6.4.2011

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 107/53

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra

(KOM(2010) 471 v konečném znění – 2010/0212 (COD))

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu

(KOM(2010) 472 v konečném znění)

2011/C 107/11

Zpravodaj: pan McDONOGH

Dne 7. října 2010 se Evropský parlament a Rada, v souladu s články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra

KOM(2010) 471 v konečném znění – 2010/0252 (COD).

Dne 20. září 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu

KOM(2010) 472 v konečném znění.

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 2. února 2011.

Na 469. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 16. a 17. února 2011 (jednání dne 16. února 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 108 hlasy pro, nikdo nebyl proti a 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry

1.1   Výbor oceňuje Komisi za všechny tři dokumenty tohoto balíčku opatření pro širokopásmové sítě. Byly připraveny včas, jsou dobře promyšleny a komplexní.

1.2   Výbor plně podporuje cíl Digitální agendy, jímž je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu založeného na rychlém a superrychlém internetu, a plně schvaluje ambiciózní cíl pro širokopásmové připojení obsažený v této stěžejní iniciativě (1). Výbor se však domnívá, že pro zachování konkurenceschopnosti Evropy ve světě bude během několika nejbližších let možná třeba vytyčit ještě ambicióznější cíle pro přístup k připojení (2).

1.3   Výbor se znepokojením zaznamenal, že nezaměstnanost v celé Evropské unii roste, a to zejména mezi mladými (do 25 let) (3). Výbor se domnívá, že úspěšné provedení balíčku opatření pro širokopásmové sítě je rozhodující pro vyřešení nezaměstnanosti tím, že se v Evropě zajistí inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, jak předpokládá strategie Evropa 2020.

1.4   Výbor s uspokojením konstatuje, že regulační zásady obsažené v balíčku opatření pro širokopásmové sítě jsou v souladu s přezkumem legislativního rámce pro elektronické komunikace (4).

1.5   Za krajně důležitou pro budoucnost internetových služeb v Evropě považuje Výbor zásadu neutrality sítě (5). Vzali jsme na vědomí zprávu Komise o veřejné konzultaci o otevřeném internetu a neutralitě sítě (6), a vítáme podporu, jíž se této zásadě dostalo od paní místopředsedkyně Kroes (7). Výbor je však znepokojen, že poskytovatelé služeb s významnou tržní silou mají silnou komerční motivaci jednat proti zásadě neutrality sítě a proti zájmům občanů. Výbor se domnívá, že ustanovení telekomunikačního rámce (8) by mohlo vyžadovat další změny s cílem posílit pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů, aby byla v celé Evropě zajištěna otevřenost internetu a plné respektování zásady neutrality sítě ze strany poskytovatelů služeb.

1.6   Výbor upozorňuje Komisi na řadu svých předchozích stanovisek, v nichž zdůraznil svou podporu informační společnosti, strategii Evropa 2020 a Digitální agendě, jakož i na stanoviska, v nichž se vyslovil pro nezbytnost přístupu k vysoce kvalitnímu, vysokorychlostnímu internetovému připojení pro občany v celé EU, i pro nezbytnost vyváženého regulačního prostředí pro komunikační služby, jež by přineslo vysoce kvalitní služby za dostupné ceny (9).

1.7   Strategie pro širokopásmové připojení

1.7.1   Výbor je přesvědčen, že účinné provádění strategie EU pro širokopásmové připojení je zásadní pro budoucí hospodářský a sociální blahobyt všech občanů. Výbor se však obává, že vzhledem k obtížným finančním podmínkám, které budou po mnoho nadcházejících let panovat, bude dosažení cílů širokopásmového připojení pro Evropu závažným problémem. Výbor apeluje na Radu, Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby učinily vše, co je v jejich moci, pro podporu provedení cílů širokopásmového připojení stanovených v Digitální agendě.

