52010PC0526

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 29.9.2010

KOM(2010) 526 v konečném znění

2010/0280 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Světová hospodářská a finanční krize odhalila a umocnila potřebu větší koordinace a posíleného dohledu v oblasti hospodářských politik v rámci hospodářské a měnové unie (HMU). Stávající nástroje a metody koordinace a dohledu umožnily EU přestát bouři, kterou by žádný členský stát samostatně nepřestál. Orgány a členské státy EU rychle zareagovaly a nadále společně pracují na obnově po krizi, která neměla v naší generaci obdoby.

Tyto nedávné zkušenosti však také odhalily mezery a slabiny, které v dnešním systému koordinace a v dnešních postupech dohledu přetrvávají. Panuje obecná shoda, že rámec HMU musí být naléhavě posílen tak, aby zajistil makroekonomickou stabilitu a udržitelnost veřejných financí, která je předpokladem zajištění trvalého hospodářského růstu a růstu zaměstnanosti.

Krize drasticky zvrátila příznivý vývoj podmínek v hospodářské a finanční oblasti, který trval do roku 2007, a opět ukázala, že neplánované příjmy nahromaděné v období prosperity nebyly dostatečně využity k vytvoření manévrovacího prostoru pro případ, že by se situace zhoršila. Ve většině členských států bude nutné provést výraznou konsolidaci, kterou se zahájí postupné snižování veřejného dluhu. Tato opatření jsou tím naléhavější, že evropské společnosti a ekonomiky čelí vlivům stárnutí populace, které ještě zvýší tlak na zajištění pracovních sil a na veřejné rozpočty. Vzhledem k nepříznivému dopadu zadluženosti na hospodářské pobídky a růst je potřeba snížit veřejný dluh prostřednictvím vyšších daní a rizikových prémií ve většině zemí nanejvýš aktuální.

Klíčovým nástrojem koordinace a dohledu v oblasti fiskální politiky je Pakt o stabilitě a růstu, kterým se provádí ustanovení Smlouvy o rozpočtové kázni. Posílení paktu je důležité jak pro zvýšení důvěryhodnosti schválené koordinované strategie ústupu od fiskální angažovanosti, tak pro zabránění tomu, aby se opakovaly chyby z minulosti. Soubor návrhů, který je nyní předkládán, má posílit pakt tím, že: i) zdokonalí jeho ustanovení na základě zkušeností získaných mimo jiné v průběhu krize, ii) opatří jej účinnějšími donucovacími nástroji a iii) doplní jej o ustanovení o vnitrostátních fiskálních rámcích. Tento soubor návrhů je součástí rozsáhlejší reformy správy ekonomických záležitostí v rámci strategie Evropa 2020, jejíž součástí jsou i návrhy řešení makroekonomické nerovnováhy prostřednictvím zesíleného dohledu včetně mechanismů varování a sankcí. Jednotlivé prvky koordinace v oblasti hospodářské politiky včetně dohledu nad strukturálními reformami by se měly stát součástí nového cyklu dohledu, evropského semestru, který spojí stávající procesy v rámci Paktu o stabilitě a růstu s hlavními směry hospodářských politik a zajistí souběžné předkládání programů stability a konvergenčních programů a národních programů reforem.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

Komise tyto návrhy nastínila ve dvou sděleních: Posílení koordinace hospodářské politiky ze dne 12. května 2010 a Lepší koordinace hospodářské politiky pro stabilitu, růst a nová pracovní místa – Nástroje pro silnější správu ekonomických záležitostí EU ze dne 30. června 2010. Rozhodnutím využít formálního sdělení si Komise přála vyjádřit svůj závazek podporovat dialog s členskými státy, Evropským parlamentem a všemi zúčastněnými stranami a zároveň předkládat konkrétní návrhy opatření.

V červnu 2010 se Evropská rada shodla na tom, že je naléhavě třeba posílit koordinaci našich hospodářských politik. Dohoda zahrnovala první směry týkající se Paktu o stabilitě a růstu a rozpočtového dohledu. Evropská rada se především dohodla na: i) posílení preventivní i nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu, včetně sankcí a s patřičným přihlédnutím ke specifické situaci členských států eurozóny, ii) výrazném posílení významu výše a vývoje dluhu a celkové udržitelnosti v rámci rozpočtového dohledu, iii) zajištění toho, aby vnitrostátní rozpočtová pravidla a střednědobé rozpočtové rámce všech členských států byly v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, iv) zajištění kvality statistických údajů.

