This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52008PC0664
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending, as regards pharmacovigilance of medicinal products for human use, Regulation (EC) No 726/2004 laying down Community procedures for the authorisation and supervision of medicinal products for human and veterinary use and establishing a European Medicines Agency {SEC(2008) 2670} {SEC(2008) 2671}
Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se mění, pokud jde o farmakovigilanci humánních léčivých přípravků, nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky {SEK(2008) 2670} {SEK(2008) 2671}
Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady, kterým se mění, pokud jde o farmakovigilanci humánních léčivých přípravků, nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky {SEK(2008) 2670} {SEK(2008) 2671}
/* KOM/2008/0664 konecném znení - COD 2008/0257 */
[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 10.12.2008 KOM(2008) 664 v konečném znění 2008/0257 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění, pokud jde o farmakovigilanci humánních léčivých přípravků, nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky {SEK(2008) 2670} {SEK(2008) 2671} DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. Souvislosti návrhu 1.1 Odůvodnění a cíle návrhu Léčivé přípravky výrazně přispívají ke zdraví občanů EU. Objevování a vývoj nových léčivých přípravků a jejich a efektivní používání zlepšují kvalitu života, zkracují dobu strávenou v nemocnici a zachraňují životy. Léčivé přípravky však mohou mít také nežádoucí účinky a nežádoucí reakce na léky představují významnou zátěž pro veřejné zdraví ve Společenství. Odhaduje se, že nežádoucí reakce na léky jsou příčinou 5 % všech hospitalizací, dochází k nim u 5 % všech nemocničních pacientů a jsou pátou nejběžnější příčinou úmrtí v nemocnici. Některé nežádoucí účinky jsou odhaleny až poté, co byl lék registrován, a úplné bezpečnostní profily léčivých přípravků jsou známy až poté, co jsou tyto přípravky uvedeny na trh. Pravidla farmakovigilance jsou proto nezbytná pro ochranu veřejného zdraví s cílem prevence, odhalování a posuzování nežádoucích účinků léčivých přípravků. Dosud přijatá pravidla Společenství významně přispěla k dosažení cíle, aby léčivé přípravky, kterým byla udělena registrace pro uvedení na trh Společenství, byly stále sledovány, pokud jde o jejich bezpečnost. Ve světle získaných zkušeností a na základě posouzení systému farmakovigilance Společenství, které provedla Komise, je však zřejmé, že je třeba přijmout nová opatření ke zlepšení účinnosti pravidel Společenství pro farmakovigilanci humánních léčivých přípravků. Návrhy jsou proto předkládány s úmyslem posílit a zefektivnit systém farmakovigilance humánních léčivých přípravků ve Společenství prostřednictvím změn dvou právních předpisů, které tuto oblast upravují, s obecným cílem lépe chránit veřejné zdraví, zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zjednodušit stávající pravidla a postupy. Konkrétní cíle jsou následující: - jasně stanovit role a odpovědnost hlavních odpovědných stran a jejich povinnosti, - zefektivnit rozhodování EU o otázkách týkajících se bezpečnosti léků s cílem přinést opatření, která budou platit plně a shodně pro všechny dané přípravky a v celém Společenství tak, aby se předešlo zbytečným rizikům pro pacienty, - posílit transparentnost a komunikaci v oblasti bezpečnosti léčiv pro lepší porozumění a větší důvěru pacientů a zdravotníků v bezpečnost léků a zlepšit šíření důležitých varování, - posílit systémy farmakovigilance v podnicích a umožnit podnikům tyto systémy neustále zlepšovat při současném snižování administrativní zátěže, - zajistit proaktivní a úměrný sběr vysoce kvalitních údajů relevantních pro bezpečnost léčiv prostřednictvím řízení rizik a sběru strukturovaných údajů ve formě poregistračních studií bezpečnosti, spolu s efektivnějším hlášením jednotlivých případů a pravidelným hlášením podezření na nežádoucí účinky, - zapojit zúčastněné strany do farmakovigilance, též prostřednictvím hlášení podezření na nežádoucí účinky přímo od pacientů a zapojení pacientů a zdravotníků do rozhodování, - zjednodušit současné postupy Společenství při farmakovigilanci, a zvýšit tím efektivitu farmaceutického průmyslu i subjektů pověřených regulací léčiv. 1.2 Obecné souvislosti Farmakovigilance je definována jako vědecká a jiná činnost související s odhalováním, posuzováním, pochopením a prevencí nežádoucích účinků léčivých přípravků. Společenství má právní předpisy týkající se farmakovigilance od roku 1965. Do dnešní doby nebylo provedeno žádné systematické přezkoumání právních předpisů Společenství týkajících se farmakovigilance, jejich účinnosti a jejich vlivu na ochranu veřejného zdraví. Proto útvary Komise v roce 2004 zahájily nezávislou studii fungování systému farmakovigilance ve Společenství. Nezávislá zpráva a následné rozsáhlé veřejné konzultace odhalily některé nedostatky. 1.3 Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Harmonizovaná pravidla Společenství pro farmakovigilanci humánních léčivých přípravků jsou stanovena: - V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky[1], pokud jde o přípravky registrované Komisí v souladu s postupem podle uvedeného nařízení (takzvaný „centralizovaný postup“) a - ve směrnici 2001/83/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků[2], pokud jde o obecná pravidla pro humánní léčivé přípravky a zvláštní pravidla pro léčivé přípravky, které registrují členské státy. Ačkoli jsou pravidla v podstatě zhruba shodná, jsou zde jisté rozdíly a některá ustanovení jsou v obou zmíněných předpisech duplicitní. Je vhodné toto zefektivnit a zjednodušit tím, že se všechna obecná pravidla zformulují v kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (směrnice 2001/83/ES) a v nařízení upravujícím centralizovaný postup (nařízení (ES) č. 726/2004) se uvedou křížové odkazy na tato pravidla, přičemž zvláštní ustanovení pro přípravky, pro něž se registrace schvaluje podle centralizovaného postupu, se přijmou pouze v odůvodněných případech. 1.4 Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Návrhy jsou v souladu s celkovým cílem právních předpisů Společenství týkajících se humánních léčivých přípravků, kterým je odstranit rozdíly ve vnitrostátních ustanoveních, a zajistit tak řádné fungování vnitřního trhu s těmito přípravky a zároveň zaručit vysokou úroveň ochrany veřejného a lidského zdraví. Návrhy jsou rovněž v souladu s čl. 152 odst. 1 Smlouvy o založení Evropského společenství, který stanoví, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Návrh je rovněž v souladu s iniciativou Komise týkající se bezpečnosti pacientů[3] a s prací Komise zaměřenou na stimulaci inovací ve farmaceutickém odvětví obecně prostřednictvím sedmého rámcového programu a konkrétně prostřednictvím iniciativy pro inovativní léčiva[4] . Návrh je rovněž v souladu s projekty Společenství, jejichž cílem je zdokonalovat a hodnotit využívání inovativních nástrojů informačních technologií k odhalení vedlejších účinků léčiv[5]. 2. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů 2.1 Konzultace zúčastněných stran Tento návrh byl předmětem rozsáhlých konzultací se všemi zúčastněnými stranami, zejména s pacienty a příslušníky zdravotnických profesí, členskými státy, příslušnými orgány a příslušným průmyslovým odvětvím. Byly přitom použity různé způsoby konzultace, konkrétně dvě internetové veřejné konzultace, tematické semináře, dotazníky a dvoustranná setkání. | Další informace o proběhnuvších konzultacích jsou uvedeny v dokumentu s názvem Posouzení dopadů připojeném k tomuto návrhu. Podrobné výsledky obou částí konzultací, včetně jednotlivých příspěvků do konzultací, lze nalézt na stránce: http://ec.europa.eu/enterprise/pharmaceuticals/pharmacovigilance/pharmacovigilance_key.htm | 2.2 Posouzení dopadů Podrobnosti o posouzení dopadů jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise s názvem Posouzení dopadů, který je připojen k tomuto návrhu. Závěrem lze říci, že z posouzení dopadů vyplývá, že zvýšení přehlednosti, účinnosti a kvality systému farmakovigilance EU prostřednictvím změn stávajícího právního rámce Společenství povede k zásadním zlepšením, pokud jde o veřejné zdraví, a k celkovým úsporám nákladů průmyslového odvětví EU. 3. Právní stránka návrhu 3.1 Souhrn navrhovaných kroků Hlavní prvky návrhů lze shrnout následovně: Jasné vymezení rolí a odpovědnosti Ve stávajících právních předpisech se odpovědnost jednotlivých subjektů, pokud jde o farmakovigilanci, místy překrývá nebo není vymezena jednoznačně. Úkoly a odpovědnost zúčastněných stran vymezené v právních předpisech (členské státy, agentura, držitelé rozhodnutí o registraci) jsou vysvětleny a stanoveny a rovněž je stanoven koncept a rozsah působnosti dobrého dozoru pro všechny strany zapojené do farmakovigilance. Hlavní úkoly agentury v oblasti farmakovigilance stanovené v nařízení (ES) č. 726/2004 jsou celkově zachovány, ale její koordinační role v centru systému farmakovigilance Společenství je posílena. Členské státy by měly hrát nadále klíčovou roli při farmakovigilanci ve Společenství a měly by více spolupracovat a zavést mechanismy dělby práce. Ujasní se rovněž odpovědnost držitelů rozhodnutí o registraci, pokud jde o farmakovigilanci, zejména pokud jde o rozsah jejich povinností neustále sledovat bezpečnost přípravků s cílem zajistit, aby byly veškeré dostupné informace předkládány příslušným orgánům. V rámci agentury bude vytvořen nový vědecký výbor odpovědný za farmakovigilanci , a sice Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance. Tento výbor by měl hrát klíčovou roli při posuzování prováděném ve Společenství v rámci farmakovigilance, a to tím, že bude nápomocen Výboru pro humánní léčivé přípravky při agentuře (odpovědnému za stanoviska ke kvalitě, bezpečnosti a účinnosti humánních léčivých přípravků v rámci postupů Společenství) a koordinační skupině členských států zřízené směrnicí 2001/83/ES (zapojené do postupů při udělování registrací na vnitrostátní úrovni). Za účelem užší spolupráce členských států v oblasti farmakovigilance a větší dělby práce se posiluje mandát koordinační skupiny, složené ze zástupců členských států, která byla zřízena článkem 27 směrnice 2001/83/ES. Postup Společenství pro posuzování závažných bezpečnostních otázek u přípravků registrovaných na vnitrostátní úrovni se zjednoduší prostřednictvím zavedení jasných a závazných kritérií zahájení takového postupu pro členské státy, pravidel zajišťujících, aby byly vzaty v úvahu všechny dotčené přípravky, postupu