52010DC0651

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 10.11.2010

KOM(2010) 651 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění nařízení Rady (ES) č. 734/2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění nařízení Rady (ES) č. 734/2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně

V souladu s článkem 13 nařízení Rady (ES) č. 734/2008 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení do 30. června 2010, přičemž tato zpráva může být v případě potřeby doplněna o návrhy na změny.

1. Souvislosti

2. Charakteristika citlivých mořských ekosystémů

O prvcích mořského dna, například podmořských horách, korálových útesech a hydrotermálních průduších, je známé, že plní funkci ohnisek biologické rozmanitosti a rovněž přitahují velké množství ryb. Tyto ekosystémy jsou mimořádně zranitelné z mnoha důvodů včetně pomalého růstu, který je typický pro velké hloubky, a zranitelnosti organismů, jako jsou korály a mořské houby, které slouží jako strukturální podpora stanovišť. Ačkoli vědecký výzkum těchto organismů a ekosystémů se v posledních letech zintenzivnil také díky projektům podporovaným EU, jako je Hermes, Hermione a Coralfish, je stále potřeba zjistit více informací o jejich biologii, výskytu, jakož i o přidružených rybolovných oblastech. Tyto zranitelné ekosystémy jsou ohrožovány přírodními podmínkami, jako je změna klimatu a acidifikace oceánů, stejně jako řadou lidských činností, které zahrnují lov hlubinných druhů, hlubinnou těžbu v moři, biologický průzkum a cestovní ruch zaměřený na potápění do hlubin moře. Ačkoli tyto činnosti vytvářejí hospodářský zisk, přispívají k ničení těchto stanovišť, což má za následek pokračující ztrátu biologické rozmanitosti moří.

3. Mezinárodní opatření a opatření EU

Dopad ničivých postupů rybolovu na citlivé mořské ekosystémy včetně používání vlečných sítí pro lov při dně na volném moři je již dlouho zdrojem obav mezinárodního společenství. Diskuse na toto téma probíhají ve Valném shromáždění Organizace spojených národů od roku 2004. Tento proces vyvrcholil v roce 2006 přijetím rezoluce Valného shromáždění OSN 61/105 a významnou úlohu v něm sehrálo tehdejší Evropské společenství.

V reakci na to EU přijala nařízení Rady (ES) č. 734/2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně. Toto nařízení provedlo opatření obsažená v rezoluci Valného shromáždění OSN 61/105 do práva Evropské unie, a dokonce šlo v určitých ohledech dále než tato rezoluce. EU byla první z regionálních organizací či států, která přijala takové předpisy pro lodě plující pod vlajkou jejích členských států, pro takové oblasti volného moře, kde ještě nebyla vytvořena žádná regionální organizace pro řízení rybolovu nebo kde během jednání o založení regionální organizace pro řízení rybolovu nebyla zavedena žádná prozatímní opatření. Přijetí tohoto nařízení bylo považováno za nezbytné, jelikož značný počet rybářských lodí s vlečnými sítěmi používanými při dně plujících pod vlajkou států EU působí v oblastech, pro něž nebyla založena žádná regionální organizace pro řízení rybolovu, zejména v jihozápadním Atlantiku.

Návrh nařízení Rady byl doprovázen posouzením dopadů, jež navrhovalo tři možnosti: neprovedení rezoluce Valného shromáždění OSN 61/105, zavedení jednostranného zákazu lovu hlubinných druhů plavidly EU nebo provedení rezoluce prostřednictvím nařízení Rady. Byla zvolena poslední možnost, která zajišťuje pokračování lovu hlubinných druhů za předpokladu, že je šetrný k životnímu prostředí, a zároveň zaručuje ochranu citlivých mořských ekosystémů, a zajišťuje tak soulad se závazky přijatými EU v OSN.

Na mezinárodní úrovni Evropská unie mezitím usilovala o přijetí podobných opatření v kontextu příslušných regionálních organizací pro řízení rybolovu, a to navzdory odporu jiných smluvních stran. Z tohoto důvodu se jí vždy nepodařilo zajistit, aby všechna opatření včetně uzavření oblastí a prahových úrovní byla zohledněna tak, jak bylo navrhováno.

