52011DC0211

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 15.4.2011

KOM(2011) 211 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Robustnější řízení kvality evropské statistiky

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Robustnější řízení kvality [1] evropské statistiky

ÚVOD

Cílem tohoto sdělení je vymezit strategii, která by Evropské unii poskytla rámec pro řízení kvality statistiky v souvislosti s posílenou koordinací hospodářské politiky, která zahrnuje i mechanismy k zajištění vysoké kvality statistických ukazatelů.

V konkrétním kontextu fiskálního dohledu EU a uplatňování postupu při nadměrném schodku (EDP) byl Komisi svěřen úkol pravidelně posuzovat jak kvalitu skutečných údajů poskytnutých členskými státy, tak kvalitu podkladových účtů sektoru vládních institucí sestavených podle Evropského systému účtů. Nedávné události, zejména nepřesnost řecké statistiky o schodku veřejných financí a veřejném dluhu[2], ukázaly, že systém fiskální statistiky nedokázal dostatečně zmírnit riziko toho, že budou Eurostatu předávány údaje nestandardní kvality. Komise dala najevo, že pro řešení tohoto problému bude třeba rozšířit pravomoci Eurostatu v oblasti fiskální statistiky. Rada tyto pravomoci udělila v srpnu 2010.

Dopad hospodářské a finanční krize navíc zdůraznil potřebu posílit strukturu správy hospodářských záležitostí jak v rámci eurozóny, tak pro celou Evropskou unii. Komise zareagovala 29. září 2010 přijetím souboru legislativních návrhů.[3] Cílem tohoto kroku je rozšířit a zlepšit dohled nad fiskálními politikami, makroekonomickými politikami a strukturálními reformami v zájmu napravení nedostatků zjištěných v platných právních předpisech. Pro případy, kdy členský stát nedodrží pravidla, jsou plánovány nové donucovací mechanismy. Je zřejmé, že se tyto mechanismy musí opírat o vysoce kvalitní statistické informace produkované v systému důsledného řízení kvality.

Očekává se rovněž, že z posíleného řízení kvality budou těžit všechny oblasti statistiky. Zejména strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst a správa hospodářských záležitostí posílená také prostřednictvím evropského semestru pro ex ante koordinaci hospodářských politik v Evropské unii, budou ke zdárnému provádění vyžadovat řádné a vysoce kvalitní údaje a statistické analýzy, na jejichž základě bude možné přijímat rozhodnutí a sledovat jejich provádění.

STÁVAJÍCÍ RÁMEC PRO ZAJIšťOVÁNÍ KVALITY EVROPSKÉ STATISTIKY

Statistické informace jsou výstupem procesů vypracovávání statistik, které se používají v rámci celého Evropského statistického systému (ESS). Uživatelé evropské statistiky by měli mít možnost tyto informace bez obav používat jako podklad pro své rozhodování. Tyto výstupy by měly odpovídat danému účelu. Je velmi důležité, aby uživatelé statistiku považovali za relevantní, včasnou, přesnou a vypracovanou ve shodě se zásadami úřední statistiky, mezi něž patří například profesionální nezávislost, nestrannost a objektivita. To platí pro celý Evropský statistický systém[4] včetně Eurostatu.

Výsledná kvalita statistických informací na úrovni Evropské unie je značně závislá na správnosti celého procesu tvorby, který byl k sestavení dané statistiky použit. Jestliže údaje poskytnuté členskými státy nemají dostatečnou kvalitu, má to negativní dopad na kvalitu evropské statistiky. Aby se pomohlo zabránit vzniku takových situací, je zapotřebí komplexního a robustního řízení kvality. Tento systematický přístup ke kvalitě bude těžit z reformy metody tvorby evropské statistiky, od níž se očekává, že zefektivní celý produkční řetězec[5].

Dohled nad ESS doznal v uplynulých letech vylepšení, zejména s přijetím Kodexu evropské statistiky v roce 2005[6]. Provádění Kodexu a jeho monitorování se do značné míry spoléhalo na samoregulační přístup (sebehodnocení, odborné posudky a vnitrostátní prováděcí plány). Od roku 2009, kdy byla zřízena Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou (ESGAB), byl systém posílen přidáním vnějšího hodnocení a následně vstupem v platnost nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice[7].

