18.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 15/51

—

se domnívá, že politická stabilita, hospodářský rozvoj a vysoká životní úroveň obyvatel Gruzie má pro EU nesmírný význam, budování pevnějších vzájemných vztahů se stává ještě důležitějším s ohledem na program černomořské synergie;

—

vítá podepsání dohody o usnadnění vízové povinnosti s Gruzií, jelikož EU tak projevuje svou otevřenost vůči gruzínským občanům;

—

vybízí gruzínskou vládu, aby provedla změny v právních předpisech v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy a reorganizovala systém správy na regionální úrovni, aby se stal základem rozvoje. Zvlášť významné bude právně definovat fungování regionu jako územní jednotky státu a formulovat pravomoci regionálních orgánů;

—

požaduje, aby byla vedle zástupců ústředních vládních orgánů umožněna účast i zástupcům gruzínských samosprávných orgánů, a to od co nejranější fáze práce na dohodách, zprávách a plánech činnosti vypracovávaných na základě dvoustranných vztahů mezi EU a Gruzií;

—

navrhuje vypracovat skutečně „územní“ rozměr Východního partnerství a v souvislosti s tím vyzývá členské státy EU a partnerské země, včetně Gruzie, aby podepsaly mnohostrannou úmluvu umožňující činnost evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) v oblasti Východního partnerství, včetně Gruzie. ESÚS může pomoci při posílení spolupráce a rozvoji přeshraničních vztahů, výměny zkušeností a mezilidských kontaktů mezi místními a regionálními orgány v Gruzii a v členských státech EU.

Zpravodaj

:

pan Jacek Protas (PL/ELS), maršálek Varmijsko-mazurského vojvodství

1.

potvrzuje, že hlavním cílem EU v Gruzii je pobízet k mírové, bezpečné a stabilní správě, která bude schopná přispívat k dobrým sousedským vztahům a stabilitě v oblasti, bude připravená sdílet evropské hodnoty a rozvíjet institucionální a právní interoperabilitu v oblasti jižního Kavkazu a ve vztazích s EU;

2.

potvrzuje, že ve vztazích mezi EU a Gruzií je prioritou podpora demokratických reforem, právního státu a řádné správy věcí veřejných, a to na úrovni vnitrostátní i regionální;

3.

domnívá se, že politická stabilita, hospodářský rozvoj a vysoká životní úroveň obyvatel Gruzie má pro EU nesmírný význam, avšak po posledním rozšíření EU o Rumunsko a Bulharsko, které s Gruzií sdílejí stejné moře, se posílení vzájemných vztahů stává ještě důležitějším, zejména s ohledem na tehdy zahájený program černomořské synergie;

4.

vítá podepsání dohody o usnadnění vízové povinnosti s Gruzií, jelikož EU tak projevuje svou otevřenost vůči gruzínským občanům;

5.

vítá zahrnutí Gruzie do evropské politiky sousedství (EPS) a evropského nástroje sousedství a partnerství a její začlenění do Východního partnerství a poznamenává, že tato iniciativa umožňuje prohloubit vztahy EU s Gruzií;

6.

zdůrazňuje význam iniciativy Východního partnerství v rámci EPS. Souhlasí s cíli, jako je věrnost principům právního státu, řádné správy věcí veřejných, úcta k menšinám a jejich ochrana, přijetí zásad tržního hospodářství a udržitelného rozvoje;

7.

vítá skutečnost, že Evropská komise pozvala Výbor regionů k účasti ve Východním partnerství, konkrétně na práci v rámci tematických platforem Demokracie, řádná správa věcí veřejných a stabilita a Kontakty mezi lidmi;

8.

zdůrazňuje, že evropská politika sousedství byla vytvořena s cílem přesáhnout rozdělení Evropy pomocí postupného rozšiřování demokracie, prosperity a bezpečnosti;

9.

vyzývá EU a Gruzii, aby s pomocí programů partnerství, delegování a dalších dostupných pomocných programů využily rozsáhlé znalosti a zkušenosti získané novými členskými státy během společenských a hospodářských reforem;

10.

zdůrazňuje, že je zapotřebí koordinovat různé iniciativy a programy a propojit fungující projekty a nástroje, aby se předešlo zdvojování forem činnosti EU;

11.

v souvislosti s místními volbami, které se konaly v květnu 2010, vítá pokrok ohledně dodržování mezinárodních norem, avšak je třeba ještě vyřešit některé nedostatky, především to, že i když volby byly celkově organizovány transparentním a profesionálním způsobem podporujícím začleňování a došlo ke značným zlepšením, která svědčila o snaze veřejných orgánů řešit předchozí nedostatky, přetrvávají obavy ohledně mobilizace voličů, neexistence rovných podmínek pro některé kandidáty a někdy nejasné hranice mezi vládními aktivitami financovanými státem a politickou činností stran;