1.7.2   Výbor je přesvědčen, že univerzální přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení je klíčem k podpoře sociální a územní soudržnosti (10). Vítáme plány rozšířit využívání strukturálních fondů a fondů rozvoje venkova k podpoře zavádění komerčně životaschopné širokopásmové infrastruktury. Je však také nezbytné, aby prospěch z těchto investic směřoval k občanům v podobě vysoce kvalitních služeb a podstatného snížení nákladů pro konečné uživatele. Výbor rovněž vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby v rámci podpory Digitální agendy zřizovaly na veřejných místech body s přístupem ke službám WiFi.

1.7.3   Výbor upozorňuje Komisi, že snižování nákladů na zajištění širokopásmové infrastruktury v Evropě má multiplikační účinek na hospodářství a na kvalitu života. Vyzýváme Komisi, členské státy a místní a regionální orgány, aby vynaložily veškeré úsilí na snižování těchto nákladů.

1.7.4   Výbor vítá opatření ke stimulaci a podpoře investic do širokopásmové infrastruktury, přál by si však, aby veškeré investice probíhaly způsobem, jenž posílí hospodářskou soutěž. Výbor by byl znepokojen, kdyby byla podpora realizována způsobem, jenž by nepřiměřeně zvýhodňoval poskytovatele služeb s významnou tržní silou.

1.7.5   Výbor je však zklamán stávajícím pomalým čerpáním fondů na podporu širokopásmové infrastruktury ze strany členských států (11). Vítáme plánované pokyny pro členské státy týkající se toho, jak urychlit programy a čerpat dostupné finanční prostředky.

1.8   Politika rádiového spektra

1.8.1   Výbor je potěšen, že program politiky rádiového spektra bude legislativním nástrojem, který zajistí, že ke splnění cíle stanoveného do roku 2020 bude pro potřeby bezdrátových širokopásmových technologií určeno a zpřístupněno vhodné spektrum v šíři dostatečné pro jejich pokrytí a kapacitu a že rozvoj širokopásmové infrastruktury bude dále zlepšen opatřeními na podporu konkurenceschopnosti, jako je zavedení obchodování se spektrem, a opatřeními, jejichž cílem je předejít případnému narušení v případě, že se stávající licence pozmění.

1.8.2   Výbor je rovněž potěšen, že program politiky rádiového spektra výslovně uvádí cíl, podle nějž má být do roku 2013 zpřístupněno pásmo digitální dividendy 800 MHz pro zajištění pokrytí širokopásmovým připojením, a to zejména ve venkovských oblastech. Výbor vyzývá členské státy k bezodkladnému zajištění dostupnosti tohoto spektra.

1.8.3   Výbor rovněž bere na vědomí plány na využívání satelitního širokopásmového připojení za rozumné ceny pro pokrytí odlehlých oblastí, jež nemohou být obslouženy pozemními prostředky.

1.8.4   Výbor se připojuje k výzvě Komise členským státům, aby napomohly rychlému dosažení cíle pokrytí širokopásmovým připojením neprodleným přijetím politiky s cílem:

—	zpřístupnit dostatečně široká pásma rádiového spektra (12);

—	udělit užívací práva rychle;

—	zvýšit flexibilitu a hospodářskou soutěž;

—	dovolit, aby se druhotné obchodování se spektrem přizpůsobilo vývoji trhu.

1.9   Přístupové sítě nové generace

1.9.1   Poskytování přístupových sítí nové generace je velmi drahé a přináší investorům zásadní rizika. Konstatujeme, že návrhy tato rizika zohledňují a umožňují zahrnout rizikovou prémii do nákladů za regulovaný přístup.

1.9.2   Výbor oceňuje tvůrčí přístup Komise k poskytování výrazné podpory pro spolufinancování, jež může snížit úroveň rizika podstupovaného každou společností.

1.9.3   Výbor uznává, že úspěšné prosazování pravidel pro přístup k přístupovým sítím nové generace budou silně záviset na provádění vnitrostátními regulačními orgánů v každém členském státě. Výbor vyzývá Komisi a členské státy, aby vnitrostátním regulačním orgánům a Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) poskytly veškerou podporu, aby mohly úspěšně plnit svůj obtížný úkol.