Evropské vládní finanční statistiky se vypracovávají v souladu s Evropským systémem účtů (v současnosti ESA 95) a tvoří základ pro fiskální monitorování v EU, zejména pro statistiky týkající se postupu při nadměrném schodku. Evropské vládní finanční statistiky se odlišují od popisu rozpočtu nebo veřejného účetnictví, které mají svá národní specifika co se týče šíře okruhu subjektů a zásad pro zaznamenávání transakcí. Na vnitrostátní úrovni odpovídají za soulad předávaných údajů s právními předpisy národní statistické úřady. Na evropské úrovni je odpovědností Eurostatu poskytovat statistickou metodiku, na jejímž základě se sestavují statistiky týkající se EDP, a posuzovat kvalitu skutečných údajů oznamovaných členskými státy pro účely postupu při nadměrném schodku.

V návaznosti na nedostatky zjištěné v řecké statistice schodku veřejných financí a veřejného dluhu[8] byly kompetence Komise rozšířeny tak, aby umožňovaly důkladný přezkum zdrojů údajů, které v souvislosti s postupem při nadměrném schodku poskytnul členský stát. Tyto kompetence byly vzápětí uplatněny k posouzení kvality řecké statistiky schodku veřejných financí a veřejného dluhu.

PROč JE ZAPOTřEBÍ DALšÍHO POSÍLENÍ

V kontextu nedávné finanční krize se k nedostatkům v kvalitě zdrojových údajů veřejného účetnictví a v jejich statistické integraci do výkaznictví pro účely postupu při nadměrném schodku přidaly slabiny v současném nastavení dohledu nad statistikou. Získané ponaučení se týká také důvěryhodnosti statistických systémů členských států i Evropského statistického systému jako celku. Konkrétně lze konstatovat, že existuje pádný důvod pro zesílení stávajícího legislativního rámce, pokud jde o profesionální nezávislost členů ESS, a pro postupný přechod od převážně korektivního přístupu k preventivnímu pojetí řízení kvality evropské statistiky obecně, a zejména statistiky veřejných financí.

Toto sdělení vychází ze stávajícího rámce, který poskytuje základ pro dohled nad tvorbou evropské statistiky. Cílem sdělení je zaprvé věnovat se nedostatkům, které se ukázaly v praxi během posledních let, a zadruhé pozvednout kvalitu evropské statistiky pomocí přístupu, který se zaměřuje především na priority a rizika a vychází ze stávajících systémů řízení kvality v členských státech. Bere v úvahu rovněž dopady, které na statistiku mají legislativní návrhy přijaté Komisí dne 29. září 2010 týkající se:

- posílení Paktu o stabilitě a růstu prováděním obezřetné fiskální politiky,

- prevence a nápravy případů makroekonomické nerovnováhy,

- vytvoření vnitrostátních rámců pro kvalitu fiskální politiky, a zejména potřeby zavést systémy veřejných účtů podléhající náležité vnitřní kontrole a auditním mechanismům, které by se uceleným a důsledným způsobem vztahovaly na všechny subsektory vládních institucí,

- důraznějšího vymáhání.[9]

Toto sdělení zohledňuje závěry zprávy ze dne 21. října 2010 zpracované Van Rompuyovou pracovní skupinou[10] a závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 17. listopadu 2010[11]. Zejména se věnuje tématu důsledného uplatňování Kodexu evropské statistiky členskými státy. Provádění této ambiciózní strategie bude vyžadovat rovněž pečlivý přezkum statistických priorit a zdrojů přidělovaných členům Evropského statistického systému.

DALšÍ POSTUP

Při vytváření rámce pro řízení kvality a při jeho provádění bude Komise postupovat následujícími dvěma směry.

První směr činnosti: další zesílení dohledu nad Evropským statistickým systémem

Důslednější uplatňování Kodexu evropské statistiky

Záměrem Komise je zlepšit uplatňování dohledového rámce pro statistiku navržením změn nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, přepracováním Kodexu evropské statistiky a prostřednictvím nového postupu pro uplatňování Kodexu národními statistickými úřady a dalšími příslušnými vnitrostátními orgány. Jedná se především o tato opatření:

1. Bude předložen návrh obsahující cílené změny nařízení (ES) č. 223/2009. Návrh bude formulován tak, aby bylo jasné, že zásada profesionální nezávislosti národních statistických úřadů platí bezpodmínečně. Statistika musí být navrhována, vytvářena a šířena skutečně nezávislým způsobem prostým jakýchkoliv tlaků ze strany politických nebo zájmových uskupení nebo ze strany Unie či vnitrostátních orgánů a stávající institucionální uspořádání nemůže tuto zásadu omezovat. Působnost statistických úřadů při sběru údajů bude v případech, kdy lze údaje získat z dostupných administrativních záznamů, rozšířena tím, že bude vyjasněna jejich úloha při navrhování obsahu administrativních záznamů a při sestavování požadavků na kvalitu administrativních údajů. Tam, kde to bude namístě, stanoví tato změna nařízení (ES) č. 223/2009 také právní rámec pro další iniciativy, zejména pro dodržování nových „Závazků o důvěryhodnosti statistiky“, čímž se umožní vznik pevnějšího rámce pro uplatňování Kodexu.

