52010PC0804

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 13.1.2011

KOM(2010) 804 v konečném znění

2010/0390 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii

SEK(2010) 1617 v konečném znění

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu |

110 | Odůvodnění a cíle návrhu EU ukončila na počátku srpna 2010 vyplácení 46 milionů EUR makrofinanční pomoci Gruzii, která byla schválena Radou v listopadu 2009. Podpora, která byla poskytnuta ve formě grantů, byla součástí příslibu dvou možných operací makrofinanční pomoci ve stejné výši, který učinila Evropská komise na Mezinárodní dárcovské konferenci v říjnu 2008[1]. Schválení druhé makrofinanční pomoci bylo vázáno na podmínku trvání potřeby vnějšího financování nad rámec dohodnutý s MMF. V dopise ze dne 10. května 2010 požádal gruzínský ministr financí o aktivaci druhé části prostředků EU přislíbených Komisí, která činila 46 milionů EUR. V této souvislosti navštívil na počátku září tým Evropské komise Gruzii, aby posoudil makroekonomickou situaci země a její výhled na roky 2010–2011, přičemž se zaměřoval na platební bilanci a rozpočtové potřeby. Komise je toho názoru, že aktivace druhé části makrofinanční pomoci přislíbené v roce 2008 je odůvodněna. I když došlo k oživení gruzínského hospodářství (po dvojitém šoku způsobeném vojenským konfliktem s Ruskem v srpnu 2008 a globální finanční krizí), jsou platební bilance a stav rozpočtu i nadále slabé a zranitelné. Platební bilance je nestabilní zejména v důsledku trvajících následků konfliktu s Ruskem, včetně blokády většiny přímého obchodu s touto zemí a skutečnosti, že příliv přímých zahraničních investic (PZI) nedosahuje úrovně z doby před krizí, jakož i v důsledku stále značně vysokého schodku běžného účtu a značného umořování úvěrů (přičemž se očekává, že splátky úvěrů budou soustředěny v letech 2012–2014). V této souvislosti Komise navrhuje další makrofinanční pomoc pro Gruzii, která bude dosahovat 46 milionů EUR. Makrofinanční pomoc EU má představovat příspěvek na pokrytí potřeby externího financování země, která byla stanovena ve spolupráci s MMF v souvislosti s dohodou o pohotovostním úvěru ve výši 1,17 miliardy USD uzavřenou s MMF, která je platná od října 2008. Navrhovaná podpora by byla poskytována z poloviny ve formě grantů a z poloviny ve formě úvěrů. Nová dohoda o makrofinanční pomoci by Gruzii pomohla řešit hospodářské následky konfliktu s Ruskem a hospodářské krize. Nová dohoda o makrofinanční pomoci podpoří vládní agendu hospodářských reforem. Snížila by krátkodobou finanční nestabilitu, které hospodářství stále čelí, a zároveň by podpořila reformní opatření, jejichž cílem je dosažení udržitelnější platební bilance a stavu rozpočtu ve střednědobém horizontu. Pomoc by rovněž podpořila politická opatření na posílení řízení veřejných financí (v návaznosti na předchozí makrofinanční pomoc a sektorální opatření rozpočtové podpory), jakož i opatření na podporu hospodářské a finanční integrace do EU, zejména využitím potenciálu, který nabízí budoucí dohoda o přidružení, jejímž účelem je uzavření obsáhlé a ucelené dohody o volném obchodu. Navrhovaná nová makrofinanční pomoc bude mimořádná a časově omezená a bude poskytnuta souběžně s pohotovostním úvěrem. Doplní podpory od mezinárodních a bilaterálních dárců. |