2.   Doporučení

2.1   K zajištění pokračování otevřeného internetu a ochrany neutralitě sítě by měla Komise a vnitrostátní regulační orgány pečlivě sledovat postupy, kterými operátoři spravují datové toky ve svých sítích, a jejich případný dopad na praxi uživatelů internetu.

2.2   Na základě zkušenosti by měla Komise posoudit přiměřenost telekomunikačního rámce pro řešení výzev vyplývajících z ohrožení otevřeného internetu a neutrality sítě ze strany poskytovatelů služeb.

2.3   Vnitrostátní plány pro širokopásmovou infrastrukturu by měly být brzy aktualizovány tak, aby obsahovaly plány projektů na zajištění rychlého a superrychlého širokopásmovému připojení.

2.4   Vnitrostátní plány pro širokopásmovou infrastrukturu by se měly řídit standardními osvědčenými postupy pro plány projektů a uvádět podrobnosti o požadovaných zdrojích souvisejících s cíli a údaje o etapách.

2.5   EU by měla vnitrostátní plány pro širokopásmovou infrastrukturu pravidelně přezkoumávat, aby upozornila na nedostatky ve financování nebo na jejich další problémy.

2.6   Vnitrostátní plány pro širokopásmovou infrastrukturu by měly obsahovat podrobnosti o veškerých přímých plánech a investicích veřejných orgánů do infrastruktury a stavebních pracích, jež by usnadnily dosažení cílů Digitální agendy.

2.7   Výbor žádá Komisi, aby zvláštní pozornost věnovala účinku na hospodářskou soutěž v členských státech, aby mohla kontrolovat, jak se provádí snižování nákladů širokopásmových sítí.

2.8   Komise by měla za pomoci jakýchkoliv vhodných nástrojů zajistit, aby byly ceny rádiového spektra stále na přiměřené úrovni, tak aby bylo poskytování konkurenčních služeb ekonomicky životaschopné.

2.9   Pro stimulaci digitální ekonomiky by měly členské státy a regionální orgány podporovat bezplatné body s přístupem ke službám WiFi na veřejných místech.

2.10   Při provádění společných investic a partnerství veřejného a soukromého sektoru v projektech v oblasti infrastruktury se musí členské státy a regionální orgány vyvarovat narušením zdravé hospodářské soutěže na trhu (13).

2.11   Při vývoji technologií a služeb je důležité, aby měly prvořadý význam obavy z možných nebezpečných účinků elektromagnetického pole na veřejné zdraví, a přijímáním opatření ke sledování těchto účinků by proto měla být získávána důvěra veřejnosti.

2.12   Výbor je přesvědčen, že při schvalování zavádění bezdrátových sítí musí místní orgány prosazovat environmentální a hygienické předpisy účinným způsobem, takže služby, jež jsou s těmito předpisy v plném souladu, budou moci být poskytovány rychle a budou rentabilní.

2.13   Aby bylo zajištěno, že budou předpisy týkající se přístupových sítí nové generace prováděny v celé EU jednotně, a aby bylo možné identifikovat jakékoliv možné problémy se zdroji, měla by Komise navrhnout, aby byly vnitrostátní regulační orgány podrobovány pravidelnému auditu. Tento audit by možná mohl být jistým druhem odborného posouzení (peer review), a to pod záštitou BEREC.

2.14   EU by měla zvážit poskytování prostředků sdružení BEREC pro následující účely:

—	k sestavení skupiny expertů, kteří by mohli doplňovat odbornost vnitrostátních regulačních orgánů na základě ad hoc;

—	k financování programu profesního rozvoje zaměstnanců vnitrostátních regulačních orgánů;

—	k financování jednotky pro audit a osvědčené postupy, jež by pomáhala zajišťovat jednotné provádění předpisů na špičkové úrovni v celé Evropě.

3.   Kontext

3.1   Vývoj vysokorychlostních komunikačních sítí má dnes stejný revoluční dopad, jako měl rozvoj elektrické energie a dopravních sítí před sto lety. Ačkoliv je Evropa regionem s jednou z největších hustot sítí na světě (14), mnoho částí Unie dosud nemá základní internetové služby, a dokonce i v městských oblastech bývá vysokorychlostní připojení vzácné.

