EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52009PC0501

Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví {KOM(2009) 499 v konečném znění} {KOM(2009) 500 v konečném znění} {KOM(2009) 502 v konečném znění} {KOM(2009) 503 v konečném znění} {SEK(2009) 1233} {SEK(2009) 1234} {SEK(2009) 1235}

/* KOM/2009/0501 konecném znení - COD 2009/0142 */

52009PC0501




[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 23.9.2009

KOM(2009) 501 v konečném znění

2009/0142 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví

{KOM(2009) 499 v konečném znění}{KOM(2009) 500 v konečném znění}{KOM(2009) 502 v konečném znění}{KOM(2009) 503 v konečném znění}{SEK(2009) 1233}{SEK(2009) 1234}{SEK(2009) 1235}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU

V průběhu finanční krize se projevily závažné nedostatky ve finančním dohledu jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Předseda Evropské komise Barroso tedy požádal skupinu odborníků na vysoké úrovni, vedenou Jacquesem de Larosièrem, aby předložila návrhy pro posílení dohledu s cílem vytvořit účinnější, integrovaný a udržitelný celoevropský systém dohledu. Skupina předložila svoji zprávu dne 25. února 2009. Na základě jejích doporučení vytyčila Komise ve svém sdělení pro jarní zasedání Evropské rady z března 2009 návrhy nové evropské architektury finančního dohledu. Komise své plány podrobněji rozvedla ve svém sdělení z května 2009, které navrhovalo:

- vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu (ESFS) , který by představovala síť vnitrostátních orgánů finančního dohledu spolupracujících s novými evropskými orgány dohledu vytvořenými přeměnou stávajících evropských výborů pro dohled[1] na Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), čímž se sloučí výhody zastřešujícího evropského rámce pro finanční dohled s odbornými znalostmi místních orgánů obezřetnostního dohledu na mikroúrovni, které jsou institucím působícím v rámci jejich jurisdikce nejblíže; a

- vytvoření Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB), který by sledoval a posuzoval potenciální hrozby pro finanční stabilitu, jež vznikají v důsledku makroekonomického vývoje a vývoje uvnitř finančního systému jako celku. Za tímto účelem by ESRB[2] poskytoval včasná varování před systémovými riziky, která mohou narůstat, a v případě potřeby vydával doporučení k přijetí opatření na řešení těchto rizik.

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN

Při přípravě těchto návrhů proběhly dvě otevřené konzultace. Po vydání zprávy expertní skupiny vedené Jacquesem de Larosièrem a zveřejnění sdělení Komise ze dne 4. března 2009 zorganizovala Komise konzultace v době od 10. března do 10. dubna 2009; výstupy z těchto konzultací byly použity v jejím sdělení o finančním dohledu v Evropě, zveřejněném dne 27. května 2009. Shrnutí učiněných veřejných podání, která Komise přijala, je k dispozici na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2009/fin_supervision/summary_en.pdf

Druhé kolo konzultací uspořádala Komise od 27. května do 15. července 2009 a vyzvala všechny zúčastněné strany, aby se vyjádřily k detailnějším reformám předloženým v květnovém sdělení o finančním dohledu v Evropě. Přijaté reakce vyjadřovaly z větší části podporu navrhovaným reformám a obsahovaly komentáře k jednotlivým aspektům navrhovaného výboru ESRB a systému ESFS. Shrnutí přijatých veřejných podání je možno nalézt na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2009/fin_supervision_may/replies_summary_en.pdf

3. POSOUZENÍ DOPADů

Ke květnovému sdělení Komise o finančním dohledu v Evropě bylo přiloženo posouzení dopadů, které analyzovalo hlavní varianty politiky pro zřízení ESFS a ESRB. Druhé posouzení dopadů, které se jednotlivými možnostmi zabývá podrobněji, pak tvoří přílohu těchto návrhů. Druhá zpráva o posouzení dopadů je k dispozici na internetové stránce Komise.

4. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Soudní dvůr potvrdil[3], že článek 95 Smlouvy týkající se přijímání opatření pro sbližování právních předpisů pro zavedení a fungování vnitřního trhu je vhodným právním základem pro zřízení „subjektu Společenství pověřeného přispívat k uskutečnění procesu harmonizace“, když úkoly delegované na takový subjekt úzce souvisejí s předmětem aktů pro sblížení vnitrostátních právních předpisů.

V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu vnitřního trhu. Obnovení a udržení stabilního a spolehlivého finančního systému je absolutně nezbytným předpokladem pro zachování důvěry a soudržnosti na vnitřním trhu, a tedy pro zachování a zlepšení podmínek pro vytvoření plně integrovaného a fungujícího vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Kromě toho hlouběji a šířeji integrované finanční trhy nabízejí lepší možnosti financování a diverzifikace rizika, čímž přispívají ke zlepšení schopnosti ekonomik absorbovat šoky. Finanční integrace a stabilita se tedy navzájem posilují. Zřízení ESFS bude doprovázeno vypracováním jednotného kodexu, který zajistí jednotné uplatňování předpisů v EU, a tím přispěje k fungování vnitřního trhu. Úkolem evropských orgánů dohledu bude pomáhat vnitrostátním orgánům s jednotným výkladem a uplatňováním předpisů Společenství.

Jelikož úkoly, které mají být na evropské orgány dohledu delegovány, úzce souvisejí s opatřeními provedenými v reakci na finanční krizi a s opatřeními oznámenými ve sděleních Komise ze dne 4. března a 27. května 2009, mohou být podle judikatury Soudního dvora zřízeny na základě článku 95 Smlouvy.

Opatření na úrovni Společenství mohou odstranit slabé stránky odhalené finanční krizí a vytvořit systém, který je v souladu s cílem stabilního a jednotného finančního trhu finančních služeb EU a který spojuje vnitrostátní orgány dohledu do silné sítě Společenství. Těžiště každodenního dohledu však nadále zůstane na vnitrostátní úrovni a vnitrostátní orgány dohledu zůstanou odpovědné za dohled nad jednotlivými subjekty. Příslušná ustanovení tak nepůjdou nad rámec toho, co je zcela nezbytné pro dosažení stanovených cílů. Návrhy tedy odpovídají zásadám subsidiarity a proporcionality stanoveným v článku 5 Smlouvy.

5. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY

Pro přeměnu stávajících evropských výborů pro dohled na účinné evropské orgány dohledu jsou nutné posílené zdroje – personální i rozpočtové. Přehled rozpočtových důsledků těchto návrhů je uveden ve zprávě o posouzení dopadů a přiložených legislativních finančních výkazech (které jsou přiloženy k tomuto návrhu).

6. PODROBNÉ VYSVěTLENÍ NÁVRHU

Aby bylo možné vzít v úvahu specifické znaky jednotlivých odvětví, jsou pro zřízení orgánů pro bankovnictví, pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a cenné papíry nutná tři samostatná nařízení. Obecné části těchto návrhů jsou však totožné. Tato důvodová zpráva se tedy především zabývá společnými prvky a krátce se zmíní o rozdílech mezi těmito třemi nařízeními.

6.1. Zřízení evropských orgánů dohledu a jejich právní postavení

Cílem evropských orgánů dohledu bude přispívat: i) k lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, ii) k ochraně vkladatelů, investorů, pojistníků a jiných oprávněných osob, iii) k zajištění integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, iv) k zachování stability finančního systému, a v) k posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni. K tomuto účelu bude každý evropský orgán dohledu usilovat o zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování příslušného práva Společenství.

Evropské orgány dohledu budou institucemi Společenství s právní subjektivitou a budou představovat klíčový prvek navrhovaného ESFS. ESFS pak bude působit jako síť orgánů dohledu a bude sestávat z vnitrostátních orgánů členských států, Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu, který se bude zabývat meziodvětvovými otázkami, a Evropské komise. Evropské orgány dohledu by sice měly požívat maximální nezávislosti, aby mohly objektivně plnit své poslání, avšak budou-li to vyžadovat institucionální důvody a povinnosti podle Smlouvy, zapojí se do práce evropských orgánů dohledu i Komise.

Hlavním rozhodovacím orgánem každého evropského orgánu dohledu bude jeho rada orgánů dohledu, která bude tvořena vedoucími představiteli příslušných vnitrostátních orgánů dohledu a předsedou příslušného evropského orgánu dohledu. Předseda bude předsedat zasedáním rady orgánů dohledu a řídící rady a bude jednat jako vedoucí představitel a zástupce evropského orgánu dohledu. Za každodenní řízení každého evropského orgánu dohledu bude odpovídat výkonný ředitel. Pokud jde o sídla nových evropských orgánů dohledu, navrhuje se zachovat současná sídla stávajících výborů orgánů dohledu, protože to usnadní rychlý a účinný přechod na nový režim. Podrobněji se vnitřní organizací evropských orgánů dohledu zabývá část 6.3.

6.2. Úkoly a pravomoci evropských orgánů dohledu

Evropské orgány dohledu převezmou všechny úkoly stávajících evropských výborů pro dohled, ale navíc významně vzrostou jejich povinnosti, definované pravomoci a oprávnění, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 27. května 2009 a jak odsouhlasila Evropská rada dne 18. a 19. června 2009.

6.2.1. Příprava technických norem

Evropská rada schválila návrh Komise, aby byl vytvořen jednotný kodex EU pro všechny finanční instituce na jednotném trhu. K tomuto účelu je nutno identifikovat a odstranit rozdíly v provedení právních předpisů Společenství v jednotlivých členských státech, které vyplývají z různých výjimek, odchylek, dodatků nebo nejednoznačných ustanovení tak, aby mohl být vymezen a používán jeden základní soubor harmonizovaných norem. Evropské orgány dohledu k tomu přispějí tak, že v oblastech stanovených příslušnými odvětvovými právními předpisy připraví návrhy technických norem. Tyto normy představují účinný nástroj pro posílení 3. úrovně Lamfalussyho struktury, která je v současnosti omezena na přijímání nezávazných pokynů. Oblasti, ve kterých může evropský orgán dohledu připravovat návrhy norem, zahrnují otázky a problémy vysoce technické povahy, u nichž jsou potřebné jednotné podmínky pro uplatňování právních předpisů Společenství. Tyto otázky nezahrnují politická rozhodnutí a jejich obsah je přesně vymezen akty Společenství přijatými na 1. úrovni (pro podrobné informace o nezbytných změnách příslušných právních předpisů Společenství viz přiložený pracovní dokument útvarů Komise). Příprava norem evropským orgánem dohledu zajistí, že se do nich promítnou specializované odborné znalosti vnitrostátních orgánů dohledu.

Návrhy technických norem budou evropským orgánem dohledu přijímány kvalifikovanou většinou členů rady orgánů dohledu podle definice v článku 205 Smlouvy. Právní řád Společenství vyžaduje, aby následně tyto návrhy norem schválila Komise ve formě nařízení nebo rozhodnutí, kterými zajistí jejich přímou právní účinnost. V obzvláště výjimečných případech a pouze z důvodů zájmu Společenství se může Komise rozhodnout, že normy schválí pouze částečně nebo v pozměněném znění, popřípadě že je vůbec neschválí, přičemž důvod tohoto rozhodnutí musí být evropskému orgánu dohledu sdělen. Tímto návrhem Komise nejsou dotčena jednání o budoucích postupech v rámci přechodu na novou Smlouvu.

Pro účely konzultací se zúčastněnými stranami bude pro každý evropský orgán dohledu zřízena skupina zúčastněných stran, ve které budou zasedat zástupci odvětví, zaměstnanci finančního sektoru a uživatelé finančních služeb. Relativní poměr jednotlivých zastoupených skupin by měl být vyrovnaný a žádná skupina by neměla mít dominantní postavení. V oblastech, kterými se technické normy nezabývají, budou moci evropské orgány dohledu, stejně jako stávající evropské výbory pro dohled, vydávat pro vnitrostátní orgány dohledu, finanční instituce a účastníky trhu nezávazné pokyny a doporučení. Jestliže se v konkrétním případě místní orgány rozhodnou, že se nebudou pokyny a doporučeními řídit, měly by své rozhodnutí evropskému orgánu dohledu vysvětlit.

6.2.2. Pravomoc zajistit jednotné uplatňování předpisů Společenství

I v případě jediného souboru harmonizovaných předpisů může jejich uplatňování občas vést k různým názorům na použití právních předpisů Společenství . Aniž by byla dotčena pravomoc Komise zahájit proti členskému státu řízení pro porušení práva, měly by mít evropské orgány dohledu obecnou pravomoc přispívat k zajištění jednotného uplatňování právních předpisů Společenství. K tomuto účelu by měl být zaveden mechanismus pro řešení situace, kdy se vnitrostátní orgány dohledu chovají v rozporu se stávajícími právními předpisy Společenství (včetně technických norem podle části 6.2.1). Tento mechanismus je tvořen třemi různými kroky:

Nejprve by evropské orgány dohledu buď ze své vlastní iniciativy, nebo na základě žádosti jednoho nebo více vnitrostátních orgánů dohledu nebo Komise záležitost vyšetřily a v případě potřeby by přijaly doporučení pro opatření určené vnitrostátnímu orgánu dohledu. V rámci obecné povinnosti dodržovat právní předpisy Společenství by byl vnitrostátní orgán dohledu vyzván, aby do jednoho měsíce doporučení vyhověl.

Jestliže nebude doporučení vyhověno, může Evropská komise po upozornění ze strany evropského orgánu dohledu nebo z vlastní iniciativy přijmout rozhodnutí, kterým bude po vnitrostátním orgánu dohledu požadovat, aby přijal konkrétní opatření, nebo aby se takových opatření zdržel. Do deseti pracovních dnů od doručení rozhodnutí bude vnitrostátní orgán dohledu informovat Komisi a evropský orgán dohledu o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout pro realizaci tohoto rozhodnutí.

Ve výjimečných případech, kdy vnitrostátní orgán dohledu tomuto rozhodnutí nevyhoví, může evropský orgán dohledu jako poslední východisko přijmout rozhodnutí určené finančním institucím s ohledem na právo Společenství, které se na ně přímo vztahuje (tj. nařízení). Tím není dotčena pravomoc Komise prosazovat plnění svých rozhodnutí.

6.2.3. Opatření v mimořádných situacích

Evropské orgány dohledu budou plnit aktivní úlohu koordinátora mezi vnitrostátními orgány dohledu, zejména v případě nepříznivého vývoje, který by mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančního systému EU. V mimořádných situacích ale nemusí koordinace stačit, obzvláště když samotné vnitrostátní orgány dohledu nedisponují nástroji pro urychlenou reakci na nastupující přeshraniční krizi. Evropské orgány dohledu by tedy za takových výjimečných okolností měly mít pravomoc vyžadovat od vnitrostátních orgánů dohledu přijetí konkrétních společných opatření. Vymezení mimořádné situace na přeshraniční úrovni vyžaduje jistý stupeň vyhodnocení takové situace, a mělo by tedy být ponecháno v působnosti Evropské komise. To je předmětem ustanovení o ochranných opatřeních (viz 6.2.11). Současně by měla být urychlena práce na vybudování komplexního přeshraničního rámce pro zdokonalení systémů Evropské unie na řízení/řešení finanční krize, včetně systémů záruk a sdílení zátěže.

6.2.4. Urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu

Je navrhován mechanismus, který zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány dohledu braly patřičně v úvahu zájmy ostatních členských států, včetně v rámci kolegií orgánů dohledu. Jestliže vnitrostátní orgán dohledu nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností ze strany jiného vnitrostátního orgánu dohledu v případě, kdy příslušné právní předpisy vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování, může evropský orgán dohledu na žádost dotčeného vnitrostátního orgánu dohledu pomoci vnitrostátním orgánům dosáhnout společného stanoviska nebo záležitost urovnat. Tento mechanismus je tvořen třemi možnými kroky[4]:

Zaprvé jestliže jeden nebo více vnitrostátních orgánů dohledu požádá evropský orgán dohledu, aby jim pomohl urovnat podobný spor, může nejprve stanovit lhůtu pro smírčí jednání mezi vnitrostátními orgány dohledu, při kterém by se pokusily dosáhnout společné dohody, přičemž v případě nutnosti by se evropský orgán dohledu jednání zúčastnil jako zprostředkovatel.

Zadruhé jestliže ve smírčím jednání nebyly vnitrostátní orgány dohledu schopny dosáhnout dohody, evropské orgány dohledu by mohly spor vyřešit rozhodnutím[5]. V tomto případě by se však jednoznačně jednalo o výjimečnou situaci, jelikož ve většině případů by příslušné vnitrostátní orgány měly být schopny dosáhnout v předcházející smírčí fázi dohody.

Zatřetí může v případě neplnění předchozího rozhodnutí příslušným vnitrostátním orgánem dohledu evropský orgán dohledu také přijmout rozhodnutí určená finančním institucím, v nichž stanoví jejich povinnosti s ohledem na právo Společenství, jež se na finanční instituce přímo vztahuje.

Je nutné zdůraznit, že mechanismus řešení sporů by se měl zabývat pouze závažnými otázkami, např. případy, kdy má činnost nebo nečinnost vnitrostátního orgánu dohledu podstatný nepříznivý dopad na schopnost orgánu dohledu chránit zájmy vkladatelů, pojistníků, investorů nebo osob, kterým jsou poskytovány služby v jednom nebo více jiných členských státech, popř. na finanční stabilitu těchto členských států. Evropský orgán dohledu si vyhrazuje právo nezahájit postup urovnání sporu nebo nepřijmout žádné rozhodnutí, jestliže tyto požadavky nejsou splněny. Tato ustanovení jsou předmětem ustanovení o ochranných opatřeních (viz 6.2.11).

6.2.5. Kolegia orgánů dohledu

Kolegia orgánů dohledu jsou základním stavebním kamenem systému dohledu v EU a hrají důležitou úlohu při zajišťování vyváženého toku informací mezi domácími a hostitelskými orgány. Evropské orgány dohledu budou přispívat k podpoře účinného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu a ke sledování jejich jednotného postupu při provádění právních předpisů Společenství. V této souvislosti se mohou evropské orgány dohledu účastnit kolegií orgánů dohledu jako pozorovatelé a získávat veškeré důležité informace, které jsou k dispozici členům kolegia.

