52009DC0116

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 13.3.2009

KOM(2009) 116 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Strategie pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti IKT v Evropě: Zvyšujeme laťku {SEC(2009) 289}

Toto sdělení předkládá strategii zaměřenou na zajištění průmyslového a technologického náskoku Evropy v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT), díky němuž bude Evropa přitažlivější pro investice a odborníky v oblasti IKT a plně využije přínosů vývoje IKT pro hospodářství a společnost.

Na základě dosavadních úspěchů Evropy se strategie snaží zintenzivnit úsilí výzkumu, vývoje a inovací v oblasti IKT a maximalizovat jejich dopad na současnou hospodářskou situaci. Strategie tvoří součást příprav evropského plánu inovací a výzkumu, který zahrnuje hlavní technologie budoucnosti včetně IKT, jak k tomu vyzvala Evropská rada[1].

IKT JAKO ZÁKLAD PRO VYTVÁřENÍ PřIDANÉ HODNOTY A SOCIÁLNě-EKONOMICKÝ ROZVOJ

IKT poskytují základní infrastruktury a nástroje pro vytváření poznatků, jejich sdílení a šíření. Zvyšují inovační možnosti všech odvětví a jejich příspěvek k celkovému růstu produktivity dosahuje více než 40 %[2].

Celosvětový trh IKT dosáhl objemu 2 000 miliard EUR a v současné době roste o 4 % ročně. 34 % tohoto objemu připadá na Evropu, avšak přidaná hodnota evropského odvětví IKT činí celkem pouze 23 %[3]. Odvětví IKT představuje 4,5 % evropského HDP nebo i více, vezmeme-li v úvahu přidanou hodnotu IKT v jiných odvětvích.

IKT jsou rovněž nepostradatelné pro řešení sociálních problémů v Evropě. Nabízejí jedinečné odpovědi na otázky např. v oblastech rostoucí potřeby udržitelné zdravotnické péče a důstojného stáří, vyšší bezpečnosti a soukromí, nízkouhlíkového hospodářství a inteligentní dopravy.

Význam IKT se odráží všude na světě v rozpočtech na výzkum a vývoj, v nichž IKT obvykle představují 30 %[4]. To rovněž ukazuje, že stojíme teprve na počátku revoluce IKT.

Má-li Evropa obstát v celosvětové konkurenci, musí i nadále posilovat pevné vědomostní základy v oblasti IKT, formovat rozvoj IKT a co nejdříve a nejúčinněji využívat inovace IKT.

NEZBYTNOST STRATEGIE

Cesta z hospodářského poklesu

IKT poskytují důležité nástroje k překonání současného hospodářského zpomalení[5], vybudování silného hospodářství, dosažení růstu efektivity potřebného pro veřejný sektor a snížení rostoucích nákladů spojených např. se stárnutím obyvatelstva, energií a životním prostředím.

Současná hospodářská krize by mohla ohrozit nedávné zlepšení situace v oblasti soukromých investic do výzkumu a vývoje IKT. O to důležitější je nyní zajistit, aby veřejné politiky vytvořily správné podmínky pro udržitelnou a dokonce rostoucí podporu výzkumu a vývoje.

Řada inovací IKT je dnes připravena na široké zavedení a nasazení v moderních infrastrukturách. Například širokopásmové sítě vyvolávají poptávku po nových produktech a službách. Interoperabilní celoevropské digitální služby, jako je elektronický podpis („ e-signature “), elektronická identifikace („ e-identification “) a elektronické zadávání veřejných zakázek („ e-procurement “), jsou pro správné fungování jednotného trhu velmi důležité. Inteligentní dopravní systémy přispívají k čistější, účinnější a bezpečnější dopravě.

Nové příležitosti chopit se vedení

Ekonomiky, které určují směr a tempo změn v oblasti IKT, budou z vývoje IKT těžit nejvíce.

