52009DC0314

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 30.6.2009

KOM(2009) 314 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o provádění dohod uzavřených v rámci postupu podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v odvětví rýže

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o provádění dohod uzavřených v rámci postupu podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v odvětví rýže

GLOSÁŘ

Basmati | Vysoce kvalitní rýže typu indica pěstovaná pouze v Indii a Pákistánu |

Zlomková | Bílá rýže poškozená při procesu mletí |

Loupaná | Rýže zbavená pouze plev; hnědá rýže |

Indica | Poddruh rýže, dlouhozrnná |

Japonica | Poddruh rýže, obvykle kulatozrnná nebo střednězrnná |

Neloupaná | Rýže s plevami (neloupaná) |

Poloomletá nebo celoomletá | Rýže zčásti nebo zcela zbavená plev, vrstev oplodí a klíčku; bílá rýže |

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o provádění dohod uzavřených v rámci postupu podle článku XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v odvětví rýže

ÚVOD

V návaznosti na reformu společné organizace trhu s rýží z roku 2003 oznámila Komise Světové obchodní organizaci, že Evropské společenství hodlá pozměnit koncese pro dovoz loupané rýže (kód HS 1006 20), jakož i poloomleté a celoomleté rýže (kód HS 1006 30) zahrnuté v plánu CXL Evropského společenství přiloženém k dohodě GATT 1994.

Padesátiprocentní snížení intervenční ceny zavedené reformou znamenalo, že pokračování v tehdy platném dovozním režimu[1] by mělo za následek velice rozdílnou ochranu hranic, která by mohla dosáhnout až nulového cla. To by pro odvětví rýže představovalo příliš velkou nejistotu, a proto Komise rozhodla o dekonsolidaci režimu a o vyjednání jeho nahrazení vhodnějším režimem, který by se vztahoval na všechny obchodní partnery EU[2].

Za tímto účelem se podle článku XXVIII dohody GATT vedla jednání se čtyřmi zeměmi, z nichž pochází většina rýže dovezené do EU:

- Indie a Pákistán, které měly zájem jako významný dodavatel u loupané rýže Basmati,

- Spojené státy americké, které měly zájem jako hlavní dodavatel u loupané rýže a zájem jako významný dodavatel u omleté rýže, a

- Thajsko, které mělo zájem jako hlavní dodavatel u omleté rýže a zájem jako významný dodavatel u loupané rýže.

Po podpisu dohody s Thajskem se Komise zavázala, že Radě zašle zprávu o provádění uzavřených dohod, jakmile budou dostupné údaje za první hospodářské roky. Účelem měla být možnost posouzení dopadu dovozů různých druhů rýže na trh Společenství, pokud jde o produkci a zpracovaná množství ve Společenství[3].

Kromě toho zpráva přezkoumává dovozy omleté rýže v malých baleních. Některé členské státy vyjádřily obavy v souvislosti s následky, které by možný značný nárůst tohoto druhu dovozu v důsledku vstupu dohod v platnost mohl přinést pro odvětví rýže v EU. Komise se zavázala zahájit konzultace s kteroukoliv z uvedených vývozních zemí, v jejímž případě došlo v daném hospodářském roce k nárůstu dovozu do EU o více než 25 %.

DOHODY

Přehled

Rada schválila dohody s Indií a Pákistánem dne 11. srpna 2004[4]. V těchto dohodách se stanoví, že od 1. září 2004 je možné dovážet do EU loupanou rýži Basmati s nulovou celní sazbou.

Rada schválila dohodu s USA dne 21. června 2005[5] a dohoda byla použita se zpětnou platností ode dne 1. března 2005, tj. od poloviny hospodářského roku. Dohoda stanoví metodu výpočtu pro dovozní cla podle doložky nejvyšších výhod pro loupanou rýži .

Dohoda s Thajskem schválená Radou dne 20. prosince 2005[6] se týká především mechanismu výpočtu dovozních cel podle doložky nejvyšších výhod pro omletou a poloomletou rýži . I tato dohoda byla použita se zpětnou platností, a to od 1. září 2005.

Ačkoliv uzavřením dohody s USA nebyla jednání podle článku XXVIII ukončena, bude uvedená dohoda v této zprávě rovněž přezkoumána, neboť byla uzavřena ve stejném rámci jako ostatní dohody.

V následující tabulce jsou uvedena cla, která se nyní po vstupu příslušných dohod v platnost uplatňují na dovozy rýže.

