52008PC0370

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 11.6.2008

KOM(2008) 370 v konečném znění

2005/0237 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy, a k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí

(Text s významem pro EHP)

2005/0237 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy, a k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi lodí a prohlídkami lodí

(Text s významem pro EHP)

SOUVISLOSTI

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument KOM(2005) 587 v konečném znění – 2005/0237COD): | 30. ledna 2006 |

Datum stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru: | 13. září 2006 |

Datum stanoviska Výboru regionů: | 15. června 2006 |

Datum stanoviska Evropského parlamentu v prvním čtení: | 25. dubna 2007 |

Datum přijetí společného postoje: | 6. června 2008 |

CÍL NÁVRHU KOMISE

Cílem návrhu je reforma současného systému, kterým Společenství uznává subjekty, jež mají být členskými státy pověřeny prováděním inspekcí a osvědčováním bezpečnosti lodí na základě mezinárodních úmluv (klasifikační společnosti), systému zavedeného směrnicí 94/57/ES (Úř. věst. L 319, 12.12.1994, s. 20). U této čtvrté novely směrnice se použije metoda přepracování.

Vyjádřeno podrobněji, účelem návrhu na přepracování je:

1. Posílit kontrolní systémy uznaných subjektů zřízením subjektu pro osvědčování jejich systémů řízení jakosti, který má být pro uvedené subjekty společný, ale má být nezávislý.

2. Sjednotit současný dvojí systém běžného a omezeného uznání: uznání se napříště bude udělovat jedině podle jakosti služby a dobrého výkonu dotyčných subjektů, tedy bez rozlišení co do jejich velikosti.

3. Zjednodušit a lépe strukturovat kritéria, která Společenství vyžaduje pro udělení uznání, aby se zvýšila jejich náročnost.

4. Zreformovat systém sankcí, který v současné době umožňuje pouze pozastavit nebo odebrat uznání. Účelem návrhu je zavést systém finančních sankcí, jež budou odstupňovanější a efektivnější, přičemž se zachová možnost odnětí uznání v nejzávažnějších případech.

5. Zavést vzájemné uznávání klasifikačních osvědčení mezi uznanými subjekty (osvědčení o souladu s vlastními technickými pravidly těchto subjektů), zejména co do námořního vybavení, pokud se tato osvědčení vystavují na základě rovnocenných technických norem.

6. Vyjasnit dosah nebo usnadnit provádění některých ustanovení směrnice.

PŘIPOMÍNKY KE SPOLEČNÉMU POSTOJI

Rozdělení návrhu na návrh směrnice a na návrh nařízení

Rada v zájmu právního utěsnění systému, zejména pokud jde o uložení povinností uznaným subjektům, včetně zavedení systému finančních sankcí, rozdělila návrh na návrh směrnice a návrh nařízení.

Komise konstatuje, že návrh směrnice se týká vztahů mezi členskými státy a uznanými subjekty, které tyto státy pověřují prováděním inspekcí a udělováním osvědčení podle mezinárodních úmluv, zatímco do návrhu nařízení je kompletně převzat celý režim související s uznáváním (včetně poskytnutí uznání, kritérií uznávání, povinností uznaných subjektů poskytovat informace a spolupracovat, jejich pravidelného hodnocení, nápravy nedostatků a odebírání uznání).

Komise s tímto rozdělením souhlasí, pokud a) se jedná o formální úpravu, která kromě nutných změn textu plně respektuje podstatu jejího návrhu, a b) může přispět k větší právní jistotě pro dotčené subjekty.

Návrh směrnice

Komise se domnívá, že změna bodů odůvodnění provedená Radou je v souladu se změnou normativní části.

Pokud jde o normativní část:

- Změny článků 6 a 7 jsou v souladu se zavedením nového regulativního postupu s kontrolou v souladu s rozhodnutím Rady 2006/512/ES[1];

- Rada zrušila ochrannou doložku v čl. 8 odst. 1, k níž Komise nepředložila žádný návrh. Komise se nicméně domnívá, že toto zrušení je třeba považovat za technickou úpravu, jíž se odstraní mechanismus, který pochází z prvních verzí směrnice a který je již nepoužitelný: ve skutečnosti je totiž tento mechanismus neslučitelný s pravomocí hodnotit a ukládat sankce, kterou Komisi udělily následné změny směrnice. Komise se proto domnívá, že může tuto změnu, která neomezuje její právo iniciativy, podpořit;

- Komise připomněla své stanovisko k tomu, aby členské státy v zájmu občanů, zlepšování právní úpravy a transparentnosti vypracovaly tabulku, v níž by srovnaly ustanovení směrnice s opatřeními, která ve svém členském státě přijaly k jejímu provedení. Přestože byla tato povinnost v článku 14 zrušena, Komise nebránila souhlasu Rady, aby mohl být dokončen interinstitucionální postup. Očekává však, že tuto horizontální otázku budou společně řešit všechny orgány.

