52010DC0687

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 25.11.2010

KOM(2010) 687 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ NÁSTROJE PŘEDVSTUPNÍ POMOCI ZA ROK 2009SEC(2010) 1430

Shrnutí

Tato zpráva uvádí činnosti realizované v rámci provádění nástroje předvstupní pomoci (NPP) za rok 2009. Podává všeobecný přehled o vývoji a přináší úvahy o budoucích vyhlídkách.

Obsahem této zprávy jsou konkrétní kroky vedoucí ke zlepšování účinnosti nástroje NPP, jeho dopadu a udržitelnosti, které Komise učinila v roce 2009 tím, že připravila půdu pro odvětvově založený přístup ke strategickému plánování a programování, zlepšila koordinaci dárců a zvýšila vlastní odpovědnost příjemců. Lepší tvorba a provádění politik posílí politický dialog a napomůže dosahování lepších výsledků při integraci západního Balkánu, Turecka a Islandu do EU.

V podkladovém dokumentu k této zprávě[1] jsou uvedeny podrobnosti o plánování a provádění programů pro specifického příjemce a programů pro více příjemců z NPP během dotčeného období (oddíl I a II), jakož i finanční údaje (oddíl III). V úvodu podkladového dokumentu se zmiňuje všeobecný rámec tohoto finančního nástroje.

* * *

HODNOCENÍ ROKU

Hlavní směry vývoje procesu rozšíření

Rok 2009 byl na západním Balkáně a v Turecku rokem stability a bezpečnosti, který přinesl pozitivní vývoj v oblasti mobility a sousedských vztahů. Ve světle celosvětové finanční a hospodářské krize přispěla Komise k zajištění makroekonomické stability v regionu: mimo jiné vytvořila balíček opatření pro tento region na zmírnění finanční krize, který obsahoval i přímou rozpočtovou podporu Srbska, financovanou z NPP.

V průběhu vykazovaného období podaly novou přihlášku ke členství Albánie (v dubnu), Island (v červenci) [2] a Srbsko (v prosinci); Chorvatsko uskutečnilo další kroky směrem k dosažení konečné fáze přístupových jednání. Černá Hora, Srbsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie splnily podmínky stanovené v plánech pro uvolnění vízového režimu a dosáhly bezvízového cestování do schengenského prostoru. Komise také pokračovala ve spolupráci s Albánií a s Bosnou a Hercegovinou za účelem zrušení vízových povinností těchto zemí.

Určité problémy však přetrvávají. V roce 2009 měly země západního Balkánu a Turecko před sebou v různé míře ještě zásadní kus práce na splnění kritérií a podmínek pro přístup. Reformy nezřídka postupovaly pomalu a mezinárodní hospodářská krize jen zhoršila stávající obtíže.

V říjnu 2009 byla zveřejněna „Strategie rozšíření a hlavní výzvy na období 2009–2010“ a doprovodné zprávy o pokroku[3]. V těchto dokumentech zhodnotila Komise pokrok dosažený kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi při plnění přístupových kritérií, respektive podmínek dohod o stabilizaci a přidružení. V prosinci 2009 Rada všestranně podpořila zjištění a doporučení uvedená v tomto sdělení Komise.

Hlavní směry strategického vývoje k lepšímu poskytování pomoci z NPP: poučení vyvozená z dvouletého období provádění

V roce 2009 se Komise dále zabývala účinností plánování a programování pomoci z NPP a vyvinula pro ně nové přístupy.

Dne 2. dubna se v Tiraně uskutečnila dárcovská konference, jež bilancovala pokrok dosažený při rozvoji koordinace dárců v praxi. Na konferenci byly analyzovány silné a slabé stránky stávajících mechanismů koordinace na celostátní a regionální úrovni a byla navržena konkrétní doporučení, jejichž dodržování povede ke zlepšení koordinace a zvýšení účinnosti pomoci. Na konferenci se rovněž hovořilo o možnostech, jak zlepšit strategické plánování a harmonizaci pomoci, a dále o plánech národního rozvoje a integrace do EU, jež schválili příjemci pomoci z NPP a jež jsou obsaženy ve víceletých orientačních plánovacích dokumentech.

Konference o účinné podpoře rozšíření, uskutečněná v Bruselu dne 19. října a zorganizovaná Komisí spolu se švédským předsednictvím EU, prozkoumala širší aspekty programu na zvýšení účinnosti pomoci a zjistila, že zvýšení účinnosti předvstupní pomoci by mohlo pomoci, kdyby plánování programů pomoci vycházelo z potřeb a strategií konkrétního příjemce. Konference dospěla k závěru, že přínos takového přístupu by spočíval nejen v tom, že by se zaměřil na předvstupní priority, ale také že by pomohl překonat dopady finanční krize. Dále, jelikož mají někteří dárci na západním Balkáně lepší možnost urychleně řešit tyto obtíže, mohla by těsná koordinace dárců pomoci zaměřit podporu z NPP co nejúčinnějším, doplňujícím způsobem.

Jako cenný zdroj úvah o tom, jak lépe zajistit plnění všeobecných cílů pomoci, se rovněž ukázaly hodnotící zprávy týkající se jak plánování a provádění pomoci z NPP, tak předcházející předvstupní pomoci (viz oddíl 3 níže).

Ponaučení vyvozená z těchto zpráv stojí za úsilím Komise změnit přístup k předvstupní pomoci od převážně projektového zaměření k více komplexnímu, politicky zaměřenému přístupu tak, aby se zvýšil její celkový dopad. V listopadu rozhodla Komise o postupném zavádění odvětvového přístupu k plánování pomoci z NPP . Toto úsilí v roce 2010 zesílilo tak, aby přispělo ke strategickému plánování a programování pomoci (podrobněji viz oddíl 3 níže), a bude pokračovat i v roce 2011.

V prosinci 2009 poskytla Rada ve složení pro obecné záležitosti politickou podporu novému odvětvovému plánování NPP, když přijala závěry uvedených konferencí: „Rada … zdůrazňuje zásadní význam propojení mezi prioritami v oblasti politiky rozšíření a finanční pomocí, v souladu s výsledky nedávných konferencí zaměřených na zvýšení účinnosti pomoci, ..., a vítá úsilí Komise uvést roční programy v rámci NPP do souladu s prioritami určenými ve zprávách o pokroku.“

V souvislosti se závěry uvedených hodnotících zpráv byla již v roce 2009 většina plánování NPP zjednodušena a byl vytvořen menší počet projektů většího rozsahu, což by mělo zjednodušit řízení jejich provádění a zvýšit účinnost a viditelnost NPP. Hlavní důraz byl v souladu se strategií rozšíření i nadále kladen na budování institucí, zejména v záležitostech spojených s právním státem. Důležitou prioritou zůstal rovněž sociálně-ekonomický rozvoj, zejména v souvislosti s hospodářskou krizí. Jako reakce na finanční krizi byl přijat balíček opatření pro západní Balkán a Turecko; Srbsko obdrželo rozpočtovou podporu vázanou na dohodu s MMF.

PLÁNOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ NPP: VŠEOBECNÝ PŘEHLED

Strategické plánování a programování

Víceletý orientační finanční rámec

Následující tabulka obsahuje přehled prostředků z NPP přidělených na rok 2009 v milionech EUR podle příjemce a složky a rovněž pro program pro více příjemců, tak jak byly aktualizovány ve víceletém orientačním finančním rámci pro období 2011–2013[4]. V těchto údajích jsou zohledněny přesuny mezi složkami I a II, k nimž došlo v průběhu roku 2009.

Tabulka 1: Prostředky přidělené na rok 2009 podle příjemce a složky (v běžných cenách, v milionech EUR)

Bývalá jugoslávská republika Makedonie | 39,3 | 4,4 | 20,8 | 7,1 | 10,2 | 81,8 |

Informace o základu pro rozdělování prostředků mezi jednotlivé příjemce a složky jsou uvedeny ve sdělení Komise o víceletém orientačním finančním rámci.