120 | Obecné souvislosti Po dvojitém šoku způsobeném vojenským konfliktem s Ruskem v srpnu 2008 a globální krizí vykazuje gruzínská ekonomika znaky oživení. Očekává se, že v roce 2010 dojde po dvou letech nízkého nebo záporného růstu k oživení hospodářské aktivity. Zatímco v roce 2009 došlo k poklesu reálného HDP o 3,9 %, v prvním pololetí roku 2010 HDP silně vzrostl, a to o 6,6 % (na meziročním základě). Očekává se, že inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen vzroste a dosáhne na konci roku 2010 více než 8 %, částečně v důsledku zvýšení cen dovážených obilovin. Vláda v souvislosti s hospodářským oživením rozhodla o zpřísnění rozpočtové a měnové politiky. V rámci programu dohodnutého s MMF má být schodek rozpočtu snížen z 9,2 % HDP v roce 2009 na 6,3 % v roce 2010 a 4,8 % HDP v roce 2011. Se zpřísňováním monetární politiky se začalo v létě, a to mírným zvýšením klíčové úrokové sazby, aby inflace byla udržena pod kontrolou. I když se zdá, že hospodářské oživení posiluje, hospodářská situace je i nadále nestabilní, neboť financování výrazného schodku běžného účtu je nejisté. Oslabením domácí poptávky přispěla krize ke snížení schodku běžného účtu v roce 2009 na polovinu. Schodek je však i nadále velmi rozsáhlý a v roce 2010 podle odhadů dosáhne 12,0 % HDP, přičemž v roce 2011 by se situace neměla zlepšit. Gruzínský vývoz trpěl i nadále v důsledku obchodního embarga uvaleného Ruskem v roce 2006 a rozšířeného v roce 2008. Financování běžného účtu v letech 2010–2011 je stále nejisté. Příliv PZI byl negativně ovlivněn krizí a v roce 2010 poklesnou podle odhadů ještě více, přičemž v roce 2011 se jejich výrazné oživení nečeká. Neuspokojivé výsledky v oblasti PZI ohrožují financování běžného účtu a vytváření mezinárodních měnových rezerv a ukazují, že důvěra zahraničních investorů, která zaznamenala dramatický propad v důsledku vojenského konfliktu s Ruskem v roce 2008, se doposud neobnovila. Odráží rovněž skutečnost, že privatizační proces ztratil rychlost, neboť řada nejatraktivnějších státních aktiv je již prodána. Ačkoli se hrubé mezinárodní rezervy zvýšily z nejnižšího stavu 1,5 miliard USD, dosaženého během krize, na 2,1 miliardy USD na konci září 2010, jsou stále na nedostatečné úrovni, zejména proto, že obnovy bylo částečně dosaženo díky úvěru MMF. Čisté mezinárodní rezervy se přitom snížily z 850 milionů USD v září 2008 na 740 milionů USD v září 2010. Platební bilance je nestabilní rovněž kvůli vysoké úrovni zahraničního veřejného dluhu a výrazné potřebě refinancování v příštích letech. MMF v září 2008 schválil 18měsíční dohodu o pohotovostním úvěru pro Gruzii o hodnotě 750 milionů USD. Během třetího přezkumu programu, schváleného výkonnou radou MMF v září 2009, byla platnost dohody o pohotovostním úvěru prodloužena do 14. června 2011 a balíček financování byl navýšen, takže celkový objem programu dohody o pohotovostním úvěru dosáhl 1,17 miliardy USD. Program i nadále probíhá: výkonná rada MMF dokončila dne 9. července 2010 šestý přezkum dohody o pohotovostním úvěru a došla k závěru, že program byl v zásadě úspěšný. Příští přezkum MMF, který bude kombinovaným sedmým a osmým přezkumem, je naplánován na listopad 2010. Celkový podpůrný balíček pro roky 2008–2010 přislíbený mezinárodním dárcovským společenstvím na dárcovské konferenci v roce 2008, dosáhl výše 4,5 miliardy USD, včetně 1 miliardy USD od USA, 200 milionů USD od Japonska, 173 milionů USD od členských států EU a 2,4 miliardy USD od multilaterálních finančních institucí. Celkové závazky veřejného sektoru dosáhly 2,6 miliardy USD a příslušné převody proběhly z velké části během počátečních fází programu. |

n | Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Žádné |

140 | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Gruzie je jednou z partnerských zemí EU v rámci evropské politiky sousedství. Akční plán evropské politiky sousedství EU–Gruzie byl přijat v listopadu 2006 na období pěti let. Evropská unie má mimořádný zájem na tom, aby na její východní hranici panovala stabilita, zlepšila se zde správa a hospodářská situace. Za tímto účelem EU a šest partnerských zemí oficiálně zahájily během pražského summitu dne 7. května 2009 iniciativu Východního partnerství. Na mezinárodní dárcovské konferenci v říjnu 2008 přislíbila Evropská komise Gruzii až 500 milionů EUR pomoci. Zdroje financování zahrnují jak plánované prostředky v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství a nástrojů k řešení krizí, jako jsou nástroj stability, humanitární pomoc a makrofinanční pomoc. Balíček představuje přímou reakci na hospodářské a sociální obtíže, se kterými se země potýká v důsledku vojenského konfliktu v srpnu 2008 a globální finanční krize. Makrofinanční pomoc EU doplňuje jiné nástroje pomoci, neboť Gruzii poskytuje krátkodobou makroekonomickou podporu v souvislosti s dohodou o pohotovostním úvěru s MMF. Rovněž doplňuje rozpočtovou podporu v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství, která pomáhá pokrývat finanční potřeby Gruzie a je provázána se specifickými sektorálními reformami. Návrh nové makrofinanční pomoci Gruzii je plně v souladu s pokyny pro makrofinanční pomoc stanovenými v závěrech Rady z roku 2002 k makrofinanční pomoci a v doprovodném dopise předsedy Rady předsedovi Komise. Návrh je, jak je podrobněji vysvětleno v doprovodném pracovní dokumentu útvarů Komise k tomuto návrhu, zejména v souladu s následujícími pokyny: výjimečná povaha, politické podmínky, komplementarita, podmíněnost a finanční disciplína. |

Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů |

Konzultace zúčastněných stran |

219 | Makrofinanční pomoc tvoří nedílnou součást mezinárodní podpory poválečné hospodářskou obnovy Gruzie. Při přípravě mezinárodní dárcovské konference útvary Komise úzce spolupracovaly se Světovou bankou a konaly se konzultace o provádění přislíbeného balíčku s multilaterálními a bilaterálními dárci. Při přípravě tohoto návrhu makrofinanční pomoci konzultovaly útvary Komise Mezinárodní měnový fond. Před předložením svého návrhu makrofinanční pomoci konzultovala Komise členské státy EU v Hospodářském a finančním výboru. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s gruzínskou vládou. |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

229 | Komise s pomocí externích znalců provede operační hodnocení ověřující kvalitu a spolehlivost gruzínských veřejných finančních okruhů a správních postupů. |

230 | Posouzení dopadů Makrofinanční pomoc a s ní spojené ekonomické přizpůsobení a program reforem pomohou zmírnit krátkodobé potřeby financování Gruzie a podpoří politická opatření zaměřená na střednědobé posílení platební bilance a udržitelnost veřejných financí, urychlí udržitelný růst a podpoří ekonomickou integraci a sbližování právních předpisů s EU. Pomůže rovněž zlepšit efektivnost a transparentnost správy veřejných financí, přičemž naváže na pozitivní výsledky předchozí operace makrofinanční pomoci v této zemi. Makrofinanční pomoc podpoří rovněž makrofinanční stabilizaci a strukturální politiky programu dojednaného s MMF. |