Tabulka 1: Závazná a uplatňovaná cla na rýži

Druh rýže: | Závazné clo (EUR/t) | Uplatňované clo (EUR/t) |

Neloupaná (dohody se na tento druh rýže nevztahují) | 211 | 211 |

Loupaná z toho Basmati | 65 -- | 30 – 42,5 - 65 0 |

Celoomletá a poloomletá | 175 | 145 - 175 |

Zlomková | 128 | 65 |

Loupaná rýže Basmati – dohody s Indií a Pákistánem

V dohodách s Indií a Pákistánem byly pro bezcelní a bezkvótový dovoz loupané rýže Basmati stanoveny tyto podmínky:

- je způsobilých 9 zvláštních odrůd (4 pákistánské a 8 indických, přičemž 3 jsou pro obě země společné);

- dovezená rýže Basmati musí mít osvědčení o pravosti vydané příslušným indickým nebo pákistánským orgánem.

Loupaná rýže – dohoda se Spojenými státy americkými

V dohodě s USA byla pro dovozy loupané rýže jiné než Basmati stanovena roční referenční úroveň ve výši 431 678 tun. Tato hodnota je výsledkem následujících výpočtů založených na průměrných údajích za roky 1999-2002:

- dovozy loupané rýže bez ohledu na původ do zemí EU-25,

- minus dovozy loupané rýže Basmati do zemí EU-25,

- navýšené o 10 %,

- plus vývozy omleté rýže v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku ze zemí EU-15 do 10 členských států, které k EU přistoupily v roce 2004.

Roční nárůsty k této referenční úrovni byly stanoveny na 6 000 t v každém z hospodářských roků 2005/06, 2006/07 a 2007/08. Pro další roky dohoda stanoví, že se mají smluvní strany dohodnout do 31. srpna 2008. V současné době nicméně stále ještě probíhají konzultace mezi Společenstvím a USA.

Podle podmínek dohody použije ES v případě, že v daném hospodářském roce klesnou dovozy loupané rýže o více než 15 % pod referenční úroveň, celní sazbu ve výši 30 EUR/t po období následujících 6 měsíců. Jsou-li dovozy více než 15 % nad referenční úrovní, stanoví se na další období clo ve výši 65 EUR/t. Pohybují-li se dovozy mezi –15 % a +15 %, činí výše cla na další období 42,5 EUR/t.

Komise dvakrát za rok přezkoumá, zda je zapotřebí změnit dovozní clo pro loupanou rýži, a případně stanoví od září a března nové clo. Výpočet prováděný v polovině hospodářského roku je založen na množstvích dovezených během prvních 6 měsíců hospodářského roku a polovině roční referenční úrovně.

Odůvodnění dohody spočívá ve zvýšení dovozního cla při nárůstu dovozu a naopak, čímž se poskytne přiměřená ochrana evropskému odvětví rýže a zároveň se trh otevře třetím zemím.

Pro účely výpočtu dovezených množství se berou v potaz dovozy veškeré loupané rýže jiné než Basmati bez ohledu na její původ do EU, ať již preferenční či nikoliv. Údaje se zakládají na dovozních licencích vydaných během dotčeného období.

Poloomletá a omletá rýže – dohoda s Thajskem

Dohoda o poloomleté a omleté rýži uzavřená s Thajskem stanoví podobný mechanismus jako v případě loupané rýže, který je však jednodušší. Roční referenční úroveň dovozů je stanovena na 337 168 tun, což představuje průměrnou hodnotu dovozů omleté a poloomleté rýže bez ohledu na původ do zemí EU-25 v hospodářských letech 2001/02 až 2003/04 navýšenou o 10 %. Pro tuto referenční úroveň nebyly stanoveny roční nárůsty.

Podle podmínek dohody se za běžných okolností použije clo ve výši 145 EUR/t. Překročí-li však dovozy omleté a poloomleté rýže v daném hospodářském roce roční referenční úroveň o více než 15 %, uplatní ES po období následujících 6 měsíců celní sazbu ve výši 175 EUR/t. Jinak zůstává během následujícího období clo ve výši 145 EUR/t.