Evropská rada vyzvala pracovní skupinu pro správu ekonomických záležitostí, vedenou předsedou Evropské rady a ustavenou v březnu 2010, a Komisi, aby tyto směry rychle hlouběji rozpracovaly a zajistily jejich účinnost. Mezi Komisí a pracovní skupinou se vytvořil konstruktivní vztah. Komise k činnosti pracovní skupiny přispěla výše zmíněnými sděleními a účelovými příspěvky.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právní základ Paktu o stabilitě a růstu tvoří články 121 a 126 Smlouvy o fungování Evropské unie. Součástí paktu je: nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (označované za preventivní složku), nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (označované jako nápravná složka) a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu. Tato nařízení byla změněna v roce 2005 nařízeními (ES) č. 1055/2005 a (ES) č. 1056/2005 a doplněna zprávou Rady ze dne 20. března 2005 o „Zlepšení provádění Paktu o stabilitě a růstu“. Cílem předkládaných návrhů jsou další změny nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97. Další donucovací nástroje jsou předmětem nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně, založeném na článku 136 Smlouvy ve spojení s čl. 121 odst. 6. Požadavky kladené na rozpočtové rámce členských států jsou předmětem nové směrnice Rady vycházející z čl. 126 odst. 14: cílem směrnice je zejména upřesnit povinnosti vnitrostátních orgánů v souladu s ustanoveními článku 3 Protokolu č. 12 o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvám.

Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu má zajistit, aby členské státy sledovaly obezřetné fiskální politiky tak, aby nebylo nutné za účelem ochrany udržitelnosti veřejných financí, jejíž porušení by mohlo mít negativní dopad na celou HMU, přistoupit k přísnějším formám koordinace. Proto se od členských států požaduje, aby představily programy stability a konvergenční programy, v nichž nastíní své plány pro dosažení střednědobých rozpočtových cílů, které jsou definovány jako procentní podíl HDP ve strukturálním vyjádření (tj. očištěný od cyklických vlivů a jednorázových a dočasných opatření) a které se v jednotlivých zemích mírně odchylují od téměř vyrovnané rozpočtové pozice v závislosti na výši veřejného dluhu a rozsahu závazků souvisejících se stárnutím populace. Od členských států, které svých střednědobých rozpočtových cílů nedosáhly, se očekává, že k nim budou směřovat tempem 0,5 % HDP ročně ve strukturálním vyjádření.

V dosahování střednědobých rozpočtových cílů však obecně nebyl učiněn dostatečný pokrok, což způsobilo, že se na veřejných financích nepříznivě projevil hospodářský útlum. Navíc se ukázalo, že strukturální saldo je jako ukazatel výchozí fiskální pozice zemí v praxi nedostatečné, a to vzhledem k obtížnému posouzení cyklické pozice ekonomiky v reálném čase a vzhledem k tomu, že není dostatečně brán zřetel na neplánované příjmy a výpadky příjmů, které přímo nesouvisí s hospodářským cyklem (zejména vývoj trhu s bydlením a finančního trhu). V důsledku toho došlo k tomu, že v mnoha zemích zdánlivě zdravý stav rozpočtu před krizí pouze zastíral silnou závislost na neplánovaných příjmech využívaných k financování výdajů. Absence těchto příjmů se pak podílela na prudkém nárůstu rozpočtových schodků.

Navrhovaná reforma preventivní složky v reakci na tyto nedostatky zachovává stávající střednědobé rozpočtové cíle a požadavek konvergence ve výši 0,5 % HDP ročně, přičemž zajišťuje účinnost těchto opatření zavedením nové zásady obezřetné fiskální politiky. Podle této zásady by roční růst výdajů neměl být vyšší – a pokud nebyl dosažen střednědobý cíl, měl by být zřetelně nižší – než obezřetně plánované střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem nedošlo k výraznému překročení střednědobého cíle nebo pokud nebyl růst výdajů překračující obezřetně plánovaný střednědobý růst kompenzován diskrečními opatřeními na straně příjmů. Hlavním cílem je zajistit, aby neplánované příjmy nebyly utráceny, nýbrž byly použity ke snížení dluhu. Tato nová zásada poskytne doporučenou hodnotu, na jejímž základě se budou hodnotit fiskální plány jednotlivých zemí v programech stability a konvergenčních programech. Členskému státu, který nedodrží schválené tempo růstu výdajů a neprovede stanovená opatření na straně příjmů, bude moci Komise vydat varování, a bude-li tato situace přetrvávat či bude-li obzvláště závažná, obdrží tento stát též doporučení Rady učinit nápravná opatření podle článku 121 Smlouvy. Toto doporučení vydané v rámci preventivní složky bude, při prvním udělení a pouze pro země eurozóny, podpořeno donucovacím mechanismem podle článku 136 Smlouvy ve formě úročeného vkladu ve výši 0,2 % HDP. Povinnost složit úročený vklad bude ukládána prostřednictvím nově zavedeného mechanismu založeného na pravidle „obrácené většiny“: při vydání doporučení se vklad stává splatným na základě návrhu Komise, pokud Rada do deseti dnů nerozhodne kvalifikovanou většinou o opaku. Rada může snížit výši vkladu pouze jednomyslně nebo na základě návrhu Komise a odůvodněné žádosti dotyčného členského státu. Vklad bude navrácen s úrokem poté, co Rada dospěje k názoru, že situace, která k uplatnění tohoto opatření vedla, již pominula.

