52010PC0462

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 6.9.2010

KOM(2010) 462 v konečném znění

2010/0242 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském roku aktivního stárnutí (2012)

(text s významem pro EHP)

SEK(2010) 1002

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

Evropská unie se nachází v procesu významného stárnutí populace, jak to v roce 2008 zdůraznila Komise ve své 2. demografické zprávě „Meeting the social needs of an ageing society“ („Jak splnit sociální potřeby ve stárnoucí společnosti“). Podle aktuálních projekcí Eurostatu zveřejněných v roce 2008 budou v Evropské unii v roce 2060 na každou osobu starší 65 let připadat pouze dva lidé v produktivním věku (15–64) ve srovnání s dnešním poměrem jedna ku čtyřem. Očekává se, že k nejsilnějšímu tlaku v tomto směru dojde v období let 2015–35, kdy bude do důchodu odcházet generace silných populačních ročníků, tzv. baby-boomu. Tento posun je způsoben kombinací nízké porodnosti a rostoucí naděje dožití. Evropané dnes opravdu žijí déle a zdravěji než dříve. Od roku 1960 se naděje dožití zvýšila o osm let a demografické projekce předpovídají další nárůst o pět let v průběhu nadcházejících čtyřiceti let. Jedná se o historický úspěch, který si zaslouží uznání.

Populační pyramida obyvatel EU jasně poukazuje na nárůst velikosti generační skupiny těsně po skončení druhé světové války, čímž byl zahájen baby-boom. Počínaje rokem 2012 se evropská populace v produktivním věku začne zmenšovat, zatímco počet obyvatel starších 60 let se bude podle scénáře, který bere v úvahu pravděpodobné zvýšení imigrace a porodnosti, i nadále zvyšovat asi o dva miliony obyvatel ročně[1].

Tyto demografické změny přinášejí jak výzvy, tak i příležitosti. Stárnutí populace může zvýšit tlak na veřejné rozpočty a důchodové systémy, jakož i na personální zajištění v oblasti sociálních a pečovatelských služeb pro starší lidi. Stáří bývá stále často spojováno s nemocemi a závislostí a starší lidé se mohou cítit vyloučeni ze zaměstnání, a také z rodinného a společenského života. Vyskytuje se obava, že starší generace by se mohla stát příliš velkou zátěží pro mladší lidi v produktivním věku a že by mohlo dojít k mezigeneračnímu napětí.

Tento názor však nebere v úvahu významný skutečný i potenciální přínos, který starší lidé – a zejména generace baby-boomu – mohou pro společnost mít. Hlavní možnost řešení problému stárnutí populace a zachování mezigenerační solidarity spočívá tedy v zajištění toho, aby generace baby-boomu zůstávaly déle na trhu práce a uchovaly si co možná nejdéle zdravý, samostatný a aktivní život.

V rámci strategie zaměstnanosti začaly členské státy obracet trend předčasného odchodu do důchodu tak, že se míra zaměstnanosti obyvatel ve věku 55–64 let ve 27 zemích EU zvýšila z 36,9 % v roce 2000 na 46 % ve roce 2009. Pro motivování starších pracovníků, aby zůstávali v zaměstnání, je nezbytné především zlepšovat pracovní podmínky a přizpůsobovat je zdravotnímu stavu a potřebám starších pracovníků, aktualizovat jejich dovednosti poskytováním lepšího přístupu k celoživotnímu vzdělávání a přezkoumat daňový systém a systém sociálních dávek tak, aby byly vytvořeny účinné pobídky motivující k prodloužení produktivního věku.

Aktivní stárnutí je také efektivním nástrojem pro řešení problému chudoby ve stáří. V roce 2008 bylo 19 % lidí ve věku 65 let a více v Evropské unii ohroženo chudobou. Značný počet starších lidí vnímá stáří jako období marginalizace. Zatímco aktivní účast na dobrovolné činnosti by mohla snížit izolaci starších lidí, lepší pracovní příležitosti pro starší lidi by mohly pomoci vyřešit některé z příčin chudoby v této věkové skupině. Odstraněním stávajících překážek pro neplacenou práci a poskytnutím vhodného rámce by bylo možné lépe využít obrovský potenciál, který starší lidé pro společnost představují jako dobrovolníci nebo pečovatelé.

