2.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 259/34

—

důrazně doporučuje všem členským státům, aby stanovily kvantitativní národní cíle pro všechny stěžejní cíle strategie Evropa 2020, zvláště ty, které se přímo týkají Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa, aby se dosáhlo většího ztotožnění s národními programy reforem, byla prokázána politická vůle k pokračování politik a umožnilo se transparentní hodnocení účinnosti politik;

—

zasazuje se o přístup k dovednostem a pracovním místům, který: a) zmocňuje místní/regionální partnery k tomu, aby přijímali opatření a vytvářeli přímé zdroje, a to s cílem uspokojit potřeby místních/regionálních zaměstnavatelů a zaměřit se na identifikované cílové skupiny v rámci pracovní síly, a b) vytváří rámec pro sjednocování poskytování služeb a navrhování uzpůsobených řešení specifických místních/regionálních problémů;

—

připomíná článek 174 SFEU o územní soudržnosti a zdůrazňuje, že je potřeba brát plně v úvahu regionální rozdíly, protože v rámci Evropské unie existují významné nerovnosti a výzvy, kterým regiony čelí v souvislosti s dosahováním cílů strategie Evropa 2020, se výrazně liší. Tato obtížná situace byla jasně popsána v Páté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (viz odstavec 6 na straně 3 a 4);

—

vyzývá, aby byla věnována větší pozornost harmonogramu rušení opatření na trhu práce souvisejících se současnou krizí a z toho plynoucím důsledkům pro důvěru trhu, veřejné finance, osobní pracovní vyhlídky zranitelných pracovníků a celkovou úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti. Je přesvědčen, že rychlost úspěchu Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa bude záviset na účinnosti a trvalém dopadu krizových opatření na podporu trhu práce během hospodářské krize. Východiskem proto musí být rychlé odstranění opatření na řešení krize.

Zpravodaj

pan Henk KOOL (NL/SES), člen výkonné rady města Haag

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti

KOM(2010) 682 v konečném znění

1.

vítá Agendu pro nové dovednosti a pracovní místa jako jednu ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Konstatuje, že ji doplňují další stěžejní iniciativy a podtrhuje, že cíle Agendy budou dosaženy jen tehdy, pokud bude přijat ucelený, víceúrovňový a integrovaný přístup k jejímu provádění;

2.

důrazně doporučuje všem členským státům, aby stanovily kvantitativní národní cíle pro všechny stěžejní cíle strategie Evropa 2020, zvláště ty, které se přímo týkají Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa, aby se dosáhlo většího ztotožnění s národními programy reforem, byla prokázána politická vůle k pokračování politik a umožnilo se transparentní hodnocení účinnosti politik;

3.

vítá, že Komise v této stěžejní iniciativě určitým způsobem odkazuje na regionální aspekty, ale má za to, že by měl být přiznán větší význam důležité úloze, kterou hrají místní a regionální orgány v podobě zaměstnavatelů, poskytovatelů služeb a regulačních subjektů při podpoře růstu a soudržnosti a při koordinaci strategických partnerství mezi vzdělávacími zařízeními, podnikatelskými agenturami a podniky v příslušných regionech;

4.

zasazuje se o přístup k dovednostem a pracovním místům, který: a) zmocňuje místní/regionální partnery k tomu, aby přijímali opatření a vytvářeli přímé zdroje, a to s cílem uspokojit potřeby místních/regionálních zaměstnavatelů a zaměřit se na identifikované cílové skupiny v rámci pracovní síly, a b) vytváří rámec pro sjednocování poskytování služeb a navrhování uzpůsobených řešení specifických místních/regionálních problémů;

5.

kromě toho má za to, že řada opatření navrhovaných v této stěžejní iniciativě by mohla těžit ze silnějšího místního/regionálního rozměru, a vyzývá evropské instituce a členské státy, aby podpořily činnosti týkající se místních strategií zaměřených na dovednosti, nižšího než národního rozměru přehledu dovedností EU, místních opatření pro zapojení těch, kteří se setkávají se závažnými potížemi při hledání pracovních míst, jako jsou např. přistěhovalci, do pracovního trhu, místních opatření týkajících se předčasných odchodů ze škol, strategií zaměřených na celoživotní vzdělávání, gramotnost a znalost počtů u dospělých, podmínek umožňujících tvorbu pracovních míst, sociálního dialogu o politikách v oblasti pracovní síly a zaměstnanosti na místní/regionální úrovni, regionálních špičkových odborných středisek pro pracovní místa budoucnosti a kroků zajišťujících budoucí dostatek pracovníků v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví;

