52010DC0622

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 4.11.2010

KOM(2010) 622 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

VÝROČNÍ ZPRÁVA O NÁSTROJI PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) ZA ROK 2009 SEC(2010) 1304 final

OBSAH

1. Úvod 3

2. Projekt ISPA 2005HR16PPE001 – Program úpravy vody a čištění odpadních vod v Karlovaci (Karlovac Water & Wastewater Programme) 4

3. Projekt ISPA 2005HR16PPT001 – Rekonstrukce železniční tratě Vinkovci – Tovarnik – státní hranice (Vinkovci to Tovarnik to State Border Railway Rehabilitation) 5

4. Rozpočet ISPA 5

5. Nové projekty ISPA 7

6. Nové závazky 7

7. Projekty financované v letech 2005–2009 7

8. Platby 8

9. Souhrnné tabulky 9

10. Formy a způsoby poskytování technické pomoci 10

11. Technická pomoc z podnětu přijímající země 10

12. Technická pomoc z podnětu Komise 11

13. Provádění 12

14. Sledování projektů 13

15. Finanční řízení a kontrola, včetně rozšířeného systému decentralizovaného provádění (EDIS) 14

16. Posuzování rizik 15

17. Zjištění Evropského účetního dvora 15

18. Spolufinancující partneři – EIB a EBRD 15

19. Zadávání veřejných zakázek 16

20. Politika v oblasti hospodářské soutěže 16

21. Politika v oblasti životního prostředí 16

22. Dopravní politika 17

23. Propagační akce 18

ÚVOD

Po zasedání Evropské rady v Bruselu v červnu 2004, na němž byl Chorvatsku udělen status kandidátské země , využívala tato země od 1. ledna 2005 pomoc ISPA. Chorvatsko tudíž následovalo země, které byly příjemci pomoci ISPA již dříve a jimž byla poskytována pomoc v rámci nástroje ISPA od roku 2000, kdy byl tento nástroj zaveden. Dne 1. ledna 2007 se Bulharsko a Rumunsko staly členy Evropské unie a přestaly být příjemci předvstupního financování včetně ISPA Po přistoupení těchto dvou zemí zůstalo Chorvatsko jediným příjemcem financování ISPA. Tato zpráva se proto týká pouze činností v rámci ISPA prováděných Chorvatskem.

V roce 2009 došlo k významnému pokroku při provádění projektů v Chorvatsku, ačkoli se to bohužel neodrazilo v odpovídajícím nárůstu plateb ISPA. Hlavním důvodem bylo, že řada důležitých nabídkových řízení zahájených během roku nebyla do konce roku ukončena kvůli potížím v zadávacím postupu. Přesto stojí za zaznamenání nepřetržitý tok početných žádostí o předběžné platby během roku, což svědčí o pokračující fyzické realizaci.

Navzdory tomu, že se pokrok při fyzické realizaci nedostatečně odrazil v platbách a v uzavírání smluv, nebyl rok 2009 pro ISPA v Chorvatsku neúspěšný. Po vyřešení řady významných a obtížných technických a právních otázek bylo nakonec zahájeno několik rozhodujících nabídkových řízení. Prováděcí agentura a koneční příjemci k tomu projevovali vytrvalé úsilí, aby byly dodrženy lhůty a technická dokumentace byla požadované kvality. Výsledkem tohoto úsilí bylo, že fyzická realizace všech šesti projektů ISPA v Chorvatsku bude počátkem roku 2010 v běhu.

V roce 2009 došlo k úspěšnému fyzickému dokončení prvního ze šesti projektů ISPA. Nižší než předpokládané smluvní ceny dále umožnily provést změnu dvou finančních memorand projektů, a tím zvětšit rozsah prací financovaných z prostředků ISPA a zvýšit míru spolufinancování. Provedení dalších změn u zbývajících čtyř finančních memorand se očekává v roce 2010 se stejným záměrem.