Sdělení Komise „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění” uvádí způsoby, jak ukončit krizi a připravit hospodářství EU pro příští desetiletí. S ohledem na růst podporující začlenění zdůrazňuje Komise význam podpory zdravého a aktivního stárnutí populace mimo jiné pro dosažení vysoké zaměstnanosti, investování do dovedností a snižování chudoby.

Navrhovaný Evropský rok aktivního stárnutí by povzbudil a podpořil úsilí členských států, regionálních a místních orgánů, sociálních partnerů a občanské společnosti, jehož cílem je podporovat aktivní stárnutí a větší měrou přispívat k mobilizaci potenciálu generace baby-boomu.

Měl by být chápán jako vyvrcholení značného úsilí zahrnujícího období let 2011–2014, během něhož EU zaměří mnoho ze svých programů a opatření na problematiku aktivního stárnutí a zavede rámec, v němž bude možné podporovat a propagovat nové iniciativy a partnerství na podporu aktivního stárnutí na všech úrovních (na úrovni členských států, regionální, místní, sociálních partnerů, občanské společnosti).

V roce 2011 by byly orgány veřejné správy, sociální partneři a organizace občanské společnosti na všech úrovních vyzváni k tomu, aby se zavázali ke konkrétním cílům týkajícím se aktivního stárnutí, přičemž se bude klást důraz na úspěchy dosažené v průběhu roku 2012. Tyto cíle budou dokumentovány na evropských internetových stránkách, které se poté převedou na internetové stránky evropského roku a které budou rovněž sloužit jako nástroj pro sledování a hodnocení.

V roce 2012 by mezi hlavní cíle patřilo uskutečňování závazků přijatých v průběhu roku 2011, zvyšování povědomí široké veřejnosti, zveřejňování těchto iniciativ prostřednictvím mediálních aktivit a zapojování dalších významných subjektů do šíření těchto cílů. Byly by také předloženy výsledky projektů týkajících se aktivního stárnutí financovaných v rámci stávajících rozpočtových linií a programů.

2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A OČEKÁVANÉ DOPADY

2.1. Konzultace

Vzhledem k tomu, že se Komise při vývoji a provádění opatření EU zavázala zaujmout komplexní přístup, požádala zúčastněné strany o názory na téma aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity a na to, jakou by možný Evropský rok aktivního stárnutí mohl mít formu, a to s cílem získat podklady pro formální návrh, zajistit vyšší transparentnost a podpořit včasnou koordinaci.

Tyto včasné konzultace byly provedeny formou online dotazníku, který umožnil členským státům, sociálním partnerům, nevládním organizacím a dalším zainteresovaným stranám a odborníkům vyjádřit svůj názor. Dotazník byl přes dva měsíce k dispozici na internetové adrese „Váš hlas v Evropě“, což je jednotný přístupový bod Evropské komise k široké škále konzultací. Dotazník se zaměřil na tato témata: možnosti a hrozby stárnutí ve vztahu k mezigenerační solidaritě, doporučená opatření politiky, konkrétní úloha EU při prosazování vhodných politických řešení, témata a aktivity Evropského roku aktivního stárnutí a zapojení zúčastněných stran.

Autoři příspěvků obecně evropský rok na téma aktivního stárnutí podpořili. Uvítali aspekt zvyšování povědomí, přičemž za klíčová témata považovali spíše politickou a veřejnou agendu. Domnívali se také, že evropský rok by vedl k uznání a podpoře lidí, kteří už na těchto tématech pracují, podpořil by sdílení osvědčených postupů a vytvořil by inovativní přístupy a nové synergie mezi stávajícími hráči. Respondenti si rovněž přáli, aby evropský rok zanechal dlouhodobý odkaz, a to částečně i vytvořením dlouhodobých iniciativ. Respondenti ze všech okruhů (organizace občanské společnosti, veřejné orgány, sociální partneři, atd.) projevili velkou ochotu se do tohoto evropského roku zapojit, přičemž uváděli činnosti, které plánovali uspořádat a které by pro takový rok mohly poskytnout podklady, a navrhovali další projekty.

