52010PC0498

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 24.9.2010

KOM(2010) 498 v konečném znění

2010/0256 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. …/..

kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SLADěNÍ SE SMLOUVOU O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (SFEU)

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) jasně rozlišuje mezi pravomocemi přenesenými na Komisi za účelem přijímání nelegislativních aktů (aktů v přenesené pravomoci) obecného významu, jimiž se doplňují nebo mění některé nepodstatné prvky legislativního aktu (v článku 290), na straně jedné a pravomocemi svěřenými Komisi za účelem přijímání prováděcích aktů (v článku 291) na straně druhé.

V případě aktů v přenesené pravomoci právotvůrce svěřuje Komisi pravomoc přijímat opatření kvazilegislativní povahy. V případě prováděcích aktů se kontext velmi liší. Za provedení právně závazných aktů Evropské unie odpovídají v prvé řadě členské státy Evropské unie. Jestliže však používání legislativního aktu vyžaduje jednotné prováděcí podmínky, přísluší jejich stanovení Komisi.

Sladění nařízení (ES) č. 247/2006 s novými pravidly Smlouvy spočívá na vyjasnění přenesených pravomocí a výkonných pravomocí u prováděcích ustanovení přijatých Komisí k uvedenému nařízení (nařízení (ES) č. 793/2006, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 247/2006).

V rámci tohoto sladění byla vypracována předloha návrhu přepracování nařízení (ES) č. 247/2006. Tato předloha vyhrazuje právotvůrci pravomoc stanovit podstatné prvky zvláštního režimu pro některé druhy zemědělských produktů z nejodlehlejších regionů, jimiž se odstraní obtíže způsobené okrajovou polohou (viz režim POSEI). Obecné směry tohoto režimu a obecné zásady, z nichž tento režim vychází, určuje právotvůrce. Právotvůrce tak vymezuje cíle opatření zavedených tímto zvláštním režimem, jakož i zásady programového plánování, slučitelnost a soudržnost s ostatními politikami Unie. Stejně tak vytyčuje právotvůrce zásady zřízení režimu osvědčení, sankcí, krácení a vyloučení. Právotvůrce dále stanoví zavedení grafického symbolu POSEI.

Podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie pověřuje právotvůrce Komisi tím, aby doplňovala nebo měnila některé nepodstatné prvky. Akt v přenesené pravomoci Komise může také stanovit doplňkové prvky nezbytné pro dobré fungování režimu vymezeného právotvůrcem. Komise tak aktem v přenesené pravomoci přijímá podmínky pro zapsání hospodářských subjektů do rejstříku osvědčení a, pokud je to vzhledem k hospodářské situaci nezbytné, ukládá uložení jistoty pro vydání osvědčení (čl. 11 odst. 2). Stejně tak právotvůrce přenáší na Komisi pravomoc přijímat opatření týkající se stanovení postupu k přijetí změn programů (čl. 6 odst. 3), podmínek zpracování (čl. 13 odst. 6), podmínek stanovení částek podpory (čl. 18 odst. 4, čl. 23 odst. 3 a čl. 29 odst. 4), podmínek pro osvobození od dovozního cla (čl. 26 odst. 2), podmínek pro právo používat grafický symbol (čl. 20 odst. 3) a sankcí (čl. 17 odst. 2).

Členské státy jsou podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie příslušné k provádění režimu stanoveného právotvůrcem. Jeví se však nezbytným zajistit jednotné provádění režimu POSEI v členských státech, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže nebo diskriminaci mezi hospodářskými subjekty. V důsledku toho svěřuje právotvůrce Komisi podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy prováděcí pravomoci, pokud jde zejména o jednotné podmínky, za nichž se produkty spadající pod zvláštní režim zásobování dostávají do nejvzdálenějších regionů, opouštějí je nebo v nich jsou v oběhu (čl. 11 odst. 3, čl. 13 odst. 2a a 2b, čl. 13 odst. 3, odst. 26 odst. 1 a čl. 28 odst. 2), jednotné podmínky provádění programů (čl. 6 odst. 2, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 4 a čl. 29 odst. 3), jakož i obecný rámec kontrol, které musejí provádět členské státy (článek 7, čl. 12 odst. 2 a čl. 17 odst. 1).

PODSTATNÉ ZMěNY

Vzhledem k tomu, že nařízení Rady (ES) č. 247/2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, bylo od svého přijetí dne 30. ledna 2006 vícekrát novelizováno, navrhuje se provést v zájmu jasnosti jeho přepracování.

Vývoj právních předpisů Společenství a praktické provádění tohoto nařízení od jeho přijetí navíc vyžadují změnit rovněž některá z jeho ustanovení a nově strukturovat legislativní text, a přizpůsobit jej tak lépe realitě režimu POSEI pro zemědělství.

Toto nové nařízení uvádí výslovněji hlavní cíle režimu, k jejichž realizaci mají zvláštní opatření ve prospěch zemědělství v nejvzdálenějších regionech přispívat (článek 2).

Jeho nová struktura staví do popředí ústřední roli programů speciálně zaměřených na odlehlost a ostrovní charakter (programů POSEI), jež jsou napříště vymezeny pro každou z nejvzdálenějších oblastí na nejvhodnější úrovni a koordinovány relevantními členskými státy. Tyto programy se zaměřují na oba základní pilíře POSEI, totiž na zvláštní režim zásobování a na zvláštní opatření ve prospěch místní produkce (článek 3).

Do textu nařízení byly zaneseny další menší změny, zejména tyto body:

1. Postup pro předkládání programů a jejich změn Komisi ke schválení byl upřesněn, aby byl soudržnější se stávající praxí a s potřebou zpružnit a zefektivnit přijímání programů vzhledem k skutečným potřebám zemědělství a zásobování nejodlehlejších regionů základními produkty (článek 6).

2. V článku 10 bylo stanoveno, že při vypracování zvláštního režimu zásobování pro každý region by se měla zohlednit místní zemědělská produkce, jejíž rozvoj nesmí být omezen příliš vysokou podporou zásobování produkty, jež jsou rovněž produkovány místně. Toto ustanovení se považuje za nezbytné v zájmu povinné slučitelnosti mezi oběma nástroji POSEI.

3. Možnost zpětně vyvézt produkty zpracované lokálně ze základních produktů, u nichž byl využit zvláštní režim zásobování, bez úhrady předem a s omezením na produkty vyvážené z Azor na Madeiru nebo obráceně a z Madeiry na Kanárské ostrovy nebo obráceně, byla rozšířena rovněž na francouzské zámořské departementy (čl. 13 odst. 2e).

4. V zájmu řádného hospodaření s rozpočtovými prostředky musí členské státy ve svých programech uvést seznam podpor, u nichž se jedná o přímé platby (čl. 18 odst. 2d).

5. Je rovněž užitečné uvést, jak je definována částka podpory na opatření ve prospěch místní zemědělské produkce, což předtím v základním aktu nebylo uvedeno (čl. 18 odst. 2 písm. e) a f).

6. Přidělení finančních prostředků pro každý povolený národní program odpovídá přídělu na rozpočtový rok 2011 a na rozpočtový rok následující. Strop pro financování zvláštního režimu zásobování pro Francii a Portugalsko byl naproti tomu zvýšen o 20 % (čl. 29 odst. 3) v důsledku závěrů první zprávy o dopadu reformy POSEI z roku 2006, jež byly předloženy Evropskému parlamentu a Radě v roce 2010.

Toto nařízení nemá vliv na finanční zdroje ani na intenzitu podpory Společenství.