12.

upozorňuje na velmi důležitou úlohu samosprávných orgánů při uskutečňování cílů EPSv Gruzii. Tato úloha spočívá především v jejich přínosu k místnímu rozvoji, zlepšování místních hospodářských vztahů, dodržování lidských práv a základních svobod, usnadnění mobility a podpoře při vytváření vzájemných kontaktů;

13.

doporučuje uzavírání dohod, přímou spolupráci, výměnu zkušeností a mobilitu mezi samosprávnými orgány členských států a gruzínskou samosprávou za účelem výměny zkušeností a pomoci při rozvoji na místní a regionální úrovni;

14.

zdůrazňuje, že prioritou je posílení místních samosprávných orgánů v Gruzii. Domnívá se, že by se mělo přidělit více prostředků na zlepšení správní kapacity na místní úrovni. V rámci Východního partnerství je toho možné dosáhnout pomocí komplexních programů pro budování institucí, které by byly tvořeny partnerstvím, poskytováním rad na vysoké úrovni, školením a výměnami pracovníků, finanční podporou odborné přípravy. Zdá se, že je také nutné podpořit Gruzii při vytváření akademické základny v oblasti zkoumání územní samosprávy a regionálního rozvoje;

15.

doporučuje, aby Gruzie, s praktickou pomocí EU,zmodernizovala administrativní standardy svých místních orgánů a zvýšila jejich institucionální kapacity. Lze toho dosáhnout prostřednictvím posílení a prohloubení politického dialogu, kontaktů mezi lidmi a nástrojů na vytváření partnerství a výměnou osvědčených postupů mezi unijními a gruzínskými partnery, kteří se angažují v provádění politických a společenských reforem;

16.

vybízí gruzínskou vládu, aby provedla změny v právních předpisech v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy a reorganizovala systém správy na regionální úrovni, aby se stal základem rozvoje. Zdá se, že zvlášť nutné bude právně definovat fungování regionu jako územní jednotky státu a formulovat pravomoci regionálních orgánů;

17.

s uspokojením konstatuje, že během čtyř let fungování místní samosprávy v nové podobě dosáhly gruzínské úřady značného úspěchu. Podařilo se vypracovat účinnější a transparentnější vzorec financování samosprávných celků, pokračovat v budování místní infrastruktury a povzbudit větší aktivitu místních komunit. Přes tyto úspěchy je stále třeba hodně zlepšit;

18.

vyzývá gruzínské úřady, aby se v budoucnosti, podle toho, jak se bude posilovat samospráva v Gruzii, zamyslely nad možností vytvořit nižší úroveň samosprávy anebo zvýšit stávající počet obcí. Výbor je toho názoru, že samospráva na nejnižší úrovni zajišťuje účinnější a rychlejší řešení místních problémů, větší angažovanost obyvatel a pocit větší odpovědnosti za společné projekty. Vyzývá také ke zvážení myšlenky vytvořit samosprávu na regionální úrovni;

19.

vítá, že v nových legislativních řešeních, jež vstoupily v platnost po místních volbách v roce 2010, došlo na účet úřadu starostů ke zvýšení významu rad jako zastupitelských sborů volených v místních volbách;

20.

vybízí gruzínské úřady ke zdokonalení mechanismu přesunu finančních prostředků samosprávám a pro potřeby realizace regionálního rozvoje státu. Vyzývá, aby bylo do tohoto mechanismu více zapojeno ministerstvo pro regionální rozvoj, a nikoliv pouze ministerstvo financí, jež se nedokáže vžít do potřeb regionů tak dobře, jako k tomu zvlášť ustanovený resort;

21.

konstatuje, že v Gruzii je zapotřebí provést finanční decentralizaci. Příjmy většiny celků místní samosprávy z více než 90 % závisejí na dotacích z rozpočtu;

22.

vyzývá gruzínské úřady k provedení změn ve volebním zákoně, které umožní účast nezávislých kandidátů v místních volbách v Gruzii. Sníží se tak politizace gruzínské samosprávy a umožní se v ní účast místních předních představitelů;

23.

doporučuje gruzínským úřadům, aby vypracovaly mechanismy, jež umožní větší angažovanost představitelů místních samospráv při vypracování a provádění strategie pro regionální rozvoj a jiných státních dokumentů, které se týkají rozvoje jednotlivých obcí;