Evropa má příležitost zaujmout vedoucí roli v rozvoji, řízení a formování „internetu budoucnosti“, který postupně nahradí současný web, pevné a mobilní sítě a infrastruktury služeb[6]. Vzájemné propojení nesčetných zařízení při rychlostech přesahujících stovky Mbit/s změní náš způsob komunikace a přístup ke znalostem a přinese zásadní změny výrobních a distribučních systémů a služeb v soukromém i veřejném sektoru.

Budeme svědky zvýšeného zapojení uživatelů do společenských sítí, systémů vzájemného sdílení souborů („ peer-to-peer “), a také nárůstu obsahu vytvářeného uživateli a vzniku nových forem digitálního obsahu. Lidé budou muset být schopni nejen získávat informace, ale také o nich přemýšlet a učit se z nich.

Evropa by měla stát v popředí i pokud jde o komponenty a systémy IKT nové generace, chopit se nových příležitostí, které nabízí nanoelektronika, fotonika a organická elektronika, stejně jako inteligentní systémy pro trhy např. automobilového průmyslu a zdravotnictví. Zároveň je třeba dostat se do čela v oblasti převratných technologických přístupů a nového multidisciplinárního výzkumu a vývoje na hranici mezi IKT a jinými obory.

Evropa by měla udávat tón i při proměnách IKT vyvolaných společenskými problémy. Měla by být průkopníkem například ve vývoji personalizovaných zdravotnických systémů založených na IKT, které výrazně zlepší diagnostiku a léčbu nemocí[7] a prodlouží nezávislost starších osob. Evropa by měla být rovněž hnací silou pokroku v oblasti nástrojů sledování a kontroly založených na IKT, které pomohou optimalizovat energetickou účinnost, bezpečnost a ochranu v budovách a v dopravě[8].

Evropa dosáhla uznávaného postavení v oblastech IKT, jako jsou telekomunikační zařízení a služby, podnikový software, robotika, bezpečnostní technologie a fotonika. Má rovněž přední postavení na trzích s aplikacemi IKT, jako je telemedicína a zdravotnické vybavení, elektronika pro automobilový a letecký průmysl a vestavěné IKT, které podporují inovace všech produktů a služeb. Tato výhodná startovní pozice nám umožňuje řídit a formovat vývoj IKT a chápat se nabízených příležitostí.

V tomto procesu by měla Evropa podporovat nové, pružnější a otevřenější modely inovace, kde budou hrát uživatelé a inovační komunity významnou úlohu při výzkumu a vývoji vycházejícím ze zkušeností.

Nedostatek investic ve výzkumu, vývoji a inovacích IKT

V rámci EU představuje výzkum a vývoj IKT jednu čtvrtinu veškerých soukromých investic do výzkumu a vývoje, jednu třetinu veškerých pracovních míst v celém výzkumu a vývoji a stojí za pětinou všech patentů[9]. Přesto vydává podnikatelský sektor IKT v EU na výzkum a vývoj méně než polovinu srovnatelných investic jeho protějšku v USA, což představuje polovinu celkového rozdílu soukromých investic do výzkumu a vývoje.

Navíc se v EU zvyšuje nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v oblasti výzkumu a vývoje IKT, výsledkem čehož jsou stovky tisíc neobsazených pracovních míst[10].

Evropa má v oblasti IKT poměrně málo světově uznávaných pólů excelence. To ovlivňuje přitažlivost Evropy pro žáky, studenty a výzkumníky, a také pro soukromé investice. Samotná Kalifornie přitáhne dvakrát tolik rizikového kapitálu jako celá Evropa[11].

Předkomerční zadávání zakázek IKT na modernizaci veřejných služeb se dnes v Evropě prakticky nevyužívá. V EU představuje objem necelé 1 miliardy EUR oproti více než 10 miliardám EUR v USA[12]. Má to dopad nejen na kvalitu a efektivitu veřejných služeb, znamená to rovněž promeškané příležitosti otevírání nových trhů pro evropskou dodavatelskou základnu vytvářením konkurenčních výhod „prvního na trhu“.