2010/0256 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. …/..

ze dne […],

kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 42 první pododstavec a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise[1],

po předání předlohy legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[3],

v souladu s řádným legislativním postupem[4],

vzhledem k těmto důvodům:

7. K nápravě obtíží způsobených výjimečnou situací v nejvzdálenějších regionech Unie uvedených v článku 349 Smlouvy byla stanovena zvláštní opatření v odvětví zemědělství nařízením Rady (ES) č. 247/2006 ze dne 30. ledna 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie[5]. Ke konkretizaci těchto opatření dochází prostřednictvím programů podpory pro každý region, jež představují podstatný nástroj pro zásobování těchto regionů zemědělskými produkty. U příležitosti nových změn, které se jeví nezbytnými, a po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je třeba zrušit nařízení (ES) č. 247/2006 a nahradit je novým textem.

8. Je třeba upřesnit základní cíle, k jejichž realizaci režim ve prospěch nejodlehlejších regionů Unie přispívá.

9. Je třeba zpřesnit obsah programů speciálně zaměřených na odlehlost a ostrovní charakter (dále jen „programy POSEI“), jež podle zásady subsidiarity musí vytvořit dotyčné členské státy na nejvhodnější zeměpisné úrovni a jež musí tyto členské státy předložit Komisi ke schválení.

10. Aby se lépe realizovaly cíle režimu ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie, musí programy POSEI zahrnovat opatření, jež zaručují zásobování zemědělskými produkty a zachování a rozvoj místních zemědělských produkcí. Je třeba sblížit úroveň plánování programů dotyčných regionů a systematizovat partnerský přístup mezi Komisí a členskými státy.

11. Podle zásady subsidiarity a v duchu flexibility, jež tvoří základ přístupu plánování programů přijatého pro režimy ve prospěch nejvzdálenějších regionů, mohou orgány určené členskými státy navrhnout změny programu, aby jej přizpůsobily realitě nejvzdálenějších regionů. Ve stejném duchu musí být přijat postup pro změnu programů na úrovni s relevancí odpovídající jednotlivým druhům změn.

12. Aby se zaručilo zásobování nejvzdálenějších oblastí základními zemědělskými produkty a aby se zmírnily vícenáklady způsobené odlehlostí těchto regionů, je třeba zavést zvláštní zásobovací režim. Mimořádná zeměpisná poloha nejvzdálenějších regionů opravdu působí v této oblasti zvýšení přepravních nákladů při zásobování základními produkty určenými k lidské spotřebě, ke zpracování nebo jako zemědělské vstupy. Jiné objektivní skutečnosti související s jejich odlehlou polohou, zejména ostrovní povaha a malé rozlohy zemědělské plochy, působí navíc hospodářským subjektům a producentům v nejvzdálenějších regionech další obtíže, které jejich činnost těžce poškozují. Tyto nevýhody lze zmírnit snížením cen uvedených základních produktů.

13. K tomuto účelu by se odchylně od článku 28 Smlouvy měl dovoz některých zemědělských produktů ze třetích zemí osvobodit od platných dovozních cel. S ohledem na jejich původ a na celní režim, které pro ně stanoví celní předpisy Unie, by se měly produkty propuštěné na celní území Unie do režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo uskladňování v celním skladu považovat za přímo dovážené, aby se na ně vztahovaly výhody vyplývající ze zvláštního režimu zásobování.

14. Aby bylo dosaženo efektivně cíle snížit v nejvzdálenějších regionech ceny a zmírnit vícenáklady vyplývající z jejich vzdálené polohy, přitom však zachovat konkurenceschopnost produktů Unie, je třeba poskytnout podporu na dodávky produktů pocházejících z Unie do nejvzdálenějších regionů. Tato podpora by měla přihlížet ke zvýšeným nákladům na dopravu do nejvzdálenějších regionů a vývozním cenám do třetích zemí, a jde-li o zemědělské vstupy nebo o produkty určené ke zpracování, k dalším vícenákladům souvisejícím se vzdálenou polohou, zejména s ostrovní povahou a malou rozlohou.

15. Aby se zamezilo spekulacím, jež by škodily konečným uživatelům v nejodlehlejších regionech, je třeba stanovit, že zvláštního režimu zásobování lze využívat pouze u produktů řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

16. Je třeba stanovit pravidla pro fungování režimu, týkající se zejména vytvoření rejstříku hospodářských subjektů a systému osvědčení podle osvědčení uvedených v článcích 130 a 161 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)[6].

17. Dohled nad úkony, u nichž se využívá zvláštní režim zásobování, vyžaduje administrativní kontroly dotyčných produktů při jejich dovozu nebo vnesení do nejvzdálenějších regionů nebo při jejich vývozu nebo při jejich odeslání z těchto regionů. Aby se realizovaly cíle uvedeného režimu, musejí nadto hospodářské výhody zvláštního režimu zásobování mít dopad na úroveň nákladů produkce a snižovat ceny až na úrovni konečného uživatele. Zvláštní režim zásobování by tedy měl být poskytnut pouze za podmínky, že se skutečně promítne na dalších úrovních, a musí být prováděny nezbytné kontroly.

18. Jelikož množství, na která se vztahuje zvláštní režim zásobování, jsou omezena potřebami zásobování nejvzdálenějších regionů, nenarušuje toto opatření řádné fungování vnitřního trhu. Hospodářské výhody zvláštního režimu zásobování by ani neměly vyvolat odklon obchodu s dotyčnými produkty. Je tedy třeba zakázat zasílání nebo vývoz těchto produktů z nejvzdálenějších regionů. Je však třeba povolit zasílání nebo vývoz těchto produktů, pokud se finanční výhoda vyplývající ze zvláštního režimu zásobování nahrazuje.

19. Pokud jde o zpracované produkty, je třeba povolit obchodování těmito produkty mezi nejvzdálenějšími regiony, aby se umožnil obchod mezi nejvzdálenějšími regiony. U všech nejvzdálenějších regionů je rovněž třeba zohlednit tradiční obchodní toky v rámci regionálního obchodu a tradiční vývoz a zasílání se zbytkem Unie nebo se třetími zeměmi, a všem těmto regionům by měl být proto povolen vývoz zpracovaných produktů odpovídající tradičním obchodním tokům. Pro přehlednost je třeba upřesnit referenční období pro definování tradičně vyvážených nebo zasílaných množství.

20. Je však třeba přijmout náležitá opatření, aby byla možná nezbytná restrukturalizace odvětví zpracování cukru na Azorách. Tato opatření by měla zohlednit, že v odvětví cukru na Azorách, pokud má být životaschopné, je třeba zajistit určitou úroveň produkce a zpracování. Na základě výše uvedeného by mělo nadále být pouze výjimečně dovoleno, aby zasílání cukru z Azor do zbývající části Unie překročilo objem tradičních toků po omezenou dobu pěti let při postupném snižování ročních limitů. Vzhledem k tomu, že množství, které je možné znovu odeslat, bude přiměřené a omezené na úroveň nezbytně nutnou pro zajištění životaschopnosti místní produkce a zpracování cukru, nebude dočasné zasílání cukru z Azor vnitřní trh Unie nepříznivě ovlivňovat.

21. Pokud jde o cukr nad rámec kvót pro zásobování Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů, je nadále třeba používat režim osvobození od dovozního cla. Rovněž Azory by měly mít možnost využít osvobození od dovozního cla na surový třtinový cukr v rámci limitu stanoveného v jejich předběžném odhadu dodávek.