Víceleté orientační plánovací dokumenty

V první polovině roku 2009 byly řídícímu výboru NPP předloženy k posouzení víceleté orientační plánovací dokumenty (VOPD): v březnu dokumenty týkající se Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Černé Hory a Kosova a v dubnu dokumenty týkající se Chorvatska a Turecka a více příjemců. Kromě jediné výjimky (zdržení se) bylo stanovisko členských států k těmto dokumentům jednohlasně kladné. Komise je v červnu a červenci schválila.

Stejně jako v předchozích letech byly v souladu s čl. 6 odst. 5 nařízení o NPP přezkoumány hlavní priority každé složky, stanovené ve stávajících VOPD na období 2008–2010. Vzhledem k tomu, že v EU, v posuzovaném regionu ani jinde nedošlo k vývoji, který by opodstatnil jejich zásadní přepracování, lze u těchto složek většinou konstatovat kontinuitu . V průběhu přezkumného procesu byly konzultovány vnitrostátní orgány a další významné zúčastněné subjekty (členské státy, mezinárodní finanční instituce, potenciální příjemci, občanská společnost).

Co se týče objemu pomoci ze složky I, pro kandidátské země zůstala prioritou schopnost převzít závazky vyplývající z členství / provádění acquis , v případě Bývalé jugoslávské republiky Makedonie spolu s politickými kritérii. Na druhém místě byl u Turecka uveden dialog občanské společnosti a u Chorvatska politická kritéria. Z potenciálních kandidátských zemí byla hlavní prioritou hospodářská kritéria u Srbska, Černé Hory a Kosova; u Albánie stála v popředí schopnost převzít závazky vyplývající z členství, jež byla spolu s politickými kritérii uvedena také u Bosny a Hercegoviny. Na dalším místě byla u Srbska, Kosova a Albánie uvedena politická kritéria; Černá Hora kladla stejný důraz na politická kritéria a na evropské standardy.

V řídícím výboru NPP diskutovala Komise se členskými státy o tom, jak věnovat větší pozornost následujícím aspektům programové dokumentace:

– aplikovat ponaučení vyvozená při akreditaci decentralizovaného provádění v kandidátských zemích na akreditační proces u dalších příjemců pomoci z NPP. Obecně více sladit decentralizované řízení se systémy příjemců tak, aby došlo k posílení jejich vlastní odpovědnosti a absorpční kapacity. Neurčovat časový rámec akreditací,

– výslovněji zdůraznit očekávané výsledky v souvislosti s posilováním struktur pro evropskou integraci, jež by přesahovaly rozsah požadavků na přistoupení k EU. Více zapojit struktury pro evropskou integraci do plánování, což poskytne možnost srovnání s národními prioritami týkajícími se přistoupení. Lépe sladit pomoc z NPP s národním strategickým plánováním a tam, kde toto plánování chybí, se více zaměřit na posílení systémů vnitrostátního plánování, tvorby rozpočtu a řízení výkonnosti,

– po dohodě s příslušnou vládou pokračovat v úsilí o určení omezeného počtu priorit nebo „hlavních“ priorit. Věnovat více pozornosti vyvozeným ponaučením, stanovit další cíle, určit očekávané výsledky a měřitelné ukazatele,

– tam, kde jsou problémy s absorpční kapacitou, uvažovat o odpovídající změně plánování s ohledem na to, zda je dosažení očekávaných výsledků v časovém rámci víceletých orientačních plánovacích dokumentů skutečně možné; dále posílit kapacitu pro regionální rozvoj,

– pokračovat v úsilí o zlepšení dělby práce a partnerství dárců s významnou bilaterální a multilaterální pomocí v klíčových oblastech. Dále zlepšit konzultační proces s přijímajícími zeměmi podle jasného harmonogramu a zajistit aby byly konzultace se zúčastněnými subjekty vedeny v předstihu, ještě před vytvořením návrhu projektové dokumentace,

– poskytnout jasnější pokyny k řešení průřezových otázek, včetně otázky udržitelného rozvoje a zvláštních cílů v oblasti rovnosti žen a mužů,

– zajistit další podporu projektům týkajícím se politických kritérií, reformy soudnictví a boje proti korupci. Věnovat zvýšenou pozornost otázkám zadávání veřejných zakázek,

– dále posílit kapacitu místní správy a struktur v odvětví životního prostředí a u nových pracovních míst v tomto odvětví prosazovat rovnost žen a mužů (složka III). Jasněji určit postup pro analýzu společenského začleňování a zjistit, jaký vliv v něm budou mít zúčastněné strany, a definovat příslušnou strategii (složka IV). Jako větší prioritu stanovit vedoucí přístup a jasněji vymezit horizontální otázky (složka V),

– zlepšit komunikaci na místní úrovni o tom, jak velký význam pro přistoupení mají činnosti, do nichž je zapojeno více příjemců; to pomůže mimo jiné zvýšit vlastní odpovědnost dané země za regionální iniciativy. Trvat na tom, aby region převzal vlastní odpovědnost za proces plánování, a na zapojení regionálních struktur spolupráce do tohoto procesu.

Vzhledem k těmto diskusím přijala Komise opatření ke zlepšení konzultačního mechanismu, posílení návaznosti mezi VOPD a národními strategiemi a zajištění větší vlastní odpovědnosti příjemců než v minulosti. Struktura VOPD bude dále přezkoumána, aby byly v souladu s posunem směrem k více odvětvově založenému přístupu k finanční pomoci z NPP a aby poskytovaly komplexnější rámec pro plánování.

Programování pomoci v roce 2009

Programovací činnosti zahrnovaly v roce 2009 zejména dokončování a přijímání národních/ročních programů a programů pro více příjemců ze složky I NPP a zahajování přípravy programů NPP na rok 2010. U přeshraniční spolupráce se programovací činnosti omezily na začlenění přidělených finančních prostředků na rok 2009 do probíhajících víceletých programů přijatých v roce 2007; k žádným podstatným revizím samotných programů nedošlo. Totéž platí pro plánování v rámci složky III u Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a pro složku V. Chorvatsko a Turecko v roce 2009 neprovedlo žádné programovací činnosti v rámci složky III ani IV, jelikož byl tento rok zahrnut do stávajících víceletých programů. Obecně se ve všech kandidátských a potenciálních kandidátských zemích řídily programové činnosti v rámci složky I (určení a vymezení projektu) ponaučeními vyvozenými z předchozích zkušeností. Mezi zjištěná ponaučení, jimiž by se měli příjemci pomoci z NPP řídit, patřila nutnost zaměřit více pozornosti na :

– návrhy projektů a jejich vyzrálost (mimo jiné pokud jde o dostupnost analýz potřeb, návrhy a studie uskutečnitelnosti a studie o situaci na trhu, zdůraznění rizik a předpokladů, ustavení příjemců, jednoduché prováděcí postupy),

– správní a absorpční kapacitu příjemců (mimo jiné na základě dřívějších výsledků a stávající práce na probíhajících projektech v rámci CARDS a NPP),

– vlastní odpovědnost , již má zvýšit také zaměření příjemců na vlastní rozvojové strategie a akční plány a jejich zapojení do raných fází plánování, tvorby a provádění programů pomoci,

– udržitelnost výsledků , jíž bude dosaženo pomocí pečlivého plánování, určování priorit a vhodného načasování akcí, jakož i zohledňování podmínek,

– koordinaci na různých úrovních , tj. mezi dárci, s jinými souvisejícími činnostmi, mezi subjekty státní a místní správy,

– počet hlavních priorit , který má být omezen a úzce spojen s evropským reformním programem příjemců,

– návaznost na rozpočet a střednědobý výdajový rámec,

– větší monitorování, dopady, viditelnost, zapojení občanské společnosti a průřezové otázky.

Výběr projektů vycházel z různých parametrů odrážejících výše uvedená ponaučení, k nimž patřily: i) shoda se strategickými prioritami a stávajícími odvětvovými strategiemi, ii) určení potřeb, priorit a příslušných zúčastněných subjektů pro rozvoj a provádění projektů, iii) vyzrálost a udržitelnost projektů, iv) prováděcí kapacita daného příjemce, v) určení priorit a pečlivé načasování v souladu s politickými a strategickými prioritami, vi) význam a dopady, vii) kontinuita a/nebo doplňkovost s dřívější či probíhající pomocí / s jinými dárci, viii) vyloučení duplicity a ix) případné nové oblasti pomoci, jež vzejdou z politického a technického dialogu.

