52008DC0364

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 17.6.2008

KOM(2008) 364 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Přezkum fungování regionálních poradních sborů

OBSAH

1. Úvod 3

2. Hodnocení hlavních prvků obecného rámce stanoveného rozhodnutím Rady 2004/585/ES ve znění rozhodnutí Rady 2007/409/ES 3

2.1. Zeměpisná působnost 3

2.2. Složení, členství a provozní postupy 4

2.2.1. Složení 4

2.2.2. Členství 5

2.2.3. Složení statutárních orgánů 5

2.2.4. Provozní postupy 6

2.3. Účast nečlenů 7

3. Příspěvek RPS k rozhodovacímu procesu SRP 8

3.1. Obecné trendy: zlepšení dialogu se zúčastněnými osobami a mezi nimi 8

3.2. Reakce na doporučení RPS 8

3.3. Možné způsoby zlepšení kvality a včasnosti doporučení RPS 9

4. Závěr 10

PŘÍLOHA 1 – RPS v činnosti (k 1. lednu 2008) 12

PŘÍLOHA 2 – Statistika činnosti RPS 13

1. ÚVOD

Důvodem pro ustavení regionálních poradních sborů (RPS) bylo, aby v rámci společné rybářské politiky (SRP) mohly být využívány znalosti a zkušenosti rybářů a ostatních zúčastněných osob a aby byly zohledněny různé podmínky ve vodách Společenství[1]. RPS přispívají k plnění cílů SRP tím, že poskytují Komisi a členským státům doporučení.

Rozhodnutí Rady 2004/585/ES ze dne 19. července 2004 („dále jen rozhodnutí“) stanovilo společný rámec pro RPS včetně jejich počtu (celkem sedm), zeměpisné působnosti, struktury a složení a také některých procesních pravidel[2]. RPS jsou orgány vedenými zúčastněnými osobami, které na pokrytí části svých provozních nákladů dostávají podporu Společenství.

Článek 11 rozhodnutí stanoví, že „tři roky ode dne, kdy zahájí činnost poslední regionální poradní sbor, a nejpozději 30. června 2007 podá Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o provádění tohoto rozhodnutí a fungování regionálních poradních sborů.“

Proces ustavení RPS však trval déle než tři roky a není ještě dokončen. Ke dni 30. června 2007 bylo zřízeno šest ze sedmi RPS, i když dva z nich – RPS pro jihozápadní vody a RPS pro zámořské loďstvo – byly ustaveny teprve na jaře 2007 (viz příloha 1). Jelikož RPS pro Středozemní moře nebyl ještě ustaven, hodnotící zpráva by zahrnovala pouze čtyři RPS, pokud by byla zveřejněna v červnu 2007. Komise tedy přijala rozhodnutí odložit zveřejnění tohoto přezkumu o jeden rok.

Mezitím, po prvním vyhodnocení potenciálu RPS přispívat k rozvoji SRP, navrhla Komise změnu jejich finančního režimu na základě uznání skutečnosti, že RPS potřebují pro účinné plnění své poradenské úlohy v rámci SRP finanční stabilitu. Návrh byl podpořen Radou a Parlamentem a vstoupil v platnost dne 15. června 2007[3].

Tato zpráva představuje analýzu a hodnocení současného rámce pro fungování RPS[4]provedené Komisí. Zabývá se rovněž příspěvkem RPS k SRP, zachycuje současné trendy a navrhuje zlepšení konzultačního procesu. V souladu s článkem 11 rozhodnutí hodnocení Komise nezkoumá možný vývoj úlohy RPS v systému správy SRP podle definice v nařízení Rady č. 2371/2002. To by mělo být provedeno v rámci příští reformy SRP.

2. Hodnocení hlavních prvků obecného rámce stanoveného rozhodnutím Rady 2004/585/ES ve znění rozhodnutí Rady 2007/409/ES

2.1. Zeměpisná působnost

Stanovisko Komise je, že z celkového pohledu je zeměpisná působnost dostatečná a není nutno zřizovat další RPS. RPS, zejména ty, které pokrývají velmi rozlehlé oblasti, by měly plně využívat možnosti zřizování subdivizí pro řešení konkrétních problémů.