Důsledkem úsilovné práce a rozhodnosti všech stran zapojených do provádění projektů ISPA v roce 2009 je, že počátkem roku 2010 budou podepsány všechny smlouvy, které jsou pro šest projektů ISPA rozhodující. Znamená to, že se činnost v roce 2010 soustředí spíše na skutečnou fyzickou realizaci, řízení projektů, monitorování a platby, než na vyhlašování nabídkových řízení.

Ústřední agentura pro financování a uzavírání smluv (CFCA), chorvatská prováděcí agentura projektů ISPA, pracovala v roce 2009 mnohem lépe, což je výsledkem postupného získávání zkušeností a nárůstu počtu pracovníků. Udržení pracovníků zůstává problémem, stejně jako přilákání inženýrů s odpovídajícími zkušenostmi. Během roku pokračovalo významné vyškolování pracovníků a je zřejmé, že došlo ke zlepšení fungování agentury.

Pokud jde o potíže, se kterými se setkalo provádění projektů ISPA, je nutné mít na paměti jeden rozhodný činitel. Jde o skutečnost, že skutečného pokroku bylo v roce 2009 dosaženo přesto, že souběžně bylo zahájeno provádění projektů financovaných nástrojem předvstupní pomoci (NPP). Zahájení těchto operací NPP vyžadovalo značné nasazení ze strany různých subjektů, které se zabývají ISPA, a to zejména ze strany dvou vládních orgánů: ministerstva financí a CFCA.

PROJEKT ISPA 2005HR16PPE001 – PROGRAM ÚPRAVY VODY A čIšTěNÍ ODPADNÍCH VOD V KARLOVACI (KARLOVAC WATER & WASTEWATER PROGRAMME)

[pic]

PROJEKT ISPA 2005HR16PPT001 – REKONSTRUKCE žELEZNIčNÍ TRATě VINKOVCI – TOVARNIK – STÁTNÍ HRANICE (VINKOVCI TO TOVARNIK TO STATE BORDER RAILWAY REHABILITATION)

[pic]

ROZPOčET ISPA

V souladu s účetním systémem Komise založeným na činnostech byl rozpočet pro ISPA zajištěn prostřednictvím dvou rozpočtových linií: funkční rozpočtové linie B13.01.04.02 a provozní rozpočtové linie B13.05.01.01. První linie zahrnuje prostředky na pokrytí administrativních výdajů technické pomoci (TP) hlavně za účelem posílení delegace Evropské unie v Chorvatské republice. Tato linie byla ukončena v roce 2006. Druhá rozpočtová linie zahrnuje prostředky na platby poskytnuté pro účinné provádění a fungování nástroje ISPA pro Chorvatsko.

Rozpočtová linie B13.05.01.01 zahrnuje veškeré výdaje na spolufinancování projektů (opatření) v oblasti infrastruktury. V roce 2009 byla z této linie vyplacena celková částka 6 762 276,41 EUR.

Tabulka 1 : Rozpočet ISPA na rok 2009 – v EUR

Rozpočtová linie | Provedené platby |

Funkční rozpočtová linie B13.01.04.02 (ukončena v roce 2006) | 0 |

Provozní rozpočtová linie B13.05.01.01 | 6 762 276,41 |

Celkem | 6 762 276,41 |

Financování projektů

NOVÉ PROJEKTY ISPA

V roce 2009 nebyly přijaty žádné nové projekty ISPA.

NOVÉ ZÁVAZKY

V roce 2009 nebyly přijaty žádné nové závazky pro projekty v odvětví životního prostředí ani v odvětví dopravy, jelikož nástroj ISPA skončil v roce 2006.

