52009PC0605

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 30.10.2009

KOM(2009)605 v konečném znění

2009/0168 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření ujednání mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací o účasti těchto států na práci výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

POLITIC KÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI

Dne 18. května 1999 uzavřely Rada Evropské unie, Islandská republika a Norské království dohodu o přidružení těchto států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis [1].

Dne 26. října 2004 podepsaly Evropská unie, Evropské společenství a Švýcarská konfederace dohodu o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis . Dohoda vstoupila v platnost dne 1. března 2008[2].

Dne 21. června 2006 byl parafován protokol mezi Radou Evropské unie, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě uzavřené mezi Radou Evropské unie, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (dále jen „protokol o přidružení“). Protokol byl podepsán dne 28. února 2008.

Podle dohod o přidružení byl zřízen smíšený výbor složený ze zástupců vlád přidružených států, jakož i Rady Evropské unie a Komise Evropských společenství.

Zástupci přidružených států se proto účastní zasedání smíšeného výboru, který se schází formou pracovních skupin Rady rozšířených o zástupce přidružených států. Na úrovni COREPERu nebo Rady těmto zasedáním předsedají střídavě po dobu šesti měsíců zástupci Evropské rady a zástupce vlády přidruženého státu.

Účast ve smíšeném výboru přidruženým státům umožňuje, aby v příhodnou dobu vyslovily své případné obavy týkající se rozvoje schengenského acquis , jež musí přijmout všechny přidružené státy, a provádění tohoto acquis . Po projednání ve smíšeném výboru jsou opatření přijatá k rozvoji schengenského acquis schválena Radou a Evropským parlamentem prostřednictvím příslušného rozhodovacího postupu stanoveného ve Smlouvách. Přidružené státy se tudíž podílejí na vypracování rozhodnutí, nikoli však na jeho přijetí.

Toto zvláštní přidružení k schengenskému acquis vedlo Radu k uzavření dohod ve formě výměny dopisů ohledně výborů, které jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis (dále jen „schengenské výbory komitologie“).

Dohoda s Norskem a Islandem poukazuje na nutnost jejich zapojení do práce těchto výborů za účelem zajištění účasti těchto zemí na rozhodovacím procesu v oblasti, na niž se vztahují dohody o přidružení. Evropské společenství se zavázalo vyjednat v případě potřeby příslušná ujednání o zapojení těchto zemí do práce schengenských výborů komitologie.

Co se týká Švýcarské konfederace, příslušné prohlášení Komise, jakož i dohoda ve formě výměny dopisů mezi Radou a Švýcarskou delegací stanoví výslovný závazek Evropského společenství sjednat příslušné ujednání o zapojení Švýcarska do práce schengenských výborů komitologie.

Pokud jde o Lichtenštejnské knížectví, příslušné prohlášení připojené k protokolu o přidružení umožňuje účast Lichtenštejnska v schengenských výborech komitologie.

Dokud nebude uzavřeno ujednání, jehož se týká tento dokument, podílejí se přidružené státy na práci schengenských výborů komitologie jako pozorovatelé prostřednictvím výše uvedené výměny dopisů ad hoc .

Ačkoliv existují dvě základní dohody o přidružení k schengenskému acquis , mělo by být uzavřeno jediné ujednání týkající se účasti přidružených států na práci schengenských výborů komitologie v zájmu zajištění soudržnosti a rovného zacházení se všemi přidruženými státy.

Lichtenštejnsko se v zájmu efektivnosti a zamezení potřebě vést samostatná jednání účastní jednání týkajících se jeho účasti v schengenských výborech komitologie před uzavřením protokolu o přidružení. Ujednání o účasti na práci schengenských výborů komitologie se pro Lichtenštejnsko použije až ode dne vstupu protokolu o přidružení v platnost.

Komise byla zmocněna ke sjednání ujednání dne 15. května 2006; jednání se všemi přidruženými státy však byla zahájena teprve dne 17. října 2008, jelikož Norsko získalo pověření k jednání až v roce 2008 a Švýcarsko požádalo, aby se před zahájením jednání vyčkalo na vstup dohody o přidružení v platnost. Jednání byla dokončena dne 30. června 2009 a předloha ujednání byla parafována.

Členské státy byly informovány a konzultovány v rámci pracovní skupiny Rady pro hranice a pracovní skupiny Rady pro Evropské sdružení volného obchodu (ESVO).

Právním základem ujednání je článek 62, čl. 63 první pododstavec bod 3, článek 66 a třetí odrážka článku 202 ve spojení s čl. 300 odst. 2 a 3 Smlouvy o ES.

VÝSLEDEK JEDNÁNÍ

Komise se domnívá, že cílů, které Rada stanovila ve směrnicích pro jednání, bylo dosaženo, a že předloha ujednání mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací o účasti těchto států na práci výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis, je pro Společenství přijatelná.