Komise se zabývala mnoha konkrétními otázkami v souvislosti se zeměpisnou působností RPS, které by mohly být dále projednávány s ostatními orgány a zúčastněnými osobami.

1) Bylo zdůrazněno, že oblast ICES IV (západně od Skotska) má více společných rysů se Severním mořem, a to jak z biologického, tak sociálně ekonomického hlediska.

2) Pokud se týká RPS pro pelagické populace, omezuje rozhodnutí Rady svou působnost na čtyři konkrétní populace ve všech oblastech kromě Baltského moře a Středozemního moře. Byla vznesena otázka, zda by neměly být zahrnuty další pelagické populace nebo sousední rybolovné oblasti, např. treska norská a smáčkovití v Severním moři. Komise se domnívá, že hranice RPS by se měly v nejvyšší možné míře shodovat s hranicemi přirozených ekosystémů a nemá tudíž v úmyslu navrhnout, aby rozhodnutí bylo v tomto směru změněno.

3) Řízení rybolovu hlubinných populací se stalo významnou politickou otázkou pro evropská loviště, která je v současné době projednávána v několika pracovních skupinách RPS podle zeměpisného kritéria. Podle názoru Komise, i když není nutno vytvářet zvláštní RPS pro hlubinné populace, by měly být ustaveny společné pracovní skupiny, jejichž úkolem by bylo koordinovat doporučení RPS v této oblasti a zabránit tomu, aby stejná práce byla vykonávána dvakrát.

4) V rozhodnutí není výslovně uvedeno Černé moře. Avšak RPS pro Středozemní moře by se prostřednictvím zvláštní pracovní skupiny mohl zabývat Černým mořem podobně, jako tomu je v případě Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři – modelu, z kterého vychází příloha I rozhodnutí z roku 2004. Další možností je vytvoření ad hoc diskusních fór za účasti zúčastněných osob z Rumunska, Bulharska, relevantních zemí, které nejsou členy EU, a Komise. Komise nevidí okamžitou potřebu ustavení zvláštního RPS pro Černé moře, ale bere na vědomí naléhavou potřebu koordinovaného opatření na regionální úrovni týkajícího se řízení rybolovu, výzkumu, shromažďování údajů a posuzování stavu populace ryb v regionu Černého moře.

Často se vyskytují problémy, které jsou předmětem zájmu dvou nebo více RPS. V takových případech by měly RPS koordinovat své postoje a vydávat společná doporučení v souladu s článkem 8 rozhodnutí. Společná zasedání regionálních poradních sborů jsou příležitostí pro sekretariáty a předsedy RPS k tomu, aby naplánovali projednání otázek společného zájmu, a tento postup by měl zůstat zachován.

2.2. Složení, členství a provozní postupy

2.2.1. Složení

Každý RPS svolává valnou hromadu a má výkonný výbor a pracuje s podporou sekretariátu a několika pracovních skupin. Kromě toho některé RPS vytvořily specializované skupiny, jejichž úkolem je pracovat na konkrétních technických problémech před jejich projednáváním v pracovních skupinách a/nebo ve výkonném výboru. I když tento postup může usnadnit následná jednání, je nutno věnovat dostatečnou pozornost tomu, aby se všechny zúčastněné strany včetně aktivních pozorovatelů (Komise, vnitrostátní nebo regionální správy) mohly, pokud si to budou přát, zúčastnit bez jakýchkoli přímých nebo nepřímých omezení, jako je např. nezajištění tlumočení. Nicméně by nemělo docházet k nadměrnému vytváření pracovních skupin a v budoucnu bude v tomto směru nutná určitá racionalizace.

2.2.2. Členství

- Odvětví rybolovu

Pododvětví odlovu je v odvětví rybolovu nejaktivnějším. To odpovídá očekávání, vzhledem k tomu, že podle podmínek rozhodnutí by v každém výkonném výboru měl být zastoupen alespoň jeden zástupce pododvětví odlovu z každého dotyčného členského státu. Organizace zpracovatelů nebo obchodníků a jiných tržních organizací, jako jsou maloobchodníci, jsou rovněž zahrnuti v definici odvětví rybolovu v rozhodnutí. Tito účastníci spolu se spotřebitelskými organizacemi hrají klíčovou úlohu v ovlivňování vývoje trhu s produkty rybolovu. Komise se domnívá, že by tyto zájmové skupiny měly vystupovat aktivněji a pomáhat při formování SRP „od sítě až na talíř“.