6.

připomíná článek 174 SFEU o územní soudržnosti a zdůrazňuje, že je potřeba brát plně v úvahu regionální rozdíly, protože v rámci Evropské unie existují významné nerovnosti a výzvy, kterým regiony čelí v souvislosti s dosahováním cílů strategie Evropa 2020, se výrazně liší. Tato obtížná situace byla jasně popsána v Páté zprávě o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (1), zvláště skutečnost, že:

7.

zdůrazňuje možné negativní účinky na některé regiony vyplývající z politik, jež usilují o široce pojatá zlepšení v EU nebo o vnitrostátní cíle, s malým nebo žádným ohledem na územní rozměr, a žádá Evropskou komisi a členské státy, aby zvážily dopady takového přístupu, a to zejména na regiony s vážnými strukturálními nedostatky;

8.

poukazuje na rozsáhlé rozdíly v míře účasti v celoživotním učení a v odborné přípravě na regionální úrovni v celé Evropské unii a je znepokojen tím, že navzdory četným cílům stanovovaným v této oblasti po mnoho let se dosud nedokázalo zajistit, aby zaostávající členské státy a regiony dosáhly unijního průměru;

9.

lituje, že prezentace stěžejní iniciativy Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa nebyla doplněna posouzením rozpočtového dopadu navrhovaných opatření;

10.

vyzývá, aby byla věnována větší pozornost harmonogramu rušení opatření na trhu práce souvisejících se současnou krizí a z toho plynoucím důsledkům pro důvěru trhu, veřejné finance, osobní pracovní vyhlídky zranitelných pracovníků a celkovou úroveň dlouhodobé nezaměstnanosti. Je přesvědčen, že rychlost úspěchu Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa bude záviset na účinnosti a trvalém dopadu krizových opatření na podporu trhu práce během hospodářské krize. Východiskem proto musí být rychlé odstranění opatření na řešení krize;

11.

požaduje, aby na úrovni EU i členských států byly stanoveny mechanismy pro koordinování úsilí za účelem splnění cílů Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa a dalších stěžejních iniciativ, zvláště iniciativ „Mládež v pohybu“ a „Evropská platforma pro boj proti chudobě“;

12.

vítá, že Evropská komise uznává, že v rámci volného trhu práce jsou opatření týkající se nabídky pracovních sil vzhledem k vysoké úrovni strukturální nezaměstnanosti sama o sobě nedostačující k vyřešení problému nezaměstnanosti, a že musí být doplněna opatřeními zaměřenými na stimulaci poptávky po pracovních silách. Žádá však, aby byla mezi těmito dvěma soubory politických požadavků zajištěna větší rovnováha;

13.

uznává, že vnitrostátní opatření v oblasti flexikurity je zapotřebí posílit a přizpůsobit nové sociálně-ekonomické situaci, a vítá začlenění hlavních směrů flexikurity do činnosti Rady. Připomíná Komisi, že by vždy měli být zapojeni sociální partneři, když jsou plánovány změny s potenciálním dopadem na trh práce. Žádá Komisi, aby podrobněji objasnila dopady navrhovaných změn ve smlouvách na dobu neurčitou na jistotu pracovního místa, existující zaměstnanecká práva, pracovní dobu a způsoby organizace práce a smlouvy na dobu neurčitou;

14.

připomíná, že Evropská unie se díky svým předchozím směrnicím stala katalyzátorem postupných změn vnitrostátních pracovních předpisů a zdůrazňuje význam zachování těchto standardů, je však toho názoru, že pro další sociální stabilitu je nezbytné pokračovat v úsilí a podpoře strukturální změny;

15.

podporuje důraz, který Evropská komise položila na klíčovou úlohu malých a středních podniků při vytváření pracovních míst a v hospodářské konkurenceschopnosti, a připomíná doporučení uvedená ve svém stanovisku „Small Business Act“ (2), zejména pokud jde o přístup k financování a uplatňování zásady „zelenou malým a středním podnikům“;

16.

připomíná nerovnoměrný pokrok a rozdílnou interpretaci řady existujících směrnic EU o zaměstnanosti v jednotlivých státech při jejich provádění v právních předpisech členských států, což má za následek, že neexistuje jednotný evropský trh práce. Současně však konstatuje, že díky právu Komise dostávat zprávy o pokroku z jednotlivých členských států při provádění právních předpisů EU do vnitrostátního práva se odchylky u jednotlivých zemí drží v mezích. Pro získání přehledu o rozsahu rozdílů navrhujeme, aby byla vypracována srovnávací analýza provádění některých z těchto směrnic v členských státech;