PROJEKTY FINANCOVANÉ V LETECH 2005–2009

V letech 2005 a 2006 schválila Komise celkem šest projektů na základě návrhů předložených Chorvatskem. Z těchto projektů se tři týkají odvětví životního prostředí, dva odvětví dopravy a jeden horizontálních opatření technické pomoci (pro organizaci povinných monitorovacích výborů a podpůrných prováděcích subjektů ISPA). Celkové způsobilé investiční náklady těchto projektů činí 107 474 736 EUR, přičemž jako granty ISPA bylo přiděleno celkem 59 000 000 EUR, tj. 54,8 %. Do konce roku 2006 Komise přidělila 100 % finančních prostředků ISPA vyhrazených pro Chorvatsko na období 2005 až 2006 se závazky rozdělenými rovnoměrně mezi odvětví životního prostředí a dopravy.

Tabulka 2 : Projekty schválené v Chorvatsku v letech 2005–2006[1] – v EUR

Doprava | 2 | 60 924 700 | 29 271 310 | 56,5 | 29 271 310 |

Horizontální opatření TP | 1 | 262 335 | 262 335 | 100 | 262 335 |

Životní prostředí | 5 486 527,00 | 2 390 822,62 | 7 877 349,62 |

Doprava | 8 387 352,30 | 4 371 453,79 | 12 758 806,09 |

TP | 209 868,00 | 0 | 209 868,00 |

Celkem | 14 083 747,30 | 6 762 276,41 | 20 846 023,71 |

SOUHRNNÉ TABULKY

Níže uvedená tabulka č. 4 poskytuje přehled o intervencích ISPA za rok 2009 a za období 2005–2009.

Tabulka 4 : Projekty, o nichž bylo rozhodnuto v Chorvatsku v období 2005–2009 – v EUR

Pododvětví | Počet projektů | Způsobilé náklady | Příspěvek ISPA | 2009 | 2005–2009 |

Voda | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Voda a kanalizace včetně čištění | 1 | 36 000 000 | 22 500 000 | 0 | 2 217 698,68 | 22 500 000 | 6 717 698,68 |

Odpadní vody včetně čištění | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Pevný odpad | 1 | 8 823 601 | 6 000 049 | 0 | 0 | 6 000 049 | 600 005,00 |

Kvalita ovzduší | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Horizontální opatření | 1 | 1 464 100 | 966 306 | 0 | 173 123,94 | 966 306 | 559 645,94 |

Odvětví celkem | 3 | 46 287 701 | 29 466 355 | 0 | 2 390 822,62 | 29 466 355 | 7 877 349,62 |

Doprava |

Silnice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Železnice | 1 | 60 182 962 | 28 789 180 | 0 | 4 275 027,79 | 28 789 180 | 12 565 954,09 |

Silnice a železnice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Vnitrozemské vodní cesty | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Letiště | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Horizontální opatření | 1 | 741 738 | 482 130 | 0 | 96 426 | 482 130 | 192 852,00 |

Odvětví celkem | 2 | 60 924 700 | 29 271 310 | 0 | 4 371 453,79 | 29 271 310 | 12 758 806,09 |

Horizontální opatření |

TP | 1 | 262 335 | 262 335 | 0 | 0 | 262 335 | 209 868 |

Odvětví celkem | 1 | 1 464 100 | 966 306 | 0 | 173 123,94 | 966 306 | 559 654,94 |

Doprava |

Odvětví celkem | 1 | 741 738 | 482 130 | 0 | 96 426,00 | 482 130 | 192 852,00 |

Horizontální opatření technické pomoci |

Odvětví celkem | 1 | 262 335 | 262 335 | 0 | 0 | 262 335 | 209 868,00 |

CELKEM | 3 | 2 468 173 |1 710 771 |0 |269 549,94 |1 710 771 |962 374,94 | | TECHNICKÁ POMOC Z PODNěTU KOMISE

Od počátku fungování ISPA se činnosti v rámci technické pomoci uskutečňované z podnětu Komise či jejím jménem soustředily na to, aby umožnily delegaci EU vykonávat kontroly ex ante (včetně hodnocení projektů) v souladu s normami, které jsou požadovány pro správu finančních prostředků EU. Od roku 2006 nebyla pomocí ISPA financována žádná takováto opatření technické pomoci. Veškerá taková opatření jsou od té doby financována z NPP.