Zapojení ze strany řadových zúčastněných osob nebylo tak významné, jak se předpokládalo. Tomu se u tak velkých organizací, jako jsou RPS, možná nedá zabránit. Kromě toho mnoho rybářských přístavů nemá odpovídající zařízení na pořádání zasedání RPS. Nicméně účast řadových zúčastněných osob by měla být podporována.

- Jiné zájmové skupiny

V některých RPS jsou aktivními účastníky nevládní organizace pro ochranu životního prostředí a rozvoj přesto, že se potýkají s kapacitními problémy a potížemi při obsazování všech zasedání pracovních skupin. Komise by ráda viděla aktivnější zapojení ze strany producentů akvakultury, rekreačních a sportovních rybářů a spotřebitelů vzhledem k úloze, kterou tyto zúčastněné osoby hrají v současné politice, a tržním trendům ovlivňujícím SRP.

Mohla by se přehodnotit opodstatněnost ženských sítí ve skupině odvětví rybolovu. Téměř ve všech RPS chtějí být skupiny zastupující ženské sítě součástí skupiny „jiných zájmů“, protože se domnívají, že jejich zájmy přesahují hranice rybolovu a zahrnují i sociálně ekonomické otázky týkající se pobřežních regionů jako celku.

Řada skupin, ve kterých jsou zastoupeny zúčastněné osoby z odvětví rybolovu, požádala o přistoupení k RPS jako skupina „jiných zájmů". Narůst počtu těchto organizací, které usilují o místa ve výkonných výborech, považuje Komise za znepokojující, protože to ohrožuje narušení současné rovnováhy zájmů.

2.2.3. Složení statutárních orgánů

- Valná hromada

Valná hromada schvaluje výroční zprávu a jmenuje členy výkonného výboru. Podle rozhodnutí by členy valné hromady měly schválit dotčené členské státy. Tento postup se provádí jako úvodní etapa ustavení RPS. Situace je méně přehledná v případech, kdy o členství žádají nové organizace v době, kdy RPS je již ustaven a vyvíjí činnost.

Dvě třetiny míst ve valné hromadě musí být přiděleny zástupcům odvětví rybolovu a jedna třetina zástupcům skupin „jiných zájmů“. Jakmile je RPS zřízen, je obtížné tento poměr zachovat. Jestliže například nějaká nevládní organizace odstoupí, měly by teoreticky být vyloučeny dvě rybářské organizace, aby byl zachován poměr. Toto pravidlo rovněž ve skutečnosti omezuje počet členů a může bránit řadovým rybářům nebo tržním organizacím, aby se připojili. Současné pravidlo o složení by tedy mělo být upraveno, aby byla zajištěna ochrana práv všech skupin, zejména při jmenování zástupců výkonného výboru.

- Výkonný výbor

Výkonný výbor je nejdůležitějším orgánem RPS, protože řídí práci a přijímá doporučení. Počet míst je omezen na 24. Stejně jako v případě valné hromady jsou dvě třetiny míst určeny pro odvětví rybolovu a jedna třetina pro skupinu jiných zájmů.

Současný systém funguje ve většině RPS uspokojivě. Dva RPS (RPS pro zámořské loďstvo a RPS pro Středozemní moře) se však potýkají s velkými problémy při dodržování tohoto pravidla kvůli velkému počtu dotčených členských států a organizací odvětví rybolovu. Pro řešení tohoto problému by připadaly v úvahu následující možnosti:

- Počet míst by se mohl zvýšit na 30 rozhodnutím shodou přijatým valnou hromadou při dodržení poměru 2:1. To by vyžadovalo změnu rozhodnutí. Výhodou by bylo vytvoření většího prostoru pro odvětví odlovu při zachování současné rovnováhy mezi různými zájmy. Nicméně, existuje tady riziko, že jakékoli zvýšení počtu míst ve prospěch odvětví odlovu by ve skutečnosti ještě více snížilo vliv skupin jiných zájmů, protože již nyní mají kvůli nedostatku zdrojů problém s obsazováním jim přidělených míst.