V roce 2009 byly hlavní programové činnosti v rámci složky I následující:

– v Chorvatsku byl nejpoužívanějším nástrojem uskutečňování projektů týkajících se sbližování práva twinning, jeho využití se má zvýšit,

– v Bývalé jugoslávské republice Makedonii se oproti loňskému programu snížil počet smluv, ale přesto zůstal vysoký; zlepšila se kvalita plánování,

– v Turecku vycházelo plánování programů v roce 2009 z podrobného vymezení kroků, kritérií a lhůt (dokument o procesu plánování). Komise vyzvala k vytvoření soudržných odvětvových strategií, jimiž by se řídil jednak proces plánování, jednak zapojení zúčastněných subjektů do programového cyklu prostřednictvím odvětvových pracovních skupin. Jako reakce na hospodářskou a finanční krizi se zlepšila vlastní odpovědnost a zaměřila pozornost na dialog občanské společnosti. Dále proběhl převod 35 milionů EUR ze složky I do balíčku opatření pro více příjemců zaměřených proti finanční krizi – nástroje efektivního využívání energie – a Turecko obdrželo mimořádný příspěvek na podporu účasti v programech EU. Na druhé straně sice příjemce – v zásadě – souhlasil s dřívějším přípravným obdobím a se zvýšením počtu odvětvových pracovních skupin a proběhly diskuse o tom, jak zlepšit strategii plánování a více je provázat s politikami, ale zatím nebyla přijata žádná dohoda o konkrétních opatřeních. Pro příjemce bylo zásadní to, aby byla zachována pružnost z hlediska budoucích potřeb podporovaných odvětví a aby se plánování programů používalo ke stimulaci reforem na všech ministerstvech. Prvních návrhů projektů bylo o třetinu méně než v roce 2008 (tento trend byl potvrzen v programovém období 2010) a k tomu, aby dosáhly dostatečné vyzrálosti, byla stále nutná podpora Komise.

Situace by se měla změnit díky tomu, že v červenci 2009 byl přijat zákon vymezující organizaci a povinnosti struktury zodpovědné za provádění. Postupné zavádění odvětvových přístupů do plánování a programování pomoci by mělo zvýšit vlastní odpovědnost a posílit vazby mezi finanční pomocí a politickými prioritami. Je třeba vymezit relevantnější, měřitelné ukazatele a prahové hodnoty a více se soustředit na výsledky a dopad projektů. Zlepší se kapacita struktur zapojených do plánování, provádění a monitorování pomoci z NPP a bude proveden přezkum fungování odvětvových monitorovacích podvýborů, jakož i nových VOPD,

– v Albánii se zlepšilo zapojení příjemců do plánování, což vedlo ke zvýšení vlastní odpovědnosti. Zlepšila se kvalita projektové dokumentace a jako reakce na finanční krizi se objevil trend vytvářet méně početné, ale větší (infrastrukturní) projekty,

– v Bosně a Hercegovině se plánování zaměřilo na opatření, jež mají zmírnit dopady finanční krize. Zvýšil se podíl pomoci směřující do společných dohod a dohod o nepřímém centralizovaném řízení s mezinárodními finančními institucemi a dalšími vnitrostátními a mezinárodními subjekty. Také v tomto případě byl patrný trend k vytváření méně početných větších projektů,

– v Kosovu se přijímající instituce více zapojily do plánování a bylo předloženo více návrhů projektů než dříve (chybělo však stanovení a výběr priorit). Díky těsné koordinaci s misí EU na podporu právního státu (EULEX) a se zvláštním zástupcem EU / mezinárodním civilním úřadem (ZZEU/MCÚ) byla zajištěna doplňkovost činností Evropské unie,

– Černá Hora zlepšila kvalitu návrhů projektové dokumentace a větší pozornost věnovala podmínkám (spolufinancování, vlastnictví a výkupy pozemků u infrastruktury) a velikosti projektů, což odpovídá (malému) rozměru správy a její absorpční kapacitě. Mezi další prvky patřila větší doplňkovost a lepší spolupráce s dalšími dárci; lepší konzultace s občanskou společností; posílení vedoucí úlohy příjemců v plánování programů na rok 2010 (zahájeném v roce 2009) a postupný přesun zaměření na hospodářská kritéria a schopnost převzít závazky vyplývající z členství,

– v Srbsku se proces plánování vyznačoval těsným zapojením přijímajících institucí a kvalitní programovou dokumentací. V rámci složky I bylo více než 60 % pomoci poskytnuto v podobě rozpočtové podpory na ochranu strukturálních reforem; obecné podmínky zahrnovaly udržitelný makroekonomický a fiskální rámec, podporované mezinárodními finančními institucemi; řádné fiduciární prostředí vytvořené správními a finančními kruhy, specifické podmínky rozdělování zdrojů související s řádnou správou veřejných financí; zachování a rozvoj správní kapacity v příslušných orgánech a subjektech zapojených do procesu přistoupení k EU. Do konce vykazovaného období vláda předložila parlamentu nový zákon o rozpočtovém systému a přijala strategii veřejné vnitřní finanční kontroly.

Podrobné informace o obsahu jednotlivých národních/ročních programů z NPP 2009 a o programech z NPP na rok 2009 pro více příjemců lze nalézt v podkladovém dokumentu (část I a II), kde jsou rovněž obsaženy tyto informace o víceletých programech v rámci složek II až V.

Provádění

Postupy při provádění a příslušné struktury

Pomoc z NPP má připravit kandidátské a potenciální kandidátské země na převzetí plné zodpovědnosti za správu finanční pomoci poskytnuté z EU. „Cílovým“ způsobem řízení je proto decentralizované řízení příjemci, jehož má být dosaženo, jakmile lze jejich správní kapacitu považovat za dostatečně rozvinutou a jakmile jsou zavedeny příslušné řídící a kontrolní systémy zajišťující řádné finanční řízení. Decentralizované řízení je střednědobým cílem kandidátských zemí, Komise tedy provádí pouze kontrolu ex post (zatímco pomoc v rámci složky V se uskutečňuje tímto způsobem již od počátku). Příjemci proto musí určit vlastní specifické strategie, akční plány a harmonogramy, které umožní pokročit v plnění těchto cílů, a současně zajistit přípravu odpovídající kapacity vnitrostátních orgánů, aby mohly přijmout zvýšený objem souvisejících povinností.

V roce 2009 pokročily potenciální kandidátské země různým tempem směrem ke svěření řídících pravomocí v rámci decentralizovaného řízení . U Albánie byl do konce vykazovaného období zaznamenán slušný pokrok u složky I (ustavování klíčových struktur, jmenování osob na klíčové pozice a vzdělávání pracovníků příslušných prováděcích agentur) a slibný pokrok u složky V (příprava návrhu plánu na dosažení decentralizovaného řízení bez kontrol ex ante ), avšak u složek II, III a IV zůstávají práce v raném stadiu. Bosna a Hercegovina naproti tomu dosáhla jen malého pokroku: došlo pouze ke jmenování národního koordinátora pro NPP na ministerstvu financí; centrální finanční a kontraktační jednotka a státní fond stále neměly plný stav zaměstnanců. Kosovo zůstalo ve velmi rané fázi přípravy plánu na decentralizované řízení. V Černé Hoře došlo k jistému pokroku u složek I a II, kde bylo zahájeno „hodnocení mezer“, ale u složek III až V došlo pouze k určení hlavních subjektů zodpovědných za provádění, aniž by následovaly další klíčové kroky, jako je např. stanovení plánů. Srbsko aktualizovalo svůj plán na decentralizované řízení jako poslední, v březnu 2009, a do konce vykazovaného období jmenovalo všechny klíčové subjekty, ale kvůli rozpočtovým omezením stále nesplnilo své závazky ohledně počtu pracovníků ve strukturách pro integraci do EU.