Právní stránka návrhu |

305 | Shrnutí navrhovaných opatření Evropská unie dá Gruzii k dispozici makrofinanční pomoc, přičemž polovinu budou představovat granty a polovinu úvěry, o celkové maximální výši 46 milionů EUR. Pomoc přispěje k pokrytí přetrvávajících gruzínských potřeb financování z externích zdrojů v letech 2009–2011, zjištěných Komisí na základě odhadů Mezinárodního měnového fondu. Pomoc má být vyplacena v roce 2011 ve dvou stejně vysokých splátkách, přičemž každá z nich bude sestávat z grantové a úvěrové části. Za správu pomoci odpovídá Komise. V souladu s finančním nařízením se bude přihlížet ke zvláštním ustanovením v oblasti předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem. Očekává se, že výplata první splátky proběhne v prvním čtvrtletí roku 2011. Druhá splátka, závislá na řadě politických opatření, by mohla být vyplacena v třetí čtvrtině roku 2011. Vyplácení bude záviset na úspěšném přezkumu dohody o pohotovostním úvěru s MMF, jak je u nástroje makrofinanční pomoci obvyklé. Kromě toho se Komise a gruzínské orgány v memorandu o porozumění dohodnou na specifických opatřeních strukturálních reforem. Útvary Komise v souvislosti s prováděním předchozí operace makrofinanční pomoci úzce spolupracovaly s gruzínskými orgány na reformě správy veřejných financí za účelem vytvoření transparentnějšího, soudržnějšího a odpovědnějšího systému správy veřejných financí. Při provádění nové operace makrofinanční pomoci by byl rozšířen rozsah politických podmínek, zejména o opatření zaměřená na posílení hospodářské a finanční integrace, jakož i harmonizace předpisů s EU ve vybraných oblastech, podle akčního plánu v rámci evropské politiky sousedství a při zohlednění nových souvislostí, pokud jde o záměr uzavřít dohodu o přidružení mezi EU a Gruzií. Komise se po úspěšném provádění předchozí dohody o makrofinanční pomoci, při němž gruzínské orgány prokázaly politickou vůli a schopnost provádět strukturální reformy, domnívá, že rovněž provádění druhé operace makrofinanční pomoci přispěje k provádění vládní agendy strukturálních reforem. Podmínky budou v souladu s prioritami akčního plánu evropské politiky sousedství EU–Gruzie. Rozhodnutí vyplatit polovinu navrhované pomoci ve formě grantů a druhou polovinu ve formě úvěrů je odůvodněno úrovní rozvoje Gruzie (měřenou jejím příjmem na osobu) a dluhovými ukazateli, jakož i aktuálním zlepšením hospodářské situace země. Využití grantů pro celou částku pomoci v předchozím případě musí být chápáno jako výjimečné rozhodnutí, které bylo odůvodněno velmi obtížnými podmínkami, v nichž se Gruzie na konci roku 2008 nacházela. Kombinace grantů a úvěrů je rovněž v souladu se skutečností, že Gruzie je pro účely Světové banky od ledna 2009 také zemí, které poskytuje různé nástroje. U budoucích operací Světové banky se očekává, že země obdrží jednu třetinu pomoci Světové banky ve formě úvěrů IDA, zatímco dvě třetiny pomoci budou poskytnuty podle podmínek IBRD. |

310 | Právní základ Právním základem tohoto návrhu je článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie. |

329 | Zásada subsidiarity Návrh spadá do sdílené pravomoci EU. Zásada subsidiarity se použije s ohledem na skutečnost, že cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států a může být tudíž snadněji dosaženo Evropskou unií. Hlavními důvody jsou rozpočtová omezení na vnitrostátní úrovni a potřeba silné koordinace dárců, aby se podpora maximalizovala. |

Zásada proporcionality |

331 | Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné. |

332 | Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s dohodou o pohotovostním úvěru, odpovídá částka podpory 14 % zbývajícího deficitu financování na období 2009–2011. Má se za to, že s ohledem na pomoc, kterou Gruzii přislíbily členské státy EU, bilaterální dárci a multilaterální věřitelé obecně, jedná se ze strany EU o přiměřené sdílení břemene. |

Volba nástrojů |

341 | Navrhované nástroje: ostatní. |

342 | Vzhledem k tomu, že neexistuje rámcové nařízení o nástroji makrofinanční pomoci, ostatní nástroje by nebyly přiměřené a jediným možným právním nástrojem pro poskytnutí této pomoci jsou ad hoc rozhodnutí Rady podle článku 212 SFEU. K řešení těchto makroekonomických cílů by nebylo vhodné projektové financování nebo technická pomoc. Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU by bylo zmírnění vnějšího finanční omezení a pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, včetně podpory udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, jakož i vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může v důsledku skutečnosti, že pomůže vytvořit celkový rámec pro makroekonomickou a strukturální politiku, zvýšit efektivnost akcí financovaných v Gruzii v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU. |

Rozpočtové důsledky |

401 | Grantový prvek pomoci (23 milionů EUR) by byl financován z prostředků na závazky na rok 2011 v rozpočtové linii 01 03 02 (makroekonomická pomoc), přičemž k vyplacení dojde v roce 2011. V souladu s nařízením o záručním fondu[2] se očekává, že k poskytnutí prostředků záručnímu fondu dojde v roce 2013, a to o objemu nejvýše 2,1 milionů EUR. To odpovídá 9 % půjčky ve výši 23 milionů EUR, která má být podle předpokladu vyplacena v roce 2011. |

Doplňující informace |

Ustanovení o přezkumu / revizi / skončení platnosti |

533 | Návrh zahrnuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc bude k dispozici po 2,5 roku od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost. |

1. 2010/0390 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[3],

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem[4],

vzhledem k těmto důvodům:

2. Vztahy mezi Gruzií a Evropskou unií se rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství. V roce 2006 schválily EU a Gruzie akční plán evropské politiky sousedství, který stanoví střednědobé priority ve vztazích mezi EU a Gruzií. Od roku 2010 vyjednávají EU a Gruzie dohodu o přidružení, která má podle očekávání nahradit stávající dohodu o partnerství a spolupráci. Rámec vztahů mezi EU a Gruzií je dále posílen nově zavedeným Východním partnerstvím.