3.2   Občané a podniky po celém světě stále více požadují mnohem rychlejší přístupové sítě nové generace. V tomto ohledu Evropa dosud zaostává za mnoha svými hlavními mezinárodními protějšky: 30 % Evropanů dosud nikdy nevyužilo internet a rozšíření vysokorychlostních sítí na bázi optických vláken dosahuje v Evropě pouze 1 %, zatímco v Japonsku je to 12 % a v Jižní Koreji 15 %.

3.3   Digitální agenda (15), jedna ze stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020 (16) pro inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění, stanovila pro Evropu ambiciózní cíle širokopásmového připojení: Do roku 2020 by měli mít všichni Evropané přístup k internetu rychlejšímu než 30 megabitů za vteřinu (Mbps) a 50 % či více evropských domácností by mělo mít předplaceno připojení rychlejší než 100 Mbps. Digitální agenda také znovu potvrdila cíl schválený Evropskou radou, že do roku 2013 mají být všichni Evropané vybaveni základním širokopásmovým připojením. K dosažení těchto ambiciózních cílů je nezbytné vyvinout ucelenou politiku, založenou na kombinaci různých technologií, a průběžně pečlivě sledovat pokrok (17).

3.4   Balíček opatření pro širokopásmové sítě, jak je pojednán v tomto stanovisku, zahrnuje dokumenty Komise, jež jsou navrhovány proto, aby umožnily dosažení cílů připojení obsažených v Digitální agendě. Těmito dokumenty jsou:

—	soubor návrhů k řešení požadavků plánování a financování pro dosažení cílů připojení – KOM(2010) 472 Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu;

—

legislativní návrh na vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra, nutného k regulaci a harmonizaci bezdrátových infrastruktur potřebných pro podporu cílů strategie Evropa 2020 – KOM(2010) 471 návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra;

—	doporučení, jak by měly vnitrostátní regulační orgány v EU regulovat přístup k přístupovým sítím nové generace, nutným k poskytování rychlého a superrychlého širokopásmového připojení předpokládaného Digitální agendou – C(2010) 6223/3.

4.   Připomínky

4.1   Strategie pro širokopásmové připojení

4.1.1   Ambice strategie Evropa 2020 lze naplnit a cílů Digitální agendy lze dosáhnout pouze tehdy, pokud členské státy vyvinou a provedou účinné vnitrostátní plány pro širokopásmovou infrastrukturu. I když mají v současnosti všechny členské státy strategii pro širokopásmové připojení, je zapotřebí ji brzy aktualizovat a začlenit do nich plány na superrychlé sítě, včetně konkrétních cílů a stanovení prováděcích opatření.

4.1.2   Naplánování a splnění národních strategií pro širokopásmové připojení jsou pro úspěch rozhodující. Rovněž je důležité, aby členské státy tvořily přístupové sítě nové generace takovým způsobem, aby žádný region EU nezaostával, jinak se začne opět rozevírat digitální propast před regiony znevýhodněnými hospodářskou zaostalostí, jež se nemohou na rozvíjející se digitální ekonomice podílet.

4.1.3   Posouzení realizovatelnosti vnitrostátních plánů pro širokopásmovou infrastrukturu by také pomohlo, kdyby identifikovaly zdroje (lidské i jiné) nezbytné pro své plnění, a dále klíčové etapy projektů. Tyto plány projektů pak musí být monitorovány co do plnění, a musí být aktualizovány.

4.1.4   Důležitými řídícími kritérii při tvorbě programů jsou kvalita sítí, jejich pořizovací náklady a konkurenceschopnost cen pro konečného uživatele. Protože až 80 % nákladů na infrastrukturu sítí tvoří stavební práce, je neobyčejně důležité, aby státní a místní orgány prostřednictvím účinné koordinace projektů infrastruktury pracovaly na podstatném snižování nákladů.

4.1.5   Kvalitní informace usnadňují kvalitní plánování a řízení. Vnitrostátní plány pro širokopásmovou infrastrukturu by měly obsahovat podrobnosti o veškerých přímých plánech a plánovaných investicích veřejných orgánů, a to včetně stavebních prací, jež by usnadnily tvorbu infrastruktury.

