52010DC0133

[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 14.4.2010

KOM(2010) 133 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sociální a ekonomická integrace Romů v Evropě

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Sociální a ekonomická integrace Romů v Evropě

1. SOUVISLOSTI

Evropská unie a její členské státy mají zvláštní odpovědnost vůči Romům, kteří žijí ve všech členských státech, kandidátských a potenciálních kandidátských zemích. Listina základních práv uvádí hodnoty, na nichž je Evropská unie založena. Aby se zlepšila situace romského obyvatelstva, které tvoří největší etnickou menšinu v EU, je třeba tyto hodnoty převádět do praxe.

Začleňování Romů je rovněž v souladu s prioritou růstu podporujícího začleňování strategie EU 2020, a zejména s její stěžejní iniciativou Evropská platforma pro boj proti chudobě. Úplná integrace Romů bude významným hospodářským přínosem pro naše společnosti, zejména v zemích, v nichž se počet obyvatel snižuje a které si nemohou dovolit postavit stranou velkou část své potenciální pracovní síly.

Značná část z 10–12 milionů evropských Romů je však zcela odsunuta na okraj společnosti, jak ve venkovských, tak v městských oblastech, a žije ve velmi špatných socioekonomických podmínkách. Diskriminace, sociální vyloučení a segregace, jimž Romové čelí, navzájem zesilují svůj účinek. Romové se potýkají s omezeným přístupem k vysoce kvalitnímu vzdělání, s obtížemi při zapojení na trhu práce a s tím souvisejícími nízkými příjmy a dále se zdravotními problémy, které se odrážejí ve vyšší míře úmrtnosti a kratší naději dožití, než je tomu u neromského obyvatelstva. Vyloučení Romů je příčinou nejen velkého lidského utrpení, ale znamená rovněž značné přímé výdaje pro veřejné rozpočty a nepřímé výdaje způsobené poklesem produktivity.

Složitost a vzájemná propojenost těchto problémů vyžaduje udržitelná řešení, která zohlední všechny aspekty nedostatku, v němž Romové žijí, prostřednictvím integrovaného přístupu. Nízká úroveň vzdělání, překážky na trhu práce, segregace v oblasti bydlení a v dalších oblastech i špatný zdravotní stav jsou problémy, které musí být řešeny současně.

Od prosince 2007 Evropská unie v řadě závěrů Rady podpořila hodnocení Komise, podle něhož má již EU k dispozici účinný rámec právních a finančních nástrojů a nástrojů pro koordinaci opatření umožňujících začleňování Romů, lze však udělat více, aby byly využívány efektivněji[1]. Rada uvedla, že členské státy a Evropská unie mají společnou odpovědnost při řešení problematiky začleňování Romů v rozsahu jejich příslušných pravomocí a doplňkových pravomocí, a zakotvila začleňování Romů do procesu vytváření politik EU.[2] Současná trojice předsednických zemí definovala sociální a ekonomickou integraci Romů jako jednu ze svých priorit[3].

Je třeba, aby opatření pro boj proti vyloučení Romů byla zasazena do širšího rámce evropských politik rovnosti, začleňování a růstu a aby bylo plně využíváno právních a finančních nástrojů dostupných rovněž pro většinovou společnost. Konečným cílem je společnost otevřená sociálnímu začleňování, a nikoli nová forma etnické segregace: veškerý pokrok, kterého může být dosaženo v oblasti začleňování Romů, představuje rovněž pokrok v začleňování všech etnických menšin v EU a naopak.

Cílem tohoto sdělení je určit ještě před druhým summitem o Romech, jak bude Evropská unie na základě dosaženého pokroku pokračovat v přispívání k plné sociální a ekonomické integraci Romů.

2. DOSAžENÝ POKROK

Od roku 2008 bylo dosaženo pokroku v členských státech i na úrovni EU, jak ukazuje doprovodná zpráva[4]. V roce 2009 se v EU těžiště přesunulo z analýzy problémů na zkoumání možností zefektivnění stávajících nástrojů a důraznějšího řešení situace Romů prostřednictvím široké škály opatření, například v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, zdravotnictví, vzdělávání, bydlení, mládeže a kultury.