3. Na mimořádném zasedání Evropské rady dne 1. září 2008 byla potvrzena vůle EU posílit vztahy mezi EU a Gruzií po ozbrojeném konfliktu mezi Gruzií a Ruskem v srpnu 2008.

4. Hospodářství Gruzie je od třetího čtvrtletí 2008 ovlivněno mezinárodní finanční krizí, klesá jeho výkonnost, snižují se daňové příjmy a rostou potřeby financování z externích zdrojů.

5. Na mezinárodní dárcovské konferenci konané v říjnu 2008 přislíbilo mezinárodní společenství podporu gruzínské hospodářské obnově v souladu se společným hodnocením potřeb provedeným OSN a Světovou bankou.

6. Evropská unie přislíbila Gruzii pomoc ve výši až 500 milionů EUR.

7. Korekce a obnova gruzínské ekonomiky je podporována finanční pomocí Mezinárodního měnového fondu (MMF). V září 2008 se gruzínské orgány dohodly s MMF na dohodě o pohotovostním úvěru o velikosti 750 milionů USD na dosažení nezbytné změny gruzínské ekonomiky vzhledem k hospodářské krizi.

8. Po dalším zhoršení hospodářské situace a nezbytné revizi ekonomických prognóz, jež byly podkladem programu, a s ohledem na vyšší potřeby financování z externích zdrojů bylo dosaženo dohody mezi Gruzií a MMF ohledně zvýšení částky poskytované podle dohody o pohotovostním úvěru, a to o 424 milionů USD, což v srpnu 2009 schválila výkonná rada MMF.

9. Evropská unie má v úmyslu poskytnout v letech 2010–2012 granty rozpočtové podpory v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství v celkové výši 37 milionů EUR ročně.

10. Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a prognózám požádala Gruzie Evropskou unii o poskytnutí makrofinanční pomoci.

11. Vzhledem k tomu, že u platební bilance je stále zbytkový schodek financování, je makrofinanční pomoc za stávajících výjimečných okolností považována za vhodnou odpověď na žádost Gruzie o podporu hospodářské stability ve spojení se stávajícím programem MMF.

12. Makrofinanční pomoc Evropské unie by neměla pouze doplňovat programy a zdroje z MMF a Světové banky, ale měla by rovněž zajistit přidanou hodnotu vyplývající ze zapojení Unie.

13. Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s opatřeními, která byla přijata v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

14. Zvláštní cíle makrofinanční pomoci Unie by měly zvyšovat efektivitu, transparentnost a odpovědnost. Komise by měla plnění těchto cílů pravidelně sledovat.

15. Podmínky spojené s poskytnutím makrofinanční pomoci Unie by měly odrážet hlavní zásady a cíle politiky Unie vůči Gruzii.

16. S cílem zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Evropské unie souvisejících s touto makrofinanční pomocí je nezbytné, aby Gruzie přijala vhodná opatření v oblasti předcházení a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí. Je rovněž nezbytné, aby Komise zajistila odpovídající kontroly a Účetní dvůr odpovídající audity.

17. Uvolněním finanční pomoci Evropské unie nejsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu.

18. Tato pomoc by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Hospodářský a finanční výbor o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby tak mohly sledovat provádění tohoto rozhodnutí.

19. V souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování Evropské unie mají být pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí, předem stanoveny nařízením přijatým řádným legislativním postupem. Dokud nebude toto nové nařízení přijato, platí nadále rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[5], s výjimkou regulativního postupu s kontrolou, který se nepoužije,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

20. Evropská unie poskytne Gruzii makrofinanční pomoc v maximální výši 46 milionů EUR s cílem podpořit stabilizaci gruzínského hospodářství a pokrýt potřeby v oblasti platební bilance stanovené ve stávajícím programu MMF. Z této částky bude maximálně 23 milionů EUR poskytnuto ve formě grantů a maximálně 23 milionů EUR ve formě úvěrů. Uvolnění navrhované makrofinanční pomoci je vázáno na schválení rozpočtu na rok 2011 rozpočtovým orgánem.

21. Aby mohla financovat úvěrovou část pomoci, je Komise zmocněna vzít si úvěr v potřebné výši jménem Evropské unie. Úvěr bude mít maximální dobu splatnosti 15 let.

22. Uvolnění makrofinanční pomoci Evropské unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Gruzií a s hlavními zásadami a cíli hospodářské reformy stanovenými v dohodě o partnerství a spolupráci EU–Gruzie. Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Hospodářský a finanční výbor o vývoji v oblasti řízení finanční pomoci a poskytuje jim příslušné dokumenty.

23. Makrofinanční pomoc Evropské unie se poskytne na dobu dvou let a šesti měsíců, počínaje prvním dnem po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 2 odst. 1 v platnost.

Článek 2

1. Komise je zmocněna vyjednat v souladu s poradním postupem podle čl. 6 odst. 2 s orgány Gruzie podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky spojené s makrofinanční pomocí Evropské unie, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění, které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění (dále jen „memorandum o porozumění“). Tyto podmínky musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3. Tyto podmínky mají zejména posílit efektivnost a transparentnost pomoci a odpovědnost za ni, včetně systémů řízení veřejných financí v Gruzii. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů. Podrobné finanční podmínky pomoci se stanoví v grantových dohodách a smlouvách o úvěru uzavřených mezi Komisí a Gruzií.