Řízení a provádění

PROVÁDěNÍ

První dva projekty v Chorvatsku byly schváleny v prosinci 2005 a další čtyři v červenci a září 2006. Do konce roku 2008 začala fyzická realizace pěti z celkem šesti projektů ISPA, včetně dvou projektů z celkem tří infrastrukturních projektů. Poslední infrastrukturní projekt byl také ve stádiu nabídkového řízení a podpis smluv se očekával počátkem roku 2010. Tři smlouvy ISPA byly nyní plně splněny a plnění řady dalších se nachází ve velmi pokročilém stádiu. Jeden ze tří infrastrukturních projektů byl plně zadán dodavateli a je v pokročilém stádiu realizace, protože bylo provedeno přibližně 65 % prací (viz fotografie z projektu na straně 6).

Koncem roku 2009 zůstávalo stále celkem šest smluv, které musely projít nabídkovým řízením, přičemž se u čtyř jednalo o smlouvy o dodávkách. Další dvě nabídková řízení byla ve stádiu vyhodnocování a další jedna smlouva musela projít novým nabídkovým řízením, protože její platnost vypršela.

V roce 2009 pokračovaly závažné problémy při nabídkových řízeních a při uzavírání smluv u tří rozhodujících nabídkových řízení (dvou o stavebních pracech a jednoho o poskytnutí služeb), která musela být provedena znovu, což vedlo k prodlení a zkomplikování realizace dotčených projektů. Jeden úspěšný dodavatel navíc ukončil svou smlouvu po několika měsících plnění, a smlouva musí tudíž projít novým nabídkovým řízením.

Většina projektů ISPA nyní vstoupila do závěrečných etap uzavírání smluv. Výsledkem je, že se pozornost stále více zaměřuje na to, aby částka z nástroje ISPA přidělená každému z projektů byla plně vyplacena. Tím pádem může během roku 2010 dojít k úpravám projektů změnou příslušných finančních memorand.

Po změně „Pokynů k uzavírání projektů Fondu soudržnosti a bývalého programu ISPA na období 2000–2006“[2], jež byla přijata kvůli prodloužení konečné lhůty způsobilosti výdajů do 31. prosince 2011 u projektů bývalého programu ISPA (a nyní projektů Fondu soudržnosti), které byly poprvé schváleny počínaje 1. lednem 2004, a do 31. prosince 2012 u projektů poprvé schválených počínaje 1. lednem 2004 a představujících pomoc ve výši 100 milionů EUR a více, budou podobné návrhy vypracovány také pro infrastrukturní projekty, které se v současné době v Chorvatsku realizují. K prodloužení lhůty způsobilosti došlo z podnětu Komise, která chtěla pomoci přijímacím zemím bývalého programu ISPA (nyní Fondu soudržnosti) během hospodářské krize. V případě Chorvatska umožní toto jednoroční prodloužení, aby došlo k úspěšnému rozdělení všech prostředků programu ISPA, které byly přijímací zemi přiděleny.

Během roku 2009 byla výkonnost chorvatské prováděcí agentury programu ISPA nadále proměnlivá, i když bylo zaznamenáno všeobecné zlepšení. Jedním z důvodů pokračující neuspokojivé výkonnosti jsou stoupající požadavky na pracovníky, kteří mají nyní na starost také provádění projektů NPP. K neuspokojivému tempu provádění navíc přispěly zdlouhavé a někdy velmi byrokratické interní postupy chorvatských správních orgánů.

Je nicméně pozitivní, že koncem roku 2009 se nacházely téměř všechny projekty ISPA v etapě realizace. Každá rozhodující smlouva je nyní v etapě plnění nebo se v nejbližší době očekává její podpis. Navíc o několika málo smlouvách, které ještě musí projít nabídkovým řízením, nabídkové řízení již probíhá nebo jeho vyhlášení je bezprostřední. Žádná z nich přitom není z časového hlediska rozhodující. Proto by bylo pravdivé prohlášení, že rok 2009 byl pro Chorvatsko ohledně úspěchu programu ISPA rozhodujícím rokem. Navzdory vážným potížím dokázaly příslušné orgány díky mohutnému úsilí všech dotčených stran nakonec dosáhnout skutečného pokroku.

