsledku podpory programu očekává značný nárůst využívání tohoto obsahu. Například portál lreforschools.eun.org umožňuje učitelům i žákům snadno vyhledávat a používat vzdělávací obsah z mnoha různých zemí prostřednictvím jediného přístupového bodu. Navíc bude mít zapojení vnitrostátních ministerstev školství do mnoha projektů pravděpodobně vliv na začlenění e Learningu do učebních osnov.

Na poli zeměpisných informací se očekává, že podpora programu zvýší interoperabilitu v mnoha tematických oblastech směrnic INSPIRE s přímým a měřitelným dopadem na provádění pravidel INSPIRE.

Udržitelnost

V této fázi je obtížné zhodnotit dlouhodobou udržitelnost. Projektové zprávy však hovoří o úzkém kontaktu s tvůrci vnitrostátních politik a většina věří, že projekty budou i nadále pokračovat díky finančním prostředkům od veřejných a/nebo soukromých institucí, které se na nich podílejí.

4. HLAVNÍ DOPORUČENÍ

V Evropě neustále stoupá poptávka po kvalitním digitálním obsahu, ať již poptávka občanů, studentů, výzkumných pracovníků, malých a středních podnikatelů nebo jiných komerčních uživatelů, jednorázových i pravidelných, kteří si přejí využít zdroje digitálního obsahu k vytvoření služeb. Z toho důvodu je pro zvýšení dostupnosti evropského digitálního obsahu nezbytná trvalá podpora na úrovni EU, zejména v oblastech veřejného zájmu, kde by byl pokrok jinak pomalejší a kde je přístup k obsahu omezen jazykovými či kulturními bariérami.

V průběhu hodnocení vyvstala řada obecných poznatků, které by mohly pomoci plánovat další postup:

1. Financování by mělo být spojeno s jasnými a definovanými politickými cíli. I v případě, že mají podpůrná opatření pozitivní výsledky a dopady i v jiných oblastech, je pravděpodobné, že zaměření na oblasti, v nichž má EU jasné a definované politické cíle, povede k udržitelnějším výsledkům s větším dopadem. Obzvláště dobrým příkladem je spojení mezi cílovou oblastí kulturního obsahu/digitálních knihoven a iniciativou na vytvoření digitální knihovny i2010.

2. Iniciativě v oblasti digitálních knihoven by se mělo i nadále dostávat ekonomické podpory Evropské komise, aby se zajistil další rozvoj Europeany a podobných služeb na celoevropské úrovni.

3. Přestože mají informace veřejného sektoru nesmírnou ekonomickou hodnotu, ještě stále se dostatečně nevyužívají. Provádění směrnice o informacích veřejného sektoru by měly i nadále podporovat činnosti zaměřené na opakované použití informací veřejného sektoru a uvolnění jejich plného ekonomického potenciálu. To je zjevné zejména v oblasti zeměpisných informací, kde roztříštěnost databází brání přeshraničnímu používání a využití těchto informací pro vědecké a komerční účely.

4. Na podporu sdílení prostorových informací mezi organizacemi veřejného sektoru a občany by měly činnosti navazující na program e Contentplus podporovat projekty, které budou přispívat k vytvoření standardizovanějšího elektronického prostředí pro ukládání a harmonizaci souborů prostorových údajů obsažených v jednom nebo více tématech v přílohách I až III směrnice INSPIRE. Ukázkou takových projektů je například EURADIN, projekt infrastruktury evropských adres, a EGN (EuroGeoNames).

5. Hodnotitelé vysoce ocenili vícejazyčný a multikulturní rozměr programu, Evropská komise by měla tyto aspekty i nadále rozvíjet.

6. Zjednodušení grantové dohody programu e Contentplus považovali hodnotitelé za velmi účinné, zejména pokud jde o zavedení paušální platby režijních nákladů a výplaty příspěvku Společenství ve formě splátkového předběžného financování. Zveřejnění jasného popisu cílů programu a kritérií odměňování, jakož i dvoustupňový proces posuzování měly velmi pozitivní dopad na podávání a výběr kvalitních návrhů. Takový postup by se měl zvážit i u grantových dohod budoucích programů financování.