Účelem nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu je zabránit vzniku závažných chyb v rozpočtových politikách, které by mohly ohrozit udržitelnost veřejných financí, a vytvořit tak potenciální riziko pro HMU. Z toho vyplývá povinnost členských států zabránit vzniku nadměrného schodku veřejných financí ve srovnání se stanovenou numerickou hranicí schodku veřejných financí (3 % HDP) a veřejného dluhu (60 % HDP nebo hodnota, která se této hranici dostatečně blíží). Postup při nadměrném schodku, kterým se provádí zákaz nadměrných schodků, stanoví sled kroků, mezi které v případě zemí eurozóny patří i případné uvalení finančních sankcí.

Postup při nadměrném schodku byl opakovaně uplatněn v souladu s příslušnými ustanoveními, a to i za výjimečných okolností finanční krize, čímž se posílila očekávání, že bude řádně proveden. Přesto byly zjištěny určité nedostatky. Zatímco kritéria schodku a dluhu jsou v zásadě rovnocenná a dlouhodobě vysoká zadluženost pravděpodobně představuje vážnější hrozbu pro udržitelnost veřejných financí než příležitostně zvýšený schodek, v praxi se postup při nadměrném schodku téměř výhradně zaměřoval na hranici „3 % HDP“ a zadluženost doposud hrála pouze okrajovou roli. Vyplývá to z toho, že hraniční hodnota dluhu není ve srovnání se schodkem natolik přímočará, mimo jiné proto, že chybí jasný výklad dostatečného tempa snižování a že na poměr dluhu mají větší vliv proměnné, které nejsou pod kontrolou vlády, zejména inflace. Postup při nadměrném schodku se v zásadě opírá o silný donucovací mechanismus spočívající ve finančních sankcích, které mohou a měly by být uvaleny v případě trvající neschopnosti odstranit nadměrný schodek. Tyto sankce však pravděpodobně vstupují do hry v příliš pokročilé fázi procesu a nepředstavují tak efektivní odstrašující prostředek proti vážným chybám fiskální politiky, a to mimo jiné proto, že finanční situace dané země už může být tak špatná, že hrozba pokuty se ve chvíli, kdy by k ní mělo dojít, přestává jevit jako reálná. Nedávná krize navíc jasně ukázala, že pokud povinnost odstranění nadměrného schodku posiluje očekávání, že solventnost vlády bude zachována, měly by se při stanovení harmonogramu nápravy a rozvržení korekce zohlednit úvahy na úrovni celé HMU.

V reakci na tyto nedostatky jsou navrženy následující klíčové návrhy reformy nápravné složky.

Aby bylo kritérium dluhu v rámci postupu při nadměrném schodku funkční, je třeba zejména přijmout doporučenou číselnou hodnotu, pomocí které by bylo možné posoudit, zda poměr dluhu dostatečně klesá směrem k hranici 60 % HDP. Konkrétně se bude poměr dluhu vůči HDP přesahující 60 % považovat za klesající, pokud se odstup od 60% referenční hodnoty za předchozí tři roky snižoval tempem řádově jedné dvacetiny ročně. Nedosažení této doporučené číselné hodnoty však nemusí nutně vyústit v to, že bude u dotyčné země zahájen postup při nadměrném schodku. Takové rozhodnutí by muselo zohlednit všechny rozhodující faktory, zejména faktory sloužící k posouzení vývoje dluhu, například zda snižování dluhu brání velmi nízký nominální růst, a zároveň rizikové faktory spojené se strukturou dluhu, zadlužeností soukromého sektoru a implicitními závazky souvisejícími se stárnutím populace. V souladu s větším důrazem na zadluženost by se v případě nesplnění kritéria schodku měly více zohlednit rozhodující faktory, pokud se výše dluhu země nachází pod hranicí 60 % HDP.