2. Během provádění makrofinanční pomoci Evropské unie sleduje Komise řádný stav gruzínských finančních mechanismů, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly, které mají význam pro tuto pomoc, a dodržování dohodnutého časového rámce.

3. Komise pravidelně ověřuje, zda je gruzínská hospodářská politika v souladu s cíli makrofinanční pomoci Evropské unie a zda jsou uspokojivě plněny dohodnuté podmínky v oblasti hospodářské politiky. Komise toto úzce koordinuje s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou a v případě potřeby s Hospodářským a finančním výborem.

Článek 3

1. Za předpokladu splnění podmínek stanovených v odstavci 2 bude finanční pomoc Evropské unie poskytnuta Gruzii Komisí ve dvou splátkách, přičemž každá splátka bude sestávat z grantové a úvěrové části. Výše obou splátek bude stanovena v memorandu o porozumění.

2. Komise rozhodne o uvolnění splátek pod podmínkou uspokojivého plnění podmínek v oblasti hospodářské politiky dohodnutých v memorandu o porozumění. K vyplacení druhé splátky nedojde dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky.

3. Finanční prostředky Evropské unie jsou vypláceny Gruzínské národní bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení o zbývajících rozpočtových potřebách v oblasti financování, mohou být finanční prostředky Unie převedeny ministerstvu financí Gruzie jako konečnému příjemci.

Článek 4

1. Výpůjční a úvěrové operace týkající se úvěrové části pomoci Evropské unie se uskuteční v eurech se stejným dnem připsání a Evropské unie se nesmí týkat změna splatnosti, riziko směnných kurzů nebo riziko úrokových sazeb ani žádné jiné obchodní riziko.

2. Komise přijme na žádost Gruzie potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3. Na žádost Gruzie, a pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby půjčky, může Komise zcela nebo částečně refinancovat svou původní půjčku nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1 a nesmí vést k prodloužení průměrné splatnosti dotyčné půjčky nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4. Veškeré náklady vzniklé Evropské unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Gruzie.

5. O vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3 je informován Evropský parlament a Hospodářský a finanční výbor.

Článek 5

Finanční pomoc Evropské unie se provádí v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[6], a jeho prováděcími pravidly. Příslušná opatření, která musí Gruzie provést v zájmu předcházení a potírání podvodů, korupce a jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí, jsou stanovena zejména v memorandu o porozumění, smlouvě o úvěru a grantové dohodě, které budou dojednány s gruzínskými orgány. V zájmu zajištění větší transparentnosti řízení a vyplácení finančních prostředků stanoví memorandum o porozumění, smlouva o úvěru a grantová dohoda rovněž možnost kontrol, včetně kontrol a inspekcí na místě, ze strany Komise, a to i Evropského úřadu pro boj proti podvodům. Kromě toho stanoví i možnost provádění auditů, včetně případných auditů na místě, ze strany Účetního dvora.

Článek 6

24. Komisi je nápomocen výbor.

25. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Článek 7

26. Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení. Zpráva uvádí souvislost mezi podmínkami v oblasti politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Gruzie v hospodářské a fiskální oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek pomoci.

27. Do dvou let po uplynutí doby pro poskytnutí půjčky uvedené v čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post .

Článek 8

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie .

V Bruselu dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně […] […]

Příloha 3: LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ PRO NÁVRHY

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

Název návrhu/podnětu

Makrofinanční pomoc Gruzii

Dotčené politické oblasti podle členění ABM/ABB[7]

Oblast politiky: Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti

Činnost: 03 – Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti

Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

( Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[8]

( Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

( Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

Cíle

Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem:

„Podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Mezi nejdůležitější činnosti spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří:

1. Posílení provádění Evropské politiky sousedství prohloubením ekonomické analýzy a posílením politického dialogu a poradenství v oblasti ekonomických aspektů akčních plánů.

2. Rozvoj, monitorování a provádění makrofinanční pomoci pro partnerské třetí země ve spolupráci s příslušnými mezinárodními finančními institucemi.

Specifické cíle a dotčené aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 3. „Poskytování makrofinanční pomoci třetím zemím při řešení krizových situací platební bilance a obnovení udržitelnosti vnějšího zadlužení.“

Dotčené aktivity ABM/ABB : Mezinárodní ekonomické a finanční vztahy, globální řízení.

Očekávané výsledky a dopady

Navrhovaná pomoc se skládá z úvěru EU ve výši 23 milionů EUR a grantu o maximální výši 23 milionů EUR ve prospěch Gruzie (přičemž grant bude financován ze souhrnného rozpočtu), s účelem přispět k udržitelnější situaci platební bilance. Pomoc této zemi pomůže překonat hospodářské a sociální obtíže, se kterými se potýká v důsledku vojenského konfliktu v srpnu 2008, jakož i následky globální finanční krize. Rovněž podpoří strukturální reformy, jejich cílem je zvýšit udržitelný hospodářský růst, zlepšit správu veřejných financí a posílit hospodářskou integraci a sbližování právních předpisů s EU.

V září–říjnu 2010 provedly útvary Komise (oddělení D2 Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti) hodnocení předem ( ex-ante ) (viz doprovodný pracovní dokumentu útvarů Komise k tomuto návrhu), jež došlo k závěru, že poskytnutí makrofinanční pomoci EU je odůvodněno.