4.1.6   Pokud vnitrostátní regulační orgány obratně nezvládnou tento problém, mohlo by dominantní postavení poskytovatelů služeb s významnou tržní silou narušit vývoj hospodářské soutěže a dokončení infrastruktury.

4.1.7   Zásadním předpokladem pro účinnost, rychlost provádění, environmentální udržitelnost a dostupnost konkurenceschopných cen pro konečného uživatele je spolupráce a spoluúčast soukromých poskytovatelů infrastruktury.

4.1.8   Pro konkurenty je bohužel spolupráce obtížná, pokud k ní nejsou donuceni. Výbor s potěšením vítá, že balíček opatření pro širokopásmové sítě bude od soukromých poskytovatelů služeb vyžadovat zveřejňování kvalitních informací o stávající a plánované infrastruktuře, což usnadní kvalitní plánování a využívání zdrojů.

4.1.9   Transparentnost nákladů a cen komunikačních služeb je zásadní k zajištění toho, aby měli občané prospěch z investic prováděných v oblasti širokopásmové infrastruktury Evropskou unií, členskými státy a regionálními orgány.

4.1.10   Výbor je potěšen rozsahem a rozmanitostí finančních podpor, dostupných na pomoc s dosažením obecných cílů širokopásmového připojení uvedených v Digitální agendě. Výbor rovněž vítá plány na nové finanční nástroje, jež mají být začleněny do nového víceletého finančního rámce.

4.2   Politika rádiového spektra

4.2.1   Důležitost programu politiky rádiového spektra vychází z toho, že bezdrátová komunikace bude hrát všudypřítomnou úlohu v inteligentní a udržitelné ekonomice podporující začlenění, předpokládané strategií Evropa 2020. Vedle komunikace mezi lidmi a využití pro internet je bezdrátová technologie klíčová také pro to, aby umožnila budoucí aplikace napříč celým spektrem společnosti – od inteligentního měření energie až po inteligentní dopravní systémy a internet věcí.

4.2.2   Výbor zdůrazňuje zejména význam programu politiky rádiového spektra pro provádění inteligentních sítí v Evropě, jež budou zásadní pro dosažení udržitelného růstu.

4.2.3   Výbor konstatuje, že nejvyšší tempo růstu na trhu EU s širokopásmovým připojením má mobilní širokopásmové připojení, jehož používání se v minulém roce více než zdvojnásobilo. Bezdrátové technologie proto získávají při uspokojování poptávky po službách širokopásmové komunikace čím dál větší důležitost.

4.2.4   Elektromagnetické pole představuje potenciální riziko pro zdraví občanů. Výbor je potěšen, že program politiky rádiového spektra uznává potřebu trvalého monitorování účinků používání rádiového spektra na zdraví.

4.3   Přístupové sítě nové generace

4.3.1   Návrhy regulovaného přístupu k přístupovým sítím nové generace vychází z dlouholetých zkušeností Komise při hledání správné rovnováhy mezi pobídkami k investicím do sítí a ochranou konkurenčního prostředí. Návrhy rovněž přinášejí komunikačnímu odvětví velmi potřebné jasno ohledně předpisů, což ovlivní jejich investiční rozhodování a plány ohledně přístupových sítí nové generace.

4.3.2   Některé vnitrostátní regulační orgány možná nemají kvalifikaci ani kapacitu, aby zvládaly nezbytnou práci. Vnitrostátním regulačním orgánům by se možná mohlo dostat v jejich složitých úkolech podpory ze strany centrálně financované skupiny expertů, organizované a spravované třeba prostřednictvím BEREC.

4.3.3   BEREC by mohlo posílit kvalifikaci a kapacitu vnitrostátních regulačních orgánů, pokud by svým členům nabídlo program profesního rozvoje a podporu v oblasti provádění osvědčených postupů.