Navrhovaný flexibilnější přístup, pokud jde o zohledňování rozhodujících faktorů v procesu zjišťování existence nadměrného schodku, by také měl pomoci zemím, které provádějí systémové penzijní reformy, po uplynutí pětiletého přechodného období, jež je v současnosti stanoveno. Zvláštní ustanovení Paktu o stabilitě a růstu týkající se systémových penzijních reforem a věnované kritériu schodku se také rozšiřují na kritérium dluhu, a to zavedením shodného pětiletého přechodného období pro zhodnocení čistých nákladů na tyto reformy při posuzování souladu s kritériem dluhu. Kromě toho by se mělo rovněž zvážit částečné či úplné zrušení dříve provedených systémových penzijních reforem při zahájení i při ukončení postupu při nadměrném schodku.

Prosazování je posíleno zavedením nové řady finančních sankcí pro členské státy eurozóny. Tyto sankce by se uplatňovaly v mnohem dřívější fázi procesu a byly by odstupňovány. Konkrétně by šlo o neúročený vklad ve výši 0,2 % HDP splatný na základě rozhodnutí o zahájení postupu při nadměrném schodku dané země. V případě nesplnění prvního doporučení k nápravě schodku by pak tento vklad byl převeden na pokutu. Částka se rovná pevné složce sankcí, které jsou již stanoveny v posledním kroku postupu při nadměrném schodku. Zároveň také souvisí s rozpočtem EU, což by mělo zjednodušit předpokládaný přechod na systém prosazování založený na rozpočtu EU, jak bylo nastíněno ve výše zmíněném sdělení Komise z 30. června 2010. Další nedodržení pravidel by vedlo ke stupňování sankcí v souladu s již existujícími ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Aby se při prosazování omezil prostor pro diskreční rozhodování, má se pro ukládání nových sankcí v souvislosti s následnými kroky postupu při nadměrném schodku používat mechanismus založený na pravidle „obrácené většiny“. Konkrétně v každé fázi postupu při nadměrném schodku Komise navrhne relevantní sankci, která bude považována za schválenou, pokud Rada do deseti dnů nerozhodne kvalifikovanou většinou o opaku. Výši neúročeného vkladu nebo pokuty bude moci Rada snížit nebo zrušit pouze jednomyslně nebo na základě konkrétního návrhu Komise vycházejícího z mimořádných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotyčného členského státu.

Kritéria pro posouzení toho, zda jsou doporučení v každé fázi splněna, včetně možnosti povolit prodloužení lhůt určených pro nápravu nadměrného schodku, jsou upřesněna s explicitním důrazem na fiskální proměnné, které lze považovat za proměnné podléhající přímé kontrole vlády, zejména výdaje, obdobně jako u přístupu navrhovaného v preventivní složce. Nad rámec těchto okolností specifických pro jednotlivé země se zavádí možnost prodloužit lhůty také v případě celkové hospodářské krize.

Účinné prosazování koordinačního rámce v oblasti rozpočtů zemí HMU samozřejmě nemůže být založeno pouze na ustanoveních přijatých na úrovni EU. Vzhledem ke specifické decentralizované povaze tvorby fiskálních politik v rámci EU a obecné potřebě přenášet právní předpisy EU do vnitrostátních legislativ je nezbytné, aby se cíle rozpočtového koordinačního rámce HMU odrazily ve vnitrostátních rozpočtových rámcích. Vnitrostátní rozpočtový rámec je soubor prvků, které jsou základem vnitrostátního fiskálního řízení, tj. institucionální politické uspořádání charakteristické pro každou zemi, které formuje tvorbu fiskální politiky na úrovni jednotlivých členských států. Patří sem systémy veřejných účtů, statistika, postupy vytváření prognóz, numerická fiskální pravidla, rozpočtové postupy, kterými se řídí všechny fáze procesu vytváření rozpočtu a zejména střednědobé rozpočtové rámce, a fiskální vztahy mezi jednotlivými dílčími sektory státní správy. Ačkoli je nutné respektovat specifické potřeby a preference členských států, určité prvky se jeví jako potřebné pro zajištění minimální kvality a soudržnosti s rozpočtovým rámcem HMU. Tyto prvky jsou předmětem navrhované směrnice o národních rozpočtových rámcích, která má doplnit reformu Paktu o stabilitě a růstu. Uvedené prvky v první řadě vyžadují, aby nejzákladnější součásti vnitrostátních rozpočtových rámců, konkrétně účetní, statistické a prognostické postupy, fungovaly v souladu s minimálními evropskými standardy tak, aby bylo dosaženo transparentnosti a zjednodušilo se sledování vývoje ve fiskální oblasti. Do vnitrostátních rozpočtových rámců též musí být zavedena perspektiva víceletého fiskálního plánování, aby se zajistilo dosažení střednědobých cílů stanovených na úrovni EU. Členské státy navíc musejí zavést numerická fiskální pravidla vedoucí ke splnění mezních hodnot pro schodek a dluh. Členské státy musejí zajistit, aby se tyto prvky uplatnily ve všech dílčích sektorech státní správy. Vnitrostátní orgány také musejí zajistit transparentnost rozpočtového procesu a poskytovat podrobné informace o případných mimorozpočtových fondech, daňových výdajích a podmíněných závazcích.

