19.11.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 279/89

—

s ohledem na sdělení Komise o nové strategii Evropské unie v oblasti zdraví zvířat (2007–2013) (KOM(2007)0539) („Sdělení o strategii v oblasti zdraví zvířat“), podle kterého „Prevence je lepší než léčba“ a pracovní dokumenty Komise (posouzení dopadů a shrnutí posouzení dopadů), které jsou připojeny k tomuto sdělení (SEK(2007)1189 a SEK(2007)1190),

—

s ohledem článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0147/2008),

A.

vzhledem k tomu, že zdraví zvířat je úzce spojeno se zdravím lidí, neboť existuje možnost přímého nebo nepřímého přenosu některých druhů nákazy,

B.

vzhledem k tomu, že zdraví zvířat je důležité z hlediska hospodářského, neboť nákazy zvířat snižují živočišnou produkci a vedou k úhynu zvířat, vybíjení a následným hospodářským ztrátám,

C.

vzhledem k tomu, že zvířata jsou živé bytosti s city a jejich ochrana a řádné zacházení s nimi patří mezí výzvy civilizované a kulturní Evropy 21. století,

D.

vzhledem k tomu, že velké epidemie nákazy zvířat mohou mít často za důsledek sociální narušení a sociální problémy ve venkovských oblastech,

E.

vzhledem k tomu, že dobré životní podmínky zvířat jsou jedním, ne však jediným z faktorů přispívajících ke zdraví zvířat a existují pro ně etické, sociální, morální a hospodářské důvody, a musí proto vycházet z pevných vědeckých základů,

F.

vzhledem k tomu, že se obchod stále více globalizuje a obchod s živočišnými produkty roste, a to v rámci EU i celosvětově,

G.

vzhledem k tomu, že problémy spojené se zdravím zvířat vyžadují spolupráci na úrovni EU, ale i na celosvětové úrovni,

H.

vzhledem k tomu, že účinnost opatření v oblasti zdraví zvířat nezáleží pouze na administrativních opatřeních, ale také na uvědomělé a skutečné spolupráci všech zúčastněných stran,

I.

vzhledem k tomu, že nejlepším způsobem, jak bojovat s nákazou zvířat, je zabránit jejímu vzniku v duchu zásad „prevence je lepší než léčba“ a „očkování je lepší než bezdůvodné vybíjení“,

J.

vzhledem k tomu, že jakost výrobků z (nouzově) očkovaných zvířat se neliší od jakosti výrobků z neočkovaných zvířat, avšak trhy v rámci EU i mimo ně nemusí přijímat výrobky z (nouzově) očkovaných zvířat, a vzhledem k tomu, že chovatelé hospodářských zvířat a další provozovatelé potřebují mít dostatečné záruky, že trhy budou přijímat jejich produkty, aniž by je museli nabízet za nižší ceny,

K.

vzhledem k tomu, že otevřenější hranice, vyšší celosvětová poptávka po potravinách, nárůst celosvětového obchodu, rostoucí celosvětová mobilita osob, globální oteplování a nezákonný obchod zvyšují rizika pro zdraví zvířat,

1.

vítá vypracování strategického přístupu k politice EU v oblasti zdraví a podporuje mimoto celkové cíle a zásady definované ve sdělení o strategii v oblasti zdraví zvířat, které Evropské unii umožní, aby posílila své mechanismy prevence a připravenost na nové zvířecí nákazy;

2.

vyzývá Komisi, aby předložila akční plán v souladu se svým sdělením o strategii v oblasti zdraví zvířat;

3.

upozorňuje Radu a Komisi na skutečnost, že není možné splnit časový plán pro období 2007–2013, který byl stanoven ve sdělení o strategii v oblasti zdraví zvířat, neboť jednání týkající se sdělení stále pokračují a základní právní předpisy, které jsou nezbytné k jeho plnění, nebudou platné dřív než v roce 2010;

4.

požaduje v této souvislosti, aby Komise byla ambicióznější a aby zohlednila dlouhodobější perspektivu při předkládání legislativních návrhů, což umožní využít dalších diskusí, které budou mít v budoucnu vliv na rozpočtové zdroje EU a politické priority;

5.

schvaluje uvedený záměr založit novou strategii a politiku na jednotném právním rámci týkajícím se zdraví zvířat v EU, který zohledňuje normy a pokyny Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE);

6.

zdůrazňuje, že klíčovou úlohu při monitorování, zachovávání a prosazování zdraví hospodářských zvířat a při prevenci a zjištění nákazy hrají zemědělci, chovatelé a vlastníci zvířat;