Pokud jde o loupanou rýži, tento výpočet se v polovině hospodářského roku opakuje a zakládá se na množstvích dovezených během prvních 6 měsíců hospodářského roku a 47 % roční referenční úrovně (158 469 tun). Pro účely výpočtu dovezených množství se berou v potaz dovozy veškeré rýže bez ohledu na její původ do EU, ať již preferenční či nikoliv. Výsledkem je celní sazba podle doložky nejvyšších výhod, kterou lze použít pro všechny dovozy omleté a poloomleté rýže bez ohledu na její původ kromě dovozů v rámci preferenčních režimů nebo dovozních kvót.

Kromě toho stanoví dohoda s Thajskem celní kvótu ve výši 13 500 tun omleté a poloomleté rýže s nulovou celní sazbou.

Zlomková rýže – dohoda s Thajskem

Dohoda s Thajskem rovněž určila dovozní clo pro zlomkovou rýži, jehož výše je od září 2005 stanovena na 65 EUR/t (pokles z hodnoty 128 EUR/t v předcházejícím roce). Kromě toho byla původní celní kvóta ve výši 80 000 tun zvýšena na 100 000 tun.

DOPAD NA TRH EU

Údaje

Aby mohl být posouzen dopad dohod, zkoumá tato zpráva jejich provádění během období hospodářských let 2004/05 až 2007/08, což je poslední ukončený hospodářský rok, pro nějž jsou dostupné údaje.

Pokud jde o objemy dovozu, čerpá zpráva ze dvou komplementárních zdrojů:

- databáze dovozních licencí, která umožňuje rozlišovat mezi preferenčními a nepreferenčními režimy;

- databáze Comext, která uvádí skutečně dovezená množství, která členské státy oznámily Eurostatu. Ačkoliv Comext rozlišuje dovozy podle jejich původu, nedělá rozdíly mezi preferenčními a nepreferenčními dovozy.

V případě údajů z účetní rozvahy a za účelem analýzy vývoje trhu se používají údaje Eurostatu a další oznámení členských států.

Údaje týkající se dovozů omleté rýže v malých baleních se získávají ze systému dohledu generálního ředitelství TAXUD Evropské komise, který byl zaveden v únoru 2006. Údaje jsou tedy dostupné pouze pro dva celé hospodářské roky, 2006/07 a 2007/08, a vztahují se ke skutečně dovezeným množstvím.

Dovozy na základě vydaných licencí

Loupaná rýže Basmati

Mezi hospodářskými roky 2004/05 a 2005/06 zůstaly dovozy rýže Basmati stabilně na 270 000 tunách, přičemž v roce 2006/07 došlo k jejich nárůstu na 324 000 tun a v následujícím roce na 368 000 tun.

Během čtyř hospodářských roků uplatňování dohody o rýži Basmati tedy dovozy vzrostly přibližně o 100 000 tun (+36 %).

Tabulka 2: Dovozy loupané rýže Basmati – vydané licence (v tunách)

Hospodářský rok | Indie | Pákistán | Celkem |

2004/05 | 203 896 | 66 933 | 270 829 |

2005/06 | 217 630 | 53 196 | 270 826 |

2006/07 | 285 037 | 38 567 | 323 604 |

2007/08 | 269 087 | 99 073 | 368 160 |

Loupaná rýže

Od doby, co vstoupily dohody v platnost, narostlo množství loupané rýže jiné než Basmati, na které byly vydány dovozní licence, z 398 121 tun v roce 2004/05 na 550 741 tun v roce 2007/08. Výrazná část tohoto 37% nárůstu (148 778 tun) byla důsledkem přistoupení Bulharska a Rumunska, které před svým přistoupením k EU dovezly v roce 2004/05 společně 78 985 tun loupané rýže.

Čistý nárůst dovozů EU mezi lety 2004/05 a 2007/08 tedy nečinil více než 70 000 tun.

Pololetní úprava dovozního cla (v září a v březnu) ovlivnila sazbu, na kterou obchodníci žádali o dovozní licence v různých obdobích během roku. Pokud se například očekávalo, že po březnu dojde k nárůstu cla, bylo v únoru podáno více žádostí s cílem využít nižší celní sazby a naopak.

V důsledku toho byly v první polovině hospodářských let 2005/06 a 2006/07, kdy bylo clo nízké, vydány licence průměrně pro 67 % ročních množství. Ačkoliv se dovozy během první poloviny každého hospodářského roku blížily k pololetní referenční úrovni nebo ji přesahovaly, jejich hodnota za celý hospodářský rok byla v letech 2004/05 a 2005/06 pod referenční úrovní[7].