SLEDOVÁNÍ PROJEKTů

Celkové sledování a hodnocení pokroku a účinnosti provádění programu ISPA je zajištěno prostřednictvím pravidelných schůzek v kancelářích delegace EU, zpráv prováděcích subjektů o sledování projektů, návštěv zaměstnanců Komise na místě a formálního sledování na schůzkách monitorovacího výboru ISPA, které se konají dvakrát ročně v Chorvatsku, jakož i prostřednictvím výročních zpráv pro každý projekt ISPA, které předkládá prováděcí orgán.

V Chorvatsku se v roce 2009 konaly dvě schůze monitorovacího výboru ISPA, v červnu a v listopadu. Během obou schůzí byla značná pozornost věnována řešení problémů souvisejících se dvěma důležitými nabídkovými řízeními, která se musela zopakovat po neúspěšných pokusech uzavřít na tyto práce smlouvu. Přes neúspěch byla obě nabídková řízení po odpovídající úpravě podkladů k nabídkovému řízení znovu vyhlášena a koncem roku se obě nabídková řízení blížila ke svému závěru.

Další záležitosti, na které se během schůzí monitorovacího výboru zaměřila pozornost, byly: vzrůstající potíže při provádění projektů v souvislosti s blížící se lhůtou způsobilosti pro platby, tzn. prosince 2010; potřeba zkrátit dobu požadovanou chorvatskou správou na schválení dokumentů; nutnost přísnějšího dodržování postupů při nabídkových řízení (to byl důvod nezdaru jedné z hlavních smluv na provedení prací zmíněné výše); nutnost změnit dvě finanční memoranda, aby se co nejvíce prodloužila konečná lhůta způsobilosti pro platby, upravila míra spolufinancování a rozsah požadovaných prací následkem ukončení všech nabídkových řízení; požadavky na přípravu závěrečných zpráv; diskuse ohledně neuspokojivé výkonnosti dodavatelů a důsledků ukončení jedné konkrétní smlouvy; přidělení a využití úroků vytvořených jednotlivými účty ISPA; využití „přebytků“ finančních prostředků ISPA po ukončení procesu uzavírání smluv u každého jednotlivého projektu ISPA; nutnost zvýšit počty pracovníků příslušných chorvatských orgánů zapojených do provádění projektů; změny, které je nutné provést ve zbývajících finančních memorandech, a nutnost požádat o zvláštní povolení k prodloužení konečné lhůty způsobilosti do prosince 2011 u tří infrastrukturních projektů (takové prodloužení již bylo poskytnuto některým projektům Fondu soudržnosti, projektům bývalého programu ISPA schváleným v roce 2005 a v roce 2006), aby bylo možné úplné vyčerpání finančních prostředků ISPA.

FINANčNÍ řÍZENÍ A KONTROLA, VčETNě ROZšÍřENÉHO SYSTÉMU DECENTRALIZOVANÉHO PROVÁDěNÍ (EDIS)

Hlavní požadavky na finanční řízení a kontrolu a řešení nesrovnalostí se řídí ustanoveními nařízení o ISPA[3] a přílohou III finančního memoranda použitelnými v režimu kontroly ex-ante , kterou provádí Komise. Tyto požadavky jsou podobné požadavkům, jež platí pro Fond soudržnosti a strukturální fondy. Klíčové prvky se týkají zřízení systémů vnitřní finanční kontroly a zavedení postupů zajišťujících transparentní a nediskriminační postupy při zadávání zakázek, přesnost uváděných výdajů, odpovídající schopnost provádět interní audit, dostatečné podklady pro audit a odpovídající řešení nesrovnalostí.