- Počet míst by mohl zůstat 24, ale RPS by mohly ve svém vnitřním jednacím řádu zavést systém rotace organizací ze stejné skupiny zájmů tak, aby v průběhu času mohl větší počet organizací zaujmout místo ve výkonném výboru.

V současné době nepanuje mezi zúčastněnými osobami v této otázce shoda. Komise dává přednost druhé variantě, ale je otevřena diskusi o jiných možnostech za předpokladu, že nebude narušena současná rovnováha zájmů.

I když Komise uznává, že RPS by měly být složeny hlavně z rybářů, zároveň se domnívá, že účinná účast všech ostatních zájmových skupin je nezbytná pro řádné fungování RPS tak, jak to zamýšlely zákonodárné orgány Společenství. Nedostatečné zastoupení zúčastněných osob by mohlo vést k tomu, že se RPS soustředí na technické otázky, které jsou pouze v zájmu odvětví odlovu. Aby se vytvořila pobídka k tomu, aby skupiny jiných zájmů přistoupily k RPS, měly by diskuse zahrnovat širší okruh problémů, např. označování ekoznačkou a tržní trendy.

2.2.4. Provozní postupy

Rozhodování v RPS musí být průhledné. Úlohy pracovních skupin a výkonného výboru musí být jasně definovány. Zvýšení počtu specializovaných skupin by nemělo vést k menší průhlednosti. V případě písemných konzultací musí RPS zajistit, aby všichni dotčení členové obdrželi příslušné informace. Ve všech případech, kdy je to možné, by rozhodnutí měla být přijímána shodou. V opačném případě musí být u doporučení předaných Komisi zřetelné upozornění na odlišné názory. Zápisy ze zasedání musí být všem k dispozici. Tato pravidla jsou obecně ze strany RPS dodržována, nicméně měla by být zajištěna systematičtější kontrola.

Je naprosto nezbytné, aby všichni členové a veřejnost byli informováni o činnosti RPS. Z důvodu složitosti projednávaných otázek a zvýšené pracovní zátěže existuje riziko, že by RPS mohly ztratit kontakt s řadovými rybáři a začít žít svým vlastním životem, kdy se informace udržují jen v úzkém kruhu složeném zejména z členů výkonného výboru. Tito členové musí zastupovat osoby, které je zastupováním pověřily, a nesmí se chovat jako nezávislí odborníci. K vyřešení tohoto problému RPS přišly s řadou pozitivních iniciativ, např. vypracováním užitečných internetových stránek, na kterých jsou dostupné všechny dokumenty, zasíláním týdenních informačních dopisů členům a přípravou tiskových zpráv. Některé RPS se pokusily zvýšit účast na valných hromadách pořádáním zasedání v rybářských přístavech nebo zřízením „řečnických koutků“. Tyto pozitivní iniciativy by měly pokračovat a rozvíjet se.

RPS nemohou zajišťovat překlady a tlumočení ve všech jazycích svých členů. Přesto musí zaručit pokud možno stejný přístup k informacím pro všechny. Je věcí členů RPS, aby definovali řádná pravidla pro překlady a tlumočení a vyčlenili na tyto účely odpovídající část finančních prostředků.

RPS jsou orgány vedené zúčastněnými osobami. Je na nich, aby se v mezích obecného rámce Společenství dohodly na svých provozních pravidlech. Zdá se však, že vnitřní jednací řády nejsou vždy dostatečně podrobné, aby zabránily vzniku rozporů při výkladu, poskytly řešení a zaručily rovnováhu mezi různými skupinami. Objevily se například problémy týkající se žádostí o členství, neplacení členských příspěvků apod. V tomto směru sehrává rozhodující úlohu sekretariát, aby bylo zajištěno účinné fungování RPS, což by mělo být promítnuto v jejich stanovách. Komise by mohla RPS navrhnout příslušné obecné zásady na základě osvědčených metod.