Časové rozvržení dovozů rovněž od konce roku 2007 bylo ovlivněno uvalením vývozních omezení ze strany hlavních světových vývozců rýže, neboť evropští obchodníci se snažili vyhnout se jakýmkoliv možným narušením stavu zásob.

V hospodářských letech 2004/05 a 2005/06 byla přibližně čtvrtina loupané rýže dovezena ze Spojených států. Dovozy prudce poklesly poté, co byla v zásilkách rýže dovezené ze Spojených států v srpnu 2006 objevena geneticky modifikovaná odrůda LL Rice 601, která není na území EU schválená[8].

Dovozci EU poté začali dovážet rýži z jiných zemí, jako je Thajsko a Uruguay (22 % a 13 % z celkového objemu v roce 2007/08).

Tabulka 3: Dovozy loupané rýže – vydané licence (v tunách)

Hospodářský rok | 1. polovina roku | 2. polovina roku | Celkem |

2004/05 | 212 335 | 185 787 | 398 121 |

2005/06 | 288 203 | 128 679 | 416 882 |

2006/07 | 352 615 | 171 533 | 524 149 |

2007/08 | 307 448 | 243 293 | 550 741 |

Poloomletá a omletá rýže

Dovozy poloomleté a omleté rýže postupně narůstaly do roku 2007/08, kdy oproti předchozímu roku došlo k prudkému nárůstu o 50 % (+150 000 tun). V důsledku toho bylo v březnu 2008 clo zvýšeno ze 145 EUR/t, což byla úroveň, na níž se clo drželo od vstupu dohody v platnost v září 2005, na 175 EUR/t[9].

Tabulka 4: Dovozy omleté a poloomleté rýže – vydané licence (v tunách)

Hospodářský rok | 1. polovina roku | 2. polovina roku | Celkem |

2004/05 | 94 228 | 99 909 | 194 137 |

2005/06 | 123 923 | 122 081 | 246 005 |

2006/07 | 140 766 | 142 891 | 283 657 |

2007/08 | 203 597 | 227 842 | 431 438 |

Zlomková rýže

Dovozy zlomkové rýže narostly ze 185 000 tun v roce 2005/06 na stabilních 240 000 tun v letech 2006/07 a 2007/08[10]. Vzhledem k vysoké kvalitě rýže produkované v EU existuje v případě zlomkové rýže na trhu EU výrazný deficit. Na výrazný podíl dovozů zlomkové rýže (v průměru více než 55 %) se navíc vztahuje snížená nebo nulová celní sazba vyplývající z preferenčních dohod a celních kvót.

Tabulka 5: Dovozy zlomkové rýže – vydané licence (v tunách)

Hospodářský rok | Celkem |

2004/05 | 123 191 |

2005/06 | 185 701 |

2006/07 | 240 365 |

2007/08 | 236 320 |

Dovozy malých balení

Dovozy omleté a poloomleté rýže v malých baleních poklesly mezi lety 2006/07 a 2007/08 o 7 % z 35 812 tun na 33 275 tun.

Pokud se neberou v potaz dovezená množství menší než 500 tun za rok, došlo k nárůstu o více než 25 % pouze v případě dovozů malých balení z Pákistánu. Mezi lety 2006/07 a 2007/08 došlo v tomto druhu dovozu k 62% nárůstu ze 3 915 tun na 6 326 tun, což je v souladu s 58% nárůstem celkového dovozu omleté a poloomleté rýže z Pákistánu ve stejném období: z 26 235 tun v roce 2006/07 na 41 378 tun v roce 2007/08.

Trh s rýží v EU

Produkce

Od roku 2004/05 do roku 2007/08 produkovaly oblasti v EU, kde se pěstuje rýže, relativně stabilní množství mezi 413 000 ha a 428 000 ha. V důsledku kombinace strukturálních a krátkodobých úvah se v některých oblastech místo odrůdy indica začala pěstovat odrůda japonica. V oblastech pěstování rýže indica došlo k dočasnému omezení produkce v době, kdy byly některé z těchto oblastí těžce postiženy nepříznivými klimatickými podmínkami[11].

V roce 2004/05 dosáhla produkce zpracovaného ekvivalentu v zemích EU-25 rekordního množství 1,68 milionu tun, přičemž v roce 2005/06 poklesla zpátky na 1,54 milionu tun a v roce 2006/07 dosáhla 1,59 milionu tun. Na úrovni EU-27 již produkce v roce 2007/08 dosáhla 1,68 milionu tun.

V období od roku 2004/05 do roku 2007/08 poklesla produkce rýže indica v EU ve zpracovaném ekvivalentu na 178 000 tun. Tento deficit v zásobách EU byl kompenzován dovozy rýže indica. Ve stejném období se produkce rýže japonica o podobné množství zvýšila, a to zčásti díky podílu dvou nových členských států.

Intervenční zásoby neloupané rýže, jejichž objem na začátku roku 2004/05 činil 600 000 tun, byly do roku 2007/08 úplně zlikvidovány.

Spotřeba

Před posledním rozšířením EU se v zemích EU-25 každý rok spotřebovalo mezi 2,3 a 2,4 milionu tun rýže (ve zpracovaném ekvivalentu). Přistoupení Bulharska a Rumunska znamenalo nárůst o 100–120 000 tun. Spotřeba zemí EU-25 nyní v průměru činí přibližně 2,5 milionu tun za rok.

Zpracovaná množství

Množství zpracovaná evropským průmyslem lze vypočítat jako součet produkce neloupané rýže EU a čistého obchodu s neloupanou a loupanou rýží, upravený s ohledem na vývoj zásob, to vše vyjádřeno ve zpracovaném ekvivalentu.

Zpracovaná množství zůstala v rozmezí 2,22 až 2,34 milionu tun a z největší části závisí na rýži vyprodukované v EU.

To svědčí o skutečnosti, že průmysl si udržel stejnou úroveň a nebyl nepříznivě ovlivněn různými doložkami nejvyšších výhod a preferenčními obchodními dohodami. Zejména se nezdá, že by značný nárůst dovozů omleté a poloomleté rýže v roce 2007/08 měl na průmysl negativní dopad.

Ceny na trzích

Ceny na světových trzích

Zatímco cena rýže Thai 100 % B, považovaná jako referenční cena rýže indica na světových trzích, se od roku 2004 držela mezi 250 USD/t a 350 USD/t, v listopadu 2007 začala narůstat a v květnu 2008 dosáhla výše 1 050 USD/t.

Je třeba poznamenat, že předmětem mezinárodního obchodu je pouhých 6–8 % světové produkce rýže. Z tohoto důvodu ceny neadekvátně reagují na sebemenší změny v rovnováze trhu a na politická rozhodnutí. Kromě vlivu prudce stoupajících cen jiných komodit stačila k vyvolání růstu cen rýže zvýšená poptávka způsobená rozhodnutím některých asijských zemí udržet si větší zásoby rýže, spolu s restriktivními vývozními opatřeními, k nimž přistoupili někteří hlavní vývozci (Vietnam, Indie, …), aby se vyhnuli inflaci cen potravin. Po dosažení svého maxima v květnu 2008 začaly ceny rýže Thai 100 % B postupně klesat, avšak zatím se ještě nedostaly výrazně pod 500 USD/t. V případě rýže pocházející z jiných zemí, jako například z Vietnamu, se ceny vrátily zpět na úroveň před nárůstem.

Pokud jde o rýži japonica, došlo ve stejném období k podobnému nárůstu. Vzhledem k současné nepřítomnosti některých významných účastníků na trhu (zákaz vývozu v Egyptě, období sucha v Austrálii) zůstaly cenové nabídky za kalifornskou rýži japonica na velmi vysokých úrovních kolem 1 150 USD/t.

Ceny v EU

Ceny neloupané rýže v EU se od reformy v roce 2003 držely výrazně nad intervenční cenou (stanovenou na 150 EUR/t) a celkově měly vzestupný trend. Během hospodářského roku 2004/05 byly ceny relativně stabilní v rozmezí 160 EUR/t až 240 EUR/t v závislosti na původu a druhu rýže. V následujících letech však došlo k několika dramatickým nárůstům.

V roce 2006 vzrostly průměrné ceny rýže japonica v Itálii na 293 EUR/t, a to především v důsledku kombinace nižší produkce rýže japonica a zvýšené poptávky v EU po rozšíření v roce 2004. Rovněž narostly v Itálii ceny rýže indica (235 EUR/t), zatímco ceny ve Španělsku zůstaly v zásadě na stejné úrovni jako v předcházejících letech.

Zatímco v roce 2007 docházelo u cen v Itálii k výraznému kolísání, ceny ve Španělsku během roku stoupaly. Jednalo se zejména o rýži indica, jejíž cena vzrostla v důsledku nepříznivých klimatických podmínek v Andalusii, což je hlavní producent rýže indica, na 240 EUR/t.