Pokračovalo provádění a další tvorba právních předpisů EU v oblasti nediskriminace, svobody pohybu, ochrany údajů a boje proti rasismu. Komise rovněž monitorovala provedení příslušných právních předpisů EU v kandidátských a potenciálních kandidátských zemích. Tyto kroky byly doplněny zahrnutím specifického romského hlediska do činnosti Agentury Evropské unie pro základní práva, sítě orgánů zabývajících se rovností (EQUINET), do odborné přípravy právníků a informační kampaně Evropské komise „Za rozmanitost – Proti diskriminaci“.

Za účelem výměny osvědčených postupů a zkušeností a podnícení spolupráce mezi zainteresovanými stranami vznikla v dubnu 2009 evropská platforma pro začleňování Romů, složená z klíčových aktérů v oblasti začleňování Romů v orgánech EU, mezinárodních organizacích, vládách členských států a občanské společnosti. Cílem platformy je zvyšovat soudržnost a účinnost souběžných politických opatření na vnitrostátní, evropské a mezinárodní úrovni s cílem vytvářet součinnost. Společné základní zásady pro začleňování Romů, které byly vypracovány během jednání platformy a vyšly ze zkušeností s úspěšnými iniciativami pro začleňování Romů, poskytují tvůrcům politik na všech úrovních praktický návod, jak vytvářet a provádět úspěšné iniciativy[5].

Například druhá z deseti zásad byla využita pro zdůvodnění návrhu Komise z roku 2009 o změně nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj. Cílem je zasáhnout ve prospěch komunit na samém okraji společnosti – konkrétně, ale nikoli výlučně romských komunit – ve 27 členských státech EU prostřednictvím spolufinancování za účasti Evropského sociálního fondu, a to v oblasti budování nového bydlení a renovace stávajícího bydlení v městských a venkovských oblastech jakožto součásti integrovaného přístupu zahrnujícího opatření týkající se vzdělávání, zaměstnanosti a sociální a zdravotní péče.

Většina členských států uvádí, že klade zvláštní důraz na vnitřní koordinaci a zapojení romským komunit. Některé členské státy začaly využívat možností, které nabízí komplexní programování a kombinované nástroje politiky soudržnosti.

Členské státy dále uvádějí, že chtějí začlenit romskou problematiku do všech politik a využívat vzájemného učení a hodnocení, aby zkvalitnily iniciativy zaměřené na odstranění segregace a na přístup ke vzdělávání, zaměstnání či základním sociálním službám. Pro tuto činnost existuje fórum Evropská síť pro sociální začleňování a romskou komunitu v rámci strukturálních fondů (EURoma), jehož účelem je výměna informací a zkušeností, sdílení strategií a přístupů a šíření znalostí.

V připravované zprávě o studii týkající se činností zaměřených na zvýšení vlivu politik, programů a projektů pro sociální začleňování a nediskriminaci romských obyvatel v EU, kterou Komise uskutečňuje v roce 2009 a 2010, budou zveřejněny faktory úspěchu a osvědčené postupy.

Řada těchto činností byla podporována ze strukturálních fondů EU, zejména z ESF[6]. V návaznosti na závěry zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti v prosinci 2008 a usnesení Evropského parlamentu z března 2009 Komise zdvojnásobila své úsilí na využití veškerých možností, které uvedené nástroje nabízejí. Především společně s vládami členských států přijala dvoustranné závazky, které mají podněcovat členské státy, aby k podpoře začleňování Romů více využívaly strukturální fondy EU. Účinnost ESF byla navíc posílena intenzivnějším sledováním a posuzováním projektů týkajících se Romů a rozšířením opatření, která byla shledána jako obzvlášť efektivní, v celé Evropě.

Evropská Komise rovněž provádí pilotní projekt týkající se začleňování Romů (5 milionů EUR na období 2010–2012), který inicioval Evropský parlament a který je zaměřen na vzdělávání v raném věku, samostatnou výdělečnou činnost prostřednictvím mikroúvěrů a veřejnosti určené informační kampaně v zemích s vysokým počtem romských obyvatel. Tento pilotní projekt také přinese poznatky o metodách sběru údajů a srovnávacím hodnocení, jež by mělo posoudit dopad kroků, které jsou prováděny v těchto třech jmenovaných oblastech.

3. BUDOUCÍ ÚKOLY

Předcházející analýza nástrojů a politik[7] EU a zpráva o pokroku za období 2008–2010[8] ukazují, že tyto nástroje a politiky jsou všeobecně schopny podporovat začleňování Romů, a to i ve velkém měřítku. Úkolem je zajistit, aby možnosti, které nabízejí, byly uplatňovány.