22. Kanárské ostrovy byly dosud v rámci zvláštního režimu zásobovány sušeným odstředěným mlékem s rostlinným tukem kódu KN 1901 90 99 určeným pro průmyslové zpracování. Je třeba nadále povolit zásobování tímto produktem, který se mezitím stal tradičním prvkem místního stravovacího režimu.

23. Protože rýže je základním prvkem stravovacího režimu na ostrově Réunion, který jí neprodukuje dost k tomu, aby se pokryly místní potřeby, je třeba nadále osvobodit tento produkt na ostrově Réunion od veškerého dovozního cla.

24. Politika Unie na podporu místní produkce v nejvzdálenějších regionech se týkala mnoha produktů a opatření pro jejich produkci, uvádění na trh nebo zpracování. Tato opatření se ukázala jako účinná a zajistila trvání a rozvoj zemědělství. Unie by měla v podpoře těchto produkčních řetězců, které jsou klíčovým činitelem environmentální, sociální a hospodářské rovnováhy nejvzdálenějších regionů, pokračovat. Zkušenost ukázala, že užší partnerství s místními orgány může stejně jako v případě politiky rozvoje venkova pomoci zaměřit se cíleněji na konkrétní otázky významné pro dané regiony. Je tudíž třeba pokračovat v podpoře ve prospěch místních produkcí prostřednictvím programů POSEI.

25. Aby se podpořilo uvádění produktů z nejvzdálenějších regionů na trh, je třeba zavést podporu určenou k uvádění uvedených produktů na trh mimo region produkce.

26. Je třeba stanovit minimální prvky, jež musejí být v programech POSEI poskytovány, aby se definovala opatření ve prospěch místní zemědělské produkce, zejména popis situace, navržená strategie, cíle, opatření. Je rovněž třeba stanovit zásady soudržnosti těchto opatření s ostatními politikami Unie, aby se vyloučily veškerá neslučitelnost a překrývání podpor.

27. Pro účely provádění může také program POSEI obsahovat opatření pro financování studií, demonstračních projektů, vzdělávání a technické pomoci.

28. Je třeba podpořit zemědělce v nejvzdálenějších regionech, aby dodávali jakostní produkty, a pomoci jim s jejich uváděním na trh. K tomuto účelu může být vhodné používání grafického symbolu zavedeného Unií.

29. Struktury některých hospodářství nebo zpracovatelských či obchodních podniků v nejvzdálenějších regionech vykazují závažné nedostatky a čelí zvláštním obtížím. Čl. 26 odst. 2 a čl. 28 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV)[7] stanoví tudíž příznivější míry podpory pro některé druhy investic do nejvzdálenějších regionů.

30. Ustanovení čl. 27 odst. 1 nařízení (ES) č. 1698/2005 vyjímá nejvzdálenější regiony z omezení v přiznání podpory na lesní hospodářství podle čl. 20 písm. b) bodu ii) uvedeného nařízení.

31. Ustanovení čl. 39 odst. 4 a příloha I nařízení (ES) č. 1698/2005 stanoví maximální roční částky použitelné na agroenvironmentální platby. Se zřetelem ke zvláštní situaci životního prostředí v některých velmi citlivých pastevních oblastech na Azorách a k ochraně krajiny a tradičního rázu zemědělské půdy, zejména terasovitého pěstování plodin na Madeiře, je třeba stanovit, že u některých opatření lze tuto částku zvýšit až na dvojnásobek.

32. Může být povolena odchylka od stálé politiky Společenství nepovolovat státní podpory pro produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy na trh, aby se tak zmírnily zvláštní obtíže, s nimiž se potýká zemědělská produkce v nejvzdálenějších regionech v důsledku vzdálené polohy, zejména odlehlosti, ostrovní povahy, malé rozlohy, hornatosti, horského podnebí a hospodářské závislosti na malém množství produktů.

33. Rostlinolékařský stav zemědělských plodin v nejvzdálenějších regionech je vystaven mimořádným obtížím, které souvisejí s klimatickými podmínkami a s nedostatečností pesticidů, které jsou zde dosud používány. Proto je třeba zavádět programy na potírání škodlivých organismů, včetně biologických metod. Je třeba vymezit finanční příspěvek Unie na uskutečnění těchto programů.

34. Zachování vinohradnictví, jež je nejrozšířenějším pěstitelským oborem na Madeiře a na Kanárských ostrovech a velmi důležitým pěstitelským oborem na Azorách, je z hospodářského hlediska i z hlediska životního prostředí nesmírně důležité. Na tyto regiony by se neměly vztahovat prémie za vzdání se vinohradnictví ani tržní mechanismy stanovené nařízením (ES) č. 1234/2007, aby se přispělo k podpoře produkce, avšak v případě Kanárských ostrovů by mělo být možné použít opatření týkající se nouzové destilace v případě výjimečného narušení trhu v důsledku problémů s jakostí. Podobně se také na Madeiře a na Azorách kvůli technickým a socioekonomickým obtížím nepodařilo ve stanovené lhůtě provést přeměnu všech ploch osázených hybridy odrůdové skladby zakázanými nařízením (ES) č. 1234/2007. Víno z těchto vinic je určeno výhradně pro tradiční místní spotřebu.

35. Na Azorách dosud není dokončena restrukturalizace mlékárenského odvětví. Aby se zohlednila silná závislost Azor na produkci mléka, a to ve spojení s dalšími nedostatky souvisejícími s jejich vzdálenou polohou a absencí rentabilní náhradní produkce, je třeba zachovat odchylky od některých ustanovení nařízení (ES) č. 1234/2007, pokud jde o dávky z přebytku mléka a mléčných výrobků.

36. Podpora produkce kravského mléka na Madeiře a na ostrově Réunion nestačila k zachování rovnováhy mezi vnitřním a vnějším zásobováním, zejména kvůli vážným strukturálním obtížím, jimiž toto odvětví trpí, a kvůli jeho nízké schopnosti reagovat pozitivně na nové hospodářské prostředí. V důsledku toho je třeba i nadále povolit výrobu rekonstituovaného UHT mléka ze sušeného mléka pocházejícího z Unie, aby se více pokryla místní spotřeba. Aby se správně informoval spotřebitel, je třeba uložit povinnost uvádět způsob získání rekonstituovaného UHT mléka ze sušeného mléka na prodejní etiketě.

37. Potřeba zachovat místní produkci mléka prostřednictvím pobídek je důvodem pro to, aby se ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře nepoužilo nařízení (ES) č. 1234/2007. Toto vynětí by se pro Madeiru mělo stanovit s limitem 4 000 tun.

38. Je třeba podpořit tradiční chov hospodářských zvířat. Aby se ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře pokryla místní spotřeba, je třeba za jistých podmínek a v rámci maximálního ročního stanoveného množství povolit bezcelní dovoz býků určených na výkrm ze třetích zemí.

39. Je třeba obnovit možnost poskytnutou Portugalsku nařízením Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce[8], jež je opravňuje k převedení práva na prémii na krávy bez tržní produkce mléka z kontinentu na Azory, a upravit tento nástroj v souladu s opatřeními na podporu nejvzdálenějších regionů.