24.

požaduje, aby byla vedle zástupců ústředních vládních orgánů umožněna účast i zástupcům gruzínských samosprávných orgánů, a to od co nejranější fáze práce na dohodách, zprávách a plánech činnosti vypracovávaných na základě dvoustranných vztahů mezi EU a Gruzií, konkrétně v rámci EPS, a na přípravě a provádění národního orientačního programu;

25.

vyzývá gruzínskou vládu, aby vypracovala mechanismy pro dialog a konzultace s místními orgány, sociálními partnery a občanskou společností tak, že je zapojí do procesů spolupráce s EU;

26.

doporučuje, aby byly samosprávné orgány zapojeny do provádění projektů ve čtyřech klíčových oblastech uvedených ve strategickém dokumentu přeshraniční spolupráce na období let 2007–2013:

Vyzývá k provádění činností v rámci menších projektů, mezi nimiž budou prioritní ty projekty, jejichž cílem je zlepšení životní úrovně obyvatel;

27.

zdůrazňuje úlohu místních nevládních organizací a místních sdělovacích prostředků jako strážců a kontrolorů řádného fungování místních orgánů, transparentnosti jejich činnosti a skutečných výsledků jejich práce. Média a nevládní organizace mají také značný význam při analýze konkrétních problémů místních komunit a orgánů, diskusi o možnostech řešení a vymáhání řešení těchto problémů;

28.

doporučuje, aby evropské instituce více podporovaly místní nevládní organizace a místní média v Gruzii;

29.

s potěšením konstatuje, že Evropská komise uznala regionální rozvoj a podporu zemědělství za důležitou oblast pro pokračování či dokonce navýšení pomoci Gruzii v rámci národního orientačního programu na období let 2011–2013;

30.

vítá, že v roce 2009 bylo v Gruzii ustaveno ministerstvo pro regionální rozvoj a infrastrukturu, které se stalo důležitým partnerem pro EU;

31.

s uspokojením konstatuje, že gruzínské úřady učinily regionální rozvoj jednou z politických priorit, jejímž cílem je posílení gruzínského hospodářství. Výbor oceňuje úsilí a úspěchy Gruzie v této oblasti. Upozorňuje zároveň, že je stále třeba vykonat hodně práce, zejména v rozvoji přístupu zdola nahoru;

32.

vyzývá gruzínské úřady, aby pokračovaly v programu „Gruzie bez bídy“, který byl zahájen ještě před válkou v roce 2008, a rozvíjely systém zdravotního pojištění pro nejchudší. Chudoba v Gruzii je i nadále závažným problémem, jenž je třeba řešit za pomoci EU;

33.

doporučuje gruzínským úřadům, aby za pomoci EU zahájily aktivní a rozhodný boj proti nezaměstnanosti, která je i nadále velmi vážným problémem, zejména ve venkovských oblastech. Doporučuje také, aby byly vytvořeny instituce, jejichž úkolem by bylo zkoumat nezaměstnanost a předcházet jí. Jako nezbytné se jeví i vyřešení problému nesouladu mezi dovednostmi a vzděláním obyvatelstva a reálnými potřebami trhu práce;

34.

upozorňuje na to, že je potřebné pokračování reforem a další rozvoj gruzínského zemědělství. Vyzývá gruzínské úřady, aby sjednaly konečnou podobu strategie rozvoje zemědělství v Gruzii a schválily ji a aby navýšily veřejné investice a povzbudily soukromé investice do zemědělství. Zdá se, že to je nezbytné, neboť největší skupina gruzínských občanů nacházejících se pod hranicí chudoby bydlí právě na venkově;

35.

oceňuje úsilí Gruzie, co se týče zvýšení kvality jejích statistických výzkumů, konkrétně schválení nového zákona o statistikách, který stanoví vznik statistického úřadu. Doporučuje evropským institucím a členským státům, aby při provádění této legislativy poskytovaly svoji pomoc;

36.

vyzývá evropské instituce a členské státy EU, aby Gruzii poskytovaly pomoc při přípravě, provádění a zpracování výsledků statistických výzkumů. Bez přesných a věcných údajů na úrovni jednotlivých regionů není možné mít účinnou regionální politiku ani regionální rozvoj;

37.

doporučuje, aby EU podporovala vypracování programu územního plánování v Gruzii;

38.