7.

zdůrazňuje, že důležitou úlohu hrají veterináři a zemědělci, kteří by měli stát v popředí rozvoje a poskytování specializovaných a proaktivních služeb, jako je například plánování v oblasti zdraví zvířat; vyjadřuje znepokojení nad dostupností veterinární péče v některých venkovských oblastech EU;

8.

zdůrazňuje rovněž úlohu, kterou hrají v šíření nákazy zvířat lidé v důsledku své větší mobility;

9.

souhlasí s cílem strategie v oblasti zdraví zvířat, podle něhož je třeba více investovat do preventivních opatření a systému kontrol, a snížit tak pravděpodobnost výskytu nákaz; souhlasí se zásadou „prevence je lepší než léčba“;

10.

zdůrazňuje, že neexistuje rozdíl mezi zbožím pocházejícím ze zvířat očkovaných a neočkovaných;

11.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že bude v rámci vnitřního trhu EU možné uvádět na trh výrobky z (preventivně) očkovaných zvířat;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že na celosvětové úrovni budou akceptovány výrobky z očkovaných zvířat;

13.

schvaluje vizi a cíl stanovené v sdělení Komise o strategii v oblasti zdraví zvířat, podle nichž „široké konzultace zúčastněných stran“ a „pevné odhodlání dostát vysokým standardům zdraví zvířat“ usnadní vytyčení priorit, které budou odpovídat strategickým cílům, a usnadní rovněž přezkoumání toho, co tvoří přijatelné a vhodné normy;

14.

vítá, že sdělení o strategii v oblasti zdraví zvířat uznává zásadní souvislost mezi zdravím zvířat a jejich dobrými životními podmínkami, a očekává propojení těchto dvou hledisek v připravované politice;

15.

se zájmem očekává výsledky přípravného projektu o místech zastávek pro zvířata a závěry výzkumu, který se bude týkat potřeb a nezbytných prostředků pro zlepšení zdraví zvířat během přepravy a zastávek na kontrolních stanovištích;

16.

vítá skutečnost, že se strategie vztahuje na veškerá zvířata v EU a jejich zdraví, tedy i na zvířata volně žijící, která zde nejsou výslovně uvedená, pokud existuje riziko, že se může jejich nákaza přenést na jiná zvířata nebo na lidi;

17.

vítá záměr Komise přijmout komunikační strategii týkající se rizik, kterými by se měly zabývat zúčastněné subjekty a spotřebitelé; poukazuje na to, že ačkoli je živočišná výroba v Evropě bezpečnější než kdy před tím a podléhá přísným kontrolám, není vnímání této oblasti ze strany veřejnosti ani zdaleka uspokojivé, což v případě několika nedávných krizí již vyvolalo problémy na trhu vlivem ztráty důvěry;

18.

schvaluje cílovou skupinu obyvatel, která byla stanovena ve sdělení Komise o strategii v oblasti zdraví zvířat a již bylo toto sdělení určeno: majitelé zvířat, veterinární pracovníci, podniky zapojené do produkce potravin, odvětví zabývající se zdravím zvířat, zájmové skupiny na ochranu zvířat, výzkumní a pedagogičtí pracovníci, řídicí orgány sportovních a rekreačních organizací, vzdělávací zařízení, spotřebitelé, cestující, příslušné orgány členských států a orgány EU; domnívá se, že je potřeba zahrnout také představitelé inženýrských profesí v oblasti hospodářského zvířectva;

19.

připomíná, že strategie by měla usilovat, aby se do činnosti v oblasti zdraví zapojily subjekty zabývající se porážkou zvířat, jejich transportem a rovněž výrobou a dodávkou krmiva pro zvířata, a současně zohlednit požadavky na zjednodušení v oblasti administrativy;

20.

zdůrazňuje, že preventivní přístup obsažený ve strategii v oblasti zdraví zvířat by se měl rozvinout v nezbytných právních a finančních opatřeních na monitorování domácích i volně žijících zvířat a na prevenci šíření zvířecích nákaz a zdravotních problémů zvířat; strategie by měla zahrnovat především očkovací programy a další preventivní opatření v souvislosti s nákazami přenášenými toulavými psy a kočkami, zejména tam, kde není v současnosti možné žádné očkování; naléhavě žádá Komisi, aby posoudila možné hospodářské a sociální důsledky šíření zvířecích nákaz i mobility osob a jejich domácích zvířat;