Takto pozměněné změní přebírá změny č. 3, 5, 7, 9, 13, 29, 34, 35 až 37 a 51, které navrhl Evropský parlament a které Komise přijala. Formální a Komisí v zásadě přijaté změny 1, 4 a 8 nebyly převzaty, podstata prvních dvou návrhů změn je však zohledněna v kritérii B6 (I) přílohy návrhu nařízení, což je podle názoru Komise správné.

Komise se domnívá, že další změny, které Rada provedla v normativní části textu, jsou v podstatě drobné a/nebo formální či technické, a proto přijatelné.

Návrh nařízení

Komise se domnívá, že změna bodů odůvodnění provedená Radou je v souladu se změnou normativní části, s výjimkou bodů odůvodnění 1a a 28a. V jejich případě:

- Komise nesouhlasí s novým bodem odůvodnění 1a, podle něhož je třeba nařízení vykládat v souladu s mezinárodním právem. Komise se domnívá, že a) návrh nařízení je plně v souladu s mezinárodním právem a b) výklad práva Společenství spadá výhradně do působnosti Evropského soudního dvora, kterou nemůže zákonodárce omezovat.

- Komise může přijmout nový bod odůvodnění 28a, protože reaguje na potřebu skloubit povinnost uznaných subjektů disponovat vyčerpávajícím souborem technických pravidel s povinností harmonizace těchto pravidel; při svém hodnocení uznaných subjektů i subjektů žádajících o uznání však bude Komise i nadále vyžadovat plné dodržování obou těchto povinností.

V případě normativní části:

- Nový odstavec 1a článku 4 explicitně vyjadřuje to, co již bylo v návrhu Komise implicitní, tedy skutečnost, že uznat lze pouze subjekty, které splňují kritéria pro uznání.

- Změna odstavce 4 téhož článku poskytuje větší pružnost při omezování uznání, přičemž zachovává výhradně kvalitativní povahu tohoto omezení. Povinnost Komise vysvětlit důvody omezení a uvést, za jakých podmínek by mohlo být odvoláno, zároveň posiluje ochranu práv a zájmů dotčeného subjektu.

- Pokud jde o článek 5, zavedení lhůt pro provedení nařízených nápravných opatření zvyšuje tlak na uznaný subjekt, u něhož byly zjištěny nedostatky.

- Změna, kterou Rada provedla v článku 6, vyžaduje zahájení postupu projednávání v poradním výboru v případě, kdy Komise ukládá sankce určitému uznanému subjektu, který neplní své povinnosti. Komise se domnívá, že postup projednávání ve výborech není obecně pro tento typ rozhodnutí vhodný, ale uznává, že by tato rozhodnutí mohla ovlivnit vztahy mezi členskými státy a dotčenými subjekty, vzhledem k tomu, že konečným cílem uznání ze strany Společenství je umožnit členským státům delegovat provádění úkolů souvisejících s inspekcí a udělováním osvědčení podle mezinárodních úmluv. Komise proto přijímá řešení navržené Radou, které členským státům umožňuje, aby se vyjádřily ke zjištěnému porušení povinností a k uloženým sankcím a zároveň vylučuje možnost případného politického zásahu do postupu. Rada dále považovala za nutné vypočítat maximální výši pokut na základě průměrného obratu dotčeného subjektu za poslední tři roky, což se zdá být spravedlivé. A konečně přiznání plné jurisdikce v oblasti pokut Soudnímu dvoru posiluje procesní záruky a ochranu práv obhajoby.

- V případě důvodů pro odnětí uznání přidala Rada pátý důvod, jehož cílem je zabránit financování sankcí uložených uznanému subjektu veřejnými nebo soukromými dotacemi. Komise tento krok plně podporuje, protože v případě takového financování by systém ztrácel odstrašující účinek.

- Nové znění článku 9 předložené Radou nemění podstatu původního návrhu Komise, neboť přístup k dokumentům a lodím za účelem hodnocení uznaných subjektů zůstává plně zaručen.

- Článek 10 byl výrazně zlepšen ve věci vzájemného uznávání klasifikačních osvědčení, která se nyní budou automaticky vydávat pro veškerá zařízení, na něž se vztahuje směrnice 96/98/ES[2] o námořním zařízení. Rada upřesňuje, že se vzájemné uznávání týká pouze zařízení, materiálů a dílů, čímž výslovně vyjadřuje skutečnost, která již byla v původním návrhu implicitní. Rada zavedla dva nové mechanismy: pokud uznané subjekty nepoužijí vzájemné uznání, budou muset tuto skutečnost odůvodnit, přičemž nebudou přijatelné jiné důvody než důvody bezpečnostní; na druhou stranu budou moci uznané subjekty díky ochranné doložce odmítnout, aby bylo na palubu lodi instalováno konkrétní nevyhovující zařízení, aniž by zpochybnily zásadu vzájemného uznávání. Dále bylo období, které má Komise podle návrhu Evropského parlamentu č. 53 na to, aby předložila zprávu o provádění vzájemného uznávání, prodlouženo z tří na pět let, což je podle názoru Komise vhodné s ohledem na složitost procesu, který musejí uznané subjekty provést.