Řada evropských a mezinárodních aktérů v současnosti souběžně uskutečňuje politická opatření zaměřená na začleňování Romů. Mezi nimi se nachází příslušné politiky EU pro začleňování Romů, akční plán OBSE pro zapojení Romů a Sintů do veřejného a politického života (přijatý v roce 2003 a podepsaný 55 státy)[9], doporučení Rady Evropy, usnesení Výboru ministrů a Parlamentního shromáždění[10] a národní akční plány přijaté a prováděné dvanácti státy, které se účastní Desetiletí začleňování Romů 2005–2015.[11] Výsledky těchto činností se liší v závislosti na jejich právním základu, nástrojích, zdrojích a zapojení zúčastněných stran. Jsou navíc jen volně koordinovány prostřednictvím neformální kontaktní skupiny mezinárodních romských organizací pro Romy, Sinty a travellery[12].

Budoucí úkoly jsou:

- zkvalitnění spolupráce evropských, vnitrostátních a mezinárodních aktérů a zástupců romských komunit, založené na závazku začleňování Romů, které proběhlo v posledních 5–10 letech;

- převedení tohoto závazku a spolupráce do pozitivních změn na místní úrovni. Tyto kroky je třeba spojit s větší mírou odpovědnosti a posílením kapacity orgánů místní správy, občanské společnosti a samotných Romů, pokud jde o vytváření a provádění projektů, programů a politik;

- lepší komunikace ohledně výhod začleňování Romů pro místní a vnitrostátní hospodářský a sociální rozvoj[13]. Sociální a ekonomická integrace Romů je dvousměrný proces, který vyžaduje změnu smýšlení většinové společnosti i členů romských komunit a jejich vůdčích osobností;

- podpora integrovaného využívání fondů EU za účelem řešení vícerozměrných výzev, které vyloučení Romů představuje;

- rozvoj konkrétních politik na odstranění segregace, zejména v oblasti vzdělávání a bydlení, a jejich podporování ze strukturálních fondů;

- věnování zvláštní pozornosti nejvíce znevýhodněným mikroregionům;

- zařazení problematiky začleňování Romů do širších politických oblastí vzdělávání, zaměstnanosti, veřejného zdraví, infrastruktury a urbanistického plánování, hospodářského a územního rozvoje spíše než její řešení v rámci samostatné politiky. Je třeba, aby o osvědčených postupech a úspěšně fungujících modelech byl informován co největší počet osob a aby se staly nedílnou součástí politiky.

Komise, členské státy a další klíčoví aktéři musí zaměřit své úsilí na řešení těchto úkolů tak, že posílí účinnost politik jak z hlediska jejich obsahu, tak z hlediska jejich provádění.

3.1. Politická opatření pro účinné začleňování Romů

3.1.1. Finanční nástroje

Strukturální fondy EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a nástroj předvstupní pomoci (NPP) představují téměř polovinu ročního rozpočtu Evropské unie a jsou významnou hnací silou změn.

Informace o uplatňování těchto nástrojů ukazují, že obecně nechybějí prostředky pro podporu nadějných politik a programů. Existuje však řada překážek, které členským státům brání používat je na opatření ve prospěch začleňování Romů; patří sem problémy při plánování a programování a administrativní zátěž. Jak v současné době dokazují úspěšné příklady, mnohem účinnější než izolované projekty řešící jeden či dva problémy Romů jsou strategie pro integraci Romů zaměřující se na komplexní povahu problémů, která přispívá k odsouvání romských komunit na okraj společnosti. Ke zmíněným překážkám se řadí rovněž jistá zdrženlivost na místní úrovni a nedostatek politické informovanosti a kapacity v případě místních orgánů i romských komunit. Tyto problémy je možné řešit pobídkami a vhodnou podporou a odborností; patří sem také technická pomoc poskytovaná ze strukturálních fondů EU. Komise vítá iniciativy nevládních organizací při budování kapacit (např. iniciativa Open Society Institute s názvem „Making the Most of EU Funds for Roma“ („Plné využití fondů EU ve prospěch Romů“)). Kromě toho se ukázalo, že posílené postavení Romů a zejména účast romských žen na rozhodovacím procesu – ženy působí jako spojovací článek mezi rodinou a společností – jsou významným faktorem, který ovlivňuje úspěšnost jakéhokoli opatření.