4. Hlavní prvky rezoluce Valného shromáždění OSN 61/105

Odstavce 80 až 91 rezoluce Valného shromáždění OSN 61/105 stanoví, že:

a) státy a regionální organizace pro řízení rybolovu by měly udržitelně řídit populace hlubinných ryb a chránit citlivé mořské ekosystémy před destruktivními metodami rybolovu v souladu s přístupem předběžné opatrnosti a ekosystémovým přístupem.

b) regionální organizace pro řízení rybolovu a státy vlajky měly v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci, kde nebyly ustaveny regionální organizace nebo ujednání pro řízení rybolovu s pravomocí regulovat rybolov při dně nebo kde nebyla zavedena žádná prozatímní opatření, posoudit do 31. prosince 2008 dopady všech druhů rybolovu při dně na volném moři a buď zajistit, aby významnému nepříznivému dopadu na citlivé mořské ekosystémy bylo zabráněno, nebo, není-li toto zajištěno, tyto druhy rybolovu zakázat.

c) regionální organizace pro řízení rybolovu a státy vlajky musely v oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci, kde nebyly ustaveny regionální organizace nebo ujednání pro řízení rybolovu s pravomocí regulovat rybolov při dně nebo kde nebyla zavedena žádná prozatímní opatření, uzavřít oblasti volného moře, o nichž je známo či je pravděpodobné, že se zde vyskytují citlivé mořské ekosystémy, pro všechny rybolovné činnosti při dně, dokud nebudou zavedena opatření na zachování a řízení, aby se zabránilo významnému nepříznivému dopadu na citlivé mořské ekosystémy.

5. Nedávný vývoj

i) Pokyny FAO

„Mezinárodní pokyny pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři“ organizace FAO byly vypracovány na žádost Výboru FAO pro rybolov s cílem napomoci státům a regionálním organizacím nebo ujednáním pro řízení rybolovu při provádění rezoluce Valného shromáždění OSN 61/105, pokud jde o ochranu citlivých mořských ekosystémů a dlouhodobé řízení hlubinného rybolovu na volném moři. Tyto pokyny byly přijaty v září 2008.

Tyto dobrovolné pokyny jsou vodítkem pro celé spektrum opatření nezbytných pro řádné řízení lovu hlubinných druhů, které zahrnují vhodný předpisový rámec; shromažďování, hlášení a posuzování údajů; identifikaci citlivých mořských ekosystémů a posouzení významného nepříznivého dopadu; vynucování a dodržování opatření nezbytných k zajištění zachování cílových a necílových druhů, stejně jako zasažených stanovišť.

ii) Rezoluce Valného shromáždění OSN 64/72 o udržitelném rybolovu z roku 2009

Přezkum provádění opatření přijatých státy a regionálními organizacemi nebo ujednáními pro řízení rybolovu na základě odstavců 83 až 90 rezoluce Valného shromáždění OSN 61/105 se uskutečnil na zasedání Valného shromáždění OSN v roce 2009 v souladu s odstavcem 91 této rezoluce.

Konečné znění rezoluce z roku 2009 odráží obavy vyjádřené EU a některými dalšími stranami, že provádění opatření obsažených v rezoluci Valného shromáždění OSN 61/105 týkající se ochrany citlivých mořských ekosystémů bylo nedostatečné, zejména pokud jde o opatření týkající se provádění posouzení před udělením povolení pro rybolovné činnosti při dně a ochrany populací hlubinných ryb.

Nová rezoluce Valného shromáždění OSN 64/72 vyzvala regionální organizace nebo ujednání pro řízení rybolovu a státy účastnící se jednání ke zřízení regionálních organizací nebo ujednání pro řízení rybolovu a státy vlajky k bezodkladnému přijetí a provádění opatření, pokud jde o:

a) předběžné posouzení rybolovných činností při dně před udělením povolení pro provádění rybolovných činností při dně,

b) vytvoření protokolů pro setkání s citlivými mořskými ekosystémy na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků,

c) přijetí opatření pro zachování a řízení hlubinných populací za účelem zajištění jejich dlouhodobé udržitelnosti.

Rezoluce dále stanovila, že další přezkum provádění těchto opatření se uskuteční v roce 2011.

Rezoluce kromě toho vyzvala státy k provádění pokynů FAO pro lov hlubinných druhů a zajištění toho, aby provádění opatření zahrnutých v rezoluci bylo v souladu s pokyny.