21.

zdůrazňuje, že navrhovaná strategie může přinést pozitivní výsledky, zajistí-li se jednoznačné a transparentní financování jednotlivých opatření, které zatím ve sdělení Komise o strategii zdraví zvířat chybí; kritizuje Komisi, že ve svém výše uvedeném sdělení neuvádí zcela žádné požadavky na financování své politiky;

22.

s ohledem na zajištění rovných podmínek pro všechny zdůrazňuje, že je zapotřebí jasně stanovit úlohu EU, členských států a odvětví zemědělství ve financování opatření na ochranu zdraví zvířat, jako jsou zajištění biologické bezpečnosti v zemědělství, očkovací programy, vědecký výzkum nebo zdokonalené normy pro dobré životní podmínky zvířat, a vyzývá Komisi, aby tyto záležitosti ve své strategii v oblasti zdraví zvířat objasnila;

23.

upozorňuje, že společná politika v oblasti zdraví zvířat je jednou z nejintegrovanějších politik EU a že většina jejího financování by měla být kryta z rozpočtu Společenství, což by však nemělo předem vylučovat finanční odpovědnost členských států a zemědělců;

24.

uznává, že na trzích uvnitř EU i mimo ni nepanuje vždy ochota dovážet maso očkovaných a chráněných zvířat; zdůrazňuje, že chovatelé hospodářských zvířat a další provozovatelé na trhu požadují záruky, že budou moci své zboží prodat, aniž by se snížila jeho cena; považuje to za klíčovou otázku, kterou musí Společenství urychleně vyřešit, aby byl zaručen volný pohyb zboží;

25.

poukazuje na narůstající problém odolnosti bakterií vůči antibiotikům, který se vyskytuje v řadě odvětví živočišné výroby a který může mít rovněž za následek problémy, pokud jde o zdraví lidí; naléhá proto na Komisi, aby předložila analýzu tohoto problému, jež by měla být případně doplněna návrhy spadajícími do rámce strategie v oblasti zdraví zvířat;

26.

považuje za neuspokojivé prohlášení, že jednotlivá opatření budou financována „ze stávajících“ fondů, a vyzývá Komisi, aby se zasazovala o rozšíření možností stávajícího veterinárního fondu a připravila si pro to argumenty na jednání o rozpočtu, která budou zahájena v roce 2009;

27.

zdůrazňuje, že je zapotřebí koordinovat opatření v oblasti zdraví zvířat v celé EU, a vyzývá Komisi, aby svou koordinační úlohu uplatňovala aktivněji než doposud;

28.

upozorňuje na rostoucí rizika pro zdraví zvířat v důsledku zvyšující se celosvětové mobility, zvyšování poptávky po potravinách, rostoucího světového obchodu a změny klimatu; zdůrazňuje dále, že jsou nezbytné vhodné strategie nouzového očkování proti známým i dosud neznámým nákazám;

29.

uznává, že je nezbytně důležité stanovit povahu a kategorii rizika, jakož i přijatelnou úroveň rizika pro Společenství a priority, pokud jde o opatření na snížení rizika; je toho názoru, že je nezbytné vyvinout úsilí k tomu, aby se jasně definovaly situace, při nichž existuje vyšší riziko nákazy a kdy překračuje přípustné hranice, případně jaké mohou být možné následky;

30.

upozorňuje na to, že vysoká koncentrace chovu v intenzivních systémech hospodaření může zvýšit riziko šíření nákazy a komplikuje boj s nákazou, pokud jsou uplatňovány nevhodné postupy pro boj proti nákaze; a že stejná situace by mohla nastat i v jiných systémech hospodaření, pokud nebudou řádně uplatňovány postupy pro boj proti nákaze;

31.

upozorňuje na to, že pokud jde o boj se šířením nákazy, je důležité, aby byly zemědělské podniky od sebe v určité vzdálenosti;

32.

uznává, že v EU platí přísná nařízení týkající se přepravy zvířat, která splňují přísné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a jsou v souladu s opatřeními na prevenci nákazy a boj s ní; naléhavě žádá, aby byly tyto přísné normy ve všech členských státech řádně provedeny; domnívá se, že by tyto normy měly splňovat země vyvážející živočišné produkty do EU, s cílem podporovat a zajišťovat přísné normy pro dobré životní podmínky zvířat a zdraví na celosvětové úrovni; upozorňuje na zvýšené riziko spojené s dálkovou přepravou živých zvířat, při níž může v případě, že se neuplatňují řádná opatření prevence nákazy, docházet k potenciálnímu šíření nákazy a která znemožňuje uplatňování opatření proti šíření nákazy; je proto toho názoru, že sanitární pravidla a pravidla pro životní podmínky zvířat týkající se přepravy živých zvířat by se měla důsledně kontrolovat a případně zpřísnit; požaduje, aby byl bezodkladně zaveden integrovaný elektronický evropský systém registrace zvířat, včetně sledování nákladních aut pomocí GPS; domnívá se, že z hlediska životních podmínek zvířat je důležitější kvalita přepravy než její délka;