40. Pěstování tabáku má na Kanárských ostrovech historický význam. Z hospodářského hlediska zůstává tabákový průmysl i nadále jednou z hlavních průmyslových činností v regionu. Ze sociálního hlediska vyžaduje pěstování tabáku vysoký podíl lidské práce a zabývají se jím malá hospodářství. Jelikož však toto pěstování není dostatečně ziskové, hrozí nebezpečí, že zanikne. Tabák se v současné době pěstuje pouze na malé ploše na ostrově La Palma a je určen pro řemeslnou výrobu doutníků. Proto je třeba Španělsku povolit, aby i nadále poskytovalo podporu jako doplněk podpory Unie, aby zůstala tato tradiční plodina s ohledem na podporu s ní spojené řemeslné činnosti zachována. Pro zachování rukodělné výroby tabákových výrobků je dále třeba, aby byl dovoz surového tabáku a tabákových polotovarů na Kanárské ostrovy do výše ročního množství odpovídajícího 20 000 tunám surového odřapíkovaného tabáku i nadále osvobozen od cla.

41. Provádění tohoto nařízení nesmí ohrozit úroveň zvláštní podpory, které dosud využívaly nejvzdálenější regiony. K provádění vhodných opatření by tudíž měly členské státy disponovat částkami odpovídajícími podpoře, kterou již poskytuje Unie na základě nařízení (ES) č. 247/2006.

42. Od roku 2006 se zvýšily potřeby ohledně základních produktů v některých nejvzdálenějších oblastech, zejména na Azorách a ve francouzských zámořských departementech, z důvodu vývoje stáda a demografického tlaku. Je tudíž třeba zvýšit část rozpočtu, který mohou členské státy používat pro zvláštní režim zásobování dotyčných regionů.

43. Komise by měla mít pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy s cílem doplnit nebo změnit některé nepodstatné prvky tohoto nařízení. Je třeba delimitovat ty oblasti, u nichž bude moci být tato pravomoc vykonávána, jakož i podmínky, jimž bude podléhat přenesení pravomoci.

44. Aby se zajistilo jednotné provádění režimu POSEI v členských státech a zamezilo se narušování hospodářské soutěže nebo diskriminaci mezi hospodářskými subjekty, měla by mít Komise pravomoc přijímat prováděcí akty podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy. Je tudíž třeba svěřit Komisi výkonné pravomoci na základě uvedeného ustanovení týkající se zejména jednotných podmínek, za nichž se produkty spadající do zvláštního režimu zásobování dostávají do nejvzdálenějších regionů, opouštějí je a jsou v nich v oběhu, jednotných podmínek provádění programů, jakož i minimálních znaků kontrol, jež mají provádět členské státy.

45. [Bod odůvodnění týkající se kontroly prováděcích opatření. Vyplnit po přijetí nařízení o kontrolních mechanismech podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež se momentálně projednává v Evropském parlamentě a v Radě],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ROZSAH PŮSOBNOSTI

Článek 1 Předmět

Toto nařízení stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství k nápravě obtíží způsobených vzdálenou polohou, zejména odlehlostí, ostrovní povahou, malou rozlohou, složitým povrchem a podnebím a hospodářskou závislostí na malém množství produktů regionů uvedených v článku 349 Smlouvy (dále jen „nejvzdálenější regiony“).

Článek 2 Cíle

46. Zvláštní opatření uvedená v článku 1 přispívají k realizaci těchto cílů:

a) zaručit zásobování nejvzdálenějších regionů základními produkty k lidské spotřebě nebo ke zpracování a jakožto zemědělské vstupy, a to zmírněním vícenákladů spojených se vzdálenou polohou;

b) zachovávat a rozvíjet zemědělskou činnost v nejvzdálenějších regionech, včetně produkce místních produktů, jejich zpracování a uvádění na trh.

47. Cíle uvedené v odstavci 1 jsou dosahovány prostřednictvím opatření uvedených v kapitolách III, IV a V.

KAPITOLA II

PROGRAMY POSEI

Článek 3 Sestavení programů POSEI

48. Opatření uvedená v článku 1 jsou vymezena pro každý nejvzdálenější region programem speciálně zaměřeným na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI), dále jen „program POSEI“, který zahrnuje:

a) zvláštní režim zásobování uvedený v kapitole III a

b) zvláštní opatření ve prospěch místní zemědělské produkce uvedená v kapitole IV.

49. Program POSEI se zavádí na zeměpisné úrovni, kterou daný členský stát pokládá za nejvhodnější. Vypracuje ho příslušný orgán určený uvedeným členským státem, který jej po konzultaci s příslušnými orgány a organizacemi na odpovídající územní úrovni předloží Komisi ke schválení podle článku 6.

50. Členský stát může pro své nejvzdálenější regiony předložit pouze jeden program POSEI.

Článek 4 Slučitelnost a soudržnost

51. Opatření přijímaná v rámci programů POSEI musí být v souladu s právem Unie a soudržná s ostatními politikami Unie a s opatřeními, která jsou v rámci těchto politik přijímána.

52. Zajištěna musí být soudržnost opatření přijatých v rámci programů POSEI s opatřeními prováděnými v rámci jiných nástrojů společné zemědělské politiky, zejména společných organizací trhů, rozvoje venkova, jakosti produktů, dobrých životních podmínek zvířat a ochrany životního prostředí.

Především nemůže být žádné opatření na základě tohoto nařízení financováno jako:

a) dodatečná podpora na režimy prémií nebo podpory v rámci společné organizace trhu, s výjimkou případů odůvodněných na základě objektivních kritérií;

b) podpora výzkumných projektů, opatření na podporu výzkumných projektů nebo opatření, které může Unie financovat na základě rozhodnutí Rady 2009/470/ES[9];

c) podpora opatření v oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1698/2005.

Článek 5 Obsah programů

Program POSEI obnáší:

a) rozvrh provádění opatření a obecnou roční orientační tabulku financování uvádějící finanční prostředky, které mají být mobilizovány;

b) prokázání slučitelnosti a soudržnosti různých opatření v rámci programů a definici kritérií a kvantitativních ukazatelů sloužících ke sledování a hodnocení;

c) opatření přijatá k zajištění účinného a náležitého provádění programů, včetně opatření pro propagaci, sledování a hodnocení, a stanovený soubor kvantifikovaných ukazatelů použitelných v hodnocení programů;

d) určení příslušných orgánů a subjektů příslušných pro provádění programu a určení orgánů nebo přidružených subjektů a hospodářských a sociálních partnerů na vhodných úrovních a výsledky provedených konzultací.

Článek 6 Schválení a změny programů

53. V rámci přidělování finančních prostředků uvedeného v čl. 29 odst. 2 a 3 předloží členské státy Komisi návrh programu POSEI.

Návrh programu obsahuje návrh předběžného odhadu dodávek označující produkty, jejich množství a výši podpory Unie na zásobování spolu s návrhem programu podpory místní produkce.

Komise hodnotí navržený program POSEI a rozhodne o jeho schválení prováděcím aktem.

54. V závislosti na ročním hodnocení toho, jak jsou prováděna opatření zařazená do programů POSEI, mohou členské státy předložit Komisi návrhy na jejich změnu v rámci finančního příspěvku uvedeného v čl. 29 odst. 2 a 3, aby se tato opatření lépe uzpůsobila požadavkům nejvzdálenějších regionů a navrhované strategii. Komise přijme prováděcím aktem jednotné postupy pro předkládání návrhů na změnu tohoto programu.

55. Aby se zohlednily rozdílné druhy navrhovaných změn, jakož i lhůta, v níž se tyto změny musejí stát použitelnými, stanoví Komise aktem v přenesené pravomoci postup pro schvalování změn.

Článek 7 Kontroly a sledování

Členské státy provádějí kontroly prostřednictvím správních kontrol a kontrol na místě. Aby se zajistilo jednotné provádění, přijme Komise prováděcím aktem minimální znaky kontrol, které musejí členské státy uplatňovat.