2.2. Očekávané dopady

Politické reakce týkající se aktivního stárnutí obecně spadají do pravomoci členských států, které zvyšují své úsilí o mobilizaci potenciálu starších lidí. Odpovědi obdržené ze strany vnitrostátních orgánů členských států však v naprosté většině podporovaly myšlenku přijmout opatření na úrovni Unie, a uvítaly zejména evropský rok na toto téma. Podle nich by Evropská unie mohla podpořit úsilí vnitrostátních orgánů tím, že vytvoří příznivější prostředí se zvýšeným povědomím mezi tvůrci politik a širokou veřejností, pomůže mobilizovat tvůrce politik a zúčastněné strany na všech úrovních, podpoří vzájemné učení v celé Evropě, bude sledovat pokrok a pomůže definovat společné cíle a úkoly.

Zdá se, že současné aktivity na úrovni EU nejsou správně zaměřené na řešení toho, co je třeba udělat: 1) zvýšit povědomí široké veřejnosti, tvůrců politik a dalších zúčastněných stran o významu aktivního stárnutí a nutnosti udělat více pro mobilizaci potenciálu generací baby-boomu; 2) podporovat výměnu informací a zkušeností mezi členskými státy a zúčastněnými stranami; 3) poskytnout členským státům a zúčastněným stranám příležitost k rozvoji opatření prostřednictvím konkrétních činností a zavázání se ke konkrétním cílům.

Bude nezbytná široká podpora na všech úrovních společnosti a od široké škály zúčastněných stran. Klíčovým úkolem je mobilizovat zúčastněné strany způsobem, který povede k významným opatřením na vnitrostátní, regionální, místní i podnikové úrovni v celé EU. Po dosažení většího politického impulsu a zviditelnění politiky aktivního stárnutí mohou být tvůrci politik vyzváni, aby přijali ještě ambicióznější iniciativy.

Pokud by evropský rok zahrnoval činnosti koordinované na úrovni EU, byla by Komise schopná zajistit, aby konkrétní činnosti evropského roku byly v souladu s dalšími iniciativami a programy EU.

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že Unie a členské státy mají za cíl „podporu zaměstnanosti, zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby bylo možno tyto podmínky vyrovnat a přitom udržet jejich zvýšenou úroveň, přiměřenou sociální ochranu, sociální dialog, rozvoj lidských zdrojů za účelem trvale vysoké zaměstnanosti a boj proti vyloučení.“ Za účelem dosažení těchto cílů Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v oblastech pracovních podmínek, zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí a boje proti sociálnímu vyloučení (čl. 153 odst. 1 Smlouvy o fungování EU).

Cíle vyjmenované v článku 151 jsou základem návrhu rozhodnutí o Evropském roku aktivního stárnutí (2012), jehož cílem je povzbuzovat a podporovat úsilí členských států, regionálních a místních orgánů, sociálních partnerů a občanské společnosti zaměřené na podporu aktivního stárnutí.

Hlavní účel návrhu spadá do působnosti čl. 153 odst. 1, neboť návrh se zaměřuje na zvyšování obecného povědomí, podněcování diskuze a vzájemného sdílení zkušeností mezi členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem prosazovat lepší příležitosti a pracovní podmínky pro účast starších pracovníků na trhu práce a bojovat proti sociálnímu vyloučení.

Hlavním záměrem je podporovat aktivní stárnutí v oblasti zaměstnanosti vytvořením lepších příležitostí pro zapojení starších pracovníků a podporovat aktivní stárnutí ve společnosti, a to bojem proti sociálnímu vyloučení prostřednictvím dobrovolné práce, zdravého stárnutí a samostatného života.

V důsledku toho má návrh rozhodnutí svůj právní základ v čl. 153 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Návrh rozhodnutí je v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. Vzhledem k potřebě nadnárodní výměny informací a šíření osvědčených postupů v celé EU nelze cíle navrhovaného evropského roku plně splnit na úrovni členských států, ale z důvodů rozsahu navrhovaných opatření mohou být lépe splněny na úrovni EU.

