31.3.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 76/48

—

doporučuje, aby země ze skupiny potenciálních kandidátských zemí – splňují-li podmínky stanovené Evropskou komisí – mohly také žádat o prostředky ze zbývajících tří složek, a měly tak stejné podmínky podpory jako kandidátské země;

—

doporučuje, aby toto stanovisko bylo východiskem pro obsáhlejší a podrobnější vyhodnocení dosavadních zkušeností, neboť toto vyhodnocení by mohlo zdokumentovat rozsáhlou a řádnou práci, kterou místní a regionální samosprávy vykonaly během dřívějších rozšíření. V této souvislosti je Výbor regionů vyzýván k tomu, aby vypracoval s pomocí výzkumných prostředků podrobnou analýzu místního a regionálního zapojení s ohledem na NPP pro období 2007–2009;

—

doporučuje, aby Výbor regionů inicioval na začátku roku 2009 obsáhlé diskusní fórum, kterého by se zúčastnili zástupci Komise, Evropského parlamentu, místních a regionálních samospráv kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí a dalších významných subjektů, jež by toto téma podrobněji projednali. Bylo by to vhodným začátkem procesu vyhodnocení;

—

vyzývá k tomu, aby byl na základě vyhodnocení vypracován politický referenční rámec Výboru regionů a Komise pro zapojení místních a regionálních samospráv do procesu rozšíření a aby byl schválen ve VR. Tento politický referenční rámec by byl výborným nástrojem pro úvahu o současných strukturách a formách spolupráce s ohledem na to, jak by přeshraniční spolupráce místních a regionálních samospráv členských států, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí mohla být dále rozšířena.

Odkaz

:

Zpravodajka: paní LUND (DK/SES), členka obecní rady Furesø

1.

vítá, že páté rozšíření bylo úspěšně ukončeno. Místní a regionální samosprávy v Bulharsku a Rumunsku mohly v tomto procesu podstatně přispět k tomu, aby se vývoj na místní a regionální úrovni ubíral směrem k udržitelné demokracii;

2.

zdůrazňuje, že v souvislosti s přeshraniční spoluprací je bezpodmínečně nutné poučit se ze zkušeností s předchozími rozšířeními, aby úsilí týkající se současných přístupových jednání s kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi mohlo být optimalizováno a zlepšeno;

3.

doporučuje proto, aby spolupráce mezi místními a regionálními samosprávami členských států, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemích stála ještě více v popředí;

4.

vítá nástroj předvstupní pomoci (NPP), jehož základem je sdělení Komise (KOM(2004) 627 v konečném znění) a nařízení Rady č. 1085/2006, a odkazuje na své stanovisko k návrhu nařízení Rady zřizující nástroj předvstupní pomoci (NPP) (CdR 498/2004 fin). Výbor regionů souhlasí se zřízením NPP, který se skládá z pěti složek: a) přechodná pomoc a budování institucí, b) přeshraniční spolupráce, c) regionální rozvoj, d) rozvoj lidských zdrojů a e) rozvoj venkova;

5.

konstatuje, že NPP platný pro období 2007–2013 je důležitým pomocným prostředkem pro vytváření udržitelných politických a administrativních struktur v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích, neboť NPP je od 1. ledna 2007 hlavním nástrojem pro různé složky předvstupní pomoci, jako jsou PHARE, ISPA, SAPARD, CARDS a finanční nástroj pro Turecko, které byly dříve uplatňovány pro Turecko a pro země západního Balkánu;

6.

vítá tříletý orientační finanční rámec podle NPP pro přidělování prostředků pro každou přijímající zemi, neboť je to projevem flexibilního přístupu. Výbor poukazuje na to, že lze pouze obtížně najít spravedlivé řešení pro všechny. Proto je zapotřebí flexibilních nástrojů, s nimiž lze řešit výzvy a problémy specifické pro každou zemi;

7.

zároveň konstatuje, že přijímající země lze rozdělit do dvou skupin: skupina kandidátských zemí se skládá z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Chorvatska a Turecka. Ke druhé skupině potenciálních kandidátských zemí patří Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo. Výbor v souvislosti s tímto rozdělením konstatuje, že pro skupinu kandidátských zemí jsou k dispozici prostředky ze všech pěti složek, země ze skupiny potenciálních kandidátských zemí však mohou požádat pouze o podpůrné prostředky z prvních dvou složek, tedy „přechodná pomoc a budování institucí“ a „přeshraniční spolupráce“;

8.

doporučuje, aby země ze skupiny potenciálních kandidátských zemí – splňují-li podmínky stanovené Evropskou komisí – mohly také žádat o prostředky ze zbývajících tří složek, a měly tak stejné podmínky podpory jako kandidátské země;

9.

zdůrazňuje, že rozhodující jsou přísné požadavky na následnou dokumentaci výsledků, kterých bylo dosaženo prostřednictvím NPP;

10.

poukazuje na to, že velká část právních předpisů se provádí na místní a regionální úrovni (v oblasti životního prostředí se až 70 % právních předpisů EU provádí na místní a regionální úrovni), proto je důležité, aby místní a regionální samosprávy měly možnost získat skutečnou podporu z NPP, aby mohly pokračovat ve své pozitivní a důležité práci a mohly i nadále poskytovat konstruktivní přínos týkající se rozvoje pevných správních struktur a udržitelné demokracie na místní a regionální úrovni v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích;

11.

zdůrazňuje, že je nutné, aby byly v kandidátských zemích co nejrychleji vytvořeny udržitelné decentralizované politické a správní struktury, mají-li kandidátské země a potenciální kandidátské země dostát požadavkům, které jsou stanoveny v aquis communautaire, kodaňských kritériích a závěrech z Madridu z prosince 1995;

12.

poukazuje na to, že místní a regionální samosprávy jsou často prvními kontaktními místy mezi občanem a správou, a proto je důležité, aby byly schopny poskytovat služby, které si občané přejí. Zkušenost ukázala, že je rozhodující pracovat na budování silných decentralizovaných politických a správních struktur, neboť tyto jsou v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích často pouze slabě vyvinuty. Jedná se o oblast, ve které mají místní a regionální samosprávy v EU velkou zkušenost, neboť místní a regionální samosprávy stojí ve všech zemích před těmito úlohami. VR považuje dále za nutné, aby občané v rámci procesu přistoupení nezaznamenali trvalé zhoršení nabídky služeb, neboť to by mohlo vést k jejich negativnímu pohledu na členství v EU;

13.

zdůrazňuje, že budování silných decentralizovaných struktur by mělo být prvořadé, neboť velká část aquis communautaire je prováděna na místní a regionální úrovni. Z tohoto důvodu by dle názoru Výboru měla být místní a regionální úroveň uznána za rovnocenného partnera úrovně státu, neboť pevná místní a regionální správní kapacita přispívá k tomu, že občané mají k dispozici potřebné služby a že mohou řešit vznikající výzvy, čímž se uleví úrovni státu;

14.

poukazuje na to, že pro úspěšné politické a administrativní upevnění politických a správních struktur na místní a regionální úrovni je důležité rozvíjet ve spolupráci s občanskou společností místní demokracii, neboť k ní mají občané důvěru a cítí se zapojeni. Místní a regionální samosprávy se mohou prokázat dlouhodobými zkušenostmi v oblasti přeshraniční spolupráce, např. v rámci partnerství měst, která zohledňují i aspekty kultury a identity s ohledem na rozvoj demokracie a na správu. To je pozitivní přidanou hodnotou pro Společenství;

15.

poukazuje dále na to, že místní a regionální úroveň je obeznámena s mezikulturní spoluprací, neboť zpravidla právě tato úroveň má přímý kontakt s občany s různým kulturním zázemím. Z tohoto důvodu mohly místní a regionální samosprávy získat praktické zkušenosti v oblasti práce s různými kulturami, a tyto bohaté zkušenosti lze využít v rámci rozšíření při mezikulturní práci mezi členskými státy, kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi;

16.

považuje za důležité, aby byl v oblasti přeshraniční spolupráce vyvinut koherentní přístup pro přiblížení ke vstupu;

17.

zdůrazňuje, že jedním z nejdůležitějších bodů jednání VR v oblasti vnějších vztahů je, aby rozšíření byla pro občany srozumitelná (CdR 322/2006 fin). Výbor zdůrazňuje, že angažovanost VR by byla lépe a snadněji sdělitelná, kdyby měl k dispozici systematické informace o praktických, konstruktivních a trvalých pracovních výsledcích, kterých místní a regionální samosprávy dosáhly v procesu rozšíření;

18.

děkuje všem místním a regionálním samosprávám v členských státech, kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích, které se zapojily do studie, jež je podkladem pro toto stanovisko. Tím, že poskytly své zkušenosti se spoluprací místních a regionálních samospráv v členských státech, kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích, významně přispěly k vypracování tohoto stanoviska. Především chorvatská města a regiony přispěly velkým dílem, což je výrazem jejich intenzivního zapojení. Odpovědi došlé ze všech zúčastněných zemí jsou obzvláště dobrým praktickým východiskem pro vyhodnocení dosavadního úsilí a základem pro vypracování politických hlavních směrů pro budoucí práci;

19.

doporučuje, aby toto stanovisko bylo východiskem pro obsáhlejší a podrobnější vyhodnocení dosavadních zkušeností, neboť toto vyhodnocení by mohlo zdokumentovat rozsáhlou a řádnou práci, kterou místní a regionální samosprávy vykonaly během dřívějších rozšíření. V této souvislosti je vyzýváno k tomu, aby Výbor regionů vypracoval s pomocí výzkumných prostředků podrobnou analýzu místního a regionálního zapojení s ohledem na NPP pro období 2007–2009. Studie by měly být uskutečněny za spolupráce univerzit a organizací různých členských států a kandidátských zemí. Dále se doporučuje vytvořit monitorovací skupinu složenou ze zástupců politických skupin a Komise i místních a regionálních samospráv kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí. Ta by sledovala studie a podávala zprávy Výboru a pracovním skupinám, což by zajistilo rozsáhlou angažovanost při vyhodnocení;

20.

souhlasí, aby Výbor regionů inicioval na začátku roku 2009 obsáhlé diskusní fórum, kterého by se zúčastnili zástupci Komise, Evropského parlamentu, místních a regionálních samospráv kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí a dalších významných subjektů, jež by toto téma podrobněji projednali. Bylo by to vhodným začátkem procesu vyhodnocení;

21.

doporučuje, aby sekretariát Výboru regionů, tři pracovní skupiny pro západní Balkán, Turecko a Chorvatsko, jež se již v určitém rozsahu zabývaly zásadními aspekty rozšíření, jakož i smíšený poradní výbor EU-Bývalá jugoslávská republika Makedonie byly zapojeny do vyhodnocení, neboť k němu mohou přispět svými zásadními vědomostmi o výzvách, před kterými stojí kandidátské země a potenciální kandidátské země;

22.

vyzývá k tomu, aby byl na základě vyhodnocení vypracován politický referenční rámec Výboru regionů a Komise pro zapojení místních a regionálních samospráv do procesu rozšíření a aby byl schválen ve VR. Tento politický referenční rámec by byl výborným nástrojem pro úvahu o současných strukturách a formách spolupráce s ohledem na to, jak by přeshraniční spolupráce místních a regionálních samospráv členských států, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí mohla být dále rozšířena. Tento rámec by také sloužil jako společný referenční dokument pro Komisi a Výbor regionů pro další rozvoj NPP a stanovil soubor doporučení pro spolupráci při rozšíření v tom smyslu, aby NPP více odpovídal specifickým potřebám místních a regionálních samospráv;

23.

vyslovuje se pro to, aby místní a regionální samosprávy byly zapojeny do procesu rozšíření jako rovnocenní partneři, protože mají velké zkušenosti a znalosti při podpoře kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí prostřednictvím přeshraniční místní a regionální spolupráce. Ty je třeba považovat za společné jmění, z kterého má užitek také zbytek Unie a její instituce. Proto vyzýváme Komisi, kandidátské země a potenciální kandidátské země, aby ve spolupráci s místními a regionálními samosprávami vypracovaly nezbytný právní a finanční rámec pro zapojení. Politický referenční rámec pro zapojení místních a regionálních samospráv by mohla být prvním krokem na této cestě;

24.

poukazuje na to, že menší projekty přeshraniční spolupráce, za které jsou odpovědné místní a regionální samosprávy, představují významnou přidanou hodnotu. Zkušenosti z několika členských států totiž ukazují, že otevřenost, transparentnost a přímé kontakty mezi partnery, které jsou příznačné právě pro menší projekty, vytvářejí atmosféru vzájemné důvěry a přinášejí konkrétní řešení praktických problémů;

25.

poukazuje na to, že zkušenosti mj. z Rumunska ukazují, že prostředky z nástrojů předvstupní pomoci, o které lze žádat pro decentralizované projekty, mají pro budování kapacit ve správě na místní a regionální úrovni v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích enormní význam;

26.

doporučuje, aby všechny složky v rámci NPP byly uzpůsobeny tak, aby zohledňovaly místní a regionální samosprávy a nevládní organizace, které významně přispívají k procesu rozšíření. Ze zkušeností řady zemí, k nimž patří mj. Anglie a Dánsko, vyplývá, že místní a regionální samosprávy mají problémy se spodní hranicí pro podporu, která platí v rámci NPP pro přeshraniční projekty;

27.

poukazuje na to, jak je důležité zaměřit se v rámci NPP intenzivněji na rozšiřování místní a regionální správní kapacity, místo aby se rozšiřovala výlučně centrální správa. Pokud chybí správní kapacita v místních a regionálních samosprávách, může se udržitelné provádění aquis communautaire ukázat jako obtížné;

28.

upozorňuje na to, že zásadní překážkou pro vyčerpání prostředků určených na projekt je nedostatečná schopnost kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí o podporu zažádat. To platí pro celý proces od podání žádosti až po realizaci a podání zprávy, který může být do velké míry narušen z důvodu chybějících zkušeností. Zde je třeba poukázat na jazykové bariéry a chybějící administrativní znalosti o postupu žádosti a řízení projektu, které jsou velkými překážkami pro zahájení a provádění projektů. Z toho je znovu zřejmé, že v rámci NPP by měly být k dispozici skutečné prostředky podpory pro místní a regionální samosprávy na rozšiřování správní kapacity;

29.

zasazuje se za to, aby NPP byl vytvářen v několika stupních, a tak bylo možno začít s menšími projekty a s rostoucími zkušenostmi a lepší správní kapacitou by postupně mohly být uskutečňovány i větší projekty;

30.

doporučuje, aby v rámci NPP byla zřízena zvláštní rozpočtová položka pro malé projekty, jak tomu již bylo v rámci dřívějších programů jako „Phare Baltic Project Facility“ a „Tacis Small Project Facility“. VR poukazuje na to, že v rámci těchto programů bylo v období 1998–2001 uskutečněno 259 projektů ve spolupráci členských států s Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem, Ruskem, Běloruskem, Ukrajinou a Moldavskem, jakož i na to, že v roce 2000 provedl Evropský účetní dvůr hodnocení mj. programů Tacis a vyslovil doporučení, aby financování malých projektů v rámci programu Tacis bylo na základě velkého úspěchu navýšeno;

31.

poukazuje zároveň na to, že v Turecku právě u menších projektů, ve kterých šlo často o konkrétní iniciativy, bylo možno konstatovat rozhodující přidanou hodnotu pro celou Evropskou unii, protože se díky těmto projektům na místní a regionální úrovni zároveň vytvářel pozitivní obraz o EU a konkrétním způsobem byly zprostředkovány znalosti o EU;

32.