6.2.6. Společná kultura dohledu, delegování úkolů a povinností a srovnávací hodnocení

Evropské orgány dohledu budou hrát aktivní úlohu při budování společné evropské kultury dohledu a zajišťování stejných postupů a jednotného výkonu dohledu v celém Společenství. Společně s mechanismem pro urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měla společná kultura dohledu pomoci při budování důvěry a spolupráce a postupně může pro orgány dohledu vytvářet stále více příležitostí pro vzájemné delegování určitých úkolů a povinností. Evropské orgány dohledu budou tento proces podporovat tak, že budou identifikovat úkoly a povinnosti, které lze delegovat nebo vykonávat společně, a současně budou podporovat osvědčené postupy. V tomto ohledu bude evropský orgán dohledu podporovat a usnadňovat zřizování společných týmů dohledu. Navíc budou evropské orgány dohledu pravidelně provádět srovnávací hodnocení činnosti vnitrostátních orgánů dohledu.

6.2.7. Posuzování tržního vývoje

Jedním z nových úkolů přidělených stávajícím evropským výborům pro dohled v upravených rozhodnutích Komise, přijatých dne 23. ledna 2009, je sledování, posuzování a podávání zpráv o trendech, možných rizicích a zranitelných místech bankovnictví, pojišťovnictví a odvětví cenných papírů. Ačkoliv za obezřetnostní analýzu finančního odvětví EU na makroúrovni bude odpovídat navrhovaný ESRB, evropské orgány dohledu by měly nadále pokračovat v práci stávajících evropských výborů pro dohled v této oblasti, protože: i) předmět jejich analýzy je jiný, tj. obezřetnostní analýza na mikroúrovni poskytne analýzu zdola nahoru, zatímco obezřetnostní analýza na makroúrovni pracuje shora dolů, a ii) jejich analýza může být použita jako užitečný zdroj pro práci vykonávanou ESRB.

6.2.8. Mezinárodní a poradní úloha

Komise těmito návrhy jasně reaguje na nedostatky zjištěné během krize, jakož i na výzvu skupiny G20 k přijetí opatření k vybudování silného a celosvětově jednotnějšího systému regulace a dohledu v oblasti finančních služeb. Evropské orgány dohledu by mohly působit jako užitečná kontaktní místa pro orgány dohledu třetích zemí. V této souvislosti mohou, aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů EU, uzavírat administrativní dohody s mezinárodními organizacemi a vládami třetích zemí. Evropské orgány dohledu mohou také pomáhat při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích. Navíc mohou evropské orgány dohledu na žádost nebo z vlastní iniciativy poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi poradenské služby a zveřejňovat stanoviska, včetně stanovisek k obezřetnostnímu posuzování přeshraničních fúzí a nabývání účastí. Poslední uvedená možnost by měla dávat dodatečnou záruku kvalitního a objektivního posuzování přeshraničních fúzí a nabývání účastí v budoucnu.

6.2.9. Sběr informací

Na žádost evropského orgánu dohledu předloží vnitrostátní orgány dohledu a další orgány veřejné správy členských států evropskému orgánu dohledu veškeré nezbytné informace pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením. Navíc bude evropský orgán dohledu ve spolupráci s orgány dohledu působícími v kolegiích orgánů dohledu podle potřeby definovat a shromažďovat od orgánů dohledu veškeré příslušné informace, které usnadní práci kolegií orgánů dohledu. Zřídí a bude spravovat centrální systém, v jehož rámci budou tyto informace přístupné vnitrostátním orgánům dohledu sdruženým v kolegiích orgánů dohledu. V podstatě by měly veškeré informace evropským orgánům dohledu poskytovat vnitrostátní orgány dohledu.

6.2.10. Vztah s ESRB

Navrhovaný rámec pro dohled EU může fungovat pouze za předpokladu, že ESRB a ESFS budou úzce spolupracovat. Cílem reformy je skutečně zajistit lepší vzájemnou součinnost obezřetnostního dohledu na makro- a mikroúrovni. Při plnění své úlohy orgánu obezřetnostního dohledu na makroúrovni by ESRB potřeboval včasný přísun údajů obezřetnostního dohledu na mikroúrovni, zatímco obezřetnostní dohled na mikroúrovni prováděný vnitrostátními orgány by těžil ze znalostí ESRB o finančním prostředí na makroúrovni. Kromě toho stanoví nařízení postupy, které musí evropské orgány dohledu dodržovat, aby jednaly podle doporučení ESRB, a způsob, jakým by evropské orgány dohledu měly využívat své pravomoci k zajištění včasného plnění následných opatření v souladu s doporučeními určenými jednomu nebo více vnitrostátním orgánům dohledu.

6.2.11. Ochranná opatření

V souladu se závěry Rady ministrů pro ekonomické a finanční záležitosti a Evropské rady z června 2009, které zdůrazňují, že rozhodnutí evropských orgánů dohledu by neměla mít vliv na fiskální povinnosti členských států (aniž by bylo dotčeno uplatňování práva Společenství a s ohledem na případné či podmíněné závazky členských států), se zavádí ustanovení o ochranných opatřeních. Toto ustanovení zajišťuje, že jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle článku 10 (tj. mimořádné situace) nebo 11 (tj. urovnávání sporů) těchto nařízení má vliv na jeho fiskální povinnosti, může evropskému orgánu dohledu a Komisi oznámit, že nemá v úmyslu uplatňovat rozhodnutí evropského orgánu dohledu, přičemž jednoznačně uvede, jak rozhodnutí evropského orgánu dohledu ovlivňuje jeho fiskální povinnosti. Do jednoho měsíce bude evropský orgán dohledu informovat členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, nebo jej pozměňuje, či ruší. Jestliže evropský orgán dohledu rozhodnutí potvrdí, může členský stát celou záležitost postoupit Radě a platnost rozhodnutí evropského orgánu dohledu bude pozastavena. Do dvou měsíců Rada kvalifikovanou většinou rozhodne, zda by rozhodnutí mělo být potvrzeno, nebo zrušeno. Pro rozhodnutí evropského orgánu dohledu přijatá podle článku 10 se použije zrychlený postup, aby se za mimořádných okolností přihlédlo k nutnosti přijetí rychlých rozhodnutí.

6.3. Vnitřní organizace evropských orgánů dohledu a ESFS

Každý evropský orgán dohledu bude mít: i) radu orgánů dohledu; ii) řídící radu; iii) předsedu; a iv) výkonného ředitele. Kromě toho bude pro všechny tři evropské orgány dohledu zřízen jeden odvolací senát.

6.3.1. Rada orgánů dohledu

Rada orgánů dohledu je hlavním rozhodovacím orgánem evropských orgánů dohledu a bude mimo jiné odpovídat za přijímání návrhů technických norem, stanovisek, doporučení a rozhodnutí uvedených v části 6.2 této důvodové zprávy. Rada bude mít následující členy:

- předseda příslušného evropského orgánu dohledu, který bude předsedat zasedáním rady orgánů dohledu, ale nebude mít hlasovací právo;

- vedoucí představitel příslušného vnitrostátního orgánu dohledu každého členského státu;

- jeden zástupce Komise, který nebude mít hlasovací právo;

- jeden zástupce ESRB, který nebude mít hlasovací právo;

- jeden zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, který nebude mít hlasovací právo, a

- případně může rada orgánů dohledu připustit účast pozorovatelů.

Rozhodnutí rady orgánů dohledu budou zpravidla přijímána prostou většinou, s výjimkou rozhodnutí týkajících se stanovení návrhů technických norem a pokynů a rozhodnutí o článcích týkajících se finančních ustanovení, u kterých bude rozhodovat kvalifikovaná většina. Rada orgánů dohledu může zřizovat odborné skupiny pro urovnávání sporů. Konečné rozhodnutí však přijímá rada orgánů dohledu na návrh této odborné skupiny.

6.3.2. Řídící rada

Řídící rada zajistí, aby evropský orgán dohledu vykonával své poslání a plnil stanovené úkoly. Měla by zejména odpovídat za přípravu pracovního programu a přijetí jednacího řádu evropského orgánu dohledu a hrát zásadní úlohu při přijímání jeho rozpočtu. Tato rada bude mít za členy předsedu evropského orgánu dohledu, zástupce Komise a čtyři další členy volené radou orgánů dohledu z jejích členů, kteří budou postupovat nezávisle a objektivně v zájmu Společenství. Zasedání řídící rady se může účastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

6.3.3 Předseda a výkonný ředitel

Evropský orgán dohledu bude zastupovat nezávislý předseda zaměstnaný na plný pracovní úvazek, který bude odpovídat za přípravu práce rady orgánů dohledu a bude předsedat zasedáním rady orgánů dohledu i řídící rady. Každodenní činnost evropského orgánu dohledu však bude řídit výkonný ředitel, kterým bude podobně jako v případě předsedy nezávislý odborník zaměstnaný na plný pracovní úvazek. Tento výkonný ředitel bude odpovědný za provádění jednoletého pracovního programu a přijme nezbytná opatření pro fungování evropského orgánu dohledu. Obě osoby budou vybrány radou orgánů dohledu v otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností s finančním dohledem a regulací. Kandidát vybraný radou orgánů dohledu na pozici předsedy bude muset být potvrzen Evropským parlamentem. Funkční období obou pozic bude činit pět let a může být jednou prodlouženo. Toto prodloužení bude záviset na výsledcích hodnocení ze strany rady orgánů dohledu.

6.3.4. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu

V rámci navrhované struktury bude naprosto nezbytná meziodvětvová spolupráce, aby byly zohledněny příslušné vývojové tendence na trhu a realita. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu zajistí vzájemné porozumění, spolupráci a jednotný přístup k dohledu mezi všemi třemi novými evropskými orgány dohledu. Dále bude zřízen podvýbor smíšeného výboru, který bude konkrétně řešit meziodvětvové otázky, včetně finančních konglomerátů, a zajišťovat stejné podmínky pro všechny zúčastněné. Zatímco vlastní rozhodnutí například týkající se směrnice o finančních konglomerátech přijímají jednotlivé evropské orgány dohledu, smíšený výbor by měl zajistit, že společná rozhodnutí budou evropské orgány dohledu přijímat současně.

6.3.5. Odvolací senát

Odvolací systém zajistí, že se každá fyzická i právnická osoba, včetně vnitrostátních orgánů dohledu, může v první instanci odvolat proti rozhodnutí evropských orgánů dohledu k odvolacímu senátu, aby se zajistilo jednotné uplatňování předpisů Společenství (článek 9), opatření v mimořádných situacích (článek 10) a urovnávání sporů (článek 11). Odvolací senát bude společným orgánem tří evropských orgánů dohledu, tj. bude řešit otázky týkající se bankovnictví, pojišťovnictví i cenných papírů. Odvolací senát bude mít šest členů a šest náhradníků s příslušnými znalostmi a zkušenostmi, kterými nebudou současní zaměstnanci vnitrostátních orgánů dohledu a jiných vnitrostátních orgánů a orgánů Společenství, jež se podílejí na činnosti evropského orgánu dohledu. Každý evropský orgán dohledu jmenuje prostřednictvím své řídící rady dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky, a to ze seznamu kandidátů navrženého Evropskou komisí.

6.4. Finanční ustanovení

Tato ustanovení se zabývají rozpočtovými hledisky evropských orgánů dohledu a kladou důraz na to, že příjmy těchto orgánů mohou pocházet z různých zdrojů, např. z povinných příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu, z dotací ze Společenství nebo z poplatků hrazených evropskému orgánu dohledu samotným odvětvím. Dále stanoví postupy pro každoroční tvorbu, provádění a kontrolu rozpočtu. Pro orgány zřízené podle článku 158 finančního nařízení platí rámcové finanční nařízení.

6.5. Obecná a závěrečná ustanovení

Obecná ustanovení řeší praktické záležitosti personálního obsazení, odpovědnosti evropských orgánů dohledu, povinnosti služebního tajemství, ochrany dat, přístupu k dokumentům, jazykového režimu, dohod o sídle a účasti třetích zemí. Do tří let od skutečného zahájení provozu a každé tři roky poté zveřejní Komise zprávu o fungování evropských orgánů dohledu a postupů stanovených nařízením. Tato zpráva také vyhodnotí pokrok dosažený v rámci sbližování regulace a dohledu v oblasti řízení a řešení krizí v EU.

6.6. Hlavní rozdíly mezi třemi navrhovanými nařízeními

Hlavní rozdíly mezi třemi navrhovanými nařízeními se týkají cílů evropských orgánů dohledu, působnosti a definic, které jsou upraveny podle specifických požadavků konkrétního odvětví a stávajících právních předpisů Společenství. Kromě toho došla Evropská rada k závěru, že evropské orgány dohledu by měly mít pravomoc dohledu nad ratingovými agenturami. Za registraci ratingových agentur by byla odpovědná ESMA. Kromě toho by ESMA byla oprávněna přijímat opatření v rámci dohledu, například odejmout registraci nebo pozastavit používání úvěrových ratingů pro regulační účely. Dohlížecí pravomoci by mohly zahrnovat pravomoc požadovat informace a provádět šetření a kontroly na místě. Povinnosti a pravomoci ESMA související s ratingovými agenturami budou definovány v pozměněném nařízení o ratingových agenturách.

2009/0142 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[6],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[7],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[8],

s ohledem na stanovisko ECB,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[9],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Finanční krize v letech 2007/2008 odhalila závažné nedostatky ve finančním dohledu jak v konkrétních případech, tak ve vztahu k finančnímu systému jako celku. Organizace dohledu na úrovni jednotlivých členských států pokulhává za realitou integrovaných a vzájemně propojených evropských finančních trhů, na kterých mnoho finančních firem působí přes hranice. Krize odhalila nedostatky v oblasti spolupráce, koordinace, jednotného uplatňování práva Společenství a důvěry mezi vnitrostátními orgány dohledu.

2. Skupina odborníků na vysoké úrovni vedená Jacquesem de Larosièrem ve své zprávě vypracované na žádost Komise a zveřejněné dne 25. února 2009 došla k závěru, že rámec dohledu musí být posílen, aby se snížilo riziko a závažnost budoucích finančních krizí. Doporučila dalekosáhlé reformy struktury dohledu nad finančním odvětvím ve Společenství. Tato skupina odborníků dále uvedla, že by měl být vytvořen Evropský systém orgánů finančního dohledu, který by se skládal ze tří evropských orgánů dohledu – jednoho pro bankovnictví, jednoho pro odvětví cenných papírů a jednoho pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění –, a že by měl být zřízen Evropský výbor pro systémová rizika.

3. Ve svém sdělení ze dne 4. března 2009 nazvaném „Urychlit oživení evropské ekonomiky“[10] Komise navrhla předložení legislativních návrhů týkajících se zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu a Evropského výboru pro systémová rizika a ve sdělení ze dne 27. května 2009 nazvaném „Evropský finanční dohled“[11] uvedla podrobnější informace o případné architektuře tohoto nového rámce dohledu.

4. Ve svých závěrech ze dne 19. června 2009 Evropská rada doporučila zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu, který by se měl skládat ze tří evropských orgánů dohledu. Systém by se měl zaměřit na zvýšení kvality a jednotnosti vnitrostátního dohledu, posílení kontroly nad skupinami působícími přes hranice a vytvoření jednotného evropského kodexu, který by se vztahoval na všechny finanční instituce na jednotném trhu. Evropská rada zdůraznila, že evropské orgány dohledu by také měly disponovat pravomocí dohledu nad ratingovými agenturami, a vyzvala Komisi, aby připravila konkrétní návrhy pro zajištění stěžejní úlohy Evropského systému orgánů finančního dohledu v krizových situacích, a současně zdůraznila, že rozhodnutí přijatá evropskými orgány ohledu by neměla nijak ovlivnit fiskální povinnosti členských států.

5. V důsledku finanční a hospodářské krize vznikla reálná a vážná rizika pro stabilitu vnitřního trhu. Obnovení a udržení stabilního a spolehlivého finančního systému je absolutně nezbytným předpokladem pro zachování důvěry a soudržnosti na vnitřním trhu, a tedy pro zachování a zlepšení podmínek pro vytvoření plně integrovaného a fungujícího vnitřního trhu v oblasti finančních služeb. Kromě toho hlouběji a šířeji integrované finanční trhy nabízejí lepší možnosti financování a diverzifikace rizika, čímž přispívají ke zlepšení schopnosti ekonomik absorbovat šoky.

6. Společenství se dostalo na hranice svých možností ohledně toho, čeho lze dosáhnout na základě současného postavení evropských výborů orgánů dohledu, které zůstávají poradními orgány Komise. Společenství nemůže zůstat v situaci, kdy neexistuje žádný mechanismus, který by zajistil, že vnitrostátní orgány dohledu přijmou nejlepší možná rozhodnutí ohledně dohledu nad institucemi, které působí přes hranice, nemůže zůstat v situaci, kdy je nedostatečná spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu, kdy společné opatření vnitrostátních orgánů dohledu vyžaduje složité přípravy, aby se zohlednily nejrůznější požadavky na regulaci a dohled, kdy řešení na vnitrostátní úrovni jsou nejčastěji jedinou proveditelnou možností reakce na evropské problémy a kdy existují různé výklady stejného právního textu. Evropský systém finančního dohledu by měl být navržen tak, aby uvedené nedostatky překonal a představoval systém, který je v souladu s cílem stabilního a jednotného finančního trhu finančních služeb Společenství a který spojuje vnitrostátní orgány dohledu do silné sítě v rámci Společenství.

7. Evropský systém orgánů finančního dohledu by měl představovat síť vnitrostátních orgánů dohledu a orgánů dohledu Společenství, která ponechá každodenní dohled nad finančními institucemi na vnitrostátní úrovni a hlavní úlohu při dohledu nad skupinami působícími přes hranice svěří kolegiím orgánů dohledu. Kromě toho by mělo být dosaženo lepší harmonizace a jednotného uplatňování pravidel pro finanční instituce a trhy v celém Společenství. Měl by být zřízen Evropský orgán pro bankovnictví, společně s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (evropské orgány dohledu).

