26.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 135/2

1.

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 14. listopadu 2006 o efektivitě a rovném přístupu ve vzdělávání a odborné přípravě (1), v nichž se členské státy vyzývají, aby zajistily spravedlivé systémy vzdělávání a odborné přípravy, jejichž cílem je poskytnout příležitosti, přístup, zacházení a výsledky, jež jsou nezávislé na společensko-ekonomickém prostředí osob a jiných faktorech, které mohou vést ke znevýhodnění při vzdělávání;

2.

doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (2), které vyzdvihuje význam rozvíjení klíčových schopností u všech osob a příslušných opatření pro ty, kteří z důvodu znevýhodnění ve vzdělávání vyžadují pro uplatnění svého vzdělávacího potenciálu zvláštní podporu;

3.

usnesení Rady ze dne 15. listopadu 2007 s názvem „Novými dovednostmi k novým povoláním“ (3), které zdůrazňuje potřebu předvídat potřeby v oblasti dovedností a zvyšování celkové úrovně dovedností, přičemž důraz by měl být kladen na vzdělávání a odbornou přípravu těch, jejichž úroveň dovedností je nízká, i těch, jimž hrozí hospodářské a sociální vyloučení;

4.

usnesení Rady ze dne 23. listopadu 2007 o modernizaci univerzit v zájmu konkurenceschopnosti Evropy v globální znalostní ekonomice (4), v němž byl znovu potvrzen význam, jenž má růst příležitostí k celoživotnímu učení, rozšiřování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání pro studenty, kteří nepatří k tradičním cílovým skupinám, a pro dospělé a rozvoj dimenze celoživotního učení u univerzit;

5.

závěry Rady ze dne 22. května 2008 o vzdělávání dospělých (5), které zdůrazňují potřebu zvýšit kvalifikační úroveň stále značného počtu pracovníků s nízkou kvalifikací a vyzdvihují přínos vzdělávání dospělých, pokud jde o podporu sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje;

6.

rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) (6), podle nějž je významnou překážkou začlenění do společnosti nedostatek základních dovedností a kvalifikací přizpůsobených potřebám trhu práce;

7.

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 o budoucích prioritách posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy (7), které zdůrazňují, že odborné vzdělávání a odborná příprava nejen podporují konkurenceschopnost, výkonnost podniků a inovace v kontextu globalizované ekonomiky, ale také rovný přístup, soudržnost, osobní rozvoj a aktivní občanství, a že přitažlivost odborného vzdělávání a odborné přípravy má být propagována mezi všemi cílovými skupinami;

8.

závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 21. listopadu 2008 o přípravě mladých lidí na 21. století: agenda pro evropskou spolupráci v oblasti školství (8), které vyzývají členské státy, aby zajistily přístup k vysoce kvalitním vzdělávacím příležitostem a službám, zejména pro děti a mladé lidi, kteří mohou být znevýhodněni osobními, sociálními, kulturními nebo ekonomickými okolnostmi;

9.

závěry Rady ze dne 26. listopadu 2009 o vzdělávání dětí z rodin migrantů (9), v nichž se členské státy vyzývají, aby přijaly příslušná opatření na jejich požadované úrovni odpovědnosti – místní, regionální nebo celostátní – a zajistily, aby všem dětem byly poskytovány spravedlivé a rovné příležitosti, jakož i potřebná podpora pro rozvoj jejich plného potenciálu, a to bez ohledu na poměry, z nichž pocházejí;

10.

usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018) (10), v němž byly členské státy vyzvány, aby mladým lidem zajistily rovný přístup k vysoce kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě na všech úrovních a aby podpořily lepší návaznost mezi formálním vzděláváním a neformálním a zájmovým vzděláváním.

1.

Účast na vysoce kvalitním vzdělávání a péči v raném věku poskytovaných vysoce kvalifikovaným personálem při adekvátním poměru mezi počtem dětí a příslušných pracovníků přináší kladné výsledky u všech dětí a největší prospěch přináší nejvíce znevýhodněným dětem. Vyšší účasti dětí ze znevýhodněných poměrů lze dosáhnout poskytováním vhodných pobídek a podpory, uzpůsobením vzdělávání potřebám a zvýšením jeho dostupnosti (13).

2.

Zajištění vysoce kvalitního vzdělávání, jež poskytuje klíčové kompetence všem, je jedním z nejúčinnějších způsobů podpory sociálního začlenění. Školy s velkým poměrem žáků ze znevýhodněných poměrů potřebují dodatečnou podporu.

3.