Za účelem podpořit členské státy v provádění politik tak, aby měly v této oblasti viditelný dopad, zahájila Komise v členských státech v roce 2009 řadu dvoustranných akcí na vysoké úrovni, při nichž se setkávají političtí činitelé, nejvyšší orgány veřejné správy a zúčastněné strany na evropské a vnitrostátní úrovni s představiteli romských komunit. Tyto akce připravují půdu pro stanovení cílů, které umožní širší využívání fondů EU ve prospěch začleňování Romů, tak, že se vytyčí specifické mezníky.

Komise prosadila rozsáhlé integrované programování, které propojuje opatření v rámci několika operačních programů, a tak vytváří oporu pro kroky, při nichž, aby přinesly řešení pro romské komunity, se uplatňuje průřezový přístup. Komise vítá iniciativy členských států, které stanoví opatření na odstranění segregace jako podmínku pro přístup k prostředkům strukturálních fondů, což je podle ní zcela v souladu s požadavkem nediskriminace při provádění pomoci z fondů[14].

Komise rovněž podněcuje členské státy, aby umožnily účast romských komunit na plánování využití prostředků fondů prostřednictvím konkrétního uplatnění zásady partnerství, a Romové se tak mohli účastnit každé fáze procesu od návrhu programu až po jeho posouzení, a rovněž aby podporovaly budování kapacit v rámci romské občanské společnosti a na úrovni místních orgánů. Komise také vítá snahy o zjednodušení postupu podávání žádostí a o systematičtější poskytování předběžných plateb úspěšným žadatelům.

3.1.2. Integrovaný přístup spolu se začleňováním

Ačkoliv životní podmínky řady romských komunit jsou charakterizovány četnými a navzájem se zesilujícími problémy, jsou opatření na řešení těchto problémů příliš často odtržena od obecné politiky vzdělávání, zaměstnanosti, veřejného zdraví a obnovy měst. Stále převažuje tendence k jednostranným řešením, jako je podpora zaměstnanosti Romů nebo rekonstrukce romských osad, která se uskutečňují v krátkodobých projektech a v programech, které postrádají rozměr udržitelnosti.

Jak v roce 2008 zdůraznil Evropský hospodářský a sociální výbor[15], začlenění romské problematiky do všech příslušných politik EU a jednotlivých členských států je cestou k završení procesu začleňování, která slibuje největší úspěch. Společná práce za účelem snižování nerovnosti v oblasti zdraví v rámci strategie sociální ochrany a sociálního začleňování a strategie EU v oblasti zdraví je zvláštním příkladem takového přístupu[16]. V roce 2009 se pak Komise zaměřila na romskou otázku v souvislostech Lisabonské strategie. Úspěšnost a politická řešení v jednotlivých členských státech týkající se začleňování Romů na trhu práce byly analyzovány na základě vnitrostátních reformních programů v členských státech a začleněny do společné zprávy o zaměstnanosti pro období 2008–2009. Toto začleňování neruší podporu integrovaných a uzpůsobených přístupů ke specifické situaci romských komunit v členských státech.

Větší množství výměn zkušeností mezi orgány veřejné správy členských států týkajících se úspěšných programů zaměřených na Romy se může uskutečňovat díky účasti členských států v Evropské síti pro sociální začleňování a romskou komunitu v rámci strukturálních fondů (EURoma). Akademická síť pro studium romské problematiky, kterou podporuje Komise a Rada Evropy, zkvalitní základnu pro romské iniciativy a vytvoří spolehlivější propojení s oblastí politiky.

Pokud jde o zahrnutí romské problematiky do vnitrostátních politik, má v zásadních oblastech vzdělávání, zaměstnanosti a sociálního začleňování klíčový význam strukturovaná spolupráce členských států v rámci otevřených metod koordinace. Komise může tento proces ovlivnit tak, že usnadní výměnu zkušeností a osvědčených postupů.

