1.10.2010

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 267/33

---

Stanovisko Výboru regionů – EU a mezinárodní politika biologické rozmanitosti po roce 2010

(2010/C 267/08)

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ,

A.   Obecné poznámky

1.   se domnívá, že ochrana biologické rozmanitosti má zásadní význam pro zdraví a kvalitu života lidí, a to přímo i nepřímo pomocí služeb poskytovaných ekosystémem. Každý má právo na zdravé a udržitelné životní prostředí, k čemuž je nutné zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti při respektování ústřední úlohy, kterou hraje v celosvětovém měřítku v rámci boje proti hladu a v zabezpečení potravin. Výbor vyjadřuje obavy ohledně vážných důsledků, které bude mít ztráta biologické rozmanitosti v ekosystémech pro současné a budoucí generace, a to jak z důvodů etických, tak s ohledem na uznání vnitřní hodnoty biologické rozmanitosti, zajištění hospodářské a sociální stability, zmírnění klimatických změn a dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

2.   kromě důrazu na přirozenou hodnotu přírody jako dědictví lidstva podporuje úsilí o hospodářské zhodnocení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a jejich začlenění do tvorby politik. Vítá skutečnost, že díky mezinárodní studii „Ekonomika ekosystémů a biodiverzity“ (The Economics of Ecosystems and Biodiversity, TEEB) se zlepšuje porozumění hospodářské hodnotě biologické rozmanitosti a skutečnosti, že nečinnost představuje nesmírné finanční náklady. VR vítá skutečnost, že místní a regionální rozměr bude specifickým tématem zprávy TEEB „D2 Zpráva pro místní orgány“;

3.   zdůrazňuje, že cíle EU a mezinárodní cíle pro rok 2010 jsou po celém světě zásadní pro podnícení užitečných akcí na podporu biologické rozmanitosti prováděných na místní a regionální úrovni. V Evropské unii existuje řada příkladů osvědčených postupů. Výbor se však vážně obává, že ani cílů EU, ani celosvětových cílů v oblasti biologické rozmanitosti pro rok 2010 nebylo dosaženo v důsledku jasného rozdílu mezi sliby a skutečně provedenými opatřeními;

4.   domnívá se, že mají-li být splněny cíle ochrany biologické rozmanitosti, musejí orgány veřejné moci včetně místních a regionálních orgánů nalézt rovnováhu mezi rozvojovými politikami a cíli biologické rozmanitosti, a dále též podporovat využití pobídek určených na podporu zachování biologické rozmanitosti;

Zapojení místních a regionálních orgánů do lepší správy a komunikace

5.   zdůrazňuje úlohu místních a regionálních orgánů při zastavení ztráty biologické rozmanitosti a při zavedení strategií na ochranu biologické rozmanitosti ve svých obcích / regionech. To by mělo být zváženo vzhledem k nedávným zjištěním průzkumu Eurobarometr z března 2010 zaměřeného na postoj Evropanů k biologické rozmanitosti, podle kterého si význam tohoto termínu uvědomuje pouze 38 % Evropanů a pouze 17 % Evropanů se cítí přímo dotčeno úbytkem biologické rozmanitosti. VR potvrzuje, že je za tímto účelem ochoten podpořit projekty na zachování biologické rozmanitosti a přispět k podněcování zájmu občanů na místní a regionální úrovni a vytváření součinnosti mezi zainteresovanými stranami a orgány veřejné správy, a to pořádáním akcí během OPEN DAYS 2010;

6.   zdůrazňuje, že pokud má být v celosvětovém měřítku zachována biologická rozmanitost, měly by mít místní a regionální orgány k dispozici dostatečné lidské zdroje, finanční prostředky a technické nástroje, které budou přiměřené jejich odpovědnosti a snahám, jež vyvíjejí s cílem zastavit ztrátu biologické rozmanitosti. Místní a regionální orgány mají nejlepší pozici na to, aby podpořily jednak místní společenství v ochraně místního životního prostředí a jednak dobrovolné organizace inspirující veřejnost a zapojující ji do ochrany přírodního prostředí. Mezi další důležité odpovědnosti patří vzdělávání, zdravotnictví a kvalita života, územní plánování a vlastnictví půdy. VR vyzývá místní a regionální orgány, aby šly příkladem;