pro posuzování ze strany Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance a pravidel pro následné kroky, pokud jde o registrace, s cílem přijetí harmonizovaných opatření v celém Společenství. Transparentnost a komunikace Větší transparentnost a lepší komunikace, pokud jde o bezpečnost léčiv, by měla zlepšit porozumění a důvěru pacientů a zdravotníků v bezpečnost léčiv a v systém jejich regulace. Jasné informace o otázkách spojených se zvláštními bezpečnostními riziky koordinované na úrovni EU povedou k bezpečnějšímu užívání léčiv. Posílení databáze Eudravigilance , která by se měla stát jediným místem přijímání informací v rámci farmakovigilance, pokud jde o humánní léčivé přípravky registrované ve Společenství, a umožnit tak, aby všechny příslušné orgány mohly získávat a sdílet informace a mít k nim přístup ve stejný okamžik, přičemž bude zajištěn řádný přístup k údajům databáze Eudravigilance. Předávání informací týkajících se otázek bezpečnosti koordinované na úrovni Společenství a vytvoření evropského webového portálu věnovaného bezpečnosti léčiv : Zásady předávání informací o nejdůležitějších záležitostech týkajících se bezpečnosti, které jsou nové nebo u nichž dochází ke změnám, by měly být stanoveny právními předpisy. Pokud jde o otázky týkající se účinných látek registrovaných více než v jednom členském státě, měla by agentura koordinovat předávání informací mezi členskými státy. Agentura by rovněž měla vytvořit a spravovat evropský webový portál věnovaný bezpečnosti léčiv jakožto hlavní platformu pro oznámení v souvislosti s bezpečností léčiv týkající se celé EU, který by obsahoval odkazy na webové portály příslušných orgánů jednotlivých členských států. Vložení nové části „důležité informace“ do souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace , které jsou přiloženy ke každému léčivému přípravku uváděnému na trh Společenství. Povinnosti držitele rozhodnutí o registraci v souvislosti s farmakovigilancí Současné právní předpisy vyžadují, aby žádost o registraci obsahovala „podrobný popis systému farmakovigilance“ a aby byl tento popis u každé jednotlivé registrace pravidelně aktualizován. Návrhy tento stávající požadavek zjednodušují. „Základní dokument systému farmakovigilance“ : žádost o registraci by měla obsahovat pouze hlavní prvky systému farmakovigilance, to je ale vyváženo požadavkem, aby společnosti vedly podrobnou dokumentaci na místě. Plánování řízení rizik a neintervenční studie bezpečnosti Zefektivnění plánování řízení rizik by mělo zajistit, aby bylo hodnocení bezpečnosti přípravků prováděno s ohledem na předpokládaný vývoj (tj. na základě plánování řízení rizik) a aby byly, je-li to odůvodněno obavami týkajícími se bezpečnosti, provedeny vysoce kvalitní bezpečnostní studie, které nemají propagační povahu. Podle ustanovení platných v současné době mohou žadatelé o registraci zavést systém řízení rizik pro určité léčivé přípravky, považuje-li se to za vhodné, přičemž příslušné orgány to nemohou požadovat na žádném jednoznačném právním základě. Tyto návrhy vyžadují systém řízení rizik pro každý léčivý přípravek, který má být nově zaregistrován ve Společenství (nebo pro stávající přípravky na základě obav týkajících se bezpečnosti), přičemž by tento systém měl být přiměřený zjištěným rizikům, potenciálním rizikům a potřebě dalších informací o uvedeném přípravku. Harmonizované hlavní zásady a postupy pro dozor nad neintervenčními poregistračními studiemi bezpečnosti (tj. studiemi týkajícími se bezpečnosti registrovaných přípravků, které nejsou klinickými hodnoceními), zejména aby se zajistilo, že tyto studie nejsou propagační povahy, a sledování veškerých údajů týkajících se bezpečnosti, které tyto studie přinesou. Hlášení případů nežádoucích účinků Současná pravidla hlášení platí shodně pro všechny léčivé přípravky, bez ohledu na jejich známá rizika, jsou podávána několika orgánům, jestliže je přípravek registrován ve více než jednom členském státě, a vedou k duplicitnímu posuzování, jelikož chybí nástroj pro posuzování podle skupin přípravků nebo účinných látek. Kromě toho je pojem „nežádoucí účinek“ spojen s vedlejšími účinky za běžných podmínek užívání léčivých přípravků, a ostatní vedlejší účinky (např. v důsledku chyb při medikaci nebo předávkování) nejsou vždy hlášeny. Návrhy jsou předkládány se záměrem přizpůsobit hlášení rizikům, umožnit pacientům hlásit své vedlejší účinky a zajistit, aby byla hlášena předávkování a chyby při medikaci. Zjednodušení hlášení nežádoucích účinků. Navrhuje se výrazně zjednodušit pravidla hlášení tím, že bude zajištěno, aby držitelé rozhodnutí o registraci a členské státy mohli veškeré údaje týkající se nežádoucích účinků hlásit přímo do databáze Eudravigilance. Díky tomuto novému systému hlášení již nebude nutné určovat různá pravidla týkající se hlášení pro léčivé přípravky registrované v souladu s centralizovaným postupem a pro léčivé přípravky registrované v jednotlivých členských státech. Sledování odborné literatury agenturou : agentura se zhostí nové úlohy sledovat vybranou odbornou literaturu a vkládat hlášení případů nežádoucích účinků do databáze Eudravigilance. Chyby při medikaci vedoucí k nežádoucím účinkům by měly být hlášeny orgánům odpovědným za léčiva: definice nežádoucího účinku léčivého přípravku by měla být jasnější, aby bylo zřejmé, že společnosti mají hlásit chyby při medikaci, které vedou k nežádoucím účinkům, orgánům odpovědným za léčiva, a aby bylo zajištěno sdílení údajů mezi všemi příslušnými orgány jednotlivých členských států (rovněž pak mezi orgány odpovědnými za léčiva a veškerými orgány zabývajícími se bezpečností pacientů). Upřesnění právního základu pro hlášení podezření na nežádoucí účinky léčivých přípravků ze strany pacientů . Pravidelné aktualizační zprávy o bezpečnosti a jiná posouzení týkající se bezpečnosti V současné době mají pravidelné aktualizační zprávy o bezpečnosti formu výpisu nežádoucích účinků v řádcích za sebou a pokud jde o hlášení nežádoucích účinků, ta se předkládají pro všechny léčivé přípravky. Jelikož neexistuje žádný nástroj, který by umožňoval podávat hlášení a provádět posouzení po skupinách přípravků nebo účinných látek, vede to k duplicitním hlášením a duplicitnímu posuzování. Pokud jde o aktualizaci informací o přípravku na základě těchto posouzení, současná legislativa ji neupravuje do detailu. Návrhy zjednodušují předkládání pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti ze strany průmyslových subjektů a přizpůsobují jej poznatkům o bezpečnosti/rizikovosti příslušného přípravku, zavádějí mechanismy dělby práce při posuzování, přičemž hlavní roli vždy hraje Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance, a rychlejší aktualizaci údajů o přípravku stanovením jasných postupů. Tím, že se všechny nežádoucí účinky budou hlásit přímo do databáze Eurdravigilance, se změní zaměření pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti , a tyto zprávy se stanou spíše analýzou poměru rizika a prospěšnosti léčivého přípravku než podrobnou prezentací hlášení jednotlivých případů. Kromě toho se požadavky na pravidelné aktualizační zprávy o bezpečnosti přizpůsobí rizikům , která jednotlivé léčivé přípravky představují, a nebude nadále nutné podávat rutinní hlášení u přípravků, které jsou považovány za nízkorizikové nebo v případě, že by hlášení bylo duplicitní (s možností požadavků ad hoc pro takové přípravky). Bylo vytvořeno speciální ustanovení týkající se právních opatření následujících po posouzení pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti s cílem zajistit jasnou vazbu mezi hodnocením v rámci farmakovigilance a přezkoumáním a aktualizací registrací schválených ve Společenství. Návrhy vytváří rámec, který umožní příslušným orgánům společné použití zdrojů pro posuzování a opatření v návaznosti na pravidelné aktualizační zprávy o bezpečnosti, přičemž významnou roli bude hrát Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance při agentuře. Počítá se s jediným posouzením pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti pro léčivé přípravky registrované ve více než jednom členském státě a také pro všechny přípravky, které obsahují stejnou účinnou látku. Za účelem dalšího zvýšení účinnosti systému se bude provádět jediné posouzení rovněž v případech záležitostí souvisejících s farmakovigilancí, které se týkají přípravků registrovaných členskými státy i přípravků registrovaných Komisí. 3.2 Právní základ Právním základem je článek 95 Smlouvy o ES. Právním základem pro dosažení cílů stanovených v článku 14 Smlouvy, které zahrnují volný pohyb zboží (čl. 14 odst. 2), v tomto případě humánních léčivých přípravků, je článek 95, který nařizuje postup spolurozhodování popsaný v článku 251. Při respektování skutečnosti, že od vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost musí být hlavním cílem veškeré regulace léčivých přípravků ochrana veřejného zdraví, je článek 95 právním základem právních předpisů Společenství týkajících se humánních léčivých přípravků včetně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004[6], neboť rozdíly ve vnitrostátních právních a správních předpisech týkajících se léčivých přípravků často představují překážku pro obchod uvnitř Společenství, a mají tedy přímý dopad na fungování vnitřního trhu. Opatření na podporu vývoje a registrace léčivých přípravků jsou tedy odůvodněná na úrovni EU, neboť jejich účelem je předcházet vzniku těchto překážek nebo je odstraňovat. 