Stejným druhem aktu přijme Komise také postupy a materiální a finanční ukazatele k zajištění účinného následného sledování provádění programů.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ REŽIM ZÁSOBOVÁNÍ

Článek 8 Předběžný odhad dodávek

56. Zřizuje se zvláštní režim zásobování zemědělskými produkty uvedenými v příloze I Smlouvy, jež mají v nejvzdálenějších regionech zásadní význam pro lidskou spotřebu, pro výrobu jiných produktů nebo jako zemědělské vstupy.

57. Dotyčný členský stát sestaví na zeměpisné úrovni, kterou považuje za nejvhodnější, předběžný odhad dodávek k vyčíslení ročních potřeb zásobování každého nejvzdálenějšího regionu, pokud jde o produkty uvedené v příloze I Smlouvy.

Samostatný předběžný odhad lze vyhotovit pro potřeby vyhodnocení podniků balících nebo zpracovávajících produkty určené na místní trh, pro tradiční zasílání do zbývající části Unie, pro vývoz do třetích zemí ve smyslu čl. 13 odst. 3 nebo v rámci tradičních obchodních toků.

Článek 9 Fungování režimu zásobování

58. V mezích množství stanoveného v předběžném odhadu dodávek se na produkty pocházející ze třetích zemí, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, při přímém dovozu do nejvzdálenějších regionů neuplatňuje žádné clo.

Pro účely této kapitoly se za přímo dovezené ze třetích zemí považují též produkty, které byly na celním území Unie propuštěny do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo uskladňování v celním skladu.

59. Aby se zajistilo uspokojení potřeb zjištěných podle čl. 8 odst. 2, pokud jde o cenu a jakost, a aby byl ochráněn podíl Unie na zásobování, poskytuje se podpora na zásobování nejvzdálenějších regionů produkty z Unie, které jsou uchovávány ve veřejných intervenčních skladech nebo jsou dostupné na trhu Unie.

Při stanovení výše podpory se u každého příslušného druhu produktu přihlíží k vícenákladům na dopravu do nejvzdálenějších regionů a k cenám stanoveným pro vývoz do třetích zemí, a jde-li o produkty určené ke zpracování nebo o zemědělské vstupy, k ostatním vícenákladům souvisejícím se vzdálenou polohou, zejména s ostrovní povahou a malou rozlohou.

60. Na produkty, na které se již vztahuje zvláštní režim zásobování v jiném nejvzdálenějším regionu, se neposkytuje žádná podpora.

61. Zvláštního režimu zásobování lze využívat pouze u produktů řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

Článek 10 Provádění

Při uplatňování zvláštního režimu zásobování se přihlíží zejména:

a) ke zvláštním potřebám nejvzdálenějších regionů, a jde-li o produkty určené ke zpracování nebo o zemědělské vstupy, k požadavkům na jakost;

b) k obchodním tokům se zbývající částí Unie;

c) k hospodářské stránce navrhované podpory;

d) případně k potřebě nebránit možnému rozvoji místních produkcí.

Článek 11 Osvědčení

62. Osvobození od dovozního cla nebo podpora v rámci zvláštního režimu zásobování se přiznávají na základě předložení osvědčení.

Osvědčení se vydávají pouze hospodářským subjektům zapsaným do rejstříku, který vedou příslušné orgány.

Osvědčení nejsou převoditelná.

63. Aby se zaručil plný výkon práv hospodářských subjektů účastnit se zvláštního režimu zásobování, stanoví Komise aktem v přenesené pravomoci podmínky k zapsání hospodářských subjektů do rejstříku a, pokud je to nezbytné, uloží složení jistoty pro vydání osvědčení.

64. Komise přijme prováděcím aktem všechna opatření nezbytná k zajištění toho, aby členské státy prováděly tento článek jednotně, zejména pokud jde o zavedení režimu osvědčení (s výjimkou složení jistoty u osvědčení) a závazky, jež na sebe berou hospodářské subjekty při zapsání do rejstříku.

Článek 12 Dopady výhody

1. Využívání zvláštního režimu zásobování vyplývající z osvobození od dovozního cla nebo z přiznání podpory je závislé na skutečném dopadu hospodářské výhody až na konečného uživatele, který případně může být spotřebitelem, pokud se jedná o produkty určené k přímé spotřebě, posledním zpracovatelem nebo balírnou, pokud se jedná o produkty určené pro zpracovatelská odvětví nebo pro balicí odvětví, nebo zemědělcem, pokud se jedná o produkty používané k výživě zvířat nebo jako zemědělské vstupy.

2. Aby se zajistilo jednotné provádění odstavce 1, přijme Komise prováděcím aktem pravidla pro jeho provádění, a zejména podmínky pro kontrolu skutečného dopadu výhody až na konečného uživatele ze strany členských států.

Článek 13 Vývoz do třetích zemí a zasílání do zbývající části Unie

65. Produkty, které jsou zařazeny do zvláštního režimu zásobování, smějí být předmětem vývozu do třetích zemí nebo zaslání do zbývající části Unie pouze za jednotných podmínek, jež stanoví Komise prováděcím aktem a jež zahrnují platbu dovozního cla nebo refundaci přijaté podpory, jak je uvedeno v článku 9.

Vývoz produktů, u nichž se využívá zvláštní režim zásobování, do třetích zemí nepodléhá předložení osvědčení.

První pododstavec se nepoužije na obchodní toky mezi francouzskými zámořskými departementy.

66. Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce se nevztahuje na produkty zpracované v nejvzdálenějších regionech z produktů, u kterých se využilo zvláštního režimu zásobování a které jsou:

a) vyváženy do třetích zemí nebo zasílány do zbývající části Unie v rámci množstevních limitů odpovídajících tradičnímu vývozu a tradičnímu zasílání. Tato množství stanoví Komise prováděcím aktem na základě průměru zasílání nebo vývozu během let 1989, 1990 a 1991;

b) vyváženy do třetích zemí v rámci regionálních obchodních toků při dodržení míst určení a podmínek stanovených Komisí v prováděcím aktu;

c) zasílány z Azor na Madeiru nebo naopak;

d) zasílány z Madeiry na Kanárské ostrovy nebo naopak;

e) zasílány mezi francouzskými zámořskými departementy.

Na vyvážené produkty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) se neposkytuje žádná náhrada.

Vývoz produktů uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) do třetích zemí nepodléhá předložení osvědčení.

67. Pro účely této kapitoly se „regionálním obchodem“ u každého francouzského zámořského departementu, Azor a Madeiry a u Kanárských ostrovů rozumí obchod uskutečňovaný se třetími zeměmi, jež určí Komise prováděcím aktem.

68. Produkty dodávané do francouzských zámořských departementů, na Azory, Madeiru a na Kanárské ostrovy, na které se vztahoval zvláštní režim zásobování a které slouží k zásobování lodí a letadel, jsou považovány za produkty místní spotřeby.

69. Odchylně od odst. 2 prvního pododstavce písm. a) je možné každoročně zaslat z Azor do zbývající části Unie v průběhu období pěti let tato maximální množství cukru (kódu KN 1701):

70. v roce 2011: 3 000 tun,

71. v roce 2012: 2 500 tun,

72. v roce 2013: 2 000 tun,

73. v roce 2014: 1 500 tun,

74. v roce 2015: 1 000 tun.

75. Aby se prospěch vyplývající z uplatňování zvláštního režimu zásobování (regionální a tradiční obchod) získal, stanoví Komise aktem v přenesené pravomoci podmínky, jimž musí odpovídat zpracovatelské úkony, z nichž může vzejít tradiční vývoz nebo regionální obchod.