je si vědom nesmírné důležitosti problému ochrany životního prostředí v Gruzii. Přírodní zdroje – voda, lesy, mořské pobřeží, hory, ovzduší a další – mají pro hospodářství státu nesmírný význam. Doporučuje Gruzii, aby dále pracovala na strategii v oblasti životního prostředí a na zákonné úpravě jeho ochrany. Vybízí k vypracování politiky ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje za aktivní pomoci EU;

39.

konstatuje, že je zapotřebí podporovat zavádění inovací v gruzínské vědě a gruzínském hospodářství. Vybízí evropské instituce, aby této otázce věnovaly pozornost;

40.

vyzývá gruzínské úřady, aby prováděly důslednou politiku rozvoje místního hospodářství a rozvoje malých a středních podniků na úrovni regionů. Pomoci mohou investice do místní infrastruktury a úvěry s nízkým úrokem;

41.

poznamenává, že regionální a přeshraniční spolupráce jsou nezbytnou součástí řešení společných problémů, např. v oblasti vodohospodářství, boje proti organizovanému zločinu, dopravy, zahraničních investic, energetiky, ochrany životního prostředí a změny klimatu;

42.

pobízí místní orgány v Gruzii, aby usilovaly o podněcování meziregionální spolupráce gruzínských regionů a o jejich účast v mezinárodních sítích spolupráce. V souvislosti s tím ústředním orgánům doporučuje, aby právním předpisem upravily otázku územního dělení státu, definice regionu a pravomocí jeho orgánů;

43.

vítá zahájení provádění integrované správy hranic v oblasti jižního Kavkazu a nový správní orgán Regionální centrum pro životní prostředí Kavkazu. Vybízí k pokračování protidrogového programu v oblasti jižního Kavkazu. Všechny tyto iniciativy jsou velmi důležitým nástrojem podpory regionální spolupráce a stability na jižním Kavkaze;

44.

navrhuje vypracovat skutečně „územní“ rozměr Východního partnerství a v souvislosti s tím vyzývá členské státy EU a partnerské země, včetně Gruzie, aby podepsaly mnohostrannou úmluvu umožňující činnost evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) v oblasti Východního partnerství, včetně Gruzie. ESÚS může pomoci při posílení spolupráce a rozvoji přeshraničních vztahů, výměny zkušeností a mezilidských kontaktů mezi místními a regionálními orgány v Gruzii a v členských státech EU;

45.

v souladu s doporoučeními Evropské komise bude důsledně usilovat o vypracování pravidla umožňujícího pravidelný dialog a užší spolupráci místních a regionálních orgánů členských států se státy Východního partnerství, zejména pořádáním výroční konference místních a regionálních orgánů EU a zemí Východního partnerství;

46.

souhlasí s výzvou Evropské komise k užší mnohostranné spolupráci, která bude doplňovat Severní dimenzi a Černomořskou synergii. Vyzývá ke spojení mnohostranných iniciativ v rámci EPS, jako je Černomořská synergie a Východní partnerství, v zájmu rozvoje dvoustranných vztahů EU-Gruzie;

47.

s uspokojením bere na vědomí, že gruzínské úřady přijaly Národní integrační strategii, jejímž úkolem má být mimo jiné zlepšení infrastruktury v regionech obývaných národnostními menšinami. Poznamenává, že i přes tyto snahy jsou integrace a práva národnostních menšin v Gruzii nadále předmětem znepokojení;

48.

vítá dosavadní úsilí gruzínských úřadů, jehož účelem je zlepšit znalost státního jazyka mezi menšinami, a překlady školních učebnic patřících do oficiálního programu výuky v Gruzii do jazyků menšin. Jedná se o důležitý krok ke standardizaci vzdělávání na území celého státu. V činnostech v tomto směru se musí rozhodně pokračovat a dále je prohlubovat, neboť nedostatečná znalost gruzínštiny mezi představiteli menšin je stále velkou výzvou;

49.

doporučuje, aby instituce EU věnovaly zvláštní pozornost případům diskriminace na území Gruzie kvůli etnické či náboženské příslušnosti a aby poskytovaly veškerou možnou pomoc (včetně technické, věcné a finanční) vypracování právních a institucionálních řešení v Gruzii, jež budou příznivá dodržování práv menšin a prohlubování jejich společenské a občanské integrace;

50.

doporučuje institucím EU a jiným mezinárodním institucím, které se angažují v gruzínských záležitostech, aby podporovaly informační vzdělávání, jež zvyšuje úroveň právního, politického a občanského vědomí mezi představiteli národnostních a náboženských menšin v Gruzii;

51.

vyzývá gruzínské ústřední orgány, aby vypracovaly vhodné mechanismy zamezující vyloučení představitelů menšin ze společenského, politického a občanského života země;