17.

uznává výstižné hodnocení hlavních problémů pracovního trhu Evropské unie, představené Evropskou komisí, a souhlasí s tím, že neexistuje dostatek vhodných dovedností pro uspokojení budoucích potřeb trhu práce, neexistuje dostatečná nabídka a poptávka ohledně možností odborné přípravy v oblasti specifických dovedností a je třeba lépe sladit a řídit dovednosti a zkušenosti migrujících pracovníků;

18.

upozorňuje však, že Evropská komise v současnosti interpretuje problém dovedností příliš úzce a zřejmě podceňuje problémy při zvládání měnící se odvětvové struktury hospodářství a jejich důsledky pro různé věkové skupiny pohlaví a osoby se zdravotním postižením, jakož i při uznávání předchozích zkušeností, při formalizaci dovedností souvisejících s rostoucími základními pracovními odvětvími, jako je např. doplňková zdravotní péče, při uznávání rostoucího podílu starších pracovníků a s tím spojených otázek průběžného zvyšování jejich dovedností, při zvládání míry nezaměstnanosti mezi příslušníky třetích zemí, jež je dvakrát vyšší než u příslušníků jednotlivých členských států, a při uznávání potřeby zvláštního souboru opatření proti rostoucímu počtu mladých lidí, kteří nestudují, nejsou zaměstnaní ani neprocházejí odbornou přípravou;

19.

domnívá se, že by Evropská komise měla věnovat větší pozornost potřebě větší lokalizace poskytování služeb a strategickému plánování, pokud jde o vytváření profilů trhu práce, předpovídání a tvorbu průmyslové politiky a větší personalizaci při navrhování a plánování přímých intervencí ze strany místních zaměstnavatelů, sociálních partnerů a služeb zaměstnanosti, v oblastech poskytování podpor v podnikání a proaktivních mechanismů včasné identifikace potřeb odborné přípravy pracovníků v podnicích, jimž hrozí ukončení provozu;

20.

podporuje návrh přehledu dovedností EU ke zlepšení transparentnosti pro uchazeče o práci, pracovníky, podniky a/nebo veřejné instituce, má však za to, že je nezbytná lokalizovanější podoba tohoto nástroje, aby bylo možné doplnit informace shromažďované na vnitrostátní úrovni, a to zejména v členských státech s velmi centralizovanými systémy správy. Nejpřesnější a nejrychlejší informace o regionálních trzích práce lze získávat na nižší než celostátní úrovni, kde mohou hrát místní a regionální orgány důležitou úlohu při identifikaci nerovnováhy mezi požadovanými a nabízenými dovednostmi, při poskytování vhodných programů rekvalifikace a odborného vzdělávání a při investičních pobídkách v reakci na místní poptávku;

21.

podporuje rozvoj silnějších vazeb mezi podniky a univerzitami a zvláště začlenění stáží umožňujících získat kredity do všech vysokoškolských programů s cílem posílit technické, podnikatelské a sociální dovednosti absolventů a podpořit jejich zaměstnatelnost na moderním trhu práce;

22.

zastává názor, že počítačová gramotnost a dovednosti by měly být klíčovou složkou předvídání a mapování budoucích dovedností a že investice do infrastruktur IKT musejí doprovázet vhodné režimy pro zvýšení digitálních dovedností pracovní síly, zvláště málo kvalifikovaných, zranitelných skupin a nezaměstnaných;

23.

vzhledem k tomu, že rok 2011 je Evropským rokem dobrovolnictví, navrhuje, aby Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa zohlednila hodnotu dobrovolné činnosti v rozvoji dovedností jednotlivců; dále žádá, aby stávající systémy certifikace pro uznání dovedností, znalostí a zkušeností nabytých při dobrovolné činnosti byly propojeny se systémem Europass CV s cílem usnadnit uznání příslušných zkušeností z dobrovolné činnosti a zaměstnatelnosti v celé EU;

24.

je přesvědčen, že existující služby, které již poskytuje mnoho místních a regionálních orgánů v oblasti zajišťování instruktážních a poradenských služeb, pobídek a pomoci podnikům, zejména pak MSP, by měly být výslovně uznány a měla by být zdůrazněna a dále podporována jejich úloha při společném investování a usnadňovaní vazeb mezi akademickou a obchodní oblastí;