7.   domnívá se, že Mezinárodní rok biologické rozmanitosti 2010, který vyhlásila OSN, posílí na úrovni EU a na mezinárodní úrovni politické závazky řešit celosvětovou krizi biologické rozmanitosti a zároveň podnítí aktivní účast místních a regionálních orgánů;

8.   vítá projekty, které zahájilo mnoho místních a regionálních orgánů s cílem přispět k ochraně biologické rozmanitosti, například projekty zaměřené na zakládání chráněných území a regeneraci poškozených stanovišť, ochranu mokřadů a jiných ekosystémů, vytváření pásů zeleně či urbanismus využívající kritéria zachování biologické rozmanitosti, a zvýšit osvětu občanů o biologické rozmanitosti, např. soutěže o nejlepší zahrady a zelené plochy v městských oblastech. Zahrady v rezidenčních čtvrtích poskytují významné útočiště ptákům a zvěři a jsou důležité tím, že ochlazují a čistí vzduch a ukládají uhlík;

B.   Směrem ke strategii EU pro biologickou rozmanitost pro rok 2020

9.   vítá novou koncepci na rok 2050 a nový ambiciózní cíl „zastavit do roku 2020 v EU úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémových služeb a v maximálním proveditelném rozsahu je obnovit a současně zvýšit příspěvek EU k odvrácení úbytku biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku“, jak bylo dohodnuto na zasedání Rady pro životní prostředí dne 15. března 2010 a schváleno Evropskou radou ve dnech 25. a 26. března 2010. To dokazuje, že EU je znovu odhodlána dosáhnout hmatatelných výsledků;

10.   vyjadřuje však obavy, že v rámci cíle udržitelného růstu podle strategie Evropa 2020 bude biologická rozmanitost i nadále podřízena vzorcům hospodářského růstu a snaze o dosažení nízkouhlíkového hospodářství, aniž by byla uznána ve své vlastní podstatě;

11.   vítá zařazení ekosystémových služeb do cíle pro rok 2020, jak již dříve doporučoval, a to za účelem obnovy těchto služeb a tím i zvrácení současného trendu. V této souvislosti však žádá Evropskou komisi i členské státy, aby vyjasnily, jak by se mělo omezení „obnovit je do co největší míry“ uvedené v tomto cíli vykládat na místní a regionální úrovni;

12.   souhlasí s Radou v tom, že je nyní třeba urychleně a účinně zasáhnout, aby se předešlo vážným ekologickým, hospodářským a společenským důsledkům;

13.   uznává, že toto je důležitý krok, aby EU na 10. zasedání konference smluvních stran (COP 10) Úmluvy o biologické rozmanitosti, které se bude konat v říjnu v japonském městě Nagoja, prokázala odhodlanost jednat a „jít příkladem“;

14.   podporuje výzvu Rady pro Evropskou komisi, aby předložila strategii EU pro biologickou rozmanitost pro rok 2020, v níž zohlední výsledky 10. zasedání konference smluvních stran (COP 10) Úmluvy o biologické rozmanitosti;

15.   zastává názor, že tato strategie EU pro biologickou rozmanitost pro rok 2020 bude schopná dosáhnout cílů EU na období po roce 2010 a celosvětových cílů pouze tehdy, pokud bude rozhodným způsobem podporovat místní a regionální orgány a další uživatele či vlastníky půdy. Ve strategii je třeba řešit stávající neúplné čerpání prostředků ze strukturálních fondů na environmentální otázky a otázky biologické rozmanitosti a podporovat výměnu osvědčených postupů, aby místní a regionální orgány získaly možnost vyvíjet činnost v praxi. Podpora osvědčených postupů mezi správními orgány a vytvoření fóra, na němž se budou určovat společné problémy a sdílet řešení biologické rozmanitosti, napomůže vybudovat kapacitu místních a regionálních orgánů;