Oddělení pro audit GŘ REGIO původně plánovalo provedení auditu projektů ISPA v Chorvatsku během roku 2009. Úmyslem bylo ujistit se, že informace o provádění a finančních tocích ve spojení s projekty ISPA jsou důvěryhodné, pokud jde o: 1) regulérnost a správnost výdajů nahlášených Komisi; 2) soulad s politikami EU, a to zejména ohledně požadavků na propagaci; 3) soulad se zásadami řádného finančního řízení. Tento audit ale musel být z řady různých důvodů odložen na počátek roku 2010.

Hlavní pozornost oddělení pro audit se v roce 2009 zaměřila na činnosti spojené se zahájením NPP[4]. Bez ohledu na skutečnost, že v roce 2009 neprovedlo v Chorvatsku žádnou pracovní návštěvu, oddělení pro audit (a delegace EU) nadále tlačí na chorvatské orgány, aby zlepšily svou institucionální kapacitu pokračujícím přijímáním a školením pracovníků.

Delegace EU v Záhřebu nadále působí jako hlavní mechanismus zajišťující řádné finanční řízení a kontrolu. Míra zamítnutí dokumentů ISPA zůstává nadále vysoká, což je jasným znamením, že chorvatské orgány musí vyvinout ještě větší úsilí, aby bylo možno se spolehnout na jejich schopnost řádně spravovat finanční prostředky ISPA samostatně. V této souvislosti je nutné poznamenat, že delegace EU má po dalších neúspěšných pokusech o nábor nadále nízký počet pracovníků, což ve spojení výrazným nárůstem pracovního vytížení kvůli činnostem NPP vystavilo pracovníky delegace velkému tlaku a pracovnímu zatížení.

Systém decentralizovaného provádění (DIS)

Ve věci požadavku na akreditaci DIS (systému decentralizovaného provádění) prováděcí agentury v Chorvatsku, jíž je CFCA, se postupuje podle ustanovení článku 164 finančního nařízení[5]. Akreditace DIS byla Komisí udělena dne 13. února 2006.

Rozšířený systém decentralizovaného provádění (EDIS)

Jelikož program ISPA skončil v roce 2006 zavedením nástroje předvstupní pomoci (NPP), úmysl převést ISPA do EDIS (používat rozšířený systém decentralizovaného provádění EDIS s pouze kontrolami ex-post prováděnými Komisí) se stal zbytečným. Nedávné úsilí chorvatských orgánů se proto soustředilo na přípravu struktur NPP na převedení do EDIS, protože tyto struktury zůstanou na místě po předvídatelnou dobu až do přistoupení. Delegace EU v Chorvatsku mezitím pokračuje ve výkonu své důležité úlohy při dozoru nad každodenním řízením, prováděním a sledováním opatření ISPA.

POSUZOVÁNÍ RIZIK

Strategie auditu naplánovaná na rok 2009 vycházela z výsledků analýzy stavu provádění ISPA a příslušných cílů ředitelství pro finanční kontrolu GŘ pro regionální politiku. Strategie auditu stanoví cíle vymezené vedením generálního ředitelství pro regionální politiku. Tyto cíle jsou stanoveny na základě podrobné diskuze s provozními ředitelstvími, během níž probíhá výměna informací o možných rizicích. Strategie auditu poté stanoví opatření k dosažení cílů, přičemž zohlední zjištěná rizika. Rizika jsou obvykle prostřednictvím této strategie minimalizována. Navzdory původnímu plánu nebyl v roce 2009 v Chorvatsku proveden žádný audit ISPA. Plánovaný audit byl znovu naprogramovaný na počátek roku 2010.

V rámci systému schvalování ex-ante je důraz kladen na zajištění dostatečných kontrolních postupů, pokud jde o provádění projektů a platby. Řízení předvstupních finančních prostředků však s sebou vždy nese určité riziko, jelikož tyto finanční prostředky jsou poskytovány prostřednictvím mnoha organizací a systémů. Způsobilost výdajů závisí na splnění pravidel a podmínek stanovených na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, což může vést ke složitosti a riziku chybného výkladu.