2.3. Účast nečlenů

Vědci se často zúčastňují zasedání RPS, aby vysvětlili doporučení Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) a poskytli komentář k údajům. Nové memorandum o porozumění (MoP) mezi Komisí a ICES formálně potvrdilo předchozí dohody ad hoc o účasti vědců na zasedáních se zúčastněnými osobami a naopak. Definice vědců v rozhodnutí by mohla být rozšířena, aby zahrnovala i jiné odborníky, např. ekonomy.

Zapojení členských států je různé. Některé jsou aktivnější než jiné, pokud se týká jak účasti na zasedáních, tak finanční nebo materiální podpory. Aktivní zapojení členských států v souladu s rozhodnutím je pro úspěch RPS rozhodující.

Komise poskytuje RPS finanční podporu a pomáhá jejich sekretariátům při řízení spolufinancování ze strany Společenství poradenstvím v oblasti grantových dohod a finančního nařízení. Odborníci z Komise se v rámci svých možností rovněž zúčastňují jednání pracovních skupin. Komise však zastává názor, že možná není vhodné, aby se její úředníci zúčastňovali všech jednání RPS, a že jejich nepřítomnost někdy usnadňuje nezávislejší diskusi. RPS by měly předem zaslat stručný program jednání, ve kterém uvedou, co od účasti Komise očekávají.

Účast zástupců třetích zemí je užitečná a měla by být podporována, i když by mohla být omezována v případech, kdy se projednávají stanoviska EU pro jednání se třetími zeměmi. Neexistence recipročního ujednání vytváří nerovnováhu na úrovni sdílení informací. Měla by být zvážena možnost vyjednání recipročního přístupu RPS na stejná zasedání zúčastněných osob ve třetích zemích.

Rozhodnutí opravňuje zástupce Poradního výboru pro rybolov a akvakulturu (PVRA) k účasti na jednáních RPS. PVRA je druhým pilířem správy SRP. Dobrá koordinace s PVRA je nutná k tomu, aby se zabránilo dvojí práci, nicméně rozdělení odpovědností mezi RPS a PVRA není vždy jasné. Bylo by asi příliš zjednodušující rozdělit práci RPS a PVRA na regionální a horizontální záležitosti, protože mohou existovat oprávněná „regionální“ hlediska k otázkám, jako je zjednodušení, celkový přípustný odlov (TAC) a kvóty, technická opatření apod. Obdobně může mít doporučení RPS dopady na všechny oblasti. Komise má předložit hodnocení výkonnosti PVRA a souvisejících finančních nástrojů do června 2008. Jednou z otázek, která má být projednána po tomto hodnocení, je spolupráce mezi PVRA a RPS a jejich úlohy.

3. Příspěvek RPS k rozhodovacímu procesu SRP

3.1. Obecné trendy: zlepšení dialogu se zúčastněnými osobami a mezi nimi

RPS zajistily lepší přístup k informacím a lepší porozumění rozhodnutím přijímaným na evropské úrovni. Jejich prostřednictvím jsou prezentovány nové návrhy zúčastněným osobám, které mají rovněž přístup k pracovnímu programu Komise, takže podle toho mohou organizovat svůj program a požadovat doplňující informace. RPS jsou zastoupeny v poradním výboru Agentury Společenství pro kontrolu rybolovu a podílí se na jeho práci[5]. Informace se přenášejí i zdola nahoru, členové RPS poskytují Komisi užitečné informace o místních podmínkách. RPS rovněž pomohly s vytvořením regionálních sítí, kde je předávání zkušeností a nápadů snadnější.

RPS se staly aktivními články v rámci SRP. Počet doporučení předaných Komisi i počet zasedání/seminářů se zvyšuje (příloha 2). Mnoho doporučení bylo vydáno v reakci na požadavky Komise, ale RPS často přebírají iniciativu a pořádají akce a semináře týkající se otázek, jako je např. řízení na základě rybolovných práv nebo kontrola a prosazování práva[6]. V mnoha případech RPS uspořádaly společné semináře nebo pozvaly jiné RPS na svá zasedání[7]. Kromě toho projevují některé RPS zájem o projednávání otázek námořní politiky[8].