3.3 Zásada subsidiarity Pravidla Společenství v oblasti farmakovigilance umožňují nejlepší možnou ochranu veřejného zdraví, která je v celém Společenství v souladu se stejnými standardy. Rozdílná opatření přijímaná jednotlivými členskými státy by bránila plnému sdílení údajů o bezpečnosti a zvýšila by administrativní zátěž příslušných orgánů a průmyslového odvětví. Nedostatečná koordinace by členským státům bránila v přístupu k nejlepším vědeckým a medicínským poznatkům potřebným pro hodnocení bezpečnosti léčiv a minimalizaci rizika. | Analýza dopadů ukázala, že pokračující snaha zlepšit systém farmakovigilance ve Společenství prostřednictvím lepší aplikace stávajících právních předpisů by přesto, že přináší skutečná zlepšení systému, nebyla dostatečná pro zásadní zlepšení potřebné pro snížení významné zátěže pro veřejné zdraví v podobě nežádoucích účinků léčivých přípravků. | 3.4 Zásada proporcionality Návrh byl pečlivě připraven v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami, zejména s těmi, jimž právní předpisy ukládají přímé povinnosti, a jeho účelem je lépe chránit veřejné zdraví, aniž by přinášel zbytečnou regulační zátěž. Návrh staví na existujících strukturách (včetně Evropské agentury pro léčivé přípravky a příslušných orgánů členských států), postupech (včetně stávajících postupů pro hlášení a podávání žádostí), zdrojích (včetně stávající databáze Společenství sloužící účelům farmakovigilance) a praxi (včetně dělby práce mezi členskými státy). Cílem návrhu je maximalizovat účinnost postupů a kvalitu shromážděných údajů a přijatých rozhodnutí, a tím maximalizovat přínos pro veřejné zdraví. Tím, že přinese zvýšení účinnosti systému farmakovigilance ve Společenství, povede tento návrh k uvolnění zdrojů v současné době vynakládaných na plnění duplicitních a složitých administrativních požadavků, a tyto zdroje pak mohou být místo toho vynakládány na činnosti, které přímo posilují a chrání veřejné zdraví včetně lepší komunikace, pokud jde o prospěšnost a rizika léčiv. | Tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nutné pro dosažení sledovaného cíle, tj. zlepšit a zefektivnit systém farmakovigilance ve Společenství. Posouzení dopadů ukázalo úsporu nákladů průmyslového odvětví, přičemž se zvýší náklady regulačních orgánů (příslušných vnitrostátních orgánů a agentury), které budou pokryty poplatky výrobního odvětví. Tento nárůst nákladů není velký v porovnání s předpokládanými úsporami pro společnost včetně úspor v důsledku snížení počtu hospitalizací a dlouhodobých nemocničních pobytů způsobených nepříznivými účinky léčivých přípravků. | 3.5 Volba nástrojů Cílem návrhů je úprava stávajících ustanovení týkajících se farmakovigilance humánních léčivých přípravků v nařízení (ES) č. 726/2004 a směrnici 2001/83/ES a proto se má za to, že nejvhodnějšími právními nástroji jsou pozměňující nařízení a pozměňující směrnice. 4. Rozpočtové důsledky Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. 5. Další informace 5.1 Zjednodušení Tato iniciativa má v plánu agendy Komise referenční číslo 2008/ENTR/003. Je součástí legislativního a pracovního programu Komise na rok 2008, přílohy 1 (strategické a prioritní iniciativy)[7]. Tyto návrhy obsahují klíčové prvky pro zjednodušení systému farmakovigilance ve Společenství včetně užší spolupráce orgánů, která povede k maximalizaci dostupných odborných poznatků, dělby práce a posílení role koordinační skupiny členských států s cílem zvýšit účinnost využívání vzácných zdrojů a omezit případy duplicitního vynakládání úsilí, zjednodušení hlášení nežádoucích účinků a předkládání pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti a základního dokumentu systému farmakovigilance držitele rozhodnutí o registraci. | 5.2 Evropský hospodářský prostor Navrhovaný akt má význam pro EHP. 2008/0257 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění, pokud jde o farmakovigilanci humánních léčivých přípravků, nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[8], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[9], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[10], vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky[11] zavádí postup registrace pro některé kategorie léčivých přípravků platný v celém Společenství (tzv. centralizovaný postup), stanoví pravidla farmakovigilance těchto přípravků a zřizuje Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (dále jen „agentura“). (2) Pravidla farmakovigilance jsou potřebná pro ochranu veřejného zdraví s cílem odhalování, posuzování a prevence nežádoucích účinků léčivých přípravků uváděných na trh Společenství, neboť úplné bezpečnostní profily léčivých přípravků jsou známy až poté, co jsou tyto přípravky uvedeny na trh. (3) Ve světle získaných zkušeností a na základě posouzení systému farmakovigilance Společenství, které provedla Komise, je zřejmé, že jsou zapotřebí opatření pro zlepšení účinnosti pravidel Společenství pro farmakovigilanci humánních léčivých přípravků. (4) Hlavní úkoly agentury v oblasti farmakovigilance stanovené v nařízení (ES) č. 726/2004 by měly být zachovány a dále rozvinuty, zejména pokud jde o správu databáze Společenství, která má být zřízena pro účely farmakovigilance, a sítě pro zpracování údajů (dále jen „databáze Eudravigilance“) a koordinaci oznámení členských států týkajících se bezpečnosti. (5) Aby mohly všechny příslušné orgány získávat a sdílet informace potřebné pro farmakovigilanci humánních léčivých přípravcích registrovaných ve Společenství a mít k nim přístup zároveň, měla by být databáze Eudravigilance spravována a posílena jako jediné místo pro přijímání těchto informací. Členské státy by proto neměly držitelům rozhodnutí o registraci ukládat žádné další oznamovací povinnosti. Databáze by měla být plně přístupná členským státům, agentuře a Komisi a ve vhodném rozsahu držitelům rozhodnutí o registraci a veřejnosti. (6) S cílem zvýšit transparentnost, pokud jde o otázky farmakovigilance, by agentura měla vytvořit a spravovat evropský webový portál věnovaný bezpečnosti léčiv. (7) S cílem zajistit na úrovni Společenství dostupnost potřebných odborných poznatků a zdrojů pro posudky v rámci farmakovigilance je vhodné vytvořit v rámci agentury nový vědecký výbor, a sice Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance. Uvedený výbor by se měl skládat z nezávislých odborníků-vědců, kteří jsou kvalifikováni v oblasti bezpečnosti léčiv včetně odhalování, posuzování a minimalizace rizik a předávání informací o rizicích a vypracovávání poregistračních studií bezpečnosti a auditů farmakovigilance. (8) Pro Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance by měla platit pravidla pro vědecké výbory agentury stanovená v nařízení (ES) č. 726/2004. (9) S cílem sladit ve Společenství reakce na obavy týkající se bezpečnosti humánních léčivých přípravků by měl být Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance nápomocen Výboru pro humánní léčivé přípravky a koordinační skupině zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků[12] ve všech otázkách týkajících se farmakovigilance humánních léčivých přípravků. V zájmu jednotnosti a kontinuity posuzování by však měl mít konečnou odpovědnost za posouzení poměru rizik a prospěšnosti u humánních léčivých přípravků registrovaných podle tohoto nařízení i nadále Výbor pro humánní léčivé přípravky agentury a orgány příslušné pro schvalování registrací. (10) Podle směrnice 2001/83/ES agentura zajišťuje sekretariát koordinační skupiny. S ohledem na rozšířený mandát koordinační skupiny v oblasti farmakovigilance by měla být technická a správní podpora poskytovaná koordinační skupině ze strany sekretariátu agentury posílena. Pro agenturu by měl být vytvořen nástroj k zajištění náležité koordinace mezi koordinační skupinou a vědeckými výbory agentury. (11) S cílem chránit veřejné zdraví by měla být činnost agentury související s farmakovigilancí odpovídajícím způsobem financována. Měl by být vytvořen nástroj umožňující odpovídající financování činností spojených s farmakovigilancí prostřednictvím výběru poplatků od držitelů rozhodnutí o registraci. Správa těchto vybraných prostředků by měla podléhat neustálé kontrole správní rady, aby byla zajištěna nezávislost agentury. (12) S cílem zajistit nejvyšší možnou úroveň odbornosti a fungování Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance by zpravodajové provádějící posuzování postupů Společenství, pokud jde o farmakovigilanci, pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti, protokolů poregistračních studií bezpečnosti a systémů řízení rizik měli být placeni skrze agenturu. (13) Měl by být vytvořen nástroj umožňující, aby agentura mohla vybírat poplatky, pokud jde o činnosti koordinační skupiny v rámci systému farmakovigilance Společenství, jak je stanoví směrnice 2001/83/ES, a aby zpravodajové v rámci koordinační skupiny poté byli vypláceni agenturou. (14) S cílem zajistit sběr jakýchkoli potřebných dodatečných údajů o bezpečnosti léčivých přípravků registrovaných podle nařízení (ES) č. 726/2004 by Komise měla být zmocněna požadovat po držiteli rozhodnutí o registraci provedení poregistračních studií bezpečnosti v okamžiku schválení registrace nebo později, přičemž by tento požadavek by měl být zahrnut do rozhodnutí o registraci jako její podmínka. (15) Je-li podmínkou schválení registrace léčivého přípravku splnění požadavku provést poregistrační studii bezpečnosti nebo podléhá-li přípravek podmínkám nebo omezením s ohledem na jeho bezpečné a účinné použití, měl by být tento léčivý přípravek na trhu intenzivně sledován. Pacienti a zdravotničtí pracovníci by měli být povzbuzováni k tomu, aby hlásili veškerá podezření na nežádoucí účinky takových léčivých přípravků, a agentura by měla vést veřejně dostupný aktualizovaný seznam takových léčivých přípravků. (16) Zkušenosti ukázaly, že existuje potřeba jasněji vymezit odpovědnost držitelů rozhodnutí o registraci za farmakovigilanci registrovaných přípravků. Držitel rozhodnutí o registraci by měl být odpovědný za ustavičné sledování bezpečnosti svých výrobků, za informování příslušných orgánů o veškerých změnách, které mohou mít dopad na schválení registrace, a za zajištění, aby údaje o přípravku byly aktualizovány. Jelikož léčivé přípravky mohou být užívány mimo schválené podmínky registrace, měly by tyto odpovědnosti zahrnovat poskytování veškerých dostupných informací, včetně výsledků klinických hodnocení nebo jiných studií, a rovněž hlášení použití léčivého přípravku, které není v souladu se souhrnem údajů o přípravku. Rovněž je vhodné zajistit, aby veškeré relevantní informace o bezpečnosti daného léčivého přípravku, které byly shromážděny, byly zohledněny při prodloužení registrací. (17) Vědecká a lékařská literatura je důležitým zdrojem informací o kazuistikách podezření na nežádoucí účinky. V současné době jsou u účinných látek, které jsou obsaženy ve více než jednom léčivém přípravku, případy z literatury hlášeny duplicitně. S cílem zefektivnit hlášení by měl být vytvořen nástroj, který by agentuře umožňoval sledovat stanovený seznam literatury, pokud jde o stanovený seznam účinných látek používaných v léčivých přípravcích, pro něž existuje několik registrací. (18) Díky hlášení všech údajů o nežádoucích účincích léčivých přípravků, jejichž registraci schválily jednotlivé členské státy, přímo do databáze Eudravigilance není třeba stanovit odlišná pravidla hlášení pro humánní léčivé přípravky registrované podle nařízení (ES) č. 726/2004. Pravidla pro zaznamenávání a hlášení nežádoucích účinků stanovená ve směrnici 2001/83/ES by proto měla platit pro humánní léčivé přípravky registrované v souladu s nařízením (ES) č. 726/2004. (19) Je třeba, aby příslušné orgány při posuzování pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti více sdílely zdroje. Postupy směrnice 2001/83/ES by proto měly platit pro jediné posuzování pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti týkajících se různých léčivých přípravků obsahujících stejnou účinnou látku nebo kombinaci účinných látek, včetně společného posuzování přípravků registrovaných na vnitrostátní úrovni a přípravků registrovaných centralizovaným postupem. (20) Je namístě posílit dozorčí roli u léčivých přípravků registrovaných centralizovaným postupem tak, že se stanoví, že dozorčím orgánem pro farmakovigilanci má být příslušný orgán toho členského státu, v němž se nachází základní dokument systému farmakovigilance držitele příslušného rozhodnutí o registraci. (21) Ustanovení o dozoru nad humánními léčivými přípravky v nařízení (ES) č. 726/2004 představují zvláštní ustanovení ve smyslu čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93[13]. (22) Nařízení (ES) č. 726/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Změny nařízení (ES) č. 726/2004 Nařízení (ES) č. 726/2004 se mění takto: 1) V čl. 5 odst. 2 se doplňuje nová věta, která zní: „Při plnění jeho úloh souvisejících s farmakovigilancí je mu nápomocen Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance zmíněný v čl. 56 odst. 1 písm. aa) .