Aby byla prevence předčasného ukončení školní docházky úspěšná, je třeba vypracovat poznatky o skupinách s rizikem předčasného ukončení školní docházky (např. z důvodu osobní situace nebo socioekonomických podmínek či z důvodu poruch učení) na místní, regionální a celostátní úrovni a vyvinout mechanismy pro včasnou identifikaci jedinců, u nichž toto riziko existuje. Měly by být provedeny komplexní meziodvětvové strategie obsahující celou škálu celoškolních a systémových politik cílených na různé faktory předčasného ukončení školní docházky. Individualizovaná podpora pro žáky, kterým takové riziko hrozí, se může týkat mj. poskytování individuálního učení, poradenství, mentorských a instruktorských programů, sociální podpory a mimoškolní činnosti podporující učení.

4.

Na úrovni jednotlivých vzdělávacích institucí pak tyto strategie pro začlenění vyžadují silné vedení a systematické sledování výsledků a kvality, inovativní, vysoce kvalitní výuku, již umožní náležitá odborná příprava učitelů, posílení jejich postavení a motivace, spolupráce s odborníky jiných profesí a zajištění přiměřených zdrojů. Poskytování integrovanější podpory potřebným studujícím vyžaduje spolupráci s rodiči a zainteresovanými stranami v rámci vlastního společenství, například v oblastech jako je mimoškolní neformální a zájmové vzdělávání a informální učení.

5.

Vytvoření podmínek pro úspěšné začlenění žáků se zvláštními potřebami do běžného prostředí je přínosem pro všechny studující. Častější využívání individuálních přístupů, včetně individuálních plánů učení a využití hodnocení k podpoře procesu učení, školení vyučujících na téma zvládání a využívání rozmanitosti, podpora kooperativní výuky a učení a rozšíření přístupu a účasti – to jsou způsoby, jak lze zvýšit kvalitu pro všechny.

—

Rozmanitá nabídka odborné přípravy s větším důrazem na klíčové kompetence, včetně průřezových, může jednotlivcům poskytnout tolik potřebné cesty ke zlepšení kvalifikace a tím pádem k přístupu na trh práce. V případě znevýhodněných skupin lze význam odborného vzdělávání a přípravy zvýšit jejím uzpůsobením potřebám jednotlivých studujících, posílením odborného vedení a poradenství, uznáním různých forem předchozího učení a podporováním alternativních schémat učení v zaměstnání. Klíčem k aktivnímu začleňovacímu přístupu a ke snížení nezaměstnanosti v případě průmyslových změn je zvýšení účasti na dalším odborném vzdělávání a přípravě, a to zejména v případě osob s nízkou kvalifikací.

1.

Zvýšení ambicí a usnadnění přístupu studentů ze znevýhodněných poměrů vyžaduje posílení programů finanční podpory a další pobídky a zkvalitnění jejich struktury. Finančně dostupné, přístupné, dostačující a přenositelné studentské půjčky podobně jako granty udělované na základě průzkumu majetkových poměrů mohou zvýšit účast těch, kteří si nemohou dovolit náklady vysokoškolského vzdělávání.

2.

Pružnější a rozmanitější formy učení – např. uznání předchozího učení, vzdělávání formou částečného studia a dálkové studium – mohou dovolit skloubit vysokoškolské vzdělávání s pracovními nebo rodinnými povinnostmi a podpořit širší účast. Prováděním opatření zaměřených na sledování míry retence studentů ve vysokoškolském vzdělávání a jejího zvyšování, poskytování individuální podpory, zkvalitňování vedení, mentorování a odborné přípravy – především během raných fází vysokoškolského studia – lze zvýšit počet studentů ze znevýhodněných rodin, kteří dokončí vysokoškolské vzdělání.

3.

Je zapotřebí zvláště dbát na to, aby byly zejména v oblasti financování plně zohledněny potřeby znevýhodněných studentů, kteří často nemohou využívat nabízených programů mobility.

4.

Boj proti nerovnosti, chudobě a sociálnímu vyloučení lze posílit uznáním skutečnosti, že vysokoškolské instituce mají sociální odpovědnost navracet společnosti prospěch, který ze znalostí plyne, dávat znalosti k dispozici širšímu společenství – na místní i globální úrovni – a reagovat na společenské potřeby.

5.

Vysokoškolské instituce mohou rovněž vyjádřit sociální odpovědnost tím, že dají své zdroje k dispozici dospělým a neformálním a zájmovým studujícím, posílí výzkum týkající se sociálního vyloučení, podpoří inovace a aktualizují vzdělávací prostředky a metodiku.

1.

Rozšířením přístupu ke vzdělávání dospělých mohu vzniknout nové možnosti aktivního začleňování a silnějšího sociálního zapojení, obzvláště u méně kvalifikovaných osob, nezaměstnaných, dospělých se zvláštními potřebami, starších lidí a migrantů. Zejména v případě migrantů je při podpoře sociálního začleňování i zlepšení základních dovedností a zvýšení zaměstnatelnosti nesmírně důležité zvládnutí jazyka nebo jazyků hostitelské země.