8. Evropské orgány dohledu by měly nahradit Evropský výbor orgánů bankovního dohledu zřízený rozhodnutím Komise 2009/78/ES[12], Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním zřízený rozhodnutím Komise 2009/79/ES[13] a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry zřízený rozhodnutím Komise 2009/77/ES[14] a měly by převzít všechny úkoly a kompetence těchto výborů. Působnost každého evropského orgánu dohledu by měla být jasně vymezena. Jestliže to vyžadují institucionální důvody a povinnosti stanovené Smlouvou, měla by být součástí sítě pro činnost dohledu i Komise.

9. Evropský orgán pro bankovnictví („bankovní orgán“) by se měl zasazovat o zlepšení fungování vnitřního trhu, mimo jiné především zajištěním vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu s ohledem na různé zájmy všech členských států, o ochranu vkladatelů a investorů, o zajištění integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, o zachování stability finančního systému a o posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni, a to ve prospěch hospodářství jako celku, včetně finančních institucí a dalších zúčastněných stran, spotřebitelů a zaměstnanců. Aby mohl bankovní orgán plnit své cíle, je nutné a vhodné, aby byl vytvořen jako orgán Společenství s právní subjektivitou, který by disponoval právní, administrativní a finanční autonomií.

10. Soudní dvůr Evropských společenství ve svém rozsudku ze dne 2. května 2006 ve věci C-217/04 (Spojené království v. Evropský parlament a Rada)[15] potvrdil, že článek 95 Smlouvy týkající se přijímání opatření pro sbližování právních předpisů týkajících se zavádění a fungování vnitřního trhu je vhodným právním základem pro zřízení „subjektu Společenství pověřeného přispívat k uskutečnění procesu harmonizace“, když úkoly delegované na takový subjekt úzce souvisejí s předmětem aktů pro sblížení vnitrostátních právních předpisů. Účel a úkol bankovního orgánu – podporovat příslušné vnitrostátní orgány dohledu při jednotném výkladu a uplatňování předpisů Společenství a přispívat k finanční stabilitě nezbytné pro finanční integraci – úzce souvisejí s cíli acquis communautaire v oblasti vnitřního trhu finančních služeb. Proto by měl být bankovní orgán zřízen na základě článku 95 Smlouvy.

11. Právní akty, které stanoví úkoly příslušných orgánů členských států, včetně vzájemné spolupráce a spolupráce s Komisí, jsou následující: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu[16], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí[17] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů[18].

12. Mezi platné právní předpisy Společenství regulující oblast, kterou se zabývá toto nařízení, dále patří směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES[19], směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu[20] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku[21].

13. Je žádoucí, aby bankovní orgán podporoval jednotný přístup v oblasti pojištění vkladů s cílem zajistit stejné podmínky a rovnoprávný přístup ke vkladatelům v rámci celého Společenství. Jelikož jsou systémy pojištění vkladů v členských státech místo regulačního dohledu spíše předmětem správní kontroly, měl by být bankovní orgán schopen uplatňovat své pravomoci podle tohoto nařízení ve vztahu k samotnému systému pojištění vkladů a jeho poskytovateli.

14. Je nutné zavést efektivní nástroj pro přípravu harmonizovaných technických norem ve finančních službách, aby byly rovněž díky jednotnému kodexu zajištěny rovné podmínky na trhu a odpovídající ochrana vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Evropě. V oblastech vymezených právem Společenství je vhodné a smysluplné pověřit bankovní orgán, jako subjekt s vysoce specializovanými odbornými znalostmi, vypracováním návrhů technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí. Komise by měla schválit tyto návrhy technických norem v souladu s právem Společenství, aby jim dala závaznou právní účinnost. Je třeba, aby návrhy technických norem byly přijímány Komisí. Byly by totiž pozměněny, pokud by například nebyly v souladu s právem Společenství, neodpovídaly zásadě proporcionality nebo by odporovaly základním zásadám vnitřního trhu finančních služeb odrážejícím se v acquis Společenství pro oblast finančních služeb. Pro zajištění bezproblémového a urychleného procesu přijímání těchto norem by měla být pro rozhodnutí Komise o jejich schválení stanovena lhůta.

15. Procesem přípravy technických norem dle tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise přijímat z vlastní iniciativy prováděcí opatření v rámci postupů komitologie na 2. úrovni Lamfalussyho struktury, jak je stanoveno příslušnými právními předpisy Společenství. Záležitosti, kterými se technické normy zabývají, nesouvisejí s politickými rozhodnutími a jejich obsah je omezen akty Společenství na 1. úrovni. Příprava návrhů norem bankovním orgánem zajistí stoprocentní využití specializovaných odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu.

16. V oblastech, kterými se technické normy nezabývají, by měl mít bankovní orgán pravomoc vydávat nezávazné pokyny a doporučení pro uplatňování právních předpisů Společenství. Pro zajištění transparentnosti a zlepšení dodržování těchto pokynů a doporučení vnitrostátními orgány dohledu by měly mít vnitrostátní orgány povinnost uvést důvody v případě, že se pokyny a doporučeními neřídí.

17. Zajištění správného a úplného uplatňování práva Společenství je základním předpokladem pro dosažení integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, stability finančního systému a neutrálních podmínek pro konkurenci mezi finančními institucemi Společenství. Měl by být tedy vytvořen mechanismus, na jehož základě by bankovní orgán řešil případy nesprávného nebo nedostatečného uplatňování práva Společenství. Tento mechanismus by se měl uplatňovat v oblastech, ve kterých právní předpisy Společenství stanovují jednoznačné a nepodmíněné povinnosti.

18. Pro přiměřenou reakci na případy nesprávného či nedostatečného uplatňování práva Společenství by měl být zaveden třístupňový mechanismus. Na první úrovni by měl být bankovní orgán oprávněn vyšetřovat údajné nesprávné či nedostatečné plnění povinností vyplývajících z práva Společenství ze strany vnitrostátních orgánů při provádění dohledu; výstupem z této úrovně by bylo doporučení.

19. Jestliže vnitrostátní orgán doporučení nesplní, měla by mít Komise pravomoc adresovat dotčenému vnitrostátnímu orgánu dohledu rozhodnutí, aby zajistil dodržování práva Společenství, přičemž toto rozhodnutí by mělo mít přímou právní účinnost, na kterou se lze odvolávat u vnitrostátních soudů a orgánů a kterou lze vymáhat podle článku 226 Smlouvy.

20. Pro vyřešení výjimečných případů trvalé nečinnosti příslušného vnitrostátního orgánu by měl být bankovní orgán oprávněn jako poslední východisko přijímat rozhodnutí určená jednotlivým finančním institucím. Toto oprávnění by mělo být omezeno na výjimečné situace, kdy příslušný orgán neplní jemu určené rozhodnutí a kdy se právo Společenství přímo vztahuje na finanční instituce prostřednictvím současných nebo budoucích nařízení EU.

21. Vážné ohrožení správného fungování a integrity finančních trhů nebo stability finančního systému ve Společenství vyžaduje urychlenou a společnou odezvu na úrovni Společenství. Bankovní orgán by tedy měl mít možnost požadovat po vnitrostátních orgánech dohledu přijetí konkrétních opatření pro nápravu mimořádné situace. Jelikož určení mimořádné situace vyžaduje značnou úroveň uvážlivosti, měla by být tato pravomoc svěřena Komisi. Aby se zajistila účinná odezva na mimořádnou situaci v případě nečinnosti příslušných vnitrostátních orgánů dohledu, měl by mít bankovní orgán pravomoc přijímat jako poslední východisko v oblastech práva Společenství přímo se vztahujících na finanční instituce rozhodnutí přímo určená finančním institucím s cílem omezit dopady krize a obnovit důvěru na trzích.

22. Pro zajištění účinného a efektivního dohledu a vyváženého posouzení stanovisek příslušných orgánů v různých členských státech je zapotřebí, aby bankovní orgán mohl závazně urovnávat spory mezi příslušnými vnitrostátními orgány, včetně v rámci kolegií orgánů dohledu. Měla by být stanovena lhůta pro smírčí jednání, kdy by mohly příslušné vnitrostátní orgány dosáhnout dohody. Působnost bankovního orgánu by se měla vztahovat na spory ohledně procedurálních povinností při procesu spolupráce i na výklad a uplatňování práva Společenství v rozhodnutích v rámci dohledu. Musejí být přitom respektovány stávající mechanismy urovnávání sporů stanovené odvětvovými právními předpisy. V případě nečinnosti dotčených vnitrostátních orgánů dohledu by měl mít bankovní orgán pravomoc přijímat jako poslední východisko rozhodnutí určená přímo finančním institucím, a to v oblastech práva Společenství, které se na tyto instituce přímo vztahují.

23. Důležitou úlohu při účinném, efektivním a jednotném dohledu nad finančními institucemi působícími přes hranice hrají kolegia orgánů dohledu. Bankovní orgán by měl mít plné právo účasti v kolegiích orgánů dohledu, aby mohl optimalizovat fungování těchto kolegií a proces výměny informací v nich a aby mohl podporovat sbližování a jednotnost mezi kolegii při uplatňování práva Společenství.

24. Delegování úkolů a povinností může být užitečným nástrojem pro fungování sítě orgánů dohledu, aby se předešlo duplicitě úkolů dohledu, podporovala se spolupráce, a tím se optimalizoval proces dohledu a snížila se zátěž finančních institucí. Nařízení by tedy mělo pro toto delegování stanovit jasný právní základ. Delegování úkolů znamená, že úkoly provádí jiný orgán dohledu místo odpovědného orgánu, zatímco odpovědnost za rozhodnutí v rámci dohledu zůstává orgánu, který úkol delegoval. Díky delegování povinností může jeden vnitrostátní orgán dohledu, tj. pověřený orgán, rozhodnout o určité záležitosti dohledu svým jménem místo jiného vnitrostátního orgánu dohledu. Delegování by se mělo řídit zásadou přidělování působnosti orgánu dohledu, který může v dané věci nejsnadněji přijmout potřebné opatření. Přerozdělení povinností může být vhodné například z důvodu úspor z rozsahu, jednotnosti při dohledu nad skupinami a optimálního využití odborných znalostí vnitrostátních orgánů dohledu. Příslušné právní předpisy Společenství mohou dále stanovit zásady přerozdělení povinností dle dohody. Bankovní orgán by měl všemi možnými prostředky podporovat uzavírání dohod o delegování mezi vnitrostátními orgány dohledu. Předem by měl být informován o plánovaných dohodách o delegování, aby mohl případně vyjádřit své stanovisko. Kromě toho by měl centralizovat zveřejňování těchto dohod, aby se zajistila včasnost, transparentnost a dobrá dostupnost informací o dohodách všem dotčeným stranám.

25. Bankovní orgán by měl aktivně podporovat sbližování dohledu v rámci celého Společenství s cílem zavedení společné kultury dohledu.

26. Účinným a efektivním nástrojem pro podporu jednotnosti v rámci sítě orgánů finančního dohledu je srovnávací hodnocení. Bankovní orgán by měl tedy vytvořit metodický rámec pro toto hodnocení a zajistit jeho pravidelné provádění. Hodnocení by se mělo zaměřit nejen na sbližování postupů dohledu, ale i na schopnosti orgánů dohledu dosahovat při dohledu kvalitních výsledků a na nezávislost příslušných orgánů.

27. Bankovní orgán by měl aktivně podporovat koordinovanou odezvu Společenství v oblasti dohledu, zejména v případě, že by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Společenství. Kromě pravomocí přijímat opatření v mimořádných situacích by mu tedy měla být svěřena i funkce obecné koordinace v rámci Evropského systému orgánů finančního dohledu. Činnost bankovního orgánu by se měla především zaměřit na bezproblémový tok všech důležitých informací mezi příslušnými orgány.

28. Pro zajištění finanční stability je nutné včas identifikovat trendy, možná rizika a zranitelná místa vyplývající z mikroobezřetnostní úrovně v mezinárodním měřítku a napříč odvětvími. Bankovní orgán by měl sledovat a hodnotit tento vývoj v oblasti vlastní působnosti a pravidelně a v případě nutnosti i v jednotlivých konkrétních případech informovat Evropský parlament, Radu, Komisi, ostatní evropské orgány dohledu a Evropský výbor pro systémová rizika. Dále by měl bankovní orgán koordinovat v rámci celého Společenství zátěžové testy, jejichž cílem je vyhodnotit odolnost finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji, přičemž zajistí co nejjednotnější metodiku provádění těchto testů na vnitrostátní úrovni.

29. Vzhledem ke globalizaci finančních služeb a rostoucímu významu mezinárodních standardů by měl bankovní orgán podporovat dialog a spolupráci s orgány dohledu mimo Společenství. Musí plně respektovat stávající úlohu a působnost evropských institucí ve vztazích s orgány mimo Společenství a na mezinárodních fórech.

30. Bankovní orgán by měl působit jako nezávislý poradní orgán Evropského parlamentu, Rady a Komise v oblasti své působnosti. Měl by být schopen předložit stanovisko k obezřetnostnímu posuzování fúzí a nabývání účastí podle směrnice 2006/48/ES ve znění směrnice 2007/44/ES[22].

31. Pro účinné vykonávání svých povinností by měl mít bankovní orgán právo vyžadovat veškeré nezbytné informace. Aby se zabránilo duplicitě oznamovací povinnosti finančních institucí, měly by být tyto informace za běžných okolností předkládány vnitrostátními orgány dohledu, které jsou co nejblíže finančním trhům a institucím. Bankovní orgán by měl mít také pravomoc vyžadovat informace přímo od finančních institucí a dalších stran, jestliže příslušný vnitrostátní orgán tyto informace neposkytne nebo nemůže poskytnout včas. Orgány členských států by měly být povinny pomáhat bankovnímu orgánu při prosazování těchto přímých požadavků.

32. Pro zajištění plné efektivity fungování Evropského výboru pro systémová rizika a následné odezvy na jeho varování a doporučení je podstatná úzká spolupráce mezi bankovním orgánem a Evropským výborem pro systémová rizika. Bankovní orgán by měl s Evropským výborem pro systémová rizika sdílet všechny příslušné informace. Údaje týkající se jednotlivých podniků by měly být předkládány pouze na žádost s odůvodněním. Jakmile bankovní orgán nebo vnitrostátní orgán dohledu obdrží od Evropského výboru pro systémová rizika varování či doporučení, měl by bankovní orgán zajistit následná opatření.

33. Ve vhodných případech by měl bankovní orgán vést konzultace o technických normách, pokynech a doporučeních se zúčastněnými stranami a měl by jim dát přiměřenou možnost předložit připomínky k navrhovaným opatřením. Za tímto účelem a z důvodu vyšší účinnosti by měla být zřízena skupina zúčastněných stran v bankovnictví, kde budou vyváženě zastoupeny úvěrové a investiční instituce Společenství (případně též institucionální investoři a jiné finanční instituce, které samy využívají finančních služeb), jejich zaměstnanci, spotřebitelé a jiní retailoví uživatelé bankovních služeb včetně malých a středních podniků. Skupina zúčastněných stran v bankovnictví by měla aktivně vystupovat jako prostředník ve vztahu s ostatními skupinami uživatelů finančních služeb zřízenými Komisí nebo právními předpisy Společenství.

34. Základní povinností členských států je udržování finanční stability při řešení krizí, zejména s ohledem na stabilizaci a záchranu konkrétních finančních institucí, které jsou v problematické situaci. Opatření bankovního orgánu v mimořádných situacích a při řešení problémů, která mají dopad na stabilitu finanční instituce, by neměla nijak ovlivnit fiskální povinnosti členských států. Měl by být vytvořen mechanismus, kterým by se členské státy mohly odvolat na toto ochranné opatření a postoupit záležitost Radě ke konečnému rozhodnutí. S ohledem na konkrétní povinnosti členských států je v tomto ohledu vhodné zapojit do celé záležitosti i Radu.

35. Při svém rozhodování by měl být bankovní orgán vázán předpisy Společenství a obecnými principy pro řádný proces a transparentnost. Mělo by být plně respektováno právo příjemců rozhodnutí bankovního orgánu na vyjádření. Akty bankovního orgánu tvoří nedílnou součást práva Společenství.

36. Hlavním rozhodovacím orgánem bankovního orgánu by měla být rada orgánů dohledu sestávající z vedoucích představitelů příslušných orgánů v každém členském státu, v jejímž čele by byl předseda bankovního orgánu. Jako pozorovatelé by se měli účastnit zástupci Komise, Evropského výboru pro systémová rizika, Evropské centrální banky a ostatních dvou evropských orgánů dohledu. Členové rady orgánů dohledu by měli jednat nezávisle a pouze v zájmu Společenství. U aktů obecné povahy, včetně aktů souvisejících s přijímáním technických norem, pokynů a doporučení a s rozpočtovými záležitostmi, je vhodné uplatňovat pravidla o kvalifikované většině stanovená Smlouvou, zatímco všechna ostatní rozhodnutí by měla být přijímána prostou většinou. Případy týkající se urovnávání sporů mezi vnitrostátními orgány dohledu by měly být posuzovány užší odbornou skupinou.

37. Plnění poslání bankovního orgánu a vykonávání přidělených úkolů tímto orgánem by měla zajistit řídící rada složená z předsedy orgánu a zástupců vnitrostátních orgánů dohledu a Komise. Řídící rada by měla disponovat nezbytnými pravomocemi, aby mohla mimo jiné navrhovat roční a víceletý pracovní program, vykonávat určité rozpočtové pravomoci, přijímat plán personální politiky bankovního orgánu, přijímat zvláštní ustanovení týkající se práva přístupu k dokumentům a přijímat výroční zprávu.

38. Bankovní orgán by měl zastupovat předseda vybraný radou orgánů dohledu v otevřeném výběrovém řízení a zaměstnaný na plný pracovní úvazek. Řízení bankovního orgánu by mělo být svěřeno výkonnému řediteli, který by měl mít právo účastnit se zasedání rady orgánů dohledu a řídící rady, avšak neměl by disponovat hlasovacím právem.

39. Aby byl zajištěn soulad v činnosti evropských orgánů dohledu v jednotlivých odvětvích, měly by tyto orgány pracovat v úzké součinnosti v rámci Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu a v případě nutnosti přijímat společná stanoviska. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu by měl převzít všechny funkce Smíšeného výboru pro finanční konglomeráty. V případě potřeby by měly být akty spadající také do oblasti působnosti Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění nebo Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy přijímány dotčenými evropskými orgány dohledu souběžně.

40. Je nutné zajistit, aby strany, kterých se dotýkají rozhodnutí přijatá bankovním orgánem, mohly uplatňovat odpovídající opravné prostředky. Má-li bankovní orgán rozhodovací pravomoci, měly by mít pro zajištění efektivní ochrany práv jednotlivých stran a z důvodu procesní ekonomie příslušné strany právo odvolání k odvolacímu senátu. Z důvodu účinnosti a jednotnosti by měl být odvolací senát společným orgánem všech tří evropských orgánů dohledu, nezávislým na jejich administrativní a regulační struktuře. Proti rozhodnutí odvolacího senátu by mělo být možné podat odvolání k Soudu prvního stupně a Soudnímu dvoru Evropských společenství.

41. Aby byla zajištěna úplná autonomie a nezávislost bankovního orgánu, měl by mít tento orgán autonomní rozpočet, jehož příjmy budou pocházet především z povinných příspěvků vnitrostátních orgánů dohledu a ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Na příspěvek Společenství by se měla vztahovat rozpočtová pravidla Společenství. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr.

42. Bankovní orgán by měl podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[23]. Bankovní orgán by měl také přistoupit k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[24].

43. Aby byly zajištěny otevřené a transparentní podmínky zaměstnávání a rovné zacházení se zaměstnanci, budou se na zaměstnance bankovního orgánu vztahovat Služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství[25].

44. Je zásadně důležité chránit obchodní tajemství a ostatní důvěrné informace. Podobně musí být zajištěna důvěrnost informací sdílených v rámci sítě.

45. Ochrana fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[26] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů[27], které se v plném rozsahu vztahují na zpracování osobních údajů pro účely tohoto nařízení.

46. Pro zajištění transparentní činnosti bankovního orgánu by měl tento orgán podléhat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise[28].

47. Země, které nejsou členy Evropské unie, by měly být připuštěny k účasti na práci bankovního orgánu v souladu s příslušnými dohodami, které Společenství uzavře.

48. Jelikož cílů tohoto nařízení, konkrétně zlepšení fungování vnitřního trhu díky zajištění vysoké, efektivní a jednotné úrovně obezřetnostní regulace a dohledu, ochrany vkladatelů a investorů, ochrany integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, udržování stability finančního systému a posilování mezinárodní koordinace dohledu, nemohou dostatečným způsobem dosáhnout samotné členské státy a lze jich lépe dosáhnout s ohledem na rozsah opatření na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. Podle zásady proporcionality stanovené v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje to, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

49. Bankovní orgán přebírá všechny stávající úkoly a pravomoci Evropského výboru orgánů bankovního dohledu, tudíž by mělo být zrušeno rozhodnutí Komise 2009/78/ES ze dne 23. ledna 2009 o zřízení Evropského výboru orgánů bankovního dohledu a příslušným způsobem pozměněno rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady .../.../ES, kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů.

50. Je vhodné stanovit lhůtu pro uplatňování tohoto nařízení, aby se zajistila odpovídající připravenost bankovního orgánu na zahájení činnosti a bezproblémový přechod z Evropského výboru orgánů bankovního dohledu,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ

Článek 1 Zřízení a působnost

1. Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán pro bankovnictví („bankovní orgán“).

2. Bankovní orgán jedná v rozsahu směrnice 2006/48/ES, směrnice 2006/49/ES, směrnice 2002/87/ES, směrnice 2005/60/ES, směrnice 2002/65/ES a směrnice 94/19/ES, včetně všech směrnic, nařízení a rozhodnutí vycházejících z těchto aktů, a v rozsahu dalších aktů Společenství, které stanoví úkoly bankovního orgánu.

3. Ustanoveními tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci Komise zajistit dodržování práva Společenství, zejména podle článku 226 Smlouvy.

4. Cílem bankovního orgánu je přispívat: i) k lepšímu fungování vnitřního trhu, včetně především vysoké, účinné a jednotné úrovně regulace a dohledu, ii) k ochraně vkladatelů a investorů, iii) k zajištění integrity, účinnosti a správného fungování finančních trhů, iv) k zachování stability finančního systému, a v) k posílení koordinace dohledu na mezinárodní úrovni. Za tímto účelem přispívá bankovní orgán k zajištění jednotného, účinného a efektivního uplatňování práva Společenství podle čl. 1 odst. 2 výše tím, že podporuje sbližování dohledu a předkládá stanoviska Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

5. Bankovní orgán je součástí Evropského systému orgánů finančního dohledu (dále jen „ESFS“), který působí jako síť orgánů dohledu, jak je dále stanoveno v článku 39.

6. Evropský orgán pro bankovnictví spolupracuje s Evropským výborem pro systémová rizika (dále jen „ESRB“), jak je stanoveno v článku 21 tohoto nařízení.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1) „finančními institucemi“ rozumí „úvěrové instituce“ podle definice ve směrnici 2006/48/ES, „investiční podniky“ podle definice ve směrnici 2006/49/ES a „finanční konglomeráty“ podle definice ve směrnici 2002/87/ES;

2) „příslušnými orgány“ rozumí příslušné orgány definované ve směrnicích 2006/48/ES a 2006/49/ES a v případě systémů pojištění vkladů orgány, které spravují tyto systémy podle směrnice 94/19/ES.

Článek 3 Právní postavení

1. Bankovní orgán je institucí Společenství s právní subjektivitou.

2. V každém členském státě požívá bankovní orgán nejširšího rozsahu právní způsobilosti stanovené vnitrostátním právem pro právnické osoby. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a účastnit se soudních řízení.

3. Bankovní orgán zastupuje předseda.

Článek 4 Složení

Bankovní orgán tvoří:

1) rada orgánů dohledu, která vykonává úkoly stanovené článkem 28;

2) řídící rada, která vykonává úkoly stanovené článkem 32;

3) předseda, který vykonává úkoly stanovené článkem 33;

4) výkonný ředitel, který vykonává úkoly stanovené článkem 38;

5) odvolací senát podle článku 44, který vykonává úkoly stanovené článkem 46.

Článek 5 Sídlo

Bankovní orgán má sídlo v Londýně.

KAPITOLA II

ÚKOLY A PRAVOMOCI BANKOVNÍHO ORGÁNU

Článek 6 Úkoly a pravomoci bankovního orgánu

1. Bankovní orgán má následující úkoly:

a) přispívat k vytváření kvalitních společných norem a výkonu regulace a dohledu, zejména předkládáním stanovisek orgánům Společenství a přípravou pokynů, doporučení a návrhů technických norem, které vycházejí z právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2;

b) přispívat k jednotnému uplatňování právních předpisů Společenství, zejména tak, že přispívá ke společné kultuře dohledu, zajišťuje jednotné, účinné a efektivní uplatňování právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, zabraňuje regulační arbitráži, zprostředkovává a urovnává spory mezi příslušnými orgány, podporuje jednotné působení kolegií orgánů dohledu a přijímá opatření v mimořádných situacích;

c) podporovat delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány;

d) úzce spolupracovat s ESRB, zejména tak, že bude ESRB poskytovat informace nezbytné pro plnění jeho úkolů a bude zajišťovat řádný následný postup v souladu s varováními a doporučeními ESRB;

e) provádět srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů pro posílení jednotnosti výsledků dohledu;

f) sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti;

g) plnit všechny ostatní konkrétní úkoly stanovené v tomto nařízení a v právních předpisech Společenství uvedených v čl. 1 odst. 2.

2. Pro dosažení úkolů stanovených v odstavci 1 bankovní orgán disponuje pravomocemi stanovenými tímto nařízením, zejména pravomocí:

a) vytvářet návrhy technických norem v konkrétních případech stanovených v článku 7;

b) vydávat pokyny a doporučení, jak je stanoveno v článku 8;

c) vydávat doporučení v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 3;

d) přijímat individuální rozhodnutí určená příslušným orgánům v konkrétních případech uvedených v článcích 10 a 11;

e) přijímat individuální rozhodnutí určená finančním institucím v konkrétních případech uvedených v čl. 9 odst. 6, čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 4;

f) vydávat stanoviska pro Evropský parlament, Radu nebo Komisi podle článku 19.

3. Bankovní orgán vykonává veškeré výlučné pravomoci dohledu nad subjekty s působností v celém Společenství nebo hospodářskou činností s působností v celém Společenství, které mu jsou svěřeny právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2.

K tomuto účelu disponuje bankovní orgán odpovídajícími pravomocemi pro vyšetřování a prosazování, jak je uvedeno v příslušných právních předpisech, i pro případné vyměřování poplatků.

Článek 7 Technické normy

1. Bankovní orgán může připravovat technické normy v oblastech konkrétně stanovených právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2. Své návrhy norem předkládá Komisi ke schválení.

Před předložením návrhu Komisi uspořádá bankovní orgán v případě potřeby otevřené veřejné konzultace o technických normách a provede analýzu potenciálních souvisejících nákladů a přínosu.

Do tří měsíců od obdržení návrhů norem rozhodne Komise o tom, zda návrhy schválí. Komise může tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc. Komise může schválit návrhy norem pouze částečně nebo v pozměněném znění, jestliže to vyžaduje zájem Společenství.

Jestliže Komise normy neschválí nebo je schválí jen částečně či v pozměněném znění, oznámí bankovnímu orgánu důvody pro tento postup.

2. Komise tyto normy přijímá v podobě nařízení nebo rozhodnutí, která budou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie .

Článek 8 Pokyny a doporučení

S cílem zavést jednotné, účinné a efektivní postupy dohledu v rámci ESFS a zajistit společné, soudržné a jednotné uplatňování právních předpisů Společenství vydává bankovní orgán pokyny a doporučení určená příslušným orgánům či finančním institucím.

Příslušné orgány vynaloží veškeré úsilí, aby tyto pokyny a doporučení plnily.

Jestliže příslušný orgán nebude tyto pokyny či doporučení uplatňovat, sdělí bankovnímu orgánu důvody tohoto jednání.

Článek 9 Jednotné uplatňování předpisů Společenství

1. Jestliže příslušný orgán neuplatňuje správně právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2, zejména jestliže nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky stanovené těmito právními předpisy, má bankovní orgán pravomoci stanovené v odstavcích 2, 3 a 6 tohoto článku.

2. Na žádost jednoho nebo více příslušných orgánů, Komise nebo z vlastní iniciativy a po sdělení dotčenému příslušnému orgánu může bankovní orgán provádět šetření údajně nesprávného uplatňování práva Společenství.

Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 20, poskytne příslušný orgán bankovnímu orgánu neprodleně veškeré informace, které bankovní orgán považuje za nezbytné pro své šetření.

3. Bankovní orgán může nejpozději do dvou měsíců od zahájení šetření vydat dotčenému příslušnému orgánu doporučení, ve kterém stanoví opatření nezbytná pro zajištění souladu s právem Společenství.

Do deseti pracovních dnů od obdržení doporučení příslušný orgán informuje bankovní orgán o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout pro zajištění souladu s právem Společenství.

4. Jestliže příslušný orgán nezajistí soulad s právem Společenství do jednoho měsíce ode dne, kdy obdrží doporučení bankovního orgánu, může Komise po uvědomění ze strany bankovního orgánu nebo z vlastní iniciativy přijmout rozhodnutí, kterým bude po příslušném orgánu požadovat, aby přijal opatření nezbytná pro soulad s právem Společenství.

Komise přijme toto rozhodnutí nejpozději do tří měsíců od přijetí doporučení. Tuto lhůtu může Komise o jeden měsíc prodloužit.

Komise zajistí, aby bylo respektováno právo příjemců rozhodnutí na vyjádření.

Bankovní orgán a příslušné orgány poskytnou Komisi všechny nezbytné informace.

5. Do deseti pracovních dnů od obdržení rozhodnutí podle odstavce 4 příslušný orgán informuje Komisi a bankovní orgán o krocích, které přijal nebo které plánuje přijmout pro realizaci rozhodnutí Komise.

6. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí uvedenému v odstavci 4 tohoto článku ve lhůtě v něm uvedené a je-li nutné včas napravit neplnění ze strany příslušného orgánu, aby byly zachovány nebo obnoveny neutrální podmínky pro konkurenci na trhu nebo aby se zajistilo správné fungování a integrita finančního systému, může bankovní orgán v případě, že se příslušné požadavky právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Společenství, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Rozhodnutí bankovního orgánu musí být v souladu s rozhodnutím přijatým Komisí podle odstavce 4.

7. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 6 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 4 nebo 6, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

Článek 10 Opatření v mimořádných situacích

1. V případě nepříznivého vývoje, který může vážně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Společenství nebo jeho části, může Komise z vlastní iniciativy nebo na žádost bankovního orgánu, Rady nebo ESRB přijmout rozhodnutí určené bankovnímu orgánu, přičemž pro účely tohoto nařízení rozhodne o existenci mimořádné situace.

2. Jestliže Komise přijala rozhodnutí podle odstavce 1, může bankovní orgán přijímat individuální rozhodnutí, která budou po příslušných orgánech vyžadovat přijetí nezbytných opatření v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2, s cílem vyřešit veškerá rizika, která mohou ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, a to tak, že zajistí, aby finanční instituce a příslušné orgány plnily požadavky stanovené těmito právními předpisy.

3. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí bankovního orgánu uvedenému v odstavci 2 ve lhůtě stanovené zmíněným rozhodnutím, může bankovní orgán v případě, že se příslušné požadavky právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 přímo vztahují na finanční instituce, přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle těchto právních předpisů, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

4. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 3 mají přednost před veškerými předchozími rozhodnutími přijatými příslušnými orgány v téže záležitosti.

Jakékoliv opatření příslušných orgánů související se skutečnostmi, které jsou předmětem rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3, musí těmto rozhodnutím odpovídat.

Článek 11Urovnávání sporů mezi příslušnými orgány

1. Aniž by byly dotčeny pravomoci stanovené v článku 9, jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření či nečinností jiného příslušného orgánu v oblastech, ve kterých právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 vyžadují spolupráci, koordinaci nebo společné rozhodování příslušných orgánů z více než jednoho členského státu, může bankovní orgán na žádost jednoho nebo více dotčených příslušných orgánů pomoci orgánům dosáhnout dohody podle postupu stanoveného v odstavci 2.

2. Bankovní orgán stanoví časovou lhůtu pro smírčí jednání mezi příslušnými orgány, přičemž vezme v úvahu veškeré související časové lhůty stanovené právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2 a složitost a naléhavost záležitosti.

3. Jestliže do uplynutí lhůty pro smírčí jednání nedosáhnou dotčené příslušné orgány dohody, může bankovní orgán přijmout rozhodnutí, v němž po nich bude požadovat přijetí konkrétních opatření nebo zdržení se určitého jednání s cílem urovnat celou záležitost v souladu s právem Společenství.

4. Aniž by byly dotčeny pravomoci Komise podle článku 226 Smlouvy, jestliže příslušný orgán nevyhoví rozhodnutí bankovního orgánu, a tedy nezajistí, aby finanční instituce plnila požadavky, které se na ni přímo vztahují prostřednictvím právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, může bankovní orgán přijmout individuální rozhodnutí určené finanční instituci, v němž bude vyžadovat přijetí nezbytných opatření ke splnění jejích povinností podle práva Společenství, včetně případného ukončení konkrétního jednání.

Článek 12Kolegia orgánů dohledu

1. Bankovní orgán přispívá k podpoře účinného a jednotného fungování kolegií orgánů dohledu podle směrnice 2006/48/ES a prosazuje jednotnost uplatňování právních předpisů Společenství mezi nimi.

2. Bankovní orgán se dle vlastního uvážení účastní jako pozorovatel kolegií orgánů dohledu. Pro účely této účasti se považuje za „příslušný orgán“ ve smyslu příslušných právních předpisů a na vlastní žádost obdrží všechny související informace, které jsou k dispozici jakémukoliv členu kolegia.

3. Bankovní orgán ve spolupráci s orgány dohledu působícími v kolegiích orgánů dohledu v případě potřeby určuje a shromažďuje od příslušných orgánů veškeré související informace, které usnadní práci těchto kolegií.

Zřídí a spravuje centrální systém, v jehož rámci budou tyto informace přístupné příslušným orgánům dohledu sdruženým v kolegiích orgánů dohledu.

Článek 13Delegování úkolů a povinností

1. Příslušné orgány dohledu mohou na základě dvojstranné dohody delegovat úkoly a povinnosti na jiné příslušné orgány dohledu.

2. Bankovní orgán podporuje delegování úkolů a povinností mezi příslušnými orgány tak, že označí úkoly a povinnosti, které mohou být delegovány nebo prováděny společně, a prosazuje osvědčené postupy.

3. Příslušné orgány informují bankovní orgán o dohodách o delegování, které chtějí uzavřít. Tyto dohody uzavřou s účinností nejdříve jeden měsíc poté, kdy je o nich bankovní orgán informován.

Bankovní orgán může předložit stanovisko k plánované dohodě do jednoho měsíce ode dne, kdy je o ní informován.

Bankovní orgán vhodným způsobem zveřejní dohodu o delegování uzavřenou mezi příslušnými orgány, aby o ní byly řádně informovány všechny dotčené strany.

Článek 14Společná kultura dohledu

1. Bankovní orgán hraje aktivní úlohu při budování společné evropské kultury dohledu a jednotných zásad dohledu a při zajišťování jednotných postupů a přístupů v rámci celého Společenství a vykonává alespoň následující činnosti:

a) předkládá stanoviska příslušným orgánům;

b) prosazuje efektivní dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací mezi příslušnými orgány, přičemž plně respektuje použitelná ustanovení o důvěrnosti a ochraně údajů stanovená v příslušných právních předpisech Společenství;

c) přispívá k vypracování kvalitních a jednotných norem pro dohled, včetně norem pro předkládání zpráv;

d) přezkoumává uplatňování příslušných technických norem přijatých Komisí a pokynů a doporučení vydaných bankovním orgánem a v případě potřeby navrhuje změny;

e) zavádí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy, napomáhá výměnám zaměstnanců a vybízí příslušné orgány, aby více využívaly režimy dočasného přidělování pracovníků a jiné nástroje.

2. Bankovní orgán může případně vyvíjet nové praktické nástroje, včetně nástrojů sbližování, na podporu společných přístupů a postupů v oblasti dohledu.

Článek 15 Srovnávací hodnocení činnosti příslušných orgánů

1. Bankovní orgán pravidelně provádí srovnávací hodnocení některých nebo všech činností příslušných orgánů, aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu. K tomuto účelu vypracuje metody, které mu umožní objektivní posouzení a srovnávání jednotlivých hodnocených orgánů.

2. Srovnávací hodnocení mimo jiné zahrnuje posouzení:

a) přiměřenosti institucionálního uspořádání, financování a odborných znalostí zaměstnanců příslušného orgánu, s důrazem na efektivní uplatňování právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2 a na schopnost odezvy na vývoj na trhu;

b) úrovně sbližování dosažené při uplatňování práva Společenství a při výkonu dohledu, včetně technických norem, pokynů a doporučení přijatých podle článků 7 a 8, a rozsahu, ve kterém výkon dohledu splňuje cíle stanovené právem Společenství;

c) osvědčených postupů vyvinutých příslušnými orgány, jejichž přijetí můžebýt přínosem pro jiné příslušné orgány.

3. Na základě srovnávacího hodnocení může bankovní orgán vydávat dotčeným příslušným orgánům doporučení.

Článek 16Funkce koordinace

Bankovní orgán pln í obecnou úlohu koordinátora mezi příslušnými orgány, včetně případů, kdy by nepříznivý vývoj mohl potenciálně ohrozit správné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu finančního systému Společenství.

Bankovní orgán podporuje koordinovanou reakci Společenství, mimo jiné tak, že:

1) usnadňuje výměnu informací mezi příslušnými orgány;

2) určuje rozsah a ověřuje spolehlivost informací, které by měly být poskytnuty všem dotčeným příslušným orgánům;

3) vystupuje na žádost příslušných orgánů nebo z vlastní iniciativy jako zprostředkovatel, aniž by tím byl dotčen článek 11;

4) neprodleně informuje ESRB o jakékoliv potenciální mimořádné situaci.

Článek 17 Posuzování tržního vývoje

1. Bankovní orgán sleduje a posuzuje tržní vývoj v oblasti své působnosti a v případě nutnosti informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, ESRB a Evropský parlament, Radu a Komisi o souvisejících trendech na mikroobezřetnostní úrovni, možných rizicích a zranitelných místech.

Ve spolupráci s ESRB bankovní orgán v rámci celého Společenství zejména iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti finančních institucí vůči nepříznivému tržnímu vývoji. K tomuto účelu vyvine následující metodiky a přístupy, které budou následně používat příslušné orgány:

a) společné metodiky pro posuzování vlivu hospodářských scénářů na finanční postavení instituce,

b) společné přístupy ke sdělování výsledků těchto posouzení odolnosti finančních institucí.

2. Aniž by byly dotčeny úkoly ESRB stanovené v nařízení (ES) č. …/… [ESRB], předkládá bankovní orgán tato posouzení trendů, možných rizik a zranitelných míst v oblasti své působnosti Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a ESRB alespoň jednou ročně a v případě nutnosti častěji.

Bankovní orgán zahrne do posouzení i klasifikaci hlavních rizik a zranitelných míst a v případě nutnosti doporučí preventivní opatření či opatření k nápravě.

3. Bankovní orgán zajistí odpovídající pokrytí meziodvětvového vývoje, rizik a zranitelných míst úzkou spoluprací s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Článek 18Mezinárodní vztahy

Aniž by byly dotčeny pravomoci orgánů Společenství, může bankovní orgán navazovat kontakty s orgány dohledu ze třetích zemí. Může uzavírat administrativní dohody s mezinárodními organizacemi a s správními orgány třetích zemí.

Bankovní orgán napomáhá při přípravě rozhodnutí o rovnocennosti týkajících se režimů dohledu ve třetích zemích v souladu s právními předpisy uvedenými v čl. 1 odst. 2.

Článek 19 Další úkoly

1. Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastní iniciativy může bankovní orgán předkládat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanoviska ke všem otázkám souvisejícím s jeho oblastí působnosti.

2. Pokud jde o obezřetnostní posuzování fúzí a nabývání účastí ve smyslu směrnice 2007/44/ES, může bankovní orgán z vlastní iniciativy nebo na žádost příslušných orgánů vydat a zveřejnit stanovisko k obezřetnostnímu posouzení, které vykoná jakýkoliv orgán členského státu. Použije se článek 20.

Článek 20Sběr informací

1. Příslušné orgány a jiné orgány veřejné správy členských států poskytnout bankovnímu orgánu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro plnění jeho povinností stanovených tímto nařízením.

Bankovní orgán může také požádat o předkládání informací v pravidelném intervalu.

2. Jestliže informace nejsou k dispozici nebo je příslušné orgány a jiné orgány veřejné správy členských států neposkytnou včas, může bankovní orgán předložit žádost s odůvodněním přímo příslušným finančním institucím a jiným stranám. O této žádosti informuje dotčené příslušné orgány.

Na žádost bankovního orgánu jsou příslušné orgány a jiné orgány veřejné správy členských států bankovnímu orgánu při shromažďování těchto informací nápomocny.

3. Bankovní orgán může používat důvěrné informace získané od příslušných orgánů a jiných orgánů veřejné správy nebo od finančních institucí a dalších stran pouze pro účely plnění svých povinností stanovených tímto nařízením.

Článek 21 Vztah s ESRB

1. Evropský orgán pro bankovnictví spolupracuje s ESRB.

2 Bankovní orgán úzce spolupracuje s ESRB. Pravidelně ESRB předkládá aktualizované informace nutné pro plnění jeho úkolů. Jakékoli údaje nutné pro plnění těchto úkolů, které nejsou poskytovány v souhrnné nebo obecné podobě, neprodleně poskytne ESRB na jeho odůvodněnou žádost, jak je stanoveno v článku [15] nařízení (ES) č. …/… [ESRB].

3. Po obdržení varování a doporučení ESRB uvedených v článku [16] nařízení (ES) č. …/… [ESRB] zajistí bankovní orgán odpovídající následné kroky podle odstavce 4 a 5.

4. Jakmile bankovní orgán obdrží od ESRB jemu určené varování nebo doporučení, svolá neprodleně zasedání rady orgánů dohledu a posoudí důsledky tohoto varování nebo doporučení pro plnění svých úkolů.

Na základě odpovídajícího rozhodovacího postupu rozhodne o opatřeních, která přijme v souladu s pravomocemi, jimiž disponuje podle tohoto nařízení, aby vyřešil problémy uvedené ve varováních a doporučeních.

Jestliže bankovní orgán doporučení nevyhoví, vysvětlí ESRB důvody pro toto jednání.

5. Jestliže bankovní orgán obdrží od ESRB varování nebo doporučení určené příslušnému vnitrostátnímu orgánu dohledu, využije v případě nutnosti pravomocí, kterými disponuje podle tohoto nařízení, aby zajistil včasné následné kroky.

Jestliže příjemce doporučení ESRB nemá v úmyslu doporučení vyhovět, informuje o tom radu orgánů dohledu a projedná s ní důvody pro tuto nečinnost.

Když příslušný orgán informuje ESRB podle článku [17] nařízení (ES) č. …/… [ESRB], vezme při tom patřičně v úvahu názory rady orgánů dohledu.

6. Při plnění svých úkolů stanovených tímto nařízením bankovní orgán v nejvyšší možné míře přihlíží k varováním a doporučením ESRB.

Článek 22Skupina zúčastněných stran v bankovnictví

1. Pro účely konzultací se zúčastněnými stranami v oblastech souvisejících s úkoly bankovního orgánu se zřídí skupina zúčastněných stran v bankovnictví.

2. Skupina zúčastněných stran v bankovnictví sestává ze 30 členů, kteří rovnoměrně zastupují úvěrové a investiční instituce Společenství, jejich zaměstnance, jakož i spotřebitele a uživatele bankovních služeb.

Skupina zúčastněných stran v bankovnictví zasedá alespoň dvakrát ročně.

3. Členy skupiny zúčastněných stran v bankovnictví jmenuje rada orgánů dohledu bankovního orgánu na návrh příslušných zúčastněných stran.

Při svém rozhodování zajistí rada orgánů dohledu v největším možném rozsahu odpovídající geografickou rovnováhu a zastoupení zúčastněných stran z celého Společenství.

Bankovní orgán zajistí pro skupinu zúčastněných stran v bankovnictví potřebnou podporu sekretariátu.

4. Funkční období členů skupiny zúčastněných stran v bankovnictví trvá dva a půl roku a po jeho uplynutí proběhne nové výběrové řízení.

Členové mohou ve funkci působit dvě po sobě jdoucí funkční období.

5. Skupina zúčastněných stran v bankovnictví může předkládat stanoviska a radit bankovnímu orgánu ve všech otázkách souvisejících s úkoly bankovního orgánu podle článků 7 a 8.

6. Skupina zúčastněných stran v bankovnictví přijme svůj jednací řád.

7. Bankovní orgán zveřejní stanoviska a rady skupiny zúčastněných stran v bankovnictví a výsledky konzultací s touto skupinou.

Článek 23Ochranná opatření

1. Bankovní orgán zajistí, aby žádné rozhodnutí přijaté podle článků 10 nebo 11 nijak neovlivnilo fiskální povinnosti členských států.

2. Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle článku 11 má vliv na jeho fiskální povinnosti, může bankovnímu orgánu a Komisi do jednoho měsíce ode dne, kdy je rozhodnutí bankovního orgánu sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení uvede členský stát odůvodnění a jednoznačně prokáže, jak rozhodnutí ovlivňuje jeho fiskální povinnosti.

V takovém případě se rozhodnutí bankovního orgánu pozastavuje.

Do jednoho měsíce od oznámení členského státu bankovní orgán informuje členský stát, zda své rozhodnutí potvrzuje, nebo jej pozměňuje, či ruší.

Jestliže bankovní orgán své rozhodnutí potvrdí, rozhodne Rada kvalifikovanou většinou podle článku 205 Smlouvy do dvou měsíců o tom, zda se rozhodnutí bankovního orgánu potvrzuje, nebo ruší.

Jestliže se Rada rozhodne potvrdit rozhodnutí bankovního orgánu nebo do dvou měsíců nerozhodne, pozastavení uvedeného rozhodnutí se ihned ukončuje.

3. Jestliže se členský stát domnívá, že rozhodnutí přijaté podle čl. 10 odst. 2 má vliv na jeho fiskální povinnosti, může bankovnímu orgánu, Komisi a Radě do tří pracovních dnů ode dne, kdy je rozhodnutí bankovního orgánu sděleno příslušnému orgánu, oznámit, že příslušný orgán nebude rozhodnutí uplatňovat.

Ve svém oznámení uvede členský stát odůvodnění a jednoznačně prokáže, jak rozhodnutí ovlivňuje jeho fiskální povinnosti.

Rada do deseti pracovních dnů rozhodne kvalifikovanou většinou podle článku 205 Smlouvy o tom, zda se rozhodnutí bankovního orgánu potvrzuje, nebo ruší.

Jestliže Rada do deseti pracovních dnů nerozhodne, považuje se rozhodnutí bankovního orgánu za potvrzené.

Článek 24Rozhodovací postupy

1. Před přijetím rozhodnutí podle čl. 9 odst. 6, čl. 10 odst. 2 a 3 a čl. 11 odst. 3 a 4 oznámí bankovní orgán příjemci rozhodnutí svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, ve které může příjemce rozhodnutí vyjádřit své stanovisko v dané záležitosti, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost záležitosti.

2. Rozhodnutí bankovního orgánu obsahuje důvody, ze kterých vychází.

3. Příjemci rozhodnutí bankovního orgánu jsou informováni o opravných prostředcích, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

4. Jestliže bankovní orgán přijme rozhodnutí podle čl. 10 odst. 2 nebo 3, v odpovídajících intervalech toto rozhodnutí přezkoumává.

5. Rozhodnutí přijatá bankovním orgánem podle článků 9, 10 a 11 se zveřejňují, přičemž se uvádí totožnost dotčeného příslušného orgánu nebo finanční instituce a hlavní obsah rozhodnutí, při současném zohlednění oprávněných zájmů finančních institucí na ochraně jejich obchodního tajemství.

KAPITOLA III

ORGANIZACE

ODDÍL 1 RADA ORGÁNů DOHLEDU

Článek 25 Složení

1. Rada orgánů dohledu má tyto členy:

a) předseda, který nemá hlasovací právo,

b) vedoucí představitel vnitrostátního orgánu veřejné správy odpovědného za dohled nad úvěrovými institucemi z každého členského státu,

c) jeden zástupce Komise, který nemá hlasovací právo,

d) jeden zástupce Evropské centrální banky, který nemá hlasovací právo,

e) jeden zástupce ESRB, který nemá hlasovací právo,

f) jeden zástupce každého ze dvou ostatních evropských orgánů dohledu, který nemá hlasovací právo.

2. Každý příslušný orgán odpovídá za jmenování náhradníka z řad svých vedoucích zaměstnanců, který může nahradit člena rady orgánů dohledu uvedeného v odst. 1 písm. b) v případě, že se tento člen nemůže zasedání rady orgánů dohledu zúčastnit.

3. Jestliže orgánem uvedeným v odst. 1 písm. b) není centrální banka, může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) doprovázen zástupcem centrální banky členského státu, který nemá hlasovací právo.

4. Pro účely postupu podle směrnice 94/19/ES může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) v případě potřeby doprovázen zástupcem dotčených orgánů, které v každém členském státu spravují systémy pojištění vkladů, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.

5. Rada orgánů dohledu může dle vlastního rozhodnutí připustit účast pozorovatelů.

Zasedání rady orgánů dohledu se může zúčastnit výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

Článek 26Vnitřní výbory a odborné skupiny

1. Rada orgánů dohledu může zřizovat vnitřní výbory nebo odborné skupiny ke konkrétním úkolům, které vykonává, a může stanovit delegování určitých jednoznačně definovaných úkolů a rozhodnutí na interní výbory nebo odborné skupiny, na řídící radu nebo na předsedu.

2. Pro účely článku 11 svolá rada orgánů dohledu odbornou skupinu, která má pomoci spor urovnat, přičemž tuto skupinu budou tvořit předseda a dva členové rady orgánů dohledu, kteří nezastupují příslušné orgány, jež jsou účastníky sporu.

Na návrh odborné skupiny přijme rada orgánů dohledu rozhodnutí podle článku 11.

Článek 27Nezávislost

Při provádění úkolů stanovených tímto nařízením vystupují předseda a členové rady orgánů dohledu s hlasovacím právem nezávisle a objektivně v zájmu Společenství a nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Společenství, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Článek 28Úkoly

1. Rada orgánů dohledu udává směr pro práci bankovního orgánu a přijímá rozhodnutí podle kapitoly II.

2. Rada orgánů dohledu přijímá stanoviska, doporučení a rozhodnutí a vydává rady podle kapitoly II.

3. Rada orgánů dohledu jmenuje předsedu.

4. Rada orgánů dohledu každý rok před 30. zářím přijme na základě návrhu řídící rady pracovní program bankovního orgánu pro následující rok a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

5. Rada orgánů dohledu přijme víceletý pracovní program bankovního orgánu a předloží jej pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Víceletý pracovní program se přijímá, aniž by byl dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejňuje se.

6. Rada orgánů dohledu schvaluje návrh rozpočtu podle článku 49.

7. Rada orgánů dohledu uplatňuje disciplinární pravomoci vůči předsedovi a výkonnému řediteli a může je odvolat z funkce podle čl. 33 odst. 5 v případě předsedy a čl. 36 odst. 5 v případě výkonného ředitele.

Článek 29 Rozhodování

1. Pro přijetí aktů uvedených v článcích 7 a 8 a veškerých opatření a rozhodnutí přijímaných podle kapitoly V I je nutná kvalifikovaná většina členů rady orgánů dohledu podle článku 205 Smlouvy.

Všechna svá ostatní rozhodnutí přijímá rada orgánů dohledu prostou většinou členů.

2. Zasedání rady orgánů dohledu svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost třetiny členů rady orgánů dohledu a rovněž jim předsedá.

3. Rada orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád.

4. Jednací řád podrobně stanoví postup hlasování, včetně případných pravidel pro usnášeníschopnost. Členové bez hlasovacího práva a pozorovatelé, s výjimkou předsedy a výkonného ředitele, se neúčastní diskuzí rady orgánů dohledu o jednotlivých finančních institucích, pokud článek 61 nebo právní předpisy uvedené v čl. 1 odst. 2 nestanoví jinak.

Oddíl 2 ŘÍDÍCÍ RADA

ČLÁNEK 30 SLOžENÍ

1. Řídící radu tvoří předseda, zástupce Komise a čtyři další členové volení radou orgánů dohledu z jejích členů.

Každý člen s výjimkou předsedy má náhradníka, který jej může nahradit v případě, že se tento člen nemůže zúčastnit zasedání řídící rady.

Funkční období členů volených radou orgánů dohledu je dva a půl roku. Může být jednou prodlouženo.

2. Rozhodnutí řídící rady se přijímají většinou všech přítomných členů. Každý člen má jeden hlas.

Zasedání řídící rady se účastní výkonný ředitel, přičemž nemá hlasovací právo.

Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

3. Zasedání řídící rady svolává předseda z vlastní iniciativy nebo na žádost alespoň třetiny členů řídící rady a rovněž jim předsedá.

Řádné zasedání řídící rady se koná alespoň dvakrát ročně.

4. Členům řídící rady mohou být v rámci ustanovení jednacího řádu nápomocni poradci či odborníci.

Článek 31Nezávislost

Členové řídící rady vystupují nezávisle a objektivně v zájmu Společenstvía nevyžadují ani nepřijímají pokyny od institucí či orgánů Společenství, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Článek 32Úkoly

1. Řídící rada zajišťuje, aby bankovní orgán vykonával své poslání a plnil stanovené úkoly podle tohoto nařízení.

2. Řídící rada navrhuje radě orgánů dohledu k přijetí roční a víceletý pracovní program.

3. Řídící rada uplatňuje své rozpočtové pravomoci podle článků 49 a 50.

4. Řídící rada přijme plán personální politiky bankovního orgánu a podle čl. 54 odst. 2 i nezbytná opatření pro provádění Služebního řádu úředníků Evropských společenství (dále jen „služební řád“).

5. Řídící rada přijme zvláštní ustanovení o právu přístupu k dokumentům bankovního orgánu podle článku 58.

6. Po poradě s radou orgánů dohledu řídící rada přijme výroční zprávu o činnosti bankovního orgánu na základě návrhu zprávy podle čl. 38 odst. 7 a do 15. června ji předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Zpráva se zveřejňuje.

7. Řídící rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.

8. Řídící rada jmenuje a odvolává členy odvolacího senátu podle čl. 44 odst. 3 a 5.

Oddíl 3Předseda

ČLÁNEK 33 JMENOVÁNÍ a úkoly

1. Bankovní orgán zastupuje předseda, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

Předseda odpovídá za přípravu práce rady orgánů dohledu a předsedá zasedáním rady orgánů dohledu i řídící rady.

2. Předsedu jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů a zkušeností s finančním dohledem a regulací.

Před jmenováním musí být kandidát vybraný radou orgánů dohledu potvrzen Evropským parlamentem.

Rada orgánů dohledu dále zvolí mezi svými členy náhradníka, který vykonává funkci předsedy v jeho nepřítomnosti.

3. Funkční období předsedy činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období předsedy rada orgánů dohledu vyhodnotí:

a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) povinnosti a potřeby bankovního orgánu v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období předsedy, přičemž toto prodloužení musí být potvrzeno Evropským parlamentem.

5. Předseda může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu, přičemž toto odvolání musí být potvrzeno Evropským parlamentem.

Předseda nesmí radě orgánů dohledu bránit v jednání o záležitostech, které se předsedy týkají, zejména o nutnosti jeho odvolání, a projednávání takové záležitosti se neúčastní.

Článek 34Nezávislost

Aniž by byla dotčena úloha rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů či institucí Společenství, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů.

Článek 35 Zpráva

1. Evropský parlament může vyzvat předsedu nebo jeho náhradníka, aby pravidelně vystupoval s prohlášením před jeho příslušným výborem a odpovídal na dotazy členů tohoto výboru, přičemž se plně respektuje nezávislost předsedy.

2. Evropský parlament může také předsedu vyzvat, aby předložil zprávu o plnění svých povinností.

Oddíl 4Výkonný ředitel

ČLÁNEK 36 JMENOVÁNÍ

1. Bankovní orgán řídí výkonný ředitel, kterým je nezávislý odborník zaměstnaný na plný úvazek.

2. Výkonného ředitele jmenuje rada orgánů dohledu po otevřeném výběrovém řízení na základě zásluh, dovedností, znalostí finančních institucí a trhů, zkušeností s finančním dohledem a regulací a zkušeností s řízením.

3. Funkční období výkonného ředitele činí pět let a může být jednou prodlouženo.

4. Během devíti měsíců před uplynutím pětiletého funkčního období výkonného ředitele rada orgánů dohledu provede hodnocení.

V tomto hodnocení rada orgánů dohledu posoudí zejména:

a) výsledky dosažené v prvním funkčním období a způsob jejich dosažení,

b) povinnosti a potřeby bankovního orgánu v nadcházejících letech.

Rada orgánů dohledu může s přihlédnutím k hodnocení jednou prodloužit funkční období výkonného ředitele.

5. Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím rady orgánů dohledu.

Článek 37Nezávislost

Aniž by byla dotčena příslušná úloha řídící rady a rady orgánů dohledu ve vztahu k úkolům výkonného ředitele, výkonný ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, orgánu, organizace ani osoby mimo bankovní orgán.

Článek 38 Úkoly

1. Výkonný ředitel je odpovědný za řízení bankovního orgánu a připravuje práci řídící rady.

2. Výkonný ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního programu bankovního orgánu pod vedením rady orgánů dohledu a pod kontrolou řídící rady.

3. Výkonný ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o přijetí vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení, aby zajistil fungování bankovního orgánu v souladu s tímto nařízením.

4. Výkonný ředitel vypracuje víceletý pracovní program uvedený v čl. 32 odst. 2.

5. Výkonný ředitel každý rok do 30. června připraví pracovní program na následující rok uvedený v čl. 32 odst. 2.

6. Výkonný ředitel podle článku 49 vypracuje předběžný návrh rozpočtu bankovního orgánu a podle článku 50 plní rozpočet bankovního orgánu.

7. Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh výroční zprávy, která obsahuje část týkající se činnosti bankovního orgánu v oblasti regulace a dohledu a část týkající se finančních a správních záležitostí.

8. Pokud jde o zaměstnance bankovního orgánu, vykonává výkonný ředitel pravomoci stanovené v článku 54 a řídí personální záležitosti.

KAPITOLA IV EVROPSKÝ SYSTÉM ORGÁNů FINANčNÍHO DOHLEDU

ODDÍL 1 OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 39 SLOžENÍ

1. Bankovní orgán je součástí ESFS, který působí jako síť orgánů dohledu.

2. ESFS má tyto členy:

a) orgány členských států uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. …/… [EIOPA] a čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. …/… [ESMA],

b) bankovní orgán,

c) Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, zřízený článkem 1 nařízení (ES) č. .../... [EIOPA],

d) Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, zřízený článkem 1 nařízení (ES) č. .../... [ESMA],

e) Smíšený výbor evropských orgánů dohledu podle článku 40,

f) Komise pro účely provádění úkolů uvedených v článcích 7, 9 a 10.

3. Prostřednictvím Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu, zřízeného článkem 40, bankovní orgán pravidelně a úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, zajišťuje s nimi meziodvětvovou jednotnost činnosti a vyjednává společné postoje v oblasti dohledu nad finančními konglomeráty a v dalších meziodvětvových otázkách.

Oddíl 2Smíšený výbor evropských orgánů dohledu

ČLÁNEK 40 ZřÍZENÍ

1. Tímto se zřizuje Smíšený výbor evropských orgánů dohledu.

2. Smíšený výbor slouží jako fórum, v jehož rámci bankovní orgán pravidelně a úzce spolupracuje s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a zajišťuje s nimi meziodvětvovou jednotnost.

3. Bankovní orgán odpovídajícími zdroji přispívá k administrativní podpoře Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu. Rozsah podpory zahrnuje personální, administrativní a provozní výdaje a výdaje na infrastrukturu.

Článek 41Složení

1. Členy Smíšeného výboru jsou předseda, předsedové Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, a případně předseda podvýboru zřízeného podle článku 43.

2. Výkonný ředitel, Komise a ESRB jsou zváni na zasedání Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu i podvýborů uvedených v článku 43 jako pozorovatelé.

3. Předsedající Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu je jmenován na základě každoroční rotace z předsedů Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

4. Smíšený výbor evropských orgánů dohledu přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento řád může stanovit další účastníky zasedání Smíšeného výboru.

Zasedání Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu se koná alespoň jednou za dva měsíce.

Článek 42Společné postoje a společné akty

V rozsahu svých úkolů podle kapitoly II a v příslušných oblastech zejména s ohledem na provádění směrnice 2002/87/ES dosáhne bankovní orgán podle situace společného postoje s Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Akty podle článků 7, 9, 10 nebo 11 tohoto nařízení ve vztahu k provádění směrnice 2002/87/ES a jiných právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, které spadají také do oblasti působnosti Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění nebo Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy, se přijímají podle situace souběžně bankovním orgánem, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

Článek 43Podvýbory

Pro účely článku 42 se zřídí podvýbor pro finanční konglomeráty Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu.

Tento podvýbor tvoří osoby uvedené v čl. 41 odst. 1 a jeden zástupce stávajících zaměstnanců z řad vedoucích pracovníků dotčeného příslušného orgánu z každého členského státu.

Podvýbor si zvolí ze svých členů předsedu, který je současně členem Smíšeného výboru evropských orgánů dohledu.

Smíšený výbor může zřizovat další podvýbory.

Oddíl 3Odvolací senát

ČLÁNEK 44 SLOžENÍ

1. Odvolací senát je společným orgánem Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy.

2. Odvolací senát tvoří šest členů a šest náhradníků, kterými jsou fyzické osoby s příslušnými znalostmi a zkušenostmi, avšak nikoli současní zaměstnanci příslušných orgánů nebo jiných vnitrostátních orgánů nebo orgánů Společenství, jež se podílejí na činnosti bankovního orgánu.

Odvolací senát určí svého předsedu.

Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají většinou alespoň čtyř z jeho šesti členů.

Odvolací senát svolává jeho předseda vždy, když je to nutné.

3. Dva členy odvolacího senátu a dva náhradníky jmenuje řídící rada bankovního orgánu ze seznamu kandidátů navrženého Evropskou komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie a po poradě s radou orgánů dohledu.

Ostatní členové jsou jmenováni podle nařízení (ES) č. …/… [EIOPA] a nařízení (ES) č. …/… [ESMA].

4. Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Toto období může být jednou prodlouženo.

5. Člen odvolacího senátu jmenovaný řídící radou bankovního orgánu nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, kdy se dopustil vážného porušení úředních povinností a řídící rada po poradě s radou orgánů dohledu v tomto smyslu vydala rozhodnutí.

6. Bankovní orgán, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy zajistí pro odvolací senát odpovídající provozní podporu a podporu sekretariátu.

Článek 45Nezávislost a nestrannost

1. Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Nesmějí v bankovním orgánu, v jeho řídící radě ani v jeho radě orgánů dohledu vykonávat žádné jiné funkce.

2. Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem nebo pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

3. Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení.

4. Proti účasti člena odvolacího senátu může být kterýmkoli účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z jakéhokoli důvodu uvedeného v odstavcích 1 a 2 nebo z důvodu podezření z podjatosti.

Námitka se nesmí zakládat na státní příslušnosti členů a je nepřípustná, učinil-li účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení kromě vznesení námitky proti složení odvolacího senátu další procesní úkon.

5. V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 rozhodne odvolací senát o dalším postupu bez účasti dotčeného člena.

Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí je dotčený člen nahrazen v odvolacím senátu svým náhradníkem, pokud se náhradník nenachází v obdobné situaci. V takovém případě vybere předseda náhradu z dostupných náhradníků.

6. Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.

K tomuto účelu učiní prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo že žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, neexistují.

Tato prohlášení se zveřejňují a jsou činěna každý rok a v písemné podobě.

KAPITOLA V OPRAVNÉ PROSTřEDKY

Článek 46 Odvolání

1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně příslušných orgánů, může podat odvolání proti rozhodnutí bankovního orgánu uvedenému v článku 9, 10 nebo 11 či jinému rozhodnutí přijatému bankovním orgánem podle právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, které je určeno této osobě, nebo proti rozhodnutí, které se této osoby bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně bankovnímu orgánu do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k němu nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy bankovní orgán své rozhodnutí zveřejnil.

Odvolací senát rozhodne o odvolání do dvou měsíců ode dne podání odvolání.

3. Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Odvolací senát však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, vůči němuž se odvolání podává, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují.

4. Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je odvolání opodstatněné. Podle potřeby vyzve v rámci určených časových lhůt účastníky odvolacího řízení k podání vyjádření ohledně jím vydaných oznámení nebo sdělení jiných účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.

5. Odvolací senát může v souladu s tímto článkem vykonávat jakékoli pravomoci spadající do pravomocí bankovního orgánu nebo může věc postoupit příslušnému orgánu bankovního orgánu. Tento orgán bude vázán rozhodnutím odvolacího senátu.

6. Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.

7. Rozhodnutí odvolacího senátu se přijímají s odůvodněním a bankovní orgán je zveřejní.

Článek 47Žaloby u Soudu prvního stupně a Soudního dvora

1. Podle článku 230 Smlouvy lze proti rozhodnutí přijatému odvolacím senátem nebo v případech, kdy odvolání k odvolacímu senátu není možné, proti rozhodnutí přijatému bankovním orgánem podat žalobu u Soudu prvního stupně nebo u Soudního dvora.

2. V případě, že bankovní orgán má povinnost jednat a nevydá rozhodnutí, lze u Soudu prvního stupně nebo u Soudního dvora podat žalobu pro nečinnost podle článku 232 Smlouvy.

3. Bankovní orgán musí přijmout opatření nezbytná k zajištění souladu s rozsudkem Soudu prvního stupně nebo Soudního dvora.

KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 48 Rozpočet bankovního orgánu

1. Příjmy bankovního orgánu tvoří především:

a) povinné příspěvky vnitrostátních orgánů veřejné správy pověřených provádět dohled nad finančními institucemi,

b) dotace Společenství ze souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise),

c) poplatky placené bankovnímu orgánu v případech stanovených příslušnými nástroji práva Společenství.

2. Výdaje bankovního orgánu pokrývají alespoň výdaje na zaměstnance, odměny, správu, infrastrukturu a provoz.

3. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4. Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se vyhotovují odhady všech příjmů a výdajů bankovního orgánu, které se zahrnou do rozpočtu bankovního orgánu.

Článek 49Sestavování rozpočtu

1. Výkonný ředitel do 15. února každého roku vypracuje předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů pro nadcházející rozpočtový rok a tento předběžný návrh rozpočtu předloží řídící radě spolu s plánem pracovních míst. Řídící rada sestaví každý rok na základě předběžného návrhu vypracovaného výkonným ředitelem odhad příjmů a výdajů bankovního orgánu na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předloží řídící rada Komisi do 31. března. Před přijetím odhadu schvaluje návrh vypracovaný výkonným ředitelem rada orgánů dohledu.

2. Komise předloží odhad společně s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“).

3. Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhadované položky, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podle článku 272 Smlouvy.

4. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst bankovního orgánu. Rozpočtový orgán odsouhlasí prostředky pro dotaci určenou pro bankovní orgán.

5. Řídící rada přijme rozpočet bankovního orgánu. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

6. Řídící rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu bankovního orgánu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Řídící rada o svém záměru uvědomí i Komisi. Bude-li mít některá složka rozpočtového orgánu v úmyslu vydat stanovisko, oznámí bankovnímu orgánu svůj záměr vydat stanovisko do dvou týdnů po obdržení informace o projektu. V případě neobdržení odpovědi může bankovní orgán zahájit plánovaný projekt.

Článek 50Plnění a kontrola rozpočtu

1. Výkonný ředitel vykonává úlohu schvalujícího úředníka a plní rozpočet bankovního orgánu.

2. Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní bankovního orgánu účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku zašle účetní bankovního orgánu zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu a Radě.

Účetní Komise poté konsoliduje prozatímní účetní závěrky institucí a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002[29] (dále jen „finanční nařízení“).

3. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce bankovního orgánu podle článku 129 finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku bankovního orgánu a předloží ji řídící radě k vyjádření stanoviska.

4. Řídící rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce bankovního orgánu.

5. Do 1. července po skončení rozpočtového roku předá výkonný ředitel tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem řídící rady členům rady orgánů dohledu, Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6. Konečná účetní závěrka se zveřejní.

7. Výkonný ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle kopii této odpovědi řídící radě a Komisi.

8. Výkonný ředitel v souladu s ustanovením čl. 146 odst. 3 finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro daný rozpočtový rok.

9. Evropský parlament na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí bankovnímu orgánu před 15. květnem roku N + 2 absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 51Finanční pravidla

Řídící rada po poradě s Komisí přijme finanční pravidla pro bankovní orgán. Tato pravidla se nesmějí odchylovat od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002[30], pokud to nevyžadují zvláštní potřeby fungování bankovního orgánu a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 52 Opatření proti podvodům

1. Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na bankovní orgán bez omezení vztahuje nařízení (ES) č. 1073/1999.

2. Bankovní orgán přistoupí k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[31] a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky bankovního orgánu.

3. Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět místní šetření příjemců finančních prostředků poskytovaných bankovním orgánem a zaměstnanců zodpovědných za jejich přidělování.

KAPITOLA VII

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 53 Výsady a imunity

Na bankovní orgán a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 54Zaměstnanci

1. Na zaměstnance bankovního orgánu, včetně jeho výkonného ředitele, se vztahuje služební řád, Pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství pro uplatňování těchto řádů.

2. Řídící rada po dohodě s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu.

3. Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává bankovní orgán pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád a orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy pracovní řád.

4. Řídící rada přijme ustanovení umožňující dočasné přidělení odborníků z členských států bankovnímu orgánu.

Článek 55 Odpovědnost bankovního orgánu

1. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí bankovní orgán v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu, kterou způsobil nebo kterou způsobili jeho zaměstnanci při plnění svých povinností. Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o náhradě této škody.

2. Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců bankovního orgánu vůči bankovnímu orgánu se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance bankovního orgánu.

Článek 56 Povinnost služebního tajemství

1. Členové rady orgánů dohledu a řídící rady, výkonný ředitel a zaměstnanci bankovního orgánu, včetně úředníků dočasně přidělených z členských států, se řídí požadavky služebního tajemství podle článku 287 Smlouvy a příslušných ustanovení souvisejících právních předpisů Společenství, i když jejich povinnosti již byly ukončeny.

2. Aniž by byly dotčeny případy, které jsou předmětem trestního práva, nesmějí být žádné důvěrné informace, které získají osoby uvedené v odstavci 1 při výkonu svých povinností, sděleny jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých finančních institucí.

Povinnost podle odstavce 1 a prvního pododstavce tohoto odstavce ani nebrání bankovnímu orgánu a vnitrostátním orgánům dohledu v používání informací pro prosazování právních předpisů uvedených v čl. 1 odst. 2, zejména při řízeních týkajících se přijetí rozhodnutí.

3. Odstavce 1 a 2 nejsou překážkou výměně informací mezi bankovním orgánem a vnitrostátními orgány dohledu v souladu s tímto nařízením a ostatními právními předpisy Společenství vztahujícími se na finanční instituce.

Tyto informace podléhají podmínkám služebního tajemství uvedeným v odstavcích 1 a 2. Bankovní orgán ve svém jednacím řádu stanoví praktická opatření pro uplatňování pravidel důvěrnosti uvedených v odstavcích 1 a 2.

4. Bankovní orgán uplatňuje rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom[32].

Článek 57 Ochrana údajů

Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti členských států týkající se zpracování osobních údajů podle směrnice 95/46/ES ani povinnosti bankovního orgánu týkající se zpracování osobních údajů podle nařízení (ES) č. 45/2001 při plnění jeho povinností.

Článek 58 Přístup k dokumentům

1. Na dokumenty v držení bankovního orgánu se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2. Řídící rada přijme do 31. května 2011 praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3. Rozhodnutí přijímaná bankovním orgánem v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být případně předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem následujícím po odvolání k odvolacímu senátu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 195 a 230 Smlouvy.

Článek 59 Jazykový režim

1. Na bankovní orgán se vztahuje nařízení Rady č. 1[33].

2. O vnitřním jazykovém režimu bankovního orgánu rozhoduje řídící rada.

3. Překladatelské služby potřebné pro fungování bankovního orgánu zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 60D ohoda o sídle

Nezbytná opatření týkající se umístění, které má být bankovnímu orgánu zajištěno ve členském státě, ve kterém se nachází jeho sídlo, a prostředků, které má tento členský stát poskytnout, ale i konkrétní pravidla vztahující se na výkonného ředitele, členy řídící rady, zaměstnance bankovního orgánu a jejich rodinné příslušníky v tomto členském státě stanoví dohoda o sídle uzavřená mezi bankovním orgánem a daným členským státem po získání souhlasu řídící rady.

Členský stát poskytne co nejlepší možné podmínky, aby zajistil řádné fungování bankovního orgánu, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 61 Účast třetích zemí

Účast na práci bankovního orgánu je otevřená zemím, které nejsou členy Evropské unie a které uzavřely se Společenstvím dohody, čímž přijaly a uplatňují právo Společenství v oblasti působnosti bankovního orgánu podle čl. 1 odst. 2.

Na základě příslušných ustanovení těchto dohod jsou vypracována opatření uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení těchto zemí do práce bankovního orgánu, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců. Tato opatření mohou stanovit zastoupení těchto zemí v radě orgánů dohledu v pozici pozorovatelů, ale musí zajistit, aby se tyto země neúčastnily jednání o jednotlivých finančních institucích, s výjimkou případů přímého zájmu.

KAPITOLA VIII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62 Přípravná opatření

1. Komise odpovídá za administrativní zřízení a počáteční administrativní zajištění činnosti bankovního orgánu, dokud bankovní orgán nebude mít dostatečné provozní možnosti k provádění vlastního rozpočtu.

K tomuto účelu, dokud rada orgánů dohledu nejmenuje výkonného ředitele podle článku 36 a dokud tento výkonný ředitel nepřevezme své povinnosti, může Komise dočasně přidělit jednoho úředníka, který plní funkci výkonného ředitele.

2. Dočasný výkonný ředitel může na základě souhlasu řídící rady schvalovat veškeré platby pokryté prostředky v rámci rozpočtu bankovního orgánu a uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci po přijetí plánu pracovních míst bankovního orgánu.

3. Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny pravomoci rady orgánů dohledu a řídící rady.

Článek 63Přechodná ustanovení o zaměstnancích

1. Odchylně od článku 54 jsou všechny pracovní smlouvy uzavřené Evropským výborem orgánů bankovního dohledu nebo jeho sekretariátem a platné v den použitelnosti tohoto nařízení nadále plněny až do uplynutí jejich platnosti. Jejich platnost nelze prodloužit.

2. Všem zaměstnancům s uzavřenou smlouvou podle odstavce 1 je nabídnuta možnost uzavřít smlouvy dočasného zaměstnance podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu pro různé platové třídy stanovené v plánu pracovních míst bankovního orgánu.

Po vstupu tohoto nařízení v platnost provede orgán oprávněný uzavírat smlouvy vnitřní výběrové řízení omezené na zaměstnance, kteří mají smlouvu s Evropským výborem orgánů bankovního dohledu nebo jeho sekretariátem, a to v zájmu zjištění schopností, výkonnosti a bezúhonnosti osob, které mají být zaměstnány.

3 V závislosti na druhu a úrovni vykonávaných funkcí je úspěšným žadatelům nabídnuta smlouva dočasného zaměstnance na dobu odpovídající přinejmenším době, která zbývá podle předchozí smlouvy.

4. Příslušná vnitrostátní právní úprava související s pracovními smlouvami a ostatní příslušné nástroje se použijí i nadále pro zaměstnance s předchozí smlouvou, kteří se rozhodnou nezažádat o uzavření smlouvy dočasného zaměstnance nebo kterým není nabídnuta smlouva dočasného zaměstnance podle odstavce 2.

Článek 64 Změny

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. ... ze dne ..., kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů, se tímto pozměňuje tak, že Evropský výbor orgánů bankovního dohledu se vyjímá ze seznamu příjemců uvedeného v oddílu B přílohy uvedeného rozhodnutí.

Článek 65

Zrušení

Rozhodnutí Komise 2009/78/ES o zřízení Evropského výboru orgánů bankovního dohledu se zrušuje.

Článek 66Vyhodnocení

1. Do tří let ode dne stanoveného v článku 67 druhém pododstavci a každé tři roky poté zveřejní Komise souhrnnou zprávu o zkušenostech získaných při provádění činnosti bankovního orgánu a postupů stanovených tímto nařízením.

Kromě toho tato zpráva také vyhodnotí pokrok dosažený v rámci sbližování regulace a dohledu v oblasti řízení a řešení krizí ve Společenství. Hodnocení se provádí na základě rozsáhlých konzultací, včetně konzultací se skupinou zúčastněných stran v bankovnictví.

2. Tato zpráva a případně veškeré doprovodné návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 67Vstup v platnost

.

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda […] […]

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Tento dokument doprovází a doplňuje důvodovou zprávu. Při vyplňování tohoto legislativního finančního výkazu je třeba dbát na to, aby se neopakovaly informace, které jsou již obsaženy v důvodové zprávě; nemělo by to však být na úkor jeho srozumitelnosti. Před vyplněním tohoto vzoru se seznamte s pokyny, které byly vypracovány s cílem poskytnout návod a vysvětlení k níže uvedeným položkám.

1. NÁZEV NÁVRHU:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. xxx o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká:

Vnitřní trh – finanční trhy

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (dříve linie B.A) včetně okruhů:

Musejí být vytvořeny nové linie (názvy a čísla jsou pouze orientační):

Okruhy:

12 Vnitřní trh

12.04 Finanční trhy

12.0402 Evropský orgán pro bankovnictví

Rozpočtové linie:

12.0402.01 EBA – dotace v rámci hlavy 1 a 2 (personální a administrativní výdaje)

12.0402.02 EBA – dotace v rámci hlavy 3 (provozní výdaje)

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Neurčitá

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

1204010101 | Nepov. | Rozl.[34] | ANO | ANO | NE | č. 1a |

1204010102 | Nepov. | Rozl. | ANO | ANO | NE | č. 1a |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

4.1.1. Shrnutí prostředků na závazky (PZ) a prostředků na platby (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | oddíl č. | 2011 | 2012 | 2013 | Celkem |

Provozní výdaje[35] |

Prostředky na závazky (PZ) | 8.1 | a | 5, 206 | 7, 355 | 8, 965 | 21, 527 |

Prostředky na platby (PP) | b | 5, 206 | 7, 355 | 8, 965 | 21, 527 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[36] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4 | c | -- | -- | -- | -- |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Prostředky na závazky | a+c | 5, 206 | 7, 355 | 8, 965 | 21, 527 |

Prostředky na platby | b+c | 5, 206 | 7, 355 | 8, 965 | 21, 527 |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5 | d | -- | -- | -- | -- |

Administrativní náklady kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6 | e | -- | -- | -- | -- |

Celkové orientační finanční náklady zásahu

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 5, 206 | 7, 355 | 8, 965 | 21, 527 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 5, 206 | 7, 355 | 8, 965 | 21, 527 |

Spoluúčast

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt: | 2011 | 2012 | 2013 | Celkem |

Členské státy (vnitrostátní orgány dohledu nebo ministerstva financí) | f | 7, 809 | 11, 033 | 13, 448 | 32, 290 |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f | 13, 015 | 18, 388 | 22, 413 | 53, 816 |

4.1.2. Soulad s finančním plánem

( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

× Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

× Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[37] (tj. nástroje pružnosti nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

× Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy

4.2. Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2011 | 2012 | 2013 |

Celkový objem lidských zdrojů | 2,4 | 2,4 | 2,4 | -- | -- | -- |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

V krátkodobém horizontu vytvořit Evropský orgán pro bankovnictví jako součást nového Evropského systému orgánů finančního dohledu, který bude tvořen sítí evropských a vnitrostátních orgánů dohledu a jehož cílem bude zajistit efektivnější a účinnější organizaci finančního dohledu v EU. V dlouhodobém horizontu by měl EBA posílit koordinaci dohledu nad bankovním sektorem v EU, snížit riziko nebo možnost výskytu finančního rozvratu v budoucnu a přispívat k rozvoji evropské dimenze finančního dohledu s cílem dovršit jednotný trh finančních služeb v EU.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Finanční krize zdůraznila několik závažných slabých míst současného rámce finančního dohledu v EU. Byly zjištěny následující problémy, které podtrhují potřebu účasti Společenství:

- Neexistuje mechanismus, který zajistí, že vnitrostátní orgány dohledu přijmou v rámci dohledu nad institucemi s přeshraniční působností ta nejlepší možná rozhodnutí;

- Spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu je nedostatečná;

- Všechny technické detaily finanční regulace a její aktualizace nelze upravit či doplnit rychle;

- Společné akce vnitrostátních orgánů musejí brát v úvahu nejrůznější požadavky na regulaci a dohled;

- Tváří v tvář celoevropským problémům máme k dispozici a můžeme uplatňovat pouze řešení na národní úrovni.

Současné výbory orgánů dohledu EU[38] mají pro řešení těchto problémů omezené pravomoci.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Pro Evropský systém orgánů finančního dohledu, a zejména Evropský orgán pro bankovnictví, byly stanoveny následující obecné cíle:

1. vyvážit zájmy domácích a hostitelských orgánů dohledu, tj. posílit procesy a postupy pro podávání námitek proti rozhodnutím vnitrostátních orgánů dohledu na přeshraničním základě;

2. zajistit stejné podmínky pro finanční instituce působící v různých členských státech;

3. zlepšit předcházení krizím a jejich řízení v celoevropském měřítku; a

4. zlepšit účinnost dohledu a efektivnost nákladů na něj u společností, které jsou předmětem dohledu.

Na základě obecných cílů bylo pro ESFS definováno mnoho konkrétních úkolů:

1. plnit všechny stávající úkoly současných výborů orgánů dohledu v EU;

2. vytvářet technické normy pro sestavení jednotného kodexu EU;

3. zajistit jednotné uplatňování předpisů EU a jednat jako prostředník a urovnávat spory mezi vnitrostátními orgány dohledu;

4. zajistit koordinované rozhodování v mimořádných situacích;

5. provádět dohled nad určitými subjekty s celoevropskou působností;

6. zajistit společnou kulturu dohledu.

Následující tabulka obsahuje konkrétní cíle Evropského orgánu pro bankovnictví a přiřazuje k nim související ukazatele:

Cíl | Navrhovaný ukazatel |

Vytvářet technické normy pro sestavení jednotného kodexu EU | Počet přijatých technických norem oproti počtu norem, které musejí být vytvořeny Počet norem navrhovaných EBA a odmítnutých Komisí Počet přijatých nezávazných doporučení |

Zajistit jednotné uplatňování předpisů EU | Počet úspěšných případů zprostředkování bez závazného urovnání Počet varování v důsledku zjevného porušení práva Společenství |

Zajistit společnou kulturu dohledu: účast v kolegiích orgánů dohledu | Počet kolegií, ve kterých je EBA zastoupen Průměrný počet zasedání na jedno kolegium, kterého se účastní zástupci EBA |

Zajistit společnou kulturu dohledu: další činnosti | Počet hodin školení pro orgány dohledu Počet zaměstnanců, kteří se zúčastnili výměny / dočasného přidělení Počet provedených srovnávacích hodnocení Počet zjištěných a odstraněných překážek pro sbližování Nové praktické nástroje pro podporu sbližování |

Provádět přímý dohled nad celoevropskými finančními institucemi | [V současnosti se týká pouze Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy] |

Zajistit koordinované rozhodování v mimořádných situacích | Efektivita zprostředkování, rozhodnutí a koordinace v krizových situacích |

Zajistit společnou kulturu dohledu: shromažďovat a vést informace obezřetnostního dohledu na mikroúrovni | Pokrok ve vývoji centrálních databází: úplnost a včasnost informací |

5.4. Způsob provádění (orientační)

( Centralizované řízení

( přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

× subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu se třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte, s kterými)

Příslušné poznámky:

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví stanoví vyhodnocení zkušeností získaných během činnosti bankovního orgánu a postupů stanovených tímto nařízením každé tři roky od skutečného zahájení jeho činnosti. K tomuto účelu zveřejní Komise obecnou zprávu, která bude také hodnotit pokrok při sbližování regulace a dohledu. Tato zpráva a veškeré doprovodné návrhy se předávají Evropskému parlamentu a Radě.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex ante)

Pro návrh reformy systému finančního dohledu v EU byla provedena dvě posouzení dopadů:

1) První obecné posouzení dopadů (SEK(2009) 715) tvořilo přílohu sdělení „Evropský finanční dohled“ ze dne 27. května (KOM(2009) 252). Výsledky analýzy obsažené v této zprávě poukázaly na zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu jako nejlepší možnost reformy rámce obezřetnostního dohledu na mikroúrovni v EU.

2) Druhé, konkrétnější posouzení dopadů tvořilo přílohu předloh nařízení o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. V tomto posouzení dopadů bylo vyhodnoceno mnoho různých možností konkrétních úkolů a hledisek řízení nových orgánů. Kromě toho obsahuje i odhad rozpočtu, který byl použit v tomto legislativním finančním výkazu.

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Nevztahuje se na tento návrh.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

O konečném souboru ukazatelů pro posuzování výsledků Evropského orgánu pro bankovnictví rozhodne Komise při realizaci prvního požadovaného vyhodnocení. Pro závěrečné posouzení budou kvantitativní ukazatele stejně důležité jako kvalitativní údaje zjištěné při konzultacích, včetně vstupů vypracovaných speciálně vytvořenou skupinou zúčastněných stran v bankovnictví. Vyhodnocení se bude opakovat každé tři roky.

7. Opatření proti podvodům

Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na bankovní orgán bez omezení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Bankovní orgán přistoupí k Interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme odpovídající ustanovení platná pro všechny pracovníky bankovního orgánu.

Rozhodnutí o financování a z nich plynoucí dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět místní šetření příjemců finančních prostředků poskytovaných bankovním orgánem a zaměstnanců zodpovědných za jejich přidělování.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Podrobný rozpis nákladů bankovního orgánu je uveden v příloze 1, hlavní výchozí předpoklady v příloze 2 a podrobný plán pracovních míst v příloze 3.

8.2. Administrativní výdaje

8.2.1. Počet a druh lidských zdrojů

Pracovní místa | Zaměstnanci vyčlenění na řízení akce ze stávajících a/nebo dodatečných zdrojů (počet pracovních míst / plných pracovních úvazků) |

2011 | 2012 | 2013 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[39] (XX 01 01) | A*/AD | 1,2 | 1,2 | 1,2 | -- | -- | -- |

B*, C*/AST | 1,2 | 1,2 | 1,2 | -- | -- | -- |

Zaměstnanci financovaní[40] podle čl. XX 01 02 | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

Ostatní zaměstnanci[41] financovaní podle čl. XX 01 04/05 | -- | -- | -- | -- | -- | -- |

CELKEM | 2,4 | 2,4 | 2,4 | -- | -- | -- |

8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

- Operativní řízení vztahů Komise s bankovním orgánem (ekvivalent pracovní doby jednoho pracovníka provozního útvaru v kategorii AD)

- Finanční řízení dotace z rozpočtu Společenství pro bankovní orgán (ekvivalent pracovní doby jednoho pracovníka provozního útvaru v kategorii AST a 20 % pracovní doby jednoho pracovníka finančního útvaru v kategorii AST)

- Monitorování a audity (20 % pracovní doby jednoho pracovníka útvaru interního auditu generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby v kategorii AD)

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

× Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

V legislativním finančním výkazu, jenž tvoří přílohu předlohy rozhodnutí, kterým se zavádí program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditů (KOM(2009) 14 v konečném znění), již bylo požadováno 12 pracovních míst. Celkem 8 těchto pracovních míst bude přeobsazeno v rámci generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby a bude se zabývat novými evropskými orgány dohledu (na plný nebo částečný úvazek): 6 v provozních útvarech, 1 ve finančním útvaru a 1 v útvaru interního auditu.

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté do referenční částky (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

Nevztahuje se na tento návrh.

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | 2011 | 2012 | 2013 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 a násl. |

Úředníci a dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 0,293 | 0,293 | 0,293 | -- | -- | -- |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | 0 | 0 | 0 | -- | -- | -- |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,293 | 0,293 | 0,293 | -- | -- | -- |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

2 úředníci v provozním útvaru |

0,2 pracovní doby jednoho úředníka ve finančním útvaru |

0,2 pracovní doby jednoho úředníka v útvaru interního auditu generálního ředitelství pro vnitřní trh a služby 2,4 x 0,122 = 0,293 |

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 |

Nevztahuje se na tento návrh. |

… |

8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky Nevztahuje se na tento návrh. |

Výpočet - Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

Nevztahuje se na tento návrh. |

PŘÍLOHA 1

Návrh rozpočtu Evropského orgánu pro bankovnictví

v tisících EUR

Služebně starší / odborní zaměstnanci | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Dočasní zaměstnanci | 2 380 | 3 360 | 4 480 | 4 760 | 4 760 | 4 760 |

Přidělení národní odborníci | 2 380 | 3 360 | 4 480 | 4 760 | 4 760 | 4 760 |

Administrativní a ostatní podpůrný personál: | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Dočasní zaměstnanci | 280 | 700 | 840 | 1 260 | 1 260 | 1 260 |

Smluvní zaměstnanci | 118 | 235 | 294 | 470 | 470 | 470 |

Zaměstnanecké výhody | 844 | 1 324 | 1 689 | 1 863 | 1 863 | 1 863 |

Školení zaměstnanců: obecné | 24 | 37 | 48 | 54 | 54 | 54 |

Školení zaměstnanců: zlepšování dovedností dohledu | 153 | 216 | 288 | 306 | 306 | 306 |

Výdaje na nábor zaměstnanců | 48 | 53 | 43 | 24 | 0 | 0 |

Informační a komunikační technologie | 245 | 380 | 491 | 552 | 552 | 552 |

Movitý majetek a související náklady | 54 | 83 | 108 | 121 | 121 | 121 |

Běžné administrativní výdaje | 53 | 81 | 105 | 118 | 118 | 118 |

Poštovné / telekomunikace | 19 | 30 | 38 | 43 | 43 | 43 |

Cestovní výlohy a výdaje na zasedání | 529 | 820 | 1 058 | 1 190 | 1 190 | 1 190 |

Společná kultura dohledu: účast v kolegiích orgánů dohledu | 64 | 64 | 64 | 64 | 64 | 64 |

Společná kultura dohledu: školení pro vnitrostátní orgány dohledu a výměny a dočasná přidělení zaměstnanců | 500 | 1 000 | 1 300 | 1 500 | 1 500 | 1 500 |

Sběr informací: vývoj a vedení centrální evropské databáze | 3 000 | 3 000 | 3 000 | 3 000 | 3 000 | 3 000 |

Mezinárodní vztahy: pozorovatelé v mezinárodních výborech pro dohled | 50 | 50 | 50 | 50 | 50 | 50 |

Mezinárodní vztahy: spolupráce se třetími zeměmi na rozhodnutích o rovnocennosti | 60 | 60 | 60 | 60 | 60 | 60 |

Dohled nad celoevropskými subjekty | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Řídící rada | 26 | 26 | 26 | 26 | 26 | 26 |

Smíšený řídící výbor | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 | 10 |

Odvolací senát | 86 | 86 | 86 | 86 | 86 | 86 |

z čehož příspěvky členských států (vnitrostátní orgány dohledu nebo ministerstva financí) | 7 809 | 11 033 | 13 448 | 14 769 | 14 755 | 14 755 |

Zdroj: odhady a výpočty Komise a výborů 3. úrovně

PŘÍLOHA 2

Použitá metodika a hlavní výchozí předpoklady pro finanční model bankovního orgánu

Náklady na zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví byly odhadnuty podle tří kategorií nákladů: personální náklady, náklady na infrastrukturu a provozní náklady, v souladu s obecnou klasifikací nákladů používanou v účetnictví stávajících regulačních agentur EU. Celkové náklady na vytvoření Evropského orgánu pro bankovnictví byly odhadnuty přibližně na 13,015 milionů EUR v prvním roce činnosti (2011), přičemž po dvou letech dosáhnou 22,413 milionů EUR (2013) – viz příloha 1.

Navrhuje se, aby z rozpočtu Společenství bylo financováno 40 % nákladů a členskými státy 60 % nákladů. Důvody pro tento návrh jsou následující:

- Vyvážené a smíšené financování je nejlepším způsobem zajištění toho, aby evropské orgány dohledu jednaly nezávisle na členských státech i orgánech Společenství (a byly jako takové vnímány). Kdyby byl jeden konkrétní zdroj financování příliš dominantní, mohlo by to poškodit důvěryhodnost rozhodnutí učiněných evropskými orgány dohledu, a tím znehodnotit navrhovaný nový rámec ochrany finanční stability.

- Jelikož vnitrostátní orgány dohledu budou v tomto novém rámci nadále místně vykonávat většinu činností dohledu, zdá se vhodné, aby se tato skutečnost odrazila v mírně vyšším příspěvku členských států. Tím bychom také umožnili bezproblémový přechod od současné situace, kdy jsou výbory 3. úrovně financovány téměř výlučně členskými státy.

- Je však zásadně důležité, aby významná část financování pocházela z rozpočtu Společenství. Nové evropské orgány dohledu budou sledovat cíle, které jednoznačně souvisejí se Společenstvím: zachování finanční stability vnitřního trhu a udržitelný růst EU. Navíc je jedním z hlavních úkolů a pravomocí evropských orgánů dohledu zajistit jednotné, účinné a efektivní uplatňování předpisů Společenství v odvětví. To ospravedlňuje alespoň 40% financování z rozpočtu Společenství (protože většina těchto subjektů je obvykle plně financována z rozpočtu Společenství). Kromě toho lze pochybovat, zda budou všechny členské státy schopny vyrovnat se s prudkým nárůstem jejich příspěvků, jenž bude nezbytný v souvislosti s novým rámcem, který bude mnohem nákladnější než současná opatření 3. úrovně.

- Nutnost financování Společenstvím je také mimořádně důležitá pro zajištění skutečné nezávislosti evropských orgánů dohledu na členských státech. Aby se co nejvíce omezilo zasahování do odborné práce orgánů dohledu, bylo rozhodnuto omezit na minimum účast Komise v radách orgánů dohledu (s jedním členem bez hlasovacího práva) a řídících radách (s jedním členem s hlasovacím právem). Kdyby se financování evropských orgánů dohledu spoléhalo více na příspěvky členských států, byla by výrazně ohrožena věrohodnost nezávislosti těchto orgánů. Vysoký příspěvek Společenství je nutný, aby kompenzoval omezenou úlohu, která je vyhrazena Komisi v rozhodovacích orgánech evropských orgánů dohledu.

- Tento přístup nejvíce přispívá ke stabilnímu financování, protože se přehnaně nespoléhá na jeden zdroj nebo na příspěvky velkých členských států, které by mohly ohrozit pokračování činnosti evropských orgánů dohledu tím, že by zastavily své finanční příspěvky. Kromě toho je tento přístup spravedlivější než plné nebo velmi podstatné financování členskými státy: vnitrostátní orgány dohledu fungují na národní úrovni na základě různých modelů financování – některé ze všeobecného zdanění, některé z poplatků v daném odvětví. Kdyby byly evropské orgány dohledu převážně financované členskými státy, vzniklo by riziko nerovných podmínek v rámci EU.

Odhad personálních nákladů vychází z předpokladu, že během prvního roku své činnosti bude chtít EBA zdvojnásobit počet svých zaměstnanců oproti stavu ve stávajícím výboru 3. úrovně. To představuje nárůst přibližně z 20 na 40 zaměstnanců. Kromě toho se předpokládá, že počet zaměstnanců v počáteční fázi poroste relativně rychle. V průměru bude orgán dohledu zaměstnávat 15 nových pracovníků ročně. Postupně tak dosáhne cílového stavu asi 90 zaměstnanců.

V potřebě vyššího počtu zaměstnanců se odráží velké množství nových úkolů, které bude muset orgán dohledu vykonávat nad rámec předcházejících povinností. Tyto nové úkoly jsou podrobně uvedeny v důvodové zprávě, která tvoří přílohu navrhovaných nařízení. Patří mezi ně mimo jiné vytváření nových technických norem v mnoha oblastech právních předpisů regulujících finanční služby, zajištění jednotného uplatňování předpisů Společenství, urovnávání sporů mezi vnitrostátními příslušnými orgány, účast v kolegiích orgánů dohledu a zajišťování srovnávacích hodnocení. Všechny tyto činnosti budou vyžadovat značné nové zdroje. Podrobný rozpis odhadovaného počtu zaměstnanců podle různých kategorií je uveden v příloze 3.

Dalším předpokladem pro odhad personálních nákladů je skutečnost, že služební řád orgánů EU bude platit ve všech evropských orgánech dohledu. To se s určitými úpravami promítá do sazeb na jednoho zaměstnance použitých v hlavě 1 (pro podrobnosti viz příloha 1). Kromě toho bylo přihlédnuto i k sídlům výborů 3. úrovně (prostřednictvím multiplikátorů životních nákladů).

Hodnoty uvedené v hlavě 2 týkající se nákladů na infrastrukturu vycházejí z informací od stávajících výborů 3. úrovně. V této kategorii poskytl odhady nákladů CEBS na základě extrapolace skutečných nákladů souvisejících s provozem kanceláří a administrativou současného sídla. Jelikož je Londýn finanční centrum a patří mezi nejdražší obchodní centra na světě, je přirozené, že odhad nákladů převyšuje průměrnou úroveň regulačních agentur EU.

Provozní náklady jsou dány pravomocemi a modelem řízení evropských orgánů dohledu. V oblasti pravomocí byly zohledněny různé druhy činností, které by měl ESFS podle předpokladů vykonávat a které by vedly ke vzniku dodatečných provozních nákladů nad rámec obecných personálních nákladů. Tyto náklady lze přiřadit řadě činností, např. na řízení činnosti skupin zúčastněných stran, vývoj evropských databází pro dohled, účast v kolegiích orgánů dohledu, organizaci školení orgánů dohledu z členských států a kontroly na místě u společností, které jsou přímo předmětem dohledu. Konkrétní náklady na tyto činnosti velmi často souvisejí s misemi a zasedáními, ale mohou zahrnovat i podstatné výdaje na smluvně poskytované služby, např. tvorbu a vedení databáze nebo organizaci školení.

Na druhou stranu se usoudilo, že mnoho činností ESFS nevytváří dodatečné provozní náklady a je již plně započítáno do obecných personálních nákladů. Patří mezi ně například příprava technických norem, pokynů a doporučení, zajištění jednotného uplatňování práva Společenství a koordinace v krizových situacích.

Pokud jde o řízení, budou provozní náklady vycházet z činností různých orgánů, které mají zajistit řádné fungování Evropského systému orgánů finančního dohledu obecně a evropských orgánů dohledu konkrétně: rady orgánů dohledu, řídící rady, smíšeného řídícího výboru a odvolacího senátu.

Způsoby výpočtu rozpočtu EBA jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1. Odhad rozpočtu EBA na první rok činnosti (2011)

v tisících EUR

Hlava 1 – Personální náklady | 6 694 |

Zaměstnanci celkem: | 40 | Průměrné roční náklady na zaměstnance (na základě pokynů generálního ředitelství pro rozpočet a doporučení 3L3) |

Multiplikátor životních nákladů | Londýn | 1,4 |

Vedení | 2 | 233,8 | 468 |

Služebně starší / odborní zaměstnanci: |

Dočasní zaměstnanci | 17 | 140,0 | 2 380 |

Přidělení národní odborníci | 17 | 140,0 | 2 380 |

Administrativní a ostatní podpůrný personál: |

Dočasní zaměstnanci | 2 | 140,0 | 280 |

Smluvní zaměstnanci | 2 | 58,8 | 118 |

Zaměstnanecké výhody | 15 % celkových personálních nákladů | 844 |

Školení zaměstnanců: obecné | Průměrná částka na zaměstnance (údaje Komise) | 0,6 | 24 |

Školení zaměstnanců: zlepšování dovedností dohledu | Doporučení od 3L3 | 4,5 | 153 |

Výdaje na nábor zaměstnanců | V průměru pohovory se 3 kandidáty na jedno pracovní místo | 0,8 | 48 |

Hlava 2 – Výdaje na budovy, vybavení a správu | 2 226 |

Nájem budov a související náklady | Údaje a odhady CEBS | 1 326 |

Informační a komunikační technologie | Údaje a odhady CEBS | 245 |

Movitý majetek a související náklady | Údaje a odhady CEBS | 54 |

Běžné administrativní výdaje | Údaje a odhady CEBS | 53 |

Poštovné / telekomunikace | Údaje a odhady CEBS | 19 |

Cestovní výlohy a výdaje na zasedání | Údaje a odhady CEBS | 529 |

Hlava 3 – Provozní činnost | - | 4 095 |

Pravomoci | Rozpočtovaná činnost | Předpoklady | Náklady celkem |

Konzultace | Skupina zúčastněných stran ve finančních službách | Jedna skupina na každý evropský orgán dohledu; 30 členů, 4 zasedání ročně; roční odměna 6 000 EUR na osobu; zástupcům odvětví bude proplácena doprava, ale nebudou dostávat odměnu | 216 |

Společná kultura dohledu | Účast v kolegiích orgánů dohledu | Asi 40 kolegií v odvětví; účast na jednom dvoudenním zasedání ročně, v průměru jeden zástupce EBA na zasedání | 64 |

Společná kultura dohledu | Společné školení pro orgány dohledu a výměny a dočasná přidělení zaměstnanců | Na základě částky předpokládané pro granty na činnost výborů L3 na období 2010–2015 | 500 |

Sběr informací | Vývoj a vedení centrální evropské databáze | Odhad CEBS | 3 000 |

Mezinárodní vztahy | Kontakty s orgány třetích zemí a jinými mezinárodními orgány, např. pro poradenství o rovnocennosti | 11 misí mimo EU ročně, účast 2 osob | 110 |

Dohled nad celoevropskými subjekty | Kontroly na místě | 0 |

Řízení | Rozpočtovaná činnost | Předpoklady | Náklady celkem |

Rada orgánů dohledu | Rozhodování | 26 členům budou propláceny náklady – 4 zasedání ročně | 83 |

Řídící rada | Vedení | 6 členů včetně 4 zástupců vnitrostátních orgánů dohledu; zasedání každý měsíc, pokud možno bezprostředně po zasedání rady orgánů dohledu | 26 |

Smíšený řídící výbor | Meziodvětvová spolupráce | Pravidelná setkání předsedů všech tří evropských orgánů dohledu | 10 |

Odvolací senát | Odvolání | 6 členů, předpoklad 8 zasedání ročně, roční odměna 8 000 EUR na osobu | 86 |

CELKEM | 13 015 |

Zdroj: Komise a výbory 3. úrovně, odhady a výpočty

PŘÍLOHA 3

Plán pracovních míst (předběžný)

Funkční skupina a platová třída | Pracovní místa (dočasná) |

2011 | 2012 | 2013 | 2014 |

AD 16 |

AD 15 | 1 | 1 |

AD 14 | 1 | 1 |

AD 13 | 1 | 1 |

AD 12 | 3 | 5 |

AD 11 | 4 | 7 |

AD 10 | 7 | 15 |

AD 9 | 9 | 21 |

AD 8 | 6 | 13 |

AD 7 | 4 | 9 |

AD 6 |

AD 5 |

Celkem AD | 36 | 53 | 69 | 73 |

AST 11 |

AST 10 | 1 | 1 |

AST 9 | 1 | 2 |

AST 8 |

AST 7 | 0 | 5 |

AST 6 | 1 | 4 |

AST 5 | 1 | 5 |

AST 4 |

AST 3 |

AST 2 |

AST 1 |

Celkem AST | 4 | 9 | 11 | 17 |

Celkem | 40 | 62 | 80 | 90 |

Zdroj: Komise

[1] Jedná se o Evropský výbor orgánů bankovního dohledu (CEBS), Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním (CEIOPS) a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR).

[2] Je třeba poznamenat, že tato důvodová zpráva se soustředí na návrhy na vytvoření ESFS přeměnou stávajících evropských výborů pro dohled na evropské orgány dohledu. Návrh na vytvoření ESRB je projednáván v samostatné důvodové zprávě.

[3] Viz rozsudek Soudního dvora ve věci C-217/04, bod 44.

[4] Pro další informace o mechanismu urovnávání sporů viz průvodní pracovní dokument útvarů Komise.

[5] Pravomocí urovnávat spory není dotčen článek 9, který řeší situaci neplnění práva Společenství příslušným vnitrostátním orgánem dohledu.

[6] Úř. věst. C , , s. .

[7] Úř. věst. C , , s. .

[8] Úř. věst. C , , s. .

[9] Úř. věst. C , , s. .

[10] KOM(2009) 114.

[11] KOM(2009) 252.

[12] Úř. věst. L 24, 29.1.2009, s. 23.

[13] Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 28.

[14] Úř. věst. L 25, 29.1.2009, s. 18.

[15] Bod 44 – dosud nezveřejněno.

[16] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1.

[17] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201.

[18] Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5.

[19] Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.

[20] Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15.

[21] Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16.

[22] Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1.

[23] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

[24] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

[25] Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

[26] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[27] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[28] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

[29] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[30] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

[31] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

[32] Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1.

[33] Úř. věst. L 17, 6.10.1958, s. 385.

[34] Rozlišené prostředky.

[35] Výdaje, které nespadají pod kapitolu 12 01 příslušné hlavy 12.

[36] Výdaje v rámci článku 12 01 04 hlavy 12.

[37] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[38] Evropský výbor orgánů bankovního dohledu, Evropský výbor orgánů dozoru nad pojišťovnictvím a zaměstnaneckým penzijním pojištěním a Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry.

[39] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty do referenční částky.

[40] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty do referenční částky.

[41] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

Top