Ukazatele výsledků a dopadů

Orgány, zejména ministerstvo financí, budou muset podávat útvarům Komise pravidelné zprávy o řadě ukazatelů. Před vyplacením druhé splátky pomoci rovněž poskytnou podrobnou zprávu o dodržování dohodnutých politických podmínek.

Útvary Komise budou sledovat správu veřejných financí i po provedení operačního hodnocení finančních okruhů a správních postupů, probíhajícím v Gruzii během přípravy tohoto opatření. Delegace Evropské komise v Gruzii bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které mají význam pro kontrolu pomoci. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s MMF a Světovou bankou, aby využily jejich poznatků z probíhajících činností v Gruzii.

V lednu 2010 bylo dokončeno nezávislé následné hodnocení makrofinanční pomoci EU poskytnuté Gruzii v letech 2006–2008. Provádění makrofinanční pomoci od konce roku 2009 do poloviny roku 2010 bude předmětem následného hodnocení v roce 2011. Současné provádění bude předmětem následného hodnocení během dvou let po konci prováděcího období.

V navrhovaném rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která bude obsahovat hodnocení tohoto provádění pomoci.

Odůvodnění návrhu/podnětu

Požadavky, které je třeba splnit v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Vyplacení pomoci bude záviset na uspokojivých výsledcích při provádění stávající tříleté dohody, kterou Gruzie uzavřela s MMF v rámci dohody o pohotovostním úvěru. Kromě toho se Komise dohodne s gruzínskými orgány na řadě zvláštních politických podmínek, které budou muset být splněny před uvolněním druhé splátky Komisí. Tato politická opatření budou slučitelná s dohodami, které uzavřely Gruzie a MMF. Před uvolněním druhé splátky pomoci ověří útvary Komise ve spolupráci s vnitrostátními orgány, zda byly splněny politické podmínky.

Přidaná hodnota účasti EU

Navrhovaná makrofinanční pomoc EU přispěje k podpoře makroekonomické a politické stability v regionu Východního sousedství / Východního partnerství a užších ekonomických a politických vazeb mezi Gruzií a EU, a to tím, že pomůže této zemi překonat ekonomický šok způsobený konfliktem s Ruskem a globální krizí. Doplněním zdrojů daných k dispozici mezinárodními finančními institucemi a dalšími dárci přispívá pomoc k celkové efektivnosti balíčku finanční podpory, dohodnutého po krizi mezinárodním dárcovským společenstvím.

Kromě finančního dopadu makrofinanční pomoci posílí navrhovaný program reformní závazky vlády a její úsilí o užší vztahy s EU. V širších souvislostech zapadá navrhovaná akce do celkového přístupu EU ke Gruzii, což je jedna z oblastí větší angažovanosti. Tuto skutečnost ukazuje zahájení jednání o dohodě o přidružení, jejíž klíčovou součástí bude uzavření obsáhlé a ucelené dohody o volném obchodu.

Provádění operace makrofinanční pomoci představuje přidanou hodnotu pro činnost EU v Gruzii, neboť její mobilizace pomůže Gruzii řešit závažné krátkodobé obtíže s platební bilancí. Očekává se, že napomůže k vytvoření stabilního makroekonomického rámce, včetně podpory udržitelné situace platební bilance a stavu rozpočtu. Pomoc slouží jako podpora při provádění výrazných korekčních opatření a opatření strukturálních reforem, jejichž cílem je odstranit uvedené potíže. Obecná rozpočtová podpora poskytovaná v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství se zaměřuje na dlouhodobé rozvojové cíle a jako krátkodobý nástroj podpory platební bilance by nebyla vhodná.

Ponaučení z podobných zkušeností v minulosti

Nedávné externí hodnocení obdobné pomoci poskytnuté v minulosti Gruzii naznačuje, že praxe výběru omezeného počtu klíčových strukturálních reforem byla úspěšná, a navrhuje, aby se v této praxi pokračovalo a aby byl po celou dobu provádění pomoci dodržován přiměřený dohled a úzký politický dialog. Kromě toho dobré výsledky celkové reformní agendy během předchozí operace makrofinanční pomoci umožňují Komisi, aby navrhované operaci dala stejný směr.

Soulad a možná synergie s jinými příslušnými nástroji

Pokud jde o soulad a možné synergie s jinými příslušnými nástroji EU, balíček pomoci EU pro Gruzii zahrnuje plánované prostředky v rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství a nástroje k řešení krizí (nástroj stability, humanitární pomoc a makrofinanční pomoc). Balíček rovněž zahrnuje náklady civilní pozorovatelské mise EU v Gruzii. Prostřednictvím plánované odvětvové rozpočtové podpory byly rámci Evropského nástroje sousedství a partnerství podpořeny reformy v oblasti správy veřejných financí, trestní justice, odborného vzdělávání a přípravy a regionálního rozvoje. Pro období 2011–2013 byl vyčleněn nový balíček Evropského nástroje sousedství a partnerství o objemu 180 milionů EUR. Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnáním s ostatními nástroji EU by byla pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámec, včetně podpory udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu ve střednědobém horizontu a vhodného rámce pro strukturální reformy.

Makrofinanční pomoc neposkytuje běžnou finanční podporu a jejím cílem není ani podpořit ekonomický a sociální rozvoj přijímajících zemí. Makrofinanční pomoc se zastaví, jakmile by se vnější finanční situace země opět vrátila na udržitelnou cestu. Poté by měly být používány běžné nástroje podpory spolupráce EU, zejména přímá rozpočtová podpora poskytovaná v rámci nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství.

Makrofinanční pomoc má také doplňovat intervence mezinárodních finančních institucí, zejména programy přizpůsobení a reforem podporované MMF. Makrofinanční pomoc je uvolněna, pouze pokud jsou splněny podmínky ekonomické a finanční politiky.