Konečný obsah předlohy ujednání lze shrnout následovně:

Účel a oblast působnosti

V ujednání je stanoveno, že se přidružené státy budou podílet jako pozorovatelé na práci stávajících a budoucích výborů komitologie, které jsou Komisi nápomocny v záležitostech týkajících se schengenského acquis . Seznam schengenských výborů komitologie bude Komisí pravidelně aktualizován a bude zveřejněn v Úředním věstníku.

Ujednání proto stanoví jednoznačná práva a povinnosti s cílem zajistit účinnou účast přidružených států v schengenských výborech komitologie. Ujednání předpokládá, že zástupci přidružených států obdrží při svolání schůze příslušného výboru veškeré příslušné podklady pro zasedání, mohou podávat připomínky k navrhovanému opatření, které představuje rozvoj schengenského acquis , nebo uvést případné potíže, které se objevily při uplatňování těchto opatření; zástupci těchto států se však nepodílejí na hlasování těchto výborů a při hlasování výboru se vzdálí.

V souladu s ujednáním oznámí Komise přidruženým státům akty a opatření, jež představují rozvoj schengenského acquis .

Ujednání stanoví, že přidružené státy rozhodují nezávisle s ohledem na provádění veškerých opatření přijatých postupy schengenských výborů komitologie, co se týká uplatňování a rozvoje schengenského acquis potvrzujícího pravidla stanovená v základních dohodách o přidružení.

Ujednání stanoví rovněž finanční příspěvek přidružených států na administrativní výdaje plynoucí z jejich účasti v schengenských výborech komitologie. Cestovní výdaje zástupců, kteří se účastní schůzí těchto výborů, nebudou hrazeny.

Je nutno zdůraznit, že účast Islandské republiky, Norského království a Lichtenštejnského knížectví ve výboru, který je nápomocen Komisi pří výkonu jejích výkonných pravomocí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[3], je stanovena v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, zatímco účast Švýcarské konfederace v tomto výboru je stanovena ve výměně dopisů připojených k dohodě o přidružení Švýcarska.

Zvláštní situace Dánska, Spojeného království a Irska je zohledněna v preambuli.

Prohlášení

Společné prohlášení o zvláštním přidružení Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis zdůrazňuje, že to nelze považovat za právní nebo politický precedens pro jakoukoli jinou oblast spolupráce mezi Evropským společenstvím a těmito zeměmi.

ZÁVĚRY

Komise s ohledem na výše uvedené výsledky navrhuje Radě, aby:

- rozhodla, že ujednání bude podepsáno jménem Společenství, a pověřila předsedu Rady, aby jmenoval osobu či osoby řádně zmocněné k podpisu jménem Společenství;

- po konzultaci s Evropským parlamentem schválila připojené ujednání mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací o účasti těchto států na práci výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis .

2009/0168 (CNS)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření ujednání mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací o účasti těchto států na práci výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis , jménem Společenství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 62, čl. 63 první pododstavec bod 3, článek 66 a čl. 202 třetí odrážku ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou a s čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[4],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Na základě zmocnění uděleného Komisi dne 15. května 2006 byla uzavřena jednání s Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací o účasti těchto států na práci výborů, které jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis .

2. Podle rozhodnutí Rady …/…/ES ze dne …/… 2009 bylo toto ujednání dne ….. 2009 podepsáno jménem Evropského společenství s výhradou jeho uzavření k pozdějšímu dni.

3. Je třeba uzavřít toto ujednání.

4. Tímto rozhodnutím není dotčeno postavení Spojeného království podle Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství a podle rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [5].

5. Tímto rozhodnutím není dotčeno postavení Irska podle Protokolu o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství a podle rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na něj vztahovala některá ustanovení schengenského acquis [6].

6. Tímto rozhodnutím není dotčeno postavení Dánska podle Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Ujednání mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací o účasti těchto států na práci výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis , je schváleno jménem Společenství.