---

(1)  KOM(2010)245 v konečném znění/2: Do roku 2020 by měli mít všichni Evropané přístup k internetu rychlejšímu než 30 megabitů za vteřinu (Mbps) a 50 % či více evropských domácností by mělo mít předplaceno připojení rychlejší než 100 Mbps. Digitální agenda také znovu potvrdila cíl schválený Evropskou radou, že do roku 2013 mají být všichni Evropané vybaveni základním širokopásmovým připojením.

(2)  Jižní Korea vytvořila národní plán, podle nějž má být do roku 2012 běžné připojení 1000 Mbps. Vláda motivuje podniky, aby investovaly 34 bilionů Wonů (23 miliard euro), nutných k realizaci tohoto plánu. Pro srovnání, jde zhruba o stejnou částku, jakou představuje roční státní rozpočet na vzdělání. (http://news.bbc.co.uk/2/hi/programmes/click_online/9093991.stm).

(3)  Euroindikátor z tiskové zprávy Eurostatu – 5/2011, 7. ledna 2011: V listopadu 2010 dosáhla míra nezaměstnanosti mladých (do 25 let) v eurozóně 20,7 % a v EU27 21,0 %. V listopadu 2009 to bylo 20,1 % a 20,5 %.

(4)  Směrnice 2009/140/ES a směrnice 2009/136/ES.

(5)  Neutralita sítě je zásada, podle níž nesmí poskytovatelé a správci internetových služeb nijak omezovat obsah, stránky, platformy, druh zařízení, jež mohou být připojena, ani způsoby přípustné komunikace. Zaplatí-li dva uživatelé za určitou úroveň přístupu k internetu, měli by mít možnost se na této předplacené úrovni přístupu také navzájem spojit. Byly vysloveny obavy, že poskytovatelé širokopásmových služeb by mohli využívat svou infrastrukturu k blokování internetových aplikací a obsahu (např. internetových stránek, služeb, protokolů), a to zejména konkurenčních, nebo měnit své obchodní modely tak, že sníží kvalitu a rozsah přístupu pro některé uživatele. Takové změny obchodních modelů by mohly vést k nespravedlivé cenové diskriminaci a diskriminaci v kvalitě služeb. Možnost opatření navrhovaných k zajištění neutrality internetu jsou předmětem vášnivých diskuzí.

(6)  http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/library/public_consult/net_neutrality/report.pdf.

(7)  Proslov SPEECH/10/643 na summitu Evropské komise a Evropského parlamentu k otevřenému internetu a neutralitě sítě v Evropě.

(8)  Směrnice 2009/140/ES a směrnice 2009/136/ES.

(9)  Viz Úř. věst. C 120, 20.5.2005, s. 22; Úř. věst. C 28, 3.2.2006, s. 88; Úř. věst. C 318, 23.12.2006, s. 222; Úř. věst. C 97, 28.4.2007, s. 27; Úř. věst. C 324, 30.12.2006, s. 42; Úř. věst. C 151, 17.6.2008 s. 25; Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 50; Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 50; Úř. věst. C 77 31.3.2009, s. 60; Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 87; Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 8; Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 56; Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 41; Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 103; Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 116; Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 178; Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 58.

(10)  Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 8.

(11)  Do září 2009 bylo uskutečněno pouhých 18 % výdajů plánovaných na období 2007–2013.

(12)  Je nezbytné, aby určené spektrum bylo zpřístupněno účinně; to znamená jednak otevřít nové spektrum (např. 2,6 GHz a 800 MHz), jednak uvolnit využití stávajícího spektra (např. pásmo 900/1 800 MHz – viz přezkum směrnice GSM a rozhodnutí o pásmu 900/1 800 MHz).

(13)  Viz Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 72.

(14)  Světové ekonomické fórum – Global Information Technology Report 2009–2010, http://www.networkedreadiness.com/gitr/.

(15)  Digitální agenda pro Evropu, KOM(2010) 245 v konečném znění/2.

(16)  EVROPA 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020 v konečném znění.

(17)  Dalo by se například očekávat, že pro dosažení cíle 100 Mbps by mělo mít v roce 2015 okolo 15 % evropských domácností předplaceno připojení s touto rychlostí.

---