33.

domnívá se, že je rovněž zapotřebí náležitě zohlednit skutečnost, že mezi faktory usnadňující šíření nákazy zvířat a ztěžující boj s ní, patří globalizace, změna klimatu a mobilita osob;

34.

zdůrazňuje, že je nezbytná soudržná komunikační strategie v oblasti zdraví zvířat, která by zahrnovala úzkou spolupráci mezi všemi zúčastněnými subjekty na úrovni EU a na vnitrostátní a místní úrovni;

35.

sdílí názor, že současné právní předpisy v EU týkající se zdraví zvířat jsou komplikované a roztříštěné, a vyžadují proto zjednodušení; je toho názoru, že základní zásady týkající se činností v oblasti zdraví zvířat by měly být, podle možností, soustředěny v jediném právním aktu;

36.

zdůrazňuje, že hlavní myšlenkou této strategie by měl být přechod od stávajících vzájemně provázaných a na sobě závislých politických opatření k jedinému právnímu rámci, který zohlední doporučení, normy a pokyny OIE a potravinový kodex Světové zdravotnické organizace/Organizace pro potraviny a zemědělství (dále jen „kodex“), aniž by opomíjel evropská pravidla, jako je transparentnost a zapojení veškerých zúčastněných subjektů, a nenaruší stav v EU v oblasti zdraví;

37.

souhlasí s tím, že je třeba zajistit, aby neoprávněná vnitrostátní a regionální pravidla týkající se zdraví zvířat nebyla překážkou fungování vnitřního trhu, a zejména aby opatření nezbytná v případě propuknutí nákazy byla úměrná ohrožení a nepoužívala se jako nástroj bezdůvodné diskriminace na trhu, zejména pokud jde o výrobky z očkovaných zvířat;

38.

je toho názoru, že právní rámec EU musí v případě ohrožení jasně a přiměřeně pružně stanovit povinnosti vlastníků zvířat, včetně nekomerčně chovaných zvířat, aby nedocházelo ke zbytečným konfliktům a sporům; je toho názoru, že významným prvkem preventivní strategie je rovněž tlumení nákazy u volně žijících zvířat;

39.

souhlasí se závěry předběžné studie proveditelnosti ze dne 25. července 2006, která se zabývala případnými systémy harmonizovaného sdílení nákladů spojených s šířením nákazy hospodářských zvířat a kterou vypracovala společnost Civic Consulting (v rámci hodnocení politiky Společenství v oblasti zdraví zvířat v období 1995–2004 a možností do budoucna, které připravila Komise, a jako součást pilotního projektu o financování opatření proti nakažlivým nemocem zvířat zavedeného Parlamentem v rozpočtu na rok 2004), v nichž se žádá harmonizace systémů pro sdílení nákladů vytvořených v členských zemích; konstatuje také, že takové systémy souvisí se sdílením odpovědnosti, vyžadují řádné zapojení a úsilí všech zúčastněných stran včetně majitelů zvířat, a že by měly být zavedeny nové mechanismy, kterými se zapojí zúčastněné subjekty do rozhodování o zásadních politických otázkách;

40.

uznává, že je nezbytné provést revizi stávajícího nástroje spolufinancování, aby bylo možné zajistit, že všechny zúčastněné subjekty přijmou svou odpovědnost a budou se podílet na zjišťování a potírání nákazy s cílem předejít narušení hospodářské soutěže mezi zemědělci v různých členských státech; požaduje, aby byly nemoci zvířat v rámci budoucích ujednání o spolufinancování rozděleny do kategorií na základě druhu používaných protiopatření, rizik pro veřejné zdraví a jiných vnějších dopadů; konstatuje, že kompenzační fondy pro majitele zvířat založené na systému rezerv posilují individuální i sdílenou odpovědnost;

41.