Větší účinnost politických opatření

Komise bude:

- pokračovat v dvoustranných akcích na vysoké úrovni v členských státech a monitorovat další vývoj. Do konce roku 2013 sestaví přehled výsledků svých návštěv;

- podněcovat členské státy, aby zajistily, že prostředky ze strukturálních fondů budou použity na prosazování rovných příležitostí a řešení segregace;

- povzbuzovat členské státy, aby k výměně osvědčených postupů využívaly síť EURoma;

- podporovat síť pro studium romské problematiky, aby se zlepšilo propojení mezi výzkumem a politickou sférou;

- povzbuzovat členské státy, aby na základě poznatků získaných mimo jiné z posouzení pilotního projektu týkajícího se začleňování Romů rozvíjely vhodné nástroje a metody hodnocení, které jsou předpokladem k vytvoření politik začleňování Romů založených na poznatcích;

- posilovat koordinaci mezi EFRR, ESF a EZFRV[17], zejména na regionální a místní úrovni, v souvislosti s využíváním fondů za účelem podpory integrovaného přístupu v oblasti bydlení (v souladu s ustanoveními čl. 7 odst. 2 nařízení o EZFR, ve znění pozdějších předpisů) nebo v jiných oblastech;

- poskytovat informační a technickou pomoc členským státům ohledně účinného využívání strukturálních fondů a Evropského fondu pro rozvoj venkova při řešení sociálního a ekonomického vyloučení Romů;

- zohledňovat výsledky hodnocení intervencí strukturálních fondů EU ve prospěch Romů, pilotního projektu týkajícího se začleňování Romů a studia úspěšných projektů, programů a politik zaměřených na začleňování Romů, pokud jde o rozvoj další generace strukturálních fondů a programů Evropské unie;

- se soustředit na začleňování Romů při vytváření a provádění stěžejní iniciativy Evropská platforma pro boj proti chudobě, kterou Komise navrhla jako součást strategie EU 2020;

- vyzývat členské státy, aby se zabývaly romskou problematikou při podávání zpráv o provádění vnitrostátních politik ve všech oblastech, které jsou významné z hlediska začleňování Romů (jako je vzdělávání, zaměstnanost, sociální ochrana, sociální začleňování a zdraví) v rámci otevřené metody koordinace a strategie EU 2020. Komise začlení do programu vzájemného učení pro období 2010–2011 zvláštní část zaměřenou na zaměstnanost Romů;

- přezkoumávat své politiky a programy týkající se Romů v souvislosti s rozšiřováním EU za účelem dalšího rozvoje a zlepšování finanční pomoci z NPP.

3.2. Soudržnost politik

Skutečná změna může být výsledkem pouze účinného uplatňování politik. Účinné politiky potřebují systematické plánování. Pro takové plánování je třeba, aby se na něm podíleli všechny příslušné zúčastněné strany, aby se mu dostalo politické opory a disponovalo nezbytnými zdroji z příslušných úrovní rozhodování. Tyto úvahy a analýza úkolů, které přinese budoucnost, ukazují na potřebu pevnější a účinnější koordinace a soustředění sil.

Evropská platforma pro začleňování Romů nabízí fórum pro spolupráci v této oblasti a společné základní zásady týkající se začleňování Romů, vypracované touto platformou, poskytují společný rámec. Zásady zdůrazňují, že programy a politiky zaměřené na Romy nesmí vylučovat členy jiných skupin, kteří se nacházejí v podobné socioekonomické situaci[18]. Zásady rovněž vyzdvihují fakt, že tyto programy a politiky musí mít za cíl větší zohlednění problematiky Romů, aby se zamezilo oddělení opatření zaměřených na Romy od širších politických iniciativ.[19] V neposlední řadě tyto zásady kladou silný důraz na vytváření odpovědnosti, pokud jde o místní orgány, nevládní organizace i romské komunity.

Významné zohlednění romské problematiky ve všech příslušných politikách na evropské a vnitrostátní úrovni a rovněž zapojení příslušných nástrojů pro začleňování Romů vyžaduje velké úsilí a odpovídající zdroje pro monitorování a vytváření politik a nástrojů pro budoucnost. Do tohoto procesu je třeba zapojit organizace občanské společnosti, zejména romské organizace, a to ve všech jeho fázích a na všech úrovních.

Větší účinnost činností

Komise bude:

- nápomocna všem předsednictvím Rady při zefektivňování platformy. Při organizování setkání v rámci této platformy poskytne každému předsednictví pomoc;

- pomáhat předsednictvím s organizováním budoucích summitů o Romech;

- uplatňovat společné základní zásady pro začleňování Romů při vytváření, provádění a hodnocení politik, které jsou pro začleňování Romů relevantní;

- hledat nejúčinnější prostředky, aby byl v jejích interních postupech zajištěn vysoký stupeň začlenění romské problematiky do všech příslušných politik;

- umožňovat Romům, aby ovlivňovali politické dění, a to rovněž prostřednictvím spolufinancování aktivit evropské sítě, která Romy zastupuje.