7. Prokázalo se, že sítě osvědčených postupů mají významný dopad na vytváření sítí a ověřování v praxi, neboť poskytují nejvhodnější řešení a jsou do nich zapojeny všechny zúčastněné strany. Tento nástroj financování by se měl vzít v úvahu v případě finančních činností, které usilují o vytvoření konkurenceschopných a inovativních řešení.

8. Oblast vzdělávacího obsahu vyžaduje trvalá opatření na podporu zavádění účinných systémů nabízejících vhodné vzdělávací kontexty a normalizace vzdělávacích technologií. Prováděná opatření by se měla zaměřit na využití vzdělávacího obsahu v určitých skupinách (např. v malých a středních podnicích) v určitých vzdělávacích oblastech, a přitom nadále přispívat ke globální normalizaci vzdělávacích technologií.

5. ZÁVĚRY

Je obecně uznanou skutečností, že pro zlepšení dostupnosti evropského digitálního obsahu zejména v oblastech veřejného zájmu je zapotřebí podpory na celoevropské úrovni. V rámci Programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT PSP) proto od roku 2009 pokračovala opatření zaměřená na usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě.

Témata zahrnutá do pracovních programů ICT PSP na léta 2009 a 2010 jako následné činnosti programu e Contentplus jsou v souladu s doporučením hodnotitelů, aby byla podpůrná opatření spojena s jasně definovanými politickými cíli. Jednotlivá témata si kladou za cíl podporu projektů, o něž se opírá politika Komise v těchto oblastech: digitální knihovny, digitalizace kulturního obsahu, jeho dostupnost online a jeho digitální uchovávání, zpřístupnění, šíření a uchování vědeckých informací v digitálním věku a opakované použití informací veřejného sektoru.

Tyto oblasti byly rovněž označeny za prioritní kroky v Digitální agendě pro Evropu[5]. Program ICT PSP se bude i nadále využívat na podporu politického cíle posílení Europeany a podpůrných iniciativ, které umožní lepší přístup online k evropskému kulturnímu dědictví.

V souladu s doporučeními reflexní skupiny týkajícími se zpřístupnění evropského kulturního dědictví online[6] bude program ICT PSP využíván k povzbuzení digitalizace kulturního materiálu a jeho zpřístupnění online (včetně knih, map, novin, zvukových nahrávek, archivních materiálů, fotografií, muzejních exponátů, filmů[7] a audiovizuálních materiálů), aby byl lépe přístupný evropským občanům a aby bylo možno jej snáze využívat ve volném čase, v práci a i ke studiu.

Budou použity finanční prostředky na povzbuzení orgánů veřejné správy, aby pomocí informací o transparentních, účinných a nediskriminačních podmínkách usilovaly o stimulaci trhů s digitálním obsahem.

Digitální agenda pro Evropu rovněž stanoví politický cíl začlenění e Learningu do vnitrostátních politik v zájmu modernizace vzdělávání a školení. Výsledky e Contentplus v oblasti vzdělávacího obsahu by se mohly stát základním kamenem na cestě ke splnění tohoto cíle. V rámci pilíře Digitální agendy pro Evropu „Zvyšování počítačové gramotnosti, dovedností a sociálního začlenění“ podpoří e Learning získávání digitálních dovedností potřebných pro inovace a růst ve znalostní společnosti.

Komise vyzývá Evropský parlament, Radu, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, aby:

1. vzaly na vědomí, že program byl úspěšně proveden;

2. nadále pomáhaly Komisi v jejím úsilí o zviditelnění iniciativ zaměřených na usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě a podporovaly veřejnou diskusi o otázkách týkajících se digitálního obsahu.

[1] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 456/2005/ES, Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 1.

[2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES, Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1.

[4] Některé z těchto činností doplnil program MEDIA 2007, který zahrnuje režim na podporu platforem videa na vyžádání a digitalizace kin. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006.

[5] KOM(2010) 245, Digitální agenda pro Evropu, sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

[6] „Výbor moudrých“ pro zprostředkování evropského kulturního dědictví prostřednictvím internetu http://ec.europa.eu/information_society/activities/digital_libraries/comite_des_sages/index_en.htm.

[7] Sdělení Komise o příležitostech a úkolech pro evropský film v digitálním věku, KOM(2010) 487 v konečném znění.