sdílí stanovisko, že systém náhrad by se neměl omezovat pouze na odškodnění majitelů zvířat, která byla poražena z důvodu ohniska nákazy, nýbrž by měl být kombinován s pobídkami k prevenci rizika, na jejichž základě budou sníženy příspěvky zemědělců do vnitrostátních a regionálních fondů zdraví zvířat, pokud přijmou opatření výrazně snižující riziko, tyto pobídky by zahrnovaly také podporu využívání (nouzového) očkování na místo vybíjení, přičemž uznává, že by to znamenalo poskytovat majiteli záruky příjmů z (nouzově) očkovaných hospodářských zvířat; je toho názoru, že tato zásada by se měla uplatňovat také v členských státech jako motivace ke snižování rizika;

42.

vzhledem k napjaté situaci na světovém trhu s krmivy uznává, že evropští zemědělci naléhavě potřebují kvalitní, bezpečná a bílkovinná krmiva – kromě rybí moučky – za přijatelné ceny; zároveň zdůrazňuje význam důsledného uplatňování zásady prevence při opětovném zavedení živočišných bílkovin do krmiv – kromě krmiv pro přežvýkavce – a tím i do potravinového řetězce, a to v souladu se základní myšlenkou nové strategie týkající se zdraví zvířat s názvem „Prevence je lepší než léčba“; poukazuje proto na nutnost posílit snahy o zavedení účinných kontrolních a monitorovacích mechanismů, které zabezpečí odstranění všech patogenů při výrobě a zajistí sledovatelnost a zamezí kontaminaci a míchání různých druhů masokostní moučky v případě dováženého nebo v členských státech vyráběného krmiva;

43.

vyzývá Komisi, aby provedla srovnávací analýzu stávajících systémů náhrad v členských státech a na jejím základě vytvořila celoevropský rámcový model; vyzývá Komisi, aby vytvořila právní rámec pro systém účinného sdílení nákladů v členských státech s cílem zajistit, aby byly přímé náklady na tlumení nákazy zvířat spolufinancovány také v rámci odvětví;

44.

uvádí, že je nezbytné značné úsilí Společenství, pokud jde o významnější nákazy, aby bylo zajištěno stejné zacházení a možnosti i tam, kde na to nestačí zdroje země a daných výrobců;

45.

s potěšením vítá skutečnost, že Komise oznámila záměr vypracovat zprávu věnovanou možnostem zavedení účinného systému finančních záruk pro provozovatele krmivářských podniků;

46.

souhlasí s tím, že by v právním rámci EU mělo být vytvořeno ustanovení pro účely úhrady nepřímých ztrát, které nevyplývají pouze z likvidace ohniska nákazy; je toho názoru, že nepřímé ztráty mohou být někdy mnohem závažnější než přímé ztráty, a proto je nezbytné zohlednit možnost jejich odškodnění; vyjadřuje proto podporu dalšímu výzkumu, který by se zabýval možnostmi podpory Společenství ve prospěch zakládání vnitrostátních pojišťovacích nástrojů chovateli hospodářských zvířat; konstatuje však, že v některých případech může být účinnějším nástrojem na hrazení vzniklých ztrát soukromé pojištění;

47.

zdůrazňuje, že předpisy Evropské unie již nyní ve velké míře vychází z norem OIE/Codex a je důležité usilovat o jejich důsledné dodržování a podporovat snahy EU o prosazení vlastních norem v oblasti zdraví zvířat, s cílem přijmout tyto normy na mezinárodní úrovni; podporuje proto případné členství EU v OIE s cílem zajistit EU při jednáních v rámci OIE lepší vyjednávací pozici; zdůrazňuje rovněž, že na úrovni OIE/Codex je zapotřebí zabezpečit informační vstupy od zúčastněných subjektů;

48.

naléhavě žádá EU, aby obhajovala své přísné normy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat na mezinárodní úrovni v rámci Světové obchodní organizace s cílem zpřísnit normy v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat celosvětově; uznává, že výrobcům v EU vznikají v důsledku přísných norem EU vyšší náklady a že je třeba je chránit před dovozem živočišných výrobků vyráběných podle méně přísných norem;

49.

vítá navrhovaná opatření s ohledem na vývozní strategii na úrovni Společenství a zdůrazňuje, že Komise musí vynaložit veškeré úsilí na zlepšení přístupu na trhy ve třetích zemích a odstranění všech vývozních překážek;

50.