25.

poznamenává, že pouze 15 % mobility na trhu práce připadá na přeshraniční pohyb v rámci EU a že podíl migrantů v produktivním věku přicházejících ze třetích zemí je dvakrát vyšší než podíl migrantů z jiných členských států. Je toho názoru, že získávání přehledu o kvalifikačních profilech státních příslušníků třetích zemí, jak to navrhuje Evropská komise, je vítané, a zdůrazňuje, že by se měla zaměřit na sociální a hospodářskou integraci a zapojit vnitrostátní, regionální a místní orgány. Při získávání přehledu je však třeba dbát na maximální opatrnost a mít na zřeteli ochranu soukromí;

26.

uznává, že Evropská komise podporuje mobilitu pracovních sil coby adaptační mechanismus pro snižování nerovnováhy mezi trhy jednotlivých regionů, konstatuje však, že to má důsledky pro zásadu územní soudržnosti. Žádá větší zohlednění důsledků odlivu mozků a odlišných dopadů mobility pracovních sil na „domovské“ a „cílové“ regiony, neboť při provádění této politiky existuje riziko, že krátkodobý přínos pro celkovou míru zaměstnanosti v celé EU způsobí dlouhodobější náklady některým okrajovým regionům. Žádá také rozsáhlou diskuzi mezi členskými státy a jejich regiony o zkušenostech s migrací, jakož i o důsledcích pro dlouhodobý růstový potenciál jednotlivých regionů;

27.

vítá návrh na provedení rozsáhlého hodnocení současného legislativního „acquis“ ke kvalitě práce a pracovním podmínkám, vybízí však Evropskou komisi, aby při tom vzala v úvahu stávající nejednotné provádění směrnic EU v členských státech;

28.

upozorňuje na významné programy racionalizace a zeštíhlování rozpočtů, jež v současnosti probíhají v místních a regionálních orgánech řady členských států EU, a poukazuje na možné problémy, jež mohou těmto orgánům při jejich zvládání současně s progresivním programem pro zacházení s pracovníky vznikat. Úsilí místních a regionálních orgánů o zachování úrovně prvořadých služeb s menšími finančními a lidskými zdroji s sebou nese znepokojivou možnost, že budou narážet na obtíže s dodržováním směrnice o pracovní době. Zvyšování produktivity samo o sobě zřejmě nebude stačit k plnění rozsahu cílů služeb, a početně oslabený personál bude nevyhnutelně tlačen k přesčasové práci. Po dosažení realistického zvýšení produktivity lze očekávat, že bude potřeba nalézt kompromis mezi oslabením zdrojů pracovních sil a rozsahem služeb, jež budou moci být poskytovány. Místní a regionální orgány musí být podporovány, aby šly příkladem v dodržování pracovních předpisů. Výbor je zároveň vyzývá, aby si pro poskytování svých služeb stanovovaly realistické cíle;

29.

uznává, že je členským státům ponechána kontrola nad vymáháním takovýchto ochranných právních předpisů, navrhuje však, aby EU zřídila nástroj pro shromažďování a šíření informací, a to zejména se zaměřením na provádění předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tedy jakýsi „monitor BOZP“, jenž by umožňoval výměnu informací o nedostatcích při provádění v členských státech;

30.

konstatuje, že Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa se zmiňuje o chudobě pracujících, ale bohužel nepředkládá žádné specifické návrhy týkající se kvality pracovních míst, udržitelné zaměstnanosti a odpovídajícího příjmu, které by přímo řešily tento přetrvávající problém;

31.

podporuje názor, že MSP budou motorem budoucího růstu zaměstnanosti a že na podporu nárůstu počtu obyvatel v produktivním věku a na vymanění se z vysoké závislosti na zahraničních přímých investicích v určitých regionech bude zapotřebí vyšší úrovně podnikatelských aktivit v celém hospodářství EU. Vyzývá však k širšímu přístupu k odborné přípravě pro podnikání a k přizpůsobování se nové odvětvové struktuře hospodářství. Větší důraz na podnikavost je třeba klást ve vzdělávacích systémech, musí však proniknout i do odborného vzdělávání a rekvalifikace starších pracovníků, a to jak ve veřejné, tak v soukromé sféře, aby byly podpořeny větší inovace na stávajících pracovních místech;

32.

