52008PC0188

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 14.4.2008

KOM(2008) 188 v konečném znění

2008/0074 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o změně nařízení (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz, pokud jde o číslování víz

(předložený Komisí)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU |

Odůvodnění a cíle návrhu Číslo víza je nedílnou součástí jednotného vzoru víz. Používá se za účelem identifikace konkrétního víza uděleného státnímu příslušníkovi třetí země některým členským státem. Číslo se vytiskne na štítek během výroby ještě před jeho personalizací, aby bylo možné identifikovat ztracené nebo odcizené nevyplněné doklady. Slouží rovněž k evidenci vízových štítků, která umožňuje kontrolu zásob a udělených víz. V současnosti je číslování víz upraveno zčásti v příloze nařízení (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz[1], a zčásti v technických podmínkách přijatých Komisí[2]. Spočívá v uvedení čísla víza, jemuž předchází písmeno nebo písmena označující členský stát, který vízum uděluje, jak je vymezeno v bodu 3 přílohy uvedeného nařízení. V současnosti tato písmena odpovídají kódům zemí používaným na poznávacích značkách vozidel. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) stanovila standardy pro strojově čitelné cestovní doklady, a zejména seznam kódů zemí. Podle těchto standardů musí první řádek strojově čitelné zóny obsahovat kód země ICAO složený ze tří písmen, který označuje stát udělující vízum, a druhý řádek pak číslo víza (s devíti místy pro znaky). Jednotný vzor víz musí být strojově čitelný, a musí tedy odpovídat standardům ICAO, aby se zrychlil proces kontroly na hranicích. Jelikož číslo víza používané na druhém řádku strojově čitelné zóny může mít nanejvýš devět znaků, vyskytly se v minulosti v souvislosti se současným číslováním víz určité problémy. Zaprvé si členské státy číslování vykládaly každý svým vlastním způsobem (některé používaly více než devět znaků, takže se číslo nevešlo do strojově čitelné zóny, a vyplňovalo se tedy jen zčásti), který odpovídal požadavkům jejich vlastních postupů výroby vízových štítků, ale nebyl zcela v souladu s nařízením (ES) č. 1683/95 ani se specifikacemi ICAO. V důsledku toho nebyla víza strojově čitelná a musela se do systému vkládat ručně, nebo je dokonce nebylo možné načíst. Zadruhé současné znění technických podmínek pro jednotný vzor víz nezajišťuje dostatečný počet míst pro pořadová čísla vízových štítků u zemí, které udělují velké počty víz. Kromě toho existovala určitá nejednotnost, protože kód země používaný ve strojově čitelné zóně odpovídá kódu ICAO, zatímco kód země používaný v čísle vízového štítku se řídil systémem poznávacích značek vozidel. Doposud nebyly tyto rozdíly tak důležité, protože víza se na hranicích kontrolují jen vizuálně nebo přečtením strojově čitelné zóny. Po zavedení vízového informačního systému (VIS) bude však kontrola na hraničních přechodech na vnějších hranicích v zásadě probíhat s využitím čísla vízového štítku ve spojení s otisky prstů držitele víza. Systém VIS načte příslušnou složku žádosti o dané vízum podle čísla vízového štítku a následně ověří, zda otisky prstů osoby, která vízum na hranici předkládá, souhlasí s otisky, které do složky vložil konzulární úřad. Ve většině případů bude požadavek do VIS vložen přečtením strojově čitelné zóny víza. Systém VIS proto potřebuje jedinečné číslo víza, což je číslo vytištěné jednotně na vízovém štítku i ve strojově čitelné zóně. Proto je nezbytné změnit současné číslování víz tak, aby existovalo jedinečné číslo vízového štítku a zamezilo se tomu, že se v procesu ověřování načte několik záznamů o vízech místo pouze jedné relevantní složky žádosti o vízum. Současně se jeví jako vhodné přejít u čísla vízového štítku na kódy zemí ICAO, aby bylo dosaženo souladu se standardy této organizace. Pokud jde o kód země umístěný ve skrytém obrazci se sklopným efektem, v zásadě by bylo konzistentní změnit jej také. Jelikož se však pro tisk kódu země ve skrytém obrazci používá hlubotisk, bylo by nutné změnit tiskové formy, což by bylo velmi nákladné. Změna skrytého obrazce není naléhavá, neboť se netýká číslování. K úpravě by tedy mělo dojít později, až budou připraveny další změny nařízení (ES) č. 1683/95, aby nyní nevznikly vysoké náklady. |

Obecné souvislosti Zavedení VIS jako systému pro výměnu vízových údajů představuje jednu z klíčových iniciativ v rámci politik EU zaměřených na vytvoření prostoru svobody a bezpečnosti. Díky VIS se zlepší uplatňování společné vízové politiky, konzulární spolupráce a konzultace mezi ústředními vízovými orgány s cílem usnadnit postup podávání žádostí o vízum, zabránit obchodování s vízy, usnadnit boj proti podvodům a kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a na území členských států, napomoci při identifikaci a navracení nezákonných přistěhovalců, usnadnit používání nařízení (ES) č. 343/2003 („Dublin II“)[3] a předcházet hrozbám vnitřní bezpečnosti všech členských států. V této souvislosti má zásadní význam, aby příslušníci pohraniční stráže, kteří využívají systém VIS, mohli pomocí jedinečného čísla vízového štítku najít záznam, který se ověří porovnáním s otisky prstů osoby přítomné na hranici. |

Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Jelikož současné znění nařízení (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz, a znění dodatečných technických podmínek nepostačují k zajištění konzistentního a jedinečného číslování vízových štítků, které se má používat v rámci systému VIS, je třeba před vstupem VIS v platnost způsob číslování vízových štítků změnit. |

Hlavní konzultované organizace/odborníci Byli konzultováni odborníci členských států a odborníci na systém VIS s cílem najít správný systém jednotného číslování vízových štítků. |

Posouzení dopadů V případě, že by byl v souvislosti s číslováním víz zachován současný stav, nefungovalo by ve vízovém informačním systému spolehlivě biometrické ověřování. Proto je nezbytné buď vynucovat dodržování stávajícího standardu číslování víz a jednotný přenos čísel do strojově čitelné zóny, nebo stanovit alternativní řešení. Stávajícímu standardu nebyla dána přednost kvůli nedostatečnému počtu míst pro znaky, který tento standard umožňuje. Technický výbor zřízený článkem 6 nařízení (ES) č. 1683/95 hodnotil několik možností: Možnost 1 Všechny členské státy zajistí používání devítimístných čísel vízových štítků začínajících kódem země podle stávajících technických podmínek a identickou reprodukci těchto čísel na druhém řádku strojově čitelné zóny. Možnost 2 Bude zaveden nový systém, který bude i nadále používat devět znaků, ale současné kódy budou nahrazeny uznávanými kódy ICAO (ISO), které se skládají ze tří písmen (s výjimkou Německa, pro které se používá pouze písmeno „D“). Kromě nich by bylo možné použít dalších šest znaků. Mohou to být písmena a číslice, čímž lze získat nanejvýš 2 176 782 335 pořadových čísel. Možnost 3 Tisknout číslo vízového štítku na druhý řádek strojově čitelné zóny, ale bez kódu země. Zemi, která vízum udělila, by pak bylo možné identifikovat podle prvního řádku strojově čitelné zóny. Tato možnost umožňuje získat 999 999 999 999 pořadových čísel. V pravém horním rohu by se kód země neuváděl, protože by jej bylo možné snímat ze strojově čitelné zóny. Odborníci usoudili, že všechny z těchto možností by byly nevhodné, a dospěli ke shodě na řešení spočívajícím v oddělení kódu země od čísla víza. Číslo víza, složené z devíti číslic, se vytiskne do rámečku 5 vízového štítku (umístěného v pravém horním rohu). Aby bylo možné identifikovat nevyplněná víza a generovat jedinečná čísla, bude kód země, přizpůsobený kódu ICAO použitému ve strojově čitelné zóně, vytištěn v podtisku bezprostředně pod číslem (nový rámeček 5a). V důsledku tohoto řešení dojde nejen k vytvoření jedinečného čísla vízového štítku, ale také uvolnění dodatečných míst pro znaky, což pomůže členským státům udělujícím velké počty víz. Před zahájením provozu VIS budou členské státy muset změnit postupy tisku a distribuovat na konzuláty nové vízové štítky. Jakmile bude provoz VIS zahájen, členské státy budou moci připojit k systému buď všechny své konzuláty, nebo přinejmenším postupovat podle regionálního harmonogramu jeho zavádění. Konzuláty, které nezačnou namístě používat VIS v předstihu oproti harmonogramu, budou moci v daných oblastech spotřebovat zásoby starých víz. Jinak musejí být zbývající zásoby bezpečně zlikvidovány. V zájmu provádění tohoto návrhu bude po jeho přijetí nutné odpovídajícím způsobem upravit technické podmínky, neboť je třeba provést změny jednotného vzoru víz. |

2. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

Shrnutí navrhovaných opatření Přidělování čísel vízových štítků, která se tisknou během jejich výroby, je nutné přizpůsobit novým požadavkům systému VIS a jeho právního základu. Číslo vízového štítku v systému musí být jedinečné, aby bylo možné identifikovat správnou složku žádosti o vízum, se kterou se při ověřování porovnávají otisky prstů. |