“. 2) Čl. 9 odst. 4 se mění takto: a) vkládá se nové písmeno aa), které zní: „aa) doporučení týkající se četnosti předkládání pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti;“; b) vkládají se nové body ca) a cb), které zní: „ca) podrobnosti o jakýchkoli opatřeních pro bezpečné používání léčivých přípravků, která obsahuje systém řízení rizik a která mají být uložena jako podmínky registrace; cb) v příslušných případech písemný požadavek provedení poregistračních studií bezpečnosti nebo splnění požadavků týkajících se zaznamenávání nebo hlášení nežádoucích účinků, které jsou přísnější než požadavky uvedené v kapitole 3;“; c) písmeno f) se nahrazuje tímto: „f) zprávu o hodnocení výsledků farmaceutických a předklinických zkoušek, klinických hodnocení a systému řízení rizik a systému farmakovigilance dotčeného léčivého přípravku.“. 3) Článek 10 se mění takto: a) Odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Do 15 dnů poté, co obdrží stanovisko zmíněné v čl. 5 odst. 2, připraví Komise návrh rozhodnutí o dotyčné žádosti. Pokud návrh rozhodnutí počítá se schválením registrace, musí obsahovat dokumenty uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) až d) nebo odkaz na tyto dokumenty. Pokud návrh rozhodnutí počítá se schválením registrace za předpokladu, že jsou splněny podmínky zmíněné v čl. 9 odst. 4 písm. c), ca) nebo cb), stanoví v případě potřeby lhůty pro splnění těchto podmínek. Pokud návrh rozhodnutí není v souladu se stanoviskem agentury, připojí Komise podrobné vysvětlení zdůvodňující rozdíly. Návrh rozhodnutí se zašle členským státům a žadateli.“; b) odstavec 6 se nahrazuje tímto: „6. Agentura rozešle dokumenty uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) až d) s uvedením jakýchkoli případných lhůt stanovených podle tohoto článku odst. 1 třetího pododstavce.“. 4) Vkládá se nový článek 10a, který zní: „Článek 10a 1. Po schválení registrace může Agentura po držiteli rozhodnutí o registraci požadovat provedení poregistrační studie bezpečnosti, existují-li obavy spojené s riziky registrovaného léčivého přípravku. Tento požadavek musí mít písemnou formu a musí obsahovat podrobné odůvodnění a cíle a časový rámec pro předložení a provedení studie. 2. Agentura ve lhůtě, kterou stanoví, umožní držiteli rozhodnutí o registraci podat vysvětlení týkající se uvedeného požadavku, pokud o to držitel rozhodnutí o registraci požádá do 30 dnů od okamžiku, kdy tento písemný požadavek obdržel. 3. Na základě vysvětlení držitele rozhodnutí o registraci Komise požadavek odvolá nebo potvrdí. V případě, že Komise požadavek potvrdí, pozmění se registrace tak, aby obsahovala daný požadavek jako podmínku registrace, a odpovídajícím způsobem se aktualizuje systém řízení rizik.“. 5) Článek 14 se mění takto: a) V odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „K tomuto účelu poskytne držitel rozhodnutí o registraci agentuře alespoň devět měsíců před uplynutím platnosti registrace podle odstavce 1 konsolidovanou verzi dokumentace týkající se jakosti, bezpečnosti a účinnosti, včetně hodnocení údajů obsažených v hlášeních nežádoucích účinků a v pravidelných aktualizačních zprávách o bezpečnosti předkládaných v souladu s kapitolou 3 a veškerých změn zavedených od udělení registrace.“; b) odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Je-li registrace prodloužena, je platná po neomezenou dobu, pokud se Komise na základě oprávněných důvodů souvisejících s farmakovigilancí nebo s nedostatečnou expozicí nerozhodne prodloužit platnost rozhodnutí o registraci na dalších pět let podle odstavce 2.“; c) odstavec 8 se nahrazuje tímto: „8. Za výjimečných okolností a po předchozí konzultaci se žadatelem může být registrace schválena za podmínky závazku žadatele, že splní určité podmínky týkající se zejména bezpečnosti léčivého přípravku, oznamování jakékoliv události v souvislosti s jeho používáním příslušným orgánům a opatření, která mají být přijata. Tato registrace může být v takovém případě schválena pouze pokud žadatel může prokázat, že není z objektivních důvodů, které lze ověřit, schopen poskytnout úplné údaje o účinnosti a bezpečnosti příslušného léčivého přípravku za běžných podmínek použití, a musí být schválena na základě jednoho z důvodů uvedených v příloze I směrnice 2001/83/ES. Zachování registrace je spojeno s každoročním novým posouzením těchto podmínek.“. 6) Vkládá se nový článek 14a, který zní: „Článek 14a 1. Držitel rozhodnutí o registraci začlení veškeré podmínky nebo požadavky uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. c), ca) a cb) nebo v článku 10a nebo čl. 14 odst. 7 a 8 do svého systému řízení rizik. 2. Agentura zařadí léčivé přípravky dotčené odstavcem 1 do seznamu podle článku 23. Agentura vyjme léčivý přípravek z uvedeného seznamu v případě, že Komise na základě stanoviska agentury dojde k závěru, že podmínky byly splněny a že na základě posouzení veškerých údajů vzešlých ze zařazení příslušných podmínek nebo požadavků zůstává poměr rizik a prospěšnosti pozitivní.“. 7) Článek 16 se nahrazuje tímto: „Článek 16 1. Po schválení registrace podle tohoto nařízení přihlíží držitel rozhodnutí o registraci, pokud jde o způsoby výroby a kontroly zmíněné v čl. 8 odst. 3 písm. d) a h) směrnice 2001/83/ES, k vědeckému a technickému pokroku a provádí veškeré změny, které mohou být nutné, aby bylo možné daný léčivý přípravek vyrábět a kontrolovat obecně uznávanými vědeckými metodami. O schválení těchto změn žádá v souladu s tímto nařízením. 2. Držitel rozhodnutí o registraci neprodleně poskytne agentuře, Komisi a členským státům veškeré nové informace, které by mohly vést ke změně údajů nebo dokumentů podle čl. 8 odst. 3, článků 10, 10a, 10b a 11 nebo čl. 32 odst. 5 směrnice 2001/83/ES, v její příloze I nebo v čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení. Zejména neprodleně informuje agenturu a Komisi o každém zákazu nebo omezení uloženém příslušnými orgány kterékoli země, ve které je dotčený humánní léčivý přípravek uveden na trh, a o veškerých jiných nových informacích, které by mohly mít vliv na hodnocení prospěšnosti a rizik dotyčného humánního léčivého přípravku. Mezi takové informace patří pozitivní i negativní výsledky klinických hodnocení nebo jiných studií při různých indikacích a v různých populačních skupinách, ať už jsou součástí registrace či nikoli, a rovněž údaje o takovém použití léčivého přípravku, které není v souladu se souhrnem údajů o přípravku. 3. Držitel rozhodnutí o registraci zajistí, aby byly informace o přípravku aktualizovány tak, aby odrážely aktuální vědecké poznatky včetně závěrů posouzení a doporučení zveřejněných prostřednictvím evropského webového portálu věnovaného bezpečnosti léčiv vytvořeného podle článku 26. 4. S cílem soustavně posuzovat poměr rizika a prospěšnosti může agentura kdykoli požádat držitele rozhodnutí o registraci, aby předložil údaje prokazující, že poměr rizika a prospěšnosti je nadále příznivý. Agentura může kdykoli požádat držitele rozhodnutí o registraci o poskytnutí kopie základního dokumentu systému farmakovigilance. Držitel musí tuto kopii poskytnout nejpozději do sedmi dnů poté, co takovou žádost obdrží.“. 8) Článek 18 se mění takto: a) odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. V případě humánních léčivých přípravků vyrobených ve Společenství jsou dozorčími orgány pro výrobu příslušné orgány členského státu nebo členských států, které podle čl. 40 odst. 1 směrnice 2001/83/ES udělily povolení výroby dotyčného léčivého přípravku.“; b) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto: „V případě léčivých přípravků dovezených ze třetích zemí jsou dozorčími orgány pro dovoz příslušné orgány členského státu nebo členských států, které dovozci udělily povolení podle čl. 40 odst. 3 směrnice 2001/83/ES, pokud mezi Společenstvím a vyvážející zemí nebyly sjednány odpovídající dohody zajišťující, že se dané kontroly provádějí ve vyvážející zemi a že výrobce používá standardy správné výrobní praxe alespoň rovnocenné standardům stanoveným Společenstvím.“; c) doplňuje se nový odstavec 3, který zní: „3. Dozorčím orgánem pro farmakovigilanci je příslušný orgán členského státu, v němž se nachází základní dokument systému farmakovigilance.“ 9) Článek 19 se mění takto: a) odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Za koordinace agentury jsou dozorčí orgány pro výrobu a dovoz příslušné jménem Společenství ověřovat, zda držitel rozhodnutí o registraci daného humánního léčivého přípravku nebo výrobce či dovozce se sídlem ve Společenství plní požadavky týkající se výroby a dovozu stanovené v hlavách IV a XI směrnice 2001/83/ES. Za koordinace agentury jsou dozorčí orgány pro farmakovigilanci příslušné jménem Společenství ověřovat, zda držitel rozhodnutí o registraci daného humánního léčivého přípravku plní požadavky farmakovigilance stanovené v hlavách IX a XI směrnice 2001/83/ES.“; b) V odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Inspekci provádějí náležitě kvalifikovaní inspektoři z členských států; mohou být doprovázeni zpravodajem nebo odborníkem jmenovaným uvedeným výborem. Zpráva inspektorů musí být zpřístupněna v elektronické podobě Komisi, členským státům a agentuře.“. 