Překážky růstu podniků v odvětví IKT

Míry zakládání nových podniků, jejich přežívání a ukončení podnikání jsou v celé EU a konkurenčních regionech srovnatelné. V jiných částech světa však úspěšné nové podniky rostou rychleji, noví účastníci trhu vykazují vyšší rozdíly v úrovni produktivity a produktivnější podniky mají větší tendenci zvětšovat svůj podíl na trhu[13].

Naznačuje to, že v EU představují překážky růstu větší problém než překážky při zakládání nových podniků. Existuje více důvodů, proč evropské malé a střední podniky nerostou, např. podmínky jejich přístupu k trhům, inovacím a financování nejsou optimální a je zde také značná regulační zátěž.

Roztříštěné trhy inovací IKT

Roztříštěný evropský trh inovativních produktů a služeb IKT je jedním z hlavních důvodů nízké úrovně investic a pomalého rozvoje malých a středních podniků s potenciálem růstu.

Rámcové podmínky pro režimy regulace, normalizace a práv duševního vlastnictví je třeba přizpůsobit nové situaci. Ani po liberalizaci evropského telekomunikačního odvětví se nepodařilo vytvořit skutečný vnitřní telekomunikační trh. Normalizační struktury a postupy musí být pohotovější a reagovat rychleji a musí jasně rozlišovat mezi úkoly, které vyžadují zásah veřejných orgánů, a úkoly spojenými spíše s tržní dynamikou. Zlepšit se musí i systém práva duševního vlastnictví, a to vytvořením patentu Společenství pro inovativní společnosti IKT, který ochrání jejich vynálezy na jednotném trhu[14].

Jednou z hlavních slabin je roztříštěná veřejná poptávka a pomalejší zavádění inovací založených na IKT do veřejného sektoru v Evropě. Veřejné orgány odpovědné za obstarání inovativních řešení založených na IKT (např. pro zdravotnictví, dopravu, energetiku) často téměř nespolupracují s orgány odpovědnými za výzkum, vývoj a inovace. To vede jednak k nedostatečnému povědomí o nových potřebách v oblasti veřejných služeb, jednak k přehlížení technických inovací, a také ke slabému propojení programů výzkumu, vývoje a inovací se zadáváním veřejných zakázek.

Roztříštěné úsilí ve výzkumu, vývoji a inovacích IKT

Navzdory nedávným průkopnickým snahám, jako jsou společné technologické iniciativy[15] (JTI) a společné výzkumné programy v rámci sedmého rámcového programu EU pro výzkum a vývoj (FP7) zůstává oblast výzkumu a vývoje IKT v Evropě stále roztříštěná[16].

Nedostatečné propojení lze nalézt i ve „znalostním trojúhelníku“ mezi politikami pro inovace, výzkum a vývoj a vzdělávání, které se často připravují izolovaně na různých ministerstvech nebo na různých úrovních.

Důsledky jsou tyto: zdvojené úsilí, nedostatek kritického množství, potíže při společném řešení společných úkolů, a konečně i nedostatečná návratnost investic do výzkumu a vývoje.

Složité mechanismy financování

EU, členské státy a mezivládní orgány mají na podporu výzkumu, vývoje a inovací v Evropě vlastní vzájemně se doplňující politiky a opatření. Jako pomůcku pro využívání prostředků Společenství vydala Evropská Komise (EK) „Praktickou příručku o možnostech financování výzkumu a inovací ze strany EU“. Případní příjemci jsou však často zmatení a nedokáží se rozhodnout, který zdroj financování je pro danou činnost nejvhodnější.

Přestože Ahova skupina dospěla ve svém hodnocení ex post evropského výzkumu a vývoje v oblasti IKT k závěru, že investice byly spravovány dobře a účinně dosahovaly stanovených cílů, požadovala kromě zlepšení zavedených se spuštěním FP7 jednodušší a pružnější mechanismy financování na základě vyšší důvěry k účastníkům.