upozorňuje na to, že je třeba zlepšit biologickou bezpečnost na statcích a povzbudit veškeré provozovatele, aby zvyšovali standardy v oblasti zdraví zvířat; uznává přitom, že infekční nákazy mohou zasáhnout malé i velké zemědělské podniky, statky, kde se zvířata chovají pro volnočasové aktivity, dále zoologické zahrady, přírodní rezervace, jatky i přepravu a tranzit zvířat; domnívá se, že opatření jako izolace nových zvířat dovezených do hospodářství, izolace nemocných zvířat nebo řízení pohybu lidí mohou mít zásadní vliv na omezení šíření nákazy;

51.

zdůrazňuje, že venkovní chov zvířat je určujícím znakem různých výrobních systémů a v některých regionech a u některých druhů je stále velice častý; uznává, že tento postup podporuje veřejnost a je financován z veřejných zdrojů; upozorňuje, že tato praxe může být v rozporu se zájmy biologické bezpečnosti; zastává názor, že společnost by měla podporovat zemědělce v tom, aby se pojišťovali proti vyššímu riziku v oblasti zdraví zvířat spojenému s tímto druhem chovu hospodářských zvířat a že politické cíle v oblasti zdraví zvířat a ochrany zvířat by měly být propojeny;

52.

upozorňuje na to, že odborná příprava manažerů zemědělských podniků a personálu pracujícího v těchto podnicích je klíčová pro zajištění dobrých životních podmínek a zdraví zvířat, souhlasí proto s podporou odborné přípravy a dalších opatření v oblasti vzdělávání;

53.

očekává, že bude uznán význam kvality systémů řízení pro kategorizaci rizika spojeného s rozdílnými typy systémů produkce; je přesvědčen, že řádné řízení může zajistit větší bezpečnost systémů chovu hospodářských zvířat upřednostňovaných spotřebiteli, které představují určité problémy z hlediska biologické bezpečnosti (venkovní chov);

54.

vyjadřuje přesvědčení, že vysledovatelnost produktu na základě identifikace a registrace hraje v rámci kontroly zdraví zvířat a v boji s nákazou velice důležitou úlohu; v této souvislosti podporuje opatření na povinnou elektronickou identifikaci a registraci zvířat na základě genetických informací (DNA) a zavedení komplexního a bezpečného systému kontroly přesunu zvířat, upozorňuje však na náklady, které jsou s tímto systémem spojeny, zejména pro zemědělské podniky, které pracují s hospodářsky nepříznivými zemědělskými strukturami; vyzývá Komisi, aby pomohla zemědělcům vyřešit vysoké náklady spojené se zadáváním veřejných zakázek na požadované vybavení tím, že umožní členským státům, aby zahrnuly taková opatření do svých programů rozvoje venkova;

55.

poukazuje na výrazné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o množství hospodářských zvířat poražených v důsledku nedodržení pravidel EU týkajících se identifikace a registrace; očekává, že Komise tyto rozdíly v rámci EU vysvětlí;

56.

sdílí názor, že biologická bezpečnost na hranicích je velice důležitá s ohledem na skutečnost, že EU je největším dovozcem potravin včetně živočišných produktů; domnívá se, že s ohledem na nebezpečí spojené s dovozem infikovaných nebo nemocných zvířat do EU by měla být veterinární a hygienická kontrola na hranicích EU skutečně důkladná a přísná a neměla by se omezovat pouze na kontrolu dokumentace, ale měla by umožnit přesvědčit se, zda byla zvířata chována v souladu s normami v oblasti dobrých životních podmínek zvířat stanovenými v právních předpisech EU;

57.

zdůrazňuje, že je nezbytné provádět kontrolu zdraví zvířat ve třetích zemích, a žádá, aby byly navýšeny finanční prostředky Potravinového a veterinárního úřadu Komise (FVO);

58.

je toho názoru, že veterinární dohled a kontrola na hranicích EU by měly být důkladné, aby zabránily nezákonnému dovozu nebo nezákonnému obchodování se zvířaty, které s sebou nesou velké riziko šíření nákazy; upozorňuje, že za tímto účelem je nezbytné poskytovat veterinárním správám na vnějších hranicích EU, včetně hranic námořních, logistickou, vzdělávací a finanční podporu, zejména v nových členských státech, třetích zemích, které sousedí s EU, a rozvojových zemích; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby vypracovaly příslušné komunikační plány na informování obyvatel o rizicích spojených se soukromým dovozem zvířat a živočišných produktů;

59.

vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily mechanismy, kterými se zajistí, aby byly lépe koordinovány celní služby, veterinární služby a přepravní služby, a tak se usnadnila spolupráce členských států na úrovni EU a se třetími zeměmi;