2010/0280 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupily návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie podle Smlouvy by měla vést k souladu s hlavními zásadami stabilních cen, zdravých veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance.

2. Pakt o stabilitě a růstu původně sestával z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku[2] a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu[3]. Nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97 byla v roce 2005 změněna nařízeními (ES) č. 1055/2005 a (ES) č. 1056/2005. Navíc došlo k přijetí zprávy Rady ze dne 20. března 2005 o „Zdokonalení provádění Paktu o stabilitě a růstu“.

3. Cílem Paktu o stabilitě a růstu jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst založený na finanční stabilitě a přispívající k vytváření pracovních míst.

4. Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu ukládá členským státům povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej a za tímto účelem předložit program stability a konvergenční program.

5. Je třeba dále přizpůsobit obsah programů stability a konvergenčních programů a kritéria pro jejich posuzování v závislosti na zkušenostech získaných při provádění Paktu o stabilitě a růstu.

6. Dodržování střednědobého rozpočtového cíle v rámci rozpočtových pozic by mělo členským státům umožnit zajistit si dostatečnou rezervu vůči referenční hodnotě 3 % HDP, dosáhnout tak rychlého vývoje směrem k udržitelnosti a získat prostor pro volnější nakládání s rozpočtem, zejména s ohledem na potřeby veřejných investic.

7. Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej je třeba začít účinně uplatňovat upřesněním zásad obezřetné fiskální politiky.

8. Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej by měla platit shodně pro zúčastněné členské státy a pro členské státy, na něž se vztahuje výjimka.

9. Tvorba obezřetné fiskální politiky znamená, že tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nepřesáhne obezřetně stanovené střednědobé tempo růstu HDP, nárůst přesahující tuto normu je kompenzován diskrečním navýšením veřejných příjmů a diskreční snížení příjmů je kompenzováno snížením výdajů.

10. Dočasný odklon od obezřetné fiskální politiky by měl být umožněn v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu, kdy je nutné podpořit hospodářskou obnovu.

11. V případě výrazného odklonu od obezřetné fiskální politiky by dotyčný členský stát měl dostat varování a v případě, že tento výrazný odklon pokračuje nebo je obzvláště vážný, by měl dotyčný členský stát obdržet doporučení, aby provedl potřebná nápravná opatření.

12. Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měl by být na základě článku 136 Smlouvy zaveden zvláštní donucovací mechanismus pro případy, kdy dojde k dlouhotrvajícímu a výraznému odklonu od obezřetné fiskální politiky.

13. Odkazy použité v nařízení (ES) č. 1466/97 by měly zohlednit nové číslování článků Smlouvy o fungování Evropské unie.

14. Nařízení (ES) č. 1466/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1466/97 se mění takto:

15. Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se „zúčastněnými členskými státy“ rozumí členské státy, jejichž měnou je euro, a „členskými státy, na něž se vztahuje výjimka“ členské státy jiné než ty, jejichž měnou je euro.“

16. Článek 3 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Každý zúčastněný členský stát předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě stabilizačního programu, který poskytuje základ pro cenovou stabilitu a pro silný udržitelný růst přispívající k vytváření pracovních míst.“

b) odstavec 2 se mění takto:

i) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) střednědobý rozpočtový cíl a cestu k postupnému dosažení tohoto cíle pro saldo veřejných financí v procentuálním vyjádření k HDP, očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu, plánovaný vývoj růstu veřejných výdajů, plánovaný vývoj růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky a vyčíslení plánovaných diskrečních opatření na straně příjmů;“

ii) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé úspory nákladů, včetně úspor dosažených zvýšením potenciálního růstu;“

c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.“

17. Článek 4 se nahrazuje tímto:

„ Článek 4

1. Stabilizační programy budou předkládány každoročně v období od 1. do 30. dubna. Členský stát, který přijme euro, předloží stabilizační program do šesti měsíců od rozhodnutí Rady o jeho účasti na euru.

2. Členské státy své stabilizační programy zveřejní.“

18. Článek 5 se nahrazuje tímto:

„ Článek 5

1. Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada přezkoumá, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které vykazují vysokou míru zadlužení nebo nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu, případně obojí, Rada přezkoumá, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. Rada bere v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší.