Znění ujednání a společného prohlášení je připojeno k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou uložit jménem Evropského společenství listinu o schválení podle čl. 7 odst. 1 ujednání, vyjadřující souhlas Společenství být touto dohodou vázáno.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

UJEDNÁNÍ

mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím a Švýcarskou konfederací o účasti těchto států na práci výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

a

ISLANDSKÁ REPUBLIKA, dále jen „Island“,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ, dále jen „Lichtenštejnsko“,

NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ, dále jen „Norsko“ a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „přidružené státy“,

S OHLEDEM NA dohodu uzavřenou dne 18. května 1999 mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (dále jen „dohoda o přidružení Islandu a Norska“),

S OHLEDEM NA dohodu podepsanou dne 26. října 2004 mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (dále jen „dohoda o přidružení Švýcarska“),

S OHLEDEM NA protokol podepsaný dne 28. února 2008 mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (dále jen „protokol o přidružení Lichtenštejnska“),

S OHLEDEM NA dohodu ve formě výměny dopisů uzavřenou dne 18. května 1999 mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím týkající se výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí,

S OHLEDEM NA dohodu ve formě výměny dopisů podepsanou dne 26. října 2004 mezi Radou Evropské unie a Švýcarskou konfederací týkající se výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí,

S OHLEDEM NA prohlášení k protokolu o přidružení Lichtenštejnska podepsanému dne 28. února 2008 o účasti ve výborech, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí,

S OHLEDEM NA skutečnost, že nové akty nebo opatření schengenského acquis přijaté Komisí Evropských společenství (dále jen „Komise“) při výkonu jejích výkonných pravomocí, s ohledem na něž byly uplatněny postupy stanovené v tomto ujednání, platí současně pro Evropskou unii, Evropské společenství a jejich dotčené členské státy a pro přidružené státy,

S OHLEDEM NA nutnost zajistit uplatňování a jednotné provádění nových aktů nebo opatření schengenského acquis , jež vyžaduje účast přidružených států na práci výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, jsou-li přijímána rozhodnutí o aktech nebo opatřeních představujících rozvoj schengenského acquis ,

VZHLEDEM K TOMU, že se dohody o přidružení nezabývají podrobnými pravidly účasti přidružených zemí na práci výborů, které jsou Evropské komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, jsou-li přijímána rozhodnutí o aktech nebo opatřeních představujících rozvoj schengenského acquis ,

VZHLEDEM K TOMU, že účast Islandské republiky, Norského království a Lichtenštejnského knížectví ve výboru, který je Komisi nápomocen při výkonu jejích výkonných pravomocí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[7], je v současnosti stanovena v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru, zatímco účast Švýcarské konfederace v tomto výboru je stanovena ve výměně dopisů připojených k Dohodě o přidružení Švýcarska,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

T oto ujednání se vztahuje na akty nebo opatření měnící nebo doplňující schengenské acquis přijaté Komisí při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis .

Článek 2

1. Přidružené státy jsou zapojeny jako pozorovatelé do práce výborů, které jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, co se týká provádění, uplatňování a rozvoje schengenského acquis (dále jen „schengenské výbory komitologie“), uvedených v příloze 1 tohoto ujednání.

2. Je-li na základě nového aktu měnícího nebo doplňujícího schengenské acquis zřízen nový výbor, který je Komisi nápomocen při výkonu jejích výkonných pravomocí, přidružené státy jsou zapojeny do práce tohoto výboru od vstupu aktu zřizujícího daný výbor v platnost.

3. Seznam schengenských výborů komitologie je Komisí pravidelně aktualizován a je zveřejněn v Úředním věstníku Evropských společenství .

Článek 3

1. Zástupci přidružených států jsou zapojeni do práce schengenských výborů komitologie, jak je uvedeno v tomto článku.

2. V schengenských výborech komitologie mají přidružené státy možnost:

- objasnit potíže, které se objevily s ohledem na konkrétní akt nebo opatření, co se týká provádění, uplatňování nebo rozvoje schengenského acquis , nebo se vyjádřit k obtížím, s nimiž se setkaly ostatní delegace,

- vyjádřit se ke všem otázkám týkajícím se vypracování a rozvoje ustanovení, která se jich týkají, nebo jejich provádění.

3. Přidružené státy jsou oprávněny předkládat v schengenských výborech komitologie náměty. Po projednání může Komise posoudit tyto náměty s cílem vypracovat návrh nebo předložit podnět.

4. Přidružené státy se neúčastní hlasování schengenských výborů komitologie a při hlasování výboru se vzdálí.

5. Je-li svolána schůze schengenských výborů komitologie, přidružené státy obdrží program jednání, předlohu opatření, s ohledem na něž mají vydat stanovisko, a jiné příslušné pracovní dokumenty současně s členskými státy EU.

6. Zásady a podmínky týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům schengenských výborů komitologie jsou stejné jako zásady a podmínky vztahující se na dokumenty Komise[8].

7. Za účelem uplatňování tohoto ujednání a při stanovení procedurálních aspektů schengenských výborů komitologie se odkazuje na tento článek.

Článek 4

Při vypracování návrhů měnících nebo doplňujících ustanovení schengeneského acquis Komise neformálně konzultuje odborníky přidružených států stejným způsobem, jakým při přípravě svých návrhů konzultuje odborníky členských států Evropské unie (dále jen „členské státy“).