16.   s uspokojením konstatuje, že jeho výzvu k vytvoření „ekologické infrastruktury“ (1) Rada vyslyšela (2), čímž se Evropské komisi otevírá cesta k vypracování strategie EU pro ekologickou infrastrukturu po roce 2010. Tato strategie by měla v souladu se zásadou subsidiarity zahrnovat územní rozměr a umožnit začlenění stávajících iniciativ, zejména na místní a regionální úrovni, do jednotného rámce;

Úloha místních a regionálních orgánů při podpoře strategie EU pro biologickou rozmanitost pro rok 2020

17.   zdůrazňuje, že nová strategie EU pro biologickou rozmanitost v roce 2020 by byla úspěšná, pokud by se všechny zainteresované subjekty a místní subjekty zapojily do tvorby politiky a do jejího provádění na základě modelu víceúrovňové správy. Je důležité spojit všechny subjekty zapojené do ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně odborných vědeckých pracovníků, vlastníků akčních plánů pro biologickou rozmanitost, nevládních organizací a vzdělávacích institucí;

18.   trvá na nutnosti v plné míře provést směrnice o ptácích a o stanovištích také v regionálním a místním měřítku, urychlit provedení a plný rozvoj soustavy Natura 2000 a zavést přiměřené financování – s přihlédnutím také k tomu, že biologická rozmanitost je v EU rozprostřena nerovnoměrně – a účinná řídicí a regenerační opatření;

19.   vítá v tomto směru výzvu využívat participativní přístupy, kterou přednesla Rada pro životní prostředí. Výsledkem těchto přístupů „budou nezbytné a doplňkové iniciativy ‚zezdola‘ pocházející od stran, které se přímo podílejí na hospodaření s půdou a využívání mořských oblastí, a zejména místních společenství““;

20.   zdůrazňuje, že místní a regionální orgány jsou důležité při zvyšování povědomí občanů o významu biologické rozmanitosti a požaduje větší podporu ze strany členských států při provádění evropských a vnitrostátních právních předpisů;

21.   vyzývá místní a regionální orgány, aby vytvářely programy biologické rozmanitosti a zohledňovaly cíle pro biologickou rozmanitost ve svých územních plánech a územních rozhodnutích, podporovaly rozšiřování zelených ploch, předcházely degradaci půd, poškozování ekosystémů a fragmentaci krajiny a přírodních stanovišť, minimalizovaly negativní dopady změny klimatu a hledaly příležitosti ke kombinaci obnovy či budování přírodních stanovišť s iniciativami v oblasti územního plánování. Zároveň také připomíná, že u řídce zalidněných oblastí a oblastí s dobrým přístupem k zeleným plochám, kde jsou již rozsáhlá přírodní území chráněna, je důležité upřesnit a zvýšit kvalitu ochrany a zlepšit soulad s ostatními způsoby využití půdy;

22.   domnívá se, že skutečnost, že Rada uznala, že pro optimální využití zdrojů v boji proti ztrátě biologické rozmanitosti je nutné rozvíjet výměnu osvědčených postupů, znamená, že Evropská unie a členské státy by měly zesílit podporu této výměny mezi místními a regionálními orgány;

23.   vyjadřuje podporu iniciativám a sítím, jež propagují závazky přijaté místními a regionálními orgány na dobrovolném základě a zajišťují šíření těchto osvědčených postupů na celoevropské úrovni, jako jsou například projekt LIFE + a „evropská hlavní města biologické rozmanitosti“;

Začlenění biologické rozmanitosti do hlavních odvětví

24.   poukazuje na to, že ochrana biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb je průřezovým tématem, které vyžaduje systémový přístup, v němž musí všechny různé subjekty na všech úrovních spolupracovat;

25.   připomíná doporučení pro jednotlivá odvětví, která uvedl ve stanovisku Nový impuls pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti (1), a zdůrazňuje, že účinná a stabilní ochrana biologické rozmanitosti je možná, pouze pokud se začlení do širší strategie a širších politik týkajících se těch hlavních odvětví, která nesou odpovědnost za ničení přírodních stanovišť, jejich fragmentaci a poškozování způsobené změnami ve využívání půdy atp. Mezi tato odvětví patří zemědělství a lesnictví, energetika, doprava, změna klimatu, regionální rozvoj a územní plánování. Stejně tak každá mezinárodní obchodní dohoda, do níž bude zapojena EU, musí zohledňovat ztrátu biologické rozmanitosti a usilovat o její zmírnění;