10) Článek 20 se mění takto: a) odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Na základě stanoviska agentury může Komise přijmout nezbytná prozatímní opatření, která se použijí okamžitě. Konečné rozhodnutí týkající se dotčeného léčivého přípravku se přijme do šesti měsíců postupem podle čl. 87 odst. 2. Komise může rovněž přijmout rozhodnutí určené členským státům podle čl. 127a směrnice 2001/83/ES.“; b) doplňuje se nový odstavec 8, který zní: „8. Odchylně od odstavců 1 až 7 tohoto článku, pokud se postup podle článků 31, 36 nebo 107i až 107l směrnice 2001/83/ES týká série léčivých přípravků nebo terapeutické skupiny, vztahuje se na léčivé přípravky registrované podle tohoto nařízení, které patří do uvedené série nebo skupiny, pouze postup podle článků 31, 36 nebo článků 107i až 107l uvedené směrnice.“. 11) Kapitola 3 hlavy II se nahrazuje tímto: „Kapitola 3Farmakovigilance Článek 21 1. Povinnosti držitele rozhodnutí o registraci stanovené v článku 104 směrnice 2001/83/ES platí pro držitele rozhodnutí o registraci humánních léčivých přípravků registrovaných podle tohoto nařízení. Držitelé rozhodnutí o registraci vydaného před [vložte konkrétní datum – datum uvedené v čl. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. …/…] však musí mít systém řízení rizik podle čl. 104 odst. 3 písm. c) uvedené směrnice, pouze jsou-li splněna ustanovení odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku. 2. Agentura může od držitele rozhodnutí o registraci požadovat, aby měl systém řízení rizik podle čl. 104 odst. 3 písm. c) směrnice 2001/83/ES, existují-li obavy v souvislosti s riziky, která mají vliv na poměr rizik a prospěšnosti daného léčivého přípravku. Za tímto účelem agentura držitele rozhodnutí o registraci rovněž požádá o předložení podrobného popisu systému řízení rizik, který držitel hodlá zavést pro daný léčivý přípravek. Tento požadavek musí mít písemnou formu a musí obsahovat podrobné odůvodnění a časový rámec pro předložení zmíněného podrobného popisu systému řízení rizik. 3. Agentura ve lhůtě, kterou stanoví, umožní držiteli rozhodnutí o registraci podat vysvětlení týkající se uvedeného požadavku, pokud o to držitel rozhodnutí o registraci požádá do 30 dnů od okamžiku, kdy tento písemný požadavek obdržel. 4. Na základě vysvětlení držitele rozhodnutí o registraci Komise požadavek odvolá nebo potvrdí. Pokud Komise požadavek potvrdí, změní se registrace vhodným způsobem tak, aby zahrnovala případná opatření v rámci systému řízení rizik jako podmínky registrace podle čl. 9 odst. 4 písm. ca). Článek 22 Povinnosti držitele rozhodnutí o registraci stanovené v čl. 106a odst. 1 směrnice 2001/83/ES a povinnosti členských států, agentury a Komise stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 uvedeného článku se vztahují na oznámení týkající se bezpečnosti v souvislosti s humánními léčivými přípravky registrovanými podle tohoto nařízení. Článek 23 Agentura vytvoří a zveřejní seznam humánních léčivých přípravků, které jsou pod intenzivním dohledem. Na tento seznam se zařadí názvy léčivých přípravků registrovaných podle tohoto nařízení a účinných látek v nich obsažených, s výhradou podmínek nebo požadavků podle čl. 9 odst. 4 písm. c), ca) a cb) nebo článku 10a, čl. 14 odst. 7 a 8, a názvy léčivých přípravků registrovaných podle směrnice 2001/83/ES, na něž se vztahují články 21a, 22 a 22a uvedené směrnice, a účinných látek v nich obsažených a elektronický odkaz na informace o příslušném přípravku. Agentura tento seznam aktualizuje. Článek 24 1. Agentura ve spolupráci s členskými státy a Komisí vytvoří a bude spravovat databázi a síť pro zpracování údajů (dále jen „databáze Eudravigilance“) s cílem shromažďovat informace spojené s farmakovigilancí, které se týkají léčivých přípravků registrovaných ve Společenství a umožnit příslušným orgánům přístup k informacím ve stejný okamžik a jejich sdílení. Databáze Eudravigilance bude obsahovat informace o nežádoucích účincích u lidí v důsledku užití přípravku v rámci podmínek registrace, ale i v důsledku jiného užití včetně předávkování, nesprávného použití, zneužití, chyb v medikaci, a informace o nežádoucích účincích, které se objeví během studií prováděných s takovým léčivým přípravkem nebo po expozici na pracovišti. 2. Databáze Eudravigilance bude plně přístupná pro příslušné orgány členských států, agenturu a Komisi. Rovněž bude přístupná držitelům rozhodnutí o registraci do takové míry, která je potřebná pro to, aby mohli plnit své povinnosti v rámci farmakovigilance. Agentura zajistí přístup do databáze Eudravigilance pro zdravotnické pracovníky a veřejnost, a to ve vhodném rozsahu a tak, aby byla zaručena ochrana osobních údajů. Údaje obsažené v databázi Eudravigilance se zpřístupní veřejnosti v souhrnné podobě, spolu s vysvětlením, jak uvedené údaje interpretovat. 3. Veřejnost smí požadovat individuální hlášení nežádoucích účinků obsažená v databázi Eudravigilance. Agentura nebo příslušný vnitrostátní orgán, od nějž je příslušné hlášení požadováno, toto hlášení poskytne do 90 dnů s výjimkou případů, kdy by uvolnění hlášení ohrozilo anonymitu subjektů, jichž se týká. Článek 25 Agentura ve spolupráci s členskými státy vytvoří standardizované internetové strukturované formuláře pro hlášení podezření na nežádoucí účinky pro zdravotníky a pacienty. Článek 26 Agentura ve spolupráci s členskými státy a Komisí vytvoří a bude spravovat evropský webový portál věnovaný bezpečnosti léčiv s cílem šířit informace týkající se farmakovigilance léčivých přípravků registrovaných ve Společenství. Prostřednictvím tohoto portálu bude agentura zveřejňovat alespoň následující: 1) jména členů výborů uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. a) a aa) tohoto nařízení a členů koordinační skupiny podle článku 27 směrnice 2001/83/ES (dále jen „koordinační skupina“) a jejich odbornou kvalifikaci a prohlášení podle čl. 63 odst. 2 tohoto nařízení; 2) shrnutí každé schůze výborů uvedených v čl. 56 odst. 1 písm. a) a aa) tohoto nařízení a koordinační skupiny týkající se činností souvisejících s farmakovigilancí; 3) systémy řízení rizik pro léčivé přípravky registrované podle tohoto nařízení; 4) seznam léčivých přípravků, které jsou pod intenzivním dohledem, zmíněných v článku 23 tohoto nařízení; 5) seznam míst ve Společenství, kde se nacházejí základní dokumenty systémů farmakovigilance všech léčivých přípravků registrovaných ve Společenství, a kontaktní informace pro dotazy týkající se farmakovigilance pro všechny léčivé přípravky registrované ve Společenství; 6) informace, jak hlásit podezření na nežádoucí účinky léčivých přípravků, a standardizované formuláře pro jejich elektronické hlášení pacienty a zdravotnickými pracovníky; 7) referenční údaje Společenství a četnost předkládání pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti podle článku 107c směrnice 2001/83/ES; 8) protokoly a veřejná shrnutí, pokud jde o poregistrační studie bezpečnosti provedené více než v jednom členském státě, zmíněné v článcích 107o a 107q směrnice 2001/83/ES; 9) zahájení postupu podle článků 107i až 107l směrnice 2001/83/ES, dotčené látky nebo přípravky a řešenou problematiku, veškerá veřejná slyšení podle uvedeného postupu a informace, jak poskytovat informace a účastnit se veřejných slyšení; 10) závěry posouzení, doporučení, stanoviska a rozhodnutí přijatá výbory uvedenými v čl. 56 odst. 1 písm. a) a aa) tohoto nařízení, koordinační skupinou, příslušnými vnitrostátními orgány a Komisí v rámci postupů podle článků 28, 28a a 28b tohoto nařízení a hlavy IX kapitoly 3 oddílů 2 a 3 směrnice 2001/83/ES. Článek 27 1. Agentura bude sledovat vybranou lékařskou literaturu a vyhledávat zprávy o podezřeních na nežádoucí účinky humánních léčivých přípravků obsahujících určité účinné látky. Zveřejní seznam sledovaných účinných látek a publikací. 2. Agentura bude relevantní informace z vybrané literatury vkládat do databáze Eudravigilance. 3. Agentura po konzultaci s Komisí, členskými státy a zúčastněnými stranami vypracuje podrobné pokyny pro sledování lékařské literatury a vkládání příslušných informací do databáze Eudravigilance. Článek 28 1. Povinnosti držitelů rozhodnutí o registraci a členských států stanovené v článcích 107 a 107a směrnice 2001/83/ES se vztahují na zaznamenávání a hlášení podezření na nežádoucí účinky humánních léčivých přípravků registrovaných podle tohoto nařízení. 2. Povinnosti držitelů rozhodnutí o registraci stanovené v článku 107b směrnice 2001/83/ES a postupy podle článků 107b a 107c uvedené směrnice se vztahují na předkládání pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti, určování rozhodných dat Společenství a na změny v četnosti předkládání pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti humánních léčivých přípravků registrovaných podle tohoto nařízení. Pravidla pro předkládání pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti stanovená v čl. 107c odst. 2 druhém pododstavci uvedené směrnice platí pro držitele rozhodnutí o registraci přijatých před [vložte konkrétní datum – datum uvedené v čl. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. …/…], nejsou-li četnost a data předkládání pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti stanoveny jako podmínka registrace do doby, než je v registraci stanovena jiná četnost nebo jiná data předkládání těchto zpráv nebo jsou tato četnost a data předkládání určeny podle článku 107c uvedené směrnice. 3. Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance pravidelné aktualizační zprávy o bezpečnosti posoudí. Do 90 dnů od okamžiku, kdy obdrží pravidelnou aktualizační zprávu o bezpečnosti, připraví zprávu o posouzení a pošle ji držiteli rozhodnutí o registraci. Do 30 dnů od okamžiku, kdy obdrží zprávu o posouzení, může držitel rozhodnutí o registraci sdělit případné připomínky agentuře. Na svém prvním zasedání po skončení lhůty poskytnuté držiteli rozhodnutí o registraci k vyjádření připomínek Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance přijme zprávu o posouzení ať už se změnami, nebo v nezměněné podobě, přičemž zohlední veškeré připomínky držitele rozhodnutí o registraci. 4. Do 30 dnů od okamžiku, kdy obdrží zprávu od Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance, Výbor pro humánní léčivé přípravky zprávu posoudí a přijme stanovisko k ponechání příslušné registrace beze změn, k případným změnám, pozastavení nebo zrušení. Pokud se ve stanovisku uvádí, že je zapotřebí učinit regulativní kroky, přijme Komise rozhodnutí o změně, pozastavení nebo zrušení příslušné registrace. Na přijetí uvedeného rozhodnutí se vztahuje článek 10 tohoto nařízení. Pokud Komise takové rozhodnutí přijme, může rovněž přijmout rozhodnutí určené členským státům podle článku 127a směrnice 2001/83/ES. 5. V případě posouzení pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti týkajících se více než jedné registrace podle čl. 107e odst. 1 směrnice 2001/83/ES, mezi nimiž je alespoň jedna registrace schválená podle tohoto nařízení, se použije postup stanovený v článcích 107e a 107g uvedené směrnice. 