Článek 5

1. Přijímání nových aktů nebo opatření představujících rozvoj schengenského acquis je vyhrazeno příslušným orgánům Evropské unie[9].

S výhradou odstavce 3

- vstupují akty nebo opatření uvedená v odstavci 1 v platnost současně pro Evropskou unii, Evropské společenství a jejich dotčené členské státy a pro přidružené státy, není-li výslovně stanoveno jinak,

- přijetí aktů nebo opatření uvedených v odstavci 1 ze strany jednotlivých přidružených států zakládá práva a povinnosti mezi dotyčným přidruženým státem na straně jedné a Evropskou unií, Evropským společenstvím a členskými státy, jež jsou vázány těmito akty a opatřeními, na straně druhé.

2. Přidružené státy jsou vyrozuměny o přijetí aktů nebo opatření uvedených v odstavci 1, s ohledem na něž byly uplatněny postupy stanovené v tomto ujednání.

O přijetí aktů nebo opatření uvedených v odstavci 1 vyrozumí přidružené státy generální sekretariát Komise s odkazem na tento článek, je-li přijetí těchto aktů nebo opatření oznámeno členským státům.

Není-li přijetí aktů nebo opatření uvedených v odstavci 1 oznámeno členským státům generálním sekretariátem Komise, oznámí přijetí těchto aktů nebo opatření přidruženým státům generální ředitelství Komise odpovědné za přijetí dotyčných aktů nebo opatření s odkazem na tento článek.

3. Každý přidružený stát se nezávisle rozhodne, zda přijme obsah aktů nebo opatření uvedených v odstavci 1 a zda je provede do svého vnitrostátního právního řádu. O těchto rozhodnutích je Komise vyrozuměna do 30 dnů od oznámení dotčených aktů nebo opatření Komisí.

Na přijímání aktů a opatření uvedených v odstavci 1 přidruženými státy a na důsledky jejich nepřijetí se vztahují tato ustanovení:

- Island a Norsko – článek 8 dohody o přidružení Islandu a Norska,

- Švýcarsko – článek 7 dohody o přidružení Švýcarska,

- Lichtenštejnsko – článek 5 protokolu o přidružení Lichtenštejnska.

Článek 6

1. Pokud jde o administrativní náklady spojené s prováděním tohoto ujednání, přidružené státy poskytnou do souhrnného rozpočtu Evropských společenství roční příspěvek podle poměru svého hrubého domácího produktu ve vztahu k hrubému domácímu produktu všech zúčastněných států ve výši 500 000 EUR s výhradou roční úpravy ke zohlednění míry inflace v Evropské unii.

Částka ve výši 500 000 EUR bude upravena na základě výměny dopisů, vyžádá-li si to vývoj počtu schengenských výborů komitologie, jichž se přidružené státy účastní, nebo četnost jejich zasedání.

2. Cestovní výdaje zástupců, kteří se účastní schůzí schengenských výborů komitologie, nejsou uhrazeny.

Článek 7

1. Depozitářem tohoto ujednání je generální tajemník Rady Evropské unie.

2. Evropské společenství a přidružené státy schválí toto ujednání v souladu s vlastními postupy.

3. Vstup tohoto ujednání v platnost vyžaduje schválení Evropským společenstvím a přinejmenším jedním z přidružených států.

4. Toto ujednání vstoupí mezi Evropským společenstvím a dotyčným přidruženým státem v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni uložení příslušné schvalovací nebo ratifikační listiny u depozitáře.

5. Pokud jde o Lichtenštejnsko, toto ujednání vstoupí v platnost až po vstupu protokolu o přidružení Lichtenštejnska v platnost.

Článek 8

1. Pokud jde o Norsko a Island, toto ujednání je vypovězeno v okamžiku ukončení platnosti příslušné dohody o přidružení Norska a Islandu.

2. Pokud jde o Švýcarsko, toto ujednání je vypovězeno v okamžiku ukončení platnosti dohody o přidružení Švýcarska.

3. Pokud jde o Lichtenštejnsko, toto ujednání je vypovězeno v okamžiku ukončení platnosti protokolu o přidružení Lichtenštejnska.

4. Vypovězení je oznámeno depozitáři.

Článek 9

Toto ujednání a společné prohlášení jsou sepsány v jednom vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském, islandském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

V Bruselu dne

Za Evropské společenství

Za Islandskou republiku

Za Lichtenštejnské knížectví

Za Norské království

Za Švýcarskou konfederaci[pic][pic][pic]

[1] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[2] Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

[3] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[4] Úř. věst. C…

[5] Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.

[6] Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.

[7] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[8] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

[9] V době podpisu tohoto ujednání jsou tyto akty nebo opatření přijímány v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23), naposledy pozměněným rozhodnutím 2006/512/ES ze dne 17. července 2006 (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).