vítá zdůraznění zásady „mysli nejdříve v malém“, jež by se měla uplatnit ve všech pilířích stěžejní iniciativy; dále zdůrazňuje, že podpora by se měla vztahovat nejen na začínající podniky, nové malé a střední a podniky a high-tech společnosti, ale rovněž na ty podniky, v nichž probíhá rozvoj a restrukturalizace, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost všech podniků;

33.

souhlasí, že je nutné vynaložit úsilí k přesunu pracovních míst z neformální oblasti do oblasti oficiální, a zdůrazňuje, že k dosažení tohoto cíle bude nezbytná právní úprava zvláštních domácích a pečovatelských prací. Požaduje, aby Evropská komise navrhla podrobnosti o typech pobídek, aby došlo k co největšímu urychlení tohoto procesu;

34.

domnívá se, že veřejné orgány mohou také prováděním veřejných zakázek přispět k zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných, osob se zdravotním postižením a praktikantů. Veřejné orgány mohou v dokumentech k zadání veřejné zakázky uvést, že podnik, který zakázku získá, musí určité procento z objemu zakázky vydat na zaměstnání těchto cílových skupin. Stávající možnosti nejsou v současné době plně využívány. Výbor proto doporučuje v souladu se stanoviskem o modernizaci politiky EU v oblasti zadávání veřejných zakázek věnovat v souvislosti s EU více pozornosti sociálnímu zadávání veřejných zakázek a podporovat uplatnění dlouhodobě nezaměstnaných, osob se zdravotním postižením a praktikantů při provádění veřejných zakázek;

35.

uvítal by větší jasnost v tom, jak mají být v současném programovém období řešeny prostřednictvím příslušných programů EU cíle stěžejní iniciativy pro nové dovednosti a pracovní místa, avšak varuje před radikálními změnami operačních programů v této fázi provádění;

36.

podporuje výzvu k lepšímu využívání a větší součinnosti mezi fondy EU, jak je za účelem podpory cílů Agendy pro nové dovednosti a pracovní místa navrhováno v přezkumu rozpočtu (3). Domnívá se však, že toho lze nejlépe dosáhnout:

místně podmíněnými přístupy– zlepšenou koordinací mezi odvětvovými a územními politikami prostřednictvím přístupu založeného na využívání více fondů (společný strategický rámec), zejména pak posíleným územním rozměrem Evropského sociálního fondu (jenž je využíván prostřednictvím široké škály vnitrostátních programů jen v některých členských státech). Členské státy a regiony by si měly zachovat dostatek flexibility k určování vlastních priorit a vypracování kombinací vhodných politických reakcí na vnitrostátní/regionální specifika;

přístupem víceúrovňové správy– pro zajištění větší provázanosti mezi cíli strategie Evropa 2020 a ambicemi politiky soudržnosti je vítané uzavírání smluv o partnerství pro rozvoj a investice. Tyto smlouvy by měly být připravovány ve spolupráci se všemi úrovněmi správy s cílem zajistit, že se regionální plánování nestane pouze nástrojem určeným prioritami jednotlivých států;

přístupem založeným na výsledcích– sledováním pokroku z hlediska kvantitativních a kvalitativních ukazatelů na podporu hodnocení a tvorby politiky. To by napomohlo posílení opatření zaměřených na priority a rovněž jejich propojení se specifickými doporučeními pro jednotlivé země v rámci strategie Evropa 2020 (článek 148 SFEU). Aby toho bylo možné dosáhnout, je nezbytné vytvořit na úrovni EU společný rámec pro hodnocení dopadů;

37.

uvítal by zohlednění silnějších vazeb mezi povinnostmi podávat zprávy v rámci strategie Evropa 2020 a národních programů reforem a těmito povinnostmi v rámci politiky soudržnosti, aby se zabránilo zdvojování a dosáhlo se účinnějších výsledků;

38.

uznává, že k uskutečnění reforem v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy je třeba lépe využívat fondy EU, ale odmítá návrhy na to, aby se k financování vztahovala smluvně závazná „podmíněnost“, protože nároky regionů na prostředky z fondů politiky soudržnosti by neměly být negativně ovlivňovány účinností institucí a makroekonomických politik členských států;

39.

podotýká, že na základě zkušeností s využíváním některých fondů, např. Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, je nezbytná lepší koordinace mezi všemi fondy EU týkajícími se dovedností a pracovních míst;

40.

přeje si prostřednictvím své platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 pomáhat Evropské komisi při monitorování provádění této strategie a jejích stěžejních iniciativ místními a regionálními orgány.