Komise není jediným konečným uživatelem doporučení RPS, které se z pověření členských států rovněž zúčastňují jednání s Radou ministrů a poslanci Evropského parlamentu. Zástupci RPS se také zúčastnili několika zasedání pořádaných poslanci Evropského parlamentu. Některé členské státy využily zasedání RPS k projednání otázek SRP se zúčastněnými osobami, např. určení mořských chráněných oblastí.

Celkově RPS pomohly zmírnit nevraživost vůči SRP, čímž usnadnily další přímé kontakty mezi zúčastněnými osobami, úředníky EU, členskými státy a vědci. RPS však stále ještě procházejí procesem učení. Zúčastněné osoby se musí nejprve vzájemně lépe poznat a vyvinout nové pracovní metody, aby byly schopné se dohodnout na společných doporučeních. Některé RPS těžily ze stávajících regionálních aktivit, zatímco v jiných oblastech nebo odvětvích obdobné struktury dříve neexistovaly a RPS se tam proto potýkaly s vážnými kapacitními problémy. To vysvětluje, proč všechny RPS nebyly zřízeny ve stejném okamžiku a proč nerozvíjely své činnosti stejně rychle.

3.2. Reakce na doporučení RPS

Podle čl. 7 odst. 3 rozhodnutí Komise odpoví na všechna doporučení RPS do tří měsíců a reaguje na všechny vznesené otázky. Odpovědi Komise jsou rozeslány členům RPS a často bývají zveřejněny na internetových stránkách RPS.

Při konzultacích s RPS se Komise zaměřuje na praktické připomínky, které mohou pomoci účinněji zohlednit regionální a místní podmínky nebo podmínky konkrétních rybolovných zdrojů. V tomto ohledu se kvalita a včasnost doporučení RPS postupně zlepšila. Některé RPS předaly velmi dobře podložená doporučení ohledně dlouhodobých plánů řízení a Komise tato doporučení zohlednila.

Nicméně, v některých případech se Komise nemohla doporučením RPS řídit. Některé RPS si stěžovaly, že se Komise při jednání se třetími zeměmi neřídí doporučeními RPS, která byla přijata shodou. Při těchto jednáních však Komise nemůže jednostranně prosazovat své stanovisko, ale musí hledat kompromis se svými protějšky. V některých případech RPS požadovaly opatření, která překračovala pravomoci Komise.

Jedním z takových obtížných případů je stanovisko RPS k návrhům TAC a kvót. Tento každoročně se opakující proces může vést k tomu, že se odvětví odlovu soustředí na své krátkodobé zájmy, což zase naopak vede k tomu, že pro členy RPS je obtížné dosáhnout mezi sebou shody. Několik ekologických organizací opustilo jednání a odmítlo podpořit návrhy RPS v dané otázce. V několika případech přihlédla Komise během závěrečných jednání s členskými státy k doporučením RPS přesto, že tato doporučení byla předána po termínu.

Reakce na doporučení RPS ze strany Komise závisí na tom, zda je dané doporučení v souladu s cíli SRP a udržitelného rybolovu. To je kritérium, které Komise používá při hodnocení doporučení RPS, nikoli zda bylo doporučení vydáno na základě shody. Komise opakovaně vysvětlila, že se nemůže řídit doporučeními RPS, když se tato značně liší od vědeckých doporučení nebo jsou v rozporu s mezinárodními závazky nebo dlouhodobými řídícími plány Společenství.

Komise uznává, že musí stanovit jasná pravidla s uvedením měřítek použitých pro hodnocení kvality doporučení RPS. Komise má v úmyslu tato měřítka vypracovat, aby se jimi mohly RPS při své práci řídit, a bude každoročně pořádat setkání s jednotlivými RPS, na kterých s nimi projedná reakce na jejich doporučení.