Co se týče kandidátských zemí , Chorvatsko v roce 2009 dále posilovalo svůj již akreditovaný systém decentralizovaného řízení NPP u složek I až IV, a to zejména co se týče vnitřního auditu, kontrolního orgánu a kontrolních funkcí provozních struktur. Byly připraveny plány na zrušení kontrol ex ante u složek I, III a IV, poslední z nich však potřebuje zlepšit. Byla vytvořena nová struktura pro provádění složky II, ale do konce vykazovaného období nemohlo být upuštěno od kontrol ex ante . Co se týče složky V, v roce 2009 byly svěřeny řídící pravomoci ke dvěma ze sedmi opatření. Očekává se, že u ostatních opatření dojde k akreditaci v roce 2010.

V Bývalé jugoslávské republice Makedonii pozdržela v roce 2009 uskutečňování plánů na svěření řídících pravomocí v rámci decentralizovaného řízení u složky I skutečnost, že v příslušných prováděcích a kontrolních strukturách byla zjištěna řada rizik. Naproti tomu bylo řízení akreditováno u složek III, IV a V; Komisi byl také předložen k posouzení plán na decentralizované řízení bez kontrol ex ante u složky III (očekávalo se, že plán pro složku IV bude předložen v první polovině roku 2010). V roce 2009 nebyly podány žádné žádosti o svěření řídících pravomocí u složky II; na rok 2010 se očekávalo podání jedné žádosti.

V roce 2009 byly Turecku svěřeny řídící pravomoci týkající se operačních programů složek III a IV a následoval podpis souvisejících čtyř dohod o financování. Turecko připravilo plány na plnou decentralizaci, přijalo legislativní opatření na posílení akreditovaných struktur v rámci složky I a naplánovalo řešení zbývajících nedostatků řídících a kontrolních systémů, ale do konce vykazovaného období je nezavedlo. Mezitím se ukázalo, že prováděcí agentura složky I dosahuje hranic své kapacity, jelikož ji provozní struktury v rámci složek III a IV pověřily do roku 2010 vykonáváním některých funkcí v oblasti zadávacích řízení a uzavírání smluv. U akreditace v rámci složky V nedošlo v roce 2009 k pozitivnímu vývoji z důvodu zpoždění akreditačního harmonogramu, způsobeného mimo jiné složitou strukturou programu NPP pro rozvoj tureckého venkova a nedostatkem politického odhodlání na vysoké úrovni. V hodnoceném roce byl připraven revidovaný akční plán, podle něhož měla v roce 2010 proběhnout národní akreditace, jež by umožnila svěřit řídící pravomoci v roce 2011. Využití prostředků složky V na roky 2007 a 2008 proto může být ohroženo. Pokrok u složky II v rámci sdíleného řízení byl rovněž omezený.

Auditní zprávy uvádějí, že národní systémy kandidátských zemí dosáhly rozdílného pokroku. Systémové audity Komise provedené v Turecku znovu přinesly velmi nebezpečná zjištění, ač jich bylo méně než v předchozích letech. V Chorvatsku úřady znatelně posílily systémy pro řízení a kontrolu finančních prostředků z NPP. Stále však trvaly pochybnosti o uskutečnitelnosti plánu na upuštění od kontrol ex ante prováděných Komisí, který navrhla vnitrostátní schvalující osoba. Komise proto začala zvažovat možnost v jednotlivých případech od kontrol částečně upustit.

Přehled o provádění NPP v roce 2009

Složka I

Tabulka 2: Celkový přehled vyčleněných, smluvně vázaných a vyplacených prostředků ze složky I (roční programy) NPP na období 2007–2009 k 31. prosinci 2009 (podle příjemce, v milionech EUR)

Albánie | 25,09 | 0,68 | 2,71 % | 0,62 | 2,47 % |

Bosna a Hercegovina | 14,12 | 0,39 | 2,76 % | 0,31 | 2,20 % |

Chorvatsko | 40,32 | 0,44 | 1,09 % | 0,18 | 0,45 % |

Bývalá jugoslávská republika Makedonie | 12,61 | 0,13 | 1,03 % | 0,00 | 0,00 % |

Kosovo | - | - | - | - | - |

Černá Hora | 13,07 | 0,58 | 4,44 % | 0,25 | 1,91 % |

Srbsko | 31,91 | 1,84 | 5,77 % | 0,88 | 2,76 % |

Turecko | 8,02 | 0,06 | 0,69 % | 0,04 | 0,55 % |

Kandidátské země

V Chorvatsku byly v roce 2009 činnosti vedoucí k uzavírání smluv v rámci složky II NPP na rok 2007 rovněž omezené (5 % smluvně vázaných prostředků). U všech programů byla zahájena grantová řízení, ale u většiny z nich nebyly do konce vykazovaného období uzavřeny žádné smlouvy.

Provádění v rámci této složky bylo zahájeno v roce 2009 také v Bývalé jugoslávské republice Makedonii , kde byla v srpnu vyhlášena první výzva k předkládání návrhů v rámci programu přeshraniční spolupráce s Albánií. V prosinci 2009 byly podepsány dohody o financování programů přeshraniční spolupráce s Albánií a s Řeckem na rok 2008, takže v roce 2010 mohly být vyhlášeny výzvy k předkládání návrhů, jež kombinují prostředky na roky 2007 a 2008. V rámci těchto dvou programů však dosud nebyly podepsány žádné smlouvy. Pouze dvě smlouvy byly podepsány v rámci programu přeshraniční spolupráce pro jihovýchodní Evropu. Do konce vykazovaného období bylo smluvně vázáno 30 % přidělených prostředků na programy Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v rámci NPP na rok 2007.

V Turecku byla v roce 2009 v rámci této složky zahájena grantová řízení (program pro povodí Černého moře v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství a program přeshraniční spolupráce Bulharska a Turecka), ale kvůli zdlouhavým administrativním procedurám na turecké straně přeshraniční spolupráce Bulharska a Turecka dochází k jejich zpožďování. Očekává se však, že díky změnám v odpovědných řídících strukturách se situace zlepší.

Potenciální kandidátské země

Provádění činností přeshraniční spolupráce v rámci složky II začalo v roce 2009 také v Albánii , kde byly v létě (více než rok po podpisu prvních dohod o financování) zveřejněny první výzvy k předkládání návrhů v rámci programů pro západní Balkán (Albánie-Černá Hora a Albánie-Bývalá jugoslávská republika Makedonie); uzavřeny byly v září/říjnu. Výběr nabídek má být dokončen v roce 2010, kdy se očekává, že bude smluvně vázán celý objem přidělených prostředků na rok 2010. V roce 2009 probíhaly také přípravné práce na výzvě k předkládání návrhů z programu pro Řecko, která má být vyhlášena v roce 2010. V rámci programu EFRR pro nadnárodní spolupráci v jihovýchodní Evropě byly podepsány tři smlouvy s albánskými příjemci. Do konce roku bylo smluvně vázáno 26 % přidělených prostředků ze složky II NPP na rok 2007.

V roce 2009 pokračovalo provádění této složky v Bosně a Hercegovině – první výzvy v rámci programů NPP pro západní Balkán na rok 2007 a 2008 byly vyhlášeny v létě, zhruba rok po podpisu prvních dohod o financování, poté co byly ustaveny řídící struktury. Výběr projektů by měl být dokončen v průběhu roku 2010, kdy by měly být smluvně vázány všechny prostředky na roky 2007 a 2008. Také v rámci programů na hranicích s členskými státy byly vyhlášeny výzvy k předkládání návrhů, jež mají být rovněž dokončeny v roce 2010. V rámci programu EFRR „Jihovýchodní Evropa“ pro nadnárodní spolupráci byly podepsány smlouvy zahrnující všechny prostředky z NPP na rok 2007 a v rámci programu „Středomoří“ byly vyhlášeny výzvy k předkládání návrhů.

Stejně jako v předchozích letech nebyly v Kosovu ani v roce 2009 splněny nezbytné podmínky a neprobíhaly žádné činnosti spojené s přeshraničními projekty.

V Černé Hoře byly v roce 2009 vyhlášeny čtyři výzvy k předkládání návrhů v rámci této složky, z nichž tři pokrývaly prostředky z NPP na rok 2007 a 2008; mají být dokončeny v roce 2010.