2. Kodex bude přepracován tak, aby rozlišoval mezi zásadami, které mají uplatňovat členové ESS, a zásadami vztahujícími se k institucionálnímu prostředí, jejichž provádění bude na vládách členských států. Následně bude aktualizováno doporučení Komise ze dne 25. května 2005.

3. Komise navrhuje, aby se členské státy na základě Kodexu formálně zavázaly, že budou přijímat všechna nezbytná opatření pro zachování důvěry ve svou statistiku a ke sledování dodržování Kodexu („Závazek o důvěryhodnosti statistiky“). Komise ve spolupráci s členskými státy připraví odsouhlasený okruh základních zásad „Závazků o důvěryhodnosti statistiky“, který by byl následně včleněn do nařízení (ES) č. 223/2009. V zájmu dosažení náležitého uplatňování Kodexu na vnitrostátní úrovni bude podrobný obsah každého ze závazků vypracován ve spolupráci s konkrétním členským státem na základě následujících obecných východisek:

4. Každý členský stát by si stanovil vlastní program pro zajišťování a zlepšování kvality, který by odrážel jeho pokrok v uplatňování Kodexu a identifikoval prioritní opatření, jež jsou nezbytná k dosažení řádného dodržování minimálních standardů. Tento program by byl podle potřeby aktualizován, aby dokázal obsáhnout nově identifikované potřeby.

5. Každý členský stát by za koordinace svého národního statistického úřadu pravidelně prováděl sebehodnocení ohledně uplatňování Kodexu, které by se vztahovalo na celý národní statistický systém. Odhalené slabiny a získané poznatky by se pak promítly do programu pro zajišťování a zlepšování kvality. Nejzávažnější slabiny by měly být odstraňovány bez zbytečného odkladu.

6. Z těchto „Závazků o důvěryhodnosti statistiky“, a zejména z národních programů pro zajišťování a zlepšování kvality a z národních sebehodnocení, by Komise vycházela při tvorbě a sestavování svého vlastního programu, jehož pomocí by posuzovala uplatňování Kodexu národními statistickými úřady.

Tyto minimální standardy se vztahují na všechny oblasti statistiky. Existovaly by i zvláštní požadavky na ty oblasti statistiky, o něž se opírá posílená koordinace hospodářských politik, jak je specifikováno níže.

Úloha Evropské poradní komise pro dohled nad statistikou (ESGAB)

Poradní komise má za úkol vykonávat nezávislý dohled nad Eurostatem a celým Evropským statistickým systémem, pokud jde o dodržování Kodexu evropské statistiky. Poté, co vyhodnotila činnost a efektivitu ESGAB, se Komise těší na další pokračování spolupráce s touto poradní komisí, která je pro ni přínosem již od vzniku této instituce v roce 2009. Komise předpokládá, že zintenzivnění uplatňování a monitorování Kodexu bude užitečné i pro práci ESGAB.

Ve shodě s rozhodnutím, kterým se zřizuje ESGAB, Komise vyhodnotí dosavadní zkušenosti a v případě potřeby předloží další návrhy týkající se fungování této poradní komise. Komise se na ESGAB bude rovněž obracet s žádostmi o stanovisko k návrhům na aktualizaci kodexu a k možnostem usnadnění jeho dodržování.

Institucionální prostředí Eurostatu a tvorba evropské statistiky

Institucionální uspořádání Eurostatu a způsob jeho fungování v rámci Evropské komise jsou vymezeny rozhodnutím Komise 97/281/ES[12]. Eurostat plní svou koordinační úlohu způsobem stanoveným nařízením (ES) č. 223/2009. Na jeho odbornou nezávislost i na celý proces provádění kodexu dohlíží ESGAB. Prostřednictvím Evropského statistického poradního výboru je Eurostat rovněž v neustálém dialogu s uživateli[13]. Výše uvedené Eurostatu poskytuje potřebný rámec k tomu, aby hrál v rámci stávajícího uspořádání silnou a nezávislou úlohu. Počítá se tudíž s přizpůsobením rozhodnutí 97/281/ES, aby odpovídalo aktuálnímu rámci, který je již uplatňován v praxi.

Druhý směr činnosti: Preventivní přístup k ověřování vládních finančních statistik (v souvislosti s EDP)

Statistiky pro účely postupu při nadměrném schodku jsou výsledkem nového sestavení primárních údajů o veřejných financích, v tomto textu dále označovaných jako „zdrojové údaje“. Nedávné zkušenosti ukázaly, že posuzování kvality zdrojových údajů je stejně důležité jako pokračování v posuzování kvality přenosu těchto údajů do standardů Evropského systému účtů (ESA). Je zapotřebí preventivních opatření, jako jsou například podpora další standardizace veřejných účtů a širší aktivní přístup k řízení hodnocení rizik, včetně posuzování toho, zda je kvalita zdrojových údajů dostatečná pro sestavení statistiky podle pravidel Evropského systému účtů. Jako nezbytný paralelní nástroj bude nicméně třeba zachovat i korektivní opatření. Jakmile bude jisté, že jsou preventivní opatření účinná, nebude případně tolik zapotřebí těchto korektivních opatření.

Očekává se, že zesílení dohledu nad Evropským statistickým systémem bude přínosem

Preventivní přístup k ověřování vládních finančních statistik znamená, že „Závazky o důvěryhodnosti statistiky“ jsou navrženy tak, aby vyvážily riziko spojené s nepřiměřeným nastavením národních statistických systémů jako celku. Důležitá je také úprava následujících bodů: jasně formulovaný mandát (a seznámení personálu s etickými a organizačními hodnotami), náležitý dohled ze strany vedení a oddělení pravomocí, existence pracoviště interního auditu nebo obdobného útvaru a vhodně nastavený postup pro řízení rizika včetně IT aspektů. Podstatné zásahy do uvedeného uspořádání by měly podléhat řádné analýze, aby bylo možné vyhodnotit jejich dopad na rizika spojená s procesy týkajícími se statistiky veřejných financí.

Bude třeba přijmout i specifická opatření

Kromě potřeby zmírnit obecná rizika Eurostat navíc vyvine specifický systém řízení kvality pro statistiku veřejných financí. Na jeho vývoji bude spolupracovat s národními statistickými úřady a vnitrostátními orgány, které odpovídají za ověřování zdrojových údajů o veřejných financích (především národní kontrolní úřady).

Přístup ke statistice veřejných financí založený na řízení kvality bude svých cílů dosahovat především zavedením vylepšených systémů pro zajišťování kvality v rámci ESS a bedlivým monitorováním, které bude Eurostat vykonávat pomocí systematické analýzy rizika a pravidelných návštěv v rámci dialogu o postupu při nadměrném schodku. Nedávná revize nařízení (ES) č. 479/2009[14] dává Eurostatu pravomoc provozovat systém pravidelného monitorování a ověřování zdrojových údajů o veřejných financích. Systém se vztahuje na všechny členské státy a jeho smyslem je výrazné zvýšení kvality zjišťování rizika. Komise bude těchto nových kompetencí plně využívat prostřednictvím intenzivnějších návštěv zaměřených na dialog a tím, že tyto návštěvy rozšíří také na veřejné subjekty, které zdrojové údaje o veřejných financích dodávají národním statistickým úřadům.

Takový přístup usnadní vznik zásadového, systematického a důsledného rámce pro provádění metodických inspekcí. Shledá-li to Komise potřebným, bude co nejdříve vykonávat hlubší metodické inspekce dotčených členských států, jak je uvedeno v článku 11b nařízení (ES) č. 479/2009.

Eurostat v této souvislosti převede své nedávno nabyté zkušenosti do podoby strukturovaného systému prevence, který se bude vztahovat na všechny členské státy. Trojím cílem je, ve spolupráci s národními statistickými úřady a pomocí aktivního přístupu, dosáhnout zlepšení ve zjišťování, posuzování a sledování závažných rizik nebo problémů v zájmu co nejvčasnějšího přijetí nápravných opatření. Aby se to podařilo, musí se věnovat pozornost celému statistickému produkčnímu řetězci – od prvotních zdrojových účetních údajů až po závěrečné oznámení údajů předávaných pro účely postupu při nadměrném schodku národními statistickými úřady. Eurostat zavede sjednocený a robustní přístup k řízení kvality pro účely postupu při nadměrném schodku. Relevantní rizikové faktory přitom zohlední ve svém vzoru pro hodnocení rizik.