Článek 14 Cukr

76. Během období uvedeného v čl. 204 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1234/2007 bude níže uvedená produkce nad rámec kvóty uvedené v článku 61 uvedeného nařízení osvobozena od dovozních cel v rámci limitu stanoveného v předběžném odhadu dodávek uvedeném v článku 8 tohoto nařízení:

a) cukr určený ke spotřebě na Madeiře a na Kanárských ostrovech v podobě bílého cukru kódu KN 1701;

b) cukr určený k rafinaci a ke spotřebě na Azorách v podobě surového cukru kódu KN 1701 12 10 (surový řepný cukr).

77. Na Azorách je možné množství cukru určeného k rafinaci uvedené v odstavci 1 doplnit surovým cukrem kódu 1701 11 10 (surový třtinový cukr) v rámci limitu stanoveného v předběžném odhadu dodávek.

V případě zásobování Azor surovým cukrem se potřeby vyhodnotí s přihlédnutím k vývoji místní produkce cukrové řepy. Množství, na něž se vztahuje režim zásobování, se určí tak, aby celkový roční objem cukru rafinovaného na Azorách nepřesáhl 10 000 tun.

Článek 15 Sušené odstředěné mléko

Odchylně od článku 8 se mohou Kanárské ostrovy nadále zásobovat sušeným odstředěným mlékem kódu KN 1901 90 99 (sušené odstředěné mléko s rostlinným tukem) určeným k průmyslovému zpracování v rámci limitu 800 tun za rok. Podpora poskytnutá na zásobování tímto produktem z Unie nesmí přesáhnout 210 EUR za tunu a je zahrnuta do limitu stanoveného v článku 29. Tento produkt je určen výlučně pro místní spotřebu.

Článek 16 Dovoz rýže na Réunion

Neuloží se žádné clo na dovoz produktů kódů KN 1006 10, 1006 20 a 1006 40 00 do francouzského zámořského departmentu Réunion, které jsou určeny pro tamní spotřebu.

Článek 17 Kontroly a sankce

78. Produkty spadající do zvláštního režimu zásobování jsou podrobeny administrativním kontrolám při dovozu nebo vnesení do nejvzdálenějších regionů, jakož i při vývozu nebo odeslání z nejvzdálenějších regionů.

Aby se zajistilo jednotné provádění tohoto ustanovení, přijme Komise prováděcím aktem minimální znaky kontrol, které musejí členské státy uplatňovat.

79. Pokud hospodářský subjekt nedodržuje závazky přijaté na základě článku 11, výhoda přiznaná držiteli osvědčení se vezme zpět a jeho zápis v rejstříku se pozastaví nebo zruší podle závažnosti nedodržení, ledaže běží o případ vyšší moci nebo mimořádných povětrnostních podmínek.

Aby se zajistilo, že hospodářské subjekty účastnící se režimu dodrží své závazky, určí Komise aktem v přenesené pravomoci podmínky nezbytné k použití prvního pododstavce a k zacházení s novými žádostmi daného hospodářského subjektu o osvědčení.

KAPITOLA IV

OPATŘENÍ NA PODPORU MÍSTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

Článek 18 Opatření

80. Programy POSEI zahrnují zvláštní opatření ve prospěch místní zemědělské produkce relevantní pro rozsah působnosti třetí části hlavy III Smlouvy, jež jsou nezbytná k zajištění kontinuity a rozvoje místní zemědělské produkce v každém nejvzdálenějším regionu.

81. Část programu věnovaná opatřením ve prospěch místní zemědělské produkce zahrnuje alespoň tyto základní prvky:

a) kvantifikovaný popis současné situace zemědělské produkce s ohledem na výsledky dostupných hodnocení, který uvádí nerovnosti, mezery a možnosti rozvoje, mobilizované finanční prostředky a základní výsledky opatření podniknutých dříve;

b) popis navrhované strategie, vybraných priorit, jejích kvantifikovaných obecných a provozních cílů a hodnocení očekávaného hospodářského a sociálního dopadu a dopadu na životní prostředí, včetně vlivu na zaměstnanost;

c) popis zamýšlených opatření, především režimů podpory pro provádění těchto opatření, a případně informace o tom, zda je zapotřebí studií, demonstračních projektů, odborné přípravy nebo činností technické pomoci spojených s přípravou, prováděním nebo úpravou daných opatření;

d) seznam podpor, jež představují přímé platby ve smyslu čl. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 73/2009;

e) podmínky poskytnutí podpory, dotyčné produkty a objemy;

f) částku podpory stanovenou pro každé opatření nebo akci pro dosažení jednoho nebo více cílů stanovených programem.

82. Komise přijme prováděcím aktem jednotné podmínky pro výplatu podpor podle odstavce 2.

83. Program může zahrnovat opatření na podporu produkce zemědělských produktů z nejvzdálenějších regionů, jejich zpracování nebo uvádění na trh.

Každé opatření lze členit na akce. Pro každou akci vymezí program alespoň tyto prvky:

a) příjemce,

b) podmínky způsobilosti,

c) jednotlivou podporu,

d) maximální výši.

Na podporu uvádění produktů na trh mimo oblast produkce přijme Komise aktem v přenesené pravomoci podmínky pro stanovení částky podpory přiznané na uvádění na trh a případně maximální množství, jež mohou být předmětem této podpory.

Článek 19 Kontroly a neoprávněné platby

84. Kontroly opatření uvedených v této kapitole se provádějí prostřednictvím správních kontrol a kontrol na místě.

85. V případě neoprávněné platby je dotyčný příjemce povinen dotyčné částky vrátit. Článek 80 nařízení Komise (ES) č. 1122/2009[10] se použije přiměřeně.

KAPITOLA V

DOPROVODNÁ OPATŘENÍ

Článek 20 Grafický symbol

86. Pro zlepšení povědomí o jakostních zemědělských produktech, v nezměněném stavu i zpracovaných, typických pro nejvzdálenější regiony a pro zvýšení jejich spotřeby se zavádí grafický symbol.

87. Podmínky pro užití grafického symbolu uvedeného v odstavci 1 navrhují příslušné profesní organizace. Vnitrostátní orgány předloží tyto návrhy se svým stanoviskem Komisi.

Na užívání symbolu dohlíží orgán veřejné moci nebo subjekt pověřený příslušnými vnitrostátními orgány.

88. Pro zlepšení znalosti jakostních zemědělských produktů z nejvzdálenějších regionů v nezměněném stavu i zpracovaných a k povzbuzení jejich spotřeby stanoví Komise aktem v přenesené pravomoci podmínky k výkonu práva používat grafický symbol, jakož i podmínky pro reprodukci tohoto symbolu a její využívání.

89. Aby se zajistilo jednotné používání tohoto článku, přijme Komise prováděcím aktem pravidla pro zavedení grafického symbolu, jakož i minimální znaky kontrol a následných opatření, jež musejí provádět členské státy.

Článek 21 Rozvoj venkova

90. Odchylně od čl. 39 odst. 4 nařízení (ES) č. 1698/2005 lze maximální roční částky přicházející v úvahu pro podporu Unie, stanovené v příloze uvedeného nařízení, zvýšit až na dvojnásobek u opatření na ochranu jezer na Azorách a u opatření na ochranu krajiny a tradičních vlastností zemědělské půdy a udržování podpěrných terasových kamenných zdí na Madeiře.

91. Popis opatření plánovaných na základě odstavce 1 tohoto článku se případně začleňuje do programů pro tyto regiony podle článku 16 nařízení (ES) č. 1698/2005.