4. VYTVÁřENÍ MODELOVÝCH PřÍSTUPů

Evropská unie má mnoho zkušeností, a stále získává další, s politickými opatřeními, která se osvědčila, a s opatřeními, která úspěch nepřinesla. Tyto zkušenosti však ještě nejsou snadno přístupné nebo přijatelné pro politické činitele. Navíc nejsou dostupné v podobě, která by se dala snadno aplikovat na nejrůznější situace. Romské komunity v EU27, v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích nejsou homogenní skupinou. Z důvodu této různorodosti nelze používat pouze jedinou strategii: je třeba rozdílných přístupů, které zohlední geografické, ekonomické, sociální, kulturní a právní kontext.

Přestože každý kontext je jedinečný, je možné stanovit čtyři hlavní typy komunit:

- romské komunity žijící ve znevýhodněných (před)městských oblastech s vysokou koncentrací obyvatel, případně v sousedství jiných etnických menšin a znevýhodněných příslušníků většinové společnosti;

- romské komunity žijící ve znevýhodněných částech malých měst/vesnic ve venkovských regionech a v segregovaných osadách ve venkovských regionech, izolovaných od měst/vesnic, v nichž žije většinová společnost;

- kočovné romské komunity, jejichž členové mají státní příslušnost země, v níž se nacházejí, nebo jiné země EU;

- kočovné a usazené romské komunity, jejichž členové mají státní příslušnost třetí země, status uprchlíka, jsou bez státní příslušnosti nebo jsou žadateli o azyl.

V mnoha členských státech je zastoupeno několik uvedených typů komunit nebo dokonce všechny (přestože počet kočovných komunit je obecně spíše nižší než počet usazených komunit). Ve všech typech romských komunit jsou ženy a děti vystaveny obzvlášť vysokému stupni ohrožení.

Pro úspěšné začleňování Romů (a všech dalších osob) jsou klíčová základní socioekonomická témata, jako přístup na trh práce a k samostatné výdělečné činnosti, nesegregovanému kvalitnímu vzdělávání, bydlení a zdravotnickým službám. Další témata, jako neexistence dokladů o vlastnictví půdy nebo osobních dokladů, jsou však pro některé typy komunit důležitější než pro ostatní komunity.

Politická opatření musí rovněž zohlednit aspekty městského a venkovského prostředí, v nichž tyto komunity žijí, a rovněž právní postavení jejich příslušníků. Například zlepšení, pokud jde o zápisy romských dětí do většinových škol (vzdělávání a péče v raném věku), by si v některých případech mohlo vyžádat poskytnutí doplňkových zdrojů některým školám, v jiných případech pak změnu postupu při přijímání žáků, hranic školských okrsků, zavedení veřejné dopravy, vydávání osobních dokladů rodičům nebo zapojení prostředníků pro mezikulturní vztahy.

Komise proto hodlá poskytovat pomoc politickým činitelům tím, že vytvoří soubor modelových přístupů. Každý modelový přístup, založený na osvědčených postupech, by se zaměřil na potřeby hlavních typů romských komunit, včetně jejich zvláště ohrožených podskupin, a nabízel by nejvhodnější cílená opatření veřejné politiky. Každý modelový přístup by vymezil klíčové aktéry a právní a finanční nástroje nezbytné pro zavedení integračního programu na místní, regionální a celostátní úrovni a navrhl by možné iniciativy za účelem zlepšení přístupu Romů ke vzdělání, zaměstnanosti, zdravotní péči a bydlení. Tyto kroky by byly doplněny seznamem iniciativ zaměřených na boj proti diskriminaci, zohledňování rovnosti žen a mužů ve všech oblastech a poskytování ochrany zvláště ohroženým podskupinám. Byly by vydány pokyny pro to, jak zavádění těchto iniciativ monitorovat a jak zúčastněné strany informovat o dosaženém pokroku.

Uplatňování těchto modelových přístupů by nebylo povinné, avšak členské státy by byly podněcovány, aby jeden či více z nich zohlednily ve svých politikách začleňování Romů. Komise by s členskými státy diskutovala o tom, jak by zavádění a monitorování těchto modelových přístupů mohlo být začleněno do stávajících otevřených metod koordinace a provádění Evropské platformy pro boj proti chudobě a jak by mohly být podporovány finančními nástroji EU.