STRATEGIE K UTVRZENÍ PRVENSTVÍ

K upevnění svých silných stránek a uchopení nových příležitostí v oblasti IKT musí Evropa „zvýšit laťku“. Účinnější a systematičtější strategie pro výzkum, vývoj a inovace IKT musí řešit nabídku i poptávku, zahrnovat celý inovační cyklus a „znalostní trojúhelník“ lepší interakcí mezi uživatelem a výrobcem a lepším propojením politik na regionální a vnitrostátní úrovni a na úrovni EU – v souladu s rozsáhlou strategií EU pro inovace a na základě Evropského výzkumného prostoru.

K tomu je třeba mobilizovat zdroje a zúčastněné strany ve třech vzájemně provázaných oblastech:

1) zvýšit veřejné i soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací IKT v Evropě a jejich účinnost,

2) stanovit priority výzkumu, vývoje a inovací IKT v Evropě pro klíčové oblasti a omezit roztříštěnost úsilí,

3) podporovat vznik nových veřejných a soukromých trhů pro inovativní řešení založená na IKT.

Zvýšit investice a jejich účinnost

Evropa musí v průběhu příštího desetiletí zvýšit investice do výzkumu a vývoje IKT na dvojnásobek .

1. Je třeba zajistit, aby veřejné politiky vytvářely správné podmínky pro udržitelnou podporu výzkumu a vývoje.

Roční závazky na společný výzkum a vývoj IKT na úrovni EU v rámci FP7 se zvýší z 1,1 miliardy EUR v roce 2010 na 1,7 miliardy EUR v roce 2013 .

Členské státy se vyzývají, aby toto zvýšení rozpočtu napodobily v rámci svých vnitrostátních programů přesměrováním některých stávajících veřejných zdrojů a hledáním nových způsobů zajištění veřejných i soukromých prostředků, a vyhnuly se přitom substitučním účinkům a zajistily, že mezi soukromými investory bude nadále panovat konkurenční boj o nejlepší nápady. Vzhledem k rozpočtovým omezením se členské státy rovněž vybízejí, aby zkoumaly způsoby zvýšení účinnosti veřejných investic do výzkumu a vývoje IKT.

Evropská komise bude i nadále sledovat a srovnávat investice do výzkumu a vývoje IKT v EU9.

2. Zvýšené zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací IKT a výzkumu a vývoje zvýší i kvalitu našich veřejných služeb a vytvoří konkurenční výhody „prvního na trhu“.

Členské státy se vyzývají, aby zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací IKT a výzkumu a vývoje rozšířily a zaměřily na strategičtější cíle a zkoumaly využití předkomerčního zadávání zakázek 11.

Evropská komise bude podporovat opatření na zlepšení sdílení zkušeností a zkoumat možnosti pobídek pro společné provádění předkomerčního zadávání zakázek.

3. Zvýšení veřejných investic do výzkumu a vývoje IKT je nezbytné, ale k přilákání soukromých investic nestačí. Režimy vyzkoušené v rámci společných technologických iniciativ v rámci FP7 ukázaly, jak lze průmysl přilákat k partnerství veřejného a soukromého sektoru , které urychlí inovace, pomocí sdílených strategií na rozvoj technologie, sdílení zdrojů a svižnějšího a úspornějšího provozu.

Evropská komise bude zkoumat další oblasti, pro které jsou kombinované strategie a zdroje důležité, např. internet budoucnosti , aby zjistila, jak může partnerství veřejného a soukromého sektoru podpořit inovace a konkurenceschopnost. Dále bude zkoumat, jak se může partnerství veřejného a soukromého sektoru vyvíjet v oblasti aplikací a služeb IKT, případně i v dalších oblastech FP7, např. prostřednictvím koordinovaných výzev.