26.   opakuje výzvu členským státům, aby přehodnotily své daňové systémy tak, aby byly příznivější pro biologickou rozmanitost, a to například snížením DPH u produktů ekologického zemědělství a produktů vyrobených v lokalitách Natura 2000 a dále zrušením poplatků, daní a dotací, jež vyvolávají chování nepříznivé pro biologickou rozmanitost;

27.   zdůrazňuje, že ochrana a obnova biologické rozmanitosti nabízí určité nákladově efektivní možnosti zmírňování změny klimatu či přizpůsobení se změně klimatu, např. tvorbu zelených koridorů k rozvoji a obnově mokřadů, obnovu přirozeného toku řek, podporu zelených střech či propojení důležitých biotopů;

Stanovení rozumných dílčích cílů, ukazatelů a nákladově efektivních opatření na jejich dosažení

28.   vyzývá Evropskou komisi, aby se zaměřila na omezený soubor dílčích cílů, pomocí nichž bude strategie vyjádřena jasně a jednoduše a které umožní místním a regionálním orgánům měřit svůj příspěvek a včas zavést nápravná opatření. Je třeba přejít od cílů týkajících se stavu, jež je obtížné měřit, k cílům „souvisejícím s tlaky“. Počet dílčích cílů by měl být omezen na 5 či 6 a tyto cíle by měly zahrnovat zemědělství, rybolov a mořské prostředí, využití půdy a poškození a fragmentaci přírodních stanovišť;

29.   doporučuje, aby dílčí cíle v oblasti využití půdy a územního plánování byly pečlivě stanoveny z hlediska subsidiarity a uvolňovaly tlaky, které přináší poškozování a fragmentace přírodních stanovišť. Místní a regionální orgány hrají zásadní úlohu v zavádění koncepce ekologických sítí a mají nejlepší pozici, aby zohlednily různé potřeby koncentrovaných oblastí s vysokou hustotou zalidnění nebo řídce zalidněných rozlehlých oblastí. Místní a regionální orgány by mohly být nejdůležitějšími přispěvateli k danému cíli;

30.   zdůrazňuje, že je důležité, aby Evropská agentura pro životní prostředí stanovila do června tohoto roku jasnou referenční hodnotu, a bylo tak zajištěno neustálé monitorování dílčích cílů a ukazatelů pro zastavení ztráty biologické rozmanitosti a monitorování obnovy ekosystémů a podávání zpráv o těchto cílech a ukazatelích a o této obnově. Provádění příznivé činnosti vyžaduje kvalitní referenční údaje a neustálé monitorování. Pro dosažení tohoto cíle bude třeba výrazně vyššího financování. To je částečně možné zajistit pomocí závazků pro developery, ale pokud EU a členské státy neschválí výrazně vyšší financování k tomuto účelu, nebudou finanční prostředky, jež mají místní a regionální orgány k dispozici, postačující;

31.   vyzývá EU a členské státy, aby do svých referenčních hodnot a ukazatelů zavedly koncepci ekosystémů. Příkladem je první soubor biofyzických map ekosystémových služeb, který vydala Evropská agentura pro životní prostředí;

Financováním k dosažení nového cíle

32.   poukazuje na to, že stávající prostředky vyčleněné z rozpočtu na ochranu biologické rozmanitosti nejsou postačující k dosažení cílů, včetně cílů soustavy Natura 2000, a žádá, aby v rozpočtech EU v období po roce 2013 byly tyto finanční prostředky výrazně navýšeny. Při vytváření nových směrnic a programů pro podporu je nutné zajistit, aby opatření, která by mohla narušit biologickou rozmanitost, byla z podpory vyloučena;