ZJIšTěNÍ EVROPSKÉHO ÚčETNÍHO DVORA

V Chorvatsku nebyly v průběhu roku 2009 provedeny žádné mise ani audity.

SPOLUFINANCUJÍCÍ PARTNEřI – EIB A EBRD

Vzhledem k jejich odborné způsobilosti, pokud jde o přípravu a provádění projektů, udržuje Komise s těmito úvěrovými institucemi pravidelné kontakty, a to jak na horizontální úrovni v zájmu koordinace politických a metodických otázek souvisejících s přípravou programu projektů a jejich prováděním, tak i na úrovni jednotlivých zemí. Dovednosti odborníků těchto bank, pokud jde o strukturování kombinací grantů a půjček při financování, včetně ujednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru, jsou velmi užitečné pro zlepšení kvality projektů financovaných z ISPA. Evropská investiční banka (EIB) však není zapojena do žádného projektu ISPA v Chorvatsku.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) je jedinou mezinárodní finanční institucí, která je aktivně zapojena do projektu ISPA v Chorvatsku, a to poskytnutím půjčky ve výši 10 milionů EUR na projekt týkající se životního prostředí schválený v roce 2005 – program úpravy vody a čištění odpadních vod v Karlovaci (Karlovac Water and Wastewater Treatment Programme). Zástupci EBRD se proto zúčastnili obou schůzí monitorovacího výboru ISPA, které se v Chorvatsku konaly v roce 2009.

Příspěvek k politikám Evropské unie

ZADÁVÁNÍ VEřEJNÝCH ZAKÁZEK

Při provádění projektů ISPA se ukázalo, že velkou výzvou je plnění právních požadavků na řádné, spravedlivé a průhledné zadávání veřejných zakázek podle pravidel PRAG. Potíže se zajištěním shody se zásadami EU pro zadávání veřejných zakázek vedlo ke zpožděním při provádění projektů ISPA a v některých případech k opakování zadávacích řízení. Bylo tedy nadále nutné, aby útvary Komise, a to zejména delegace EU v Záhřebu, zasahovaly, aby zajistily, že postupy jsou uplatňovány správně a chyby napraveny. Delegace příležitostně k tomu musela pomáhat prováděcí agentuře při udržování styků s nespokojenými účastníky řízení. Kvalita podkladů k zadávacím řízením se celkově zlepšila, nicméně je i nadále poněkud proměnlivá.

Jelikož se upustilo od plánů na převedení do EDIS (viz výše), je schvalování ex-ante Komisí, kterému podléhají zadávací řízení a uzavírání smluv v rámci projektů ISPA, nadále zcela oprávněné. V rámci současného systému schvalování ex-ante a v souladu s rozhodnutím DIS o předání řízení má pouze CFCA roli zadavatele odpovědného za realizaci projektu, zatímco Komise schvaluje každý krok procesu zadávání zakázek. Z toho plyne, že ačkoliv Komise není smluvním partnerem, nese sdílenou odpovědnost za procesní správnost zadávání zakázek (bez souhlasu Komise nejsou smlouvy uzavřené mezi příjemci a dodavateli platné).

POLITIKA V OBLASTI HOSPODÁřSKÉ SOUTěžE

Jelikož pomoc ISPA je zaměřena především na pokrytí veřejných výdajů nebo podobných výdajů týkajících se projektů komunálních služeb, nevznikají obvykle problémy neslučitelnosti s předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže. Pokud nejsou porušena pravidla pro zadávání veřejných zakázek a za předpokladu, že je zaručen volný přístup k takové infrastruktuře pro všechny hospodářské subjekty splňující potřebné technické a právní podmínky, nepředstavuje taková pomoc žádné zvláštní výhody pro určité podniky.