Článek 22 Státní podpora

92. U zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy, na něž se vztahují její články 107, 108 a 109, může Komise podle článku 108 Smlouvy v odvětví produkce, zpracování a uvádění těchto produktů na trh schválit provozní podporu, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže zemědělské produkce v nejvzdálenějších regionech způsobené odlehlostí, ostrovní povahou a ostatními omezeními spjatými se vzdálenou polohou.

93. Členské státy mohou přiznat doplňkové financování pro provádění programů POSEI. V takových případech oznámí členské státy státní podporu Komisi a Komise ji schválí v souladu s tímto nařízením jako součást těchto programů. Takto oznámená podpora se považuje za oznámenou ve smyslu čl. 108 odst. 3 první věty Smlouvy.

94. Francie může přiznat odvětví cukru z nejvzdálenějších francouzských regionů podporu až do výše 90 milionů EUR na hospodářský rok.

Francie uvědomí Komisi do 30 dnů od konce každého hospodářského roku o výši podpory, která byla skutečně poskytnuta.

95. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 tohoto článku, a odchylně od článku 180 nařízení (ES) č. 1234/2007 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1184/2006[11] se na platby uskutečněné členskými státy podle kapitoly IV odstavce 3 tohoto článku a článků 23 a 27 tohoto nařízení v souladu s tímto nařízením nepoužijí články 107, 108 a 109 Smlouvy.

Článek 23 Rostlinolékařské programy

96. Francie a Portugalsko předloží Komisi programy na potírání organismů škodících rostlinám nebo rostlinným produktům ve francouzských zámořských departementech a na Azorách a Madeiře. Tyto programy uvádějí zejména cíle, jichž má být dosaženo, opatření, jež mají být provedena, dobu jejich trvání a náklady. Programy předložené podle tohoto článku se netýkají ochrany banánů.

97. Unie přispěje na financování programů uvedených v odstavci 1 na základě technického rozboru regionální situace.

98. K provádění těchto programů stanoví Komise aktem v přenesené pravomoci finanční příspěvek Unie uvedený v odstavci 2, opatření způsobilá k financování od Unie, jakož i částku podpory.

Tento příspěvek může pokrývat až 60 % způsobilých výdajů francouzských zámořských departementů a až 75 % způsobilých výdajů na Azorách a Madeiře. Vyplácí se na základě dokumentace poskytnuté Francií a Portugalskem. Pokud je to nezbytné, může Komise uspořádat a provést šetření, které uskuteční na její účet odborníci podle článku 21 směrnice Rady 2000/29/ES[12].

Článek 24 Víno

99. Opatření uvedená v článcích 103v, 103w, 103x a 182a nařízení (ES) č. 1234/2007 se nepoužijí na Azory a Madeiru.

100. Odchylně od čl. 120a odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1234/2007 lze na produkci vína, které smí být v oběhu pouze v těchto regionech, použít hrozny pocházející z odrůdové skladby uvedené v písmenu b) uvedeného pododstavce a sklizené v regionech Azory a Madeira.

Portugalsko postupně zruší kultury parcel osetých vinnými odrůdami uvedenými v čl. 120a odst. 2 druhém pododstavci písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007, a to případně za využití podpory stanovené v článku 103q uvedeného nařízení.

101. Opatření uvedená v článcích 103v, 103w a 103y nařízení (ES) č. 1234/2007 se nepoužijí na Kanárské ostrovy.

Článek 25 Mléko

102. Pro účely rozdělení dávky z přebytku podle článku 79 nařízení (ES) č. 1234/2003 se za producenty ve smyslu čl. 65 písm. c) uvedeného nařízení považují pouze producenti, kteří jsou usazeni a provozují výrobu na Azorách a kteří uvádějí na trh množství produktů překračující jejich kvóty zvýšené o procentní podíl uvedený ve třetím pododstavci tohoto odstavce.

Dávka z přebytku se hradí za množství překračující kvótu takto zvýšenou o procentní podíl uvedený ve třetím pododstavci po přerozdělení nevyužitého množství z rezervy vyplývající ze zvýšení mezi producenty ve smyslu čl. 65 písm. c) nařízení (ES) č. 1234/2007, kteří jsou usazeni a provozují výrobu na Azorách, a v poměru ke kvótě, která je každému producentovi dostupná.

Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se rovná poměru mezi množstvím 23 000 tun od hospodářského roku 2005/2006 a souhrnu referenčních množství dostupných pro jednotlivá hospodářství ke 31. březnu 2010. Použije se pouze na kvóty dostupné ke 31. březnu 2010.

103. Množství mléka nebo ekvivalentu mléka uvedeného na trh, které překračuje kvótu, ale které dodržuje procentní podíl stanovený v odstavci 1 třetím pododstavci po přerozdělení v něm uvedeném, se nezapočítává při výpočtu případného překročení kvóty v Portugalsku podle článku 66 nařízení (ES) č. 1234/2007.

104. Režim dávky zpřebytku, který se vztahuje na producenty kravského mléka podle nařízení (ES) č. 1234/2007, se nevztahuje na francouzské zámořské departementy, a pokud místní produkce mléka nepřekročí 4000 tun, ani na Madeiru.

105. Odchylně od čl. 114 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 se do výše potřeb místní spotřeby na Madeiře a ve francouzském zámořském departementu Réunion povoluje výroba UHT mléka rekonstituovaného ze sušeného mléka pocházejícího z Unie, pokud toto opatření nepoškozuje sběr ani odbyt místní produkce mléka. Tento produkt je určen výlučně pro místní spotřebu.

Způsob produkce UHT mléka, které bylo takto rekonstituováno, musí být na prodejní etiketě jasně označen.

Článek 26 Chov hospodářských zvířat

106. Dokud stav místních mladých býčků nedosáhne dostatečně vysoké úrovně, aby bylo zajištěno zachování a rozvoj místní produkce hovězího masa ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře, lze dovážet bez použití dovozních cel uvedených ve společném celním sazebníku skot pocházející ze třetích zemí a určený k výkrmu a ke spotřebě ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře. Komise přijme prováděcím aktem opatření nezbytná k provedení tohoto pododstavce, a zejména pravidla pro osvobození od dovozního cla u dovozu mladých býčků do francouzských zámořských departementů a na Madeiru.

Na zvířata, na něž se vztahuje osvobození uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, se použije článek 12 a čl. 13 odst. 1.

107. Množství zvířat, na která se vztahuje osvobození uvedené v odstavci 1, se určuje v programech POSEI, pokud je odůvodněná potřeba dovozu, přičemž se přihlíží k vývoji místní produkce. Tato zvířata jsou určena především producentům, kteří chovají alespoň 50 % zvířat na výkrm místního původu.

Aby se zohlednily lokální zvláštnosti odvětví skotu a odvětví navazující, stanoví Komise aktem v přenesené pravomoci podmínky pro osvobození od dovozního cla.

108. V případě použití článku 52 a čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 může Portugalsko snížit vnitrostátní strop pro platby pro skopové a kozí maso a práva na prémie na krávy bez tržní produkce mléka. V tomto případě Komise prováděcím aktem převede odpovídající částku ze stropů stanovených podle článku 52 a čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009 na finanční dotaci uvedenou v čl. 29 odst. 2 druhé odrážce tohoto nařízení.

Článek 27 Státní podpora pěstování tabáku

Španělsko je oprávněno poskytovat podporu pěstování tabáku na Kanárských ostrovech. Poskytování této podpory nesmí vést k diskriminaci mezi producenty na souostroví.

Podpora nesmí přesáhnout 2 980,62 EUR za tunu. Doplňková podpora se vyplácí nejvýše na 10 tun ročně.