Právní základ Ustanovení čl. 62 odst. 2 písm. b) bodu iii) Smlouvy o ES Pokud jde o účast Spojeného království a Irska, má se za to, že se tohoto opatření účastní. Základní nařízení (ES) č. 1683/95 bylo založeno na bývalém článku 100c Smlouvy o ES. Po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost nedošlo k jeho změně ani nahrazení, na rozdíl od nařízení (ES) č. 539/2001, které bylo podle nového právního základu zcela přepracováno. V důsledku toho se předpokládá, že se Spojené království a Irsko stále účastní opatření, která byla přijata v rámci prvního pilíře již před vstupem Amsterodamské smlouvy v platnost. Proto nebyly doplněny žádné body odůvodnění. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože členské státy nemohou stejného výsledku dosáhnout samy, a je proto nutné přijmout opatření na úrovni Společenství. |

Volba nástrojů |

Navrhovaný nástroj: změna nařízení (ES) č. 1683/95. |

3. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

Podrobné vysvětlení návrhu |

Článek 1

Článek 1 obsahuje všechny nezbytné změny, které se mají provést v příloze kvůli plánované změně v přidělování pořadových čísel vízových štítků.

Poslední dvě změny (v odstavcích 5 a 6) souvisejí se změnami zavedenými nařízením (ES) č. 334/2002[4]. V době jeho přijetí se příloha neměnila, protože členské státy ještě neměly připraven nový vízový štítek, a nový vzor tedy ještě nebyl k dispozici. V důsledku toho příloha nařízení zůstala beze změny. Nyní však musí být uvedena do souladu s novým vzorem, který se vkládá do přílohy. Jelikož na novém vízu byl bezpečnostní prvek uvedený v bodě 1 („znak tvořený devíti elipsami“) nahrazen fotografií, znění bodu 1 se musí nahradit zněním bodu 2a a bod 2a se musí zrušit.

Článek 2

Tento článek stanoví prováděcí rámec.

Předpokládá se, že VIS bude připraven k provozu v květnu 2009 a poté bude spuštěn, jakmile členské státy potvrdí, že přijaly nezbytná opatření. Je velmi důležité, aby členské státy používaly vízové štítky s novým číslováním hned od zahájení provozu VIS, přinejmenším v prvních zemích, kde se bude systém zavádět; „staré“ vízové štítky by se mohly nadále používat v jiných oblastech, které k VIS zatím připojeny nebudou. Z tohoto důvodu je prováděcí rámec stanoven ke dni 1. května 2009 bez ohledu na to, že zásoby vízových štítků v oblastech dosud nepřipojených k VIS lze spotřebovat. Po přijetí tohoto nařízení Komise co nejdříve přistoupí ke stanovení potřebných technických podmínek, aby bylo možné včas přijmout příslušné rozhodnutí. Tyto technické podmínky změní požadovaným způsobem jednotný vzor tak, že kód země bude umístěn v prostoru přímo pod vnitrostátním číslem víza (viz příloha).

2008/0074 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

o změně nařízení (ES) č. 1683/95, kterým se stanoví jednotný vzor víz, pokud jde o číslování víz

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod iii) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[5],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[6],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Stávající právní rámec stanovený v nařízení (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz[7], a dodatečné technické podmínky přijaté Komisí dne 7. února 1996 a 27. prosince 2000[8] neumožňují spolehlivé vyhledávání ve vízovém informačním systému zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. [ ] ze dne [ ] o vízovém informačním systému (VIS) a výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)[9].

(2) Používaný systém číslování zejména neumožňuje uvádět dostatečný počet znaků na vízech udělovaných členskými státy, které vyřizují velké počty žádostí o vízum.

(3) Pro ověřování v systému VIS je proto nezbytné zavést konzistentní a jedinečné číslování vízových štítků.

(4) Nařízení (ES) č. 1683/95 musí být proto odpovídajícím způsobem změněno.

(5) Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis[10] , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody[11].

(6) Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody podepsané mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/849/ES[12] a 2004/860/ES[13],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1683/95 se mění takto:

1. V článku 2 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3. Postupem podle čl. 6 odst. 2 může být rozhodnuto, že technické podmínky uvedené v článku 2 jsou tajné a nezveřejňují se. V takovém případě jsou zpřístupněny pouze subjektům určeným členskými státy pro tisk a osobám řádně pověřeným členským státem nebo Komisí.“

2. Ustanovení čl. 3 odst. 1 se zrušuje.

3. Příloha se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Členské státy toto nařízení použijí nejpozději dne 1. května 2009. Členské státy mohou spotřebovat zbývající zásoby na konzulárních úřadech, které nejsou připojeny k vízovému informačnímu systému (VIS).