4. Další významný zdroj podpory výzkumu, vývoje a inovací IKT nabízí politika soudržnosti .

Členské státy a regiony se vybízejí, aby udržovaly přidělené investice do výzkumu, vývoje a inovací včetně spolufinancování výstavby a vybavení zařízení pro výzkum a vývoj IKT a aby podporovaly nové přístupy, jako je výzkum a vývoj zaměřený na uživatele a zkušenosti.

5. Je třeba vyvinout zvláštní úsilí a ještě více usnadnit přístup podniků, a v neposlední řadě i malých a středních podniků k rizikovému kapitálu, soukromému kapitálu a půjčkám na výzkum a vývoj IKT.

Evropská komise vytvoří platformy pro intenzivnější dialog mezi investory a inovátory IKT v celé Evropě. Prostřednictvím Evropského investičního fondu, finančního nástroje pro sdílení rizik v rámci FP7 a dalších nástrojů EIB bude i nadále vyvíjet úsilí k poskytnutí záruk na investice do podniků v oboru IKT s vysokým potenciálem růstu. Bude rovněž podporovat celosvětovou osvětu pro evropské technologie a s nimi spojené obchodní příležitosti.

Evropská komise bude také nadále provádět politiku povzbuzování vyšší účasti malých a středních podniků na úkolech v oblasti IKT v rámci FP7 i mimo něj.

Členské státy a regiony se vyzývají, aby zvýšily úsilí v této oblasti, zejména prostřednictvím cílených politik seskupení a podpory inovativních malých a středních podniků , mimo jiné pomocí iniciativy Eurostars založené na článku 169 Smlouvy o EU, při dodržení pravidel stanovených pokyny pro rizikový kapitál, rámce výzkumu, vývoje a inovací a nedávného nařízení o obecné blokové výjimce.

Vnitrostátní a regionální správní orgány členských států se mohou účastnit iniciativy JEREMIE a k podpoře zakládání nových podniků a rozšiřování malých a středních podniků využít EFRR .

Stanovení priorit a omezení roztříštěnosti

Evropa musí lépe koordinovat své politiky a soustředit a specializovat své zdroje, v neposlední řadě v zájmu vytvoření prvotřídních pólů excelence IKT v Evropě .

K tomu je potřeba intenzivnější spolupráce Společenství, členských států, regionů, průmyslových odvětví a akademické obce, přičemž úloha Společenství spočívá především ve zprostředkování mnohostranné mezinárodní spolupráce.

1. První úroveň koordinace představuje vytvoření sdílených strategií a politik v celé EU.

Členské státy se vyzývají, aby posílily stávající dialog v rámci fóra ředitelů vnitrostátních výzkumných institucí IKT a více zapojily skupiny, jako je poradní skupina pro IKT a evropské technologické platformy týkající se IKT.

Ve zvláště důležitých odvětvích, jako je nanoelektronika a internetové služby, je třeba vytvořit společnou evropskou vizi nejen pro oblast výzkumu a vývoje, ale také a především pro celý řetězec vývoje inovací a dovedností a pro úlohu veřejných politik ve zvyšování konkurenceschopnosti.

Evropská komise bude na základě práce evropských technologických platforem podporovat skupiny zúčastněných stran , aby vytýčily plány od výzkumu a vývoje až po uvedení na trh a navrhly priority veřejné politiky pro rozvoj nejdůležitějších odvětví v Evropě.

2. Další krok je třeba učinit, je-li k vyřešení problému potřeba sdílet zdroje .

Na základě zkušeností iniciativy EUREKA, společných technologických iniciativ a společného výzkumného programu pro asistované žití v domácím prostředí („ Ambient Assisted Living “) prověří Evropská komise další oblasti, kde by společný postup mohl vytvořit potřebné kritické množství, buď aby vyřešila specifické společenské problémy, např. IKT pro energetickou účinnost, nebo pro dosažení cílů vyplývajících z požadavků průmyslových odvětví.