Doba trvání a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět

- X Návrh/podnět platný: po 2,5 roku od vstupu memoranda o porozumění v platnost, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 navrhovaného rozhodnutí.

- ( Finanční dopad od RRRR do RRRR

( Časově neomezený návrh/podnět

- Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

- poté plný provoz.

Předpokládaný způsob řízení[9]

X Přímé centralizované řízení Komisí

( Centralizované nepřímé řízení ze strany následujících subjektů pověřených k plnění úkolů:

- ( výkonných agentur

- ( subjektů zřízených Unií[10]

- ( vnitrostátních veřejných subjektů / subjektů pověřených veřejnou službou

- ( osob pověřených prováděním určitých opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označených v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

( Sdílené řízení s členskými státy

( Decentralizované řízení s třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky:

Při monitorování pomoci se bude usilovat o aktivní spolupráci s delegacemi EU.

ŘÍDICÍ OPATŘENÍ

Ustanovení v oblasti sledování a podávání zpráv

Pomoc má makrofinanční povahu a je navržena tak, aby byla slučitelná s ekonomickým programem podporovaným MMF. Útvary Komise budou sledovat pokrok při provádění dohody o pohotovostním úvěru a zvláštních reformních opatření, která budou s gruzínskými orgány sjednána v memorandu o porozumění. Vnitrostátní orgány, jmenovitě ministerstvo financí, bude čtvrtletně podávat útvarům Komise zprávy o souboru ukazatelů a před výplatou druhé splátky poskytne obsáhlou zprávu o plnění stanovených podmínek.

Útvary Komise budou sledovat správu veřejných financí i po provedení operačního hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které bude provedeno v Gruzii v prosinci 2010 během přípravy tohoto opatření. Delegace Evropské komise v Gruzii bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které mají význam pro kontrolu pomoci. Útvary Komise budou úzce spolupracovat s MMF a se Světovou bankou, aby využily poznatků z jejich probíhajících činností v Gruzii.

V navrhovaném rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která bude obsahovat hodnocení tohoto provádění pomoci. Kromě toho se předpokládá, že během dvou let po uplynutí prováděcího období uskuteční útvary Komise nebo řádně zmocnění zástupci Komise nezávislé následné vyhodnocení pomoci.

Řídicí a kontrolní systém

Zjištěná rizika

S prováděním této makrofinanční pomoci je spojeno fiduciární a politické riziko.

Existuje riziko, že makrofinanční pomoc, která není určena na konkrétní výdaje (např. na rozdíl od projektového financování) by mohla být použita podvodným způsobem. Obecně se toto riziko váže na takové faktory, jako je nezávislost centrální banky, kvalita systémů řízení a správních postupů, kontrolní a dozorové funkce ve finančních okruzích, bezpečnost IT systémů a odpovídající kapacity vnitřního a vnějšího auditu.

Pokud jde o politická rizika, hlavním předpokladem je, že gruzínská vláda bude i nadále odhodlána k fiskální korekci a dodržování dohody s MMF. Toto bude hodnoceno na základě pravidelného monitorování výkonnostních indikátorů a strukturálních měřítek ze strany MMF. Existuje riziko, že gruzínská vláda nedodrží podmínky programu MMF, když se ukáže, že dosáhnout programových cílů je těžší, než se očekávalo, a když se případně změní politické podmínky v zemi. Gruzínské orgány však prokázaly silné odhodlání spolupracovat s mezinárodními institucemi na provádění reformní agendy.

Hlavním prvkem vztahů EU a Gruzie je upevnění demokratických reforem a institucí. Existují nedostatky v oblasti nezávislosti justice a rovněž je potřeba posílit pluralitní mediální prostředí. Probíhající proces ústavní reformy je slibný, ale jeho konečné směřování je nejisté. Na rok 2012 jsou stanoveny celostátní parlamentní volby, v roce 2013 se mají konat prezidentské volby. Celkově jsou rizika politické nestability nebo ústupu od demokratických reforem zvládnutelná.

Konečně, významné politické riziko představuje neúspěch při hledání mírového řešení vojenského konfliktu s Ruskem.

Stanovené kontrolní metody

Za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise, včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), a Evropský účetní dvůr.

Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Útvary Komise zavedly ve všech třetích zemích, které využívají makrofinanční pomoc Evropské unie, stálý program operačního hodnocení finančních okruhů a administrativních postupů, aby byly splněny požadavky finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství. V úvahu jsou brány rovněž závěry dostupných hodnocení ochranných opatření a dalších relevantních zpráv MMF a Světové banky.

Na počátku prosince 2010 provedou útvary Komise za podpory řádně pověřených externích odborníků přímo v Gruzii operační hodnocení finančních okruhů a správních postupů na ministerstvu financí a v Gruzínské národní bance. Tato kontrola se bude týkat mimo jiné struktury a organizace řízení, řízení a kontroly finančních prostředků, bezpečnosti IT systémů, kapacity interního a externího auditu a nezávislosti centrální banky. Ověří přitom platnost posledního operačního hodnocení provedeného v roce 2005, které došlo k závěru, že rámec pro zdravé finanční řízení je velmi efektivní. Dospělo zejména k závěru, že ministerstvo financí je efektivní v oblasti rozpočtové kontroly, ale je třeba ho posílit a rozvinout oblast interní kontroly uvnitř rozpočtových organizací a oblast interního a externího auditu. Dospělo rovněž k závěru, že rámec pro řádné finanční řízení v Gruzínské národní bance je efektivní.