6. Zprávy členských států

Podle ustanovení čl. 12 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 734/2008 jsou členské státy povinny sdělit Komisi za každé kalendářní pololetí, a to do tří měsíců od jeho konce, zprávu uvádějící:

a) informace o úlovku;

b) informace o dodržování požadavků rybářskými plavidly;

c) opatření přijatá k nápravě a sankce uložené v případě nedodržení a závažných porušení;

d) informace o provádění ustanovení týkajících se uzavření oblastí.

Od členských států se rovněž vyžadovalo, aby před vydáním zvláštního povolení k rybolovu podle čl. 4 odst. 2 předložily všechna posouzení dopadů, jež byla provedena.

Ve stanovené lhůtě odpověděla méně než polovina členských států (10 za období leden až červen 2009 a 11 za období červenec až prosinec 2009). Nicméně požadované informace byly nakonec po opakovaných připomínkách Komise poskytnuty. Na základě obdržených informací bylo zjištěno, že pouze plavidla jednoho členského státu spadala do oblasti působnosti tohoto nařízení.

7. Posuzování provádění opatření obsažených v nařízení Rady (ES) č. 734/2008

8. Obdržené informace

Posuzování provádění těchto opatření vychází z informací poskytnutých orgány dotčeného členského státu v souladu s článkem 13 nařízení.

a) Plavidla byla povinna dodržovat pravidla nařízení Rady (ES) č. 734/2008 a mít zvláštní povolení k rybolovu, jak požaduje nařízení, aby mohla pokračovat ve své činnosti.

b) Zvláštní povolení k rybolovu mělo omezenou platnost, specifikovalo oblasti, kde je možné provádět rybolovné činnosti při dně, druhy, jejichž lov je povolen, lovná zařízení a hloubky, v nichž mohlo být používáno.

c) Dotčený členský stát omezil oblast, v níž mohou jeho plavidla provádět rybolovné činnosti při dně, na dvě konkrétní oblasti v jihozápadním Atlantiku, kde takové činnosti byly prováděny alespoň dva roky.

d) Vzhledem k tomu, že rybolovná činnost byla omezena na oblasti, v nichž byl rybolov při dně prováděn alespoň dva roky, dotčený členský stát neprovedl žádné zvláštní posouzení dopadů, jelikož se domníval, že je nepravděpodobné, že se v těchto oblastech vyskytují citlivé bentické ekosystémy, které by mohly být poškozeny vlečnými zařízeními pro lov při dně.

e) Nebyly zaznamenány žádné případy nedodržování plánu rybolovných činností.

f) Rybářským plavidlům nebylo umožněno provádět rybolovné činnosti při dně v nevyhodnocených oblastech.

g) V uzavřených oblastech nebyly zaznamenány žádné rybolovné činnosti.

h) Pro účely hlášení nepředvídaných setkání s citlivými mořskými ekosystémy byly použity ukazatele stanovené Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), tj. 100 kg živých korálů a 1000 kg živých mořských hub na rybářskou síť.

i) Nebyla zaznamenána žádná nepředvídaná setkání s citlivými mořskými ekosystémy, a tudíž nebyla provedena žádná nápravná opatření.

j) Nebyla odhalena žádná závažná porušení, a tudíž nebyly uplatněny žádné sankce.

k) Všechna plavidla byla povinna dodržovat pozorovatelský program.

9. Diskuse

Čl. 4 odst. 1 nařízení stanoví, že provozovatelé rybolovu, kteří žádají o zvláštní povolení k rybolovu, musí předložit podrobný plán rybolovných činností uvádějící zamýšlenou lokalitu pro provádění uvedených činností. Tento požadavek byl do nařízení začleněn s cílem zajistit provádění zásady předběžného posouzení dopadů, a umožnit tak hodnocení „ex-ante“ potenciálního dopadu těchto rybolovných činností, jak požaduje rezoluce Valného shromáždění OSN 61/105. Tento požadavek nebyl dotyčným členským státem proveden.