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Vkládá se tento vzor:

[pic]

Bezpečnostní prvky

1. Integrovaná fotografie zhotovená podle přísných bezpečnostních norem.

2. V tomto prostoru se objevuje opticky se měnící značka („kinegram“ nebo jeho obdoba). V závislosti na úhlu pohledu se stává viditelným dvanáct hvězd, písmeno „E“ a zeměkoule v různých velikostech a barvách.

3. V tomto prostoru se objevuje kód státu tvořený písmenem nebo písmeny, která označují stát udělující vízum (nebo „BNL“ v případě zemí Beneluxu, tj. Belgie, Lucemburska a Nizozemska) se sklopným efektem. Tento kód státu je světlý, drží-li se na plocho, a tmavý, otočí-li se o 90°. Kódy států jsou tyto: A pro Rakousko, BG pro Bulharsko, BNL pro Benelux, CY pro Kypr, CZE pro Českou republiku, D pro Německo, DK pro Dánsko, E pro Španělsko, EST pro Estonsko, F pro Francii, FIN pro Finsko, GR pro Řecko, H pro Maďarsko, I pro Itálii, IRL pro Irsko, LT pro Litvu, LVA pro Lotyšsko, M pro Maltu, P pro Portugalsko, PL pro Polsko, ROU pro Rumunsko, S pro Švédsko, SK pro Slovensko, SVN pro Slovinsko a UK pro Spojené království.

4. Ve středu tohoto prostoru je slovo „vízum“ velkými písmeny v opticky se měnících barvách. V závislosti na úhlu pohledu je buď zelené, nebo červené.

5. Tento rámeček obsahuje devítimístné vnitrostátní číslo vízového štítku, které je předtištěno. Užívá se zvláštního písma.

5a. Tento rámeček obsahuje kód země tvořený třemi písmeny uvedený v dokumentu ICAO 9303 o strojově čitelných cestovních dokladech[14], který označuje členský stát udělující vízum.

„Číslem vízového štítku“ je kód země tvořený třemi písmeny uvedený v rámečku 5a a vnitrostátní číslo uvedené v rámečku 5.

Oddíly, které mají být doplněny

6. Tento rámeček začíná slovy „platný pro“. Orgán udělující vízum uvede území, pro které nebo pro která je vízum platné.

7. Tento rámeček začíná slovem „od“ a dále na řádku je slovo „do“. Orgán udělující vízum zde uvede dobu platnosti víza.

8. Tento rámeček začíná slovy „druh víza“. Orgán udělující vízum zde uvede kategorii víza v souladu s články 5 a 7 tohoto nařízení. Dále na řádku jsou slova „počet vstupů“, „délka pobytu“ (tj. délka zamýšleného pobytu žadatele) a dále slovo „dní“.

9. Tento rámeček začíná slovy „vydáno v“ a užívá se na uvedení místa vydání víza.

10. Tento rámeček začíná slovem „dne“ (kde vyplní orgán udělující vízum datum jeho vydání) a dále na řádku jsou slova „číslo pasu“ (po nichž následuje číslo pasu držitele).

11. Tento rámeček začíná slovy „příjmení, jméno“.

12. Tento rámeček začíná slovem „poznámky“. Užívá jej orgán udělující vízum pro uvedení dalších informací, jež považuje za nutné, za předpokladu, že to odpovídá článku 4 tohoto nařízení. Pro tyto poznámky je ponecháno dva a půl prázdného řádku.

13. Tento rámeček obsahuje strojově čitelné informace pro usnadnění kontrol na vnějších hranicích. Strojově čitelná zóna obsahuje text vytištěný v podtisku, který označuje členský stát udělující daný doklad. Tento text nemá vliv na technické vlastnosti strojově čitelné zóny ani na možnost jejího přečtení.

Papír je přírodní barvy s červenými a modrými znaky.

Slova označující rámečky jsou v angličtině a francouzštině. Stát udělující vízum může přidat třetí úřední jazyk Společenství. Slovo „vízum“ v horním řádku však může být v jakémkoliv úředním jazyce Společenství.

[1] Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1–4.

[2] Rozhodnutí 2/96 ze dne 7. února 1996 a rozhodnutí KOM(2000) 4332 ze dne 27. prosince 2000 (nezveřejněno).

[3] Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1–10.

[4] Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 7–8.

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] Úř. věst. C […], […], s. […].

[7] Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1– 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 334/2002 (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 7).

[8] Rozhodnutí 2/96 ze dne 7. února.1996 a rozhodnutí KOM(2000) 4332 ze dne 27. prosince 2000 (nezveřejněno).

[9] Úř. věst. L (dosud oficiálně nepřijato).

[10] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[11] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.

[12] Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26–27.

[13] Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78–79.

[14] Výjimka u Německa: dokument ICAO 9303 o strojově čitelných cestovních dokladech stanoví pro Německo kód země „D“.