Navrhovaný právní základ pro makrofinanční pomoc Gruzii zahrnuje ustanovení o opatřeních na předcházení podvodům. Tato opatření budou dále rozvedena v memorandu o porozumění. Předpokládá se, že pomoc bude vázána řadou konkrétních politických podmínek, zvláště v oblasti správy veřejných financí, aby se zvýšila efektivita, transparentnost a odpovědnost.

Kromě toho Komise hodlá zdůrazňovat reformy správy veřejných financí v politických podmínkách, které se vážou k tomuto provádění.

ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

- Stávající výdajové rozpočtové linie:

01 03 02: Makroekonomická pomoc

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdajů | Příspěvky |

Číslo [popis…...….] | RP/NP ([11]) | ze zemí ESVO[12] | z kandidátských zemí[13] | ze třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

4 | 01 03 02 01 Makroekonomická pomoc | RP | NE | NE | NE | NE |

01 04 01 14 – Poskytování prostředků pro záruční fond

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh výdajů | Příspěvky |

Číslo [okruh…..] | Rozl./Nerozl. | ze zemí ESVO | z kandidátských zemí | ze třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

4 | 01 04 01 14 Poskytování prostředků pro záruční fond | RP | NE | NE | NE | NE |

Záruční fond pro vnější vztahy musí být dotován podle nařízení o fondu v platném znění. V souladu s tímto nařízením jsou úvěry založeny na nesplacené částce na konci roku. Výše dotace je vypočítána na počátku roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou a hodnotou čistých aktiv fondu na konci roku „n-1“. Tato částka dotace je v roce „n“ převedena do předběžného rozpočtu na rok „n+1“ a vyplacena v jedné operaci na počátku roku „n+1“ z položky „poskytování prostředků pro záruční fond“ (rozpočtová linie 01 04 01 14). V důsledku toho se pro účely výpočtu dotování fondu bude za cílovou částku na konci roku „n-1“ považovat 9 % (nejvýše 2,1 milionu EUR) skutečně vyplacené částky.

01 04 01 04 – Záruka Evropské unie za půjčky EU na makrofinanční pomoc třetím zemím

Položka rozpočtu („p.m.“) odpovídající rozpočtové záruce za půjčku (23 milionů EUR) bude aktivována pouze tehdy, bude-li skutečně požadováno zaplacení záruky. Předpokládá se, že zaplacení rozpočtové záruky nebude požadováno.

- Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje: Nevztahuje se na tento návrh.

Odhadovaný dopad na výdaje

Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: | 4 | 01 03 02 Makroekonomická pomoc |

EUR

( Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |

Hospodářské a finanční záležitosti 01 01 01 (v sídle a kancelářích zastoupení Komise) | 0,33 | 0,33 | 0,33 |

XX 01 01 02 (v delegacích) | - | - | - |

XX 01 05 01 (nepřímý výzkum) | - | - | - |

10 01 05 01 (přímý výzkum) | - | - | - |

( Externí pracovníci (v přepočtu na pracovníky na plný úvazek: FTE)[18] |

XX 01 02 01 (SZ, INT, SNE z celkového rámce) | - | - | - |

XX 01 02 02 (SZ, MZ, SNE, INT a YED při delegacích) |

10 01 05 02 (SZ, SNE, INT v přímém výzkumu) |

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) |

CELKEM | 0,33 | 0,33 | 0,33 |

- XX je dotčená oblast politiky nebo hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a budou případně doplněny z jakékoli dodatečné dotace, kterou bude možno řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního příspěvku a s ohledem na rozpočtová omezení. Náklady na zaměstnance jsou odhadovány na základě 30 % ročních výdajů na úředníky v platové třídě AD5–AD12.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci | Např. příprava memoranda o porozumění a grantových dohod, jednání s orgány a mezinárodními finančními institucemi, jednání s externími odborníky na operační hodnocení, provádění kontrol, vypracování zpráv útvarů Komise, příprava postupů Komise souvisejících s řízením pomoci. |

Externí pracovníci | neuvedeno |

Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

- X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

- ( Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

- ( Návrh/podnět vyžaduje účast nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[21].

Příspěvky třetích stran

- Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Odhadovaný finanční dopad na straně příjmů

- X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

- ( Návrh/podnět má tento finanční dopad:

- ( dopad na vlastní zdroje

- ( dopad na ostatní příjmy

[1] Celková částka pomoci přislíbená na této dárcovské konferenci Evropskou komisí dosáhla 500 milionů EUR a byla zaměřena na podporu gruzínského hospodářství po ozbrojeném konfliktu s Ruskem v srpnu 2008 a v souvislosti s globální finanční krizí.

[2] Článek 5 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (kodifikované znění). Dotace je vyčleněna v položce „poskytování prostředků pro záruční fond“ (rozpočtová linie 01 04 01 14).

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Postoj Evropského parlamentu ze … 2010 a rozhodnutí Rady ze ... 2010.

[5] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[6] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

[7] ABM: řízení podle činností – ABB: sestavování rozpočtu podle činností.

[8] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[9] Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[10] Uvedených v článku 185 finančního nařízení.

[11] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[12] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[13] Kandidátské země, případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[14] Rok N je rok, kdy se očekává přijetí návrhu (2010).

[15] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu plnění programů EU a/nebo akcí (dřívější linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[16] Rok N je rok, kdy se očekává přijetí návrhu (2010).

[17] Výstupy jsou dodávané produkty a služby (např.: počet financovaných studentských výměn, počet km postavených silnic atd.).

[18] SZ = smluvní zaměstnanec; INT = dočasný zaměstnanec zprostředkovaný pracovní agenturou („Intérimaire“); YED = pomocný expert v delegaci („Young Expert in Delegation“); MZ = místní zaměstnanec; SNE = vyslaný národní odborník.

[19] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[20] Strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[21] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.