Namísto toho dotyčný členský stát použil systém, v němž činnost schválených rybářských plavidel byla omezena na oblasti rybolovu zřízené příslušnými orgány, čímž omezil svou rybolovnou stopu pro rybolovné činnosti při dně v jihozápadním Atlantiku na oblasti, v nichž byl rybolov prováděn již dříve. Tento přístup byl založen na předpokladu, že je nepravděpodobné, že se v těchto oblastech nacházejí citlivé bentické ekosystémy, které by mohly být poškozeny vlečnými zařízeními pro lov při dně, a z tohoto důvodu bylo provedeno pouze velmi omezené posouzení dopadů. Nerozlišovalo se však mezi oblastmi, kde rybolovné činnosti při dně byly již zavedené, a oblastmi, kde byly takové činnosti prováděny po kratší dobu. Povinnost takového rozlišování je stanovena v čl. 4 odst. 4 nařízení stejně jako v odstavci 48 pokynů FAO, jelikož oblasti, v nichž byl prováděn méně intenzivní lov vlečnou sítí, mohou stále obsahovat citlivé mořské ekosystémy, které se mohou, jsou-li chráněny, navzdory poškození obnovit či regenerovat. Mělo být zavedeno přísnější uplatňování přístupu předběžné opatrnosti. Komise bude pokračovat v konzultacích s dotyčným členským státem, aby zajistil nápravu situace a plnění povinnosti svými plavidly, pokud jde o poskytnutí plánu rybolovných činností v rámci žádosti o povolení k rybolovu, jež mu umožní provést řádné hodnocení dopadu ex ante těchto rybolovných činností.

Dotyčný členský stát provedl zevrubné mapovací akce zaměřené na mapování mezinárodních vod jihozápadního Atlantiku o hloubce menší než 1 500 m s cílem identifikovat výskyt citlivých mořských ekosystémů v těchto oblastech, jak požadují rezoluce Valného shromáždění OSN. Nicméně výsledky tohoto mapování nebyly v červnu 2010 stále k dispozici. Komise si přeje podporovat šíření takových studií, jež zajistí největší možný přínos, jelikož povede k přijetí lepších řídících opatření na ochranu citlivých mořských ekosystémů.

Závěrem Komise vyjadřuje stanovisko, že je nutné přísněji a přesněji provádět nařízení (ES) č. 734/2008, aby se zajistilo, že opatření předepsaná v rezolucích Valného shromáždění OSN 61/105 a 64/72 jsou plně prováděna plavidly plujícími pod vlajkami členských států EU, která provádějí rybolovnou činnost spadající do působnosti tohoto nařízení.

10. Cesta kupředu

Ve světle vývoje, k němuž došlo od přijetí nařízení, zejména se jedná o pokyny FAO pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři z roku 2008 a rezoluci Valného shromáždění OSN 64/72 o udržitelném rybolovu z roku 2009, ale rovněž doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ohledně řízení těchto rybolovných činností, by měly být zváženy následující změny nařízení:

11. Oblast působnosti

Stávající působnost nařízení se nevztahuje na oblasti, které spadají do pravomoci regionální organizace pro řízení rybolovu, nebo pro něž byla zavedena prozatímní opatření účastníky, kteří jednají o zřízení nové regionální organizace pro řízení rybolovu.

Některé regionální organizace pro řízení rybolovu byly kritizovány za to, že neprovedly vhodná opatření na ochranu citlivých mořských ekosystémů, nebraly ohled na vědecké poznatky a neuplatňovaly přístup předběžné opatrnosti. V některých případech byla opatření (například nižší prahové úrovně pro indikační druhy) vyžadovaná Evropskou unií zamítnuta jinými stranami organizace.

Působnost tohoto nařízení by proto mohla být rozšířena tak, aby umožňovala přijetí jednostranných opatření použitelných na rybářská plavidla EU provozující rybolov v oblastech regulovaných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a jdoucích nad rámec opatření přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu v případech, kdy má EU za to, že opatření přijatá regionální organizací pro řízení rybolovu neprovádí opatření obsažená v rezolucích OSN v plném rozsahu. Tento krok by EU umožnil účinněji plnit závazky přijaté v kontextu rezolucí Valného shromáždění OSN 61/105 a 64/72. Ačkoli by takové opatření mohlo být vnímáno jako mající za následek nerovné zacházení mezi plavidly EU a plavidly třetích zemí provozujících rybolov ve stejné oblasti, zajistilo by rovné podmínky mezi plavidly EU provozujícími rybolovné činnosti při dně v různých oblastech. Kromě toho v případě, kdy má EU za to, že by regionální organizace pro řízení rybolovu měla přijmout určitá opatření, a následně navrhne tato opatření, která jsou však dalšími stranami odmítnuta, by jednostranné přijetí opatření prokázalo, že EU jedná v souladu se svými vlastními doporučeními. Navíc by to umožnilo EU, aby byla i nadále vzorem, jako tomu bylo v minulosti, kdy přijala současné nařízení.