Článek 28 Osvobození tabáku od cla

1. Žádné clo se neuplatňuje na přímý dovoz surového nebo polozpracovaného tabáku na Kanárské ostrovy:

a) kódu KN 2401 a

b) těchto položek:

- 2401 10 neodřapíkovaný tabák,

- 2401 20 částečně nebo úplně odřapíkovaný tabák,

- ex 2401 20 vnější pláště doutníků upravené na podložkách, ve svitcích, určené k výrobě tabákových výrobků,

- 2401 30 tabákový odpad,

- ex 2402 10 nedokončené doutníky bez prvního obalu,

- ex 2403 10 řezaný tabák (konečná směs tabáku pro výrobu cigaret, doutníčků a doutníků),

- ex 2403 91 homogenizovaný nebo rekonstituovaný tabák, též ve formě listů nebo částí parenchymu,

- ex 2403 99 pórovitý tabák.

Osvobození stanovené v prvním pododstavci se přiznává na základě osvědčení uvedených v článku 11.

Toto osvobození se použije na produkty uvedené v prvním pododstavci, jež jsou určeny ke zpracování na Kanárských ostrovech na tabákové výrobky určené ke kouření v rámci limitu ročního množství dovozu 20 000 tun ekvivalentu surového odřapíkovaného tabáku.

2. Komise přijme prováděcím aktem opatření nezbytná k provedení odstavce 1, a zejména pravidla pro osvobození od dovozního cla u dovozu tabáku na Kanárské ostrovy.

KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 29 Finanční prostředky

1. Opatření stanovená v tomto nařízení, s výjimkou článku 21, jsou intervencemi zaměřenými na stabilizaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 [13].

2. Na každé finanční období financuje Unie opatření stanovená v kapitolách III a IV až do výše roční částky, jež se rovná:

pro zámořské departementy Francie: | 278,41 milionu EUR, |

pro Azory a Madeiru: | 106,21 milionu EUR, |

pro Kanárské ostrovy: | 268,42 milionu EUR. |

- 3. Částky přidělené na každé finanční období na financování opatření stanovených v kapitole III nesmí překračovat tyto částky:

pro zámořské departementy Francie: | 24,8 milionu EUR, |

pro Azory a Madeiru: | 21,2 milionu EUR, |

pro Kanárské ostrovy: | 72,7 milionu EUR. |

- Komise vytvoří prováděcím aktem jednotné podmínky, za nichž mohou členské státy měnit určení prostředků přidělených každý rok na různé produkty, u nichž se využívá zvláštní režim zásobování.

4. Aby se zajistilo rozumné a přiměřené přidělení prostředků na opatření týkající financování studií, demonstračních projektů, vzdělávání a školení a opatření technické pomoci, stanoví Komise aktem v přenesené pravomoci maximální roční částku, jež se na tyto účely může přidělit.

KAPITOLA VII

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30 Vnitrostátní opatření

Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno dodržování tohoto nařízení, zejména pokud jde o kontroly a správní sankce, a uvědomí o nich Komisi.

Článek 31 Sdělení a zprávy

109. Členské státy sdělí Komisi každoročně do 15. února částky, které jim byly zpřístupněny a které hodlají během následujícího roku vynaložit na provádění předběžného odhadu dodávek a každého opatření ve prospěch místní zemědělské produkce zahrnutého do programů POSEI.

110. Členské státy předloží Komisi každoročně do 31. července zprávu o provádění opatření stanovených v tomto nařízení v předchozím roce.

111. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 30. června 2015 a následně každých pět let obecnou zprávu, případně s odpovídajícími návrhy, o dopadu opatření vyplývajících z tohoto nařízení, včetně opatření v odvětví banánů.

Článek 32 Pravomoci Komise

Pokud jsou pravomoci svěřeny Komisi, jedná postupem podle článku 33 u aktů v přenesené pravomoci a postupem podle článku 34 u aktů prováděcích.

Článek 33 Akty v přenesené pravomoci

112. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení se Komisi svěřuje na dobu neurčitou.

Poté, co Komise přijme akt v přenesené pravomoci, musí to oznámit současně Evropskému parlamentu a Radě.

113. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v odstavci 1 kdykoli zrušit.

Orgán, který zahájil interní postup s cílem rozhodnout, zda zrušit přenesení pravomoci, informuje nejpozději měsíc před přijetím konečného rozhodnutí druhého právotvůrce a Komisi a uvede přenesené pravomoci, jež by se mohly stát předmětem zrušení, včetně případných důvodů takového zrušení.

Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí blíže určených v daném rozhodnutí. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je stanoven. Zůstává jím nedotčena platnost již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie .

114. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

Pokud po uplynutí této lhůty Evropský parlament ani Rada vůči aktu v přenesené pravomoci námitky nevyslovily, nebo pokud před tímto datem Evropský parlament a Rada Komisi informovaly o svém rozhodnutí námitky nevyslovit, vstoupí akt v přenesené pravomoci v platnost dnem stanoveným v těchto ustanoveních.

Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost v případě, že vůči němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán vyslovující námitky proti aktu v přenesené pravomoci vysvětlí důvody takového jednání.

Článek 34 Prováděcí akty – výbor

[Vyplnit po přijetí nařízení o kontrolních mechanismech podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, jež se momentálně projednává v Evropském parlamentě a v Radě]

Článek 35 Zrušení

Nařízení (ES) č. 247/2006 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

Článek 36 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

[Použije se ode dne 1. ledna 2012.]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V […] dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 247/2006 | Toto nařízení |

Článek 1 | Článek 1 |

Článek 2 | Článek 8 |

Čl. 3 odst. 1 a 2 | Čl. 9 odst. 1 a 2 |

Čl. 9 odst. 3 |

Čl. 9 odst. 4 |

Čl. 3 odst. 3 | Článek 10 |

Čl. 3 odst. 4 | Článek 12 |

Čl. 4 odst. 1 a 2 | Čl. 13 odst. 1 a 2 |

Čl. 13 odst. 3 |

Čl. 13 odst. 4 |

Čl. 4 odst. 3 | Čl. 13 odst. 5 |

Článek 5 | Článek 14 |

Článek 6 | Článek 15 |

Článek 7 | Článek 16 |

Čl. 8 poslední pododstavec | Článek 11 |

Čl. 9 odst. 1 a článek 10 | Čl. 18 odst. 1 |

Čl. 9 odst. 2 a 3 | Článek 3 |

Článek 11 | Článek 4 |

Čl. 12 písm. a), b) a c) | Čl. 18 odst. 2 písm. a), b) a c) |

Čl. 12 písm. d), e), f) a g) | Článek 5 |

Článek 13 | Článek 7 |

Článek 14 | Článek 20 |

Článek 15 | Článek 21 |

Článek 16 | Článek 22 |

Článek 17 | Článek 23 |

Článek 18 | Článek 24 |

Článek 19 | Článek 25 |

Článek 20 | Článek 26 |

Článek 21 | Článek 27 |

Článek 22 | Článek 28 |

Článek 23 | Článek 29 |

Článek 24 | Článek 6 |

Článek 27 | Článek 30 |

Článek 28 | Článek 31 |

Článek 29 | Článek 35 |

Článek 33 | Článek 36 |

[1] Úř. věst. C […], […], s. […].

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1.

[6] Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

[7] Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1.

[8] Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.

[9] Úř. věst. L 155, 18.6.2009, s. 30.

[10] Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65.

[11] Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7.

[12] Úř. věst. L 4, 7.1.2000, s. 11.

[13] Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.