poukazuje na to, že zkušenosti s dřívějšími podpůrnými programy jednoznačně ukazují, jak je důležité, aby možnosti podpory v rámci NPP byly co možná nejméně byrokratické. Nesmí existovat příliš mnoho fází se zvláštním povolováním prostředků, proto Výbor poukazuje na to, že projektové rámce musí být flexibilní, aby umožňovaly převody prostředků mezi položkami rozpočtu – tak lze zohlednit nové informace a projekty lze optimalizovat v průběhu jejich provádění. Upozorňuje v této souvislosti na to, že nepružné byrokratické postupy škodí především malým projektům. Výbor poukazuje na zkušenosti ze Srbska týkající se skutečnosti, že zpoždění při převodu prostředků na úřady zodpovědné za projekt může mít nežádoucí důsledky;

33.

poukazuje na to, že národní sdružení mohou přispět k usnadnění procesů okolo řízení projektů tím, že budou například fungovat jako kontaktní místa a informační střediska, jelikož mají k dispozici relevantní znalosti a mohou přispět k tomu, aby informovaly o osvědčených postupech v oblasti řízení projektů;

34.

poukazuje na to, že v rámci kulturního programu EU proběhla úspěšná spolupráce mezi členskými státy a Tureckem, Chorvatskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií. Pozitivní průběh měla i spolupráce mezi členskými státy a Tureckem v rámci programu EU o celoživotním učení. Pozitivní zkušenosti byly zaznamenány taktéž v rámci spolupráce na 7. rámcovém programu pro výzkum za účasti Turecka, Chorvatska, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a Srbska. Výbor poukazuje na to, že tento přístup a možnost výměny by měly být zohledněny i v souvislosti s NPP, aby na místní a regionální úrovni mohlo v ještě větší míře docházet k výměně odborníků v určité oblasti mezi členskými státy, kandidátskými zeměmi a potenciálními kandidátskými zeměmi;

35.

poukazuje na velký význam odborných znalostí v určitém odvětví. Dánské a polské zkušenosti dokládají, že zapojení místních a regionálních odborníků, kteří se v praxi zabývají konkrétní problematikou, umožňuje vést odborný dialog, který pozitivně ovlivňuje spolupráci a proces učení. Zkušenosti z Anglie jsou pro změnu dokladem toho, že výměnu odborníků je třeba vnímat jako oboustranně přínosný proces, při němž dochází k učení na obou stranách, neboť spolupráce je užitečná taktéž pro národní odborníky v daném odvětví. Zkušenosti z Itálie a Chorvatska dokládají, že projekty, které proběhly pro obě strany pozitivně, mohou dláždit cestu pro navazující projekty a další spolupráci;

36.

poukazuje na to, že programy pro celoživotní učení a vzdělávání mají enormní význam pro to, aby proces učení neskončil u jediného projektu, ale aby byl zajištěn průběžný vývoj a dynamika. Výbor poukazuje na zkušenosti mj. z Rumunska, podle nichž je spolupráce v této oblasti zásadní pro zajištění existence účinného a životaschopného veřejného sektoru;

37.

domnívá se, že musejí být zajištěny rozpočtové prostředky na tlumočení. Zde ukazují zkušenosti mj. z Estonska a Chorvatska, že pokud není zajištěno profesionální tlumočení, je plánování a provádění přeshraničních projektů ztíženo. Důsledkem toho je, že partneři spolu nemohou komunikovat, což je právě pro úspěch projektu a pro vzájemné porozumění zásadní;

38.

poukazuje na to, že údajům z projektů je třeba věnovat větší pozornost. V některých případech byly údaje hůře dostupné a vykazovaly rozdílnou kvalitu, což se může negativně projevit na kvalitě projektu;

39.

je názoru, že velká správní kapacita na všech úrovních správy je pro provádění institucionálních reforem rozhodující, a poukazuje na to, že může dojít k narušení těchto reforem, budou-li existovat slabá místa ve správní struktuře. Zkušenosti z Chorvatska např. ukazují, že pomalejší provádění vnitrostátních právních předpisů má negativní dopady na provádění projektů na místní a regionální úrovni;