12. Omezení kapacity nebo intenzity

Aby se zabránilo převádění kapacity nebo intenzity na lov hlubinných druhů, na něž se vztahuje působnost nařízení, z jiných druhů rybolovu, mělo by být do tohoto nařízení zahrnuto ustanovení omezující rybolovnou kapacitu a intenzitu rybolovných činností při dně na průměrnou hodnotu stanovenou pro určité časové období pro různé oblasti.

13. Posouzení dopadů

Provádění posouzení dopadů před udělením povolení pro rybolovné činnosti při dně bylo jedním z hlavních bodů jednání o přezkumu opatření obsažených v rezoluci Valného shromáždění OSN 61/105 a bylo v té době považováno za radikálně inovativní zásadu řízení rybolovu. Nicméně z informací zveřejněných před zahájením jednání o rezoluci Valného shromáždění OSN z roku 2009 vyplynulo, že bylo provedeno jen velmi málo takových posouzení a že kvalita provedených posouzení nebyla uspokojivá.

V pokynech FAO, zejména v odstavcích 17–20, 42, 47 a 48, byla pro použití posouzení dopadů stanovena jasná kritéria. Odstavec 119 rezoluce Valného shromáždění OSN 64/72 připomíná státům vlajky a regionálním organizacím pro řízení rybolovu, že posouzení dopadů prováděná před udělením povolení pro rybolovné činnosti při dně by měla být v souladu s těmito pokyny. V nařízení by mohl být uveden konkrétní odkaz na výše uvedené odstavce pokynů a zahrnutím znění odstavce 47 pokynů (citovaného níže) do nařízení v plném rozsahu by se mohlo zajistit zlepšení kvality posouzení dopadů prováděných členskými státy.

47. Státy vlajky a regionální organizace nebo ujednání pro řízení rybolovu by měly provádět posouzení s cílem určit, zda je pravděpodobné, že lov hlubinných druhů bude mít významný nepříznivý dopad na danou oblast. Takové posouzení dopadů by mělo mimo jiné zahrnovat:

i. druh(y) prováděného či plánovaného rybolovu, včetně typů plavidel a lovných zařízení, oblastí rybolovu, cílových druhů a druhů, které by mohly tvořit vedlejší úlovky, intenzity rybolovu a trvání rybolovné činnosti (plán odlovu);

ii. nejlepší dostupné vědecké a technické informace o současném stavu rybolovných zdrojů a základní informace o ekosystémech, stanovištích a společenstvích v rybolovné oblasti, které budou sloužit jako základ pro porovnání změn v budoucnosti;

iii. identifikaci, popis a mapování citlivých mořských ekosystémů, o nichž je známo či je pravděpodobné, že se vyskytují v dané rybolovné oblasti;

iv. údaje a metody používané k identifikaci, popisu a posouzení dopadů činnosti, identifikaci mezer ve znalostech a posouzení nejistot spojených s informacemi obsaženými v posouzení;

v. identifikaci, popis a posouzení výskytu, rozsahu a trvání pravděpodobného dopadu, včetně kumulativního dopadu činností, na něž se vztahuje posouzení citlivých mořských ekosystémů a rybolovných zdrojů s nízkou produktivitou v dané rybolovné oblasti;

vi. posouzení rizik pravděpodobného dopadu rybolovných činností s cílem určit, které činnosti budou mít pravděpodobně významný nepříznivý dopad, zejména na citlivé mořské ekosystémy a rybolovné zdroje s nízkou produktivitou; a

vii. navrhovaná opatření pro zmírnění a řízení, jejichž cílem bude zabránit významnému nepříznivému dopadu na citlivé mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání rybolovných zdrojů s nízkou produktivitou, a opatření, která budou zavedena za účelem sledování dopadu rybolovných činností.

Současné nařízení o shromažďování údajů č. 199/2008[1] i průvodní rozhodnutí Komise (2008/949/ES)[2] o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku stanoví povinnost shromažďování údajů o ukazatelích účinků odvětví rybolovu na mořský ekosystém. Tyto údaje by proto měly tvořit významnou součást posouzení dopadů.