4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Konání evropského roku nevyžaduje žádné další finanční prostředky. Roční nebo víceleté nastavení priorit podle rozpočtových linií a programů Generálního ředitelství pro zaměstnanost a jiných souvisejících programů poskytuje dostatečný prostor pro finanční rezervu na provozování evropského roku v obdobném rozsahu, jaký měly předchozí evropské roky. Správní náklady lze také čerpat ze stávajících správních rozpočtů.

2010/0242 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském roku aktivního stárnutí (2012)

(text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 153 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předání návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[2]

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[3],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Podle článku 147 Smlouvy Unie přispívá k dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti tím, že podněcuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje a případně doplňuje jejich opatření.

2. Podle čl. 153 odst. 1 Smlouvy Unie podporuje a doplňuje činnost členských států v oblastech pracovních podmínek, zapojení osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí a boje proti sociálnímu vyloučení.

3. Podle článku 25 Listiny základních práv Unie uznává a respektuje práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život a podílely se na společenském a kulturním životě.

4. Evropská rada uznala na několika svých po sobě následujících zasedáních potřebu řešit dopady stárnutí populace na evropské sociální modely. Hlavní odpověď na tyto náhlé změny ve věkové struktuře spočívá v podpoře aktivního stárnutí a zajištění toho, aby generace baby-boomu, které jsou celkově zdravější a vzdělanější než jiné ročníky před nimi, měly dobré podmínky pro zaměstnanost a aktivní zapojení do společnosti.

5. Vzhledem k rostoucímu podílu starších lidí v Evropě je dnes více než kdy jindy důležité podporovat zdravé stárnutí. Zdravé stárnutí může přispět ke zvýšení účasti starších osob na trhu práce, může jim umožnit být ve společnosti déle aktivní, může zlepšit individuální kvalitu jejich života a omezit tlak na systémy zdravotní a sociální péče.

6. Komise uvedla svůj názor na demografické výzvy, kterým EU čelí, a na možnosti jejich řešení ve svých sděleních „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ ze dne 12. října 2006 a „Řešení dopadu stárnutí populace v EU“ ze dne 21. dubna 2009.

7. Dne 22. února 2007 přijala Rada usnesení ,,Příležitosti a výzvy v souvislosti s demografickými změnami v Evropě: přínos starších osob k hospodářskému a sociálnímu rozvoji“, ve kterém zdůraznila potřebu zvýšit možnosti aktivního zapojení starších lidí, nové ekonomické příležitosti („stříbrná ekonomika“) vzniklé v důsledku rostoucí poptávky starších lidí po určitých druzích zboží a služeb, jakož i význam kladného postoje veřejnosti vůči starším lidem.

8. Dne 8. června 2009 přijala Rada závěry nazvané „Rovné příležitosti pro ženy a muže: aktivní a důstojné stárnutí“, kde uznává, že starší ženy i muži v celé EU čelí ve snaze o aktivní a důstojný život vážným problémům, a navrhuje členským státům a Komisi přijmout řadu opatření.

9. Dne 20. listopadu 2009 přijala Rada závěry nazvané „Zdravé a důstojné stárnutí“, kde mimo jiné vyzvala Komisi, aby „připravila informační akce na podporu aktivního stárnutí, včetně případného vyhlášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity”.

10. Ve svém sdělení „Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ Komise zdůraznila, jak je pro sociální soudržnost a vyšší produktivitu důležité, aby Evropská unie podporovala zdravé a aktivní stárnutí populace. Navrhla stěžejní iniciativu „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“, podle kterého by členské státy měly především podporovat politiku aktivního stárnutí, a stěžejní iniciativu „Evropská platforma pro boj proti chudobě“. Splnění cílů této politiky vyžaduje zapojení všech úrovní vlády i různých nevládních subjektů; na úrovni Unie lze pak tyto cíle podporovat činnostmi evropského roku zaměřenými na zvyšování povědomí a posílení výměny osvědčených postupů. Vnitrostátní koordinátoři by měli dbát na to, aby vnitrostátní opatření byla koordinovaná a v souladu s celkovými cíli evropského roku. Rovněž se plánuje účast dalších institucí a zúčastněných stran.