6. Stanoviska a rozhodnutí podle odstavců 3 až 5 tohoto článku se zveřejní prostřednictvím evropského webového portálu věnovaného bezpečnosti léčiv zmíněného v článku 26. Článek 28a 1. Pokud jde o léčivé přípravky registrované podle tohoto nařízení, přijmou agentura a držitelé rozhodnutí o registraci tato opatření: a) sledovat výsledky opatření pro minimalizaci rizika, která obsahují systémy řízení rizik, a podmínek nebo požadavků uvedených v čl. 9 odst. 4 písm. c), ca) a cb) nebo v článku 10a nebo v čl. 14 odst. 7 a 8; b) posuzovat aktualizace systému řízení rizik; c) sledovat údaje v databázi Eudravigilance s cílem určit, zda se objevila nová rizika nebo zda se nějak změnila rizika zjištěná dříve nebo zda došlo ke změně v poměru prospěšnosti a rizik. 2. Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance provede prvotní přezkoumání a stanoví priority, pokud jde o známky nových rizik nebo změn rizik zjištěných dříve nebo změn v poměru prospěšnosti a rizik. Pokud usoudí, že je třeba přijmout následná opatření, provede se posouzení takových známek a jakékoli následné kroky, pokud jde o registraci, podle článku 28. 3. V případě zjištění nových rizik nebo změn rizik zjištěných dříve nebo změn v poměru prospěšnosti a rizik se agentura a držitel rozhodnutí o registraci navzájem informují. Článek 28b 1. Na poregistrační studie bezpečnosti týkající se humánních léčivých přípravků registrovaných podle tohoto nařízení, které splňují kritéria stanovená v čl. 107n odst. 1 směrnice 2001/83/ES, se vztahuje čl. 107n odst. 2, články 107o až 107q a čl. 107r odst. 1 uvedené směrnice. 2. V případech, kdy v souladu s postupem zmíněným v odstavci 1 tohoto článku Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance učiní doporučení změnit, pozastavit nebo zrušit registraci, přijme Výbor pro humánní léčivé přípravky stanovisko zohledňující uvedené doporučení a Komise přijme rozhodnutí podle článku 10. Článek 28c 1. Agentura v záležitostech farmakovigilance spolupracuje se Světovou zdravotnickou organizací a bude činit nezbytné kroky, aby jí byly ihned poskytovány vhodné a odpovídající informace o opatřeních přijatých ve Společenství, která mohou mít vliv na ochranu veřejného zdraví ve třetích zemích. Agentura poskytne veškerá hlášení podezření na nežádoucí účinky, která se objevila ve Společenství, Světové zdravotnické organizaci. 2. Agentura si vyměňuje informace o případech zneužití léčivých přípravků, včetně informací týkajících se nedovolených léků, s Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost. Článek 28d Na požádání Komise se agentura ve spolupráci s členskými státy bude účastnit mezinárodní harmonizace a normalizace technických opatření v rámci farmakovigilance. Článek 28e Agentura a členské státy budou spolupracovat na soustavném vývoji systémů farmakovigilance, které mohou dosáhnout vysokých standardů ochrany veřejného zdraví, pro všechny léčivé přípravky bez ohledu na způsob registrace, včetně použití přístupů spolupráce, s cílem maximalizovat využití zdrojů dostupných ve Společenství. Článek 28f Agentura bude provádět pravidelný audit svých úkolů v rámci farmakovigilance a bude každé dva roky předkládat jeho výsledky správní radě. Článek 29 Komise přijme jakékoli změny, které mohou být nutné pro aktualizaci ustanovení této kapitoly tak, aby uvedená ustanovení zohledňovala vědecký a technický pokrok. Opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 87 odst. 2a. Článek 29a Komise zveřejní zprávu o provádění úkolů agentury souvisejících s farmakovigilancí nejpozději dne [vložte konkrétní datum – tři roky ode dne použitelnosti uvedeného v čl. 3 druhém pododstavci] a poté každé tři roky.“ 12) Čl. 56 odst. 1 se mění takto: a) vkládá se nové písmeno aa), které zní: „aa) Výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance, který je zodpovědný za poskytování poradenství Výboru pro humánní léčivé přípravky a koordinační skupině ve veškerých otázkách týkajících se farmakovigilance humánních léčivých přípravků;“; b) písmeno f) se nahrazuje tímto: „f) sekretariát, který poskytuje technickou, vědeckou a správní podporu výborům a zajistí odpovídající koordinaci mezi nimi a který poskytuje technickou a správní podporu koordinační skupině a zajišťuje odpovídající koordinaci mezi koordinační skupinou a výbory.“. 13) Článek 57 se mění takto: a) v odstavci 1 se písmena c) až f) nahrazují tímto: „c) koordinaci dozoru nad léčivými přípravky, které byly registrovány ve Společenství, a poskytování poradenství, co se týče opatření nezbytných pro zajištění bezpečného a účinného používání těchto přípravků, zejména prostřednictvím koordinace hodnocení a plnění povinností souvisejících s farmakovigilancí a implementace systémů farmakovigilance sledováním plnění těchto povinností a implementace; d) zajišťování shromažďování a šíření informací o nežádoucích účincích léčivých přípravků registrovaných ve Společenství prostřednictvím databáze neustále přístupné všem členským státům; e) pomoc členským státům při rychlém předávání informací týkajících se farmakovigilance zdravotnickým pracovníkům a koordinaci oznámení týkajících se bezpečnosti od příslušných vnitrostátních orgánů; f) distribuci příslušných informací souvisejících s farmakovigilancí široké veřejnosti, zejména prostřednictvím vytvoření a spravování evropského webového portálu věnovaného bezpečnosti léčiv;“; b) v odstavci 2 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „Agentura pro účely databáze vytvoří seznam všech léčivých přípravků registrovaných ve Společenství. Za tímto účelem se přijmou tato opatření: a) agentura nejpozději do -/- ( vložte datum – šest měsíců od vstupu pozměňujícího nařízení v platnost ) zveřejní formát pro elektronické zasílání informací o léčivém přípravku; b) držitelé rozhodnutí o registraci nejpozději do -/- ( vložte datum – osmnáct měsíců po vstupu pozměňujícího nařízení v platnost ) elektronicky zašlou agentuře informace o všech léčivých přípravcích registrovaných ve Společenství, za použití formátu zmíněného v písmeni a); c) od data uvedeného v písmeni b) budou držitelé rozhodnutí o registraci agenturu informovat o jakýchkoli nových registracích schválených ve Společenství, za použití formátu zmíněného v písmeni a).“. 14) Vkládá se nový článek 61a, který zní: „Článek 61a 1. Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance bude složen: a) z deseti členů a deseti náhradníků jmenovaných správní radou na návrh příslušných vnitrostátních orgánů; b) z pěti členů a pěti náhradníků jmenovaných Komisí na základě veřejné výzvy k vyjádření zájmu, po konzultaci s Evropským parlamentem. Náhradníci členy zastupují a hlasují za ně v jejich nepřítomnosti. Komise může upravit počet členů a náhradníků podle technických a vědeckých potřeb. Opatření, jejichž účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijmou regulativním postupem s kontrolou podle čl. 87 odst. 2a. 2. Členové a náhradníci Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance jsou jmenováni na základě příslušných odborných znalostí v oblastech farmakovigilance a posuzování rizik humánních léčivých přípravků, a to tak, aby byla zaručena nejvyšší možná úroveň odborné kvalifikace a široké spektrum odpovídajících odborných znalostí. Za tímto účelem je výkonnému řediteli agentury nápomocna správní rada a Komise, aby bylo zajištěno, že konečné složení výboru pokrývá vědecké obory relevantní pro jeho úkoly. 3. Členové a náhradníci Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance jsou jmenováni na období tří let, které může být jednou obnoveno. Výbor zvolí ze svých členů předsedu na období tří let, které může být jednou obnoveno. 4. Na Poradní výbor pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance se použijí odstavce 3, 4, 7 a 8 článku 61. 5. Členové a náhradníci Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance nesmí žádat nebo přijímat instrukce od žádného příslušného vnitrostátního orgánu, organizace či osoby. Povinnosti jim svěřené musí provádět objektivně a nestranně. 6. Zástupci příslušných vnitrostátních orgánů jsou oprávněni účastnit se všech zasedání Poradního výboru pro posuzování rizik v rámci farmakovigilance, aby usnadnili odpovídající koordinaci úkolů agentury a práce příslušných vnitrostátních orgánů. Na vyzvání mohou poskytovat vysvětlení nebo informace, ale nebudou se snažit ovlivňovat diskuze.“. 15) Článek 62 se mění takto: a) odstavec 1 se mění takto: i) první pododstavec se nahrazuje tímto: „Pokud je některý z výborů uvedených v čl. 56 odst. 1 požádán o provedení hodnocení léčivého přípravku podle tohoto nařízení, jmenuje jednoho ze svých členů, aby jednal jako zpravodaj pro koordinaci takového hodnocení. Dotčený výbor může jmenovat druhého člena, aby jednal jako spoluzpravodaj.“, ii) čtvrtý pododstavec se nahrazuje tímto: „Pokud je požadováno přezkoumání některého z jeho stanovisek, pak pokud taková možnost v právních předpisech Společenství existuje, jmenuje dotyčný výbor jiného zpravodaje, a v případě potřeby i jiného spoluzpravodaje, než jsou ti, kteří byli jmenováni při původním stanovisku. Přezkum se může zabývat pouze těmi body stanoviska, které byly označeny žadatelem na začátku, a může být založen pouze na vědeckých údajích, které byly dostupné v době, kdy výbor přijal původní stanovisko. Žadatel může požádat, aby výbor v souvislosti s přezkoumáním konzultoval vědeckou poradní skupinu.“; b) v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Členské státy agentuře předají jména národních expertů s prověřenými zkušenostmi v oblasti hodnocení léčivých přípravků, kteří by byli k dispozici pro práci v pracovních skupinách nebo vědeckých poradních skupinách jakéhokoli z výborů uvedených v čl. 56 odst. 1, a rovněž uvedou jejich kvalifikaci a zvláštní specializaci.“; c) v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „První a druhý pododstavec se vztahuje rovněž na práci zpravodajů v koordinační skupině, pokud jde o plnění jejich úkolů podle článků 107c, 107e, 107g, 107l a 107r směrnice 2001/83/ES.“. 16) Čl. 64 odst. 2 se mění takto: a) písmeno b) se nahrazuje tímto: „b) řízením všech zdrojů agentury nezbytných pro vykonávání činností výborů uvedených v čl. 56 odst. 1, včetně zajištění odpovídající vědecké a technické podpory pro uvedené výbory, a zajištěním odpovídající technické podpory pro koordinační skupinu;“; b) písmeno d) se nahrazuje tímto: „d) zajištěním odpovídající koordinace mezi výbory uvedenými v čl. 56 odst. 1 a v případě potřeby mezi těmito výbory a koordinační skupinou;“. 