14. Nepředvídaná setkání s citlivými mořskými ekosystémy

Současné nařízení neobsahuje žádnou definici toho, čím se rozumí setkání s citlivými mořskými ekosystémy. To umožnilo, aby dotyčný členský stát používal velmi vysoké prahové limity pro indikační druhy citlivých mořských ekosystémů (100 kg živých korálů a 1000 kg živých mořských hub na rybářskou síť). Tyto prahové limity se blíží prahovým limitům, které již byly používány dříve některými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu jako ukazatele setkání s citlivými mořskými ekosystémy, zejména Organizací pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) a Komisí pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), a které byly Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES) kritizovány jako příliš vysoké.

Zachycení druhu do sítě závisí na jeho velikosti a křehkosti; u malých druhů nebo druhů, které se mohou snadno rozpadnout na malé kousky, je tak menší pravděpodobnost zachycení do sítě než u velkých odolných druhů. Účinnost zachycení u rybářských sítí používaných při lovu v hlubokých vodách v případě korálů a mořských hub stále není známá. Na základě stávajících pokynů a při hypotetické 10% účinnosti zachycení by muselo být zasaženo alespoň 1000 kg korálů (nebo 10 000 kg mořských hub), aby bylo dosaženo prahových limitů setkání.

ICES ve svém doporučení Komisi pro rybolov v severovýchodním Atlantiku z roku 2009 uvedla, že je nepravděpodobné, že by pro všechny druhy byla vhodná jediná prahová úroveň jako ukazatel výskytu citlivého mořského ekosystému, jelikož to by s sebou neslo předpoklad, že u všech druhů indikujících výskyt citlivých mořských ekosystémů existuje stejná pravděpodobnost, že budou zachyceny v rybářské síti. ICES však také uvedla, že současné prahové limity jsou pravděpodobně příliš vysoké pro křehké a vzácné druhy korálů a mořských hub a že prahové limity by měly být stanovovány s větší předběžnou opatrností.

Ačkoli by tedy zahrnutí definice toho, co představuje setkání s citlivým mořským ekosystémem při zohlednění nejlepších vědeckých poznatků, které jsou v současné době k dispozici, zlepšilo účinnost nařízení při zajišťování ochrany těchto ekosystémů, mělo by být také zajištěno, aby tyto prahové limity mohly být pravidelně pozměňovány v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. Dále by v zájmu zajištění větší přesnosti měly být jako ukazatele strukturálního stanoviště citlivých mořských ekosystémů používány více než dva vzorové taxony.

Jakmile jsou kromě toho stanovené prahové limity pro indikační druhy citlivých mořských ekosystémů dosaženy a ohlášeny orgánům v souladu s požadavky čl. 7 odst. 3, mělo by následovat okamžité (a přinejmenším dočasné) uzavření lokality, aby bylo možné provést potřebná posouzení oblasti. Nedojde-li k okamžitému uzavření takové oblasti, následné používání vlečných sítí by mohlo mít za následek zničení daného citlivého mořského ekosystému.

15. Pravidlo přemístění

Článek 7 nařízení stanoví, že pokud rybářské plavidlo narazí na citlivý mořský ekosystém, musí se dopravit na jiné místo v minimální vzdálenosti 5 námořních mil od místa, kde na uvedený ekosystém narazilo. V případě NEAFC a NAFO je požadovaná vzdálenost pouze 2 námořní míle, což bylo v dotyčných oblastech považováno za přiměřenější.

Vzhledem k nedostatku klíčových informací (velikost oblasti s výskytem korálů a mořských hub a délka vlečení vlečných sítí) nebyla ICES s to posoudit vědeckou přiměřenost těchto ustanovení v oblasti NEAFC. Nicméně při průměrné době vlečení 4 hodiny a průměrné rychlosti lovu vlečnou sítí 3,5 uzlu by to znamenalo, že vlečná síť pokryje vzdálenost přesahující 9 námořních mil. To znemožňuje určení místa, kde se setkání s citlivým mořským ekosystémem uskutečnilo, jelikož k němu mohlo dojít na kterémkoli místě pokrytém sítí, a stanovení, z jakého bodu by se měla počítat vzdálenost 5 námořních mil.