Aby bylo zajištěno skutečné dosažení a udržení střednědobého rozpočtového cíle, prověří Rada, že vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo plánovaných na straně příjmů odpovídá obezřetné fiskální politice.

Fiskální politika se považuje za obezřetnou, a tedy vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a k jeho udržení po určité časové období, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů obezřetně plánované střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů;

b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí obezřetně plánovaného střednědobého tempa růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za obezřetně plánovaným střednědobým tempem růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;

c) diskreční snížení položek veřejných příjmů je kompenzováno buď snížením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím.

Obezřetně plánovaný střednědobý růst by měl být posuzován na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada provádění významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé úspory nákladů, včetně úspor dosažených zvyšováním potenciálního růstu, které tedy mají prokazatelný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovaný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet čisté náklady na reformu veřejně spravovaného pilíře, za podmínky, že tato odchylka bude dočasná a že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada dále přezkoumá, zda obsah stabilizačního programu usnadňuje dosažení trvalé konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.

V obdobích všeobecného závažného hospodářského útlumu může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty obezřetné fiskální politiky uvedené ve čtvrtém pododstavci.

2. Rada přezkoumá stabilizační program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby vydá k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k obezřetné fiskální politice, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.“

19. Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy sleduje Rada provádění stabilizačních programů na základě informací poskytovaných zúčastněnými členskými státy a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle způsobených odklonem od obezřetné fiskální politiky.

2. V případě závažného odchýlení od obezřetné fiskální politiky uvedené v čl. 5 odst. 1 čtvrtém pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku může Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy dotyčnému členskému státu zaslat varování.

Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: překročení růstu výdajů splňujícího pravidla obezřetné fiskální politiky, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech.

Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se neposuzuje, pokud dotyčný členský stát výrazně překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k existenci nadměrné makroekonomické nerovnováhy a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.

Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu.

3. V případě, že výrazné odchýlení od obezřetné fiskální politiky trvá nebo je obzvláště závažné, Rada na základě doporučení Komise dotyčnému členskému státu zašle doporučení, aby učinil nezbytné úpravy. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.“

20. Článek 7 se mění takto:

a) odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Každý členský stát, na který se vztahuje výjimka, předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě konvergenčního programu, který poskytuje základ pro cenovou stabilitu a pro silný a udržitelný růst vedoucí k vytváření pracovních míst.“

b) odstavec 2 se mění takto:

i) písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) střednědobý rozpočtový cíl a cestu k postupnému dosažení tohoto cíle pro saldo veřejných financí v procentuálním vyjádření k HDP, očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu, plánovaný vývoj růstu veřejných výdajů, plánovaný vývoj růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky a vyčíslení plánovaných diskrečních opatření na straně příjmů, střednědobé cíle měnové politiky, vztah těchto cílů ke stabilitě cen a směnných kurzů a k dosažení trvalé konvergence;“

ii) písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé úspory nákladů, včetně úspor dosažených zvýšením potenciálního růstu;“

c) odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.“

21. Článek 8 se nahrazuje tímto:

„ Článek 8

1. Konvergenční programy budou předkládány každoročně v období od 1. do 30. dubna.

2. Členské státy své konvergenční programy zveřejní.“

22. Článek 9 se nahrazuje tímto:

„ Článek 9

1. Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu a aby bylo dosaženo trvalé konvergence.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle bere Rada v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. U členských států, které vykazují vysokou míru zadlužení nebo nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu, případně obojí, Rada přezkoumá, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. U členských států ERM2 Rada přezkoumá, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu.

Aby bylo zajištěno skutečné dosažení a udržení střednědobého rozpočtového cíle, prověří Rada, že růst veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo navrhovaných na straně příjmů odpovídá obezřetné fiskální politice.

Fiskální politika se považuje za obezřetnou, a tedy vedoucí k dosažení střednědobého rozpočtového cíle a k jeho udržení po určité časové období, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů obezřetně plánované střednědobé tempo růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů;

b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí obezřetně plánovaného střednědobého tempa růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za obezřetně plánovaným střednědobým tempem růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;

c) diskreční snížení položek veřejných příjmů je kompenzováno buď snížením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím.

Obezřetně plánovaný střednědobý růst by měl být posuzován na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada provádění významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé úspory nákladů, včetně úspor dosažených zvyšováním potenciálního růstu, které tedy mají prokazatelný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovatelný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet čisté náklady na reformu veřejně spravovaného pilíře, za podmínky, že tato odchylka bude dočasná a že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada dále přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu usnadňuje užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotyčného členského státu v souladu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie. U členských států ERM2 navíc Rada přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů.