60.

vyzývá Komisi, aby výrazně posílila svou spolupráci s rozvojovými zeměmi, pokud jde o poskytování technické pomoci těmto zemím, čímž na jedné straně pomůže těmto zemím splňovat naše hygienické normy a na straně druhé sníží riziko šíření nákazy zvířat z těchto zemí do EU; domnívá se, že při veterinární spolupráci se třetími zeměmi by měly být upřednostněny země, které s členskými státy sousedí;

61.

zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají veterinární dohled v krizových situacích a prevence těchto situací s ohledem na včasné varování a včasnou detekci hrozeb spojených se zdravím zvířat; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby prověřila možnost zavedení systému auditu zemědělských podniků, které nenavštěvuje pravidelně veterinární pracovník;

62.

zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit účinné školení hospodářských subjektů, veterinárních pracovníků a jejich asistentů, kontrolních orgánů a dalších příslušných orgánů, které jim umožní včas stanovit hrozby spojené se zdravím zvířat, dále je nutné aktualizovat minimální standardy EU v oblasti přípravy veterinárních pracovníků a podporovat tuto přípravu na úrovni EU, a zajistit opatření, která umožní uplatňování těchto standardů a co nejrychlejší sjednocení školních a univerzitních vzdělávacích programů v této oblasti; domnívá se v tomto ohledu, že k dosažení vysoké úrovně veterinárního vzdělávání by mohl přispět evropský akreditační systém veterinárních škol;

63.

rozhodně podporuje opatření na častější využívání nouzového očkování (za účelem léčby i prevence), což by mělo za výsledek účinnější prevenci nákazy a snížit počet zvířat likvidovaných v důsledku tlumení ohnisek nákazy; upozorňuje na skutečnost, že vytvoření funkčního systému očkování vyžaduje záruky příjmu pro vlastníky očkovaných zvířat, neboť mohou mít problém s prodejem výrobků z očkovaných zvířat, a odpovídající finanční podporu, která bude motivovat k jeho používání a která zajistí, že výrobky z očkovaných zvířat nebudou podléhat žádným omezením; dále se domnívá, že je nezbytné rozšířit zásoby vakcín v EU; považuje také za nezbytné využívat všechna opatření, která mohou přispět ke snížení počtu likvidovaných a odstraněných zdravých zvířat (např. testy na prokázání nepřítomnosti patogenů v těle zvířete), a umožnit tak běžnou porážku;

64.

podporuje rozvoj očkovacích strategií pro veškeré příslušné druhy a choroby;

65.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly různá opatření pro zajištění nediskriminačního oběhu výrobků z očkovaných zvířat, jelikož absence těchto opatření výrazně brzdí použití očkování jakožto nástroje proti šíření infekčních onemocnění zvířat; požaduje proto mimo jiné zákaz spotřebitelského označování výrobků z očkovaných zvířat, účinnou komunikační strategii, pokud jde o neškodnost výrobků z očkovaných zvířat, a uzavření úmluv mezi vládami, organizacemi zemědělců, organizacemi spotřebitelů, velkoobchodem a prodejci o volném oběhu výrobků z očkovaných zvířat;

66.

je toho názoru, že v rámci opatření pro mimořádné situace je nezbytná podpora šíření odborných poznatků a nástrojů, které v duchu zásady, že zvířata jsou živé bytosti s city, umožní provedení nezbytného vybíjení zvířat humánním způsobem, který zvířata uchrání od zbytečného utrpení;

67.

upozorňuje na to, že veterinární léky a očkování zvířat spadají do oblasti zdraví zvířat, a v souladu s tím by měla být přerozdělena odpovědnost v rámci Komise;

68.

zdůrazňuje, že vědecký výzkum je nezbytným prvkem v systému opatření na zajištění zdraví zvířat, neboť díky němu je možný pokrok, zejména pokud jde o stanovení druhu nákazy zvířat a její tlumení, analýzu rizik, vývoj očkovacích látek a testů a účinné způsoby léčby, které se musí opírat o vědecké poznatky; připomíná v této souvislosti svůj pozměňovací návrh k rozpočtu EU na rok 2008 spočívající v navýšení rozpočtové položky na vývoj (markerových) očkovacích látek a způsobů testování; vyzývá Komisi, aby navýšené položky účinně využila;

69.

upozorňuje na potřebu hlubšího vědeckého výzkumu v oblasti vlivu krmiva na zdraví zvířat a nepřímo na zdraví člověka;

70.