11. Dne 7. června 2010 přijala Rada závěry nazvané „Aktivní stárnutí“, v nichž vyzvala Komisi, aby „pokračovala v přípravě Evropského roku pro aktivní stárnutí v roce 2012, během nějž lze vyzdvihnout výhody aktivního stárnutí a jeho přínosy mezigenerační solidaritě a zveřejnit slibné iniciativy na podporu aktivního stárnutí na všech úrovních“.

12. Ve svém návrhu rozhodnutí Rady o „hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států“ ze dne 27. dubna 2010, které v hlavních směrech 7 a 8 vyzývá členské státy k většímu zapojení do trhu práce prostřednictvím politik na podporu aktivního stárnutí, Komise navrhla zvýšit míru zaměstnanosti starších pracovníků prostřednictvím inovace v organizaci práce a zaměstnatelnost těchto pracovníků zvyšováním kvalifikace a účastí na systémech celoživotního učení. Hlavní směr 10 zdůrazňuje potřebu posílit systémy sociální ochrany, celoživotní učení a politiky aktivního zapojení s cílem vytvořit příležitosti v různých stádiích lidského života a poskytnout lidem ochranu proti riziku sociálního vyloučení.

13. Ve svém sdělení „Digitální agenda pro Evropu“, první stěžejní iniciativě strategie EU 2020 přijaté dne 19. května 2010, Komise zdůraznila význam informačních a komunikačních technologií (IKT) pro důstojné stáří a navrhla především posílení společného programu asistovaného žití v domácím prostředí (Ambient Assisted Living – AAL). V Digitální agendě pro Evropu bylo rovněž doporučeno přijmout společné akce za účelem zvýšení schopnosti práce s digitálními technologiemi všech Evropanů včetně starších osob – skupiny, která má mezi 150 miliony občanů (30 % z celkového počtu obyvatel), kteří internet nikdy nepoužili, výrazné zastoupení.

14. Komise provádí Akční plán Evropské unie v oblasti zdravotního postižení, který obsahuje příslušná opatření týkající se starších osob s ohledem na souvztažnost mezi zdravotním postižením a stárnutím. V návaznosti na koncepci designu pro všechny jsou důležitá zejména opatření zaměřená na přístupnost. Kromě toho EU a všechny členské státy podepsaly Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, která obsahuje příslušná ustanovení pro starší osoby.

15. Na aktivní stárnutí se zaměřuje několik programů Unie, jako je Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, program PROGRESS, program celoživotního učení, program v oblasti veřejného zdraví, specifické programy v oblasti informačních a komunikačních technologií a v oblasti sociálně-ekonomických a humanitních věd v Sedmém rámcovém programu pro výzkum a vývoj, akční plán „Důstojné stáří v informační společnosti“, společný program výzkumu a vývoje v oblasti asistovaného žití v domácím prostředí (AAL), program pro konkurenceschopnost a inovace, který zahrnuje pilotní projekty na zavádění informačních a komunikačních technologií pro akční plán Důstojné stáří a Akční plán pro městskou mobilitu. Spolufinancování činností evropského roku ze strany Unie bude v souladu s prioritami a pravidly, které se na ročním nebo víceletém základě vztahují na stávající programy a autonomní rozpočtové linie v oblastech zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí. Tam, kde je to vhodné, by mohly evropský rok podpořit i programy a opatření v jiných oblastech, jako jsou vzdělání a kultura, zdraví, výzkum, informační společnost, regionální politika a dopravní politika.

16. Vzhledem k potřebě nadnárodní výměny informací a šíření osvědčených postupů v celé Unii nelze cíle navrhovaného Evropského roku aktivního stárnutí plně splnit na úrovni členských států – z důvodů rozsahu navrhovaných opatření tak mohou být lépe splněny na úrovni Unie. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanoveno v článku 5 Smlouvy o Evropské unii, nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 Předmět

Rok 2012 se vyhlašuje Evropským rokem aktivního stárnutí (dále jen „evropský rok“).