2.

Při oslovení znevýhodněných a ohrožených skupin hraje ústřední úlohu vzdělávání dospělých nabízené v mnoha různých prostředích se zapojením řady zainteresovaných stran (např. veřejný a soukromý sektor, vysokoškolské instituce, místní společenství a nevládní organizace) a zahrnutím učení z důvodů osobních, občanských, sociálních a pracovních. Pokud jde konkrétně o učení související se zaměstnáním, mohou podniky prokázat svou sociální odpovědnost lepším předvídáním strukturálních změn a poskytováním příležitostí k rekvalifikaci.

3.

Je možné posoudit potenciál mezigeneračního učení jakožto prostředku ke sdílení znalostí a odbornosti a posílení komunikace a solidarity mezi mladší a starší generací za účelem překlenutí rostoucích rozdílů v oblasti digitálních technologií a snížení společenské izolace.

—

Systémy vzdělávání a odborné přípravy s pružnými formami, které otevírají příležitosti na co nejdelší dobu a které se dokážou vyhnout „slepým uličkám“, přispívají k překonávání znevýhodnění. Pomáhají rovněž uniknout socioekonomické či kulturní marginalizaci a situacím, kdy se lidé nechávají brzdit nízkým očekáváním. Celoživotní poradenství a uznávání získaných dovedností, včetně uznávání předchozího učení a zkušeností, a diverzifikace přijímacích modelů na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy, včetně vysokoškolského vzdělávání a vzdělávání dospělých, a věnování větší pozornosti kvalitě a atraktivitě vzdělávacího prostředí může studujícím pomoci v období přechodů. K tomu, aby bylo možné oslovit znevýhodněné skupiny mimo systémy vzdělávání a odborné přípravy, je třeba inovovat způsoby poradenství a spolupráce s dalšími sociálními službami a občanskou společností.

1.

zajistily širší přístup k vysoce kvalitnímu vzdělávání a péči v raném věku s cílem umožnit všem dětem, zejména dětem ze znevýhodněných poměrů nebo dětem se zvláštními vzdělávacími potřebami, „jistý start“ a současně zvýšit motivaci dětí se učit;

2.

zlepšily kvalitu poskytovaného vzdělání ve školách a snížily rozdíly mezi školami i v rámci škol za účelem boje proti potenciální socioekonomické nebo kulturní marginalizaci;

3.

se zaměřily na získávání elementárních základních dovedností, jako je především schopnost číst, psát a počítat a jazykové dovednosti, a to zejména v případě žáků z rodin migrantů;

4.

podpořily vytváření sítí mezi školami za účelem výměny zkušeností a osvědčených postupů;

5.

posílily snahy předcházet předčasnému ukončení školní docházky prostřednictvím vývoje systémů včasného varování upozorňujících na žáky, kterým takové riziko hrozí; podporovaly celoškolní strategie začleňování zaměřené na kvalitu a podpořené odpovídajícím vedením a odbornou přípravou učitelů z hlediska celoživotního učení;

6.

vypracovaly více individualizované přístupy a systémové reakce určené k podpoře všech žáků a poskytovaly další pomoc osobám ze znevýhodněných poměrů a osobám se zvláštními potřebami;

7.

posílily relevanci školního vzdělání s cílem zvýšit ambice žáků a podnítit nejen schopnost se učit, ale i motivaci se učit;

8.

zvýšily atraktivnost pedagogického povolání, poskytovaly náležitou odbornou přípravu při zaměstnání a zajistily silné vedení škol;

9.

zajistily, že školy budou více odpovědné vůči celé společnosti, posílily partnerství mezi školou a rodiči, podniky a místními společenstvími a dále integrovaly formální a neformální činnosti;

10.

podporovaly úspěšné začleňovací vzdělávací přístupy ke všem žákům, včetně žáků se zvláštními potřebami, tím, že ze škol vytvoří vzdělávací společenství, která přispívají k začleňování a vzájemné podpoře a kde je uznáván talent všech žáků; sledovaly dopad těchto přístupů, zejména za účelem zvýšení přístupu a počtu absolventů mezi studujícími se zvláštními potřebami na všech úrovních vzdělávacího systému.