3. Další oblastí, kde je mnohostranná spolupráce členských států a jejich regionů důležitá, je oblast infrastruktur výzkumu a vývoje IKT a inovační uskupení založená na znalostech , vytvářející na základě zkušeností sítě GÉANT vysokokapacitní elektronickou komunikační síť a infrastrukturu sítě EGEE.

Členské státy a regiony se vyzývají, aby úžeji spolupracovaly na plánování, provádění a sdílení infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace IKT , zejména v oblastech vyžadujících velké investice, jako je nanoelektronika, organická elektronika a fotonika, velkokapacitní výpočetní zařízení a experimentální zařízení pro sítě, software a služby. Je velmi důležité soustředit úsilí, specializovat a podporovat vysoce kvalitní inovační a znalostní uskupení.

Evropská komise bude podporovat platformy spolupráce mezi členskými státy v této oblasti.

4. Nové nástroje, jako jsou znalostní a inovační komunity pro IKT v rámci Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), budou hrát ve sbližování příslušných odvětví, podnikatelů, výzkumných a vývojových institucí a univerzit zásadní úlohu.

Znalostní střediska jsou důležitá pro mobilitu výzkumných pracovníků mezi průmyslovými odvětvími a akademickým prostředím, aby tak byla kariéra výzkumníka IKT přitažlivější .

Evropská komise vybízí správní radu EIT, aby při stanovení prioritních oblastí znalostních a inovačních komunit plně zvážila příležitosti a úkoly v oblasti IKT.

5. V oblasti výzkumu a vývoje IKT je v EU stále větší nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Evropská komise bude nadále podporovat iniciativy „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, „schopnost práce s digitálními technologiemi“ a elektronické dovednosti („ e-Skills “) [17] včetně opatření zaměřených na povzbuzování mladých lidí a žen, aby si zvolili práci v oboru IKT.

Podpora vzniku nových trhů pro inovace

EU by měla být schopna vyrábět a uvádět na trh množství výrobků, které odpovídá jejímu podílu na trhu IKT . K tomu jsou potřebné správné podmínky pro růst společností IKT a intenzivnější spolupráce na otevírání nových celoevropských trhů pro inovace.

Kromě všeobecných politických opatření, která vytvářejí výhodnější podmínky pro rozvoj podniků v EU, může hrát veřejný sektor jako zadavatel řešení IKT významnou úlohu při podpoře inovací IKT.

1. Politika pro výzkum, vývoj a inovace IKT musí pomoci podporovat další politiky – pro oblast zdravotnictví, energetiky, dopravy atd., aby Evropa dokázala rychleji inovovat na vertikálních trzích a modernizovat své služby v odpovědi na společenské problémy.

Členské státy a regiony se vyzývají, aby podporovaly užší spolupráci mezi uživateli a výrobci inovací IKT v různých vládních a správních oblastech. To by mělo vést k vytvoření společných plánů potřeb veřejných služeb, které mohou IKT pomoci vyřešit.

Členské státy a regiony se rovněž vybízejí, aby úžeji spolupracovaly na určování a provádění veřejných poptávek po inovacích IKT . Mělo by to umožnit zadavatelům veřejných zakázek sdílet rizika a náklady spojené s inovacemi, výzkumem a vývojem, zajistit interoperabilitu a soudržnost řešení a využívat úspor z rozsahu.

Členské státy a regiony se dále vyzývají, aby podporovaly vznik nových trhů pro inovace IKT jako prostředků ke zvýšení investic a šíření IKT.

V této souvislosti je významným faktorem usnadňujícím spolupráci mezi regiony iniciativa „Regiony pro hospodářskou změnu“[18].

Evropská komise bude podporovat sdílení zkušeností na všech úrovních.