K největšímu skoku v cenách neloupané rýže v EU nicméně došlo v roce 2008, kdy ceny na světových trzích vyletěly prudce nahoru. V květnu 2008 dosáhly ceny rýže indica a japonica v Itálii výše 480 EUR/t, což je více než trojnásobek intervenční ceny[12].

Ceny neloupané rýže v ostatních producentských členských státech (Řecko, Francie, Portugalsko) sice stejné výše nedosáhly, nicméně od roku 2004/05 se stále drží výrazně nad úrovní intervenční ceny. Od roku 2004 nenakoupily intervenční agentury žádné zásoby rýže.

Dodávky rýže v EU

Zatímco celková produkce rýže v EU zůstala od roku 2004/05 stabilní, dovozy z relativního hlediska nabyly na významu. Nárůst dovozů omleté a poloomleté rýže je větší (177 000 tun v roce 2004/05 až 394 000 tun v roce 2007/08) než dovozy nezpracované rýže (537 000 tun až 683 000 tun ve stejném období).

Celkové dovozy rýže ve zpracovaném ekvivalentu narostly z 715 000 tun v roce 2004/05 na 1 077 000 tun v roce 2007/08. Jedním z důvodů tohoto nárůstu bylo přistoupení Bulharska a Rumunska k EU.

Tabulka 6: Rozpis dodávek rýže v EU-27 (v 1 000 tun zpracovaného ekvivalentu)

[pic]

1) Dovozy omleté a poloomleté rýže2) Dovozy neloupané a loupané rýže3) Produkce EU

ZÁVěREčNÉ POZNÁMKY

Obecně lze říci, že uzavřené dohody splnily svůj účel, neboť ochrana trhů EU se s rostoucími dovozy zvyšovala a naopak.

Spíše než reakcí na dovozy byly výkyvy v produkci rýže v EU od roku 2004 důsledkem klimatických podmínek a rozhodnutí producentů. Nárůst dovozů byl reakcí na zvýšenou spotřebu v EU.

Množství, které zpracovává odvětví rýže v EU, zůstala na stejné úrovni. Dohody neměly během sledovaného období negativní vliv na odvětví zpracování rýže v EU.

Ceny rýže na světových trzích spolu s cenami ostatních obilnin nicméně dosáhly rekordních úrovní, které se odrazily na cenách na vnitřním trhu EU.

[1] Úvodní poznámka č. 7 plánu ES.

[2] Kromě dovozů, na něž se vztahují preferenční režimy, jako například dohoda EBA, nebo dovozní kvóty, např. Egypt.

[3] Pro podrobnější informace o odvětví rýže EU viz: http://ec.europa.eu/agriculture/markets/rice/index_en.htm

[4] Rozhodnutí Rady 2004/617/ES a 2004/618/ES (Úř. věst. 279, 28.8.2004, s. 17 a 23).

[5] Rozhodnutí Rady 2005/476/ES (Úř. věst. L 170, 1.7.2005, s. 67).

[6] Rozhodnutí Rady 2005/953/ES (Úř. věst. L 346, 29.12.2005, s. 24).

[7] Situace v roce 2008/09 je jiná: dovozy během prvního pololetí (září 2008 – únor 2009) byly o tolik nižší než v předcházejícím období, že bylo od března 2009 clo sníženo na 42,5 EUR/t. V důsledku vyšší úrovně konečných stavů zásob EU v hospodářském roce 2007/08 došlo ke snížení dovozů, což mohlo být ovlivněno i finanční krizí.

[8] Rozhodnutí Komise 2006/578/ES a 2006/601/ES nařizovala členským státům přijmout nezbytná opatření za účelem zajištění toho, aby produkty s obsahem geneticky modifikované rýže LL RICE 601, nebyly uvedeny na trh EU.

[9] V roce 2008/09 dovozy postupně klesaly a clo bylo od března 2009 znovu stanoveno na nižší úroveň 145 EUR/t.

[10] V roce 2008/09 je zatím objem dovozů 33 % nad množstvím v předcházejícím roce.

[11] V roce 2008/09 se oblasti pěstování rýže indica rozšířily o 20 %.

[12] Od počátku hospodářského roku 2008/09 se ceny za veškerou neloupanou rýži v Itálii a ve Španělsku drží stabilně nad 300 EUR/t, přičemž v některých případech dosáhly úrovně vyšší než 500 EUR/t.