Článek 2Cíle

Celkovým cílem evropského roku je podněcovat a podporovat úsilí členských států, regionálních a místních orgánů, sociálních partnerů a občanské společnosti zaměřené na podporu aktivního stárnutí a udělat více pro mobilizaci potenciálu rychle rostoucího počtu obyvatel nad 55 let tak, aby byla zachována solidarita mezi generacemi. Aktivní stárnutí znamená vytvoření lepších příležitostí a pracovních podmínek pro starší pracovníky tak, aby mohli hrát svou roli na trhu práce, boj proti sociálnímu vyloučení posílením aktivního zapojení do společnosti a podporu zdravého stárnutí. S ohledem na výše uvedené má evropský rok tyto cíle:

17. zvýšit obecné povědomí o významu aktivního stárnutí s cílem vyzdvihnout užitečnost starších osob pro společnost a hospodářství, podporovat aktivní stárnutí a více se snažit o mobilizaci potenciálu starších osob;

18. podněcovat diskuzi a rozvíjet vzájemnou výměnu zkušeností mezi členskými státy a zúčastněnými stranami na všech úrovních s cílem podporovat politiku aktivního stárnutí, stanovit a šířit osvědčené postupy a podporovat spolupráci a součinnost;

19. nabídnout rámec pro závazky a konkrétní opatření, které umožní členským státům a zúčastněným stranám na všech úrovních, aby prostřednictvím konkrétních činností vypracovaly příslušné politiky a zavázaly se ke konkrétním cílům týkajícím se aktivního stárnutí.

Článek 3Obsah opatření

20. Opatření, která mají být přijata k dosažení cílů stanovených v článku 2 zahrnují tyto činnosti na úrovni Unie, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni:

21. konference, akce a iniciativy na podporu diskuze, zvyšování povědomí a vytváření konkrétních závazků,

22. informační, propagační a vzdělávací kampaně,

23. výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů,

24. výzkum a šetření na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni a šíření výsledků.

25. Komise nebo členské státy mohou označit další činnosti jako přínosné pro cíle evropského roku a umožnit, aby byl název evropského roku použit k propagaci těchto činností, ale pouze pokud budou přispívat k cílům stanoveným v článku 2.

26. Komise a členské státy zohlední při pořádání evropského roku rovnost mužů a žen.

Článek 4Koordinace na úrovni členských států

Každý členský stát určí vnitrostátního koordinátora, který bude pověřen organizací účasti tohoto státu na evropském roce. Vnitrostátní koordinátoři by měli dbát také na to, aby vnitrostátní opatření byla správně koordinována.

Článek 5 Koordinace na úrovni Unie

Komise svolává zasedání vnitrostátních koordinátorů za účelem koordinace na úrovni Unie a za účelem výměny informací včetně informací o přijatých závazcích a jejich provádění v členských státech.

Koordinace na úrovni Unie spadá rovněž do působnosti stávajících politických výborů a poradních skupin.

Komise rovněž svolává zasedání zástupců evropských organizací nebo subjektů působících v oblasti aktivního stárnutí, aby jí pomáhaly s organizací průběhu evropského roku.

Evropský parlament, členské státy, Evropský hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů se k činnostem evropského roku připojí.

Článek 6Soudržnost a doplňkovost

Komise – spolu s členskými státy – musí zajistit, aby opatření stanovená v tomto rozhodnutí byla v souladu s ostatními programy a iniciativami Unie a vnitrostátními a regionálními programy a iniciativami, které přispívají k dosažení cílů evropského roku.

Článek 7Hodnocení

Do 30. června 2014 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí.

Článek 8Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 9

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

[1] 2. evropská demografická zpráva: Meeting Social Needs in an Ageing Society (Jak splnit sociální potřeby ve stárnoucí společnosti). SEK (2008) 2911http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=502&newsId=419&furtherNews=yes.

[2] Úř. věst. C […], […], s. […].

[3] Úř. věst. C […], […], s. […].