2. V zájmu podpory širokého přijímání inovací v EU je nezbytné zajistit interoperabilitu a vznik norem .

Evropská komise bude nadále vyvíjet úsilí zaměřené na revizi normalizačního postupu IKT , a to i prostřednictvím bílé knihy připravované na jaro 2009. Sestaví seznam prioritních opatření, aby vyloučila překážky rozvoje trhů pro inovace IKT. Tento seznam opatření bude obsahovat i návrhy na zlepšení vztahu mezi výzkumníky, normalizačními organizacemi, fóry IKT a konsorcii IKT.

Pomocí oblasti IKT rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace urychlí a podpoří Evropská komise soubor celoevropských pilotních projektů s cílem vyzkoušet, ověřit a zavést inovativní řešení IKT, zejména v oblasti služeb veřejného sektoru . Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace bude rovněž podporovat pilotní projekty vysoce inovativních technologií a služeb v malých a středních podnicích a rozvoj otevřených platforem pro inovace řízené uživateli .

Úspěch těchto pilotních projektů bude záviset na neustálé podpoře a účasti vnitrostátních, regionálních a místních orgánů členských států , a je třeba je doplnit opatřeními na regionální a místní úrovni.

Projekty v celoevropském měřítku od výzkumu a vývoje až po zavedení

V zájmu rychlejšího dosažení některých specifických společenských cílů Evropská komise zvažuje, jak nejlépe podpořit řadu cílených projektů značného rozsahu a trvání zaměřených na rozvoj moderních celoevropských infrastruktur služeb, které zahrnují celý inovační cyklus .

Na základě zkušeností partnerství veřejného a soukromého sektoru při společných technologických iniciativách, pilotních projektech rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a iniciativě rozhodujících trhů by každý projekt mobilizoval kritické množství zdrojů včetně prostředků na výzkum a vývoj, předkomerční zadávání zakázek a na podporu inovací a jejich zavádění. Například:

i) Inovativní řešení IKT pro udržitelné zdravotnictví. Účinná léčba chronických onemocnění vyžaduje přesné a spolehlivé přístroje pro sledování zdravotního stavu a individuální přístup. Výzkum a vývoj jsou potřebné i pro přístup k lékařským poznatkům, pro analýzu a výměnu údajů. Testování a ověřování nových léčebných postupů je nezbytné, stejně jako jejich certifikace a normalizace.

ii) Inovativní řešení IKT pro energetickou účinnost. Dynamická tvorba cen v rámci energetické sítě vyžaduje nové elektronické obchodní platformy. Kvalitní správa energie vyžaduje nové decentralizované systémy sledování a řízení a inteligentní měření.

iii) Infrastruktura řízení elektronické identity („ eID “) je základem důvěryhodných služeb elektronické správy a elektronického obchodu. V současné době vede nadbytek řešení k roztříštěnosti, uzavřeným řešením a nedostatečným možnostem řízení a průhlednosti pro uživatele. Probíhající projekty FP7 a pilotní projekty rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace představují významný pokrok k celoevropskému projektu zavedení účinné infrastruktury pro eID.

Součástí příprav evropského plánu pro inovace a výzkum budou i další úvahy, například testovací a ověřovací případy , pro něž by společné úsilí bylo přínosem.

Zjednodušení a racionalizace

Je třeba dobře spravovat investice a snižovat administrativní zátěž, aby byla účast na místních, vnitrostátních opatřeních a opatřeních na úrovni EU pro inovativní společnosti, zejména malé a střední podniky, přitažlivější a aby byl technicky vyspělý výzkum, vývoj a inovace účinnější.

Evropská komise vyzývá Evropský parlament a Radu , aby podpořily její nové úsilí na odbourávání byrokracie a umožnily větší pružnost programových postupů. Veřejné orgány na všech úrovních se vyzývají, aby podporovaly Evropskou komisi při vytvoření takového přístupu k podpoře výzkumu a vývoje v Evropě, který by toleroval vyšší rizika.