17) V čl. 66 písm. g) se číslo „67“ nahrazuje číslem „68“. 18) Článek 67 se mění takto: a) v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Příjmy agentury sestávají z příspěvků Společenství a poplatků podniků za získání rozhodnutí o registraci a spravování registrací Společenství a za ostatní služby poskytované agenturou nebo koordinační skupinou, pokud jde o plnění jejich úkolů podle článků 107c, 107e, 107g, 107l a 107r směrnice 2001/83/ES.“; b) odstavec 4 se nahrazuje tímto: „4. Činnosti související s farmakovigilancí, s provozováním komunikačních sítí a s dozorem nad trhem budou pod stálou kontrolou správní rady, aby byla zaručena nezávislost agentury. To nebrání vybírání poplatků od držitelů rozhodnutí o registraci za provádění uvedených činností, které vykonává agentura.“. 19) Čl. 82 odst. 3 se nahrazuje tímto: „3. Aniž je dotčena jedinečná povaha obsahu dokumentů uvedených v čl. 9 odst. 4 písm. a) až d) a v čl. 34 odst. 4 písm. a) až e) jako dokumentů obsahu charakteristického pro Společenství, nezakazuje toto nařízení použití dvou nebo více obchodních úprav určitého léčivého přípravku v rámci jedné registrace.“. 20) V čl. 83 odst. 6 se druhá věta nahrazuje tímto: „Ustanovení čl. 28 odst. 1 a 2 se použijí obdobně.“. Článek 2Přechodná ustanovení 1. Požadavek, aby bylo do souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace zahrnuto shrnutí základních informací nezbytných k bezpečnému a účinnému používání léku, podle čl. 11 písm. 3a a čl. 59 odst. 1 písm. aa) směrnice 2001/83/ES ve znění směrnice …/…/ES, který se vztahuje na léčivé přípravky registrované podle nařízení (ES) č. 726/2004 na základě čl. 9 odst. 4 písm. a) až d) uvedeného nařízení, se uplatní na registrace schválené před datem uvedeným v čl. 3 druhém pododstavci tohoto nařízení od prodloužení příslušné registrace nebo od uplynutí tříleté lhůty počínající uvedeným datem, podle toho, co nastane dříve. 2. Požadavek, aby držitel rozhodnutí o registraci vedl a na žádost zpřístupnil základní dokument systému farmakovigilance týkající se jednoho nebo více léčivých přípravků, podle čl. 104 odst. 3 písm. b) směrnice 2001/83/ES ve znění směrnice …/…/EC, který se vztahuje na léčivé přípravky registrované podle nařízení (ES) č. 726/2004 na základě článku 21 nařízení (ES) č. 726/2004 ve znění tohoto nařízení, se použije na registrace schválené před datem uvedeným v čl. 3 druhém pododstavci tohoto nařízení nebo od uplynutí tříleté lhůty počínající uvedeným datem. 3. Postup podle článků 107n až 107r směrnice 2001/83/ES ve znění směrnice …/…/ES, který se použije na základě článku 28b nařízení (ES) č. 726/2004 ve znění tohoto nařízení, se použije pouze na studie, které byly zahájeny po datu uvedeném v čl. 3 druhém pododstavci tohoto nařízení. Článek 3Vstup v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Použije se od [18 měsíců od vstupu v platnost]. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. NÁZEV NÁVRHU: Nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004 a směrnice, kterou se mění směrnice 2001/83/ES týkající se farmakovigilance. 2. RÁMEC ABM/ABB Oblast politiky a související aktivity, kterých se návrh týká: Oblast politiky: vnitřní trh (článek 95 Smlouvy o ES). Činnosti: – zlepšení ochrany veřejného zdraví v celém Společenství v souvislosti s bezpečností léčivých přípravků; – podpora dosažení vnitřního trhu v odvětví léčivých přípravků. 3. ROZPOČTOVÉ LINIE 3.1 Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex-linie B.A) včetně okruhů: 02.030201 – Evropská agentura pro léčivé přípravky — dotace v rámci hlav 1 a 2 02.030202 – Evropská agentura pro léčivé přípravky — dotace v rámci hlavy 3 3.2 Doba trvání akce a finančního dopadu: Předpokládá se, že se navrhovaný balíček nařízení a směrnice týkajících se farmakovigilance použije od konce roku 2011 (rok „n“). Výpočet uvedený v příloze byl proveden pro období 2011–2016. 3.3 Rozpočtové charakteristiky: Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu | 02.030201 | Nepov. | Nerozl.[14] | NE | ANO | NE | Č. 1a0203 | 02.030202 | Nepov. | Nerozl. | NE | ANO | NE | Č. 1a0203 | 4. SHRNUTÍ ZDROJŮ 4.1 Finanční zdroje 4.1.1 Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP) Nepoužije se. Spoluúčast Nepoužije se. 4.1.2 Soulad s finančním plánem ( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem. 4.1.3 Finanční dopady na straně příjmů ( Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy (viz podrobnosti k výpočtu v příloze) 4.2 Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) Nepoužije se. 5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE 5.1 Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Nezávislá studie, kterou zadala Komise, rozsáhlé veřejné konzultace (v roce 2006 a znovu v roce 2007) a podrobná analýza provedená útvary Komise odhalily závažné nedostatky stávajícího systému farmakovigilance EU. Dohromady tyto problémy znamenají, že bezpečnost občanů EU není optimálně chráněna, takže existuje možnost omezit nežádoucí účinky léků, které představují zátěž pro veřejné zdraví, zlepšením farmakovigilance EU. 5.2 Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie Vzhledem ke stávajícím právním předpisům EU, fungování jednotného trhu a rostoucímu podílu centrálně registrovaných léčivých přípravků nemusí být kroky jednotlivých členských států dostatečné, aby zajistily úplnou harmonizaci pravidel farmakovigilance mezi členskými státy, a cíle tohoto návrhu předpisu mohou být plně dosaženy pouze na úrovni Společenství. 5.3 Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM Obecným cílem tohoto návrhu je zlepšit ochranu veřejného zdraví ve Společenství a současně posílit jednotný trh s léčivými přípravky prostřednictvím posílení a zefektivnění farmakovigilance v EU. Toho bude dosaženo prostřednictvím těchto operačních cílů: – jasné vymezení rolí a odpovědností hlavních odpovědných stran, – efektivnější rozhodování EU v otázkách bezpečnosti léků, – posílení transparentnosti a komunikace, pokud jde o bezpečnost léčiv, – posílení systémů farmakovigilance společností, – zajištění proaktivního a úměrného sběru vysoce kvalitních údajů, – zapojení zúčastněných stran do farmakovigilance. Cíle tohoto návrhu přispívají k dosahování strategických cílů rámce Společenství pro registraci léčivých přípravků a dozor a dohled nad nimi, tzn.: - zajistit, aby veřejné zdraví bylo v celém Společenství odpovídajícím způsobem chráněno, - podporovat dosažení vnitřního trhu v odvětví léčivých přípravků. 5.4 Způsob provádění (orientační) ( Centralizované řízení ( nepřímo na základě pověření pro: ( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení 6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ 6.1 Systém sledování Komise zřídila mechanismy, jak společně s členskými státy zajistit sledování provádění. Pokud jde o následné ( ex post ) hodnocení, pokládají se za relevantní, akceptované, důvěryhodné, snadné a důkladné: - pokud jde o jasné role a odpovědnost a jasné standardy pro plnění těchto rolí, pravidelná zpráva Evropské komise, inspekce v rámci farmakovigilance a audit EMEA, - pokud jde o zefektivnění rozhodování EU, načasování vytvoření nové struktury výborů EMEA a počet podání v rámci farmakovigilance adresovaných EMEA, - pokud jde o transparentnost a komunikaci, hodnocení vytváření webových stránek věnovaných bezpečnosti léčiv členskými státy, zřízení webového portálu EU věnovaného bezpečnosti agenturou EMEA a hodnocení zařazování informací, - pokud jde o dohled nad systémy farmakovigilance společností – inspekce, - pokud jde o aktivní shromažďování vysoce kvalitních údajů, hodnocení počtu předložených plánů na řízení rizika a shoda mezi požadovanými studiemi, - pokud jde o hlášení nežádoucích účinků, hodnocení počtu a kvality hodnocených hlášení nežádoucích účinků a pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti, - pokud jde o zapojení zúčastněných subjektu do farmakovigilance, hodnocení počtu a podílu hlášení nežádoucích účinků od pacientů. 6.2 Hodnocení 6.2.1 Hodnocení ex ante Při posuzování dopadů útvary Komise rozsáhle konzultovaly všechny příslušné zúčastněné strany za pomoci široké škály komunikačních prostředků. Dvě obecné internetové veřejné konzultace doplnily průzkumy pomocí dotazníků a semináře s konkrétními zúčastněnými skupinami. Byl konzultován Farmaceutický výbor Komise, vědecké výbory EMEA a ředitelé agentur EHS pro léčivé přípravky. Zároveň byly plně zohledněny připomínky útvarů Komise vznesené na zasedáních meziútvarové řídící skupiny. 6.2.2 Opatření přijatá po průběžném / následném (ex post) hodnocení (na základě podobných zkušeností z minulosti) Studie nazvaná „Posouzení systému farmakovigilance Evropského Společenství“[15], zaměřená speciálně na analýzu vzájemné spolupráce evropské centrální agentury pro léčivé přípravky a agentur pro léčivé přípravky jednotlivých členských států a jejich spolupráce s držiteli rozhodnutí o registraci a dalšími zúčastněnými subjekty při sledování nežádoucích účinků farmaceutických přípravků a na prosazování doporučení pro posílení systému. 6.2.3 Podmínky a četnost budoucích hodnocení Je třeba připomenout, že tento návrh výslovně ukládá tříleté předkládání zpráv útvarů Evropské komise o tom, jak členské státy provádějí farmakovigilanci, a dále ukládá inspekce farmakovigilance a audit EMEA. Zvláštní cíl zlepšení ochrany veřejného zdraví prostřednictvím posílení a zefektivnění farmakovigilance v EU je možné měřit externí studií. Oba právní předpisy EU, které jsou předmětem úprav, obsahují doložky o obecném přezkumu (zpráva Komise každých deset let), které se použijí na nová ustanovení. 