V Srbsku byly v roce 2009 vyhlášeny první výzvy k předkládání návrhů týkající se přidělených prostředků na roky 2007, 2008 a 2009 pro všechny přeshraniční programy se sousedními zeměmi. K uzavírání smluv má docházet v roce 2010 s výjimkou programu EFRR pro jihovýchodní Evropu, v jehož rámci bylo v posledním čtvrtletí roku 2009 podepsáno 17 smluv a v listopadu byla vyhlášena druhá výzva k předkládání návrhů.

Všeobecně v kandidátských i potenciálních kandidátských zemích překročila účast na výzvách očekávání, a to zejména v rámci programů pro západní Balkán, což dosvědčuje, že přeshraniční programy jsou považovány za příležitost dosáhnout smíření a dobrých sousedských vztahů a budovat místní kapacity.

Složka III

Tabulka 4: Celkový přehled vyčleněných, smluvně vázaných a vyplacených prostředků ze složky III NPP na období 2007–2009 k 31. prosinci 2009 (podle příjemce, v milionech EUR)

Příjemci pomoci z NPP | Vyčleněno na závazky | Vyplaceno | Vyplaceno % |

Chorvatsko | 142,35 | 42,80 | 30,07 % |

Bývalá jugoslávská republika Makedonie | 40,50 | 12,15 | 30,00 % |

Turecko | 524,00 | 157,20 | 30,00 % |

V roce 2009 bylo v Chorvatsku zahájeno také provádění v rámci složky III, které se soustředilo zejména na hodnocení a schvalování projektů a zahajování zadávacích řízení, ovšem kvůli zdlouhavým a složitým postupům při zadávacích řízeních na programy pro infrastrukturu zůstal počet uzavřených smluv nízký. Do konce vykazovaného období bylo vyplaceno asi 30 % přidělených prostředků z této složky.

V Bývalé jugoslávské republice Makedonii mohlo začít provádění v rámci této složky – zejména příprava projektů – až v druhé polovině vykazovaného období, poté co byly svěřeny řídící pravomoci a podepsány dohody o financování.

Po podpisu dohod o financování tří příslušných operačních programů v září a listopadu 2009 mohlo v Turecku začít provádění NPP také v rámci složky III. Výzva k podávání přihlášek zaznamenala mnohem větší zájem, než se čekalo (přihlášky do operačního programu na podporu regionální konkurenceschopnosti přesáhly více než 17krát objem dostupných prostředků). Do konce vykazovaného období byl počet uzavřených smluv stále nízký. Koncem roku 2009 schválila Komise dva velké projekty v oblasti infrastruktury v rámci operačních programů pro dopravu a životní prostředí; teprve nedávno začalo provádění prvního z nich. Obavy vzbuzovala zpoždění při přípravě a zveřejňování dokumentace pro zadávací řízení.

Složka IV

Tabulka 5: Celkový přehled vyčleněných, smluvně vázaných a vyplacených prostředků ze složky IV NPP na období 2007–2009 k 31. prosinci 2009 (podle příjemce, v milionech EUR)

Příjemci pomoci z NPP | Vyčleněno na závazky | Vyplaceno | Vyplaceno % |

Chorvatsko | 38,28 | 12,7 | 33,18 % |

Bývalá jugoslávská republika Makedonie | 16,30 | 4,89 | 30,00 % |

Turecko | 158,70 | 47,61 | 30,00 % |

V roce 2009 bylo v Chorvatsku zahájeno provádění v rámci složky IV – poté, co v březnu vstoupila v platnost dohoda o financování, bylo vyhlášeno 8 grantových režimů. Do konce roku bylo proplaceno asi 33 % závazků v rámci této složky.

Bývalé jugoslávské republice Makedonii byly svěřeny řídící pravomoci v rámci této složky v říjnu 2009, v listopadu následoval podpis dohody o financování a v prosinci předběžná platba. Provádění postupovalo stále velmi pomalu, takže hrozí vážné nebezpečí, že v roce 2011 budou muset být finanční prostředky uvolněny ze závazku. V roce 2009 bylo problémem schválení provozních struktur, ale tato situace se v roce 2010 zlepšila – přesto stále nebyly schváleny dvě významné struktury (z 15), u nichž vzbuzuje obavy nedostatek jasné perspektivy.

V roce 2009 bylo v Turecku vyhlášeno v rámci operačního programu pro tuto složku pět výzev k předkládání návrhů v příslušných oblastech rozvoje lidských zdrojů, jako je např. vzdělávání dívek. Celková účast byla velmi vysoká – dokonce natolik, že to tureckým úřadům začalo působit problémy při zajišťování hladkého řízení procesu hodnocení. Do konce roku 2009 nebyla podepsána žádná smlouva.

Složka V

Tabulka 6: Celkový přehled vyčleněných, smluvně vázaných a vyplacených prostředků ze složky V NPP na období 2007–2009 k 31. prosinci 2009 (podle příjemce, v milionech EUR)

Příjemci pomoci z NPP | Vyčleněno na závazky | Vyplaceno | Vyplaceno % |

Chorvatsko | 76,90 | 0,00 | 0,00 % |

Bývalá jugoslávská republika Makedonie | 19,00 | 0,00 | 0,00 % |

Turecko | 159,20 | 0,00 | 0,00 % |

V Chorvatsku v roce 2009 neprobíhaly u dvou akreditovaných opatření v rámci složky V žádné aktivity, činnost se soustředila na akreditaci zbývajících opatření. Příprava pravidel pro zadávání veřejných zakázek částečně pokročila vpřed, ale provádění se do konce vykazovaného období stále zpožďovalo, což ohrožovalo finanční prostředky na roky 2007 a 2008. Úsilí se proto soustředilo na svěření řídících pravomocí a na výzvy k podávání přihlášek. V rámci této složky nebyly rozděleny žádné prostředky.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie rovněž dokončila přípravy na provádění složky V, ale neprováděla žádné činnosti v rámci zadávacích řízení či uzavírání smluv. V prosinci byl konečně vytvořen řídící a kontrolní systém pro tuto složku a byly svěřeny řídící pravomoci. Začalo provádění tří ze čtyř opatření v rámci programu. Byla dokončena víceletá dohoda o financování a vstoupila v platnost.

Kvůli zpoždění při národní akreditaci potřebných struktur neprobíhalo v Turecku v roce 2009 provádění v rámci této složky. Komise nadále podporovala tento proces tím, že poskytovala svou pomoc při budování kapacit.

VÝSLEDKY HODNOCENÍ

Hlavním cílem hodnocení je prostřednictvím posouzení výsledků, kterých se dosáhlo pomocí finanční podpory při plnění předvstupních cílů, podpořit rozhodování při plánování a provádění předvstupní pomoci a při formulování politik a strategií. Hodnocení se zaměřuje zejména na vyšší než projektovou rovinu (na rovinu odvětví, programů, strategických cílů atd.). Hodnocení poskytuje Komisi také posouzení akcí podle jejich výsledků, dopadů a potřeb, na jejichž pokrytí jsou zaměřeny, a zajišťuje ověřitelnost z hlediska hospodárnosti a využívání předvstupních fondů. Dále podporuje rozvoj místních kapacit pro hodnocení jakožto prostředku k posílení kapacit příjemců při řízení a kontrole předvstupní pomoci.

V roce 2009 byly jako součást programu pro průběžné hodnocení režimů pro Turecko a Chorvatsko vyhotoveny odvětvové, tematické a ad hoc zprávy. Toto hodnocení se zejména zabývalo předvstupním finančním nástrojem (Turecko) a programy Phare a CARDS (Chorvatsko). Průběžné hodnocení bylo během roku 2009 nahrazeno novým hodnotícím nástrojem na úrovni programů (průběžným hodnocením programů jednotlivých zemí), který se týká NPP i předvstupní pomoci v těchto třech kandidátských zemích. Průběžné hodnocení programů jednotlivých zemí se na rozdíl od předchozího odvětvově založeného přístupu soustředí více na přístup v programové rovině, ale nadále slouží jako nástroj řízení pro vedoucí pracovníky programů, kterým poskytuje základ pro rozhodování. Průběžné hodnocení programů jednotlivých zemí je rovněž vnímáno jako nástroj zajišťující relevantní a včasné budování kapacit příjemců pomoci z NPP, jenž jim pomáhá plnit požadavek prováděcího nařízení o NPP, aby příjemci poté, co jsou jim svěřeny řídící pravomoci, převzali zodpovědnost za průběžná hodnocení v rámci složky I NPP.