33.   vyzývá Evropskou komisi, aby maximalizovala výhody financování z prostředků EU, především tak, že bude řešit současné neúplné čerpání ze strukturálních fondů v oblasti biologické rozmanitosti a životního prostředí a hledat způsoby, jak zlepšit efektivitu zavedeného modelu pro financování biologické rozmanitosti a soustavy Natura 2000;

34.   znovu opakuje svoje požadavky (3) na používání systému ekologické podmíněnosti pro regulaci přístupu k veřejné podpoře, především ve Společné zemědělské politice a Společné rybářské politice. Dále vyzývá členské státy, aby podporovaly spravedlivý příspěvek jednotlivých hospodářských odvětví na náklady na obnovu ekosystémových služeb;

35.   vzhledem k nedávným závěrům Evropské agentury pro životní prostředí (4) doporučuje reformovat společnou zemědělskou politiku tak, aby umožňovala lepší podporu zemědělství s vysokou přírodní hodnotou;

36.   vyzývá Evropskou komisi, aby zavedla vhodné mechanismy financování, jež by místním a regionálním orgánům umožnily budovat kapacity na zastavení ztráty biologické rozmanitosti a na její ochranu na svých územích a podporovat výměnu osvědčených postupů mezi regiony;

Invazivní druhy

37.   poukazuje na to, že podle rozhodnutí přijatých na posledních pěti konferencích smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) jsou invazivní, nepůvodní druhy označovány za hrozbu pro biologickou rozmanitost na celosvětové úrovni;

38.   bere na vědomí Evropskou strategii pro invazivní cizí druhy, která byla vypracována v roce 2003 v rámci Bernské úmluvy. Cíl 5 „Akčního plánu EU do roku 2010 a na další léta“ (5) vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní strategie pro invazivní cizí druhy. VR v této souvislosti znovu opakuje svoje požadavky (1), aby Evropská komise vypracovala strategii EU pro invazivní druhy;

39.   zdůrazňuje, že reakce na změnu klimatu je jedním z faktorů ovlivňujícím rozsah šíření druhů. To bude pokračovat i v nadcházejících desetiletích a další druhy tak budou mít možnost stát se invazivními;

40.   lituje, že si široká veřejnost dostatečně neuvědomuje, jaké hrozby přinášejí invazivní cizí druhy. Lepší uvědomění a pochopení těchto otázek je klíčem k širšímu zapojení. Veřejnost by mohla změnit své zvyklosti, a pomoci tak snížit pravděpodobnost výskytu invazivních druhů a riziko jejich snadného šíření a rovněž by mohla napomoci s jejich odhalením a sledováním. Místní a regionální orgány mají nejlepší postavení k tomu, aby zaangažovaly širokou veřejnost na místní úrovni, a zlepšilo se tak její pochopení a zapojení;

41.   poukazuje na to, že místní a regionální orgány mohou rovněž sehrát úlohu prostřednictvím vzdělávání a jako vlastníci půdy. Jejich odborní zaměstnanci mohou navíc pomoci národním vládním organizacím řešit problém invazivních druhů pomocí partnerství s hlavními mimovládními zájmovými skupinami s optimálním využitím dostupné kapacity a dostupných zdrojů na zlepšení schopností odhalování a sledování;

C.   Příspěvek VR k Úmluvě OSN o biologické rozmanitosti (CBD) a její 10. konferenci smluvních stran (COP 10)

42.   uznává, že otázky biologické rozmanitosti nekončí na hranicích států, a proto vyzývá, aby se přikročilo k důsledné činnosti nejen na úrovni EU, ale i v mezinárodním měřítku;

43.   zdůrazňuje, jaký význam má zachování a obnova biologické rozmanitosti (včetně ekosystémových služeb) v globálním měřítku pro odstranění chudoby, zabezpečení potravin i místní rozvoj na celém světě. Domnívá se, že provádění Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) díky tomu představuje zásadní příspěvek k dosažení cílů tisíciletí a zejména cíle 7 týkajícího se environmentální udržitelnosti;

44.   vyzývá EU a Evropskou komisi, aby prozkoumaly, zda je možné, aby se VR stal pozorovatelem delegace EU na COP 10, a zajistilo se tak, že názor místních a regionálních orgánů bude odpovídajícím způsobem zastoupen nejen v národních delegacích, ale i v delegaci EU (6);