Komise vytvoří tyto modelové přístupy za přispění odborníků ze svých řad i odborníků externích a příslušných fór, především evropské platformy pro začleňování Romů.

5. ZÁVěR

Aby se zlepšila sociální a ekonomická integrace Romů, musí Evropská unie posílit zapojení orgánů EU, členských států, mezinárodních organizací a občanské společnosti.

Silnější spolupráce vnitrostátních, evropských a mezinárodních aktérů s ohledem na začleňování romských komunit může zvýšit účinnost dostupných nástrojů. Pevný základ pro posílení této spolupráce poskytuje evropská platforma pro začleňování Romů a společné základní zásady.

V souladu s těmito zásadami by romská problematika měla být soustavně zohledňována ve všech příslušných evropských a vnitrostátních politikách. Politiky, které přispívají k udržování nebo prohlubování segregace romských komunit, k segregaci v oblasti bydlení, vzdělávání či v oblasti jiných služeb, je třeba ukončit. To však nevylučuje cílená opatření nebo opatření pozitivní diskriminace, jak to umožňují příslušné právní předpisy EU.

Zvláštním úkolem Komise pro období 2010–2012 je využít zkušeností získaných z hodnocení dopadu vnitrostátních a evropských nástrojů a politik. Kromě výše uvedených závazků se Komise zaměří nejprve na vytvoření modelových přístupů pro sociální a ekonomickou integraci Romů a poté zajistí, aby příprava opatření na provádění strategie EU 2020 a programů v novém finančním období zahrnovala specifická řešení problémů jednotlivých typů romských komunit.

[1] Podle sdělení „Nediskriminace a rovné příležitosti: Obnovený závazek“ (KOM(2008) 420).

[2] Zasedání Evropské rady: dokumenty Rady 16616/1/07 a 11018/1/08 REV1; Rada ve složení pro obecné záležitosti: dokument Rady 15976/1/08 REV 1, Rada ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele: dokumenty Rady 9721/2/09 REV2 a 10394/09.

[3] Dokument Rady 16771/09.

[4] SEK(2010).

[5] Dokument Rady 10394/09, příloha.

[6] Evropský sociální fond (ESF) a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR).

[7] SEK(2008) 2172.

[8] SEK(2010) …

[9] Rozhodnutí OBSE č. 3/30, Action Plan on Improving the Situation of Roma and Sinti within the OSCE Area (MC.DEC/3/03).

[10] Zejména jde o následující: doporučení Výboru ministrů 2006/10 (přístup ke zdravotní péči); 2005/4 (podmínky bydlení); 2004/14 (pohyb a táboření travellerů); 2001/17 (situace v hospodářské oblasti a v oblasti zaměstnanosti); 2000/4 (vzdělávání romských/cikánských dětí); 1983/1 (kočovníci bez státní příslušnosti a kočovníci s nevymezenou státní příslušností); 1957/13 (sociální situace kočovníků).

[11] http://www.romadecade.org/decade_action_plans

[12] Neformální kontaktní skupinu (Informal Contact Group (ICG)) společně organizuje předsednictví Rady a Rada Evropy. Dále se do ní zapojují zástupci orgánů EU, mezinárodních organizací a mnohostranných iniciativ (organizace OSN, Světová banka, OBSE, Desetiletí začleňování Romů 2005–2015), členské státy (zastoupené bývalým, současným a budoucím předsednictvím) a rovněž občanská společnost. Neformální kontaktní skupina je fórum pro sdílení informací o činnostech probíhajících v rámci zúčastněných organizací.

[13] Komise používá klíčové sdělení „Romové v Evropě: podporovat začleňování ve prospěch všech“ pro zvláštní tiskové a audiovizuální materiály.

[14] Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, zejména článek 16.

[15] Průzkumné stanovisko, Integrace menšin – Romové, SOC(263), EHSV 1207/2008, bod 5.3.

[16] Sdělení „Solidarita v oblasti zdraví: snížení nerovnosti v oblasti zdraví v EU“, KOM(2009) 567.

[17] Článek 9 obecného nařízení o strukturálních fondech EU.

[18] Dokument Rady 10394/09, příloha: zejména společná základní zásada č. 2.

[19] Dokument Rady 10394/09, příloha: zejména společná základní zásada č. 4.