V obdobích všeobecného závažného hospodářského útlumu může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty obezřetné fiskální politiky uvedené ve čtvrtém pododstavci.

2. Rada přezkoumá konvergenční program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby vydá k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k obezřetné fiskální politice, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.“

23. Článek 10 se nahrazuje tímto:

„ Článek 10

1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy sleduje Rada provádění konvergenčních programů na základě informací poskytovaných členskými státy, na něž se vztahuje výjimka, a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle způsobených odklonem od obezřetné fiskální politiky.

Rada dále sleduje hospodářské politiky členských států, na něž se vztahuje výjimka, s ohledem na cíle konvergenčních programů, aby zajistila, že jejich politiky jsou zaměřeny na stabilitu, a tím na předcházení nevyrovnanostem reálných směnných kurzů a nadměrným výkyvům nominálních směnných kurzů.

2. V případě závažného odchýlení od obezřetné fiskální politiky uvedené v čl. 9 odst. 1 čtvrtém pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku může Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy dotyčnému členskému státu zaslat varování.

Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: překročení růstu výdajů splňujícího pravidla obezřetné fiskální politiky, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech.

Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se neposuzuje, pokud dotyčný členský stát výrazně překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k existenci nadměrné makroekonomické nerovnováhy a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.

Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu.

3. V případě, že výrazné odchýlení od obezřetné fiskální politiky trvá nebo je obzvláště závažné, Rada na základě doporučení Komise dotyčnému členskému státu zašle doporučení, aby učinil nezbytné úpravy. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.“

24. Všechny odkazy na „článek 99“ se v celém nařízení nahrazují odkazy na „článek 121“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1. Název návrhu/podnětu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

1.2. Dotčené politické oblasti podle členění ABM/ABB[4]

Hospodářské a finanční záležitosti

1.3. Povaha návrhu/podnětu

( Návrh/podnět se týká nové akce

( Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[5]

( Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

( Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle

1.4.1. Strategické víceleté cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Posílit růst , tvorbu pracovních míst a udržitelný rozvoj v EU

1.4.2. Specifické cíle a dotčené aktivity ABM/ABB

Specifické cíle : č. 1 a 3.

- zajistit účinnou koordinaci politiky a celkový soulad politik při přijímání opatření EU reagujících na hospodářskou krizi v souvislosti s dosahováním cílů strategie Evropa 2020 a udržitelným rozvojem a s cílem zvýšit potenciál růstu členských států a konkurenceschopnost EU;

- posílit opatření členských států k dosažení zdravého stavu rozpočtu a veřejných financí, které budou udržitelné a vysoce kvalitní, pokud jde o jejich přispění k růstu.

Dotčené aktivity ABM/ABB

Hospodářská a měnová unie

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílovou skupinu obyvatelstva.

Komise ve svém sdělení KOM(2010) 367 zdůrazňuje potřebu jasně definovaného politického přístupu EU za účelem i) hospodářského oživení, ii) ozdravení veřejných financí a iii) aktivního přispívání k udržitelnému růstu a zaměstnanosti.

Navrhovaná změna nařízení, která představuje nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu, tvoří součást formálních návrhů právních předpisů oznámených ve výše uvedeném sdělení. Cílem změn je posílení koordinace hospodářské politiky, zejména prostřednictvím účinného prosazování hospodářského dohledu nad fiskálními politikami členských států za pomoci vhodných stimulů a sankcí, přičemž se zvýšená pozornost věnuje veřejnému dluhu a udržitelnosti veřejných financí.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno sledovat uskutečňování návrhu/podnětu.

Dosahování obecného cíle Komise, kterým je posilování růstu, tvorby pracovních míst a udržitelného rozvoje v EU, se měří pomocí těchto ukazatelů dopadu:

- míra souladu rozpočtových výsledků členských států s Paktem o stabilitě a růstu;

- potenciální růst/výkon.

Dosažení specifického cíle č. 3 uvedeného výše se měří pomocí tohoto ukazatele výsledků: procentní podíl doporučení Komise týkajících se Paktu o stabilitě a růstu, která členské státy provedly (v závislosti na jejich schválení Radou).

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Legislativní návrh je součástí opatření oznámených Komisí v jejím sdělení KOM(2010) 367 ze dne 30. června 2010, které vychází z politických směrů schválených Evropskou radou dne 17. června 2010 a rozvíjí politické podněty uvedené ve sdělení Komise KOM(2010) 250 ze dne 12. května 2010.