52.

vybízí gruzínské úřady, aby vypracovaly politiku, která by umožňovala správně rozpoznat skutečné problémy menšin a rychle a účinně je řešit za aktivní účasti všech zainteresovaných subjektů, především zástupců ústředních orgánů, samosprávných orgánů a orgánů menšin a také organizací občanské společnosti, soukromého sektoru, místních komunit a mezinárodních organizací;

53.

zdůrazňuje, že společná odpovědnost a koordinace činností úřadů, samospráv a nevládních organizací zaměřených na národnostní a náboženské menšiny v Gruzii má klíčový význam;

54.

vítá jak angažovanost EU v ukončení rusko-gruzínské války v srpnu 2008 a v odstranění jejích následků, tak zřízení Pozorovatelské mise Evropské unie v Gruzii (EUMM) a poválečnou pomoc Gruzii;

55.

oceňuje aktivní zapojení EU, spolu s OSNa OBSE, do ženevských rozhovorů ustavených v roce 2008 jako fórum pro dialog a platforma pro proces urovnání konfliktu a zdůrazňuje význam tohoto zapojení;

56.

vítá pokračující spolupráci mezi NATOa Gruzií při reformách v oblasti demokracie, institucí a obrany s cílem připravit Gruzii na případné členství v Severoatlantické alianci a posílit stabilitu v tomto regionu;

57.

zdůrazňuje, že EU nepřetržitě uznává územní celistvost Gruzie a neporušitelnost jejích hranic a rozhodně podporuje mírové urovnání konfliktů;

58.

doporučuje, aby jak EUMM, tak zvláštní zástupce EU pro jižní Kavkaz pokračovali v pečlivém sledování vývoje událostí v regionech zasažených konfliktem;

59.

očekává od Ruska, že bude respektovat ustanovení dohod o ukončení konfliktu, které v srpnu 2008 samo podepsalo, a že stáhne své vojenské síly na pozice, na nichž se nacházely před zahájením tohoto konfliktu, a upustí od blokování přístupu EUMM na území Abcházie a Jižní Osetie;

60.

s uspokojením bere na vědomí, že gruzínské úřady přijaly a provádějí národní strategii týkající se vnitřně vysídlených osob na období let 2009–2012, která se vztahuje na všechny vnitřně vysídlené osoby;

61.

oceňuje pozitivní krok, jímž bylo v lednu 2010 přijetí Národní strategie ve věci okupovaných území: zapojení pomocí spolupráce gruzínskou vládou, a také záměr provést změny v dokumentu Právo na okupovaných územích, k němuž měla Rada Evropy vážné výhrady;

62.

rozhodně souhlasí s pokračováním pomoci pro regiony zasažené posledním konfliktem. Domnívá se, že by měly být vyčleněny dodatečné prostředky zejména na pomoc pro uprchlíky, vnitřně vysídlené osoby, rekonstrukci domů a infrastruktury, podporu dialogu mezi místní společností a prostředků vytváření důvěry;

63.

zdůrazňuje, že od „revoluce růží“, která v Gruzii zahájila období změn a reforem, uplynulo jen šest let, během nichž Gruzii zasáhla válka a dopady celosvětové hospodářské krize. I přes tak krátkou dobu a potíže, na něž Gruzie narážela, se jí podařilo učinit značný pokrok na cestě k demokracii, tržnímu hospodářství a rozvoji;

64.

upozorňuje na nesmírný význam podpory EU místní samosprávě a regionálnímu rozvoji v Gruzii, která se nachází v politicky nestabilní oblasti náchylné k častým změnám vlády, v níž již po pádu Sovětského svazu probíhalo několik ozbrojených konfliktů nebo doutnajících konfliktů. Gruzie leží v oblasti, která je z hlediska národnostního, jazykového, náboženského a historického neobyčejně různorodá a zatím ještě nemá vyvinuté demokratické tradice evropského typu. Investice do rozvoje a posilování místních orgánů a samosprávy a do regionálního rozvoje v Gruzii proto mají zásadní význam jak pro zlepšení kvality života jejích obyvatel, tak pro demokratizaci Gruzie. Přispívají také k podpoře evropských hodnot a vytváření důvěry občanů Gruzie k EU;

65.

připomíná, že politický a hospodářský rozvoj Gruzie ležící v bezprostředním sousedství EU a v regionu, který je strategický kvůli trasám dodávek energií a blízkosti politicky nestabilních regionů, má pro EU klíčový význam. Podpora Gruzie v jejím úsilí o přiblížení se k EU se musí stát jednou z priorit EU.