Tento nový přístup se zaměří na:

- správnost zdrojových údajů o veřejných financích a jejich schopnost vyhovět požadavkům podle Evropského systému účtů,

- úplnost těchto údajů co do pokrytí vládních institucí, se zvláštním zřetelem na národní a místní subsektory a subjekty, které jsou předmětem dohledu,

- včasnost těchto údajů a jejich časovou konzistenci, včetně údajů za čtvrtletí, které se ve stále větší míře stávají prioritou uživatelů,

- efektivitu, spolehlivost, integritu a transparentnost procesu toku údajů mezi veřejnými subjekty a statistickými úřady, které mají na starost konečné sestavení údajů pro účely postupu při nadměrném schodku. Nový přístup bude zahrnovat analýzu uspořádání, pokud jde o odpovědnost vnitrostátních úředníků a personálu, který se podílí na těchto pracovních procesech, dále ověřování účetních údajů členskými státy na všech úrovních vládních institucí, stejně jako důkladné a účinné dohledové a kontrolní systémy na vnitrostátní úrovni. Mohl by být například odsouhlasen soubor norem pro řízení kvality, který by byl navržen s ohledem na zvláštnosti procesu sestavování statistiky pro účely postupu při nadměrném schodku. Tento soubor by byl používán národními statistickými úřady a osvědčován Komisí,

- úplnost a přesnost rejstříku subjektů, které podléhají jednotkám sektoru vládních institucí, a bylo by je tudíž možné potenciálně zařadit do tohoto sektoru,

- uplatňování Kodexu evropské statistiky v kontextu procesu sestavování statistiky pro účely postupu při nadměrném schodku.

Tento přístup usiluje o minimalizaci nákladů pro všechny složky systému tím, že bude založen na hodnocení rizik, které staví do rozumné rovnováhy vynakládané úsilí a prevenci, zjišťování a snižování rizika nedostatečné kvality údajů pro účely postupu při nadměrném schodku.

V souladu se svým návrhem směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států[15] Komise navíc podpoří zavádění účetních standardů pro veřejné účty, které poskytnou informace potřebné pro sestavení údajů podle ESA za všechny subsektory vládních institucí. Tento projekt obsahuje všechny prvky, které jsou zapotřebí k sestavování čtvrtletních účtů sektoru vládních institucí a pro vytváření překlenovacích tabulek mezi měsíčními výkazy založenými na pokladním plnění a čtvrtletními údaji podle ESA. Eurostat hodlá hrát aktivní úlohu v rámci Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor, které prosazují účtování veřejných financí na základě časového rozlišení, které se blíží zásadám Evropského systému účtů.

Tento nový přístup bude doplněn důslednější politikou vymáhání dodržování pravidel a v případě, že členský stát prokazatelně falšoval fiskální údaje nebo poskytl zavádějící informace, budou systematicky zahajována řízení o nesplnění povinnosti. S pravidly pro vymáhání dodržování pravidel se počítá rovněž v souvislosti se Závazky o důvěryhodnosti statistiky.

Aby mohl monitorovat a řídit harmonizovanější systém, bude Eurostat nadále udržovat a vytvářet trvalé pracovní vazby s členskými státy. Eurostat zřídí skupinu tvořenou zástupci národních statistických úřadů, která se bude věnovat:

- provádění článku 16 nařízení (ES) č. 479/2009 v EU, pokud jde o odpovědnost vnitrostátních orgánů a jejich představitelů v souvislosti s postupem při nadměrném schodku, přičemž Eurostat se bude snažit jednat ve prospěch vytvoření harmonizovaného rámce EU,

- harmonizovaným vylepšením rámce pro řízení kvality vládních finančních statistik, konkrétně pak vývoji společného systému včasného varování sloužícího ke zjišťování, vyhodnocování a sledování rizik.

Nedávno přepracovaný právní rámec nařízení (ES) č. 479/2009 umožňuje Eurostatu aktivovat systém pravidelného sledování a ověřování zdrojových údajů o veřejných financích sdílený všemi členskými státy a navržený za účelem výrazného zvýšení schopnosti zjišťovat riziko (a následně jej vyhodnocovat a sledovat). Pokud by se ovšem ukázalo, že současný právní základ nepostačuje k postižení všech těchto aspektů, Komise přijde s vhodnými legislativními iniciativami.