Mezinárodní spolupráce

Mezinárodní spolupráce zabývající se vědeckými a technologickými úkoly by měla díky sdílení odborných znalostí mezi partnery, tvorbě společných plánů, norem a interoperabilních řešení posílit celosvětové postavení evropského výzkumu a vývoje, průmyslu a technologií. Mezinárodní odpovědi na celosvětové sociálně-ekonomické problémy by měly svými řešeními podpořit politické cíle EU.

Evropská komise bude usilovat o celosvětová partnerství k řešení některých velkých budoucích úkolů v oblasti výzkumu a vývoje IKT, jako je internet budoucnosti, zpracování a komunikace velkého množství informací nebo biologicky inspirované IKT.

Členské státy už byly vyzvány, aby společně stanovily prioritní oblasti , ve kterých by mohlo mít společné úsilí na úrovni EU větší dopad[19].

ZÁVěRY

Jako největší hospodářský prostor na světě představující největší podíl na světovém trhu IKT může klást Evropa oprávněné nároky na své podniky, vlády, střediska výzkumu a vývoje a univerzity, aby stály v čele vývoje IKT, více investovaly do inovací IKT a umožnily růst nových podniků.

Pokud Evropa dokáže zvýšit investice, sdílet v případě potřeby své zdroje a zajistit konkurenční trhy vstřícné k inovacím, mohli bychom v roce 2020 očekávat tuto situaci:

- Evropa zdvojnásobí soukromé a veřejné investice do výzkumu a vývoje IKT , zdvojnásobí investice rizikového kapitálu do malých a středních podniků IKT s potenciálem růstu a ztrojnásobí využívání předkomerčního zadávání zakázek v oblasti IKT;

- Evropa vybuduje dalších pět prvotřídních pólů excelence IKT , měřeno vynaloženými soukromými a veřejnými investicemi;

- V Evropě vzniknou nové inovativní podniky v oblasti IKT tak, aby třetinu všech výdajů podniků na výzkum a vývoj IKT investovaly společnosti vytvořené během posledních dvou desetiletí;

- Odvětví IKT v Evropě bude dodávat objem produktů odpovídající alespoň jeho podílu na celosvětovém trhu IKT .

Toto sdělení navrhuje, aby se pro výzkum, vývoj a inovace IKT v Evropě spojily nástroje na podporu poptávky s tlakem ze strany nabídky. Znamená to zvýšení investic do programů jak na straně nabídky, tak i poptávky, intenzivnější spolupráci zúčastněných stran a podporu projektů zahrnujících celý inovační cyklus.

Tato strategie by měla otevřít trhy s jasnější poptávkou uživatelů a umožnit zkrácení inovačních cyklů, rychlejší reakce na sociálně-ekonomické problémy a nové příležitosti pro průmyslová odvětví v Evropě. Důsledkem by měla být rychlejší návratnost investic a díky tomu i větší přitažlivost Evropy pro investory, společnosti a výzkumníky.

Členské státy se vyzývají, aby navrhovanou strategii schválily a vybídly vnitrostátní a regionální orgány a soukromé zúčastněné strany k účasti na přípravě budoucích opatření.

[1] Závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2008.

[2] EU KLEMS, 2007.

[3] Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2006, EITO, 2006.

[4] OECD: IKT a hospodářský růst, 2003.

[5] KOM(2008) 800.

[6] KOM(2008) 594.

[7] KOM(2007) 860.

[8] KOM(2008) 241.

[9] EK/SVS/IPTS: PŘEDPOVĚĎ

[10] KOM(2007) 496.

[11] E&Y: Global Venture Capital Insights and Trends report 2008.

[12] KOM(2007) 799.

[13] Zpráva o konkurenceschopnosti Evropy v roce 2008.

[14] KOM(2008) 465.

[15] Artemis & Eniac

[16] KOM(2008) 468.

[17] KOM(2008) 868; SEK(2008) 2629; KOM(2007) 496.

[18] KOM(2006) 675.

[19] KOM(2008) 588.