1.5.2. Přidaná hodnota účasti EU

Koordinace hospodářských politik členských států tvoří nedílnou součást odpovědnosti EU podle hlavy VIII (Hospodářská a měnová politika) Smlouvy o fungování Evropské unie.

1.5.3. Ponaučení z podobných zkušeností v minulosti

Minulé zkušenosti ukázaly, že koordinaci hospodářské politiky je třeba posílit, zejména pokud jde o preventivní a nápravnou složku Paktu o stabilitě a růstu.

1.5.4. Soudržnost a možná synergie s jinými příslušnými nástroji

Legislativní návrh je jedním z prvků rozsáhlého souboru hospodářských reforem uvedeného ve sdělení KOM(2010) 367 ze dne 30. června 2010.

1.6. Doba trvání akce a finančního dopadu

( Časově omezený návrh/podnět

- ( Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

- ( Finanční dopad od RRRR do RRRR

( Časově neomezený návrh/podnět

- Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

- poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[6]

( Přímé centralizované řízení Komisí

( Nepřímé centralizované řízení ze strany následujících subjektů pověřených k plnění úkolů:

- ( výkonných agentur

- ( subjektů zřízených Společenstvími[7]

- ( vnitrostátních veřejných subjektů / subjektů pověřených veřejnou službou

- ( osob pověřených prováděním určitých opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označené v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

( Sdílené řízení s členskými státy

( Decentralizované řízení s třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1. Ustanovení v oblasti sledování a podávání zpráv

Upřesněte frekvenci a podmínky.

neuvedeno

2.2. Řídicí a kontrolní systémy

2.2.1. Zjištěná rizika

neuvedeno

2.2.2. Předpokládané prostředky kontroly

neuvedeno

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či plánovaná opatření k prevenci a ochraně.

neuvedeno

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

Legislativní návrh nevyžaduje další lidské nebo finanční zdroje.

- Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh prostředků | Příspěvek |

Číslo [Popis……………………………….…...….] | RP/NP [8] | zemí ESVO[9] | kandidátských zemí[10] | třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

[XX.YY.YY.YY] | RP/NRP | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE |

- Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje: žádné

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce | Rozpočtová linie | Druh prostředků | Příspěvek |

Číslo [Rozpočtová položka…………………………………..….] | Rozl./Nerozl. | zemí ESVO | kandidátských zemí | třetích zemí | ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení |

[XX.YY.YY.YY] | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE | ANO/NE |

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: | Číslo | [Okruh …………………………………..…………………………………..….] |

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

- 3.2.3.2. Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

- ( Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |

( Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |

XX 01 01 01 (v ústředí a zastoupeních Komise) |

XX 01 01 02 (při delegacích) |

XX 01 05 01 (nepřímý výzkum) |

10 01 05 01 (přímý výzkum) |

( Externí pracovníci (v přepočtu na pracovníky na plný úvazek: FTE)[18] |

XX 01 02 01 (SZ, INT, SNE z celkového rámce) |

XX 01 02 02 (SZ, INT, JED, MZ a SNE při delegacích) |

10 01 05 02 (SZ, INT, SNE v přímém výzkumu) |

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) |

CELKEM |

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a budou případně doplněny z jakékoli dodatečné dotace, kterou bude možno řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního příspěvku a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci |

Externí pracovníci |

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

- ( Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

- ( Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou změnu, dotčené rozpočtové linie a odpovídající částky.

- ( Návrh/podnět vyžaduje účast nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce[21].

Upřesněte potřebu, dotčené rozpočtové okruhy a linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

- ( Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

- ( Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) | Celkem |

Rok N | Rok N+1 | Rok N+2 | Rok N+3 | ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |

Článek ………… | | | | | | | | | |U „účelově vázaných“ ostatních příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

[3] Úř. věst. C 236, 2.8.1997, s. 1.

[4] ABM: Activity-Based Management (řízení rozpočtu podle jednotlivých činností) – ABB: Activity-Based Budgeting (sestavení rozpočtu podle jednotlivých činností).

[5] Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[6] Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[7] Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[8] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky

[9] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[10] Kandidátské země, případně kandidátské země západního Balkánu.

[11] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[12] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programu a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA”), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[13] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[14] Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány ( např.: počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[15] Jak je popsáno v bodu 1.4.2. „Specifický cíl (specifické cíle) ...“.

[16] Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[17] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programu a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA”), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[18] SZ = smluvní zaměstnanec; INT = dočasný pracovník najatý zprostředkovatelskou agenturou ( intérimaire ); JED = mladý odborník při delegaci – Young Expert in Delegation ; MZ = místní zaměstnanec; SNE = přidělený odborník z členského státu.

[19] Dílčí strop externích pracovníků podle operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[20] Strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[21] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[22] Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.