ICES uvedla, že přijatelnou alternativou by mohlo být vymezení všech oblastí, v nichž již probíhal rybolov (nebo probíhal v době, pro níž jsou dostupné záznamy). Pak by bylo možno předpokládat, že všechny ostatní oblasti stále obsahují citlivé mořské ekosystémy, a tudíž by se v těchto oblastech uplatnil zákaz nebo omezení rybolovných činností, jež by tyto ekosystémy chránil. Pravidlo přemístění by se omezovalo na oblasti, v nichž již probíhala rybolovná činnost, zejména na oblasti s méně intenzivním rybolovem, ačkoli použití tohoto pravidla by mělo být doprovázeno nižšími prahovými limity pro setkání s citlivým mořským ekosystémem a většími vzdálenostmi pro přemisťování. Lepší provádění tohoto pravidla bude vyžadovat shromažďování informací nezbytných pro stanovení vhodných vzdáleností pro ustanovení o přemisťování, včetně informací o délce vlečení.

16. Přítomnost pozorovatelů

Článek 11 nařízení (ES) č. 734/2008 stanovil, že pozorovatelé budou přítomni na všech plavidlech, přičemž bylo naplánováno provedení přezkumu do 30. července 2009. Tento přezkum byl však odložen za účelem zjištění zkušeností členských států s programem v kontextu informací poskytnutých v souladu s nařízením.

V italském Římě se uskutečnil (ve dnech 5.–7. listopadu 2007) seminář o údajích a znalostech týkajících se rybolovu hlubinných druhů na volném moři, na němž probíhala diskuse o současné úrovni znalostí o těchto rybolovných činnostech. V rámci tohoto semináře bylo mimo jiné doporučeno, aby byla u těchto rybolovných činností vyžadována 100% přítomnost pozorovatelů. Kromě toho odstavec 55 pokynů FAO stanoví, že vyšší účast pozorovatelů je vyžadována pro rybolovné činnosti, které jsou prováděny mimo oblast regulovanou regionální organizací nebo ujednáním pro řízení rybolovu. Regionální organizace jižního Tichomoří pro řízení rybolovu (SPRFMO) navíc ve svých prozatímních opatřeních stanovila, že u rybolovných činností při dně by měla být zajištěna 100% přítomnost vyškolených pozorovatelů. Přítomnost pozorovatelů byla považována za nezbytnou pro zajištění řádného provádění pravidel přemístění, pro než je nutné dosáhnout spouštěcí úrovně, jelikož umožňuje pozorování úlovku v reálném čase u každého jednotlivého vlečení. Na provádění těchto opatření pracuje Nový Zéland.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a ve světle toho, že předběžná posouzení dopadů splňující kritéria stanovená v odstavci 47 pokynů FAO ještě nebyla provedena, by měla být prozatím uplatňována 100% přítomnost pozorovatelů rybolovných činností při dně, na něž se vztahuje působnost nařízení. Tento požadavek by mohl být přezkoumáván každé tři roky.

17. Závěry

V minulých letech stála EU v čele úsilí o zajištění celosvětové ochrany citlivých mořských ekosystémů a souvisejícího lovu hlubinných druhů. Cílem přijetí nařízení (ES) č. 734/2008, kterým se provádí opatření obsažená v rezoluci Valného shromáždění OSN 61/105 z roku 2006, bylo zajistit náležitou ochranu citlivých mořských ekosystémů před rybolovnými činnostmi prováděnými pomocí vlečných sítí pro lov při dně. S ohledem na nová doporučení zahrnutá v rezoluci Valného shromáždění OSN 64/72 z roku 2009 a jejich nadcházející přezkum naplánovaný na listopad 2011, „Mezinárodní pokyny pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři“ organizace FAO a nejnovější dostupné vědecké poznatky Komise zastává názor, že je nezbytné v dotčeném nařízení provést změny. Tyto změny se chystá provést pokud možno nejpozději na začátku roku 2012 s cílem zajistit soulad nařízení s tímto vývojem tak, aby mohla být zavedena posílená opatření na ochranu těchto ekosystémů, založená na nejaktuálnějších vědeckých poznatcích.

[1] Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku.

[2] 2008/949/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 6. listopadu 2008 kterým se přijímá víceletý program Společenství podle nařízení Rady (ES) č. 199/2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku.