52009DC0590

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 29.10.2009

KOM(2009) 590 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE

VÝROČNÍ ZPRÁVA O NÁSTROJI PŘEDVSTUPNÍCH STRUKTURÁLNÍCH POLITIK (ISPA) 2008 [SEK(2009)1443]

OBSAH

1. Nové projekty ISPA 5

2. Nové závazky 5

3. Projekty financované v letech 2005–2008 5

4. Platby 6

5. Souhrnné tabulky 7

6. Formy a způsoby poskytování technické pomoci 8

7. Technická pomoc z podnětu přijímající země 8

8. Technická pomoc z podnětu Komise 9

9. Provádění 10

10. Sledování projektů 10

11. Finanční řízení a kontrola, včetně rozšířeného systému decentralizovaného provádění (EDIS) 11

12. Posuzování rizik 11

13. Zjištění Evropského účetního dvora 12

14. Spolufinancující partneři – EIB, EBRD a KfW 12

15. Zadávání veřejných zakázek 13

16. Politika v oblasti hospodářské soutěže 13

17. Politika v oblasti životního prostředí 13

18. Dopravní politika 14

19. Propagační akce 15

Úvod

Po zasedání Evropské rady v Bruselu v červnu 2004, na němž byl Chorvatsku udělen status kandidátské země, využívala tato země od 1. ledna 2005 pomoc ISPA. Chorvatsko tudíž následovalo země, které byly příjemci pomoci ISPA již dříve a jimž byla poskytována pomoc v rámci nástroje ISPA od roku 2000, kdy byl tento nástroj zaveden. Dne 1. ledna 2007 se Bulharsko a Rumunsko staly členy Evropské unie a přestaly být příjemci předvstupního financování včetně ISPA. Po přistoupení těchto dvou zemí zůstalo Chorvatsko jediným příjemcem financování ISPA. Tato zpráva se proto týká pouze činností v rámci ISPA prováděných Chorvatskem.

V roce 2008 došlo k významnému zvýšení tempa provádění projektů v Chorvatsku, přičemž byla podepsána řada důležitých smluv, zahájena fyzická realizace a uskutečnily se první průběžné platby. Pořádání nabídkových řízení a uzavírání smluv je dosud pomalejší, než by bylo žádoucí, což odráží přetrvávající nedostatečné řízení a koordinaci a rovněž nedostatek vhodných pracovníků. Navzdory problémům však bylo v průběhu roku dosaženo stabilního pokroku. Počátkem roku 2008 bylo zahájeno nebo ukončeno 11 z celkem 24 plánovaných nabídkových řízení pro všechny projekty, přičemž byly podepsány tři smlouvy o provedení práce a v současnosti probíhá jejich realizace. Do konce roku 2008 se však počet zahájených nebo ukončených nabídkových řízení zvýšil na 18, přičemž bylo podepsáno celkem 13 smluv a v současnosti probíhá jejich realizace. Je nutno rovněž zmínit, že pořádání nabídkových řízení a uzavírání smluv bylo dokončeno u tří z celkem šesti projektů ISPA.

Nezdá se, že by transformace prováděcího subjektu z Ústřední finanční a kontrakční jednotky (CFCU – orgán zřízený v rámci struktur ministerstva financí) na Ústřední finanční a kontrakční agenturu (CFCA – vládní agentura) měla okamžitý účinek, jak se předpokládalo. Navzdory skutečnosti, že v nové agentuře jsou platy vyšší než v jiných státních institucích, má CFCA dosud potíže při náboru vhodných pracovníků a jejich udržení. Ve snaze zlepšit situaci bylo zvýšeno úsilí o další nábor pracovníků a s pomocí delegace Evropské komise (EK) se uskutečnilo další školení pracovníků.

Dalším činitelem, který přispěl k pokroku při provádění projektů ISPA, byly přípravy na zavedení nástroje předvstupní pomoci (NPP). Je třeba uvést, že tyto přípravy do jisté míry odvedly pozornost některých hlavních subjektů podílejících se na provádění projektů ISPA kvůli nutnosti reorganizovat zaměstnance a získat akreditaci pro spravování finančních prostředků NPP.

Rozpočet ISPA

V souladu s účetním systémem Komise založeným na činnostech byl rozpočet pro nástroj ISPA zajištěn prostřednictvím dvou rozpočtových linií: funkční rozpočtové linie B13.01.04.02 a provozní rozpočtové linie B13.05.01.01. První linie zahrnuje prostředky na pokrytí administrativních výdajů technické pomoci (TP) hlavně za účelem posílení delegací EK. Tato linie byla ukončena v roce 2006. Druhá rozpočtová linie zahrnuje položky plateb poskytnuté pro účinné provádění a fungování nástroje ISPA pro Chorvatsko.

Rozpočtová linie B13.05.01.01, která v roce 2008 činila 7 888 041,30 EUR, zahrnuje veškeré výdaje na spolufinancování projektů (opatření) v oblasti infrastruktury.

Tabulka 1 : Rozpočet ISPA na rok 2008 – v EUR

Rozpočtová linie | Provedené platby |

Funkční rozpočtová linie B13.01.04.02 (ukončena v roce 2006) | 0 |

Provozní rozpočtová linie B13.05.01.01 | 7 888 041,30 |

Celkem | 7 888 041,30 |

Financování projektů

1. NOVÉ PROJEKTY ISPA

V roce 2008 nebyly přijaty žádné nové projekty ISPA.

2. NOVÉ ZÁVAZKY

V roce 2008 nebyly přijaty žádné nové závazky pro projekty v odvětví životního prostředí ani v odvětví dopravy, jelikož nástroj ISPA skončil v roce 2006.

3. PROJEKTY FINANCOVANÉ V LETECH 2005–2008

V letech 2005 a 2006 schválila Komise celkem šest projektů na základě návrhů předložených Chorvatskem. Z těchto projektů se tři týkají odvětví životního prostředí, dva odvětví dopravy a jeden horizontálních opatření technické pomoci (pro organizaci povinných monitorovacích výborů a podpůrných prováděcích subjektů ISPA). Celkové způsobilé investiční náklady těchto projektů činí 123,052 milionu EUR, přičemž jako granty ISPA bylo přiděleno celkem 59 milionů EUR, tj. 47,9 %. Do konce roku 2006 Komise přidělila 100 % finančních prostředků ISPA vyhrazených pro Chorvatsko na období 2005 až 2006 se závazky rozdělenými rovnoměrně mezi odvětví životního prostředí a dopravy.

Tabulka 2 : Projekty schválené v Chorvatsku v letech 2005–2006[1] – v EUR

Doprava | 2 | 76 502 738 | 29 271 310 | 38,26 | 29 271 310 |

Horizontální opatření TP | 1 | 262 335 | 262 335 | 100 | 262 335 |

Životní prostředí | 3 043 266 | 2 443 261,00 | 5 486 527,00 |

Doprava | 2 975 344 | 5 412 008,30 | 8 387 352,30 |

TP | 177 096 | 32 772,00 | 209 868,00 |

Celkem | 6 195 706 | 7 888 041,30 | 14 083 747,30 |

5. SOUHRNNÉ TABULKY

Níže uvedená tabulka č. 4 poskytuje přehled o intervencích ISPA za rok 2008 a za období 2005–2008.

Tabulka 4 : Projekty, o nichž bylo rozhodnuto v Chorvatsku v období 2005–2008 – v EUR

Pododvětví | Počet projektů | Způsobilé náklady | Příspěvek ISPA | 2008 | 2005–2008 |

Voda | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Voda a kanalizace včetně čištění | 1 | 36 000 000 | 22 500 000 | 0 | 2 250 000 | 22 500 000 | 4 500 000 |

Odpadní vody včetně čištění | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Pevný odpad | 1 | 8 823 601 | 6 000 049 | 0 | 0 | 6 000 049 | 600 005 |

Kvalita ovzduší | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Horizontální opatření | 1 | 1 464 100 | 966 306 | 0 | 193 261 | 966 306 | 386 522 |

Odvětví celkem | 3 | 46 287 701 | 29 466 355 | 0 | 2 443 261,00 | 29 466 355 | 5 486 527 |

Doprava |

Silnice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Železnice | 1 | 75 761 000 | 28 789 180 | 0 | 5 412 008,3 | 28 789 180 | 8 290 926,3 |

Silnice a železnice | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Vnitrozemské vodní cesty | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Letiště | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Horizontální opatření | 1 | 741 738 | 482 130 | 0 | 0 | 482 130 | 96 426,00 |

Odvětví celkem | 2 | 76 502 738 | 29 271 310 | 0 | 5 412 008,3 | 29 271 310 | 8 387 352,3 |

Horizontální opatření |

TP | 1 | 262 335 | 262 335 | 0 | 32 772 | 262 335 | 209 868 |

Odvětví celkem | 1 | 1 464 100 | 966 306 | 0 | 193 262,00 | 966 306 | 386 522,00 |

Doprava |

Odvětví celkem | 1 | 741 738 | 482 130 | 0 | 0 | 482 130 | 96 426,00 |

Horizontální opatření TP |

Odvětví celkem | 1 | 262 335 | 262 335 | 0 | 32 772,00 | 262 335 | 209 868,00 |

CELKEM |3 | 2 468 173 |1 710 771 |0 |226 034,00 |1 710 771 |692 816,00 | | 8. TECHNICKÁ POMOC Z PODNěTU KOMISE

Od počátku fungování ISPA se činnosti v rámci technické pomoci uskutečňované z podnětu Komise či jejím jménem soustředily na to, umožnit delegaci EK vykonávat kontroly ex ante (včetně hodnocení projektů) v souladu s normami, které jsou požadovány pro správu finančních prostředků Společenství. Od roku 2006 nebyla pomocí ISPA financována žádná takováto opatření. Veškerá opatření technické pomoci jsou od té doby financována z NPP.

Řízení a provádění

9. PROVÁDěNÍ

První dva projekty byly v Chorvatsku schváleny v prosinci 2005 a další čtyři v červenci a září 2006. Do konce roku 2008 začala fyzická realizace čtyř z celkem šesti projektů ISPA, včetně dvou projektů z celkem tří infrastrukturních projektů. Mimoto pokračovala nabídková řízení u dalších pěti zakázek, včetně dvou projektů, pro něž nebyly dosud uzavřeny žádné smlouvy.

Rychlost nabídkových řízení pro jednotlivé zakázky byla i nadále velmi proměnlivá. V jednom případě bylo nutno podpis hlavní smlouvy o provedení práce pro daný projekt odložit kvůli prodlevám při uzavírání příslušné smlouvy o dozoru. U dalších nabídkových řízení zase došlo k prodlevám kvůli nutnosti předložit znovu hodnotící zprávy a vydat opravy nabídkové dokumentace. V jiném případě došlo ke značnému zpoždění nabídkového řízení kvůli neexistenci vhodných nabídek. Posledně zmíněné problémy jsou však typické pro všechna nabídková řízení a jsou projevem relativní nezkušenosti CFCA, pokud jde o provádění projektů, a nelze jim tudíž přikládat příliš velký význam. Jednoznačně nejdůležitější skutečností, kterou je třeba zmínit, je to, že většina projektů nyní vstoupila do fáze realizace, což představuje významný mezník v provádění ISPA v Chorvatsku.

Od počátku roku 2008 se prováděcí subjekt ISPA v Chorvatsku nadále potýkal s nedostatkem pracovníků s odpovídající praxí a se špatným řízením. Přetrvávají rovněž problémy v důsledku nedostatečných zkušeností konečných příjemců s přípravou a vedením mezinárodních nabídkových řízení. Je třeba uznat, že se chorvatské orgány pokoušely tyto problémy vyřešit v případě nutnosti výměnou příslušných pracovníků a zvýšením činnosti v oblasti školení konečných příjemců.

10. SLEDOVÁNÍ PROJEKTů

Celkové sledování a hodnocení pokroku a účelnosti provádění projektů je podporováno prostřednictvím pravidelných schůzek v kancelářích delegace EK, zpráv prováděcích subjektů o sledování projektů, návštěv zaměstnanců Komise na místě a formálního sledováním na schůzkách monitorovacího výboru ISPA, které se konají dvakrát ročně v Chorvatsku, jakož i prostřednictvím výročních zpráv ISPA pro každý projekt, předkládaných prováděcím orgánem.

Dokud nebude řízení finančních prostředků ISPA zcela decentralizováno (pomocí rozšířeného systému decentralizovaného provádění (EDIS) pouze s jednou následnou kontrolou Komise), budou pracovníci delegace EK v Chorvatsku hrát i nadále důležitou úlohu při dohledu na každodenní řízení, provádění a sledování opatření ISPA. Kvůli nesoudržnému a dosud nespolehlivému řízení opatření ISPA ze strany chorvatských orgánů se má za to, že v nejbližší budoucnosti bude u nabídkových řízení a uzavírání smluv nezbytné pokračovat v provádění kontrol ex-ante . Přípravy na přechod na EDIS budou záviset na zlepšení fungování struktury stávajícího systému decentralizovaného provádění (DIS) s kontrolami ex-ante prováděnými delegací EK. V této souvislosti se nepředpokládá, že pro Chorvatsko bude EDIS zaveden do druhého pololetí roku 2010.

V Chorvatsku se v roce 2008 konaly dvě schůze monitorovacího výboru ISPA, v červnu a v listopadu. Hlavními tématy, která ze schůzek vyplynula, bylo významné zlepšení v oblasti uzavírání smluv pro projekty a nárůst uskutečněných plateb; nutnost prodloužit pravidlo N +2 u jednoho projektu kvůli komplikacím při nabídkovém řízení, které byly mimo kontrolu zadavatele; skutečnost, že u všech projektů ISPA byly splněny všechny podmínky podle článku 8 obsažené ve finančních memorandech; nutnost předložit žádosti o změny u dvou finančních memorand; nutnost zlepšit kvalitu údajů obsažených v monitorovacích zprávách ISPA a rovněž jejich předkládání; nutnost vyhlásit nabídková řízení na zbývající zakázky v oblasti infrastruktury, aby bylo zajištěno provedení veškerých prací během období způsobilosti příslušných finančních memorand. Je třeba uvést, že v průběhu nabídkových řízení došlo k řadě neočekávaných komplikací, což způsobilo zvláštní problémy u dvou infrastrukturních projektů. Naopak u největšího infrastrukturního projektu ISPA jsou nyní uzavřeny všechny smlouvy a provádění prací pokračuje stabilním tempem.

11. FINANčNÍ řÍZENÍ A KONTROLA, VčETNě ROZšÍřENÉHO SYSTÉMU DECENTRALIZOVANÉHO PROVÁDěNÍ (EDIS)

Hlavní požadavky na finanční řízení a kontrolu a řešení nesrovnalostí se řídí ustanoveními nařízení o ISPA a přílohy III finančního memoranda použitelnými v režimu kontroly ex-ante , kterou provádí Komise. Tyto požadavky jsou podobné požadavkům, jež platí pro Fond soudržnosti a strukturální fondy. Klíčové prvky se týkají zřízení systémů vnitřní finanční kontroly a zavedení postupů zajišťujících transparentní a nediskriminační postupy při zadávání zakázek, přesnost uváděných výdajů, odpovídající schopnost provádět interní audit, dostatečné podklady pro audit a odpovídající řešení nesrovnalostí.

Z důvodu pomalého pokroku při provádění projektů ISPA bylo rozhodnuto, že v roce 2008 nebudou v Chorvatsku provedeny žádné audity ISPA. Hlavní důraz oddělení pro audit generálního ředitelství pro regionální politiku pro rok 2008 souvisel s přípravami na zavedení NPP v Chorvatsku. Uskutečnil se však interní audit delegace EK v Záhřebu. Hlavním závěrem tohoto auditu bylo to, že delegace řídí projekty ISPA účelně. Dále bylo doporučeno, aby delegace EK vyvíjela větší tlak na chorvatské orgány v zájmu urychlení realizace projektů a rovněž aby zajistila dodatečnou odbornou přípravu pro prováděcí subjekt, pokud jde o na kontrolu kvality. Jedna z dalších připomínek se týkala obtíží EK při zajištění vhodného personálu. Tyto problémy byly důsledkem zdlouhavých, nepružných a omezujících postupů náboru pracovníků, jež musí delegace EK používat.

Systém decentralizovaného provádění (DIS)

Ve věci požadavku na akreditaci DIS prováděcího subjektu ISPA v Chorvatsku, jímž je CFCA, se postupuje podle ustanovením článku 164 finančního nařízení. Akreditace DIS byla Komisí udělena dne 13. února 2006.

12. POSUZOVÁNÍ RIZIK

Strategie auditu naplánovaná na rok 2008 a následující roky vycházela z výsledků analýzy stavu provádění ISPA a příslušných cílů ředitelství pro finanční kontrolu GŘ pro regionální politiku. Strategie auditu stanoví cíle vymezené vedením GŘ pro regionální politiku. Tyto cíle byly stanoveny na základě podrobné diskuze s provozními ředitelstvími, během níž probíhá výměna informací o možných rizicích. Strategie auditu poté stanoví opatření k dosažení cílů, přičemž zohlední zjištěná rizika. Rizika jsou obvykle prostřednictvím této strategie minimalizována. V roce 2008 nebyly vzhledem k omezenému pokroku při realizaci projektů provedeny žádné audity.

V rámci systému schvalování ex-ante je důraz kladen na zajištění dostatečných kontrolních postupů, pokud jde o provádění projektů a platby. Řízení předvstupních finančních prostředků však s sebou vždy nese určité riziko, jelikož tyto finanční prostředky jsou poskytovány prostřednictvím mnoha organizací a systémů. Způsobilost výdajů závisí na splnění pravidel a podmínek stanovených na úrovni Společenství a na vnitrostátní úrovni, což může vést ke složitosti a riziku chybného výkladu. Chorvatské úřady v současnosti plánují předložit žádost o upuštění od kontrol ex-ante pro projekty ISPA ve druhé polovině roku 2010 v souladu s ustanoveními nařízení č. 1266/1999.

13. ZJIšTěNÍ EVROPSKÉHO ÚčETNÍHO DVORA

V Chorvatsku nebyly v průběhu roku 2008 provedeny žádné mise ani audity.

14. SPOLUFINANCUJÍCÍ PARTNEřI – EIB, EBRD A KFW

Vzhledem k jejich odborné způsobilosti, pokud jde o přípravu a provádění projektů, udržuje Komise s těmito úvěrovými institucemi pravidelné kontakty, a to jak na horizontální úrovni v zájmu koordinace politických a metodických otázek souvisejících s přípravou programu projektů a jejich prováděním, tak i na úrovni jednotlivých zemí. Dovednosti odborníků těchto bank, pokud jde o strukturování kombinací grantů a půjček při financování, včetně ujednání o partnerství veřejného a soukromého sektoru, jsou velmi užitečné pro zlepšení kvality projektů financovaných z ISPA. EIB však není zapojena do žádného projektu ISPA v Chorvatsku.

EBRD je jedinou mezinárodní finanční institucí, která je aktivně zapojena do projektu ISPA v Chorvatsku, a to poskytnutím půjčky ve výši 10 milionů EUR na projekt týkající se životního prostředí schválený v roce 2005 – Karlovac Water and Wastewater Treatment Programme (program úpravy vody a čištění odpadních vod v Karlovac).

Příspěvek k politikám Společenství

15. ZADÁVÁNÍ VEřEJNÝCH ZAKÁZEK

Od začátku fungování ISPA se ukázalo, že velkým problémem je plnění právních požadavků na řádné, spravedlivé a průhledné zadávání veřejných zakázek podle pravidel PRAG. V mnoha případech vedlo zajištění shody se zásadami EU pro zadávání veřejných zakázek ke zpožděním při provádění projektů ISPA. Útvary Komise – zejména delegace EK v Záhřebu – musely často zasahovat a nejen kontrolovat, zda byly postupy použity správně, nýbrž rovněž opravovat chyby, komunikovat s nespokojenými uchazeči a vysvětlovat prováděcímu subjektu, jak mají být příslušné postupy prováděny. Pravidelně bylo nutné připravit kvalitnější nabídkovou dokumentaci, což vedlo k velkým zpožděním při oznamování nebo ukončení nabídkových řízení. Tyto zásahy vedly kumulativně k dalším zpožděním při provádění.

Schvalování ex-ante Komisí, kterému podléhají nabídková řízení a uzavírání smluv u projektů ISPA, je proto zcela oprávněné, dokud nebudou splněny podmínky pro zavedení EDIS (viz výše). V rámci systému schvalování ex-ante a v souladu s rozhodnutím DIS o předání řízení má pouze CFCA roli zadavatele odpovědného za realizaci projektu, zatímco Komise schvaluje každý krok procesu zadávání zakázek. Z toho plyne, že ačkoliv Komise není smluvním partnerem, nese sdílenou odpovědnost za procesní správnost zadávání zakázek (bez souhlasu Komise nejsou smlouvy uzavřené mezi příjemci a dodavateli platné).

16. POLITIKA V OBLASTI HOSPODÁřSKÉ SOUTěžE

Jelikož pomoc ISPA je zaměřena především na pokrytí veřejných výdajů nebo podobných výdajů, pokud jde o projekty komunálních služeb, nevznikají obvykle problémy neslučitelnosti s předpisy Společenství v oblasti hospodářské soutěže. Pokud nejsou porušena pravidla pro zadávání veřejných zakázek a za předpokladu, že je zaručen volný přístup k takové infrastruktuře pro všechny hospodářské subjekty splňující potřebné technické a právní podmínky, nepředstavuje taková pomoc žádné zvláštní výhody pro určité podniky.

17. POLITIKA V OBLASTI žIVOTNÍHO PROSTřEDÍ

Poskytováním přímé podpory prioritním projektům v oblasti životního prostředí ISPA přispívá rovněž k provádění politiky v oblasti ochrany životního prostředí a k plnění norem EU v Chorvatsku. Zkušenosti získané při přípravě a provádění projektů rozvíjejí správní kapacitu a urychlují odvětvové reformy v oblasti životního prostředí. Správní kapacita je posilována zejména s ohledem na plánování a stanovení priorit investic do životního prostředí. Stálého pokroku bylo dosaženo rovněž, pokud jde o správné provádění směrnice o posuzování dopadů na životní prostředí (směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí), zejména pokud jde o aspekty týkající se veřejných konzultací. Komise doufá, že ISPA tímto způsobem přispěje k pokroku v oblasti ochrany životního prostřední v Chorvatsku.

Je třeba zdůraznit, že pokud jde o zavedení NPP v Chorvatsku, které přinese zvýšení počtu orgánů a řadu dalších projektů, je nutno zajistit dostatečné finanční a lidské zdroje na provádění projektů (včetně sledování, kontroly, zajišťování povolení a podávání zpráv).

18. DOPRAVNÍ POLITIKA

Dopravní sítě v Chorvatsku, schválené v souladu s posouzením potřeb dopravní infrastruktury (TINA) a s regionální studií o dopravní infrastruktuře pro státy Balkánu (REBIS), byly vybudovány v rámci celoevropských koridorů. Několik z nich vede přes území Chorvatska, včetně koridoru VII (řeka Dunaj), X (Salzburg-Lublaň-Záhřeb-Bělehrad-Niš-Skopje-Veles-Soluň, včetně větvě Xa) a koridoru V, který má v Chorvatsku dvě větve (Vb – Budapešť, Záhřeb, Rijeka a Vc – Budapešť, Sarajevo, Ploče). Tyto sítě byly použity jako základ pro plánování vnitrostátní dopravní strategie pro účely ISPA. V důsledku toho je jediný projekt ISPA v oblasti dopravy součástí sítí TINA a REBIS, tzn. že se týká výstavby nebo rekonstrukce úseku, uzlového bodu nebo přístupu k sítím. Sítě TEN-T pro Chorvatsko jsou založeny na doporučeních Dopravní observatoře pro jihovýchodní Evropu (SEETO).

Koordinace mezi předvstupními nástroji

Jak vyžaduje nařízení o koordinaci[2], Komise úzce koordinuje tři předvstupní nástroje, PHARE, SAPARD a ISPA. V souladu s ustanoveními uvedeného nařízení hraje při celkové koordinaci těchto tří předvstupních nástrojů zvláštní úlohu řídící výbor PHARE.

Koordinace se Společným monitorovacím výborem (PHARE)

Společný monitorovací výbor odpovídá za koordinaci monitorování každého předvstupního nástroje a za hodnocení celkového pokroku pomoci financované EU v přijímajících zemích. Je-li to vhodné, vydává Výbor doporučení výboru ISPA nebo Komisi.

Koordinace s delegacemi ES

Útvary Komise (GŘ pro rozšíření, vnější vztahy a regionální politiku) pořádaly pravidelná setkání s odborníky v delegacích odpovědných za PHARE a ISPA s cílem projednat otázky související s přípravou programů projektů a jejich prováděním, obzvláště co se týče záležitosti souvisejících s pořádáním nabídkových řízení a uzavíráním smluv.

Koordinace s NPP

V zájmu zajištění účelné koordinace činností a zamezení duplicitám byla obě zasedání monitorovacího výboru ISPA v Chorvatsku v roce 2008 uspořádána společně s odvětvovými monitorovacími výbory NPP pro složku regionálního rozvoje. Navíc je třeba poznamenat, že dvě z opatření technické pomoci financovaných prostřednictvím ISPA souvisí s přípravou skupiny projektů, jež mají být provedeny s využitím spolufinancování NPP. Komise doufá, že tímto způsobem bude umožněn hladký přechod od ISPA k NPP a nepřerušené provádění opatření v příslušných odvětvích.

19. PROPAGAčNÍ AKCE

V souvislosti s projekty ISPA se v roce 2008 uskutečnila jedna propagační akce. V železniční stanici Deletovci ve východním Chorvatsku se v konal slavnostní akt při příležitosti zahájení stavebních prací v rámci projektu stavby tratě Vinkovci – Tovarnik – státní hranice, což je první projekt ISPA zahájený v Chorvatsku. K přítomným hostům a zástupcům sdělovacích prostředků promluvili chorvatský ministr financí a ministr dopravy a vedoucí delegace ES v Chorvatsku. Inženýr odpovědný za stavební dozor předvedl prezentaci projektu. Tato akce měla velký úspěch a chorvatské sdělovací prostředky jí věnovaly velkou pozornost.

[1] Od roku 2006 nebyly schváleny žádné nové projekty z důvodu ukončení programu ISPA v tomto roce.

[2] Nařízení Rady (ES) č. 1266/1999 ze dne 21. června 1999 o koordinaci podpory kandidátským zemím v rámci předvstupní strategie.