1.

posílily získávání klíčových kompetencí prostřednictvím forem a programů odborného vzdělávání a pečlivěji se věnovaly potřebám znevýhodněných studujících;

2.

dále rozvinuly odborné vzdělávání a přípravu, které studujícím umožní stanovit si formu učení přizpůsobenou jejich vlastním potřebám;

3.

se snažily zajistit řádnou integraci systémů odborného vzdělávání a přípravy do obecných vzdělávacích a výukových systémů, včetně pružných forem studia, které studujícím umožní postupovat z jednoho oboru do dalšího a dále do zaměstnání;

4.

posílily činnosti související s vedením studentů a poradenstvím a příslušné vzdělávání učitelů s cílem podpořit studenty při volbě povolání a přechodu mezi jednotlivými školami nebo ze škol do pracovního procesu; to je důležité zejména pro úspěšné zapojení na trhu práce a pro začlenění studentů se zvláštními potřebami.

1.

podporovaly rozšiřování přístupu například posilováním programů finanční podpory pro studenty a prostřednictvím pružných a diverzifikovaných forem učení;

2.

rozvíjely politiky zaměřené na zvýšení počtu osob s dokončeným vysokoškolským vzděláním, kromě jiného prostřednictvím posílení individuální podpory, vedení a mentorování studujících;

3.

pokračovaly, pokud jde o mobilitu ve vzdělávání, v odstraňování bariér, rozšiřování příležitostí a zvyšování kvality i poskytováním odpovídajících pobídek pro mobilitu studentů ze znevýhodněných poměrů;

4.

podporovaly zvláštní programy pro dospělé studenty a další netradiční studující.

1.

posilovaly politiky, které lidem s nízkou kvalifikací, nezaměstnaným dospělým, popřípadě občanům z rodin migrantů umožní získat kvalifikaci nebo zvýšit dovednosti („o krok dál“) a mladým dospělým poskytne více možností, jak v rámci „druhé příležitosti“ získat vzdělání;

2.

podpořily opatření s cílem zajistit všem bez rozdílu přístup k základním dovednostem a klíčovým kompetencím, jež jsou ve znalostní společnosti nezbytné k životu i studiu, obzvláště pak ke gramotnosti a dovednostem v oblasti informačních a komunikačních technologií;

1.

zvýší pružnost a prostupnost forem vzdělávání a odstraní překážky bránící účasti na jednotlivých systémech vzdělávání a odborné přípravy a mobilitě mezi nimi;

2.

vytvoří užší vazby mezi oblastí vzdělávání, světem práce a celou společností v zájmu zvýšení zaměstnatelnosti a aktivního občanství;

3.

zavedou systémy pro uznávání předchozího učení, včetně informálního učení a neformálního a zájmového vzdělávání, a zvýší využití celoživotního vedení u znevýhodněných studujících a studujících s nízkou kvalifikací;

4.

zhodnotí dopad a účinnost opatření finanční podpory zaměřených na znevýhodněné osoby i dopad organizace a struktury vzdělávacích systémů na tyto osoby;

5.

zváží shromažďování údajů o výsledcích, počtu osob s nedokončenou školní docházkou, socioekonomickém prostředí studujících, a to především v odborném vzdělávání a přípravě, vysokoškolském vzdělávání a vzdělávání dospělých;

6.

zváží stanovení kvantifikovaných cílů v oblasti sociálního začleňování prostřednictvím vzdělávání, které budou odpovídat situaci v jednotlivých členských státech;

7.

zváží vypracování integrovaného přístupu k těmto cílům v koordinaci s dalšími politikami;

8.

vyčlení přiměřené zdroje pro znevýhodněné žáky a školy a ve vhodných případech rozšíří použití Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj, aby se tak prostřednictvím vzdělání omezilo sociální vyloučení.

1.

dále spolupracovaly na strategické prioritě podporování rovného přístupu, sociální soudržnosti a aktivního občanství prostřednictvím aktivního využívání otevřené metody koordinace v kontextu strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“), prováděním sociálního rozměru boloňského a kodaňského procesu a přijetím opatření v souladu se závěry Rady z roku 2008 o vzdělávání dospělých;

2.

se snažily aktivně využívat každého z prvků programu celoživotního učení a případně Evropského sociálního fondu, Evropského fondu pro regionální rozvoj a programu Progress s cílem posílit sociální začleňování prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy a v návrzích na příští generace programů se na tento rozměr vytrvale a pevně soustředily;

3.

prosazovaly a podporovaly větší účast studujících ze znevýhodněných poměrů nebo se zvláštními potřebami v mezinárodních programech mobility, partnerstvích a projektech, především v těch, které vznikly v rámci programu celoživotního učení;

4.

podporovaly srovnávací výzkum účinnosti politik zvyšujících rovný přístup ve vzdělávání a odborné přípravě, ve spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi rozšiřovaly vědomostní základnu a zajistily šíření výsledků výzkumu;

5.

prosazovaly vzdělávání a odbornou přípravu jako klíčové nástroje k dosažení cílů sociálního začlenění a procesu sociální ochrany.