POLITIKA V OBLASTI žIVOTNÍHO PROSTřEDÍ

Poskytováním přímé pomoci prioritním projektům v oblasti životního prostředí ISPA přispívá rovněž k provádění politiky v oblasti ochrany životního prostředí a k plnění norem EU v Chorvatsku. Zkušenosti získané při přípravě a provádění projektů rozvíjejí správní kapacitu a urychlují odvětvové reformy v oblasti životního prostředí. Správní kapacita je posilována zejména s ohledem na plánování a stanovení priorit investic do životního prostředí. Trvalého pokroku bylo také dosaženo při správném provádění směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí[6], a to zejména v oblastech týkajících se veřejné konzultace. Očekává se, že ISPA tímto způsobem přispěje k pokroku v oblasti ochrany životního prostřední v Chorvatsku.

Je třeba zdůraznit, že pokud jde o zavedení NPP v Chorvatsku, které přinese zvýšení počtu orgánů a řadu dalších projektů, je nutno zajistit dostatečné finanční a lidské zdroje na provádění projektů (včetně sledování, kontroly, zajišťování povolení a podávání zpráv).

DOPRAVNÍ POLITIKA

Dopravní sítě v Chorvatsku, schválené v souladu s posouzením potřeb dopravní infrastruktury (TINA) a s regionální studií o dopravní infrastruktuře pro státy Balkánu (REBIS), byly vybudovány v rámci celoevropských koridorů. Několik z nich vede přes území Chorvatska, včetně koridoru VII (řeka Dunaj), X (Salzburg-Lublaň-Záhřeb-Bělehrad-Niš-Skopje-Veles-Soluň, včetně větvě Xa) a koridoru V, který má v Chorvatsku dvě větve (Vb – Budapešť, Záhřeb, Rijeka a Vc – Budapešť, Sarajevo, Ploče). Tyto sítě byly použity jako základ pro plánování vnitrostátní dopravní strategie pro účely ISPA. V důsledku toho je jediný projekt ISPA v oblasti dopravy (železniční) součástí sítí TINA a REBIS, tzn. že se týká výstavby nebo rekonstrukce úseku, uzlového bodu nebo přístupu k sítím. Sítě TEN-T pro Chorvatsko jsou založeny na doporučeních Dopravní observatoře pro jihovýchodní Evropu (SEETO).

Koordinace mezi předvstupními nástroji

Koordinace s delegacemi EU

Útvary Komise (GŘ pro rozšíření, vnější vztahy a regionální politiku) pořádaly pravidelná setkání s odborníky v delegacích odpovědných za nástroje PHARE a ISPA s cílem projednat otázky související s plánováním projektů a jejich prováděním, obzvláště co se týče záležitosti souvisejících s pořádáním nabídkových řízení a uzavíráním smluv.

Koordinace s nástrojem NPP

V zájmu zajištění účelné koordinace činností a zamezení duplicitám byla obě zasedání monitorovacího výboru ISPA v Chorvatsku v roce 2009 uspořádána tak, aby zohlednila záležitosti spojené se složkou regionálního rozvoje NPP. Dvě z opatření technické pomoci financovaných prostřednictvím ISPA souvisejí s přípravou skupiny projektů, jež mají být provedeny s využitím spolufinancování NPP.

PROPAGAčNÍ AKCE

V souvislosti s projekty ISPA se v roce 2009 neuskutečnila žádná významnější propagační akce.

[1] Od roku 2006 nebyly schváleny žádné projekty, jelikož v tomto roce program ISPA skončil.

[2] SEK(2008) 415 ze dne 28.3.2008.

[3] Nařízení Rady (ES) č. 1267/1999 ze dne 21. června 1999 o zřízení nástroje předvstupních strukturálních politik [Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 73].

[4] Hlavním záměrem oddělení pro audit bylo v roce 2009 získat přiměřenou záruku, že systémy řízení a kontroly projektů NPP jsou nadále v souladu s ustanoveními příslušných nařízení a skutečně fungují.

[5] Ustanovení ovšem zrušené dne 1. května 2007 nařízením (ES, Euratom) č. 1995/2006 [Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1].

[6] Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí [Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40].