DALšÍ KROKY

Komise bude strategii představenou v tomto sdělení uskutečňovat s ohledem na rozpočtová omezení, v souladu se svými povinnostmi danými Smlouvou. Základem strategie je vyvážený přístup, který staví na dosavadních úspěších a zajišťuje, že Evropský statistický systém bude fungovat dostatečně nezávisle, ale přitom stále v úzké spolupráci se svými hlavními poskytovateli údajů a s uživateli z řad veřejných institucí. Rovněž je důležité zdůraznit, že tento nový přístup k řízení kvality statistiky nepovede k dalším byrokratickým nárokům, ke zvyšování administrativní zátěže ani ke zpožďování statistické produkce.

Vzhledem k množství řešených problémů je důležité dosáhnout rychlého pokroku – a to při průběžném konzultování hlavních zúčastněných subjektů - i v oblastech, v nichž bude třeba přijít s legislativními iniciativami, tj.:

7. změna nařízení (ES) č. 223/2009 takovým způsobem, aby byla posílena ustanovení týkající se nezávislosti členů Evropského statistického systému, aby byla vyžadována aktivní úloha národních statistických úřadů v definování nároků na kvalitu zdrojů administrativních údajů a byl vytvořen právní rámec pro zformulování a dodržování nových Závazků o důvěryhodnosti statistiky;

8. přepracování Kodexu evropské statistiky tak, aby rozlišoval mezi zásadami, které mají uplatňovat členové ESS, a zásadami vztahujícími se k institucionálnímu prostředí, jejichž uplatňování bude na vládách členských států, a popřípadě změna doporučení Komise ze dne 25. května 2005;

9. změna rozhodnutí 97/281/ES o institucionální úloze Eurostatu takovým způsobem, aby odpovídalo aktuálnímu dohledovému rámci, který je již používán v praxi.

Komise se bude věnovat i statistickým informacím, jejichž potřeba vznikla nově zejména v souvislosti s přijetím balíčku o správě hospodářských záležitostí, který Komise předložila 29. září 2010. Pokud vyvstane potřeba ještě robustnějšího řízení kvality v uvedených oblastech, která půjde nad rámec obvyklých kvalitativních nároků na oficiální statistiku, přijde Komise s dalšími iniciativami.

[1] Stejně jako v jiných organizacích, i v Evropském statistickém systému byly standardizovány požadavky na kvalitu. Řízením kvality se rozumí formální přístup statistických úřadů k uplatňování zásad a ukazatelů Kodexu evropské statistiky pomocí vhodných postupů a nástrojů. Jde o formalizovaný systém, který dokumentuje strukturu, rozdělení odpovědnosti a postupy zavedené v zájmu dosažení spokojenosti uživatelů při současném průběžném zlepšování tvorby a šíření údajů.

[2] Zpráva Komise ze dne 8. ledna 2010 o řecké statistice schodku veřejných financí a veřejného dluhu (KOM(2010)1 v konečném znění.

[3] KOM(2010) 522 až 527.

[4] Přijetím nařízení (ES) č. 223/2009, které vstoupilo v platnost dne 1. dubna 2009, byly zpevněny právní základy ESS a zmodernizována jeho struktura. Zároveň byla zřízena Evropská poradní komise pro dohled nad statistikou (ESGAB) a Evropský statistický poradní výbor (ESAC).

[5] Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 18. srpna 2009 o metodě tvorby statistiky EU: vize pro příští desetiletí — KOM(2009) 404 v konečném znění.

[6] Doporučení Komise ze dne 25. května 2005 o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů a statistického úřadu Společenství. KOM(2005) 217 v konečném znění.

[7] Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.

[8] Zpráva Komise ze dne 8. ledna 2010 o řecké statistice schodku veřejných financí a veřejného dluhu —KOM(2010) 1 v konečném znění.

[9] http://ec.europa.eu/economy_finance/articles/eu_economic_situation/2010-09-eu_economic_governance_proposals_en.htm

[10] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/117236.pdf

[11] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/117762.pdf

[12] Rozhodnutí Komise 97/281/ES ze dne 21. dubna 1997 o úloze Eurostatu při tvorbě statistiky Společenství. Úř. věst. L 112, 29.4.1997, s. 56.

[13] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 234/2008/ES ze dne 11. března 2008, kterým se zřizuje Evropský statistický poradní výbor (ESAC). Úř. věst. L 73, 15.3.2008, s. 13.

[14] Jak vyplývá z nařízení Rady (EU) č. 679/2010 ze dne 26. července 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 479/2009, pokud jde o kvalitu statistických údajů v rámci postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 198, 30.7.2010, s. 1).

[15] KOM(2010) 523 v konečném znění.