3.3. Možné způsoby zlepšení kvality a včasnosti doporučení RPS

RPS potřebují čas, aby mohly řádně konzultovat záležitosti se svými členy, rozeslat návrhy a shromáždit důkazy. Dřívější předávání podkladů poskytne více času pro konzultace a jednání s vědci, protože většina vědeckých doporučení je k dispozici do července. Proces posouzení dopadů může napomoci většímu zapojení zúčastněných osob již během počáteční fáze práce Komise. Komise zlepší svůj proces plánování tak, aby mohla lépe a dříve informovat RPS a umožnila jim plánovat jejich práci a stanovit priority.

Dokumenty zaslané Komisí RPS se mohou jevit jako velmi technické a obtížné k porozumění, zejména když jsou zasílány pouze v jednom jazyce. To ztěžuje konzultace s řadovými rybáři a může dále narušovat rovnováhu vlivu ve prospěch těch zástupců, kteří mají požadované technické znalosti. Členové RPS se občas cítí zahlceni informacemi a nerozumí, co se po nich požaduje. Komise přezkoumá své metody konzultací: dokumenty budou psány jednodušším jazykem a budou obsahovat seznam konkrétních otázek nebo problémů, ke kterým Komise požaduje doporučení RPS.

Poradenství RPS by nemělo být zaměřeno na krátkodobé problémy, které mají okamžitý hospodářský dopad. To členy RPS jen rozděluje a podkopává legitimitu RPS. Komise by například dala přednost systematické diskusi týkající se zásad obsažených v jejím každoročním politickém prohlášení o možnostech rybolovu před diskusí o číslech TAC pro jednotlivé populace. RPS plní důležitou úlohu v debatě o dlouhodobých strategických problémech, jako jsou dlouhodobé plány řízení, výměty nebo ekosystémový přístup. Studijní cesta do Norska, kterou Komise uspořádala v roce 2007, poskytla zajímavé příležitosti k projednání těchto otázek se zástupci RPS[9].

RPS byly zřízeny, aby se získaly názory zúčastněných osob na vědecká doporučení a politické varianty, nikoli jako náhrada za vědce. Doporučení RPS by nicméně měla vycházet z nejlepších dostupných důkazů. Nové memorandum o porozumění (MoP) mezi ICES a Evropským společenstvím nabízí nové příležitosti pro těsnější spolupráci mezi RPS a ICES prostřednictvím prezentací doporučení ICES, specializovaných skupin na dlouhodobé plány řízení, pracovních schůzek o údajích, apod. Na základě návrhů RPS může Komise také požádat ICES o provedení studií ke konkrétním otázkám. Bylo by užitečné, kdyby se tato spolupráce rozšířila, aby zahrnovala ekonomy a odborníky pro oblast sociálních věd z VTHVR. RPS budou mít podle nových pravidel shromažďování údajů také lepší přístup k údajům[10].

Zcela jednoznačně existuje závislost mezi kvalitou a dopadem doporučení RPS a složením těchto orgánů. Široké víceodvětvové složení je nejlepší zárukou dobrého a vyváženého doporučení, které je v souladu s cíli SRP.

4. Závěr

Současný právní rámec, který umožnil vytvoření RPS a byl vodítkem pro jejich fungování, je obecně uspokojivý. Na základě doposud získaných zkušeností pravděpodobně existuje určitý prostor ke zlepšení nebo vyjasnění některých ustanovení rozhodnutí. Komise poukázala na místa, kde by tyto změny přicházely v úvahu, a chtěla by tyto záležitosti projednat se všemi zúčastněnými osobami předtím, než případně nějaké změny navrhne.

Řadu opatření ke zlepšení fungování RPS lze však také provést v krátké době bez nutnosti zavádění nových právních předpisů. Komise proto:

- bude podporovat účast širšího okruhu zúčastněných osob prostřednictvím podpory obrazu a úlohy RPS;

- zajistí lepší přístup RPS k vědeckým důkazům a údajům tak, aby mohly plně využít memoranda o porozumění s ICES a ustanovení nového nařízení o shromažďování údajů;

- zapojí RPS do projednávání dlouhodobého rozvoje SRP, a to i prostřednictvím účelových studijních cest;

- zlepší konzultační proces zapojením RPS v dřívější etapě, čímž jim poskytne dostatek času na odpověď a zajistí jim srozumitelnější a snadněji dostupné dokumenty;

- navrhne měřítka pro zlepšení souladu doporučení RPS s cíli SRP. Komise rovněž zváží pořádání ročních setkání s RPS, na kterých by byly projednány její reakce na doporučení RPS;

- zviditelní RPS prostřednictvím internetových stránek Komise; a

- navrhne obecné zásady pro jednací řád a finanční řízení spolufinancování ze strany Společenství.