- Komise vítá, že ve společném postoji byla zachována povinnost uznaných subjektů zavést společný a nezávislý systém osvědčování systémů řízení kvality. Článek 11 tak přebírá hlavní prvky původního návrhu Komise v této věci a ponechává zavedení systémů zcela v rukou uznaných subjektů, tedy bez zásahu členských států a Komise. Parlament si v tomto případě přál zapojení členských států, což Komise v zásadě přijala, od této myšlenky je však třeba upustit vzhledem k možnému vypracování mezinárodního kodexu pro uznané subjekty, který by obsahoval silný mechanismus nezávislého udělování osvědčení, viz níže.

- Pokud jde o projednání ve výboru, Rada umožnila, aby Komise přijímala postupy pro výklad a používání kritérií uvedených v příloze. To může přispět k jejich účinnému provádění a poskytnout zúčastněným stranám větší právní jistotu, s ohledem na místy velice obecný charakter některých kritérií, například v případě zdrojů, které musejí mít uznané subjekty k dispozici.

Takto pozměněný text úplně nebo částečně přebírá změny 6, 12, 15, 17, 18, 25, 38 až 44, 50, 52 až 56, 59 až 61, 66 a 68, které již Komise přijala. Změny 18, 26, 14 a 69, které Komise částečně nebo v podstatě přijala, byly převzaty do společného postoje ve znění, které Komise považuje za uspokojivé. Změny 16, 62, 64, 65 a 71 se týkaly názvu subjektu pověřeného udělováním osvědčení pro systémy kvality uznaných subjektů a Komise přijala pouze jejich podstatu, neboť použití termínu „výbor“ by mohlo vést k záměně s postupem projednávání ve výboru; Komise se domnívá, že název, který zvolila Rada, tedy „systém hodnocení a osvědčování kvality“ představuje plně uspokojivý kompromis.

Komise se domnívá, že další změny, které Rada provedla v normativní části textu, jsou v podstatě drobné a/nebo formální či technické změny, a v důsledku toho je považuje přijatelné.

Společné prohlášení Rady a Komise o vypracování kodexu pro uznané subjekty Mezinárodní námořní organizací (IMO)

Komise a Rada se domnívají, že systém, který Společenství v současné době připravuje, by mohl sloužit jako vzor v mezinárodním měřítku, což je v souladu s názorem Evropského parlamentu, který zdůraznil nutnost sladění systému Společenství s mezinárodním systémem. Komise a členské státy jsou připraveny vyzvat IMO, aby vypracovala kodex, který by na celosvětové úrovni zaručil vysokou úroveň kvality klasifikačních společností. Rada a Komise proto podepsaly společné prohlášení v tomto smyslu, které je uvedeno v příloze.

4. ZÁVĚRY

Společný postoj Rady plně reaguje na problémy, kvůli nimž Komise předložila svůj návrh na přepracování směrnice 94/57/ES, zachovává hlavní prvky návrhu Komise a po rozdělení aktu na návrh směrnice a na návrh nařízení je přebírá zejména do návrhu nařízení. Společný postoj dále přebírá téměř všechny návrhy Evropského parlamentu, které Komise plně nebo částečně přijala.

Komise se proto domnívá, že uvedený jednomyslně přijatý společný postoj představuje dobrý základ pro dohodu s Evropským parlamentem ve druhém čtení a přijímá ho s výše uvedenými poznámkami a výhradami.

PŘÍLOHA

PROHLÁŠENÍ RADY A KOMISE

Rada a Komise se domnívají, že o dosažení cílů této směrnice, tedy o zvýšení bezpečnosti lodí a předcházení znečištění moří, by se mělo usilovat i na mezinárodní úrovni. Členské státy a Komise by proto měly požádat o spolupráci další členy IMO a navrhnout IMO vypracování mezinárodního kodexu pro uznané subjekty.

Tento kodex by měl vycházet ze stejných zásad jako směrnice a měl by zahrnovat, bude-li to vhodné,

a) povinné požadavky, které musejí splnit uznané subjekty, pokud jde o statutární činnost. Patří mezi ně mimo jiné: obecné požadavky, jako jsou nezávislost, nestrannost, bezúhonnost, schopnost a odpovědnost; požadavky týkající se organizace, řízení a zdrojů; požadavky související s procesem vydávání osvědčení; požadavky související s řízením jakosti;

a

b) rámec a postupy pro povinný program auditu, který ověří, zda uznaná organizace splňuje požadavky uvedené v písmeni a).“

[1] Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11.

[2] Úř. věst. L 46, 17.2.1997, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/84/ES (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 53).