40.

konstatuje, že je třeba zvážit problematiku, která může nastat, pokud by měly být sladěny předpisy EU a vnitrostátní právní předpisy. Zkušenost ze Srbska tak např. ukazuje, že chybějící soulad v předpisech o zadávání zakázek může vést k nedorozuměním a k pomalejšímu provádění projektů;

41.

poukazuje na to, že podpora různých oblastí musí být trvale vyvážená. V průběhu dřívějších rozšíření došlo k velkým rozdílům v rozvoji různých oblastí. Byly zaznamenány pokroky v oblastech důležitých pro aquis, protože měly jasnou politickou prioritu. V jiných oblastech se však událo velmi málo. To vedlo k tomu, že pozornost se zaměřila na několik málo oblastí a na druhé straně chyběly prostředky i pozornost, které by se soustředily na jiné důležité oblasti veřejného sektoru. Mnoho iniciativ tak v těchto oblastech proběhlo příliš rychle za velké časové tísně a omezených prostředků, což zase negativně ovlivnilo možnost dosažení účinných výsledků;

42.

s ohledem na výše uvedené zkušenosti zdůrazňuje, že projekty EU by měly být započaty včas, aby jejich provádění a tedy i výsledky netrpěly zbytečně z důvodu časové tísně;

43.

domnívá se, že by se politická kritéria měla zohlednit ze širšího úhlu, aby byla zajištěna potřebná vyváženost a spojitost mezi politickými kritérii stanovenými na úrovni EU a národních oblastí. U PHARE se svého času zjistilo, ze část prostředků určených k plnění politických kritérií nebyla účinná, protože cíl byl příliš úzce formulován. Podpora nevycházela dostatečně z potřeby, která vyplývá ze souhry mezi klíčovými oblastmi, mezi než patří reformy veřejného sektoru, rozvoj občanské společnosti, dobrá správa a boj proti korupci. Kromě toho byl při podporování přehlédnut důležitý fakt, že mnohé aspekty politických kritérií nemohou být realizovány, aniž by to mělo dopad na hospodářská kritéria. Proto musí být při stanovování priorit NPP zapojena místní a regionální úroveň, aby podpora z NPP byla určena podle skutečné potřeby. VR poukazuje na problematiku nedostatečné soudržnosti mezi národními rozvojovými strategiemi a strategiemi vnějších podporovatelů, o čemž svědčí např. zkušenosti z Chorvatska;

44.

domnívá se, že z důvodu potřeby koordinace mezi místní, regionální a státní úrovní by místní a regionální úroveň měla být do procesu zapojena dříve. Ukázalo se, že při chybějící koordinaci sice dojde na úrovni státu k zahájení řady aktivit, ale pak chybí koncept k řešení těchto úkolů na místní a regionální úrovni. To vede k tomu, že zahájené iniciativy nevyužijí svůj potenciál;

45.

doporučuje proto, aby docházelo ke koordinaci mezi státní úrovní a místními a regionálními samosprávami, a poukazuje mj. na chorvatské župy: Sisacko-moslavinskou, Požežsko-slavonskou, Osijecko-baranjskou, Licko-senjskou a města Varaždin a Karlovac, které si přejí silnější zapojení do příprav operativních programů v rámci NPP. To by bylo také přínosem k zajištění souladu mezi stávající potřebou a započatými aktivitami;

46.

doporučuje proto, aby operativní programy NPP zohlednily větší zapojení volených místních a regionálních grémií, jak k tomu došlo v rámci složky II NPP v souvislosti s přeshraniční spoluprací v Chorvatsku. Výbor regionů poukazuje na to, že právě místní a regionální samosprávy mají zkušenosti, neboť mají přesný přehled o místních a regionálních potřebách, a mohou proto určit problematiku a přispět k jejímu řešení. Proto doporučujeme, aby tato metoda byla rozšířena i na ostatní kandidátské země tak, aby zahrnovala i jiné programové priority.