Je ještě příliš brzy na vydání konečného stanoviska o RPS, protože každý RPS se nachází v jiné etapě vývoje a musí pracovat za velmi odlišných podmínek. Avšak přes potíže v počáteční fázi RPS již pozitivně přispěly k rozvoji SRP.

Předtím, než Komise navrhne jakékoli další změny současného právního rámce, vyslechne stanoviska Evropského parlamentu, Rady a zúčastněných osob.

PŘÍLOHA 1 – RPS v činnosti (k 1. lednu 2008)

RPS pro Severní moře (NSRAC) | RPS pro pelagické populace (PELRAC) | RPS pro severozápadní vody (NWWRAC) | RPS pro Baltské moře (BSRAC) | RPS pro zámořské loďstvo (LDRAC) | RPS pro jihozápadní vody (SWWRAC) |

Vznik: | 1. listopadu 2004 | 16. srpna 2005 | 26. září 2005 | 13. března 2006 | 30. března 2007 | 9. dubna 2007 |

Sídlo: | Aberdeen, Spojené království | Rijswijk, Nizozemsko | Dublin, Irsko | Kodaň, Dánsko | Madrid, Španělsko | Lorient, Francie |

Dotčené členské státy: | 9 – Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Polsko, Švédsko a Spojené království | 10 – Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Švédsko a Spojené království | 6 – Belgie, Španělsko, Francie, Irsko, Nizozemsko a Spojené království | 8 – Dánsko, Německo, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Finsko a Švédsko | 12 – Dánsko, Německo, Estonsko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko a Spojené království | 5 – Belgie, Španělsko, Francie, Portugalsko a Nizozemsko |

Předseda: | Hugo Andersson | Iain MacSween | Sam Lambourn | Reine Johansson | Antonio Cabral | Victor Badiola |

Členové: | 32 | 60 | 55 | 42 | 72 | 115 |

Adresa internetových stránek: | http://www.nsrac.org | http://www.pelagic-rac.org | http://nwwrac.org/ | http://www.bsrac.org | http://www.ccr-s.eu |

PŘÍLOHA 2 – Statistika činnosti RPS

Doporučení RPS zaslaná Komisi

[pic]

Zasedání RPS

[pic]

[1] Články 31 a 32 nařízení Rady č. 2371/2002/ES ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky, Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59–80.

[2] Úř. věst. L 256, 3.8.2004, s. 17–22.

[3] Rozhodnutí Rady 2007/409/ES ze dne 11. června 2007, Úř. věst. L 155, 15.6.2007, s. 68–70.

[4] Hodnocení Komise vychází z její vlastní zkušenosti s fungováním RPS a z výsledků dotazníku, který byl předložen členským státům a RPS v prosinci 2006.

[5] Nařízení Rady č. 768/2005/ES ze dne 26. dubna 2005, Úř. věst. L 128, 21.5.2005, s. 1–14.

[6] Například konference RPS pro Baltské moře o kontrole a dodržování předpisů (březen 2007).

[7] Například společné zasedání RPS o příbřežních chráněných mořských oblastech (březen 2008) nebo sympózium o obnově populací tresky obecné pořádané RPS pro Severní moře a RPS pro severozápadní vody (březen 2007).

[8] Diskuse o projektu Nord Stream v Baltském moři.

[9] Komise uspořádala počátkem června 2006 studijní cestu do Kanady a USA se zúčastněnými osobami EU zaměřenou na to, jak fungují systémy řízení v praxi mimo EU. K účasti byli přizváni předsedové RPS a nevládních organizací aktivně zapojených do práce RPS. V roce 2007 byla uspořádána studijní cesta na Island a do Norska s cílem projednání zkušeností s politikou výmětů v těchto dvou zemích.

[10] Nařízení Rady č. 199/2008/ES ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku, Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1–12.