vyjadřuje přesvědčení, že výzkum v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat v rámci 7. rámcového programu pro výzkum a další výzkumné činnosti na vnitrostátní úrovni a úrovni EU přispějí k účinnějším postupům v oblasti zdraví zvířat;

71.

upozorňuje, že je nezbytné posílit síť referenčních laboratoří na úrovni členských států a Společenství, které se budou zabývat zdravím zvířat, a současně poukazuje na již existující sítě, a zastává názor, že je nezbytné uplatňovat vědecky jednotné způsoby testování, které jsou „slučitelné s obchodem“, tj. jsou schválené a přijaté Mezinárodním úřadem pro nákazy zvířat (OIE) a obchodními partnery z třetích zemí;

72.

zdůrazňuje, že je důležité provádět výměny vědeckých informací v oblasti zdraví zvířat a jejich dobrých životních podmínek, a v souvislosti s tím poukazuje na to, že je nezbytné vytvořit informační platformy ERA-NET a Evropskou technologickou platformu pro globální zdraví zvířat; domnívá se, že je třeba, zejména v nových členských státech, lépe informovat o výhodách a nevýhodách nových zdokonalených diagnostických metod (např. metod založených na kvantitativní polymerázové řetězové reakci – PCR) a používat je ve prospěch zvířat i lidí za účelem ochrany zvířat i zajišťování dodávek bezpečných potravin pro lidi na celém světě;

73.

zdůrazňuje, že je nezbytné informovat spotřebitele a zajistit tak, aby porozuměli způsobům šíření nákazy a aby pochopili mimořádný dopad, jaký tyto nákazy mají, tedy aby pochopili jejich spojitost s dodávkou bezpečných potravin;

74.

je pevně přesvědčen, že klonování zvířat pro hospodářské účely by mělo být zakázáno;

75.

je znepokojen tím, že evropské normy by mohly být ohroženy dovozem ze třetích zemí, kde zemědělci nemají stejné povinnosti, pokud jde o zdraví zvířat a jejich životní podmínky; žádá Komisi, aby prověřila možnosti, jak se chránit před touto konkurencí z třetích zemí, a aby zvážila dovozní opatření a řešila tuto otázku v diskusi na příslušných fórech WTO;

76.

domnívá se, že zpoždění při přijímání opatření, jež mají zajistit, že hovězí maso dovážené z Brazílie pochází pouze z dobytka, který není ohrožen slintavkou a kulhavkou, může oslabit důvěru veřejnosti v režim EU v oblasti zdraví zvířat;

77.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že výsledek jednání WTO neohrozí schopnost evropských zemědělců udržet a posílit normy pro zdraví zvířat a jejich životní podmínky; domnívá se, že možnost podrobit dovážené produkty stejným požadavkům, jaké se vztahují na evropské produkty, je hlavním faktorem při zajišťování vyváženého výsledku jednání;

78.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že v rámci výsledku jednání WTO budou vejce označena za citlivý produkt s cílem chránit pokrok v této oblasti zemědělství, pokud jde o zdraví a životní podmínky zvířat;

79.

je znepokojen přibývajícími důkazy o souvislosti mezi rostoucím mezinárodním obchodem s živými ptáky a drůbežími produkty a rozvojem a šířením nemocí jako ptačí chřipka; žádá Komisi, aby tyto důkazy prověřila a v případě potřeby předložila vhodné politické návrhy;

80.

vítá úmysl Komise respektovat závazky WTO týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření, domnívá se však, že by to nemělo vyloučit možnost – přípustnou zejména podle dohody WTO o sanitárních a fytosanitárních opatřeních – zavést opatření, která zvýší normy ochrany v případech, kdy je to dostatečně vědecky odůvodněno; dále se domnívá, že je důležité podporovat přijímání těchto opatření na mezinárodní úrovni, aby bylo zajištěno další sbližování;

81.

domnívá se, že nová generace dohod o volném obchodu s Indií, Koreou a se zeměmi jihovýchodní Asie by měla obsahovat vyváženou kapitolu týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a životních podmínek zvířat;

82.

vyzývá Komisi, aby začlenila hledisko zdraví zvířat a jejich životních podmínek do všech svých rozvojových programů, aby bylo dosaženo soudržnosti s vnitřním přístupem a aby se rozšířily přínosy těchto politik do partnerských zemí;

83.

naléhá na Komisi, aby uzavřela veterinární protokoly s případnými vývozními trhy, jako např. protokol s Čínou;

84.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.