45.   nabízí svoji účast na činnosti Úmluvy o biologické rozmanitosti a na 10. zasedání konference smluvních stran této úmluvy, a to formou podpory decentralizované rozvojové spolupráce mezi evropskými místními a regionálními orgány a těmito orgány v rozvojových zemích v oblasti udržitelné správy biologické rozmanitosti a ekosystémů;

46.   vyzývá COP 10, aby přijala revidovaný a aktualizovaný Strategický plán pro úmluvu o biologické rozmanitosti na období 2011–2020, a zajistila se tak návaznost ve strategickém plánování CBD po roce 2010;

47.   vítá zmínku v návrhu strategického plánu, že zachování a obnova ekosystémů obecně poskytují nákladově efektivní způsoby, jak se vypořádat se změnou klimatu, a že reagování na změnu klimatu tedy otvírá řadu příležitostí pro ochranu biologické rozmanitosti a její udržitelné využívání;

48.   souhlasí s potřebou většího souladu na mezinárodní a vnitrostátní úrovni, pokud jde o úsilí o řešení změny klimatu a biologické rozmanitosti vzájemně se posilujícím způsobem, při němž by se co nejlépe využívalo příležitostí, jež skýtají stávající globální procesy v rámci úmluv z Ria;

49.   uznává, že dosavadní provádění CBD není postačující na dosažení mezinárodního cíle pro rok 2010;

50.   podporuje strategické cíle a hlavní a vedlejší cíle pro rok 2020, které jsou dosažitelné a také měřitelnější a poskytují účinnější rámec prostřednictvím vnitrostátních a zejména regionálních a místních cílů. Navrhuje snížit počet cílů, aby se strategie stala pochopitelnější a cílenější;

51.   navrhuje nový hlavní cíl, ve kterém budě explicitně stanoveno, že všechny smluvní strany CBD zapojí do roku 2020 místní a regionální orgány do provádění úmluvy. Toto zapojení se musí týkat zejména přezkumu a provádění národních strategií a akčních plánů pro biologickou rozmanitost a podpory rozvoje kapacit na úrovni místních a regionálních orgánů;

52.   vyzývá 10. zasedání konference smluvních stran, aby přijalo konkrétní rozhodnutí určené subnárodním orgánům a bere v této věci na vědomí návrh rozhodnutí Úmluvy o biologické rozmanitosti pro 10. zasedání konference smluvních stran o městech, místních orgánech a biologické rozmanitosti a související návrh akčního plánu pro města, místní orgány a biologickou rozmanitost na období 2011–2020 (7). Takto koherentní akční plán je nutný k dalšímu posílení a zhodnocení významného příspěvku subnárodních orgánů k provádění strategického plánu Úmluvy o biologické rozmanitosti na období 2011–2020. VR uznává v této věci Globální partnerství pro města a biologickou rozmanitost a program sdružení ICLEI s názvem Místní opatření na podporu biologické rozmanitosti;

53.   bere na vědomí singapurský index biologické rozmanitosti měst (CBI), který bude prezentován na COP 10. Tento index by měl být dále rozpracován, aby mohl být dobrovolně uplatněn u jiných orgánů.

---

(1)  CdR 22/2009 fin.

(2)  Závěry Rady pro životní prostředí ze dne 15. března 2010.

(3)  CdR 22/2009 fin, CdR 218/2009 fin.

(4)  Technická zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 12/2009 – Distribution and targeting of the CAP budget from a biodiversity perspective.

(5)  Dokument SEK(2006) 621 připojený ke sdělení Evropské komise Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 - a v dalších letech, KOM(2006) 216 v konečném znění.

(6)  Výkonný tajemník sekretariátu CDB zaslal všem smluvním stranám CBD dne 4. února 2010 sdělení, v němž je vyzval, aby do svých delegací na COP 10 jmenovali starosty měst a zástupce místních orgánů.

(7)  Dokument ze dne 27. ledna 2010 – http://www.cbd.int/authorities/doc/CBD%20Plan%20of%20Action_2010_01_draft.doc.

---