Do konce vykazovaného období bylo dokončeno průběžné hodnocení programů[5] Chorvatska. Hodnocení Turecka[6] a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie[7] bude dokončeno v průběhu roku 2010. Hodnocení Chorvatska přezkoumalo řadu horizontálních otázek týkajících se plánování, řízení, monitorování a posuzování pomoci a analyzovalo význam, účinnost, efektivnost, dopad a udržitelnost iniciativ, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z programů Phare na rok 2005 a 2006 a z NPP na rok 2007 a 2008. Hlavní zjištění, v řadě ohledů jasně pozitivní, zatímco v některých jiných poukazující na prostor ke zlepšení, byla tato:

– logika intervencí : Posouzení logiky intervencí ukázalo, že národní programy vykazují dobrou shodu s VOPD, ale že existuje prostor ke zlepšením na rovině projektů, zejména co se týče stanovení cílů a ukazatelů,

– řízení pomoci : Programový mechanismus se postupně zlepšoval, ale mohlo by být zavedeno přísnější sledování návrhů projektů vycházející z podstatnějších a méně formálních hledisek. Při provádění projektů došlo k významnému zlepšení postupů zadávacích řízení a uzavírání smluv a jisté zlepšení nastalo také v „proveditelnosti“ projektů,

– monitorování : Systém monitorování fungoval vcelku hladce, ale stávající složení odvětvových monitorovacích podvýborů (původně ustavených v roce 2006 za účelem kontroly decentralizované pomoci z programů Phare a CARDS) bylo třeba znovu sladit s prioritami pomoci z NPP, která byla strukturována jinak a sledovala odlišné priority než Phare. Výsledkem bylo nevyrovnané rozdělování práce mezi výbory. Nízká účast úředníků na vysoké úrovni na schůzích výborů navíc omezovala potenciál těchto výborů jakožto rozhodovacího nástroje. Dále existoval značný prostor ke zlepšení obsahu a kvality monitorovacích zpráv připravených chorvatskými úřady,

– hodnocení : Adresáti vcelku uspokojivě vzali v úvahu doporučení uvedená v hodnocení Evropské komise, bylo však třeba zlepšit mechanismus sledující jejich provádění,

– výsledky pomoci : Velká většina projektů měla velký význam v tom, že byly v dobrém souladu s řadou potřeb přistoupení. Efektivnost a předpokládané dopady byly všeobecně hodnoceny kladně v oblastech specifických požadavků acquis , ale v oblastech spojených se správní kapacitou a veřejnou správou byly výsledky rozdílné. Vyhlídky na dosažení udržitelnosti výsledků byly různé. Hlavní problém se týkal neodpovídajícího personálního obsazení institucí přijímajících zemí, a zejména neschopnosti udržet si zaměstnance: řada institucí zažívala neustálý odliv kvalifikovaných pracovníků, často vyškolených za pomoci EU.

Pokud jde o méně pozitivní ohledy, podle hodnocení reformy veřejné správy v Chorvatsku a dalších zemích[8], předloženého v roce 2009, v Chorvatsku není dostatečné politické odhodlání a vlastní odpovědnost a strategický přístup je slabý, což brání širšímu dopadu a udržitelnosti opatření. Dále je ve zprávě uvedeno, že mimo území Chorvatska chybí jasná strategie a metodika pro řešení otázek politických kritérií (včetně reformy veřejné správy), takže kandidáti nemají jasnou představu o svých závazcích v tomto směru.

V roce 2009 bylo rovněž dokončeno další hodnocení logiky intervencí u plánování předvstupní pomoci Turecku v rámci NPP[9]. Z hodnocení vyplynulo, že plánování pomoci z NPP se zaměřovalo především na projektovou rovinu. Většina projektů byla sice pro přistoupení významná, ale chybělo komplexní víceleté plánování. Tříletý VOPD představoval sice první krok při tvorbě strategičtějšího programového rámce, ale neposkytl komplexní rámec, který by zahrnoval všechny potřeby přistoupení ve chvíli, kdy k němu dojde, a umožňoval efektivní výběr a načasování projektů.

Dotyční příjemci se řídili zjištěními a doporučeními uvedenými v hodnocení v roce 2009 a činili tak rovněž v roce 2010. Komise zase zintenzivnila pravidelné monitorování pokroku u akcí prováděných příjemci v návaznosti na zjištění uvedená v hodnoceních. Komise se podle doporučení z konference o NPP v roce 2009 a podle závěrů Rady z prosince 2009 týkajících se NPP zasadila o další zlepšení logiky intervencí v rámci pomoci z NPP v řadě ohledů, které se promítnou již v roce 2010, zejména:

– přepracovává se struktura a obsah víceletých orientačních plánovacích dokumentů s cílem vypracovat strategičtější víceletý programový rámec, který by jasněji propojil finanční pomoc s politickými prioritami a pomohl dalším příjemcům pomoci z NPP splnit přístupová kritéria a který by umožnil efektivnější výběr a načasování projektů,

– plánování případně doplňuje přístup více zaměřený na odvětví s odvětvovými strategiemi usilujícími o zlepšení jak vlastní odpovědnosti, tak dopadu,

– budoucí projekty budou mít jasnější cíle a ukazatele, což povede ke zlepšení intervencí,

– v případě potřeby se posílí využití jasně určených podmínek s cílem lépe zajistit, že příjemci provedou závazky potřebné k zaručení výsledků a dopadů finanční pomoci,

– nadále se budou vylepšovat monitorovací systémy společně s orgány přijímajících zemí s cílem více se zaměřit na výsledky a dopady prováděných projektů,

– provedou se další akce v souladu s nedořešenými doporučeními k posílení řídících a kontrolních systémů decentralizovaného provádění, jež zlepší dohled a kontrolu nad finančními prostředky,

– dodatečné zvláštní audity, hodnocení a podrobné monitorování zajistí efektivitu zlepšování a případné další zpřesňování systému.

KOORDINACE DÁRCŮ S ČLENSKÝMI STÁTY A BILATERÁLNÍMI DÁRCI

Jak je uvedeno výše, v dubnu 2009 v Tiraně a v říjnu 2009 v Bruselu proběhly konference na vysoké úrovni, týkající se předvstupní pomoci a zaměřené na téma koordinace dárců a účinné podpory rozšíření. Na těchto konferencích se Komise a členské státy dohodly s mezinárodními finančními institucemi a dárci z třetích zemí na uskutečňování lepší koordinace dárců a efektivnějšího řízení finančních prostředků v souladu s duchem a zásadami Pařížské deklarace o účinnosti pomoci, akčního programu z Akkry a kodexu chování EU pro dělbu práce. Jelikož většina pomoci pro tento region pochází od Evropské unie a od omezeného počtu bilaterálních dárců – řada dalších dárců poskytuje pouze velmi malou podporu jedinému příjemci –, bylo dohodnuto, že se musí doplňkovost a dělba práce mezi dárci výrazně zlepšit.

Závěry těchto konferencí povzbudily EU a dárce mimo jiné k tomu, aby plně podpořili vlastní odpovědnost příjemců za koordinaci dárců a aby pracovali na dosažení odvětvově založeného přístupu s cílem zlepšit účinnost a dopad NPP a ostatních prostředků poskytnutých dárci, organizovat společná školení o účinnosti pomoci a metodách spolupráce, zahrnout účinnost pomoci mezi své cíle řízení a do svých systémů pro podávání zpráv a zajistit, že bude možné pomoc přizpůsobovat a předvídat. Příjemci byli vyzváni, aby posílili struktury pro koordinaci dárců, zajistili soudržné využívání vnější pomoci a zdrojů z vnitřních rozpočtů a pokročili dále ve vytváření struktur a vlastní odpovědnosti, jež jsou nezbytné pro zajištění účinného decentralizovaného řízení NPP.