7. OPATřENÍ PROTI PODVODůM Evropská agentura pro léčivé přípravky má k dispozici zvláštní mechanismy a postupy kontroly rozpočtu. Správní rada, která se skládá ze zástupců členských států, Komise a Evropského parlamentu, přijímá rozpočet (čl. 66 písm. f) nařízení (ES) č. 726/2004) a vnitřní finanční předpisy (čl. 66 písm. g)). Provádění rozpočtu každoročně posuzuje Evropský účetní dvůr (čl. 68 odst. 3). V otázkách boje proti podvodům, korupce a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na Evropskou agenturu pro léčivé přípravky bez omezení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Kromě toho bylo již dne 1. června 1999 přijato rozhodnutí o spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (EMEA/D/15007/99). Konečně systém řízení kvality, který agentura uplatňuje, vytváří příznivé podmínky pro stálý přezkum, jehož cílem je zajistit, aby byly využívány správné postupy a aby tyto postupy a politiky byly přiléhavé a účinné. V rámci tohoto procesu se každý rok provádí několik interních auditů. PŘÍLOHA: podrobnosti k výpočtu Úvod Návrh legislativního finančního výkazu vychází ze skutečnosti, že příslušné návrhy předpisů, pokud budou přijaty, umožní vůbec poprvé, aby činnosti spojené s farmakovigilancí podléhaly poplatkům účtovaným Evropskou agenturou pro léčivé přípravky – EMEA. Legislativní finanční výkaz a výpočty v této příloze prokazují, že veškeré náklady související s činnostmi vyplývajícími z legislativního návrhu budou pokryty prostřednictvím poplatků. Na tomto základě výpočet provedený v této příloze vede k závěru, že navrhovaná opatření nebudou mít podle očekávání významný finanční dopad na rozpočet Společenství. Činnosti spojené s farmakovigilancí a s údržbou činily 13,5 % lidských zdrojů agentury (cca 70 plných pracovních úvazků) a 14,54 % jejích nákladů (25,2 milionu EUR včetně podpůrných služeb). Podle údajů EMEA jsou průměrné náklady na jednoho zaměstnance na plný úvazek ve třídě AD pro EMEA v Londýně (náklady v roce 2007) následující: plat: 112 113 EUR a plat a režijní náklady: 161 708 EUR. Posouzení prováděná Společenstvím budou vyžadovat placení zpravodajů, kteří budou dostávat zaplaceno prostřednictvím agentury. Předpokládáme, že 50 % příjmů z poplatků si ponechá EMEA a 50 % bude vyplaceno zpravodajům. Poplatky účtované ze strany EMEA farmaceutickému průmyslu Na podporu nástrojů farmakovigilance lze odhadovat následující poplatky: Sdělení v rámci farmakovigilance Společenství | Posouzení pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti | Posouzení studií Společenství | Posouzení v rámci řízení rizik Společenství | Počet let | 20 | 1 000 | 300 | 100 | Odhadovaná výše poplatků | 72 800 € | 6 100 € | 6 100 € | 12 100 € | Celkem | 20 x 72 800 € = 1 456 000 € | 1000 x 6 100 € = 6 100 000 € | 300 x 6 100 € = 1 830 000 € | 100 x 12 100 € = 1 210 000 € | Na základě výše uvedených odhadů bude dodatečný roční příjem EMEA z výnosů z poplatků souvisejících s farmakovigilancí 10 596 000 EUR. Platby EMEA zpravodajům za posouzení prováděná Společenstvím v rámci farmakovigilance Odhaduje se, že tato vědecká posouzení od zpravodajů by měla podléhat platbě poloviny poplatku. Na základě toho je možné odhadovat platby EMEA zpravodajům následovně: Sdělení v rámci farmakovigilance Společenství | Posouzení pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti | Posouzení studií Společenství | Posouzení v rámci řízení rizik Společenství | Počet let | 20 | 1 000 | 300 | 100 | Odhadovaná platba zpravodaji | 36 400 € | 3 050 € | 3 050 € | 6 050 € | Celkem | 20 x 36 400 € = 728 000 € | 1000 x 3 050 € = 3 050 000 € | 300 x 3 050 € = 915 000 € | 100 x 6 050 € = 605 000 € | Na základě výše uvedených odhadů budou nové náklady EMEA na platbu za posouzení od zpravodajů činit 6 230 100 EUR. Sledování literatury: Na základě odhadů EMEA (tři další analytici informací, pokud by hlavní úkoly byly zadány externímu subjektu) a jedné soukromé společnosti zabývající se sledováním literatury[16] (533 333 EUR ročně za 3 000 sledovaných látek, vynásobeno dvěma za účelem rezervy pokrývající nejistotu ohledně počtu jednotek a podrobných postupů), můžeme odhadovat, že se náklady EMEA zvýší přibližně o 1,56 milionů EUR ročně. Nová struktura výborů pro farmakovigilanci Odhaduje se, že změny struktury výborů pro farmakovigilanci v rámci EMEA (včetně nahrazení stávající pracovní skupiny), by nevedly k nárůstu nákladů v porovnání se stávajícími náklady. Revidovaná sdělení týkající se farmakovigilance Společenství: Odhaduje se, že počet sdělení se bude pohybovat mezi deseti a třiceti za rok. Pokud použijeme prostřední hodnotu tohoto rozsahu a budeme předpokládat, že náklady na posouzení/koordinaci budou shodné se změnou typu II centralizovaného postupu, bude to znamenat náklady EMEA na platby zpravodajům ve výši 20 x 36 400 EUR = 728 000 EUR a příjem z poplatků ve výši 20 x 72 800 EUR = 1,46 milionu EUR. Revidovaná ustanovení o transparentnosti a komunikaci: Tyto náklady jsou odhadovány na 646 832 EUR ročně, které pokryjí 4,0 plných pracovních úvazků na správu příslušných dokumentů a internetové stránky (včetně řešení záležitostí důvěrných údajů a jedné „manažerky/manažera komunikace“ pro formulaci naléhavých sdělení týkajících se bezpečnosti). Počítá se také s jednorázovými náklady na informační technologie ve výši 1 000 000 EUR (viz níže oddíl věnovaný dopadu na celkový rozpočet pro oblast telematiky). Dohled Společenství nad neintervenčními poregistračními studiemi bezpečnosti Můžeme odhadovat, že počet protokolů k přezkoumání ze strany výborů EU bude 300, přičemž náklady budou činit 485 124 EUR, což zahrnuje tři plné pracovní úvazky pro koordinaci ze strany EMEA a počáteční mapování. Na základě odhadů týkajících se poplatků výše přinesou tyto postupy 1 830 000 EUR v poplatcích výrobního odvětví, z čehož polovina bude zaplacena zpravodajům a EMEA zůstane 915 000 EUR. Dohled Společenství nad systémy řízení rizik Počet nových posouzení systémů řízení rizik ze strany Společenství se odhaduje na 100 ročně. Za předpokladu, že náklady na posouzení/koordinaci budou shodné s prodloužením v centralizovaném postupu, bude to znamenat náklady pro EMEA na platby zpravodajům ve výši 100 x 6 050 EUR = 605 000 EUR a příjem z poplatků ve výši 100 x 12 100 EUR = 1,2 milionu EUR. Posílení databáze Společenství sloužící účelům farmakovigilance Dodatečné jednorázové náklady na lidské zdroje, hardware a software v odhadované výši celkem 2 871 000 EUR (viz níže oddíl dopadu na celkový rozpočet pro oblast telematiky). Sběr a správa údajů potřebných pro farmakovigilanci Dodatečný personál čítající 10 plných pracovních úvazků pro sběr a správu údajů potřebných pro farmakovigilanci v databázi Eudravigilance z pohledu podniků (zpracovávání hlášení nežádoucích účinků) přinese dodatečné náklady v odhadované výši 1,62 milionů EUR. Rozdělení práce při posuzování pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti: Na základě odhadů poplatků výše přinesou tyto postupy 6 100 000 EUR v poplatcích výrobního odvětví, z čehož polovina bude zaplacena zpravodajům a EMEA zůstane 3 050 000 EUR. Ro zpočet pro oblast telematiky Současný plán agentury EMEA týkající se „nákladů na vývoj“ v oblasti telematiky (zahrnutý v rámcovém plánu agentury EMEA pro oblast telematiky) stanoví tento rozpočet: Celkový roční rozpočet pro oblast IT (v milionech EUR, zaokrouhleno na jedno desetinné místo) | 12,6 | 11,9 | 13,1 | 13,1 | 12,8 | 10,4 | 74,1 | Na základě informací EMEA přinesou ustanovení o transparentnosti a komunikaci v uvedených návrzích jednorázové náklady na informační technologie ve výši 1 milionu EUR a posílení databáze Společenství sloužící účelům farmakovigilance přinese jednorázové náklady na informační technologie ve výši 2,87 milionů EUR. Je vhodné požádat EMEA o změnu plánu, pokud jde o uvedenou jednorázovou částku 2,87 milionů EUR potřebnou pro databázi Společenství sloužící účelům farmakovigilance ze svého stávajícího rozpočtu pro oblast telematiky (ať už s podporou případného přebytku za rok 2008 nebo bez ní), a dále požádat EMEA, aby posílila funkčnost databáze ještě před očekávaným datem vstupu v platnost 2011. Jednorázové náklady na transparentnost a komunikaci (1 milion EUR) by měly být pokryty z poplatků (500 000 EUR v letech 2012 a 2013). Celkový dopad na rozpočet EMEA Výpočty předpokládají jednorázové zvýšení zdrojů EMEA ve výši 3,9 milionů EUR (zřízení portálu EU věnovaného bezpečnosti a posílení funkčnosti databáze Eudravigilance) a následné náklady ve výši 10,1 milionu EUR ročně, včetně plateb zpravodajům, 23 plných pracovních úvazků potřebných navíc vedle stávajících zaměstnanců agentury, kteří mají na starosti farmakovigilanci (nárůst o 38 %), a něco přes 1 milion EUR jako náklady na sledování literatury jiné, než jsou náklady na lidské zdroje. Transparentnost a komunikace, pokud jde o bezpečnost léků | 1 000 000 | 4 | 646 832 | Kodifikace a dohled nad poregistračními studiemi bezpečnosti | 3 | 485 124 | 915 000 | 1 830 000 | Rozvoj databáze Eudravigilance | 2 871 000* | Zpracování údajů v rámci farmakovigilance | 10 | 1 617 080 | Sledování literatury ze strany EMEA | 3 | 485 124 | 1 066 667 | Rozdělení práce při posuzování pravidelných aktualizačních zpráv o bezpečnosti | 3 | 485 124 | 3 050 000 | 6 100 000 | Posuzování, pokud jde o systém řízení rizik | 605 000 | 1 210 000 | Plné pracovní úvazky | 5 | 23 | 23 | 23 | 23 | 23 | Platy ročně | 808 540 | 3 719 284 | 3 719 284 | 3 719 284 | 3 719 284 | 3 719 284 | Jiné roční náklady | 1 066 667 | 1 066 667 | 1 066 667 | 1 066 667 | 1 066 667 | Zpravodajové | 5 298 000 | 5 298 000 | 5 298 000 | 5 298 000 | 5 298 000 | Náklady celkem | 808 540 | 10 583 951 | 10 583 951 | 10 083 951 | 10 083 951 | 10 083 951 | Příjem z poplatků | 0 | 10 596 000 | 10 596 000 | 10 596 000 | 10 596 000 | 10 596 000 | Zůstatek | -808 540 |12 049 |12 049 |512 049 |512 049 |512 049 | | Vzhledem k předpokladům v odhadech týkajícím se objemu práce a příjmů z poplatků lze čistý příjem, který lze pozorovat od roku 2012, pokládat za opodstatněný pro zajištění toho, aby klíčová úloha farmakovigilance pro veřejné zdraví byla ponechána EMEA, přestože je příjem proměnlivý a některé náklady (např. některé platy) jsou pevné. Veškerá čísla jsou zaokrouhlena, a nejsou tudíž vázána na index. [1] Úř. věst. L 136, 30.04.2004, s. 1. [2] Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67. [3] Viz http://ec.europa.eu/health/ph_overview/patient_safety/consultation_en.htm [4] Viz http://imi.europa.eu/documents_en.html [5] Řada projektů Společenství má za cíl ukazovat možnosti zlepšení farmakovigilance prostřednictvím analýzy informací přístupných v elektronických zdravotních záznamech za pomoci informačních technologií, včetně projektů spolufinancovaných v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum. [6] Nařízení (ES) č. 726/2004 rovněž vychází z čl. 152 odst. 4 písm. b), pokud jde o regulaci veterinárních léčivých přípravků, kterých se však tyto návrhy netýkají. [7] http://ec.europa.eu/atwork/programmes/docs/clwp2008_en.pdf (viz strana 20). [8] Úř. věst. C , , s. . [9] Úř. věst. C , , s. . [10] Úř. věst. C , , s. . [11] Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1. [12] Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67. [13] Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30. [14] Nerozlišené položky, dále jen „NP“. [15] http://ec.europa.eu/enterprise/pharmaceuticals/pharmacovigilance_acs/docs/acs_consultation_final.pdf [16] Wolters Kluwer Health.