Obecně se v průběhu roku 2009 zlepšily konzultační mechanismy sloužící diskusím o strategických dokumentech NPP (např. VOPD) a programových dokumentech (např. seznamy projektů a národních programů), takže nyní zahrnují členské státy, další dárce, místní pobočky mezinárodních finančních institucí a v některých případech i zástupce občanské společnosti. Tyto schůzky, při nichž se hovořilo o plánování, programování a provádění pomoci, se do značné míry podílely na zajištění koordinace, soudržnosti a doplňkovosti. Řada příjemců se rozhodla převzít vedoucí úlohu, např. v Albánii, kde jediný vládní úřad zodpovídal za koordinaci národní, odvětvové a průřezové strategie rozvoje i za koordinaci dárců. Stále je však nutno tvrdě pracovat na tom, aby příjemci více přebírali vedoucí úlohu při koordinaci dárců. Stejně důležité je zvýšit kapacity pro koordinaci dárců, aby bylo dosaženo více praktických výsledků a aby se zlepšila účinnost pomoci. Koordinační schůzky se musí mnohem více soustředit na dohodnutí provozních a praktických kroků při podpoře plánování zaměřeného na výsledky, na provádění rozhodnutí o dělbě práce a o podpoře příjemců při vytváření odvětvových strategií a na stanovení základních stavebních prvků odvětvového přístupu.

V Kosovu bylo dosaženo pokroku při vývoji platformy pro řízení pomoci, jež usnadní sdílení informací o probíhajících a plánovaných projektech v celé komunitě dárců. Vlády Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Srbska také shromáždily údaje o projektech financovaných dárci. Albánie a Bosna a Hercegovina vytvořily zprávy o mapování dárců. Tyto zprávy jsou velmi užitečné mimo jiné proto, že v roce 2009 se začalo složení dárců na západním Balkáně a v Turecku měnit. Ke změnám přítomnosti dárců přispěly domácí tlaky způsobené finanční krizí. Některé členské státy EU ohlásily plány na omezení rozsahu bilaterálních programů nebo jejich stažení, zejména z kandidátských zemí. Probíhalo sice sdílení informací o zdrojích dárců a o jejich střednědobé přítomnosti, ale je třeba více pomáhat příjemcům při plánování střednědobých výdajových rámců a dárcům při vytváření soudržnějších programů. Jasné posouzení střednědobých plánů všech dárců (v některých případech včetně Číny a Ruska) bude důležité při uskutečňování kodexu chování EU pro dělbu práce a při podpoře odvětvových přístupů. Čína a Rusko iniciovaly několik významných investic a zvýhodněných půjček v tomto regionu, například v odvětví energetiky a dopravy. Tyto investice se budou muset vzít v potaz spolu s investicemi mezinárodních finančních institucí, zejména EIB a EBRD.

Byly učiněny některé významné pokroky týkající se dělby práce v Albánii a přístupů založených na odvětvích nebo programech v Bývalé jugoslávské republice Makedonii. Tyto dvě země byly vybrány, aby uskutečnily zrychlenou iniciativu v oblasti dělby práce, která má podpořit provádění Kodexu chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky. Operační rámec EU pro účinnost pomoci (listopad 2009) měl za cíl dosáhnout lepších výsledků při rozvoji prostřednictvím účinnější praktické spolupráce, omezení přesahů a snížení nákladů na transakce. Albánský vládní úřad pro strategii a koordinaci dárců vedl práce na zrychlené iniciativě v oblasti dělby práce, která je zakotvena v albánském akčním plánu národní harmonizace a která má přidanou hodnotu pro jiné existující mechanismy koordinace. V průběhu celého roku 2009 byla prováděna společná analýza, aby bylo možno společně vymezit role a povinnosti hlavních dárců a začít přidělovat dárcům v určitých odvětvích vedoucí úlohu.

Bývalá jugoslávská republika Makedonie vytvořila plány a metodiku programově založeného přístupu za silné podpory Světové banky a EU; také nové odvětvové pracovní skupiny v Srbsku začaly prokazovat, že účinná koordinace může přinášet výsledky.

Jak příjemci, tak dárci by však měli lépe využívat přínosu účinnosti a účelnosti struktur pro koordinaci dárců, jež dokáží provádět zásady účinnosti rozvoje. Dárci by měli vynaložit další úsilí ke snížení duplicity a nákladů na transakce, např. pomocí společné analytické práce, dále ke zlepšení a sdílené vyžívání mechanismů pro monitorování a hodnocení příjemců a ke zlepšení schopnosti příjemců vytvářet odvětvovou politiku a provádět odvětvové strategie.

KOORDINACE S MEZINÁRODNÍMI FINANČNÍMI INSTITUCEMI

Komise je odhodlána pracovat v těsnější koordinaci s evropskými a mezinárodními finančními institucemi podporujícími modernizaci a sociálně-ekonomický rozvoj na západním Balkáně. Těsnější koordinace s mezinárodními finančními institucemi je sledována na politické/institucionální i finanční rovině.

Poradní skupina mezinárodních finančních institucí (IFIAG) se skládá ze zástupců Komise, skupiny Světové banky (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj / Mezinárodní finanční korporace), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropské investiční banky (EIB), Rozvojové banky Rady Evropy (CEB), Rady pro regionální spolupráci (RCC), Severské investiční banky, Severské environmentální a finanční společnosti a Černomořské banky pro obchod a rozvoj. V lednu 2009 se konalo plenární zasedání poradní skupiny, na němž se jednalo o nápravných krocích pro západní Balkán a Turecko v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí. Účastníci se shodli na tom, že by poradní skupina měla i nadále těsně spolupracovat při monitorování hospodářské a finanční situace v regionu a koordinovat přiměřenou reakci na krizi.

V roce 2009 Komise úzce spolupracovala s Evropskou centrální bankou a s mezinárodními finančními institucemi na vytváření balíčku opatření proti finanční krizi ve výši 160 milionů EUR, financovaného z NPP na rok 2009. V rámci balíčku se kombinovaly granty EU s půjčkami od mezinárodních finančních institucí, aby se urychlilo provádění vysoce potřebných investic do komunální infrastruktury a do úspor energie.

Bylo zjištěno, že tuto oblast bude třeba sledovat na rovině příjemců a odvětví. Komise vytvořila v rámci společného řízení s Evropskou centrální bankou regionální projekt, který tvoří součást většího balíčku opatření reagujících na finanční krizi. Za účelem posílení kapacity a spolupráce mezi národními centrálními bankami zemí západního Balkánu a Turecka a 14 národními centrálními bankami Eurosystému byl zřízen nástroj pro podporu (mikro- a makroobezřetnostního) dohledu nad regionálním bankovním sektorem. Tento projekt bude po dobu dvou let koordinovat příspěvky významných mezinárodních finančních subjektů, jako je Basilejský výbor bankovních dohlížitelů, Lublaňské centrum excelence ve finančnictví, Vídeňský společný institut, Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Po uzavření společné kanceláře Evropské komise a Světové banky v Bruselu převzala Komise v roce 2009 sekretariát poradní skupiny mezinárodních finančních institucí.

Od podzimu 2009 Komise rovněž spolupracovala s programem OECD Investment Compact for South East Europe při tvorbě opatření na zvýšení konkurenceschopnosti ekonomik v souvislosti s balíčkem opatření zaměřených proti finanční krizi.

V prosinci 2009 stanovily Komise, EIB, EBRD a CEB investiční rámec pro západní Balkán (WBIF), který má pomoci zlepšit harmonizaci a spolupráci při financování investic do sociálně-ekonomického rozvoje regionu. Tento rámec se skládá ze dvou nástrojů: ze společného příspěvkového zdroje a společného grantového zdroje. Společný příspěvkový zdroj shromažďuje do jednoho pramene prioritních investic společné půjčky od EBRD a EIB (orientačně se jedná celkem o 1 miliardu EUR), od CEB i od dalších bilaterálních finančních institucí členských států, které přispívají do společného evropského fondu pro západní Balkán (EWBJF). Společný grantový zdroj slučuje finanční prostředky na granty z rozpočtu EU (rozpočet NPP), zúčastněných partnerů z řad mezinárodních finančních institucí (CEB, EIB, EBRD) a společného evropského fondu pro západní Balkán, k nimž se mohou připojit příspěvky členských států a dalších potenciálních dárců.

K příkladům posílené spolupráce patří větší přehled o zdrojích přípravy projektů mezinárodních finančních institucí, společné úsilí o harmonizaci investičních priorit těchto institucí s přístupovými prioritami EU dle jednotlivých odvětví, větší zastoupení příjemců pomoci z NPP v procesu výběru projektů, zjednodušení přípravy a provádění orientované na projekty, které vyžadují podporu mezinárodních finančních institucí, a účast členských států na bilaterálních grantech.

V průběhu roku 2009 bylo rovněž vyvinuto značné úsilí, aby pokračovalo provádění tří směrů spolupráce s mezinárodními finančními institucemi: rozvoj soukromého sektoru a velmi malých, malých a středních podniků, energetická účinnost a infrastruktura.

– Směr I – rozvoj soukromého sektoru: Na straně nabídky probíhá pomoc EU zejména prostřednictvím Evropského fondu pro jihovýchodní Evropu (EFSE), který konsolidoval dřívější režimy mikroúvěrů v celém regionu do jediného nástroje. EFSE zajišťuje dlouhodobou udržitelnost a mobilizuje finanční prostředky tím, že nabízí krytí rizik, aby přilákal soukromé investiční zdroje mikropůjček. Zavádění EFSE bylo úspěšné. Do prosince 2009 činil závazek Komise v EFSE prostřednictvím Evropského investičního fondu 96,4 milionu EUR a celková hodnota portfolia vzrostla na 579 milionů EUR. Zbývající část portfolia půjček činila 450 milionů EUR rozdělených mezi 115 600 vypůjčovatelů. Celkové prostředky, rozdělené od doby zřízení EFSE v rámci 216 000 půjček, činily 1,1 miliardy EUR.

– Směr II – energetická účinnost: V rámci tohoto směru se pozornost soustředí na podporu investic malých a středních podniků, domácností a veřejného sektoru do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie tím, že poskytuje prostředky na akce podnikané za podpory národních programů, včetně zvyšování veřejného povědomí o energetické účinnosti a potenciálu pro úspory energie, a dále na prováděcí právní předpisy ke směrnici o energetické náročnosti budov[10] a směrnici o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách[11] (včetně obnovitelných zdrojů energie). Podpora investic do energetické účinnosti je v souladu s doporučením Zelené knihy Evropské komise o energetické účinnosti[12], která povzbuzuje mezinárodní finanční instituce k tomu, aby dlouhodobě financovaly investice do energetické účinnosti. Ve stavebnictví a v průmyslu byla v rámci nástroje efektivního využívání energie poskytnuta další podpora finančním zprostředkovatelům a koncovým vypůjčovatelům, když jim byly nabídnuty příležitosti k větším úsporám energie a snižování emisí uhlíku. Dále se Evropská komise v rámci balíčku opatření proti finanční krizi z roku 2009 účastní fondu energetické účinnosti pro jihovýchodní Evropu – veřejně-soukromého partnerství iniciovaného EIB a skupinou Kreditanstalt für Wiederaufbau (KfW), který zapojuje mezinárodní finanční instituce, dárce a soukromé investory. Fond bude poskytovat investice do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím konkrétní finanční podpory a technické pomoci podnikům, poskytovatelům energetických služeb, domácnostem, obcím a dalším veřejným institucím. V roce 2009 podpořil tento nástroj dvě místní banky v Bosně a Hercegovině a v Srbsku při rozvoji jejich investičního portfolia v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Tyto projekty byly rozšířeny o prostředky EBRD v celkové výši 20

milionů EUR plus o 4,6 milionu EUR z grantů EU jako investiční pobídky konečným vypůjčovatelům a na pokrytí správních poplatků zúčastněné banky.

– Směr III – podpora investic do infrastruktury: Pro zajištění trvalého sociálně-ekonomického rozvoje a stability regionu jsou klíčové odpovídající sítě infrastruktury a služeb v odvětví dopravy, energetiky, životního prostředí a v sociálním sektoru. K zásadním faktorům, které brzdí zlepšení v oblasti infrastruktury, patří neefektivní využívání finančních zdrojů, nedostatek zkušeností příjemců s přípravou projektů na financování za pomoci mezinárodních finančních institucí a dalších dárců a dále mezery ve financování, které brání přijatelnosti projektů pro banky. Tento směr zahrnuje zřízení víceodvětvového nástroje pro více příjemců pro projekty v oblasti infrastruktury (IPF). Tento nástroj podporuje instituce na celostátní, regionální a komunální úrovni při přípravě a provádění projektů v oblasti investic do infrastruktury, financovaných mezinárodními finančními institucemi a/nebo dalšími dárci. Cílem tohoto mechanismu je spojovat finanční prostředky tak, aby bylo umožněno provádění projektů. Nástroj pro projekty v oblasti infrastruktury poskytuje technickou pomoc při uskutečňování projektů, jako jsou studie proveditelnosti a předběžné studie proveditelnosti, předběžné a podrobné návrhy, podpora při zadávacích řízeních, prováděcí práce atd. Z tohoto nástroje se také spolufinancují investice do komunální infrastruktury, které jsou připraveny k provedení mezinárodními finančními institucemi. V prosinci 2009 byl nástroj pro projekty v oblasti infrastruktury začleněn do investičního rámce pro západní Balkán. Do konce vykazovaného období bylo z tohoto mechanismu podpořeno 65 projektů, grantová podpora dosáhla výše 123 milionů EUR a celkové investice se odhadují na 1 miliardu EUR. Například v Albánii podnítil grant ve výši 4,7 milionu EUR vytvoření půjčky ve výši 12 milionů EUR, takže za pomoci státního příspěvku a další grantové podpory z bilaterálních zdrojů mohlo být do dodávek a úpravy vody investováno 21,7 milionu EUR.

[pic]

[1] Pracovní dokument útvarů Komise – podkladový dokument ke zprávě Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru – Výroční zpráva o provádění nástroje předvstupní pomoci za rok 2009.

[2] Komise v říjnu 2009 navrhla pozměnit nařízení č. 1085/2006 o NPP s cílem zahrnout Island mezi země, které jsou příjemci pomoci (což bylo dodatečně schváleno v roce 2010 přijetím nařízení (EU) č. 540/2010 ze dne 16. června 2010).

[3] Viz http://ec.europa.eu/enlargement/press_corner/key-documents/reports_oct_2009_en.htm.

[4] KOM(2009) 543 v konečném znění ze dne 14. října 2009.

[5] Průběžné hodnocení programů jednotlivých zemí za rok 2009 týkající se předvstupní pomoci Chorvatsku; smlouva č. IPA/2009/215-223.

[6] Průběžné hodnocení programů zemí za rok 2009 týkající se předvstupní pomoci Turecku; smlouva č. IPA/2009/218-310.

[7] Průběžné hodnocení programů zemí za rok 2009 týkající se předvstupní pomoci Bývalé jugoslávské republice Makedonii; smlouva č. IPA/2009/224-311.

[8] „Podpora reformy veřejné správy v Chorvatsku a dalších zemích“, tematická zpráva č. R/ZZ/ PAR/0811.

[9] „Hodnocení ad hoc logiky intervencí Evropské komise u finanční pomoci kandidátským zemím a hlavní ponaučení pro revizi víceletých orientačních plánovacích dokumentů na období 2010–2012 – případová studie: Turecko“. Tematická zpráva tvořící součást průběžného hodnocení předstupních programů EU v Chorvatsku a Turecku a aktivit ústřední kanceláře, smlouva č. PHARE/2007/142-454.

[10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002.

[11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006.

[12] KOM(2005) 265 v konečném znění ze dne 22. června 2005.